#1
alto_textblock
#1
14. srpna 1900.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 223.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana3.
#5
alto_textblock
#5
* Sporfovní klub »Slavoj« v Praze konal
v neděli 12. srpna o 1/27. hod. ranní I. amaterský
závod na trati Chvaly—Sadská (26 km). 1. Jan Pro-
cázka v čase 45 ma. 2. Karel Kadeřábek v čase 48
m. 3 vt. 3. Josef Kaplan v čase 1 hod. 71/2 m.
#6
alto_textblock
#6
Šachy.
* Z Mnichova, 13. srpna. (Zvl. tlg. »N. L.e)
Účastník mezinárodního turnaje šachového Maroczy
onemocněl a odstoupil i obdržel třetí cenu 600 mk.
O první cenu zápasiti budou nyní Pillsbury
Schlechter.
#7
alto_textblock
#7
Věstník spolkový.
#8
alto_textblock
#8
Sokolský věstník.
Švýcarské závody v Chene de Fonds.
(Dokončení.)
Na večer, když závody pro prvý den ukončeny
shromaždil se všechen národ zde přítomný v rozsáhl
budově »kantiny« k společné večeři. Z obrovské
kuchyně vyřítilo se na sta služebných duchů a roz-
našelo v ohromných mísách polévky a maso a z
necelou hodinu vše jest znamenitě obslouženo. Pořa-
daleství vůbec jest v rokou znamenitých. Při ohrom-
ných rozměrech a té obrovské účasti jde všecko
hladce a přesně v před, a vyskytne-li se tu a tam
nějský nedostatek, již jsou tu po ruce lidé, kteří vše
uvadějí do pořádku. Patrně, že na práci té bere účast
celé město. Stačlenné odbory pečují tu o pořádeka
pohodlí, celé městské zastupitelstvo, spolky, úřady
i vojsko maji svěřeny určité úkoly, jež co nejpřisněji
provadějí. I krásná pleť bez výjimky ve službě na-
rodního svátku se činí, ba i mládež školní obojího
pohlaví musí obstarávati slavnostní program, což
ovšem koná s dětskou radostí a zanicením vlastene-
ckým. Tak na př. při večerním představení v kantině
provedlo na 300 malých děvčátek as 10letých tanec
s praporci, s průvodem národních písní; jásot a vzru-
šení, jež vyvolal tento výstup, nelze popsati. Též
divky dospělé provedly u přiležifosti té rej v maleb
ných národních krojích. Zkrátka slavnost byla dílem
vseho obyvatelstva, jehož vroucí zájem pro věc do
vedl provésti toto tak znamenité dílo. Diváky byli
jen hosté; domácí všichni byli zaměstnání ve výbo
rech slavnostních.
Další program večera obstaraly sbory pěvecké
o několika stech pěvců a tělocvičné výstupy místních
spolků na kruzích a visutém hrazdoví o 9 hrazdach
Představte si, že tomu všemu přitomno je as 7000
lidí, ponejvice gymnastů, slavnostně naladěných, při
šumicím víně neuchatelském, bezstarostně po úmorné
praci se veselících! Dobře, že moudré zařizení slav-
nostního řádu velí bezvýminečně o 12. hod. opusti
kantinu. Gymnasté táhnou do města s bubny a pol-
nicemi a procházejíce ulicemi, budí peklným hřmotem
vše ze spanku.
Druhého dne koná se obřad přijetí cizích hosti
v restaurantu des Armes reunies. Pronášejí se různé
řeči vítací a zástupcové jednotlivých tělocvičných
svazů odpovídají za tyto pozdravy. Za Sokoly mluv
francouzsky dr. Scheiner, jebož konečný sokol
ský pozdrav »Na zdar!« přítomní Francouzi hlučně
opetují.
Zatím na cvičišti se pokračuje v závodech, a
pohoda jest přímo zoufalá. Gymnasté v lehkých kal-
hotkách, v střevících a pouhém trikotu brouzdají
se po cvičišti a s neutuchající horlivostí přistupuj
před soudce. Došlo na závody jednotlivců, v nichž
fantasii telocvičné volná uzda popuátěna. Provádějí se
kousky krkolomné, až akrobatické; ku podivu, odkud
se vzali všichni tito umělci ve »vysokém umění-
telocvičnéml
Jest neděle, kterou Švýcar ani při této příleži-
tosti nezanechá bez uctění. Na tribuně pro diváky
umístěn oltář, k němuž po přednesu zbožné písně
hudbou vystupuje kazatel a pronáší kázání, nesoucí
se k významu dnešního dne, k účelům slavnostia
závodů, které především k povznesení a utužení ná-
roua a posflení vlasti něst se mají.
V zavodech na dobu tu se ustálo, závodníci sku-
pili se před tribunou a po slovech pronesených za-
pěli vroucně národní hymnu švýcarskou. V okamžiku
tomto cítili jste, proč všechno toto kol vás se děje,
cítili jste účel svatků těchto, samovolně jste se po-
kořili mocnému vlasteneckému duchu, který vane
z obrazu toho a naplňuje hrudi posválným pocitem
a úctou k národnímu přesvědčení tohoto lidu a jeho
vroucí lásce ku krásné rodné zemi. Mládež švýcarská
snad bez výjimky odchována jest v tomto silném
duchu, mezi ní nenaleznete lehkomysl-
ných zjevů, o lásce k vlasti a národ-
ním přesvědčení s cyníckým výsmě-
chem hovořících, ani líných nedužive
povinností svých knárodu záhadným
frásemi se zbavujících — mládež tu roste
a se tuží v čistém ovzduší vlasteneck
výchovy, která jest jí těž nejzdravější vzpružinou
pro další její vzdělání v povolání.
Nejde tu snad jen o něktené vrstvy a třídy, úsu-
dek tento týká se veškeré mládeže švýcarské, jež
jest ve spolcích tělocvičných, nejlidovější to insti-
tuci zastoupena. Byli jsme přímo unešeni pohledem
na ohromné ty zástupy borců na cvičiště nastupují-
cích, vesměs a bez výjimky postav neobyčejně stat-
ných a vyvinutých, na cvičišti vyspělých, mezi ni-
miž marně jsme hledali zjevů nedokonalých. Ovšem
že k výchově té přispivá velice klimatická povaha
horské země, bezstarostnější poměrně život, krása
přírody — však okolnosti ty jak mohutně působí na
zdravý vývoj národa, tak stejně mohly by urychliti
jeho úpadek, kdyby nebylo onoho hlubokého mrav-
ního podkladu a vlasteneckého přesvědčení, jež ná-
nd švýcarský tak ostře karakterisuje. Tolo odbočení
nmoděk péru se vnucuje porovnáváním poměr
ivýcarských s poměry našíhi, s tou povrchní pokry-
teekou moderní sebevýchovou naší mládeže, dusící
vsechen ideální vzlet, přelhávající sebe samu, neteč-
nou a lhostejnou ke všemu, co vyžaduje většího
úsili — jedině k ukojení vlastní samolibostia
marnivosti pracující. Tělesná námaha stává se jí
obtíží, jedině snad ve sportu, jenž ji jednostranné
vyvijí, hledá vyniknutí a vyznamenaní před jinými.
Vrcbolem cvičení měla býti jako pravidelně spo-
lečná cvičení prostná, s nichž však v neděli večer
pro velký děšť sešlo. Došlo na ně teprve v ponděli
večer, však sklamala značně, zejmena nás, kteří jsme
byli účastní velkolepého divadla cvičení těch při
sietech všesokolských. Nastoupilo as 5000 borců.
kteří se shromáždili a seřaditi na sousedních lukách
a nastoupili osmistupem na cvičišiě a došedše stře-
dem na zadní střední metu, rozestoupili se ve dva
čtyřstupy, jež postupujíce zevnitř kolem ve 24 prou-
dech postupně přešly v čelné poslavení. Následkem
chybného sčítání byly proudy ty nestejně, což po-
kazilo celý rožstup a vyřízení, takže obraz neposky-
toval přímých čar. Cvičení sama byla provedena
nestejnoměrně a s neklidem, cvíčenci po každém
cvičení se rozcházeli, poskakovali a prováděli různé
kousky, takže prvý dojem cvičení těch byl zcela
ztracen.
Tretiho dne konáno slavně prohlášení vítězů,
jimž dívky odevzdávali čestné věnce a nádherné
dary, jichž úhroná cena převyšovala 40.000 franků.
Slavnost sama vyžadovala nákladu 360.000 fr., jež
byly hrazeny poplatkem účastníků (14 fr.), vstupným
a sbírkami a přispěvkem státo. Za těch 14 franků
dostalo se každému tři obědů a tři večeří v kantině,
nociehu a volného vstupu na cvičiště. Číslice ty
uvadím proto, aby možno bylo poznati rozměry a
tudiž i význam celé slavnosti.
My čerpali z ní mnoho poučení i přáli bychom
si jen, aby n nás bylo tolik pochopení a přízně pro
věc tělocvičnou, jako ve svobodné zemi švýcarské,
jež střežíc úzkosllivě volnost svoji a neodvislost,
především dbá toho, aby věkům příštím, jak pravil
kazatel na cvičišli, zachovali silné a zdravé poko-
lení, nejlepší to záruku svobody a zdárné budouc-
nosti vlasti!
Dr. Scheiner.
Z předsednictva technického od
boru České obce sokolské. Cvičenci br.
jednot pražských a předměstských se žádají, aby ve
středu dne 15. t. m. o 2. hod. odpol. dostavili se
v hojném počtu na hřiště na Letné, kdež za vedení
br. účastníků cvičitelského kursu svazu Česko-
slovanského Sokolstva nacvičena budou pořadová
cvičení praporu.
#9
alto_textblock
#9
Slavnosti.
Velká herecká slavnosť na Kla-
movce. Program velké této slavnosti herecké
pořádané II. odborem (smíchovským) ji tuto
středu, 15. srpna ve prospěch Ústřední še notv
#10
alto_textblock
#10
českého herectva, jest již úplně sestavena
slibuje návštěvníkům mimo skutečný umělecký po-
žitek též různá překvapení, která svou originálností
budou událostí této slavnosti. Neunavný výbor
slavnosti za čestného protektorátu zemskéhe poslance
a starosty okresu smíchovského pana dra. A. Kol-
dínského, zahájil energickou činnost, jež věnčena
bude zajisté skvělým výsledkem. Slavnost zahájena
bude letní akademií, v níž účinkovati přisiíbili: paní
Hana Weisová-Cavallarová, operní pěvkyně a bývalý
člen Národního divadla, slečna Marie Hellerova
slečna Anuška Maxantova, operní pěvkyně, slečna
Mařenka Libalova, dále operní pěvec p. Bochníček,
Emil Burián, člen divadla v Záhřebu, barytonista p.
Rabas, ředitel V. Štech, Karel Želenský, člen Ná-
divadla a j. Hlavní atrakcí slavnosti budou před-
staven v c. k. vlasteneckém Jivadle (»Boudě«),
k tomu účelu zvláště zřízeném, kde přátelé historie
českého divadla naleznou pravý požitek. Sehrány
budou dvě veselohry: Štěpánkův »Klobouk« (z r. 1787
a »Kníže Honzik« (z roku 1786), jež předcházeti
bude přednáška, v níž uvázal se pan Karel Želenský
a proslov sepsaný roku 1786 pernikářem Melzinkem
k jednomu představení. Mimo to sehrána bude na
tomto jevišti znamenitá, humorem kypící Šípkova
komická parodie »Cyrano de Bergerac« členy smí-
chovského divadla. Představení staročeská sehrají
členové lidového divadla kroužku »Komenský« za
režie p. Viesnerovy. Ve vkusném pavillonu bude dle
návrhu p. Jos. Švába zřízena plastická vý-
stava členů Národního divadla a repertoiru téhož
divadla, která zajistě svým uspořádáním těšiti se
bude veliké pozornosti obecenstva. Přátelům veselé
zábavy a humoru uchystal slavnostní výbor celou
řadu překvapení ve velkém »Variétě«, které říditi
budou osvědčení naší humoristé Šváb a Wan-
derer. Program tohotu »Variété« čítá asi 40 čísel
a vyplní jej nejlepší naši komikové z povolánía
četní jiní arlisté, které výboru a nemalou námahou
podařilo se získati. O další zábavu postaráno jest
dvěma hudebními kapelami, divadlem loutek atd. Pro
dětskou drobotinu jest uchystána celá řada rozmani-
tých a žertovných překvapení. Za soumraku bude
slavnost zakončena velkolepým ohňostrojem. Výbor
doufá, že tímto velikým programem zavděčí se na-
šemu obecenstvu a že Klamovka dne 15. t. m.
stane se sbromaždištěm všech přátel
českého herectva.
#11
alto_textblock
#11
Schůze.
#12
alto_textblock
#12
Dne 14. srpna: Schůze výboru Jednot
samosprávných úřadníků obecnícha
okresních v král. českém koná se o 6. hod. od-
pol. v místnostech Jednoty. — »Existence«, spo-
lek výpom. úřadníků c. k. úřadů v král.
českém v Praze koná o 8. hod. večer v »Konviktěe
výborovou schůzi s důležitým programem, k níž se
pp. funkcionáři zvou. — Čten. ochotnická jednota
»Dalibor« na Král. Vinohradech koná V. řadnou
valnou hromadu. Pp. členové dostavtež se co nejčet-
něji. — Správní výbor besedy »Okoře
koná týdenní schůzi ve spolk. místnosti »u Šlajgrůe
(vchod výčepem). Vzhledem ku blížící se valné pro-
madě dostavte se všichni! Zimní divadelní
sezona zahájena bude koncem měsíce září, na
znovuzbudovaném moderním jevišti v malém výstav-
ním sále su Štajgrů«. Představení pořádati se budou
každou neděli a svátek ve prospěch národ. účelů. —
»Unitase, výpomocný spulek advokátních a notář-
ských úřadníků v král. českém v Praze. Schůze
správního výboru koná se o 7. hod. večer v mist-
nostech spolkových v restanraci sv. václavské záložny
v Praze, v Řetězové ul. Jelikož dosavadní spolkový
pokladník následkem svého přesídlení na venei
funkce své vzdáti se musí, bude v dnešní schůzi
volba nového pokladníka předsevzata a jest todíž
přítomnost všech pp. členů výboru nutna. Úmrtim
ztratil spolek jednoho z nejstarších členů a svědo-
mitých pracovníků pro spolek náš kol. Jos. Posselta.
Pohřeb jeho konal se v Kosmonosích.
Výlety a vycházky.
Místní odbor Českoslovanské ob
chodnícké besedy uspořádá ve středu dne
15. t. m. první poučnou vycházku do vinných sklepů
firmy Bratři Tauberové a parní mlékárny ve Vyso-
čanech. Schůze před 2. hod. odpol. ve spolkové
místnosti rest. »u české koruny«, nároží Královské
třídy a Vítkovy ulice. Odchod pěšky přesně v
2 hod., elektrickou dráhou o půl 3. hodině. Začátel
prohlídky ve 3 hodiny. — Vycházku do
sklárny p. J. Inwalda na Zlíchově uspo-
řádá ve středu dne 15. t. m. Českoslovanská beseda
»Budoucnost« v Nuslích. Schůzka účastníků
přesně o 7. hodině ranní ve spolkové místnosti
su Prokopa Malého« v Nuselském údolí, Jaromirova
ulice č. 80 anebo u sklárny na Zlíchové o 81/4 hod.
ranní. Hosté k vycházce této jsou vítáni
#13
alto_textblock
#13
Válčení s Čínou.
V Praze, 13. srpna.
Vrchní velitel — Prus.
Rozpravy o jmenování hr. Walderseea
trvají. Jest charakteristické však, že teprve nyní
ve vídeňském tisku ozval se střízlivější hlas
o tomto jmenování na místě dosavadních hymen
pro pruského důstojníka, jenž své doby jako
důstojník štábní účastnil se vydatně operaci
proti — Rakousku. Piše totiž vídeňská
»Information«: »Polní maršálek hr. Walder-
see bude vrchním velitelem spojenců v Číně.
Upozornili jsme již dříve, že mimo krále Alberta
a prince Jiřího saského v německém voj
sku není generála, jenž byl by
vedl aspoň jediný jen pluk prot
nepříteli a že nutno bylo proto spokojiti
se s theoretikem válečným, s generálem z míru.
Jako takový stál ovšem hr. Waldersee v první
řadě, mimo něj mohlo se vážné pomýšleti leda
ještě jen na hr. Haeselesa. Že rozhodnut
stalo se ve prospěch prvého, děkuje hr. Walder-
see nepochybně nejen výšší své hodnosti vo-
jenské, nýbrž také okolnosti, že mluví bri-
lantně francouzsky i anglicky
trochu i rusky. Je-li ale jeden list vídeň-
ský (byla to »Neue Fr. Presse«. Pozn. red.)
tak nechutným, že mluví »o nevadnoucích vavří-
nech«, jež si hr. Waldersee v Čechách (!) a v
Francii zjednal, dlužno oproti tomu prostě při-
pomenouti, že hr. Waldersee výpravu do Čech
prodělal jako major teprve a výpravu
Francie jako podplukovník. Poznámky o vavři-
nech v Čechách získaných se v listu rakou-
ském zvlášť znamenitě vyjímají.« Až potud zmí
něný list vídeňský.
#14
alto_textblock
#14
Angličané v Šanchaji.
Není již pochyby o tom, že Angličaně
obsadí veledůležité, ba největší obchodní stře-
disko Číny, Šanchaj, poblíž ústí Janceklanu.
Indické prapory britské odpluly tam již z blíz-
kého Honkonu. Brána ke střední Číně a roz-
sáhlému pobřeží řeky té ocitne se tak v rukou
jejich. Otázka čínská vstupuje tak do nového
stadia, do stadia počínajícího dělení Číny, nebot
není pochyby, že Angličané nehnou se již odtud
přes všechna opáčná ujišťování jejich, leda ž
by mocí byli kdys odtud opět vystrnaděni.
Tento dosah kroku anglického ovšem by ale
byl zastaven, aspoň kdyby Francouzové provedli
nalehání svého konsula šanchajského a také
svoje voje do Šanchaje vyslali. Neučiní-li tak,
dopusti se vláda Waldeck-Rousseauova neodpu-
stitelné chyby na zájmech francouzských. Či-
ňané hrozí, že po obsazení Šan-
chaje Brity čínští kupci opustí
městoaže vypukne pak povstání
iv střední a jižní ČIně.
#15
alto_textblock
#15
Hrabě Waldersee.
Z Kolína, 13. srpna. (C.-B.) »Koln.
Zlg.« sděluje z Paříže, že na dotaz německý
stran jmenování hr. Walderseca nebyla dána
dosud odpověď jen proto, že věc může se vy-
říditi jen v ministerské radě a za souhlasu
Loubetova. Stane se tak teprve teď po jich
#16
alto_textblock
#16
návratu.
#17
alto_textblock
#17
Z Mandžurska.
#18
alto_textblock
#18
Telegramy.
Z Petrohradu, 13. srpna. (C.B.) Na
rozkaz carův má sibířský armádní sbor míti
název »I. sibířský armádní sbor«, Kromě toho
dán byl rozkaz, aby zřízen byl druhý sibír-
ský armádní sbor a utvořena správa 6. východo-
sibířské pobřežní brigády. Do počtu východo-
sibiřské brigády střelců ve vojenském okresu
amurském zřizované pojaty budou druhý, čtvrtý
a šestý východosibířský řadový prapor a budou
změněny v pluky do dvou praporech, tak i 24.
pluk, náležející k vojsku evropského
Ruska. Kromě toho bude zřízen v evropském
Rusku pro Nikolajevsko a Amur pevnostní pěšt
prapor a do obvodů těch poslán.
Z Petrohradu, 13. srpna. (C.-B.) Ministe
finanční vyřídil z rozkazu carova hlavnímu inže-
nýru východní činské dráhy dík carův za sta-
tečné konání povinností pro trůn a vlast.
Telegram končí slovy: »Jeho Veličenstvo ráčilo
vysloviti přesvědčení, že po osvobození Charbina
s dřivější energil o brzké ukončení stavby dráhy
se přičinite.«
Z Vídně, 13. srpna. (C.-B.) V tokijské
depeši »Pol. Corresp « sděluje se k obsazení
Ninčvanu ještě: 5. srpna vztýčena ruská vlajka
na celnici. Admirál Alexejev sdělil konsulátním
úřadům, že dosazena byla tam prozatímní
ruská správa v zájmu Rusův, cizincův i Či-
ňanů, jichž výsady a práva dosavadní zůstanou
i budoucně nezkrácena.
#19
alto_textblock
#19
V Pekině.
Z Londýna, 13. srpna. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje z Washingtonu: Ru-
skému vyslanci v Pekmu udělené zmocnění, aby
s čínským průvodem odjel do Tjencinu, ve
zdejších úřadních kruzích vzbudilo podiv
překvapení, protože přímo odporuje (?) stanovisku,
které zaujaly vlády ostatní.
Z Londýna, 13. srpna. (Zvláštní teleg.
»N. L.«) Došel též šifrovaný telegram od sira
Harta, datovaný ze dne 5. srpna, v němž se dí
»Čím dříve nás z této neblahé situace vysvobo-
dite, tím lépe pro nás, neboť sitnace jest nepo-
hodlná i pro činskou vládu a nejistá i pro nás
samotny.«
Z Londýna, 13. srpna. »Reut. kanceláře
sděluje z Tjencina ze 6. t. m. Dva věrohodn
poslové, kteří opustili Pekin 1. t. m. oznamuji
Cisařovna vdova opatřila vyslanectva na nč-
kolik dní potravinami. Gen. Lipin-
hen, přibyv do Pekina, poslavil 2 batterie na
městské hradby pobliž vyslanectev, kteráž
pak po dva dny byla terčem silné
palby z děl a pušek. Jistý mis-
sionář, jenž pokusil se s jedním
oddilem opatřiti potraviny, by
usmrcen.
Z Londýna, 13. srpna. (Zvláštní tlgrm
»Nár. Listů«.) Zdejší vyslanec projevil během
jednoho rozhovoru obavy, že pochod spojencův
na Pekin ohrozí život cizincův tamních. Úž
došly prý depeše, že životy cizincův v Pe-
kinu jsou opět vážně ohroženy. Postup
eizího vojska vyvolá prý také zmatky v jižníci
provincifch.
#20
alto_textblock
#20
DIplomacie.
Z Vídně, 13. srpna. (Zvl. tel. »N. Le)
Londýnský dopisovatel »Noues Wiener Tag-
blattu« sděluje: V neděli odevzdal čínský vy-
slanec zdejšímu zahraničnímu úřadu císařský
edikt, jímž se Lichunčan splnomocňuje, aby vy-
jednával o mír. Podmínky, které klade Čina
velmocem, jsou tyto: Cina vychází ze stano-
viska, že se velmocem nejedná o pomstu nebo
trest, nýbrž toliko o zamezení čín
ského povstání pro budoucnost
V tomto smyslu doufá Čina, že velmoci upust
od požadavku stanoviti peněžité odškodné
Za to však je Čina ochotna povoliti následu-
jící: 1. Finanční reformy, jimiž by se poskytl
zahraničním státním věřitelům větší jistota.2
Soudní reformy v tom smyslu, jak jsou v Egyptě
provedeny mezinárodními smíšenými soudními
dvory. Čina chce svolati sjezd evropských
amerických právníků, by sestavil úplný občan-
ský a trestní zákonník. 3. Projevujíc přání, aby
Čina byla otevřena evropské civilisaci, chce čin
ská vláda Evropanům přiznati vliv na školské
poměry čínské.
Z Washiugtonu, 13. srpna. (C. -B.
V odpovědi vlády zdejší na oznámení vlády
čínské, že Lichunčan byl splnomocněn vyjedná-
vati o mír — opakují se požadavky, pronesené
v memorandu ze dne 8. t. m. a praví se roz-
hodně, dokud ty nebudou splněny
že není žádné vyjednávání možné
Přípravy.
Z Vídně, 13. srpna. (C.-B.) Setnik V oj
čik, přidělený k štábu hr. Walderseen, připoj
se 25. t. m. k družině hr. Walderseea.
#21
alto_textblock
#21
Operace spojencúv.
Z Londýna, 13. srpna. (C. B.) Jal
»Daily Mail« oznamuje z Čifu, čítá prý čínské
vojsko, které stojí jižně od Tjeneina, 20. 000
mužů, i jsou obavy, že napadne Tjencin, Taku
nebo Tonku.
#22
alto_textblock
#22
Ostatní Čína.
Z Londýna, 13. srpna. (C.-B.) »Times«
sdělují z Tjencina ze dne 3. t. m. : Dle
hodnověrných zpráv z Pekina vzrůstá vliv
Junglův, jenž se zasazuje o vysvobození ci-
zinců. Týž list oznamuje ze Šanchaje ze
dne 11. t. m.: Britský generální konsul oznámi
svému francouzskému kollegovi včera nastáva-
jící přichod brítského vojska do Šanchaje s při-
pomenulim, že tato opatření stanou prý s
v zájmu všeobecném (!) a bez všelikých zálud-
ných úmyslů. Čínské úřady prý k tomu svolily.
Francouzský gen. konsul prohlásil, že hodlá,
přistane-li vojsko britské, stejný
počet francouzského vojska do
Šanchaje přivola ti.
Z Brusselu, 13. srpna. (Zvl. tel. »N. L.«)
I v Hankau udály se nepokoje. Podniknut útok
na anglické a americké misie, zavražděni3
misionáři a vypáleny misionářské budovv.
#23
alto_textblock
#23
Z Berlína, 13. srpna. (C.-B.) Dle zpráv
»Germanie« bylo na jihovýchodě Pečilska za-
vražděno až dosud 10 missionářů — fran-
couzských to jezovitů — a 3000 domorodých
křesťanův.
#24
alto_textblock
#24
Útek rakouského oddílu na Taku.
Z Vídně, 13. srpna. (C.-B.) »Wienen
Abendp.« podává následující výňatek ze zprávy
Arnošta Steunera (z posádky »Zenty«) o úča-
stenství rakousko-uherského oddilu námořního
při dobyti tvrzi v Taku: V noci ze dne 15. n
16. června obdržel jsem rozkaz, abych s ná-
mořním kadetem II. třídy Petrim a dvaceti mužt
připojil se k oddilu, jejž německé loďstvo vy-
pravilo na břeh a jenž měl obsaditi nádraží
v Tonku a po případě zúčastniti se též útoku
na tvrze v Taku. Před odlivem byl rakousko-
uherský oddíl o 150 mužích pod velenlm
kapitána Pohla v lodicích, vlečených parní
barkasou, dopraven do Tonku, kam o 9!3 hod.
dopol. přibyl. Proslýchalo se, že gen. Nie po-
stupuje s 2000 muži od Lulaje k Tonku, aby
obsadil nádraží a zmocnil se parostrojů, by
mohl se dostali co nejrychleji do Tjencina.
Poněvadž nevědělo se, přitrhl-li Nie zatím
už k Tonku, chystali jsme se už při vystupo
vání na případné setkání s čínským vojskem.
Dále vědělo se, že bylo posláno 400 čínských
vojáků k posile posádky ve tvrzích v Taku
Nádraží v Tonku bylo ale prosto Člňanů a bylo
bez odporu obsazeno. Současně s námi vy
stoupilo na břeh 329 žaponských námořníků
S jich velitelem shodl se Pohl, že Žaponci ob
sadí severní čásť nádraží (staniční budovu
obydli), německo-rakouský oddíl pak jižní část
(kolny s parostroji a železničními vozy).
Nádraží jest částečně ohraženo zdí, kdež
té nebylo, na rychlo zřizovány okopy pro střelce.
Stravováno bylo mužstvo »Zenty« německou lodi
»Iltis« zároveň s její mužstvem. Německo-ra-
kouský oddil, 200 Japoncův a 200 Rusův, večer
zatím přibylých, mělo se o půl 2. hod. ráno
soustřediti, aby vytrhli proti severozápadní tvrzi.
Zbytek Japoncův a dělová loď japonska »Attago«
měli zůstati k další ochraně nádraží.
Na postupu proti severo-západní tvrzi mělo
se připojiti ještě 750 anglických a 24 italských
námořníků. Jak jsem se později dověděl, bylo
ale ultimatum podáno tvrzím už o 9. hodině
večer, místo o 1. hod. ráno. Z tvrzí počalo se
tudíž stríleti zcela neočekávaně až o 1. hodiné
ráno. Druhý vystřelený granát dopadl asi 50 až
100 m. před ohradní zeď nádraží. Další přele-
těly přes hlavy naše, takže mužstvo shromáždilo
se bez pohromy.
nrte
Vytrhli jsme potom proti severozápadní
tvrzi. Rusové a Žaponci připojili se. Byla jasná
noc měsíčná. Obrysy tvrzi mohly již odi nádražo
zdálky 5 km. býti pozorovány. Postavení střelců
bylo jasně označeno záblesky výstřelů. Za po-
stupu byla už vzájemná střelba z tvrzí a lod
v plném proudu. Silnice, po níž jsme postupo-
vali, vede bařinatými místy. Z příčiny té nebo
následkem špatných doutnáků nevybuchla na
štěstí většina granátů, dopadajících na blízku.
Za postupu Angličané a Italové dorazili k nám.
První, jelikož nejčetnější, chtěli postupovati
v čele, ale ka pitámr Poht prosadil, že povolilo
se tak jen té části Angličanů, již měli s sebou
třaskaviny, ostatní ubírali se za. Němci; Pohl
měl též při útoku vrchní velitelství nade všemi
Tvrz severozápadní stojí na slabé stoupajíeí
půdě bez záštit; jen tu a tam byl nám záštitou
násep silniční. Celý sbor 943 mužů čitající, roz-
vinul se na 4000 m. před tvrzí a ležel zde
chráněn tmou a hotov k útoku.
Tvrz ona jest tvrzí pobřežní. Zpráva Steu-
nerova popisuje pak dělostřeleckou výzbro
tvrze i pokračuje: Kolem tvrze zřízen jes
vodní přikop. Veškeré tvrze vystavěny byly dl
návrhů německých důstojníků, Stavebním mate-
riálem byla hlina promísená rozřezanou slamou.
Dřive nežli jsme zaujali svrchu vzpomenuté
poslavení, přestala stará déla v tvrzí stříleti
střílela jen moderní 12em. rychlopalná děla a
jedno starší Kruppovo 15em. Do lg4. hod. ranni
byla ale všechna tato děla až na jedno 12em.
umlčena. Mužstvo děla toho střílelo
s velikou smětostí, ač všechny
dělové lodi palbu svou teď na n
soustředily a granáty bezp ro-
středně u něho vybuchovaly. Děl
nebylo demontováno ještě i když už svitat
počalo. Mužstvo naše ustoupilo proto do ochran
ného postavení za náspem silničním.
Vté době udál se ohromn
výbuchprachárny v jižní čtvrti
za nimž následovaly za krátko
dva menší výbuchy. Za výbuchu
ustaly stříleti na okamžik všechny lodi i tvrze
i bylo slyšeti bouřné volání »urá« ze všech
lodi. Zatím počalo se proti mužstvu našemu
z pravé strany, kdež nebylo chráněno, střileti
malými granáty, ale tyto, chybujíce, neudělaly
škod. Konečně o půl 5. hod. bylo také poslední
ono dělo tvrze demontováno. »Iltis« vztýčil
smluvený vlajkový signálna povel k úloku.
Mužstvo postupovalo dílem v rozplýlených
řadách, dílem špatně jsouc krýto náspem sil-
ničním za stálé střelby z pušek.
Můj oddil s oddilem německým postupoval
kryt náspem, poněvadž ale vzhledem na polohu
tohoto nebylo možno stříleti, aniž by mužstvo
přední nebylo ohroženo, rozehnali jsme se až n
800 m. před tvrz, odtud zahájil jsem střelbu
proti střelcům v tvrzi. Malý oddil můj následo
val mne všude statečně a klidně a jevil i ted
ve střelbě dobrou kázeň. Postoupil jsem velmi
rychle a dostihl jsem předvoje anglického. Js
na dále stále silničním náspem kryt, mohl
jsem se tak až na 300 m. k tvrzi přiblížiti.
Za střelby shromáždily se za toulo záštilou
i oddily různých národností, pod vedením nejbliž-
šího důstojníka. Kadetu Pelsimu, jenž si vý-
borně počínal, podařilo se ve směsici tě mužstvo
pohromadé udržeti. Střelbou z blízké vzdále
nosti zdál se býti poslední odpor zlomen.
Most přes přikop byl neporušen, vrata pro-
lomena a při slézání náspů stříleno jen jedne-
tlivě. Když jsem s mužstvem slezl první posta-
vení střelecké, vztýčena na vlajkovém stožáru
jeho právě vlajka anglická. Ponévadž mužstvo
jiných národnosti už hrnulo se ze všech stra
a jiné stožáry již volné nebyly, vztřčil jsem o
půl 6. hod. vlajku rakouske uherskou vedle
anglické.
Ve tvrzi nalezeno velmi mnoho munice
mnoho padlých. Posádka při útoku, jak zdá
#25
alto_textblock
#25
se, i s lehce raněnými uprhla jižním směrem.
Shromáždiv mužstvo, velel pak »k modlitbě«.
Z našich nebyl nikdo zraněn,
z Němců jeden, z Italů nikdo, z Rusů jeden
muž zabit, jeden důstojník a číyři muži zra-
něni, z Angličanů 1 muž zabit, 4 zraněni, z
Žaponeů 2 důstojníci a 7 mužův zabito, 25
zraněno.
Lehce raněně nečítaje. Poněvadž severní
tvrz zastavila brzy střelbu, bombardovaly dělov
lodi pak prý jen jižní tvrz.
Postupujíce potom po kryté cestě o
severozápadní tvrze k severní tvrzi, slyšeli jsme
na půl cestě obrovskou detonaci a viděli zved-
nouti se obrovský sloup asi do 400 m. výše.
Depot pro mořské miny u jižní
tvrze byl vyletěl do povětří. Mužstvo
na zemi i lodích propuklo ve volání »urá!«
Celý děsť prachu, zatemniv vzduch,
sypal se na nás.
Severní tvrz kladla již jen slabý odpor
a při slezání jeji zárachotily jen osamělé vý-
střely. Mnohými výbuchy a ztrátou severozápadní
tvrze, do níž byli vyslali as nejlepší mužstvo
své, byli Číňané demoralisováni: Steuner vy-
praví pak, že vniknuv do severní tvrze, vypálil
sám z jednoho tam nalezeného Kruppova děla,
když byl mužstvu kázal poodstoupihi — nebudilot
prý dělo to v něm valné důvěry — ránu jednu
proti dělu v jižní čtvrti, jež nejvíc loď »Ilus«
ohrožovalo.
Střelou vyhozen do povětří muniční vůz
nepřátelského onoho děla v jižní tvrzi. »Iliis«
vystřelila ještě dvakrát, odpovědělo se ještě asi
třemi výstřely z jižní tvrze, načež utichla palba
všech tvrzí.
Když Steunerovo mužstvo ocitlo se na
jižním břehu, vidělo už vnikati útočníky i do
jižní tvrze a Číňany odtamtud prchati. Vypálilo
za nimi několik saly, nemohlo ale, jsouc zna-
veno, jich už dále pronásledovati.
Severo-západní čásť jižní tvrze byla Angli-
čany, jižní Němci a rakousko-uherským oddilem
obsazena. V době té hořely ještě skladiště
muniční a každé chvile vybuchovaly v nich
střely, činíce okolí nejistým. Odpoledne ob-
sazeny bez odporu německo-rakouským oddí-
lem i tvrz jiho-východní i pobřežní batterie,
když zjišténo bylo — neodpovídalyť na vý-
střely — že jsou Číňany opuštěny. Námořní
kadat Patri ukořistil v jižní tvrzi jedno Gollin-
govo a jedno Nordenfeldovo dělo.
Jižní tvrz a zvláště pobřežní batterie byly
znamenitě dély vyzbrojeny a nalezeny v nich
ohromné množství munice a válečného materiálu
vůbee.
Doutnáky granátův, ve tvrzi nalezené, byly
ale špatným přechováváním jich a dělkou času
neupotřebitelné, čímž vysvětlují se chatrné účinky
činské dělostřelby.
V jižní tvrzi nalezeno i mnoho polních děl.
Odpoledne 17. července opustil rakousko-uher-
ský oddíl tvrze. Kapitán Pohl, louče se s nim,
chválil jeho statečnust vůbec a zvláště pak jeho
chrabrost při útoku na tvrz severozápadní.
#26
alto_textblock
#26
Válka jihoafrická.
#27
alto_textblock
#27
Telegramy.
#28
alto_textblock
#28
Z Londýna, 13. srpna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« sděluje z Ermela ze včerejška;
Generál Buller přibyl do Ermela. Burové ustou-
pili. »Times« oznamují ze Zeerustu ze dne
7. t. m., že britský generál Caring-
ton, když se mu nepodařilo osvo-
boditi Elandsriver, ustoupil za
ztráty 15 mrivých a pohřešovaných a 6 raně-
ných směrem k Mafekingu.
#29
alto_textblock
#29
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
#30
alto_textblock
#30
K situaci.
Z Vídně, 13. srpna. Ministr dr. Rezek
vrátil se dnes dopoledne z dovolené z Bý-
dova n. Jiv. — Ministr-president dr. Körber
odejel dnes odpoledne k císaři do Išlu. Před
odjezdem měl poradu s dr. Rezkem.
#31
alto_textblock
#31
Baron Stamm.
n. Z Berlína, 13. srpna. »Local-An-
zeiger« sděluje z Heidelberku, že známý říš-
ský poslanec bar. Stumm onemocněl rako-
vinou hrtanu. Nemoc jeho pokládána
dosud za chronický katarrh.
Žádná nunciatura v Německu.
K. Z Kolína nad Rýnem, 13. srpna.
»Kölnische Zlg« vyvrací zprávu, že mezi
papežem a princem Jindřichem se vyjedná-
valo o zřízení papežské nunciatury v Ně-
#32
alto_textblock
#32
mecku.
#33
alto_textblock
#33
Sjezd anarchistický.
s. Z Bruselu, 13. srpna. Belgická po-
licie sdělila vládam, že do Belgie přijelo
30 amerických anarchistů, kteří se ihned
odeberou do Paříže, kdež bude se konati
sjezd anarchistů. (Tento byl veřejně ohlašen
již dříve. Pozn. red.)
#34
alto_textblock
#34
Z Paříže, 13. srpna. Edmond Rostand
známý autor »Cyrana de Bergerace, byl jme-
nován důstojníkem řádu čestné legie
Z Basileje, 13. srpna. Katolická uni-
versita ve Freiburku vyjednává s kaplanem
princem Maxem Saským, aby převzal pro-
fessuru na této université. Myslí se, že vy-
jednávání povede k cíli.
#35
alto_textblock
#35
Telegramy korresp. kanceláře.
#36
alto_textblock
#36
Sněm istrijský.
Z Koparu, 13. srpna. (C. B.) Menšina
do dnešní schůze sněmu se opět nedosta-
vila. Předloha o přirážce ke státní dani
z kořalky přijata ve třetím čtení; taktež
rozpočet zemský na r. 1900. Vládní zástupce
odpověděl na dotaz posl. Tomosa, že místo-
držitelství schválilo zápověď pojmenování
»Pioprino« a »Castellaro« pro obce Topolo-
vac a Gradinje, jelikož tyto názvy trvají od
r. 1818, onyno jsou ale novotami: měniti
názvy obcí náleží ale jen vládě ústřední.
Podobně také pomezní označení 22. obcí
okresu pazinského, které provedeno bylo
r. 1897 na návrh podřízeného funkcionáře
jen v jazyku srbském a chorvatském, byla
doplněna dodatečně též italským označením.
Vlada budoucně zamezí se vším důrazem