Vyebázi každý den mimo t nedeli a svátek.

fřadplioi $• v administraci

1 «»■«Г»rai ulto* Oía. 1 ВОЯ-II. v Praxe: poMou:

■éalčně ....

— al. 90 kr.

1 sl. 45 kr.

čtvrtletně ..

2 . 70 „

3 „ 76 „

pAlletné ...

5 . áO „

7 „ 50 ,

aeioroóně ..

10 „ 80 „

15 „ — „

Jednotlivá dlela po 4 kr. Za dontienf do domo měsíčné 10 kr.

DOFMHY trankovnu« • podrpsané přijímá reda,lcce v Ostrovní olici č. 1508 П. RukopisAv ■errscime • Depoiiepsaoýcfa nedbám« KUKLA 01 А С К ■esapečeténé poeýláiiy bucíteí neiraa- kovány. Instrity počítáme co nejltrniji.

éimlo 160.

V Praiee. r nedéli dne Id. července

Ročník X Y.

Od břehft Cidliny. (Pův. dop. ,Č.*) články Vaše o spolcích na chytání sedláků­ v lidu venkovském vzbuzují pravou sensaci. Ten před rokem ješté „slaměný“ „Čech“ dnes venku chodí z ruky do ruky. Co v něm psáno, psáno lidu ze srdce. Lid ai dávno šeptal : Kéž by jednou také na t у došlo, na ty nože v rukou lichvářů ! — Véřte mi, náš lid nehorší se ani tak na lichváře, at si jsou již křtěni neb nekřténi, jako na ten druh advokátů, kteří s lichváři jsou spolčeni. Ani lid nestrká všechny advokáty do jednoho pytle, i lid umí rozeznávali­ mezi hodnými a nehodnými, avšak o tom Vás mohu ujistili, že lid náš s těžkým srdcem letos kráčel к osudí volebnímu, aby volil advoká-ta a že toliko národní kázni, či úctě к osvědčeným vůdcům národa­ co děkovati jest, že volil toho, koho jim národní klub byl navrhl. Tak ku př. lid s nemalou trpkostí si vypravuje, kterak při známém úpadku jisté záložny jistý advokát — našinec! — jenž národním klubem navrhován bývá i do říšské rady i do zemského sněmu, liquidoval­ si 167.000 zl., kterážto sumička i samým­ úřadům zdála se přílišná, takže mu prý bylo toliko 60.000 zl. přiřknuto. Relata refero, avšak pravda li to, pak nevím, mno- ho-li zástupci takému blaho vlasti к srdci přirostlo, může-li si z úspor lidu, často úspor vdov a sirotků, účtovali 167.000 zl. ! Lid podobné právní přítele (?) lidu od dávna má v ošklivosti avìak netroufá si proti nim čeho říci, leda jen tak šeptem, raději prý s čertem něco si začínati, nežli s advokátem ! Proto i blahořečí listu Ya- čemu, že konečně přece někdo tolik odvahy měl a proti tomuto dráčskému cechu se ozval. V jiných našinských listech o věci té ani nehlesnou a lid náš ví proč, jak ta píseň zní : „Kdybys na mne pověděl, pověděl bys na sebe “ Ku podivu, listy naše všechno na světě vyčenichají, avšak na ty pověstné nože lichvářů nechce žádný z nich narazili. O čem vrabci na střechácti dávno štěbetají, o tom se u nás mnohým nechce dosud ani zdáti. Konečně musí se i s tfmto internacionálním­ vředem ven na boží světlo. L i n- hart-Hrubý probořili i tomuto dráčskému­ řemeslu zlaté dno. Prostí venkované smějou se ted již nahlas, slyší-li takého graduovaného vlastence, kterýž 167.000 zl. si likviduje, kdes veřejně o obětavosti к vlasti,­ nezištnosti a neporušenosti mluvili, proti úplatnosti láteřiti. A kterak ti páni žárliví jsou na svůj cech ! Othello na svoji Des- demonu nebyl tolik žárliv, jako ti jistí doktoři­ na ubohého diurnistu, jenž si — z hladu pokoutně trochu zaadvokátuje. V jednom okresním městečku zemřel nedávno­ c. k. notář, kterýž po sobě zanechal veliké jmění. Když jej pochovávali, hodila jakási žena hroudu za ním do hrobu se slovy:tu máš zloději, odpočívej v pokoji.­ V jiném okresním městečku provádí advokátskou praxi podobný přítelíček lidu, rodák téhož města, kterýž velmi mocně do sněmu se tlačil, avšak mínění veřejné proti

němu rozhodně se ozvalo, tak že úmyslu svého se vzdal. Což by nebylo lze na tbo- rech zákonodárných dovolali se zákona velmi blahočinného, vedle něhož by se i cechu advokátekému předepisovaly taxy, zrovna jako lékařům, lékárníkům, kněžím, úřadníkům a podob ? Vždyť to je přímo do nebe volající, kterak­ dráčsky si mnozí advokáti počínají při vyřizování pozůstalosti, konkursní masy, exekučních­ dražbách a p. ! Žádny ministr neuspoří si za pár let to lik, jako mnohý advokát. A jakých tu průtahů bývá, než-li dědic z rukou advokáta groše obdrží. Soud dědictví přiřkne, dědic zaplatí taxu, avšak advokát dědictví pod lichými záminkami­ zadržuje. Taký vydřiduch t. s penězi obyčejně ješté­ několik měsíců kšeftuje. Půjčuje po 5, lu, 20 zlatých na krátké lhůty na kolikostové úroky. Takých příkladů na venkově máme na tisíce. Řekne se, proč se dědicové nehlásí u soudu? Ano to se snadno řekne, avšak nékterý soudce bojí se advokáta, zrovna jako se ho bojí obyčejný člověk. (Dokončení.)

Paberky. —к. Z Říma pile se „KreuzzeUnngn“, což toto doslovně podáváme: „Přede mnon leží právě sensačnl brožurka vydaná u Giachetti-ho a syna v Piato, kteréž bych se byl sotva povšiml,­ kdyby na obálce neměla připsané významné­ odporučeni: „Prosím za o/námenl; zavrženo­ „Propaganden“. Dílko to nese titul : „Křesťanská krev v židovských obřadech moderni synagogy. — Odhaleni­ bývalým rabínem.“ Jet to italský překlad spisku, který napsal a vydal robu 1803 jeden valaisbý rabín na křesťanství obrácený, a který přeložen b>l od Giovanni de Giorgio do řečtiny a jiným autorem do arabštiny. Arabsky­ překlad byl vydán v Cařihradě a v Nanplii několikráte, ale vždy в takou horlivosti od židů skoupen, že dnes v celé Evropě jen několik exemplárů existuje. Orientalista Achill Lanrent vzpomíná bo - e svém díle „Rélations des Affaires de la Syria“ — Paris, Gaume 1846 ; rovněž miňnje se o něm Googenot des Monsieaox ve své stnüii „Le Jnif et le Judaisme“ — Paria, Pion 1869. Přítomné italské vydáni, jež vyšlo nákladem jednoty „Civiltà cattolica“, jest dle arabského textn ztemočeno a dlouhým seznamem­ tak zvaných ritoelnlch vražd až na dnešní dobn objevených a dosvědčených opatřeno. Autor­ dokazuje vědeckjm spůsobem pod čarou, že dotčený knltns skutečně existrje, tvrdí, že otec jeho po strašném zapřísaháni fatalnl ono tajemství mu sdělil, kterým totiž spůsobem při obřezání, očistění a pii velikonoci se tajemného prostředku toho užívá a kterak při tom svátost se paroduje.­ Talmud prý proto se o tom nešiří, jelikož­ je to mystérium, které s otce na syna přechází.­ К závěrce přidaný seznam zpáchaných a objevených vražd tak zvaných rituelntch opatřen je bibliografickými poznámkami, jakožto prameny,­ z nichž se čerpalo. Seznam počíná vraždou­ křesťanského dítěte, jež ndála se v Biois, ž vrahové smrti svou pykali a konči aféron

Tisza eslftrskou. Devět iražd prý spácháno v posledních­ 60 letech a to v Alexandrii. Brožnrba nčinOa v Římě velkou sensaci. Poznftmka: zavrženo­ „propagandou“ byla toliko reklamou ovšem nevhodnou.“ Tolik doslovné vyňato z „Krenzzeitungo“. I berlínská „Germanie“ totéž­ doslovně otiskla. Doslovný překlad mají též slovácké „Nár. Nov.* Nedávno přinesli jame v třehto místech zprávu o zavražděni misionáře v čínské provincii.­ Dnes nám opět zaznamenali jest, že tři noví misionáři jeden do Činy přes Řím a Alexandrii,­ po případě z Londýna rovnon do Shan- ghaie. Cesta za osobu stoji 1000 markA. Temnější­ misionáři pokřtili opět asi 100 děti a 20 odrostlých. BAh provodiž statné, neohrožené hrdiny kříže! Katolíci pařížští dobyli nového vítězství při volbě do obecní rady za okres XVI. Kandidát katolicko-konservativní obdrel většinu 59 hlaiA. Vivat sequens! Nadějná mládež v rukách fi- délnich pp. profesor A. Na jednom německém­ gymnasiu (Sargenmfind) uspořádala si secunda výlet do blízké vesničky s tŕ’dotm p. profesorem a řiditelem gymnasia. Po deligátnlm cbfdkn v hospodě přišla muzika a tančilo se. Pan ordinarius chytil si pant hospodskou a řidi- tel s dvěma žáky sklepnice, ostatní vzali, kde co bylo, jen když to mělo sukni. Mezi tancem přiběhli terciáni. Stýkalo se jim, i dali se také do křepčeni. Mladší tito studentíci vAbec znají prý ee tuze velmi dobře „v amorologii.“ Onehdy vhodili do jedné třidy vyšit dlvčl školy petarda lásky : rAži в bonbonem a dobře mířili. Uči­ telce málem by byli oko vyrazili. Ovšem že následovalo­ iiroko-rozsáblé-nekonečné disciplinárni vyšetřováni a studentíci byli laskavé „pokáráni“. Jak si to к srdci vzali, je vidět z nepovolaného účastenství v klasickém trdlováni. —K.— Příjem avydání pp. učitelA z pražských předměstí. V těchto dnech zadali dotčeni pp. učitelové к sněmu zemskému žádost o postavení ohledem platA na roveň učitelstvu měst pražských. Kdož poměry velkoměstské­ zná, vf, že na předměstích bývá dráže, nežli v měetě samém, kdež na trzích často tolik se nahromadí zboží, že lze je laciněji kupovali, nežli na předměstieb. Faktum jest, že z předměstí­ pražských hospodyňky na koupi chodí do Prahy na hlavni tržiště. Tak ku př. na Smíchově nemají dosud daně potravné a přece chodí se ze Smíchova do Prahy na konpi! Tato podáváme jakýsi druh jídelního llstkn pp. učitelA na pražských předměstech toliko za tim účelem, aby к nim přirovnány býti mohli jtdelni lístky českého duchovenstva, kteréž stejné jako české učitelstvo již dávno, ač marné dovolává­ se zvýšeni kongrny. Požadavky učitelstva pražského na předměstích­ mírný jsou a ca prosto spravedlivý.­ Kdož poměrů velkoměstských jest znalý, ví, že úřední »u co úředníku s 800 zl. v Praze nelze vystačili. Tolik dnes potřebuje rodina dělnická,­ btoráž v bytu, a oděvu a poriuze na to nejoutnější mflže se uskromniti. Tuto ovád ime roční příjem a vydání pražského­ nčitele, kterak v dotčené petici byl uveden. Příjem podnčitelAv. 400 zl. až 450 zl. Vydáni podučitelovo: Byt (8 zl. měsíčně s poslnhou) 96 zl. palivo a světlo

30 zl., strava (^nidanl 12 kr., oběd 40 kr., večeře 30 kr.) ročně 299 zl. 30 k»-.. šat 60 zl., prádla zakoupeni 15 zl., prádla praní 36 zl., koihy pro vzděláni 30 kr., srážky do peosijnlbo fondu 8 zl. Ohmem 574 zl. 30 kr. Příjem 450 zl. (neb 400 zl ) Schodek 124 zl. 30 kr. (neb 174 zl. 30 kr.) Příjem učitelA v. 700 zl. až 800 zl. Vydáni učitelovo: Byt (2 pokoje a kusbyné ve III. patře) 200 zl., palivo a světlo 80 zl., služka 60 zl., strava pre rodinu (muže, 2 dítky, ženu a služku) : snídani denně 40 kr., oběd 80 kr., večeře 50 kr., chléb týdně 2 zl., dělá ročně 724 zl 50 kr., šat, prádlo, knihy a jiné potřeby 150 zl., dané a srážky do pensij- ntho fondo 40 zl. Úhrnem 1254 z). 50 kr. Příjem 800 zl. (neb 700 zl.) Schodek 454 zl. 50 kr. (neb 554 zl. 50 kr.) К tomu dlu-uo připomenout!, že nesmi učitele neb rodinu stihoonti žádná nemoc, žádné nepředvídané vídáni, ze si ne ml dopřáti nikdy žádného přilepienl, žádné zábavy atd. Co tato platí o učitelstvu, stejně plsti i o duchovenstvu. Co sobě přejem. přejeme plnou měrou i učitelstvu, povoláním svým duchovenstvu spřízněnému.­

Český sněm. (Osmá schůze.) Scbfize zahájena po 11. hodině. — T řadách­ poslanců lze pozorovat! mezery. Galerie četně navštívena. U vládního stolu místodržitel baron Kraus, náměstek mlstodriitelsbý rytíř Friedl z Friedensee a mistodržitelský rada Kmoch. Nejvjšši zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic­ oznamuje, že do komise zdravotní­ zvoleni byli z knrie velkých statkA pp. : hrabě К Schönborn, baron Wiedersperg, Sternberg,­ Nolč, Welz; z knrie měst dr. Gintl, Ja- nota. Bossier, Tittelbach, Knoll; z knrie venkovských­ obci : Dittrich, Eng), Vraný, Zabranský,­ Zátka. Stavební komise netavila se: Předsedou­ hrabě Clary, náměstkem předsedy Sigmond, zapisovateli Bohatý a Peták. Poslanci Zesnerovi udělena pro dnešní sezeni­ dovolená ; poslanci Clanner a Slangier ozna • mojí, že jsou nemocni. Tiskem rozdáno: Zpráva komise pro obecní záležitosti o břemenech obci a okresů a jejich rozpočtech za rok 1881. Zpráva ta obsahuje­ 3 výkazy a schází ji 6 okresů a 229 obcí. Ze zprávy vyjímáme, že roku 1881 vydaly okr. přirážky v 202 okresích 2,084.729 zl. průměrem­ 11 V, pret. bez Prahy a Liberce; obecní přirážky byly prAměrné 97a pret. a vynesly 2,001.378 zl. v 6831 obcích (v 2757 obcích nebyla žádná). V 673 obcích byla daň z nápojů. Obecni školní přirážky byly v prAměrn 109/,o pret. a vynesly 1,625 171 zl. (Ve 1527 obcích nebyla žádná). — Přirážky v Cechách obnášely­ vůbec roka 1881 15,376.505 zl. a přímé dané a přirážky v Cechách přes 40 mil. zl. Dále rozdána tiskem zpráva komise bud- žetni o návrhu zemského výboru, aby suma 150.000 zl. na usedlost č. p. 223—II. vypůjčená převzata byla к spláceni v annitácb z peněi zemských s ton podminkon, ie sbor pro zřízení

FEUILLETON.

Několik slov o nové naší literatuře básnické. Motto: „Není dobře vše ve světě čisti

„Petr k Jetiši, s ním kdy světem šel : konal, nebo píše Vrchlický: o země vykonpena Den kéž bohem jsem.“ — „Staň se!“ mistr jest láskou člověka, láska ženy vykoupila a dél.* posvětila peklo“. (Mythy II. 228.) Přišli ke vsi ; děvče vyhnalo husy na Křesťanství prý člověka neobl&žf ; třeba pastvu a hned zas domů vrací se, neboť je prý jest zpět se vrátili к hellenskému po ve vsi té posvícení. hanství: „ .. . beiedná jest propast, v niž se lidstvo slepě žene, ó Kriste, ni tvůj velký křiž Posvícení to, páa bůh mnsl pást !

ať po bolesti hloží ostnatém. Kde zapomnění ? Ponzo smrt jest mir, a jedno, kterou branou vejdeme v řlš jejich anů.“ (Mythy П. 126) Kdyby však i člověk po smrti dále žil, kdyby byla věčnost, i nebe, i peklo, nic neškodí,­ neboť dle Vrchlického dostane se do nebe každý, jen když je nešťastným a opuštěným,­ třebas byl hříšníkem sebe větším a za hříchy své nečinil zde pokání ani nej- menšího : „přes vše viny jich a břichy nešťastným a opuštěným sám vždy ráj se otvírá.“ (Mythy П. 161.) A který člověk „hrozný ve svých vinách, [velký ve své pýše, ve své vášni, ve svém j hněvu“ necítil by se aspoň někdy nešťastna­ zemi šťastné (Stinx ; (Sfinx 43.) - ným ? 1 „Ať šije в matičkou svou převzácný náš hosti 69) Trpěl prý ovšem, ale i jiní prý trpěli Proto Vrchlický „neustále v Hellado se vrací, Zabloudili někdo nešťastnou náhodou Nechť brzy má svůj dům a při něm pole lán, z téže příčiuy, proto prý i jim náleží titul :| kde láska lásko bez pont ráda splácl, i přece do pekla, jest to sice malheur ale ne a v domě hospod) ňkn, krásnou jak to kvítí atd." „bůh“! (Sfinx 68) >kde tento život byl sám cílem sobě.“ j tak hrozný, neboť dle Vrchlického jest i od- načež : | „Být stvořením*, jest dle Vrchlického) (Dojmy 37.) ' tamtud vysvobození (Mythy II. 155. a tamtéž „úsměvně svůj okřln ■ vínem pozdvih’ Pán: „soustavou muk*; ale mukou ještě větší prý' Je-li život budoucí, věčnost, nebe a peklo, v „Eloa*, fragmentu pekelná komedie); ano Teil páni mnzikanti. Račtež všichni plti — jest „býti Stvořitelem*. Člověk prý jest aspoň Vrchlický neví, neboť se ptá: jláskaženy (Eloy) vysvobozuje в pekla i j samého stále vzdorujícího Satanáše, jenž s ní

a ještě hůř., myslit o všem čtení.“ ; Na otázku Petrovu, proč že nechává husy íieruda. . jjez dohlídky, odpovídá : V „Balladě tříkrálové* opět uvádí Krista, ; „ . . . Kdež dnes bode krást! kterak třem králům trpké činí výčitky, ua-i čež oni : j j , .. . v tajený se dali sept, ! Petr mnsl pást, marně bručí zde; > druh druhu ve královské neho rept : j s úsměvem však pán s dívkou к tanci jde.“ „Že z tesařky je předce jen, on každým slovem (Baliady ; napsal Ladislav Quis ; Poet. bes. č. VI. j jeví I“ str. 62.) j To vi se : přišli se slávou — jak odešli, se Kristus, jenž dle Vrchlického potil se nevi.“ v Gethsemane „před bolestmi pekel-; (Tamtéž str. 34 a 35.) ným i* (Mythy II. 210), byl ukřižován, ne V Balladě o svatbě v Kanaán, pronáší aby sňal s člověčenstva vinu hříchu a mu; starosval, napiv se ze džbánu plného, mezi zjednal přístup к Otci, nýbrž proto jen, že ; jiným tato slova : chtěl vidéti lidstvo na zemi šťastné (Sfinx i

tu propast nepřeklene ! Jen jednou jako chmnrný sen ji lidstvo zapomnělo, (totiž vinu) tu vzplanul jeho velký den, vše kvetlo, plálo, vřelo. A nespočine lidstvo dřív, když nevrátí se zpátky a nepřiměni v skutek, div, tvAj, Hellado, sen sladký.*

kde dobři lidé jaou, je vždycky dobře býti — nevinen v bolesti své. (Mythy П. 213.) jš dim, že věčně vzpomínáno bude svatby v Ka- Lidskost prý se ovšem ukázala v Nasa- naánl* retu (Sfinx 135.), ale proto prý přece BAh (Tamtéž str. 54 a 55.) hřešil na člověku, jelikož tu lidskost přiliš Quis však jde ješté dál a nechává Krista pozdě ukázal. (Vrchlický, Sfinx 72.) Unčiti: t Mimo to prý Kristus poměrně málo vý-

„jest pekla pal ? jest věčnost a jest nebe?* (Dojmy 89.) Nač ale věčnost, nač nebe a peklo? „Vždyť jdeme všichni stejné к zahynuti, ať po rAžlch, jet alnjl rozkoši,

do nebe vchází a „pekla více není* (tak aspoň praví Vrchlický: (Mythy П. str. 229.) (Pokračování.)