Ročník XXXXV

V Praze, v úterý dne 14. listopadu 1905.

Číslo 314

na měsí

Na ranní a odpol. listy před plácí se v Praze v adininistra a mě na čtrit leta. . . . 6 K — s dvejí donásken na t a. . . . 7 K noi ve stislkách: 2 K 30 na měcie . Teštent na mařsíe na čtnt leta . . . . 9 K oo s dvojí zinilkou n rrt l.. . . keok

l

I

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za 9b odpoledni . . . . ua 2b Ve úlialkách na venkově ranní čí-l 10h . odpolední. . . . . . . . sb Inserá t plati te hotově aapřoi. Fřečslacení a insesty plijímá zdmini- strace v Marianské ulici č.z Tam nacházelí se též rräake tiskárna a erpečice „ Národaich laista- Lakopisy se novrae-ji

Dnešní čísle pro Prahu je o 10 stranách.

Gautsch pracuje prý o „mo- derní“ volební opravě.

Událostí dne jest nové prohlášen ministerského předsedy bar. Pavla Gautsche v příčině všeobecného rovného hla sovacího práva: „Vláda hned v první schůzi rady říšsk vyloží své stanovisko v těto otázce co nejjasněji; až dotud prosím, aby se všeliké zprávy a sdélení o zamýšlené opravě přijímaly s největší opatrností. Správně jjest toliko, že vláda, ovšem se souhlasem koruny, již se zaměstnává pra- cemi o předloze volební opravy která bude spočívati na moderním zá- kladě a postačí nárokům doby. Bude pak věcí parlamentu, aby reforma ještě v tomto volebním období společně s vlá- dou byla skoncována. Bylo vždy naší snahou působiti svorně s parlamentem a tak má se i v této otázce státi.“ — Dle tohoto ujištění, jež učinil v sobotu dne 11. t. m. baron Gautsch deputaci německých velkoprůmysiníkův, stáli bychom rázem dosti blízko velikým a přezajímavým bitvám v cis- lajtánském tom parlamentu, jenž podobal se již skomírajícímu invalidovi, neschopnému veli- kého činu a rozhodnutí ústavotvorného. Spíše co chvíli sejček na střeše jeho smrt předčasnou mu zvěstoval. A tolikéž by se byl věru nikdo do vlády Gautsehovy toho nenadál, že ona — vtělená váhavost, pojednou se roznílí pro nejvážnější ústavní převrat a jménem ko- runy překvapí parlament návrhem volební re- fcrmy, „spočívající na moderním základě a po- stačující nárokům doby“. Vzpomeňme si, jak týž baron Gautsch mluvil o myšlence všeobec- ného, rovného hlasovacího práva ještě před dvěma měsíci, když podali naši a slovinští poslanci ve sněmovně poslanecké pilné s ve návrhy na zavedení všeobecného, rovného hlasovacího práva pro tuto sněmovnu. Tehda (26. záři 1905) bar. Gautsch vzpíral a bránil se požadavku tomu jako před- časné, ukvapené přilišnosti, tvrdě, že prý tak dalekosáhlé opravě staví se v Rakousku v cestu nesmírné překážky z neuspořádaný ch dosud otázek nárolnostních. „Chee-li všeobecné hlasovaci právo dojít v Rakousku pevného podkladu“ — byla slova jeho — „může se opírati pouze o pevné trvalé uspoládání národnostních našich poměvů. Jinak by oří zvláštrím národnostním útvaru státu našeho a při po- měrech stěhovavosti a seskupení ná- rodností našich, znamenalo to, co míníme rov- ným právem pro všechny — újmu pro dů ležité a opráyaěné zájmy, ježto by prostě mechanická zásada počtu roz- hodovala o věcech, jež dle své povahy ta- kové rozhodování vylučují, totiž o pravěkých a s dějinami státu našeho nerozlučně spojenýeh zájmech kulturních.“ — Srozumitelně řečeno — baron Gautsch zavrhoval dne 26. září 1905 myšlenku všeobecného, rovného hlasovacího práva z toho důvodu, že by Němci a feudá lové dostali jím ránu; proto je zažehnával do nedozírna, „a ž budou národnostní po- měry v Rakousku“ trvale konsolido- vány a poukazoval pyšně ne svou volební „opravu“ pro český sněm, jako na doklad svého demokratického srdce! Nuže, dnes octi se pan baron, vděk udá lostem ruským, uherským, vadeňským a praž- ským již o hezkých pár honů dále. Ujišťuje, že se svolením vznešeného nositel koruny, „kterýž se nikdy neuzaví- ral požadavkům doby“ — dává v mi- nisterských svých kancelářích vzdělávat před lohu zákona o volební reformě, která bude spo- čívati na základech moderních a vyheví požadavkům doby; zásady této své mo- derní předlohy volební vyloží jasně již 28. t. m. svolanému parlamentu; kdy mu předloží osnovu volebního řádu samu — ovšem ne- povídá, avšak za te ubezpečuje, že neroz- půstí říšskou radu před časem, nýbrž chce je dopřáti cti, aby vzdělala a po sobě zůstavila příštím pokolením slavný testament de- mokratického volebního řádu, dle něhož by se již příští volby říšské prováděly. — To je rozhodně pokrok v hudbě od 28. září t. r. a kdyby na skráně naše neukládalo se jíní 40letých trapných zklamání, kdyby mysl naše mohla se ubránit výstrahám drahných desítiletí dějin rakouských, snad bychom dnes dobrali se z posledníen tčeh slov Gautschových blahé naděje v lepší budoucnost. Však ne- jde to! Neni nám dáno věřit v zázraky. Skutky mluví nade všechna slova! Státník, který dal před týdnem střílet a sekat do lidu našehov Praze, nevypadá nám jako přítel a milov- nik rovného volebního práva lidu slovanského. nevypadá nám jako tvůrce spravedli v volební cpravy, která by dala 16 mil- lionům Slovanům rakouským poetivě 60%% vět- šinu ve sněmovně poslanecké, jako 9 millionům Němeův správné 36% zastoupení. Naopak, jsme připraveni ve své skepsi na všechny možné umělosti a zehytralosti ně- meeko-byrokratické routiny, která jen zahalí v moderní plášť tu starou „Monnu Vanu“ schmerlingovské a lasserovské křivdy vůči nám Slovanům, aby, kde jen možno, bylo postaráno o zachování „německé državy“ Nemyslíme sice, že by po přání Vše- němcův, Sehönereroveův, baan Gautsch chtěl vyjmout z volebního řádu svého království haličské, aby tak zjednal zde Němeům proti nám většínu, anebo že by spřahl volební svou opravu se zákonem o státn

němčině. Takých krkolomností se zajisté neod- váží. Tolikéž nemyslíme, že uposlechne rady německých nacionálů, aby vyloučil z práva vo lebního vůbec veškeré bezgramotné (písmaa čtení neznalé) 24leté muže a vyměřil pak po- čet poslancův pro tu kterou zemi nikoliv dle její zdatností, nýbrž toliko dle počtu její use- dlých a písma i čtení znalých dospělých mu- žův, což by mělo za následek, že by se Po- lákům, Rusínům a Jihoslovanům dostalo proti Němcům značně méně poslaneův, tak že by na konec (dle výpočtův Pradových) mělo 9 millionů Němcův v poslanecké sněmovně cel- kem 109 poslancův, 16 millionů Slovanův však pouze 108!I A sice: my Čechové 62, Poláci však pouze 21, Rusíni dokonce jen 9, Slovine 7, Srbochorvaté 9, kdežto by Vlachiům připadlo 7 poslaneův. Takového do nebes volajícího bezpráví přikoří se snad přece baron Gautsch vystříhá. Avšak za to obáváme se, že podlehne spíše svůdným těm našeptávačům německo-pokro- kářským a konservativním la Oberleithner Demel, Ebenhoch, kteří mu domlouvají, aby prostě okopíroval pro Rakousko po- věstný ten belgický systém volebn nepožehnané ono dílo kompromissu kleri kálně-liberálního, které však nen žádným všeobecným, rovným právem hlasovacím, nýbrž jeho znetvořením paskvilem. Jest to tak zvaný systém plu rální, čili vícehlasový, jenž líbil se u náe dosud, tušíme, jedinému — hr. Vojtéchu Stern bergovi, ale dnes najednou stává se idólen zdejších německo-ústaváckých „liberálův“ vje jich smrtelné úzkosti před všeobecným, ror- ným právem hlasovacím. Vtip tohoto belgi- ckého, v „Neue Freie“ doporučovaného švindlu záleží v tom, že se veškeré občanstvo rozlišuj na tři třídy. V první třídě volí všichni 25lei občané, kteří a spoň rok v jedné a téže obe jsou usedli. Ti mají po jednom hlasu. V druhou třídu zařaděni jsou občané do 35 let. jsou-li ženati nob vdovci, mající legilimn děti a platí-li aspoň 5 franků státní daně. Rov- něž všichni držitelé pozemků, jenž nese aspoň 48 franků čistého výnosu ročně, jakož i ti, kdož od dvou let požívají roční důchod (rentu) aspon 100 franků. Ti mají pr dvou hlasech. Konečně třetí třída těch, kdož mají vyšší vzdě- lání, jsou nebo bývali veřejnými úřadníky aneh vůbec zaujímají vyšší společenské postavení, Ti všichni mají po třech hlasech. Tomu se říká všeobecné hlasovací právo všeho národa! Jest známo, jaké pohoršení způ- sobilo uzákonění tohoto, naskrze libovolného nespravedlivého řádu volebního v massách obecného lidu belgického. Jak ociťovalo se krá- lovství belgické na pokraji rozvratu a záhuby poněvadž se vzpíral právní cít většiny lidu bel gického takovému zkřivení původního rovného práva všech občanův na stejný hlas v radě ná- Nuže, nyní doporučují němečtí „liberá- lové“ vládě Gautschově tento belgický systém v naději, že by německé menšině v Ra- kousku pomohl-k výhodnému zasteu- pení v říšské radě, asi jako systém po- snvadní. Jsme žádostivi, uposlechine-li Gautsei tohoto německého svodu? Avšak jsme jisti, že by většina národův slovanských jakživa si po- dobného zkrácení líbit nedala, alébrž že b věci příští byly po takové reformě horší posa- vadních!

roda.

Politické zprávy domáci. V Praze, 13. listopadu. (O prava vo- lebního řádu na sněmech.) Nejméně ochoty ke spravedlivé opravě volebního řádu jeví šlechtická většina sněmu haličsk- ho. Správnímu výboru snému podán návrh re- ferenta Górského, v němž se pravi: Sněm drží se zásady kuriátního zastoupení ale snaží se o rozšíření volebního práva sníže- ním censu a poskytnutím volebního práva kva- lifikovaným dělníkům ve městech, najícíeh více než 30.000 obyvatelů. Ale musí se stát opatření, aby poplatnější a vzdělanější voličové nebyli majorisováni rozmnoženým počtem vo- ličů. Počet poslanců za města a obchodní ko- mory má býti rozmnožen. Zemskému výboru se ukládá, aby sebral potřebná data a předloží sněmu v přištím zasedání návrh volební opravy v tomto smyslu.“ Není pochybnosti, že návri Górského bude sněmem přijat a naděje vydě- děných vrstev lidu haličského opět odkázány n budouenost. Liberálnějším se ukázal sněm dal m at- ský. Klub chorvatských poslanců usnesls podati sněmu návrh, aby se v Dalmacii zavedl vseobecné, rovné a tajné volebn právo. Ve schůzi dne 11. t. m. návrh ten již učměn drem. Trumbičem. V Praze, 13. listopadu. (Těšínské pol- ské pobočky.) „Przeglad politiczny“ po- tvrzuje, že slezští Němci skutečně se domáhaj u vlády, aby zrušila polské pobočky při něme- ekém učitelském ústavě v Těšíně a zřídila samostatný polský učitelský ústav v Ustroni. „Proti takovému úmyslu — píše „Przeglad polit.“ — musíme se my Poláci brániti do kraj- nosti. Svorným, mocným hlasem musí zvolati náš polský lid: My se z Těšína nedáme vypu- diti, žádáme polský ústav v Těšíně! Němei domáhají se vypuzení polských škol z Těšína z důvodů politických. Namluvili si a chtějí, aby bylo uznáno za právo, že všechna města v Tě- šínsku jsou německá a že v nich smějí být pouze školy německé ... Ale my Poláci jsm zde původní obyvatelé, Němci jsou tu osadníci. My se nedáme vyhodit ze srdce země naší, ze stolice kraje, z Těšína piastovského, který má i nyní 8000 obyvatelstva polského. Jest to otázka práva, otízka ctí a neměně naší exi- stence.“ Téšinský list dovolává se pak pomoc-

kola polského, jehož povinnost jest, hájiti žn votních zájmů Poláků slezských. Z Opavy, 12. listopadu. (Požadav ky Čechů a Poláků slezských.) Poně vadž sněmovní výbor zamítl návrh poslance Hrubého a Miehejdy na zavedení všeobecného volebního práva, učinili tito jménem poslaneů slovanských nový návrh, aby počet zemskýei poslanců obcí venkovských byl rozmnožen na 16 až 18, aby se Polská Ostrava, Bohumín ná draží a Karviná připojily k okresům městským aby se okresy venkovské i městské ohraničily dle národnosti, aby se zřídila všeobecná vo lební kurie s 9 poslanci, dle počtu hejtmanství aby se census v okresech městských a venkov ských snížil na 8 K, počet členů zemského vý boru rozmnožil ze 4 na 6 a volby se konaly přímo. Z Pešti, 13. listopadu. (K výtržno stem v Pečuchu.) Při včerejších socialisti ekých výtržnostech proti hr. Apponyovi a stra ně neodvislosti v Pečuchu (Pětikostelí) byl během dopoledne zatčeno 38 socralistů. Zra- něno byl 40 osob, mezi nimi 8 těžco. Ze Záhřoba, 13. listop. (Výtržno s ti. Následkem opakujících se studentských demon- strací proti straně vládní policie varuje před výtržnostmi a hrozi zakročením vojenské moci Kavárny z policejního nařízení musejí se zaví rati v 9 hodin, hostince v 11, vrata soukromýeh domů již v 8 hodi večer.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. listopadu.

Rouvierova vláda upevněna. Nynější kabinet francouzský vítězně pře- konal nebezpečnou krisi. Socialisté a krajní radi- kálové obrátili se náhle proti Rouviérovi a de- monstrace jejich vrcholila v odchodu ministra války Berteauxe z kabinetu. Ale Rouviér ener- giekým vystoupením zachránil svou ohroženou situaci a zamezil provedení plánů přívrženců Combesových, kteří myslili, že je vhodná chvile, aby Combes se vrátil k vládě a provedl nastá- vající volby. Jaurěs a Pellelan způsobili celý ten rej politickým terrorismem, neboť nechtěli, aby se vláda opirala o vělšinu, k níž patří též umírnění republikáni. Na štěsti jejich intrik selhala a Rouviér dokázal opětně, ža je silným mužem, jejž nedovedou ani jeho přátelé povaliti. Francouzská veřejnost, která s obavami viděla stále vzrůstající agitace protivlastenecké, zane- šené do armády, s radosti shledala, že nynější vláda, rozhodně republikánská a pokroková, do- vedla čeliti útoku. — Jaurěs ovšem není spokojen a ve svěm žurnále »Humanité« nezatajuje svou nevraživost proti Rouvierovi, ale uznáva, že Rouvier je po třebným mužem k provedení zákona o rozluce církve od státu. Umirnění republikání a progressisté konsta- tují s radosti vílězství Rouvierovo, jemuž zejmén blahopřeji k tomu, že se zbavil tak nepohodl ného a nebezpečného spolupracovnika, jako by Berteaux. »Figaro« pravi, že Berteanix ve chvili kdy se mu zdál osud kabinetu ohroženým, chtě svou demissí povaliti celé ministerstvo, »Tente nenasylný millionář, jenž se těšil, že převezme sám dědictví po Rouvierovi, hanebně se přepo »Le Temps« chváli rozhodnost Rouvierovu. který projevil opovržení k nicutným pletichám a úctu k zodpovědnosti a nedal se spoutati. omezovati nástrahami a komandem Pelletana Jaurěsa Rouvier pronesl v čas případné slov o »rozšiřené majoritě«. Rouvier osvěděil svou silu a zvítězil.

četl.e

Pruský cněm. Dle dnešních zpráv berlinskýeh hude prusk sněm svolán až na 5. prosince

Norské hlasování lidn. Vzhledem na hlasování lidu o příští vláde norské bylo v neděli mnoho veřejných a sou kromých budov norských ozdobeno prapory Účast na hlasování byla v celé zemi velm veliká. Ve Švédsku kandidatura dánského prinee pro norský trůn vzbudila všeobecné roztrpčení Historické vzpomínky na boje minulých stoleti v nichž Nursko jako stát Dánsku poddan účastnilo se protišvédské politiky dánské, vzbu- zují obavy, že se to může i v budoucnost opakovati. Živé sympatie v Dánsku pro Norsk při jeho odluce od Švědska projevované, smý- šlení to ještě více utvrdily. Ve Švédsku proje- vují obavy, že tím jest rovnováha ve Skandi- navii porušena a že by mohlo býti Švědsko strženo do zápletků mezinárodních. Švédsko má však samo v rukou, by se tomuto konfliktu při- padnému vyhnulo: musilo by se ovšem al zříci na jedné straně protiruských piklů ve Finsku a na druhé straně nadržování politiee německé dvorem svým. Doma má samo dost co činiti i po stránce politické i po stránce ho- spodářskí

Vilém II. a kříž. Vilém II. měl při včerejším skládání přisahy nováčky k vojsku v Postupimi — podle zprávy berlínského »Localanzeigru« — tuto řeč: »Zde vidíte oltář a na něm křiž, symbol všech křesťanův. Jako křesťané skládali jste dne přísahu na prapor. Přeji si a doufám, abyste byli vždy pamětlivi této přísahy. V okamžiku tomto tkví mi na mysli tato památná episoda Když císař Leopold svéřil slavnému princi Eugenu vrchní velení nad armádou a hůl maršálskou mu odevzdal, chopil se prine Eugen kříže a zved jej do výše slovy: »Ten bude generalis simem našim!« Takové smýšlení očekávám od vás. Chci míti řízné, statečné vojáky ve sve armádě, ale žádné posměváčky. Vám jest udělen

výsada, že sloužíle v řadách gardy postupimské kde krok za krokem připomínán jest vám veliký král vojákův, nedaleko odtud věčný sen dřima jící i slavná historie pruská. Ukažte se tohot vyznamenání hodnými zvláštním pěstováním eno- sti vojenských a buďtež jiným příkladem v bázn boží, ve věrnosti a poslušenstvi.« City živé nelibosti probouzejí se věru i cizím posluchači vždy, slyší-li mluviti Viléma Ii o kříži. Neboť za jaký symbol zvedl Kristus křiž? Jako symbol lidskosti, jako symbol lásky k bližnímu. Čím se ale přiblížilo Německo kříži zvláště i za dob nejposlednějších ? Led tím, že lidi dobré vůle na kříž přibijí. Od pol- ských žákův do dělníků upracovaných, od Elsa- sanův do Dánů. Vězení, konfiskace, vypovi- dání — to jsou ty prostředky křesťanství ho henzollernského. Opravdu, nad Derl nem trčeti měl by jako kdys na Golgotě na Jerusalémem stále jako historický symbol kříž kříž zalitý krví i slzami!

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy

pokračoval včera odpoledne ve vyřízení programu řádné schůze, před týdnem odročené. Na křeslech presidia oba náměsíkové slarostovi pp. dr. Kare Groš a slav. J. Seifert. Lože a galerie skrovně navštíveny. Za přílomnosti 38 členů sboru zaháji úřadujíci prvý náměstek pan dr. Karel Groš scnůz a především vyřízeny četné stavební stížnosti Za příčinou důležitého a potřebného rozšířen ulice Vltavské v Hlolešovicích byly zakoupeny domy: od p. Viléma a Marie Jelínkových čp. 458— VI za 25.000 K a dům čp. 460—VII. od pp. Karla Polák a Viléma Šulce za 18.500 K Za přitomnosti 60 členů sboru byly prodány par cely z bývalé ohrady Bubeníčkovy a ploch sousedních v Náplavní ulici a na Riegrově nábřeží: parcely č. á ve výměře 143 čtver. séhů p. Ant. Součkovi po 400 parcela č. 5 ve výměře 119 čtver. sáhů témuž p 540 K, parcela č. 4 ve výměře 99 čiver. sáhů p. Gu stavu Kalausovi po 390 K, parcela č. 7 ve výměř 115 čtver. sáhů : Fr. Jiskrovi po 560 K, parcel č. 8 ve výměře 121 čtver. sáhů témuž po 530 K, par cela č. 12 v výměře 94.92 čtver. sáhů p. Václavu Havlovi po 540 K za sáh Schválen byl náklad 33.000 K na stavbu kana lisace v ulici Valentinské a Veleslavinově na Staren městě. Po referátu mag. rady p. dra. Růžičky by schválen návrh, aby od pp. Gustava a Rudolfa rt Hošků přijato bylo darování domu čp. 267—I. v Praz a aby čistý výnos domu toho věnován byl chudin skému fondu. V assanačním obvodu po referátu p. man rady dra. Steina byly zekoupeny: vyvlastno vané domy v Kaprové ulici č.. 35—1. od dra. Ji Mildca a soudr. za 89..500 K; čp. 40—I. od Veroniky Frejlachové a soudr. za 29..500 K; čp. 56—I. od Mari Führerové a soudr. za 171.500 K; čp. 244—226—v v ulici Biehové od Anny Berhardlové za 34.000 K. — Schválen návrh, aby s pí. Frant. Filletovou sm něno bylo staveniště č. 6 v Cikánské ulici ve vý měře 109 čtver. sáhů za staveniště č. 5 v Mikulášsk třídě ve výměře 100.45 čtver. sáhů s doplatkem 25.00 korun se strany obce pražské. Prodána byla následující staveniště v assana ním obvodu: č. 7 v Úzké ulici ve výměře 87.7 čtver sáhů p. Fr. Kalouskovi, staviteli za 420 K za sáh č. 9, 10 a 11 v Čzké ulici ve výměře 239 číver sáhů p. Janu Kollandovi za 400 K za sáh. Po referátu p. mag. rady Hrnčíře schvále návrh, aby spolku pro vystavění kostela v Holešovicích postoupen byl na projektovaném náměstí na pozem cích Richtrových v Bubnech dílec pozemku č. 600 ve výměře 311 čiver, sáhů. Od p. Josefa Petříka a pí. Marie Dvorské zakou pena k účelům regulačním v Podskalí realita č. 389-1i ve výměře 816 čiver. sáhů po 222 K za sáh. Schválen návrh, aby smlouva se Spolkem pr zrízení a vydržování české dětské nemocnice a cho- robnice v Praze, v příčině léčení dětí z přažských ústavů humanitních a dělí pražských příslušníko event. i cizích za 10 celoročních lůžek čili 3650 roě- ních ošetřovacích dnů poskytnutím subvence 10.00 korun byla na další tři léte obnovena a aby radn městská k ujednání bližších podmínek byla zmocněna Bez debaty povoleny následující náklady: 6000 na kanalisaci v ulici na Výšinách na Letné; 3500 na kanalisaci na náměstí holešovickém mezi ulicí Ply- nární a Štitného: 2300 K na kanalisaci v ulici Kro- cínově na Starém městě: 48.000 K na provedení ka- nalisace k odvodnění továrny čp. 516—VII., 2833 k úpravě třídy Královské v Libni při pozemku že lezničním. Pan m. t. Vaníček referoval o návrhu na schválení nákladu 2373 K 58 h na opatrení strojnícl součástek pro strojovnu ústředních jatek v Holešovi cich. Povoleno bez debaty. Taktéž schváleny někte změny a dodatky k novému tržnímu řádu. — Schválen návrh na soudní vymahání příspěvku 1900 K od ma jitelů domů čp. 536 a 551—III. na přeložení polok Brusnice do Chotkovy silnice. Rada stižností byla taktc vyřízena: Ke stížnost předslavenstva hospitálu Izáka a Kateřiny Taussigo vých do výměru, kterým nebyla povolena další lhůt k rekonstrukci záchodů v domě čp. 1180—II., usnesen zrušit řízení a konat místní komisi. — Panu Frant Paulovi, hostinskému v čís. 566—VIII. „u Deutschů“ povoleno do odvolání užívati souterainích místnost donu tohoto za místnosti hostinské. — Vyhověne stížnosti p. Ant. Jehličky proti nepovoleni slavby skladiště ve dvoře domu čp. 1491—II. v Dlážděno ulici. — Zamítnuta byla stížnost p. dra. Eug. Eiselta proti výměru, kterým zamítnuty jeho námitky pr povolení novostavby na staveništi čp. 522—II. v Ječní ulici. — Panu Al. Hofímannovi-Mollerovi povolen stavební změny a stavba prádelny v domě čp. 96—v v Libušině ulici. — Ke stížnosti c. k. finanční pro kuratury v zastoupení eráru do předepsání stavebn taxy z novostavby budovy trestního soudu usneseno odepsati výchozné 10 K. jinak stížnost zamitnula. Stížnost zemské školní rady pro král. české proti vy psání slavební taxy z novostavby c. k. vyšší reáln školy na Starém městě, vrácena magistrátu. — Stiž nost vojenského stavebního oddělení v Praze proh předepsání stavební taxy z novostavby kadetní škol na Hradčanech, byla zamítnuta. — Ke stižnosti staveb nihc komitétu pro zbudování fysiolozického ústavu ně mecké university v Praze proti předepsání staveb laxy z novostavby ústavu toho na slupských pozem cích usneseno odepsati výchozné 10 K, jinak stížnos zamítnuta; stižnost komitétu pro zbudování hygieni ckého ústavu tamtéž do téhož byla zamitnuta. — Stiž nost c. k. správy fondových budov, jako správkyn býv. kláštera Havelského do výměru, kterým byl vyměrena stavební taxa ze slavebních úprav v lét budově, vrácena magistrátu; témuž vrácena stížnos c. k. zemské školní rady do předepsání stavební taxt z novostavby c. k. akademického gymnasia v Praze Zamílnuta byla stížnost p. Josefa Krejčíka, maj. domu čp. 612-VII. v Belcrediově tř. proti nařízené rekon strukei kanalisace uvnitř léhož domu a slížnostp Tomáše Slavíčka proti nepovolenému zřízení komínu v kuchyní domu čp. 1864—II. Přednesen a schválen návrh narovnání s paneu JUDrem. J. Vaněčkem, advokátem v Libni, ohlední jeho palmárního účtu. Účet ten (za práce právnick vykonané pro býv. obec libeňskou) zněl na 20.457 86 h za dobu od 1. ledna 1901 do 30. dubna 190

Zástupce obce vražské p. dr. Dobrovský prozkoumal účet a upravil na obnos 13.672 K, který rada městská zaokrouhlila na 14.000 K, který složen k soudu. Mezi- tim nastalo mimosoudní narovnání obnosem 16.000 korun, což sbor schválil Při volných návrzích ob st. p. Soukup dola- zoval se po plijmutí učitele p. Moravce, který delsí dobu slouží, za učitele pražského a žádal, aby podobný případ se neopakoval Předsedající náměstek p. dr. Groš odpověděl, ž před několika lety požádala rada městské, okresní školní radu, aby z důvodů úsporných a k vůli postupu učitelstva ne školy pražské přijímáni byli učitelé s menším počtem let. Bčhem doby bylo upuštěno o této zásady, ježto bylo přihlíženc k vynikající kvali- fikaci jednollivých učitelů. Ostatně rada městská jme- nuje učitelstvo delinitivně a zajisté všechny okolnosti při tělo příležitosti uváží ku prospěchu školství. (Vý- borně !) Pan ob. st. Zimek zmínil se o tom, že do dvou let má královský hrad na Hiradčanech a Král. Obora připadnouti cráru a žádal, aby se o věci té důkladně uvažovalo. Vzpomenul dále toho, že královský hrad na Hradčanech není obydlen a doporučil, aby s v něm umistil sněm král. českého. Pan ob. st. Náhlovský vyslovil se proti to- muto návrhu, poněvadž královský hrad musí zůstati pro kurunovaného krále českého a nesmí býti pře- měněn na kanceláře. Návrh p. Zimka nedosáhl vůbec podpory a proto nebyl ani radě městské od- kázán. Predsedající náměstek p. dr. Groš ukončil schůzi před 6. hodinou večeri *

Před schůzi sboru shromáždili se obecní starš za Staré město, aby vykonali volbu jednoho člena městské rady. Pan Lada byl totiž zvolen do rady Staročechy, kdežto svohodomyslní členové odevzdali prázdně lístky. Pan Lada mandát do rady nepřijal z toho důvodu, že jmenování zástupce jiné strany přísluší straně samé, o jejíž zástupce se jedná. Pr včerejší schůzi prohlásil p. dr. Podlipný za kandidáta do rady městské p. V. Ladu, který byl pak jedno- myslně zvolen.

Passivní resistence na státních drahách ukončena! Z Vídně, 13 listopadu v 6 hod. (Telef zpráva.) Několikadenní vyjednávání mezi ministerstvem železnic na strané jedné a poslauci Maštálkou, drem. Ellenbogenem a Schreiterem a dele- gáty železničních zaměstnanců na straně drahé o podmínkách, za kte- rých by tito zastaviti mohli passivní resistenci, bylo právě o 46. hod. skon- čeno naprostou dohodon. Zejtrav úterý o 6. hod. ranní bude passivní resistence zastavena úplně a dřívější práce na státních drahách obnoveny v celém rozsahu.

Schůze v Národníma domě vinohradském. Organisace národně sociální svolala na včerejš veče do Národního domu vinohradskéhc veřejnou schůzi lidu, v níž měla býti vzbuzena sympathie ve- řejnosti pro boj zřízenců železničních. Po oslovení uvítání velmi čelných účastníků schůze br. Šepla- vým ujal se slova red. Přehl, který uváděl, ž zřízenec železniční vykonává své těžké a zodpovědné povinnosti nejen vůči zaměstnavateli, nýbrž i pro širse veřejnost. Očekává, že tato veřejnost provází sym- palhiemi zápas železničních zlízenců. Posl. Klofáč poukázal k tomu, že v době mi nulých tří neděl měly se vzchopili kruhy průmyslové a obchodní a domáhali se ně pravy. V té době ztratily různé poplatní třídy mnoho millionů korun a ztratil i stát velké obnosy. Ty mohl obětovati hned a zabráni by všem nenahraditelným škodám. Vzpomíná večer- ních zpráv z Vídně došlých (Viz níže. Požn, red.)a vyslovuje polěšení nad výsledkem práce organisační. Státní správa se svými bajoncty musila kapitulovati před touto semknutou organisací. (Hlučné projevy). Podobnou nepoddajnou taktiku doporučuje řečník i jiných otázkách politických, zejmena v otázce po- žadavku všeobecného práva hlasovacího. Jest však také zapotřebí, pomýšleti při tom na oslatní požadavky lělnické. Všeobecné právo hlasovací není jediným cilem. V Německu jest už zavedeno s přece není ideálem snah a tužeb sociální demokracie, Musím míti na zřeteli, že jest tu ještě panská sněmovna, která bude sledovati docela jině zájmy než lidový parlament. Dokazuje důležitost sněmu zemského, na němž volební oprava působením velkostatkářů a Něm- sů byla pohřbena. Teď je na dělnictvu, aby se ozvalo ſtečník vrací se k prohlášení bar. Gautsche a po- hybuje o tom, ž. sliby budou splněny. V té příčině nutno státi na stráži a usilovati o splnění slibů těchto. Br. Nykl zástupce zemské jednoty zřízenců dra vylíčil podklad a postup vykonávání služby „dle in- strukci“. Řečník s potěšením uznává, že česká žurna- listika podporovala akci zřízenců drah a tuta její po- moc dlužno s uznáním konstatovati. Naproti tomu vy- lýká žurnalistice německé, že vysloupila proti télo akci. Za to byla německé žurnalistice, zejmena „B - hemii“, jednomyslně „hanba“ provolána. Mravním po- sílením pro myšlenku organisační je la okolnost. že lozorčí a nejvýší orgány železniční zahá jily vyjedná- vání se zástupci organisací, kteréž organisace dříve nechtěly uznati. Nyní musila železniční správa kap tulovati, nechtěla-li ohroziti celý hospodářský živoo tohoto soustátI. Myšlenka organisační slavila triumly a aby na télo cestě pokračovala, fomu volal „N zdar! Br. Špatný uvádí, že byla to národně- sociální organisace zřízenců drah, která celému tomuto hnutí dala podnět. S hlučným projevem nadšení vyslech- nulo, že k provádění služby dle předpisů připojili se řízenci drah na Moravě. Řečník povzbuzuje lid ku připravám ke generální stávce. — Ke konci navrhl red Pichl tuto resoluci: „Lidl, dne 13. listopadu v Národním domě na K- Vinohradech shromážděný, vyslovuje nadšené sympa- tie bojujícím železničním zřízencům a tlumočí při tom své politování, že stát jako zaměstnavatel prokázal naprostou nezpůsobilost pochopiti své poslání ve státě moderním. čímž obyvatelstvu, zejmena kruhům prů- myslovým, obchodním a živnoslenským, jakož i kon- sumentům vůbec způsobil škody nezměrně. Shro- mážděný lid děkuje železničním zřízencům za to, že veřejnosti podali důkaz, čím dělník pro stát a pro ve- škerenstvo jest a že bez práce dělníkovy veškeren hospodářský a sociální život je naprostou nemožnosti. Zvláště děkujeme národně-sociální železniční organi- saci, že ona lo byla, jež boj celý zahájila. Na tet schůzí shromá žděný lid znovu opět volá po rychilém