#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
14. července 1909. Číslo 192.
#4
alto_textblock
#4
jež byly proneseny proti vládě, s řečí nacionali-
sty Gauthiera de Clagny a prudkou filipikou
Jaurésovou.
S Gauthierem byl brzy hotov. Posmíval se
katastrofám, prorokovaným tímto politikem.
Oproti nepokojům, líčeným Gauthierem, stavl
Clemenceau nepokoje, jež zažila Francie za mo-
narchie. Odmitá výtky některých poslanců,že
byl zvýšen členům sněmovny plat na 15.000fr.
a poukazuje na jiné státy, kde poslanci jsou
podobně odměňováni.
Dále zabýval se řečí Jaurésovou. Čet
dlouhé úryvky z novin, aby dokázal jak so-
cialisté provozují svou útočnou politiku, v niž
se neštití osobního ponižování odpůrce a již
přivádějí na scestí dělnictvo. Tato slova vyvo-
lala výjev, který zavinil socialista Compěre-Morel.
Clemenceau použil proti němu citátu z anarchi-
stického listu. Compěre-Morel protestoval a bez
přestání povykoval. Někteří soudruzi mu přizv-
kují. Brisson marně zvoní.
Clemenceau pokrčil rameny a opouští
tribunu. Radikálové a část středu divoce
tleskají, socialisté jsou zaraženi. Na naléhání
Brissona a radikálů Clemenceau pokračuje ve
své řeči. Nálada sněmovny byla socialistům ne-
příznivá, Clemencenu snadno získal souhlas pro
své potírání některých theorií Jaurčsových
dokazoval, jakých podvodů a reforem učinila
radikální vláda. Obracel se přímo proti Jaurě-
sovi a metal mu do obličeje jizlivé porovnávání
odporujících si různých výroků vůdce socialistů.
Vytýkal mu, že mu jde jen o politický boj
že je vzdálen velkých socialistických idel. Při-
pomínal, jak převzal vládu. Váhal z prvu, když
viděl, jaká zuřivost se rozpoutala proti republi-
kánům, ale myslil na vládu, proti které sám
bojoval. I když se dopustila přehmatů neb ne-
správností, vždy zakročil pro svobodu i
spravedlnost. Děkoval všem pravým repu-
blikánům, kteří ho podporovali. Uzavřel svou
řeč slovy: »Ve vašem spolku moje vláda hrdě
předstupuje před zemi a lid v nastávajícím vo-
lebním zápase nezapře nejlepší periodu své
slavné historie.«
#5
alto_textblock
#5
Nový kancleř v Německu.
Vilém II. přibude teprve zejtra ve středu
ráno do Berlína i bude mít hned po příjezdu
rozhodující rozhovor s Bülowem. Soudí se
tudíž, že jeho nástupce bude ještě ve středu
jmenován.
#6
alto_textblock
#6
Hnutí italské proti Německu.
»Messagero« uveřejňuje velmi ostrý článek
proti Němcům. Německo, pravi, vyhání neb pro-
následuje italské dělníky, ale Italie otvírá za t
do kořán brány své německému dovozu, němečt
lékaři konají v Italii praksi, neplatíce ni cente-
simu daně, němečtí hotelieři zhyzďují německým
nápísy italská města. Posl. Brunnialti, jenž psal
ten článek, končí o pronásledování dělníků ital-
ských: »Vzhledem na pěstní právo nezbyvá Italům
nie, nežli to, co se v »Tellu« prot utiskova-
telům doporučuje...« To zni věru tuze jasně
.
#7
alto_textblock
#7
Válečné nebezpečí v Jižní Americe.
Telegramy oznámily již náhlé vypu knut
nepokojů v La Pazu v Bolivii, poněvadž lid
jihoamerické republiky té jest nespokojen s vý
rokem Argenliny, jakožto smírčího činitele ve
známém sporu mezi Peru a Bolivit. Oznámené
výbuchý nevole lidové opakovaly se ale v nec
na včerejšek v míře ještě mnohem horšl. Krámy
Peruanců i Argentinců byly vy-
pleněny. Výstřely z revolverů ra-
chotily ve všech ulicfch. Míšene
z předměstí vyloupili, co se dalo. Elektrické
vedení bylo zničeno, takže celé město bylo za-
haleno v temnotu. I telegrafické spojení s vnitrem
země vázne. Všichni cizinci, nejen Perusnci.
jsou ve velikém nebezpečí. Argentinský
vyslanec Fonseux a jeho choť je
stěží unikli smrti. Davy, jež marně na
vyslanectvo útočily, obsadily potom budovu výše
stojíci a metali z ní kamení na dům vyslanecký
O půl noci podařilo se vyslanci polají budovu
opustiti. Na různých místech Bolivie strhány
peruanské vlajky a znaky s konsulátů. Posledn
zpráva oznamuje, že argentinský vyslanee
Fonseux obdržel od své vlády roz
kazl aby opustil ihned La Paz, ne
dá-li vláda bolivíjská náležitou satisfakci za tyto
výbucby.
#8
alto_textblock
#8
Jubilejní dar čtvrt milionu korun
Národní jednotě pošumavské.
#9
alto_textblock
#9
Na jubilejní dar dále přispěli: Gremium obchod
níků a hostinských v Žirovnicí 20 K. Řameslnicko-
živnostenské společenstvo ve Větrném Jenfkově 10
První živnostenské společenstvo v České Skalici 5 k-
úřadníci berního úřadu v Blovicích 5 K, odbor N. J
P. v Senožatech 6 K, úřadníci a zřízenci berního
úřadu v Treboni K 4.30, úřadníci berního úřadu v
Skutči 21 K. úřadníci berního úřadu v Lišově 2 K
úřadníci berního úřadu v Chlumci nad Cidlinou
K 11.60, úřadníci berního úřadu v Nymburce 6 K.
úřadníci burního úřadu v Ledči 14 K, úřadníci ber-
ního úřadu v Benešově 4 K, úřadnici berního úřadu
v Písku 4 K. úřadníci berního úřadu v Plánici 8 K
úřadníci okr. výboru a okr. záložny v Soběslavi 5 k.
čeští lázeňští hosté v Píšťanech 12 K, pošt. úřadníci
a zřízenci v Mělniku K 6.80, pošt. úřadnici v Praze
22..-Libeň K 8.50, městský úřad ve Světlé n. Sáz.
K 43.16, učitelský sbor obecné školy ve Světlé n.
Sáz. K 3.50, odbor N. J. P. v Trhanově K 6.55, org.
strany nár. soc. v Krči 5 K, spolek rodáků z Doma
žlic 6 K, strojvůdci sev.-záp. dráhy v Nymburce
K 29 50, nár. řemesl. a živn, beseda »Eim« ve
Skutči 5 K, čtenářská beseda a několik hostí v ho-
stinci p. Jana Matouška ve Štokách K 21.80, obecní
úřad ve Veselé u Rokycan K 780, úřadníci okres.
soudu ve Voticích 5 K, učitelský sbor obec. dívčí
školy v Praze-Holešovicích k uctění památky po
svém milém příteli a kolegovi řed. Janu Štěpánovi
11 K, obecní úřad v Městečku u Křivoklátu 10 K.
J. Radr v Blatné 5 K, odbor spolku pošt. úřadníků
v Čes. Budějovicích 20 K, živnostenský klub v Lom-
níci n. Pop. K 7.50, učitelský sbor v Rychvaldu
u Bohumína ve Slezsku K 3.50, učitelský sbor
v Roztoklatech u Čes. Brodu 2 K, odbočka Kralupy
zem. jednoty zřízenců drah. v král. českém 5 K.
učitelský sbor v Bosni u Mnichova Hradiště 2 K.
správa domu čp. 847 v Praze I. 2 K, obecní úřad
v Talíně u Písku K 7.32, Ignác Tauchmann, říd. nč.
v Brdě, pokladník Budče v Nové Pace ze spol. po-
kladny 2 K, obecní úřad v Nebovidech 5 K, Josek
Beneš, hostinský v Nebovidech 1 K, obecní úřad
v Soběnové 20 K, Jan Smolik s rodinou v. Soběnově
3 K, Odbor Nár. jedn. pošum. v Soběnově 10
sbor dobrovolných hasičů v Soběnově 10 K, hosp.
lesnický spolek pro Karlickb v Soběnově K 16.50.
Marek Tomáš, farář v Soběnově 10 K, Jan Šimánek.
kaplan v Soběnově 5 K, učitelský sbor v Soběnově
4 K, při svatbě slečny Albíny Křepelkovy s p Fr
Komárkem, stavit, asistentem. vybráno K 10.54, obecní
#10
alto_textblock
#10
úřad v Koferově u Plzně K 11.02, obecní úřad v Ho-
síně K 39.70, učitelský sbor v Hosíně 4 K, obecní
úřad v Milivicích K 7-04. obecní úřad v Doubravicí ah
K 3.10, obecní úřad v Želivě K 33.24, obecní úřad
v Mlýnech 8 K, obecní úřad ve Volešnici K 8.98.
obecní úřad v Pleši u Kard. Řočica K 12.66, obacní
úřad v Boru K 6.30, obecní úřad v Třebověticích
K 10.24, obecní úřad v Kozolupech K 13.30, obecní
úřad v Lodenieích K 24.12, obecní úřad v Petro-
vicích K 6.22, úřadníci c. k. berního úřadu v Ml.
Boleslavi K 6.70, úřadníci c. k. bern. úřadu v Bělé
u Bezděze 5 K, úřadníci c. k. berního úřadu v Něm.
Brodě 7 K, úřadníci c. k. berního úřadu v Jílovém
K 640, úřadníci c. k. berního úřadu v Nové Kdyni
6 K. úřadníci c. k. okres. soudu v Klatovech K 8.80
Matěj Jordán, e. k. okr. soudce ve Vysokém n. Jiz.
K 3.10. — Celkový výtěžek sbírky činí až dosud
63.703 K 21 h. Další příspěvky přijímá ústřední
kancelář Národní jednoty pošumavské v Praze Il.
Vodičkova ulice čís. 26, v domě bývalé Slovanské
kavárny.
#11
alto_textblock
#11
Denní zprávy.
#12
alto_textblock
#12
— Nejnovější čin presidenta barona Wesse-
lého: jmenování auskultantů ze dne 2. t. m.
způsobil v úřadnictvu i v politické veřejnosti
opravdové vzrušení. O jmenování tom sdělujeme
dnes: jmenováním auskultantským ze dne 2.
července t. r. byl opětně soudcovský dorost náš
těžce poškozen. Pro věčnou paměť za-
znamenáváme, že jmenování to
provedeno bylo t. zv. smíšeným per-
sonálním senátem, ve kterém zase-
dali radevé vrchnho zemského
soudu Mayer, Vyšín, Weisser a Sa-
beditseh za předsednictví presi-
denta vrch. zem. soudu bar. Wesse-
lého. Již z fakta, že jmenování to nebylo tento-
kráte ihned uveřejněno, jako se stalo v dubnu
letošního roku, kdy dopoledne zasedal personál-
ní senát a v odpoledních úřadních novinách bylo
již jmenování vytištěno, nýbrž že tentokráte se
dosud úřadně tají, lze souditi, že pánové v per-
sonálním senátu provedli něco, s čím nechtěii
hned na veřejnost. Pokud nám známo, bylo jme-
nování auskultantské, jehož výsledek jsme včera
ráno uveřejnili, a které je pro český dorost soud-
covský opravdu nopříznivé, rozhodnuto dirimují
cím hlasem presidenta barona Wesselého. — Až
do roku 1903 dělo se jmenování auskultantů
zcela spravedlivě podle jich doby služební v po-
řadí statusu. V roce 1905 poprvé užil tehdejší
správce ministerstva spravedlnosti zvláštních
praktik jmenovacích, jež se vyvrcholily r. 1907
v pověstném jmenovacím klíči barona Wesse-
lého, ochotného vykonavatele rozkazů víden-
ských, totiž v t. zv. klíči 5:3, dle něhož měl
vedle 5 Čechů býti jmenováni vždy 3 Němci.
Tento klíč neodůvodněný, nespravedlivý, dle ně
hož množství Čechů preterováno bylo, došel
nyní nové „úpravy“ a zní: 1:1. Český dorost
soudcovský protestoval vždy proti jakémukoli
klíči při jmenování a protestuje také důrazně
proti takovéto „rovnoprávnosti“. Jak při této
„rovnoprávností“ — vrcholu rafinovaných jme-
novacích praktik personálního senátu — po-
chodí český dorost soudcovský, patrno z tohoto
srovnání: služební doba posledního jmenova-
ného nyní auskultanta. Němce Ottomara Kle-
menta — včera počítali jsme jej omylem za
Čecha, tak že vlastně jmenováno bylo 26 Čechů
a 24 Němci — je tak krátká, že se vůbec ne-
dala zjistiti. Předposlední jmenovaný auskul-
tant, Němec dr. Franz Hlagelmüller, slouží od
9. listopadu 1907, naproti tomu první přesko-
čený a nejmenovaný Čech dr. Bělohlávek slouží
již od 18. května 1907, tody o 6 měsíců déle
než německý dr. Hagelmüller. Čech Bělohlávek
přesko čen by1 10 Němci. Další v pořadí
právní praktikant Čech Rudolí Olič, při auskul-
tantském jmenování opominutý, slouží od 20.
května 1907 a přeskočen byl rovněž
10 Němci. Vůbee bylo přeskočeno 10
českých právních právních prakti-
kantů, kteří měli dle práva a spravedlnosti
býti jmenováni auskultanty. Je na jevě, že v če-
ském dorostu soudcovském, který se stal neustá-
lým rafinovaně prováděným příkořím neoby-
čejně citlivým, vyvolalo nové toto bezpráví
opravdovou bouři nevole. Vždyť při celkové
dvouleté služební době právního praktikanta
jeví se mezi posledním jmenováným Němcem
prvním nejmenovaným Čechem — rozdíl časový
půl roku ve prospěch Němce. Je-li soudcov-
ský dorost náš zkrácen již na začátku své služby
o 6 i více měsíců, jak bude dále, nezabrání-li
se dalším takovýmto jmenováním? Co několi-
kráte již se stalo, opakovalo se i tentokráte
jmenování provedeno bylo ve chvíli, kdy vláda
expedovala poslance na prázdniny, uzavřevší
říšskou radu. Jest opravdu znova nezbytno, aby
netoliko kruhy poslanecké, nýbrž i celá široká
veřejnost česká konečně se vzchopily k nejroz-
hodnějšímu protestu proti takovému odstrkován
národa českého v úřadech soudních, neboť ny
nější praxi jmenovací bude český dorost práv
nický nepřímo vyháněn ze služby soudcovské
A jak by vypadala justice v království českém
v rukou německých, dovede si každý domy-
sliti ...
— Třebenický »Volksrat« a němečti
poslanci. Je asi rok, co Němci čeští mezi sebou
urovnávali spor třebenického německo-radikál
ního předsedy »Volksratu« a německých poslanců
z Čech, kteří se vzpírali rozkazům dra. Tutty
»Volksratu« vypovidali poslušenství a chystali
se k založení nové organisace — proti »Volks-
ratu«. Tehdy byl spor jakž takž urovnán; aspon
umlkl. »Volkaratu« přistřižena byla křídla zří-
zením »Ortsratů«. Nyní však provalil se spor
znova. Dle »Boh.« konala se 12. t. m. v Trut-
nově porada tamního »Bezirkeratu«; několik
hodin rokovala o sporech mezi »Volksratem«a
poslanci a vydala pak tento projev:
»Německá okresní rada pro politický okres trut-
novský bere s politováním na vědomi zprávu
o neladu, který vznikl mezi německou národní
radou a česko německými poslanci. Doufá, že nelad
ten brzo zmizí a že pronikne poznání, že jen spo-
lečná práce obou činitelů slibuje úspěch. Německá
národní rada jako jediné národní nepolitické shro-
maždiště německého lidu v Čechách je nezbytnou
nutností. Její konání má a bude podporovati poli
tickou činnost našich poslanců. Německý lid ne-
může pohřešovati ani svých poslanců, ani národní
rady.«
Lze souditi, že rozmíšky mezi oběma byly
veliké a že nebylo možno urovnatí je soukromě.
když se v Trutnově odhodlali k veřejnému pro-
jevu, který svým obsahem je zřejmou, třeba
ztlumenou důtkou Tittovu »Volksratu«. Snu
není příliš odvážným dohad, že různice ty vznikly
mimo jiné též k vůli Bienerthovým jazykovým
osnovám.
#13
alto_textblock
#13
— Protest brněnských šivnostníků prol
rozpuštění výboru společenstva. Z Brna
(Pův. zpráva.) Při posledních volbách ve zdej-
ším společenstvu krejčích zvítězila česká kandi-
dátní listina. Brněnská radnice ve vzteku, sže
také tato dřívější její država násilného němectví
padla, rozpustila výbor společenstva.
Proti tomuto násilí podán byl ovšem protest
včera konána v té příčině veřejná protestní
schůze, svolaná odborem krejčí při ústředním
spolku moravských živnostníků. Schůze byla
četně navštívena příslušníky téměř všech živ-
nosti, nejvíce ovšem krejčími. Průběh její byl
velice pohnutý. O násilnickém počínání radniee
proti výboru společenstva obšírně referoval svola-
vatel p. Kostečka. Když ve své řeči přišel k ne-
zákonitému sesazení výboru, strhla se bouře
nevole. Řečník pravl, že výbor jednal zcela
oprávněně dle svého přesvědčení a vědomí,
kdežto radnice žádala na výboru jednání, jež
nesouhlasí se zákonem, proto čin radnice po-
važován je za čin surového násilí. Na to dr-
Růžička pojednal o násilnickém činu radnice se
stanoviska právnického. Předseda schůze pan
Holubička promluvil o dlouholetém zápasu za
spravedlivé právo jazyka českého v oděvním
společenstvu. Jménem hromady pomocnické p.
Mrňa přislíbil v zápasu proti vzpupnému násilí
radnice brněnské spolnúčast. Potom promluvil
posl. dr. Budinský, jenž vyzval ke svornémua
bezohlednému boji proti brněnské radnici. Nat
navržena a jednomyslně přijata následující re-
soluce: »My členové společenstva oděvníků
v Brně, shromáždění na veřejné schůzi v Be
sedním domě v Brně, protestujeme proti naří-
zením zdejší radnice, jako živnostenského úřadu.
ze dne 6 července, poněvadž tato radnice pře-
kročuje svá práva, která jí jakožto dozorčímu
úřadu přislušejí a omezuje beze všeho zákon-
ného a věcného důvodu autonomii společenstva
a jeho orgánů, jak zákonem tak i stanovami za-
ručenou, a zvláště protestujeme proti tomu, že
zastavila činnost společenstva a zbavila členy
výboru jich funkce a sice jedině z toho dů-
vodu, aby vyhověla strannickým žádostem ně-
meckých členů, aby valná hromada řádně na
základě žádosti nejméně čtvrtiny členů, na
dnešní den k provedení voleb svolaná, byla
zmařena. 1. Žádáme c. k. místodržitelství, aby
dalo průchod k spravedlivému protestu našemu
proti tomuto porušování zákona a stanov a na-
fízení brněnské radnice zrušilo. 2. Žádáme naše
pp. poslance, aby svým vlivem působili na od-
stranění podobného jednání brněnské radnice
v brněnských společenstvech, zvláště však aby
působili na zrušení nařízení brněnskou radnicí
vydaného, by tak uplatnila se zákonem a sta-
novami zaručená práva představenstva spole-
čenstva.«
— Ústřední výbor Národní rady české
konal dne 12. července ustavující schůzi za
předsednictví nově zvoleného předsedy posl. dra
Jana Podlipného a 16 přísedících. Sděliv
omluvu odstupujícího předsedy posl. dvor. rady
dra. Čelakovského, který odejel k pohřbu zesnu-
lého předsedy ministerstva hr. Badena, prohla
šuje posl. dr. Podlipný, že vzhledem k votu
ústředního výboru a volbám ve valném sboru
přejímá předsednictví Národní rady české, ale
pouze prozatímně, než bude vyhledán předseda
deflnitivní. Jde o vážnou všestrannou práci vše-
národní české instituce za přátelské dohody ve-
škerých povolaných čes. činitelů v zájmu společné
české věci, k čemuž zároveň žádá jménem před-
sednietva za podporu Po té zvoleni jednomy-
slně za zpravodaje předsednictva pp. Jindřich
Nechanský a posl. K. St. Sokol, za pokladnika
p. dr. Fr. L Scheichl a za účetního dozorce
vicspresident Ant. Zázvorka; volba dalších členů
presidiální komise, v níž mají býti zastoupeny
především také všecky strany politické, odložena
prozatím do schůze příšti. Taktéž do nejbližšl
schůze ústředního výboru odloženo rozhodnuti
stran kooptace dalších osobností do ústředního
výboru. V obou těchto směrech splnomocněno
presidium připraviti návrhy potřebné. Po vyří-
zení některých běžných otázek a dále přání
k předsednictvu se strany pp. posl. Choce, dr.
Al. Rašína a posl. dra. Sobotky, na která odpo-
věděli pp. předseda posl. dr. Podlipný a místo-
předsedové za království české posl. přísedíeí
Jos. Žďárský a posl. dr. Baxa, sehůze skončena
— Osobní. Pan Jos. šl. Hyroš, ředitel kníž.
cukrovaru v Českém Brodě, dovršil tyto dny plných
25 let své činnosti jako ředitel cukrovaru českobrod-
ského, v němž od července r. 1884 bez přestávky
působl. V roce tom byl cukrovar českobrodský, tebdy
akciový, ve velké finanční tísni, ba skoro stál pře
ohlášením konkursu. Dovedností a pílí p. ředitele
šl. Hyroše pozvedl se cukrovar za 8 roků, co jeh
řídil p. Hyroš, na takový stupeň, že tehdáž při pro-
deji cakrovaru knížeti z Lichtensteinů dostali akcio-
náři nejen svůj akciový kapital zpět, ale byla jim
půjčka se všemi zadrženými úroky vyplacena. Pan
ředitel Hyroš znenáhla zařizoval závod moderně, tak
že byl s l0, konkurovati s ostatními dobře zaříze-
nými cukrovary. O zvelebení závodu vůbec, jak dří
vějšího akciového tak i nynějšího knížecího cukro-
varu v Českém Brodě má tedy p. ředitel Hyroš zá-
siuhy veliké. Pan ředitel z Hyrošů jest nyní již 33
roky ředitelem (byl před tím 8 roků ředitelem v Li-
bíci n. C.) a zaujímá ve světě cukrovarnickém vyni-
kající postavení. Ve svém okresu jest velice činným
jak na poli samosprávném tak národohospodářském.
V ředitelství knížecích statků je ctěn a u úřadnictva
svého požívá největší vážnosti. Roku lonského vy-
znamenán byl za svou všestrannou činnost rytířským
křížem řádu Františka Josefa. — Sl. Anna Totzau-
erova ze Smíchova podrobila se 10. t. m. s výborným
úspěchem universitní zkonšce z jazyka francouz-
ského.
— Rodinné zprávy. Pan MUDr. Leo Kosák, spo-
lumajitel sanatoria pro nemoci duževní a nervové ve
Veleslavíně, slavil dne 11. L. m. sňatek svůj se slečnou
Anežkou Sternovou z Kozolup.
— Promoce Pan JUC. Alois ryt. Trmal z Toušie
rodem z Chramost u Sedlčan, c. k. konceptní prakti-
kant a absolvent akademie hraběte Straky, bude 15
července o 1. hod. odpol. na c. k. české universitě
na doktora veškerých práv promován.
— Úmrtí. Pan Josef Myška, rolník na odpoč.
v Ouhořilce, zemřel včera v 88. roce věku. Pohřeb
koná se zejtra o 9. hod. z chrámu v Ousobí na
tamější hřbitov.
— K odchodu profesora dv. r. Františka Štolby
Včerejší schůzi sboru profesorského české vysoke
školy technické v Praze zahájil J. M. pan rektor Jos
Bertl následujícím proslovem: „S pocitem radosti
i stísněnosti jakési zahajuji sezení dnešní, moha
něm blahopřáti našemu milému senioru, panu dvor.
radovi profesoru Fr. Štolbovi k vrcholu jeho života.
Dosáhl — čeho tak málokterým přáno — v plné svě-
žesti duševní i tělesné 70. roku a dokončil 40. rok
své plodné činnosti jako profesor tohoto vysokého
učení technického. Věhlasný učenec, oblíbený učitel
a vysoce ctěný kolega odchází ze středu našeho,
aby mimo tuto vysokou školu v klidu, jenž zajisté
další neutuchající činností vědeckou vyplněn bude
— jak tomu jsme při dvorním radovi Štolbovi zvykli
= přehlédnouli mohl svůj bohatý život a těšitis
#14
alto_textblock
#14
z výsledků jeho. Jsem dalek toho, abych zde vypo-
čítával díla a zásluhy téhož o českou vědu a ústav
náš, víme o nich všichni a ctíme jejich význam. Celý
zástup českých chemiků, jeho žáků, vzpomíná s vděč
ností v dobu tuto svého milovaného učitele, jenž by
jim nejen laskavým učitelem, nýbrž i vzácným příte-
lem, jehož dobré srdce si podmanilo všecky. Však
nejen jeho žáci, ale všichni, kdo Stolbu poznali, těší
se z významného jubilea jeho a zvláště nám všem
bylo přáno seznati vzácné vlastnosti charakteru Štol-
bova: Zdravý velký duch, pokud byl ve své labo-
ratoři, skromný vždy a ke každému ohledu plný v
společnosti. Tak, nezměněn, po 40 let zaujímal čest-
né místo v řadách profesorů této vysoké školy. S lí-
tostí to musím říci, dnes je poslední schůze sborová.
ve které můžeme počítati ho v čestném místě sboru
našeho. Odchází, aby těšil se odpočinku, neuživ
čestného roku, ministerstvem kultu a vyučování je-
mu nabídnutého; i v tom je viděti projev jeho skrom-
nesti a šlechetného srdce. Jsem přesvědčen, že setká
se s jednomyslným souhlasem návrh, aby pamětním
listém tlumočeno bylo slovutnému kolegovi našemu
to, co všichni cítíme a co mu ze srdce přejeme: Slo-
vutný pane dvorní rado a vysoce ctěný kolego náš!
Podepsaní dovolujeme si složiti Vaší Slovutnosti
k sedmdesátiletí plodného života a ke čtyřicetiletí
záslužné působnosti učitelské na naší vysoké škole
technické svůj upřímný hold. Jsme hrdi, že ve středu
našem žije a působí učenec, jehož jméno vyslovo-
váno s úctou ve světě vědeckém, jenž neúmornou
prací stal se přední ozdobou vysoké školy naší, jeni
dobrotou srdce svého stal se miláčkem svých žáků
a jenž vzácnou povahou svou získal si srdce všech,
zvláště pak nám byl vysoce ctěným a milým kole-
gou. Přejeme Vaší Slovutnosti, abyste při stálém
zdraví a nezkaleném štěstí ve středu svých milých
ještě dlouhá léta žil a zachoval nás ve své vzácně
přízni a paměti.“ Hlučným projevem souhlasu bylo
schváleno proslovení a návrh p. rektora Bertla
— K 60. narozeninám p. cís. rady Ronze. K 60
narozeninám vyslovil také Spolek mlynářů česko-
moravských cís. radovi p. Jindř. Ronzovi, sta
rostovi města Karlína a zem. poslanci, jakožto své-
mu prvnímu čestnému předsedovi, písemně své bla-
hopřání.
— Pět panovníků na olsařských manévrechv
Velkém Meziříčí. Dle zprávy z Brna sdělilo okresní
bejtmanství v Kroměříží listům, že není vyl oučeno
že letošních císařských manévrů na Moravě vedle
rakouského a německého císaře zúčastní se takě
anglický král, ruský car a rumunský král
Na harrachovském zámku činí se k ubytování pa
novníků rozsáblé přípravy.
— Z obcl předměstských. Ve schůzi městsk
rady karlínské, konané dne 30. června za předsedni-
ctví p. starosty cís. rady Jindřicha Ronze, bylo usne
seno, aby obec připojila se k žádosti Žižkova o roz
šíření viaduktu spol. státní dráhy v ulici Trocnovské
Na výpravu dítek z Třebenicka do Prahy povolene
20 K. Na výpravu slezských dítek do Prahy 20 K
Vzat k vědomí cirkulář Svazu českých měst stran
vypravení stavebních úřadů a zakládání podniků, jež
dolýkají se veřejných zájmů.
— Chystá se blografie prof. Julia Mařáka ke dn
9. října 1909 k uctění pamatky 10letého výročí jeho
úmrtí. Kdo mohl by nějakou zprávičkou k dílu tomu
přispěti, nechť neobtěžuje si to sděliti nakladateli
Rudolfu Ryšavému, knihkupci v Praze —II. na Pořičí
č. 7 nově.
— O protlčeských štvanicích v Cáhnově sděluje
»Víd. Denník« tyto podrobnosti: Před krvavou sráž-
kou v Havranohradě zakazoval havranohradský sta-
rosta a jeho zběsilá kohorta Čechům opětný přichod
a vyhrožoval jim nejhrubším násilím, opováží-li se
ještě jednou »pobuřovat Cáhnov a Havranohrad«. Na
jeho surové výhrůžky bylo mu klidně odpověděno
»Bude-li třeba, tedy za čírnáct dní na shledanou!e
Tato slova způsobila mezi cáhnovskými sranžěry
krvavých havranohradských násílnosti obrovský po-
plach, který byl tím větš, když jim kdosi v »Ostd.
Rundschau« namluvil, že Češi přijedou do Cáhnova
již v neděli 11. t. m. ve velkém množství. Tu ihne
zajel cáhnovský starosta a jiní do Vídně, hledat u
německého ministra krajana a u místodržitele pomoe
proti Čechům. Patrně však měli strach, že státní
moc nebude chlíti chrániti jejich nová násilí a proto
snažili se sěhnati do Cáhnova na neděli nejhorší ně-
meckou cbátru z celého okolI. Sehnali tam hojnou
luzu z Havranohradu, Drösingu, Dobermannsdorfu.
Hausbrunnu a Pernitálu a vyzbrojivše ji klacky
zabijaky, čekali u každého vídeňského vlaku na při
jezd Čechů. Mezi příjezdem jednotlivých vlaků posi-
lovali se v blízkých krčmách pivem a kořalkou
spili se do večera tak, že se porvali málem sami
mezi sebou. Státní úřady podvedeny německými
rváči, učinily pro neděli v Cáhnově velmi rozsáhlá
bezpečnostní opatření, stáhnuvše do Cáhnova kde
jakého četníka z okolí. Četnictvo mělo po celý den
pohotovost. Za poplašné zprávy, které rozšířilo p
Vídni a Cáhnově několik německých surovců, musilo
trpěti — četnictvo! Dr. Schreiner a hr. Kielmannsegu
mohou se poděkovati svým cáhnovským informáto
rům za to, že byli podvedeni a že se vydali v po-
směch celého Cáhnova a okolí. Cáhnovské slovácké
obyvatelstvo vědělo velmi dobře, že Češi z Vídně ne-
přijedou a proto — ač pobouřeno svévolnou vyzýva-
vosti zdejších německých cizáků -- hledělo klidně
průběho dne vstříc. Velikou veselost ve zdejším oby-
vatelslvu vzbudilo vždy, když německo-židovsko o
rodilecká chátra odtáhla od každého vlaku vídeň
ského s dlonhým nosem a když začala na konec avé
kiacky obraceti proti těm cáhnovským arantérům.
kteří ji vodili po celý den »aprilem«. Aby nepocílil
půdnost k acků na svém těle, uznali hlavní osnova
telé nové, ale s úplným fiaskem skončivší proticesk
štvanice za dobré, po anglicku se doporučiti. A měl
nejvyšší čas, protože jejich spitá chasa chovala s
k nim už zpačně vyhrůžně.
— Požadavky zřízenectva a správní rada elsktri-
ukých podniků. Z kanceláře správní rady elek-
trických podniků píše se nám vzhledem ku
projevu zřízenců: Není možno nereagovati na zprávy
v příčině požadavků zřízenectva, poněvadž uveden
vývody zřízenců jsou s to, uvésti širokou veřejnost
v omyl. Předem budiž konstatováno, že elektrické
podniky nerozhodly se pro veřejnou kritiku, nýbrž
že první zprávy v denních listech vyskytly se jen
přičiněním strany druhé, avšak není čeho litovati,
neboť celá záležitost netýče se jen zřízenectva, nýbrž
všeho poplatnictva a veřejnosti. Pokud se týče dru-
hého bodu stávkového protokolu, musí znova s dů-
razem býti konstatováno, že citování jeho, správní
radou uveřejněné, jest správné, když v něm stojí.
že do služebního řádu pojme se nová úprava dle
čl. 1. a to se také v návrhu stalo. Bodu 4. také vy-
hověno nebylo, neboť se delegáti zavázali, „že no-
vých požadavků do té doby nepředloží“. Ve příčině
průtahu služebního řádu nenesou elektrické podniky
žádné viny. Řád byl po mnohých sezeních s dele-
gáty vypracován a schválen správní radou v srpnu
1908, kdy předložen byl ministerstvu železnic. Dele-
gáti zaujali ve zvláštním svém podání k ministerstvu
železnic k 17 paragrafům jiné postavení, přes to, že
v mnohých odstavcích bylo jim vyhověno. Nedo-
konalost návrhu nedá se vyvozovati z té okolnosti
že ministerstvo učinilo poznámky k 30 paragrafům
poněvadž jednak uvedlo okolnosti, zřízenectvem po-
žadované, jednak mělo své požadavky bezpečnostn
a konečně upozornilo na nedostatky rázu čistě for-
málního. Vzhledem k uvedeným okolnostem jest
tvrzení, že ministerstvo vrátilo služební řád ke změ-
ně bez mála všech paragrafů, přehnáno
když všech paragrafů jest 70. Původní požadavel
zřízenců, který ministerstvo železnic ve příčině pra-
covní doby zamitlo, není, jak z kruhu zřízenectv
se tvrdí, skromnější než samo ministerstvo vyžaduje,
nýbrž tento požadavek podmiňoval rozmnožení per
sonálu o celou třetinu a tím zvyšoval režijní náklad
o více než 300.000 K ročně. K okolnosti, že nen
myslitelno, aby po půl roce vpisovala se do služeb
ního řádu nová ustanovení ve příčině požitků perso-
nálu, budiž uvedeno, že není jenom vyloučena mož-
nost poměry požitkové změniti dodatečně, ale i nov
upraviti, jak to dokazují minulá léta nejen v elek-
trických podnicích, ale i jinde. V té příčině se stáv
kový protokol porušuje tím, že se do ujednané doby
nové požadavky skutečně staví. Ve zprávě zřízenco
tvrdí se, že delegáti měli na zřeteli hospodářskou
stránku podniku a že upravili požadavek služebn
doby tak, aby nemusilo nastati rozmnožení perso
#15
alto_textblock
#15
nálu. Tento požadavek, nehledě ke stanovlsku mini-
sterstva železnic, které z důvodu větší bezpečnosti
a pořádku asi sotva ustoupí, nesrovnává se s potře-
bami podniků, poněvadž návrh zřízenců v příčmě
pracovní doby spojuje se s požadavky provozními.
neboť zřízenci žádají, aby k ukrácení doby pracovní
byl provoz obmezován a vázán tak, aby nebylo mož-
no podle skutečné potřehy provozovati vozbu,
Ustanovení takové není přípustno, neboť v první
řadě musí vzat býti zřetel na obecenstvo, elektrické
dráhy používající, a vyžaduje-li toto provoz rozsáh-
lejší a není-li možno tomuto požadavku s nynějším
personálem vyhověti, musí býti personál rozmno-
žen, aby komunikačním potřebám občanstva bylo
vyhověno. Proti tomuto požadavku staví se zřízene-
ctvo, neuvažujíc, že podník mimo to i po stránce
hospodářské jest nucen vozbu provozovati. Rozhodně
není správným tvrzení, že uspořádáním doby slu-
žební v intencích ministerstva železnic bylo by za-
potřebí rozmnožiti personál o 265 zřízenců, což vy-
žadovalo by nákladu 388.000 K ročně, neboť podle
nynějšího stavu bylo by zapotřebí k vyplnění tohoto
pežadavku pouze rozmnožení personálu o 103 zří-
zence, což znamená roční větší výdaj asi 100.000 K.
Tento větší náklad je odůvodněn zkrácením denní doby
pracovní zřízenců jako průvodčích, zavedením lep-
ších provozních disposic ve příčině časných hodin
ranních a večerních a ve příčině dalších disposic
pro divadla, nádraží atd. Tímto uspořádáním dostalo
by se také zřízencům řádného odpočinku po 6- až
Shodinné službě na oběd a večeři a vyvarováno by
bylo dosavadním nepříjemnostem, které vznikají po-
žíváním obědů a večeří na vozích, čímž obecenstvo
ve značné míře jest obtěžováno a čímž zdravotní
slav zřízenectva jenom trpí, nehledě ani k tomu, ž
dosavadní tato praxe nepříznivě působí na občan-
stvo a zvláště cizince. Vzhledem k uvedenému není
tudíž správným tvrzení, že požadavky zřízenectva
ušetřilo by se 278.000 K a v této příčině uváděný
apel na občanstvo a poplatnictvo není na místě, ze-
jména když mimo jiné jest obsaženo v požadavcích
příbytečné 40%. Elektrické podniky mohou tudíž
prohlásiti, že ve správní radě jest dostatečné poroz-
umění pro přiměřené požadavky zřízenectva, když
srovnati se dají s požadavky a právy velice důleži-
tého faktora a tím jest hospodářský stav podniku,
finance obecní správy a je kontrolující poplatnictvo.
Obec pražská vzala na sebe zodpovědnou úlohu ri-
sika svého největšího obecního podniku a nemůže
jí býti vykládáno ve zlé, když toto risiko chrání
v zájmu veřejném. Tím elektrické podniky končí ve-
řejnou polemiku a jen v případě nutné potřeby ape-
lováno bude na úsudek přetíženého živnostnictva
pcplatnictva.
— Agrární poslanec R. Bergman o politické sl-
tuaei. (Z Libochovic.) Agrární spolek pro okres
libochovický svolal na neděli dne 11. t. m. do obce
Ředhoště u Libochovic tábor lidu, na němž mluviti
měli agrární poslanci R. Bergman jako poslanec na
radě říšské a učitel Slavík jako poslanec na sněmu
král. českého. Pro deštivé počasí nemohl se tábor
konati a uspořádána tudíž veřejná schůze v hostinci
p. Kučery. Poslanec Bergman, promlouvaje o situaci,
pravil mimo jiné: Po utvoření definitivního minister-
stva Bienerthova, jehož duch prozrazuje nejlépe
okolnost, že zasedají v něm ministr dr. Hochenburger
a min. dr. Schreiner, úhlavní to nepřátelé českého
národa a Slovanstva vůbec, šlo o to, jak proti této
vládě postupovati. Vše, co vláda Bienerthova od par-
lamentu vynutila, desáhla jen vlivem zahraničních
událostí, v prvé řadě napjatého poměru mezi Ra-
kouskem a Srbskem. V tu dobu podal posl. dr. Kra-
mář známý pilný návrh o pokladničních poukázkách
na obranu parleinentarismu proti svévoli vlády. Ale
návrh nezískal většiny, ač Slovanská jednota tento-
krát svorně přičinila se o poražení bar. Bienertha.
Také návrh posl. Šusteršiče proti bosenské agrární
bance. resp. o zařízení, kterým dle smlouvy bez prá-
va vydala kmety v Bosně a Hercegovině na pospas
maďarským vydřiduchům a lichvářům, nedošel
schválení. Vzpomenouti sluší, že také český ministr
krajan dr. Žáček hlasoval tehdy proti svému klubu
pro vládu. Slabost, kterou jsme oproti případu Žá-
čkově osvědčili, může se nám státi jednou velmi
osudnou. Za takových poměrů dospěli jsme až ku
podání jazykových předloh. K čemu neodhodlal se
dr. Körber ani bar. Beck, to provedl Bienerth, jehož
předlohy jazykové jsou mnohem horší, než jeho
předchůdců, protože spočívají na základě rozdělení
království českého a vyhovujíce plně požadavkům
Němců, znamenají hrob pro naše snahy státoprávní.
Proto jsme jakékoliv jednání o jazykových předlo-
hách Bienerthových předem odmílli a prohlásili, že
nepřipustíme je vůbec ani do výboru. TTaké finanční
předlohy ministra Biliňského jsou vyvrcholením vše-
ho, co na úkor zemí českých kdy podniknuto bylo.
Zemské finance sanovati chce vláda zavedením nové
státní daně z piva a kořalky! Tyto předlohy finanční
jsou pro nás naprosto nepřijatelny a postavíme se
proti nim do boje jako jeden muž a každý soudný
člověk musí naši obstrukci uznati za zcela přiroze-
nou, neboť se tu jedná o zákony dalekosáhlého vý-
znamu a chyba, v tom případě učiněná, nedala by
se hned napraviti. Vláda podala sněmovně ještě před-
lohu o postátnění drah a předlohu zákona zmocňo-
vacího. Všeobecně se ztotožňuje zmocňovací zákon
se smlouvou s Rumunskem. To jest ale velký omyll
Znění smlouvy rumunské máme před sebou a mů-
žeme ji kritisovati, případně postaviti se proti ní-
Ale zákon zmocňovací znamená kus čistého paptru
s podpisem, na nějž může si pak vláda napsati, co-
koliv ji bude libo bez ohledu na parlament, ba i proti
jeho vůli! Za jiných okolností posuzovali bychom
otázku obchodních smluv za věc hospodářskou se
stanoviska v prvé řadě zemědělského, ale za daných
poměrů musili jsme v ní viděti záležitost čistě poli-
tickou! Vždyť šlo přece o to, projeviti vládě daleko-
sáhlou důvěru! A v tom jest vláda sama tím pravým
kamenem úrazu! Přeje-li si někdo plodné práce par-
lamentu, zejména na poli hospodářském, jest ' přece
možno jí dosíci, ale ne za dnešního, nebo jemu po-
dobného systému vládního. Konče, opakuji: Dnes
nemožna nám jiná cesta, než až do svolání a zabez-
pečení dělnosti sněmu zemského v oposíci důsledně
vytrvati. Budoucnost ukáže, do jaké míry stanovisko
naše bylo správné. Ať dopadnou věci jakkoliv, po-
slanci české strany agrární hledí jim s klidem vstříc
v tom pevném vědomí, že všechny jejich snahy smě-
rovaly jen ke blahu českého národa.
— K české výpravě do království polského. Z
příležitosli výstavy čenstochovské v srpnu a září
t. r., které účastní se 110 českých průmyslníkůa
živnostníků, konána bude výprava do království
polského a to z Prahy dne 7. srpna ráno do
Krakova, odtud dne 9. srpna do Čenstochovya
stihne dne 11. srpna do Varšavy ke 3dennímu po-
bytu. Oceňujíc národní a hospodářský význam vý-
pravy, od níž lze si slibovati značné povznesení
českého vývozu do zemí polských, doporučuje Nové
obchodní gremium král. hlav. města Prahy členstvu
svému hojné účastenství na výpravě. Přihláškya
dotazy přijímá a programy zasílá »Komitét pro
českeu účast na výstavé čenstochovské v Praze — I.,
čp. 660.« (Z Nového obchodního gremia král, hlav.
města Praby.)
— Z českého zemského spolku pro reformu by-
tovou v král. českém. Vzhledem k vyskytnuvším
se zprávám, že vyjednává strahovský klá-
šter s jistou vídeňskou bankou o pro-
deji svých střešovických pozemkův
ceně asi 5 milionů korun, obrátil se spolek
s odůvodněncu žádostí na městskou radu pražskou,
aby pozemky tyto sama zakoupila a tak zamezila,
aby se dostal terén, na němž má se díti tak žádoucí
příští stavehní vývoj král. Hradčan, do rukou nemi-
losrdných parcelářů a pozemkových lichvářů. Dne
4. července t. r. konána v Modřanech porada o za-
ložení družstva ke stavbě dělnických a rodinných
domků. Četně navštívené schůze této se zúčastnil
v zastoupení spolku místopředseda p. dr. Lošťák,
jenž vysvětlil veškeré v té příčině důležité otázky
a přivodil na konec i všech místních stran, takže
jest naděje na brzké uskutečnění tohoto slibného
podniku. V poslední době pořádaly i beseda „Ja-
blonský“ na král. Hradčanech a Úřadnická beseda
v Žižkově přednášky o bytové otázce, k jichž pro-
slovení byl spolkem delegován II. jednatel p. dr.
Mayer. Ony městské rady, které dosud nevrátily
spolku zaslané jim dotazníky v příčině stavu měst-
ské komunální politiky bytové, žádají se zdvořile,
aby tak učinily laskavě v nejbližších dnech.