ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 07255910-fd96-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 6
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 94.
#2 alto_textblock #2
KATOLICKÉ LY8TY.
#3 alto_textblock #3
Dne 6. dubna 1900.
#4 alto_textblock #4
i tuto okolnost míti na zřeteli, uvažujeme-li o tom, máme-li se rusky učiti či ne. Řečník podotýká ku konci, že nemá velikých nadějí, že tento jeho návrh v komisi a zejména v kru- zích vládních bude příznivě přijat. Vídeň jest nám nepříznivá, poněvadž tamní kruhy nikdy nestudovaly význam náš a význam Slovanstva pro tuto říši. Posl. Krejčík: Oni ten význam studovali fi- nančně! Posl. dr. Šamánek: Vídeňská politika jest vlastně politikou pruskou; Vídeň nedělá nic, co ne- schválí Berlín. Naše budouenest leží v politice slo- vanské a v tomto znamení také zvítězíme. (Výborně! Potlesk.) Posl. Stein zamítá návrh, protože prý znamená obrovskou touhu po ruské knutě. Bylo by hned lépe, kdyby Čechové navrhli za vyučovací povinný před- mět čínštinu. Zahanbuje sněm provincie Čech (Bouř- livé protesty mezi Čechy), že v okamžiku, v němž ži- dovskou uhelnou lichvou hrozně jest-vykořisťován lid, podáván jest na něm návrh na vyučování ruštině. Posl. Iro: A posl. Masaryk stojí o němčinu! Posl. Stein: Má-li návrh stránku politickou a chcete-li docíliti jím rozkotání říše a úpadek firmy Habsburg a spol., pak souhlasím Nejv. zem. maršálek zvoní a praví: Musím žádati pana řečníka, aby o nejjasnější dynastii tak nemluvil. (Souhlas mezi Čechy a velkostatkáři.) Posl. Stein navrhuje na konec, aby sněmovna zamítla návrh a limine. Návrh není dostatečně podporován. Posl. dr. Eppinger prohlašuje, že strana jeho bude hlasovati proti návrhu dra. Šamánka, poněvadž znamená pouhé mlácení prázdné slámy a jinak zá- konodárství o gymnasiích náleží říšské radě. Dokud Němci musejí přispívati na potřeby školské také ústavů českých, musejí se brániti proti návrhu dra. Šamánka. Čechové hřeší prý na svém vlastním ná- rodu, nechtějíce dopustiti vyučování němčině a žáda- jíce vyučování ruštině. Němci jsou přesvědčeni, že ro- stoucí neznalostí němčiny Čechové stávají se méně nebezpečnými soupeři Němců. Proto by se nevzpírali zřízení čínské zdi mezi Němci a Čechy. Ale Němci vědí, že Čechové nemyslí to vážně, nýbrž že chtějí jen demonstrovati proti uznání němčiny za jazyk státní a lichotiti národní ješitnosti. Čechové se obá- vají, že prostředkovací řeč německá bude na ujmu rovnoprávnosti. Rovnoprávnost není prý rovnost ab- solutní. Němčina jest prostředkovací řečí v Rakousku, jest státní nezbytností i dle nařízení Badeniho i Gautsche. Jak má český soudce psáti Polákovi. Slovinci atd. Kdyby rakouští Slované se sešli, musili by mluviti německy. (Smích na českých lavicích.) I při konkursu jsou všichni věřitelé téže třídy rovno- právní, ale nedostávají přece stejný podíl. Řečník po- lemisuje pak s posl. drem. Fořtem, poněvadž mluvil o znovuzřízení dřívějšího stavu. Ale nadvláda něm- činy jest následkem dvoustoletého vývoje a nedá se tak snadno odstraniti. Nové sčítání lidu, o němž mluvil dr. Herold, nedopadne podstatně jinak, než dřívější. Není pravda, že vyrovnáním pominuly by všecky spory. Národní spor zůstane, ale zápas může se zmírniti, obrátiti na jiné obory. Ale výhodou vy- rovnání by bylo, že mohli bychom svůj zájem obrá- titi také k jiným věcem. Vyrovnání bude snad těžké dílo, ale blahodárné i lidu propěšné. Aby se to brzy stalo, jest mým upřímným přáním. V ohledu for- málním navrhuji, aby se přešlo přes tento návrh k jednacímu pořádku. (Výborně! na německých la- vicích.) Posl. P. Opitz vyslovuje své největší překva- pení, že návrh Šamánkův vyskytuje se právě nyní. V nynějším stadiu vyrovnávání jest tento návrh velmi nepříznivý a pro Čechy nepraktický. Němci vstoupili letos opět do sněmu po dvou letech s opravdovou vůlí pracovati na díle smíru. Není českého státního práva. Sám dr. Edvard Grégr to přiznal (Smích.) jenž psal dru. Riegrovi, že ani Palacký r. 1861 o če- ském státním právu nic nevěděl. Bylo by neštěstím pro nás i pro Rakousko, kdyby české státní právo stalo se skutkem. My Němci jsme Rakušané a císaři věrní, jsme Němci v Čechách; ale chceme býti pány ve svém území jako Čechové v jejich. Němci vystou- pili ze sněmu také pro jazykové nařízení Badeniho. Sám dr. Pacák hlásal, že otázka jazyková musí býti upravena jen zákonem. Vstoupili jsme do sněmu také proto, abychom ve prospěch rolnictva, obchodu zdě- lali dobré zákony. V konferencích pracovali Čechové poctivě a smířlivě o dosažení smíru, a jest škoda, že konference netrvaly o tři neděle déle. Proto jsme přišli do sněmu, poněvadž jsme očekávali, že smiř- livá nálada objeví se také zde. Ale návrh dra. Ša- mánka neznamená mír, nýbrž boj a bouři, a jest na ujmu smírné náladě mezi Čechy a Němci. Půjde-li to tak dále, Němci znova vystoupí ze sněmu. Návrh posl. Šamánka jest také nanejvýš nepraktický. Němci jsou proti němu a velkostatkáři zajisté si to rozmyslí, než budou pro něj hlasovati, zejména duchovenstvo jistě uváží, co by znamenalo rožšíření rusismu jako
#5 alto_textblock #5
u jižních Slovanů. Žádná rakouská vláda nepředloží jej císaři k schválení. Dr. Rieger pravil, že Čechové mohou se domoci největšího pokroku v dorozumění s Němci. Řečník předčítá řeč Riegrovu ze sjezdu staročeských důvěrníků. Lamanský pravil, že Čechové jednali by rozumněji, kdyby místo boje s Němci stu- dovali raději německý jazyk. To byla rozumná rada. Řečník připojuje se k návrhu posl. dra. Eppivgera. Posl. Vojt. hr. Schönborn obrací se nejprvé proti vývodům předešlých řečníků a praví, že vý- vody prvního řečníka pomine. Pohříchu stal se tento poslanec návrhem, na nějž oba následující řečníci se odvolávali, jaksi mluvčím druhé strany. (Odpor.) Posl. Strache: To není správné. Posl. Vojt. hr. Schönborn: Oba druzí řeč- níci ubezpečovali nás výmluvnými slovy svou miru- milovností. Vítáme ji. Ale domníváme se, že míru- milovnost se neosvědčuje tím, že používá se návrhu na zavedení ruštiny na středních školách k tomu, aby dotýkáno se bylo všech možných vysoce politických otázek. (Souhlas mezi Čechy.) Také řečník uznává, že znalost němčiny jest ve mnohém ohledu důležita a znamená praktickou potřebu, ale poznamenává, že tato praktická potřeba během doby často se změnila a že v jisté době mnohem značněji a důtklivěji byla projednávána. Řídí se to právě praktickými poměry a bylo by chybou usilovati o uzáko nění této praktické potřeby. Nebylo by to ani prakticky žádoucno ani fakticky možno. Straně řečníkově záleží na tom, aby rovnoprávnost byla skuteč- nou a kdyby některá strana odvážila se na ni útoku, najde ve straně řeční- kově vždycky svého nejvytrvalej- šího obhájce. (Souhlas u velkostatkářů a Če chů.) Na vývody posl. P. Opitze, jenž podrobně za- býval se pojmem »státní právo«, nechce odpo- vídati a myslí, že se strany povolané bude na to jistě reagováno. Poznamenává jen, že idee velko- statku byly v bezpočetných progra- mových prohlášeních vytčeny a že nikdo nemůže pochybovati, jakého náhledu jest jeho strana o této věci. Co se týče vývodů dra Eppingera o kompetenci sněmu, praví řečník, že kompetence sněmu ohledně reálek jest nepochybna; co se týče gymnasií, dlužno přenechati dle stát zákl. zákona ustanovení zásad o vyučování říšské radě. Ale patří-li zavedení no- vého vyučovacího předmětu k základním zásadám, o tom může býti pochybováno. Ostatně již roku 1868 byla vládní předloha, týkající se změny zem. zákona z roku 1866 o tak zv nuceném vyučování jazykům na školách bez odporu strany dra. Eppingra podána a vyřízena. Dovoluji sobě podotknouti, že nejsme vlastně proto, aby ruský ruský jazyk jako obligátní předmět vyučovací byl zaveden na střední školách, uznáváme však, že v jisté míře by potřeba k tomu vedla, aby zvláště na školách reálných a obchodních vzhledem k četným stykům obchodním s Ruskem řeči ruské bylo dle možnosti obligátně vyučováno. Také forma, v jaké pan navrhovatel návrh svůj přednesl, nezdá se nám býti zcela správnou. Arci bylo by věcí ko- mise, aby v tom směru náležitou odpomoc zjednala. Důvody, které nás vedou k tomu, že budeme v prv- ním čtení pro tento návrh hlasovati, ačkoliv s for- mou, v jaké předložen byl a s jeho odůvodněním souhlasiti nemůžeme, leží v tom, že nám záleží na tom, aby vůbec poměry, které souvi- sejí s vyučováním jazyků na střed- ních školách znova byly přetřásány. Doufáme, když návrh ten do školské komise se do- stane, že tam také ze spánku bude probuzen návrh, který jsme my svého času podali. Nechtěli jsme svým hlasováním, proti návrhu v prvním čtení této záležitosti dodati rázu zvláštní důležitosti, kterého v ní nevidíme a doufáme, že naše odůvodněné tužby snad se přiblíží k uskutečnění. Budeme hlasovati pro přikázání návrhu školské komisi. (Výborně!) Posl. Sokol poukazuje k tomu, jak zhoubné by bylo pro národ český, kdyby Němcům bylo při- znáno právo veta. Návrh podobný návrhu. dra Ša- mánka ve školské komisi již jest. Ale Němci jsou proti návrhu Šamánkovu jen proto, aby dokázali, že bez jejich svolení ničeho nesvedeme. Proti německé řeči v návrhu nic není. Řečník vykládá potom pro- spěšnost a snadnost znalosti jazyka ruského pro Čecha. Řečník přimlouvá se za návrh posl. Šamánka. (Potlesk.) Posl. Kar. Adámek polemisuje s řečníky ně- meckými a ukazuje k tomu, že hospodářským vývo- jem Rusi sbližují se celé světy a bylo by zrovna blbé, aby národ zápasící o svou existenci toho na- prosto nedbal. Učením ruštiny opatřuje se potřeba národa, podporují styky průmyslu a obchodu. (Vý- borně!) Němci praví, že není nám potřebí znalosti ruského jazyka, ale českého dělníka z německých krajin vyhánějí. Němci nebudou s ní jednati, nýbrž
#6 alto_textblock #6
český lid. Co v ní bude špatného, spadne jako suchý list. Někteří pánové, praví řečník, položili návrhu dra Šamánka tendenci a účel, které nemá. Chceme prý jím demonstrovati proti Rakousku a dále řekli, že chceme jím demonstrovati proti zavedení státní němčiny v této polovině říše. To prvé je nesmysla to druhé, kdyby bylo pravdou, bylo by zcela odůvod- něno. (Hlučný souhlas. Výborně!) Nevím, od které doby se pokládá za demonstraci proti Rakousku, když se beze vší politické tendence mluví o říši, se kterou podle authentických výkladů našeho ministra zahraničních záležitostí žijeme v přátelském poměru. o říši, která proti nám nikdy žádnou výbojnou válku nevedla, ale která v největší tísni Řakouska Ra- kousko retovala. (Výborně! Výborně! Hlučný po- tlesk.) Pan posl. Stein nás chtěl uraziti tím, když toto staroslavné království s velikým řvaním nazval pro- vincií. Tou silou hlasu nezvýší sílu své urážky. Na jeho omluvu říkám, že má vzácného spojence v našem panu místodržiteli, který se také dosud nevymanil z domění, že tato země je pouhou provincií a není královstvím českým. Dosud nepoužíval titulu místo- držitele království českého a také ne na svých dopi- sech. Divím se p. Steinovi a jeho mistrovi, že zapo- měli na veliký příklad železného kancléře Bismarka. Mohl by pamatovati, že r. 1866, když vítězné pluky ve válce bratrů s bratry přitáhly až ku královskému městu Chrudimi, dal vytisknouti prohlášení An die Bewohner des glorreichen Königreich Böhmen. Vzý- vají-li páni Wolf a jeho spojenci Bismarka, nechat obrací také k tomuto odstavci jeho evangelia svou pozornost! Posl. Opitz varoval nás před nešťastným ná- sledkem, který nám pojde z toho, že se klaníme če- skému státnímu právu. Naše státní právo není žádnou modlou, nýbrž jest živou, neodvolatelnou a nepod- vratnou zárukou nedílnosti tohoto království a svo- bodného, kulturního, národo-hospodářského vývoje obyvatelstva této země. (Výborně!) Odvolává-li se na agitační brožuru přítele dra. Grégra, jest to nevinný žert, neboť on dal dávno svému výroku tehdejšímu náležitý výklad. O významu státního práva se ne- mluví podle agitačních brožur, nýbrž podle odborných historických děl. Pan posl. Opitz pravil také, že jazyková naří- zení odporují přirozenému právu. Ať vysvětlí, je-li to přirozené právo, či ne, aby Čechové v zemi koruny české též při všech úřadech a soudech se mohli do- moci svého práva svým jazykem mateřským. Jest-li pokládá za přirozené právo, co hlásal Mommsen, má pravdu, ale pokládá li za přirozené právo, že jsme si vzájemně rovnými, pak musí pochopiti, že by po- slední jiskra národního citu v nás shasla, kdybychom jen písmenu nebo linii od tohoto práva upustili. (Vý- borně! Výborně!) Pan Opitz by mohl věděti, že toto právo nám zaručil i vítěz bělohorský, když povýšil němčinu na rovoprávnou řeč s češtinou v tomto království. Ani ten sveřepý vítěz se neodvážil tohoto práva se dot- knouti. Právem u těch pánů (obrácen k levici) jest moc a slyšel jsem kolikráte, že otázka Jpráva jazyků národnostních může býti řešena jen krví a násilím. Pan poslanec Eppinger mluvil o jakési chabrusové rovnosti. Divím se, ze muž tak vysoko stojící, který naše poměry v království českém tak dobře zná, se může odvážiti výroku, že bychom my Češi v tomto králov- ství nebyli s Němci rovni. Z toho plyne také jeho pochybený důsledek, který vedl k tomu, že poko v této zemi nebude dříve zjednán, dokud neskloníme svou šiji před Gesslerovým kloboukem státní nebo zprostředkovací řeči. Mezi tím, co se zvykem samo- volně vyvinulo, a mezi tím, k čemu nás chcete nutit zákonem, jest veliký rozdíl. Mluvíte-li o smíření v tomto království a nevzdáváte-li se tohoto koneč- ného cíle svého snažení, aby vaše řeč byla vyvýšena, a národ náš aby se stal ve své drahé vlasti národem třídy druhé, pak mluvíte planě o tomto smíru, pak jest. smír tento nemožný. Naše formule zní: Co vám, to nám, anebo: co nám, to vám. (Hlučný potlesk.) Na jiné zásadě není smír možný, a pravíte-li, že jen váš svatodušní program, o jehož vybudování pan místo- držitel se vřele přičiňuje, jest kamenem moudrosti, kterým možno dosáhnouti mír, pak musí dříve zhynout v této zemi poslední Čech, než-li bude moci býti řeč o takovém smíru, kde bychom složili svou šiji pod jařmo vaší nadvlády. My si přejeme, aby veškeré obyvatelstvo prospívalo, ale poněvadž si to přejeme, nemůžeme nikdy podati ruky ke smíru, který by nebyl poctivý a trvalý. Jedině trvalý a poctivý smír jest, který bude uzavřen na základě naprostého rov- ného práva a rovnocennosti obou národů v tomto království. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk. Řeč- níku se blahopřeje.) Posl. dr. Fořt: Není radno mluviti stále o ru- ské knutě, o ruském barbarismu, ale na zřeteli dlužno míti hospodářský a kulturní rozvoj Rusů v letech po-