ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 052d71f0-70b8-11dc-a692-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu dne 10. června 1903
#3 alto_textblock #3
Číslo 157.
#4 alto_textblock #4
Na ranní n odpol. listy předpláeí se v Praze v admainistrnni :. . . 2 K — na měsí ns čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškos na dtvit ta. . : 7 K 50 ve nlislkáchí . 2K00h na měsše . . Pošten: za měsíe nn . . . . 9 k e sdvojí záellkou sa měsí n dtvrt lta . . . . HI K co
#5 alto_textblock #5
h
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejl: raoní číslo o sobě . . . za 2 h odpolední Ve flialkách na venkověi anní číelo. odpolední . . . . . . . . Bh
#8 alto_textblock #8
Inseráty plati se hotevě nnpřel Předplaceni a inserty přijíná ndmíni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se těš rrdakc tiskárna a ezpedica „Nárednich Listů“ Rukopisy se novracejí.
#9 alto_textblock #9
z
#10 alto_textblock #10
Obtěžkací zkoušky.
#11 alto_textblock #11
Strůjce středoevropského trojspolku pronesl paradoxon, jež ve sjednoceném Německu ihned se ujalo jako nové evangelium a podle něhož obnovené císařství německé už přes dvacet let žije. Když totiž po vypršení první šestileté lhůty Bismark naléhal na Rakousko, aby obnovilo smlouvu trojspolkovou na dalších šest let, a když tenkráte ve Vídni ještě měli trochu starosti o exi- stenci a budouenost Rakouska a odvážili se na- mitnouti, že Německo monarchii habsburskouv olázkách finaněnich, obchodních, celních po- škozuje, vyssává a vykořisťuje: německý kanelén spustil na ně velmi s vysoka: „tomu vy neroz- umíte; mohu zajisté provozovati proti někomu záhladnou válku národohospodářskou a býti p tom spojencem jeho politickým.o Této prušácké moudrosti každý jiný stá kdekoliv na světě byl by dal jedině správnou zaslouženou odpověď zrušením spolku i politi ckého: však v Rakousku byli jí nadobro omrá- čeni a nedovedou vyprostiti se z osidel jejích ani posud. Vždy po šesti létech Rakousko už pra videlně a jakoby to ani nemohlo jinak býti, ob- novuje s Německem smlouvy trojspolkové a Ně- mecko je při tom finančně poškozuje čím dále, tím více a uvádí jeho obyvatelstvo v průmyslu. v zemědělství a v obchodě beze všeho milosrden- ství na mizinu. Národohospodářská válka císařství něme ckého proti Rakousku trvá už při čtvrté obnově srlouvy trojspolkové. Bismarkovo paradoxon státníci a diplomati rakousko-uherští pokládajt za zjevení, jež v této říši musí se přijmout bez kritiky a bez odmluvy, za pravdu, jíž dlužnose podrobiti. Tím časem k válce národohospodářské, pro- vozované z Německa proti Rakousku, přibyla válka druhá, již správně nazveme: národní, ja- zykovou. V dějinách svělových bude zaznamenána osudná událost, že pangermanism vznikl. vypěstován byl, vybujněl a vykvetl na územ soustátí rakouského. Politika, již nyni krátce jmenujeme: všeněmecká, má vše- chny své snahy, prostředky a skutky své namí- řeny jen proti Rakousku. Zrodila se tua dostává z říše německé přes hranice zemí koruny české výdatnou pomoc, stálou podporu a hlavn řizení. Účelem jejím bližším jest: zřízení uza vřeného území německého v království českém vzdálenějším: stržení celého Předlitavska rakou ského mimo Halič a Dalmacii, do příštího veli- kého Německa. Politika všeněmecká válčí vedle výboje ná- rodohospodářského proti monarchii habsbursko soustavně, v nejširších rozměrech a s vysokým guberniálním povolením vídeňským co den smě- leji, vyzývavěji, drzeji; od prvního sjezdu Vše- němcův v Chebu až po tuto hodinu. Vláda pruská sice na oko vzdaluje se o všeněmeckých praporův, rozvinovaných a vesele vlajících na území rakouském, ale ráda přijíma každý nejmenší úspěch jejich a tajně podporuje praporečníky, mravně i hmotně. Třeba jen udělati na půdě rakouské nyn zkoušku kdekoliv a zapověděti tam projevy poli tiky všeněmecké, vlastně pruské! Na takové zá povědi nejlépe a nejjasněji objevilo by se vědom samostatnosti státu rakouského v myslech stát níkův vídeňských. Dle opatření, jež vláda vídeň ská by učinila proti všeněmeckým slavno stem v obvodu této říše, nejjasněji by bylo po znati její pěči o život a budouenost tohot soustáti. Však po takových opatřeních a zápově dech marně se ohlížite v dějinách vnitřní poli- tiky rakouské za doby Körbrovy, jako jsteje marně hledali v dobách starších. Národní válka všeněmecká ho plným plamenem proti Rakousku už od r. 1870 vším právem možno říci, že u Sedanu nebyla po ražena Francie, ale poraženo Rakousko, totiž Rakousko neněmecké. Když pak státnici vídeňšt s krátkými přestávkami jeden po druhém tut porážku nejen ochotně uznávali, nýbrž sami tak přiváděli ještě k větší platnosti: divte se, že pangermanism nabyl v Rakousku moci ne- dotknutelné, ba takměř zákonné. Dnes každý člověk v Rakousku vidí, že obrana práv jednotlivých království a celých nej věrnějších národův potkává se tu s překážkam tisíckrát většími, než projevy a skutky politiky všeněmecké. Pověstné paradoxon své z r. 1880 Bismark by dnes mohl vzhledem k Rakousku vyslovit takto: mohu provozovati proti někomu záhlad- nou válku politickou a býti při tom spo jencem jeho v trojspolku. — Státníci a národní hospodáři v kancelářích vídeňských válce národohospodářské. provozovaně Pruskem jménem celého Německ proti Rakousku, poprostu nerozumějí válce pak národní, rozpoutané zde pod pra- pory pruskými proti samé existenci a budoucnost tehoto soustátí, rozuměti nechtějí. Ote vřevše dvéře a okna této monarchie vzduchu vše- německému, sami už jsou jím tak plni a nasy- ceni, že v něm nevidí pro Rakousko nic zlého nebezpečného. Pro ně samy Německo už jes něco více a něco vyššího než Rakousko; on sami jsou už více Němci než Rakušané. Metter nich, i Bach, i Schmerling, ba i Herbst, Giskraa Lasser nemohli si sice mysliti Rakousko jiné, nei německé, ale nemyslili si je nikdy po- pruštělé, nemohli představiti si je v objeti pruském, rozplynulé a zmizelé v Prusku. To všechne ve Vídni se změnilo. Hledejte nyní v kancelářích vídeňských Němce, kteří ne jsou Všeněmei, kteří nebojují s ostatním Všeněmci ve společných řadách, kteří neprovo zují zejmena proti národu českému politiku vše- německou s etiketou pruskou! Hledejte je a do nejvyšších kancelářův a povězte veřejně, ko lik jich tam najdete.
#12 alto_textblock #12
V tom vězí osud tohoto soustátí, že němectv rakouské v kruzích těch, kteréž druhdy je pěstovaly jako domněle jedině správnou a spas- nou formuli této říše, znenáhla, ale konečně ve- směs se přeměnilo na němectví pruskél Kdyby to nebylo pravda, nebyla by možná veliká přízeň a podpora, z níž všeněmecká, pruská poli- tika v Rakousku se těší, a která na veřejnosti se jeví při každé i nejmenší příležitosti, při každém výletu turnérův do města ryze českého, př každé slavnosti zpěváckých spolkův německých podniknuté pod prapory všeněmeckým a za hulákání písní: „Wacht am Rhein“ nebo „Deutsehland über alles“. Národní ještě více, než národoho- spodářská válka, již pangermani sm proti Rakousku bez nejmenší překážky provo zuje už na třeti desítiletí, jest snad obtěžkae zkouška, kterou má býti vyšetřeno a zjištěno jakou miru nepřátelství, úřadního i neúřadního soustátí rakousko-uherské od svého drahého spo jence snese, aby pod ní nepadlol Jak mezinárodní poměry v Evropě tou dobou jsou upraveny, Rakousko není ohroženo válkou odjinud, leda od Německa a od Italie; tedy od svých spojeneův v trojspolku. I v Italii pro- vozují nyní obtěžkací zkoušku na pevnost „přá- telského“ spolku s Rakouskem. Zkoušku sice ne úřadní, tak jako v Německu; zkoušku jaksi sou- kromou, podnikanou silami národa; ale za národem tu i tam těsně a pevně stojí vláda. A vláda vídeňská? Za kým stoji ta? Koho v zápase národním chrání? Tím časem, když Německo a Italie vykoná vají obtěžkací zkoušku na říši rakouské, ona pro vozuje obtěžkací zkoušku na domácích národech kteří jsou té říši posud jedině věrni ...
#13 alto_textblock #13
Říšská rada.
#14 alto_textblock #14
Poslanecká sněmovna. Schůze 222. Z Vídně, 9. června. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Sněmovna nedostala se ani dnes ku po- drobné rozpravě o zákoně, upravujícím ne- dělní klid. —Vyřídila návrh posl. Klofáče o věcech makedonských a balkánských vůbec poměru Rakouska k nim, zamítnuvši pilnost pod- nětu tohe, pro kterou hlasovali pouze Čechové Slovinci, Chorvaté, opposiční Poláci a Rusíni. Debata o záležitosti té vyplnila celou 4 1/4 ho- dinnou schůzi, konala se však za praskrovného zájmu. Skoro všechnu pozornost soustředil na sebe poslanec Glöckner, jenž patrně nebyl v nor- mální míře a svými výtržnostmi postavil se sku- tečně mimo všechen řád a pořádek. Člověk du- ševní kvality a potence, jakou má tento poslanec — stačí konstatovati, že mluvil o „poddaných“. kteréžto zpátečnictví vytkl mu právem poslane Stein — opovážil se zahrávati si na mentora svých kollegů a volati dokonce na posl. V. kurie plzeňské, že by zasloužil, aby mu voličové na- práskali! Glöckner trpí očividně kromě jinými vadami, také megalomanií. Německá zpupnost r. 1899 stupňovaná do bodu varu, vrazila se mu do hlavy. Nemoc tedy nikoliv singulární, nikoliv individuální, nýbrž obecná. Tento křikloun, který byl by zůstal nepovšimnut a nullou, kdyby za německé obstrukce nebyl se smutně proslavil jako řvoun, napomínal k hospo lářské práci. Lidě směšní a ubozí, tito horlitelé pro dělnost na le- vici! Myslí snad, že se již úplně zapomnělo na jich tříleté, bohopusté řádění, na jich ušlechtilé činy a superiorní mravy? O nikoliv! V ústech těchto výtečníků jest slovo práce blasfemií. Na několika místech v poslanecké sněmovně byla rozšiřována a rozhlašována pověst o koalici Körbrem nyní zamýšlenou, o povolání posl. inž. Kaftana na straně pravé, dr. Derschatty na straně levé do kabinetu, o demissi barona Calla a jeho jmenování velevyslancem caři- hradským a povýšení odb. chefa dra. Stibrala na jeho místo, o zabezpečeném aktivování české university v Brně a jiných podmínkách parla- mentního sdružení. Na české poslance činěny dotazy, ke kterým odpovídali: pověsti. pouze pověstil Musí se trvati na právu českého národa, aby měl v hlavní státní správě účastenství, které mu náleži, ale politiky porte- feuillové český národ a česká delegace ne- provozuje. Politika jejich nemá cílů a snah osobních, nýbrž věcné. Ona směřuje pokroku ku posile českého národa, k lepší jeho bu- doučnosti, spočívajíc na pevných a spolehli- vých zárukách (a pevnějších a spolehlivějších. nežli jest toliko plachá držba) ressortu neb porte- feuillu bez ressortu. Česká politika není perso- nální, jest reální a poslanci čeští vědí, že jest tradicionálním zvykem v Rakousku, dávati osoby. kde se nechce dáti věc a podle toho se za-
#15 alto_textblock #15
chovají.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 9. června. (C. B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11 15 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslance Fresla a sp. po rozšíření příbramského nádražía zřízení lam poštovní filiálky a po zkracování práv obyvatelstva zemí české koruny; — Březnov- ského a sp. po výsledku sčítání obyvatelstva v Praze; — Ellenbogena a sp. po volbě funkci- onářů plzeňské kupecké gremiální pokladny nemo- censké: — Hybeše a sp. po chování se dělnické úrazovny pražské k dělníku V. Břízovi při vyměřo- vání úrazové renty a po zacházení s mužstvem 42. pěšího pluku v Králové Hradci; — Bergera a sp. po zákazu Vernakuenovy knihy; — Ira a sp. p stanici v Kynžvartě; — Kittela a sp. po náhra- dách za dobylek padlý slezinnou snětí: — K ut- schera a sp. po spoleích pro přírodní léčení okr. hejtmanech: Vakoviče a spol. po zdlouhavé plavbě rakouského »Lloydu« (12 mořských mil z hodinu). Posl. Blankini (v dotazu k předsedovi) po- ukazuje k tomu, že evropský skandál v Chorvatsku trvá dosud, že dříve nenastane klid, dokud nebude zjednána platnost zákonu a právu a tyran Khuen- Hedervárv odstraněn ze svého místa. Prosí předsedu
#17 alto_textblock #17
by působil na ministra zemské obrany, aby odpo věděl na opětné jeho dotazy po zneužívání spole ného vojska v Chorvatsku. Poslanec Heimrich podal pilný návrh, aby rolnicivu v politickém okresu novoměstském na Moravě v roce 1902 živelními pohromami po- stiženému udělena byla další podpora. Nepatrný obnos 3500 K, jehož se na podpory celému okresu dostalo, je lak nedostatečny, že při- ohromném množství škod v roce 1902 způsobených o nějaké podpoře rolnictvu z tohoto obnosu nemůže byt řeči. — Rovněž žádá posl. Heimrich za poskytnutí pod- pory obeím, které již opětně v roce 1903 krupobilím a povodní postiženy byly. Poslanec Em. Hrubý podal pilné návrh na udělení státní pomoci několika obeím v okresu jí- lovském. Ministr financí dr. Böhm-Bawerk odpověděl na Erlerův dotaz po inserátecn o konversi renty a in sertní firmě Dannebrógově, že minislerstvo finane nemá co zatajovati. Výsledek policejního vyšetřování oznámen stálnímu zastupitestvu, ať tedy dotazo- vatelé počkají na soudní nález. Ministr vyučování dr. Hartel odpovídá na Freslův dotaz po nemravném chování se býv. správce ně- mecké národní školy příbramské Eduarda Fantla, že okr. škol. rada přibramská o něm ničeho nevía případ se služkou Beyčkovou skončil osvobozenín Fanila. Také jiná nařčení shledána bezpodstatnými — na dotaz posl. Černého po loňských událo stech v Kroměříži při zkouškách způsobilosti k vý- pomocnému přednášení náboženství na obecnýci a měšťanských školách, že kandidáti mohou nabýt oné způsobilosti u jiné k tomu oprávněné zkušební komise dodatečně. Po výborových volbách sněmovna jednala o pil- ném návrhu posl. Klofáče
#18 alto_textblock #18
stran poměrů v Makedonil.
#19 alto_textblock #19
Návrh zní: Vzhledem ke zprávám nanejvýš vzru- šujícím, které neustále docházejí z Balkánu, posla- necká sněmovyna vyzývá vládu, aby dala jí jasné informace o rakouské politice na Balkáně. Poděpsaní navrhují v tom směru zejmena: Sl. sněmovno rač usnésti se: Vláda se vyzývá, aby vysvětlila posla- necké sněmovně, proč nešetří se v nejmenším ujed- nání berlínského kongresu v příčině Makedoniea proč Rakousko od r. 1878, ač zúčaslnilo se také ber- linského kongresu, nenalehalo ani jediným činem na uskulečnění berlinských úmluv v příčině Makedonle Odůvodňuje pilný návrh posl. Klolšě praví po krátkém úvodu: Vzhledem k tomu, že události na Balkáně mohou působiti na mocnářství, strana řeč- níkova chce býti zpravena o zahraniční politice vlády, aniž musila by čekati až na delegace. Zahra- niční politika Rakousko-Uherska jest zajisté po itikou většiny, poněvadž jest jako politika vniřní protislo- vanská. Rakouskoljest agentem pangermánské politiky na Balkáně. Také hospodářské zájmy odkazují Ra- kousko na Balkán, pročež se snaží monopolisova obchod v zemích balkánských, Za tím účelem chce podmaniti slovanské národy na Balkáně a překazili jejich spojení v jednu slo- vanskou zemi. Rakousko šeredně zklamalo naděje balkánských národů. Dosvědčuje to nejen dnešní situace na Balkaně, nýbrž zejmena situnce v okků- povaných zemích v ohledu politickém a kulturním. která opravňuje, aby sprava těchto zeml byla Ra- kousku odňala. Posl. Glöckner: Dle jednacího řádu není do voleno řeč čisti. Zádám předsedu, aby prováděl jed- nací řád. (Odpor českých radikálů.) Posl. Klofáč (ke Glöcknerovi): Jděte pít, to jest lepší! a pokračuje pak ve své řeči, pojednává o domnělých rejdech Rakouska na Balkáně. Posl. Glöckner volá hlasitě: Čisti řeč přec není dovoleno, to se příčí rozhodně jednacímu řádu (Čeští radikálové hlučí a odporují.) Posl. Klofáč: To jest sprosťáctví ! Nechte nás mluviti naší mateřštinou. Posl. Glöckner: Mám právo žádati, aby jed- nací řád byl prováděn. Skandál Předseda hr. Vetter prosl, aby bylo ticho vyzývá posl. Klofáče, aby pokračoval. Posl. Klofáč (ke Glöcknerovi): To jest spro- sťáetví! Jste sprostý člověk! Budu mluviti tři dny svou mateřštinou. Nymci smějí čísti své řeči, ale my Čechové nesnlme! Mám snad skládali zkousku z němčiny! (Pokřiky a hluk českých radiká ů.) Po kračuje ve svě řeči, obírá se také chováním se rak. uherské diplomacie k sňatku krále Alexandra, cho váním, které mělo jen ten účel, zaujati srbský národ proti královskému rodu. Téže soustavy jako prot Srbsku Rakousko Uhersko užívá také proti Bulhar- sku. Tam jako zde usiloje nphvniti jesuitismus, aby oba národy navzájem poštvalo. Nyméně záhiubná byla rakousko-uherská politika pro Černou Horu. Líčí smutný stav srbského živlu v tureckých provinciích. Libovůli tureckých byrokratů musí se učiniti přítrž. Kdyby se jednalo o židy, všude tloukio by se na buben humanity. Politika Rakou- ska jest nepocliva, neboť pracuje polají proti refor- mám, které samo navrhlo. Rakousko totiž samo má zálusk na Makedonii. Řečník varuje proto udatné Makedoňany, aby se nesvěřovali Rakousko Uhersku Pochodili by špatně. Ani nynější albánské hnutí ne- způsobil nikdo jiný, než Řakous o-Uhersko a intel- lektuálním původcem zavraždění ruského konsula Ščerbiny bylo Rakousko a také ruské časopisectvo to tak nazvalo. Appelluje na poslance, aby nedopouštěli, by snaha o spojení Srbska, Bulharska a Černé Hory byla zmařena a působili k tomu, aby berlínská smlouva, která předpisovala Turecku reformy již pře 25 lety, byla skutečně provedena a to ne jen v pří- čině Makedonie, nýbrž také v příčině Bosny a Her cegoviny. Řečník zmiňuje se o své cestě na Balkán podniknuté před vypůknutím makedonských něpo- kojů a stěžuje si, že na rozkaz ministra Goluchow ského bylo proti němu vším způsobem štváno a ra kouská vláda zejmena se snaží kompromitovati je časopisy u Srbů i Bulharů. Ba ministr zahranič ných záležitostí žádal tureckou vládu, by posl. Klo- fále nepouštěla do vnitř Makedonie. (Slyšte! Slyšte u českých radikálů.) Je svrchovaný čas, aby korunní rádci dělal dobrou balkánskou politiku. Musíme získati úcty přízně balkánských národův a potom snadno odbu- deme tam své průmystové výrobky. Mimo to bude třeba na Balkáně opravy našich konsulských úřadův aby se otevřely balkánské brány našemu dovozu (Hlučná pochvala mezi českými radikály.) K návrhu posl. Choce sněmovna přepočítává se a shledáno 168 poslanců. Rokuje se o pilnosti návrhu. Posl. Vakovič připomíná, že podal již dříve do- tazy, na něž předseda ministerstva náležitě neodpo věděl. O ústavním vlivu rakouské vlády na zahra- niční poliliku se ani nezmínil. Dle rakouské ústavy je předseda ministerstva zodpověden za politiku, již provozuje ministr zahraničních věci. Řečník zatra cuje všelikou výbojnou politiku. Rakousko nemůže vystupovati jako reformätor, dokud odehrávají se ve vlastní zemi takové událosli jako v Chorvatsku. Podivno, že Rakousko vystoupilo ze řady signalárních mocností a ujednalo s Ruskem úmluvu, jež odpo- ruje duchu berlinské smlouvy, jedinému správnému základu ku provedení reform. Ani Rusko ani Ra- kousko-Uhersko nemyslí to do opravdy s balkánskými reformami. Hledí pouze upevniti postavení Turecka v Evropě Rakouská politika nesrovnává se s tendencemi velké části této sněmovny. Navrhuje dodatek, jimž vláda vyzývá se, aby podala sněmovně zprávu, jak dalec ministerský předseda odsobí na zabraniční politiku
#20 alto_textblock #20
rakouského státu, jenž platí větší díl společných
#21 alto_textblock #21
výloh. Min. předseda dr. Körber pomíjí navrhovatelovo odůvodnění a domnívá se, že správci zahraničné politiky v evropských státech musí býti za jedno v výkladu berlinské smlouvy, neboť schvalují a pod- porují rakousko-ruskou politiku pokud jde o Make- donii. Oprávněné, třeba omezené reformy žádan oběma vládami pohybují se v mezích berlínské smlouvy a t ké turecká vláda snaží se, aby provedla nápravu makedonské správy. Pro zachování evrop- ského míru bylo velmi důležito, že vídeňský a petro- hradský kahinet smluvily se o společném řešení bal- kánských otázek. Činnost ministra zahraničných věc byla obecně uznána a proto není třeba, aby zastáva se jeho proti navrhovatelovým útokům. Ona kritik a vypravování jsou pouhé smyšlenky. (Odpor.) Ubez- pečuje, že zachovává ústavně sobě přísiušný vliv na zahraničnou politiku a prohlašuje, že urážky císařské rodiny a Rakouská byly mluveny »3 okna«. Urážky ty padají na zem jako prach hozený na skálu. (Po chvala a potlesk. Výkřiky a hluk.) Po české řeči poslance Fresla byla debata uzavřena, Posl. G15ck ner brojll, že čeští radikálové ochromují dělnost sněmovny, jako dnes na př. posl Klofáč. Jakých lidí se tento poslanec zastával, svědčí solunská v dálost. Posl. Klofáč: To zosnovali rakouští a genti. Posl. Glöekner odmítá toto podezření“ a prote stuje proti neospravedlněné prý kritice bosenské správy a za hlučné pochvaly a potlesku svých přáte prohlašůje za hanbu, zaujímáli rakouský státn občan a poddaný takové zrádné a nevlastenecké po- stavení, jaké posl. Klofáč. Konečně žádal, by se pilný návrh Klofačův zamítl. Po věcných opravách posl. Steinaa Fresla měl posl. Kloláč doslov, v němž polemiso- val s m.-p. drem. Körbrem a prohlásíl všecky sv údaje za pravdivě. Nemá proč ukazovati voličům své brdinství. (Hlučná pochvala mezi českými ra- dikály.) Při hlasování propadla pilnost Klofáčova ná- vrhu, rokování přerušeno a schůze ukončena Posl. Iro a sp. dotazovali se předsedy mini- sterstva jako správce ministerstva spravedlnosti po aktovce »Goltesstreiter«, připojujíce k dotazu celý di vadelní kus. Při doplňovací volbě dnešní volen do immunitního výboru opět posl. ryt. Eugen Abra- hamowicz. Konec scbůze ve- 3.40 hod. odpol.; příští bud v pátek 12. t. m. s dnešním pořadem.
#22 alto_textblock #22
Politické zprávy domácí.
#23 alto_textblock #23
V Praze, 9. června. (K situaci Uhrách.) Pešťské pondělníky popirají ovšem pověsti o možnosti brzkého odstoupení Szellova kobinetu a nastolení vlády Lukacsovy. Apponyův orgán vyvrací zejmena zprávy o domnělém ulti- matu, podaném přívrženci bývalé národní strany Szellovi a tvrdí s největší rozhodnosti, že bývalá národní strana jest úplně srozuměna s nynější vlědní politikou a nemá ani nyní za stavu exilex jejž nezavínila vláda, nýbrž opposice svou ob- strukcí, nijaké příčíny, aby působila Szelloví jn kékoli obtíže. Ostatně, pánem situace byl a jest prý i nyní Kolom. Szell a bezpochyby v brzku se spraví se svými zjevnými i tajnými nepřáteli. Jen že vyčkávací politika Szellova má také své meze. Přes léto může sice Szell klidně nechai opposici mluviti obstrukční řeči; ale jakmile na- dejde podzim a mimistr vojenství bude se sháněti po rekrutech, aby je mohl 1. října zařaditi do pluků, bude konec vyčkávaěí politiky. Na pro- vedení odvodu k vojsku ať dle stárého neb no- vého způsobu jest v Uhrách, kde vláda nemá nijakého § 14., nezbytně potřeba sněmovníh usnesení a k tomu může dojíti jen se svolením opposice, která by jinak mohla obstrukci pro- váděti až do konce roku. Szell bude tedy dřiv neb později nucen s opposicí vyjednávati ane onc vyjednávání přenechati vládě jiné. Proslýchá se, že včerejší slyšení bar. Fejérvára u císaře mělo pro uklizení uherské parlamentní krise veliký vý- znam. Následkem zmocnění, jichž se ministru hie nvédů dostalo ve Vídni, bude prý po jeho návratu do Pešti možno přikročiti ke konečnému rezřešení krise, vlekoucí se již od ledna. Z Vídně, 9. června. (Změna v halič- ském místodržitelství.) Jmenování hr. Ordřeje Potockého místodržitelem haličským bude vyhlášeno ve středu. Dne 12. t. m. rozlouč se hr. Potocki s úřadnictvem zemského výbor a současně se rozloučí hr. Pininski s úřadni- ctvem v místodržitelství. Oiázka, kdo bude po hr. Potockém zemským maršálkem haličským, nen prý dosud rozřešena.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 9. června. (O nepokojíchv Chorvatsku) rozepsal se v jednom z posled- ních čísel „Bud. Tagbl.“ Tento orgán předsedy uherské sněmovny pokládá za povážlivé pro Ma- dary, že nynější nepokoje v Chorvatsku přispěly značnou měrou ke sblížení všech Jihoslovanův obou polovinách říše, „Chorvaté, Srbové a Slovinci — píše — kteří se až do nedávna pro různosti v náboženství, písmě a národních vlast- nostech pokládali za různé kmeny a často se na- vzájem i ostře potírali, spojili se následkem chor- vatského hnutí a vyhlašují okázale svou soli- dárnost v otázkách, týkajících se společných zá- jmů jihoslovanských... Tento, byť jen dočasný spolek jeví se nebezpečným pro celou říši (?) jež nemůže klidně přihližeti, jak se na jejích hranicích tvoří kompaktní massa nového (1!) ná- rodního kmene, který nedbaje hranie, vyiý čených státoprávními řády, hlásá nové zájmy a snažíse dopomoci jim k vítězství pouličními výtržnostmi.“ Pešťský list ohlíží se tedy v čas po spojencích proti novému domnělému nepříteli. A tu v prvé řadě pomýšlí na Němce, kteří prý musí pocho- piti, že společný postup Maďarů s Němci jest ne- zbytný, poněvadž jihoslovanské hnutí ohrožuje stejně povážlivě zájmy obou těchto panujícíeh národů. V druhé řadě uznává však i „Budap. Tagbl.“, že jest nutno učiniti některé ústupky Chorvatům, ovšem prý jen ta- kevé, jež by nevykročily z mezí zákonito- sti. (Jiných „ústupků“ ani Chorvaté se nyni nedomáhají. Pozn. red.) Takovými ústupky prý by se Chorvatům poskytla možnost, aby se vy- víjeli klidně jako zvláštní národnost a podařilo by se odloučiti je od spolčování s jinými, nebez pečnými živly. Neboť každé takové spolčován
#25 alto_textblock #25
jest prý nebezpečno dualismu, což Uhři počínají nyní opravdově chápati. Známý projev národní (vládní) chorvatské strany způsobil v opposičních kruzích záhřeb- ských nejtrapnější dojem. Veřejné mí- nění chorvatské bylo tímto projevem nestoudně zfalšováno, což překvapilo i tam, kde se předem vědělo, že bánovy stvůry, zasedající v národním klubu, nevysloví se proti bánovi. Čekalo se aspoň telik, že lidé, kteří si přikládají název strany národní, skloní se aspoň před pravdou, zji- štěnou hotovými událostmi. Demonstrace prová- dějí se celé měsíce pod heslem „Pryč s bánem!“ a národní strana snaží se nyní namluviti světu, že účelem demonstraci jest odloučit: Chorvatsko od koruny sv. Štěpána. Za to v prohlášení není ani zmínky o tom, jaké neblahé následky pro kulturní a hospodářský rozvoj Chorvatska má dvacetiletá vláda hr. Khuena - Hédervára. Po- hlížel-li hr. Khun už nyní s pohrdáním na sně- movní většinu chorvatskou, musí nyní na tyto mameluky pohlížeti přímo s ošklivosti. Dementovaná zpráva o rozkolu mezi hrab. Khuenem a velitelem chorvatské zemské obrany gener. Caničem ukazuje se pravdivou. Sám „Pester Lloyd“ sděluje, že gener. Čanič podal páhle žádost, aby byl dán na odpočinek. Také rěcký „Nový List“ trvá na své, bánem de- mentované zprávě, že záhřebský arcibiskup Po- silovič byl povolán do Říma, aby podal zprávu o účastenství chorvatského duchovenstva v ny- nějším národním ruchu chorvatském.
#26 alto_textblock #26
Politické zprávy zahraničné.
#27 alto_textblock #27
V Praza, 9. června.
#28 alto_textblock #28
Z ruského školství. „Pravitel. Věstník“ uveřejňuje carský re- skript, daný ministru národní osvěty Zengrovi. jimž se nařizuje, aby se katolickému náboženství na středních školách v král. polském i na pravém břehu Visly vyučovalo jazykem polským. V reskriptu se praví: „Uznav za dobré, aby po- řádek, ustanovený nejvýšším rozkazem ze dne 13. srpna 1880 pro většinu středních škol varšav- ského učebného okruhu, byl rozšířen i na oněch šest mužských a dvě ženská gymnasia, jež byla desud z pořádku toho vyloučena, přikazuji Vám, abyste učinil opatření, aby počátkem přištího školního roku dovolilo se vyučování katolickému náboženství v mateřském jazyku žactva ve všech bez výjimky středních školách, v nichž se vyučuje tomuto náboženství.“ — Reskript trnto přijati haličským polským tiskem se zadostiučiněním. Krakovský „Glos Nar.“ podotýká o něm, že učiní konec zvůli činovníkův. Náboženství bude vyklá- dáno polsky ve všech školách království polského. Jest to sice jen malý ústupek — dodává — ale v našem trudném položení i tento malý ústupek bude nám úlevou. „Rusk. Vědomostem“ sděluje se z Petro- hradu, že tyto dni byl schválen návrh na reorga- nisuci vysokých ženskýchkursů, takže tyto vysoké ženské školy budou jak programem. tak i z části svými právy srovnány s universitami.
#29 alto_textblock #29
Nový mostarský metropolita. V úterý dne 9. t. m. byl v Mostaru slavnostně posvěcen nový pravoslavný metropolita Petr Zi- monič, když byl již dne 27. m. m. složil pře- depsanou přísahu v ruce rakouského panovníka. Biskup Petr Zimonič narodil se r. 1867 na Gra- hovu, které náleželo tehda ještě k Hlercegovině, od r. 1878 je však spojeno s Černou Horou. Jest třelí syn proslulého srbského junáka, popa Boh- dana Zimoniče, jenž žije dosud jako kmet deva- desátiletý. Petr Zimonič studoval bohosloví v Rel- jevě, od r. 1887—1892 byl posluchačem pravo- slavné bohoslovecké fakulty v Černovcích, kde složil i předepsaně zkoušky. Pak studoval filoso- fii na vídeňské universitě, stal se nejprvé supplen- tem na reljevském semináři a r. 1898 rektorem tchoto ústavu. Hercegovští Srbové vítají na svém biskupském stolci syna starého bojovníka za svo- bedu, nadějíce se, že naleznou v něm vždy ne- ohroženého zastance svých práv náboženských
#30 alto_textblock #30
národních.
#31 alto_textblock #31
Ilalie. Dnešní den jest pro italskou vládu kri- tickým a není vyloučena možnost, že rozhodne i o jejím osudu, ovšem ve směru nepříznivém. Do této situace vehnaly ji útoky sociální demo- kracie na ministra námořnictví, které tlumočeny jejími zástupci i v parlamentě a přispěla k ní také slabost, kterou zjevně ukázala vůči proli- rakouským demonstracím a při výpadu socialním proti carově návštěvě, neboť soudi se, že oběma musí trpěti poměr Italie k cizině. Pro nepořádky, jež vytýkaji se námořní správě vojenskéa z nichž přímo jest obviňován ministr námoř- nietví, podány jsou ve sněmovně tři návrhy na dosazení komise k jich vyšetření, o kterých má dnes sněmovna poslaneů rozhodnouti. Vláda se usnesla, že se témto návrhům opře, afe zdá se, že ani její usnesení nebylo jednohlasné, protože jednotliví její členové jsou na ministra námoř- nietví velice rozezleni, Vláda učiní tudiž ze za- mítnuti zminěných návrhů otázku důvěry, ale jak při nynější rozháranosti i vládní většiny v parlamentě pochodí, nelze předpovídati.
#32 alto_textblock #32
Valná schůze jihoslovanského učitelstva. (Pův. zpráva »Nár. Listae.)
#33 alto_textblock #33
»Zaveza (svaz) jihoslovanských učitelských spolků« měla 15. valnou schůzi v Brežicích, aby sem přijíti mohli též chorvatští učiteléa jihoslovanšti učitelé navštívili své bratry v Zá- hřebě. Schůze vydařila se skvěle, učitelstvo pozdvihlo zde hlasu svého na obranu svého stavu a svých práv, jakož i za moderní škola