ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 04d6bfd0-7631-11dc-8d9d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
11. listopadu 1908. Číslo 311.
#4 alto_textblock #4
Posl. Wiesner, jenž mluvil za svobodo- myslné, vyslovil se ostřeji proti vládě a císaři. Za velké pozornosti domu uchopil se pak slova řečník sociálních demokratů Singer k prudké kritice elsařova interviewu. Řečník sociálně demokratický pravi, že většina sněmu je spoluvinna na podobných pří- padech. (Odpor u většiny.) Příčí se to skuteč ným poměrům, když se tvrdí, že široké vrstvy obyvatelstva v Německu jsou nepřátelského smý šlení proti Anglii. Řečník posmívá se boho rovnosti císařově, který je vzdálen skutečnost jakoby se vznášel v oblacích. Musí se zjed nat náprava proti kaneléři i prot cisaři, abychom se konečně dostali z politiky lehkomyslnosti, řečí a telegramů. Požadavky Bassermannovy jsou objednanou prací říšského kanelěře. Německý národ musí býti zákonem chráněn před vyvoláváním podobných případů to jménem ústavy, která národ přiznává právo rozhodovat o vá lee a míru a konečně změnou zákona o zodpo- vědnosti ministrů. Konservativní řečník dr. Heydebrandt míni, že říšský kaneléř sám lituje aféry. Po- dobné případy nesmějí se opakovat. Očekává uspokojivou odpověď od kaneléře. Posl. kníže Hatzfeld za řišskou stranu prohlašuje, že jeho strana učiní své stanovisko závislým na odpovědi říšského kaneléře. Za vehikého napjetí ujal se slova říšský kancléř kníže Bülow
#5 alto_textblock #5
a pravil: »Musím dbáti účinku svých slov v cizině a nechci přidávati nového poško zen k veliké škodě, která byla způso bena uveřejněním v »Daily Telegraphu«. (Slyšte! Slyšte!) Cisař pronesl v různých do- bách k soukromým osobnostem anglickým soukromé výroky, kleré jsouce seřaděny. byly v »Daily Telegraphu« uveřejněny. Muslm se domnívati, že všecky jednotli- vosti nebyly správně reprodu ko- vány. (Slyšte! Slyštel na pravici.) O jedné vím, že není správnou. Je to záležitost plánu válečné výpravy. (Slyšte ! Slyšte na pravici.) Nejednalo se o vypracovaný podrobný plán vojenské výpravy, nýbrž o několik čistě a ka- demických myšlenek. (Smích v levo.) Myslím, že označeny byly výslovně za afo- rismy o vedení vojny vůbec, jež císař vyslovil v dopisech se zvěčnělou královnou Viktorií. Byla to teoretická úvaha bez praktického významu pro vývoj operací a výsledek války. Náčelník hlavního štábu hr. Moltké a jeho předchůdce hr. Schlieffen prohlásili, že hlavní štáb informoval císaře o burské válce jako o každé větší neb menší vojně, k nimž došlo na celé zemi během posledních desetiletí. Oba ujistili však, že nikdy hlavní štáb nezkoumal plán vá- lečného tažení anebo nějakou práe císařovu, vztahující se k burské válce a že také něco podobného do Anglie nezaslal. (Slyšte! Slyšte! v pravo a ve středu). Musím však také naši politiku hájiti proti výlce, že byla obojakou vůči Burům. Jak akty je konstatováno, varovali jsme v čas trans- vaalskou vládu a upozbrnili ji, že by v případě války s Anglií zůstala osamělou. Dopbručili jsme jí přímo a prostřednictvím spřátelené holland- ské vlády v květnu 1889, aby se v míru dohodla s Anglii, protože nelze pochybovati o výsledku válečné srážky. V otázce intervence jsou barvy v článku „Daily Telegraphu“ příliš silně nane- seny. Věc sama byla již dávno známa. (Slyšte! Slyšte!) O nějakém odhalení nelze mluviti. Již předem jsem řekl, že mnohé výrazy v článku „Daily Telegraphu“ jsou příliš silné. To platí v prvé radě o místě, dle něhož prý císař řekl, že většina německého národa nepřátelsky smýslí o An- glii. Mezi Němockom a Anglií došlo k vážným a politováníhodným nedorozuměním. Avšak vím, že celá sněmovna shoduje se se mnou v názoru, že německý národ na podkladu vzájemné úcty přeje s pokojných a přáteřských vztahů k Anglii. (Hlučné volání Výborně). Příliš mnoho barvy naneseno také na místě, týkajícím se našich zájmů v Tichém moři. Misto totu vykládáno bylo ve smyslu, Japonsku nepřátel- ském, neprávem. Na asijském Východ nepomýšleli jsme nikdy na nic jiného, než zí- skati tam Německu podíl a uhájiti jej- Nepomýšlíme pouštěti se tam do námořních do- brodružství. Právě tak jako v Evropě nema stavba německého loďstva v Tichém meři žádných agressivních ten- deneí. Po desotiletí se císař snaží zjednati přátel- ské poměry mezi Němečkem a Anglií. Toto sna- žení musilo zápasiti s překážkami, neboť lid- sky pochopitelné straněni národa Burům vedlo k útokům proti Anglii. Stejně bylo se strany anglické útočeno na Německo. Císai jest proniknut přesvědčením, že stav ten je pro obě země neštěstim a nebezpečím pro civi- lisovaný svět, a trvá neochvějně při eíli, který si vytkl. Vůbec děje se cisaři vel ká křivda všelikou pochybností o ryzosti a úmyslech jeho ideálného smýšlení. Pochopuji, žo císař se cítí trapně dotčený m. je-li předmětem úteků, podezřívajících jeho úmysly. Byly přece jeho zájmu o německé loďstvo podkládány úmysly proti anglickým zájmům životním. Tu chtěl v soukromých roz- mluvách s anglickými pláteli doká- zati, že byl v Anglii zneuznáván. Se- znání, že uveřejnění rozmluv nevyvolalo v An glii účinku, jakého si přál, pohne císařek to- mu, aby napříště i vrozmluvách sou- kromých zachoval zdrželiv ost, jaká jest nozbytná v zájmu politiky i autority koruny. (Živé voláni: Výborně.) Jinak nemohl bych něsti za nic odpo vědnost. Za chybu, která se stala při jednán s rukopisy, padá veškerá zodpo- vědnost na mne. Lituji, že v aparálu zahraničního úřadu objevila se porucha. Zaručuji, že nikdy již se to nestane a že vše nutně bude zařízeno bez nespravedlivosti a bez ohledu na osoby. (Vý borně.) Když článek se objevil v listě, podal jsem žádost za propuštěno u neučinil jsem nikdy vážnějšího a těžšího rozhod nutí, než když jsem zůstal v úřadě.
#6 alto_textblock #6
V okamžiku, kdy jedná se o to, abychom uhájili svoje postavení na venek a abychon uplatnili svoje zájmy, nesmíme vůči cizin jeviti se malomyslnými a nesmíme neštěsti uči niti katastrofou. Škoda není tak velkou. aby opatrně nemohla býti rozvahou odčiněna. Dostali jsme výstrahu, ale není příčiny, býti bez- radným, neboť bezradnost probouz v nepříteli naději, že říše uvnitř i na venek jest oslabena. Jest úkolem povolaných zástupců ná- roda projeviti rozvážnost, odpovidající vážnost doby. Nepravím to k vůli sobě, mluvím tak pro zemi. Podpora při tom neni žádnou milostí, jest povinností, které slavná sněmovna se nevyhne. (IHlučný souhlas.) Po těto řeči kaneléřově, zakončené potle- skem, mluvili ještě poslanci Heltwinz Liebermann, načež schůze přerušena pokračování o témže thematu usta- noveno na zejtřek.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy domáci. V Praze, 10. listopadu. (Minister s ká krise.) Orgán polských lidovců, „Kur. Pol.“ neočekává od nastolení nové vlády v Rakousku nijaké vážnější změny. Starý chaos zůstane chnosem, byť se v jeho čelo postavíl nový kozel odpuštění. Ale pro mladý rakouský parlament bude přece míti značný význam, poněvadž pad kabinetu Beckova je prvý větší úspěch kle- rikálů, kteří po vítězství v Dolních Rakou- sích sáhají nyni po vládě nad celým Rakou- skem. Státnické umění Beckovo, ač jinak vychva- lované, se „Kur. Lwow.“ nezamlouvalo. Odte doby, co provedl vyrovnání s Uhrami, nedělal nic jiného, než že od rána do noci konferoval, sliboval, přemlouval, při čemž vedle důvodů ideových uměl prý užívati také důvodů konkrei- nějších. Znal zevrubně každý klub, poněvadž v každém měl svého důvěrníka. Znal dopodrobna osobní poměry každého poslance a proto věděl, jak a čím je možno „přesvědčiti ho“. Tato temná stránka Beckovy vlády byla mladému parla- mentu nebezpečna. Při pohledu, jak bar. Beek hravě prováděl všechny t. zv. státní nezbytnosti, sama sebou se naskytovala domněnka, že parla- ment není zastupitelstvo národů, nýbrž jakýs ministerský departement. „Slov. Narod“ od nového kabinetu neček také nějaké změny na prospěch Slovinců. At bude jeho složení jakékoli, 4olik je prý už jisto, že Jihoslované nebudou míti zástupce ani v novém ministerstvu a že o věcech, týkajících se jižních Slovanů, bude, jako dosud, rozhodovati německý ministr krajan. Bude tedy i nová vláda Jihosln- vanům nepřátelská a bude pronásledovati zvlášti Slovince, které ve Vídni přivykli pokládati za balast Rakouska. Příznivě se o bar. Bienerthoví vyslo vuje „Pester Lloyd“ ve vídeňském dopise. Bar Beck zvolil prý špatný pořad při provádění svých hlavních tří úkolů, ponechav si nejobtížnější tctiž vyrovnání česko-německé, až na konee kdy jeho sily byly úplně vyčerpány zápasem o říšskou volební reformu a uherské vyrovnáni Snad — končí pisatel svou úvahu — novém muži, který hned při svých prvých krocích, tedy s plnou a nevyčerpanou silou se musí uchopiti hlavního problemu rakouského, podaři se, co se nepodařilo jeho předehadeům, kteří v pozděj ším stadiu své činnosti a proto s ochablými si- lami se pokoušeli ukliditi spor česko-německý
#8 alto_textblock #8
Politické zprávy zahraničné.
#9 alto_textblock #9
V Praze, 10. listopadu. Velká řeč premiéra Asguitha o mezinárodní situaci. Neobyčejnou důležilost má řeč anglického předsedy ministerstva Asquitha, pronesená při pondělním banketu u lordmayora ve staro- bylé radniční budově Guildhallu. Premiér Asquith doufá, že když bude zachován mír, nepotrrá dlouho obchodní tíseň. Celá řeč Asquithova nese se tonem důrazného klidu, jeví se v ni rozvaha a sebevědomi anglické politiky, jež šťastnými styky a dohodami za hranicemi dosáhla velkých úspěchů a imponuje celému světu. Uvádíme řeč ministerského předsedy Asquitha v těchto hlavních rysech: Viděli jsme, praví řečník, že v Turecku udál se jeden z nejůžasnějších prevratů, jaké vykazují světové dějiny. O Bulharsku a Bosně prohlásil Asquith, že anglická vláda počínala si v té příčině korreklně že jednání její spočívá na dohodě mocností, dosa- žené na konferenci v r. 1871. Mezinárodní smlouvy nemohou býti změněny jednou strancu bez souhlasu strany druhé. Ku platným změnám berlínské smlou- vy jest třeba souhlasu mocností, jakož i Turecka. Bude-li se této důležité zásady dbáti, vynasna žime se, seč budeme moci, aby docililo se všeobecné do- hody. Anglická vláda nemá ani předsudek proti tomute, ani zálibu pro onen způsob docílení dohody. Nikdy ani stínem nebyla potvrzena myšlen- ka, že bychom se přímo vzpírali vyjed- návání mezi Tureckem a Rakousko-Uherskem neb Bulharskem. Každá smlouva musí však býli opa- třena podpisem také ostatních interesovaných stran. Pro Turecko, jakožto pro část, která utrpěla největší škody, musí býti docíleno dohody, která by odpoví- dala jeho cti a jeho zájmům. Turecko samo musi uvažovati o učiněných návrzích a učiní-li Rakousko nebo Bulbarsko přímé opatření, bude upravena cesta pro všeobecnou dohodu. Zatím učiněno vše moožné abychom působili smířlivě, abychom tišili vzbouřené mysli a krotili naděje. Řečník se těší, že rozmlu- vami s Izvolským se ukázalo, že Rusko a An- glie blíží se ve východní otázce k tč- muž stanovisku Ministr připoměl, že od uza- vření anglicko-ruské smlouvy vládnou v Persku po- blíž ruských hranic nepokoje. Vláda uznává, že Ru- sko za krajně obtížných okolnosti projevilo zdrželi- vosl a umímněnost. Nechceme, aby se mělo za to že si přejeme Evropu míti rozdělenu na různé sku- piny: sympatisujeme úplně s Francií, byli jsme však stejně upřímnými k Německu a Ilalii, spojencům Ra- kousko-Uherska. Zaujali jsme zcela nestranné stano- visko, nežádáme ničeho pro sebe, chceme jen, aby v Evropě znchováno bylo veřejné právo a aby Tu- recku dostalo se úpravy, která by zabránila porušení miru a dobré vládě ponechávala cestu k volnosti. O poměru Velké Britanie a Německa pravil Asquith, že je tomu skoro ruk, co císař Vilém byl naším hostem. Nemohu zapomenouti důrazného pro- hlášení císařova, že cílem jeho politiky jest zacho- vání míru v Evropě a zachování dobrého poměru me- zi Velkou Britanií a Německem. V tomto duchu přáli me si vyjednávati s ostatními mocnostmi, s Ně- meckem jistě neměně než s ostatními. Tento duch nás vedl při veškerém jednání o nynějších obtížích v evropské politice. Jsou-li ostatní mocnosti, jak za to máme, téhož názoru, pak zmizí bez bouře mraky, které v tomto okamžiku zatemňují obzor, ať už na Balkáně, nebo kdekoli jinde. Pak bude zabezpečen mír, pak bude atmosféra vyčistěna od výparů pode- zřívání a nedůvěry a trvajíci přátelské svazky ne- budeu poškozovány. Nemělo by se mezi mocnostmi mluviti o isolování nebo o nepřátelském seskupo-
#10 alto_textblock #10
vání, mezi mocnostmi, které jsou sdruženými správci civilisace a nejvyššími ochránci míru na celém světě. Nic nezavdává nám příčinu, abychom kolísali neb abychom řádně neplnili své povinnosti, anebo aby- chom i jenom na okamžik stali se nevěrnými svým přátelům. To jest nezměnitelný názor celé země. Ne- máme ani animosity, kterou ukájíme, ani zištných zájmů, které podpcrujeme. Nerozpakovali bychom se chopiti se ruky, která by se nám podávala v do- brém úmyslu a v důvěře. Naše loďstvo je s každou zodpovědnost, klerá by se mohla vyskytnouti. Ka- ždá zahraniční mocnost ví, že svoji převahu na moli nesnažíme se nesporně zachovati ne k vůli případ- ným útokům nebo dobrodružstvím, nýbrž abychom splnili elementární povinnost pro říši, totiž abychom svůj obchod a svůj průmysl postavili mimo nebez- pečí úspěšného úloku. Země může býli ujištěna, že nebude opomenuto níčeho, aby naše loďstvo bylo na výši naší národní potřeby. Jedno přesvědčení zacho- vává britský národ jednomyslně, totiž naší nespornou a nepopiratelnou nadvládu na moři
#11 alto_textblock #11
Nová aféra v Casablance. Jak známo odmítla francouzská vláda roz- hodně požadavek Německa, aby omluvila násilnosti spáchané francouzskými vojáky na ně- meckých zřízencích konsulátních, neboť stojí na tom, že němečtí konsulátní zřízenci překročili meze své pravomoci. Francie žádá, aby přede- vším věc byla předložena rozhoděí mu soudu, a též při hledání »sprostředkující for- mule« nechtěla nic slyšet o nějaké zvláštní omluvě vůči německému konsulátu. Když však byla německému zahraničnímu úřadu předlo- žena zpráva casablanckého policejního komisaře Borda, připojila se německá vlád k francouzskému stanovisku. Nyní je hotova předložiti celou zá- ležitost rozhodčímu soudu. Ně- mecká vláda dala na jevo velkou smířlivost prohlásila, že nechee trvati na s vém dosavadním stanovisku. To znamená ovšem nový úspěch francouzské di- plomacie, která povně hájila zájmy své země. Některé pařížské listy doznávají, že přihoda casablaneká byla namnoze nesprávně vylíčena »Temps« píše, že německý agent Just spadl do vody se sběhy, při čemž ztřatil skřipec. Tvr se, že se obořil s pozdvíženou holi na důstoj. níka, který jej poznal jako zástupce konsulátu teprve tehdy, když Just se legitimoval. »Tempse radí, aby se vyčkalo s debatou o těchto jedno- tlivostech až dojde úřadní vyšetření příhody.
#12 alto_textblock #12
K volbě poslance do říšské rady na Král. Vinohradech. K doplňovací volbě poslance na radu říšskou za XI. volební okres Král. Vinohradů doporučuje se pp. voličům za kandidáta pan
#13 alto_textblock #13
JUDr. Ed. Koerner, advokát a zemský poslanec v Praze čp. 653 2nn Volba koná se 12. listopadu 1908. V Praze, dne 30. října 1908. Akční výbor národní strany svobodomyslné. Národní volební výbor občanů vinohradských
#14 alto_textblock #14
Národní volební výbor na Král. Vino- hradech blíží se s volebními přípravami ke konci. Osoba dra. Koernera, jeho pověst jako výborného, pilného a bystrého pracov- níka, jeho odhodlané vystoupen proti vládě barona Becka získaly mu v kruzích vinohradské inteligence, která dosud se volebním zápasům vyhýbala, vřelých sympatií. Se všech stran dochází z řad inteligence ujištění, že se voleb zúčastní. Letošní volby vykazují vůbec o výsledek zápasu volebního značný zájem, jaký při dřivějších volbách pozorován nebyl. Tak zejmena majitelé domů, úřadnictvo i zříze- necto státní, poštovní, železniční a samo- správní, živnostníci, obchodníci a učitelstvo ochotně a horlivě působí ve prospěch kandi- datury dra. E. Koernera, uznávajíce, že politické poměry i zájmy jednotlivých stavů volají, aby tak všestranně kvalifikovaný kan- didát uveden byl mezi české poselstvo, kde již dávno mělo byti jeho místo. Nebývalý ruch volební zdá se neklamně nasvědčovati tomu, že z Král. Vinohradů vyjde první posel k uspořádání našeho ochablého veřej- ného života a lze jen projeviti přání, aby se také v ostatních českých městech naše střední vrstvy probudily z netečnosti pro veřejné poměry politické. Národní volebn výbor na Král. Vinohradech zjednal si v této věci pěkné zásluhy. Úřaduje ne přetržitě v Národním domě a ochotně udílí potřebné informace. Voličům se doporučuje, aby pro přípa užších voleb uschovali volebn legitima ce.
#15 alto_textblock #15
a
#16 alto_textblock #16
O sociálně-polilické činnosti posl. dra. Ed. Koer- nera došla nás z kruhů odborných zpráva, z niž vy- jímáme: Dr. Koemer získal si nevšední zásluhy ne- unavnou péčí svou o zlepšení hmolných a pracov- ních poměrů úřadnictva advokátní komo ry. Již jako člen výboru komorního v r. 1904 pů- sobil pro zřízení ponsijního statutu pro úřadnictvo a sluhy advokátní komory, jich vdovy a sirolky Zvolen byv r. 1905 náměstkem předsedy komory ad- vokální, zasazoval se o zjednvdušení a ulehčení úřad- ní služby přibráním nových sil kancelářských a sou- stavným roztliděním praci. Na jeho přímluvu jako presidenta komory poskytnut byl komornímu úřadni- civu draholní, přídavek výstavní a starší úřadníci obdařeni u príležitosti svého služebního jubilea znač- nějšími dary peněžitými. — Stejně snažil se p. dr Koerner docíliti úpravy služebních poměrů advokátního úřadnictva, soustředěného několika spolcích. Na jeho podnět svolal komorní výbor dne 9. června 1907 anketu, složenou z dele- gátů, spolky těmi naznačených a ze členstva komory, jakožto zaměstnavatelů. Za předsednictví dra. Koer- nera probrala tato ankela a další komise, dne 22. září a 20. října 1907 konané, veškeré advokátním úřad- nictvem navržené požadavky na obmezení pracovní doby, placení přiměřené odměny, stanovení výpo- vědní lhůty, poskytnulí dovolené, průkazu přiměře- ného předběžného vzdělání atd. a předložila návrhy své výboru komornímnu, který o nich zavede další řízení. Na návrh dra. Koerera zabýval se komorní výbor v r. 1907 otázkou, nebylo-li by vhodno, zříditi k pojišťování pensí úřadnictva v advo- kátních kancelářích obvodu komorního za- měsinaných úslav, který by moh! Uznán býti za ústav náhradní ve smyslu zákona a opatřil si od členstva statistický materiál.
#17 alto_textblock #17
Časopis „Zájmy státníck zřízenců“ uveřejňuje k volbě zasláno, v němž prohlašuje, že nikomu státní zřízenci nedali mandátu, aby za ně mluvil, tím méně nějaké prohlášení ve prospěch p. Slámy učinil. Z nejvhodnějšího kandidáta označují p. dra. Edv. Koer- nera, který doporučen byl volebním výborem stál zřízenců. Prohlášení má 47 podpisů,
#18 alto_textblock #18
Státní úřádníci vžech kalegerií, úřadníci zemšti a samozprávní i ústavů linančních uveřejňují plakát tohoto znění: Úřadníkům c. k. stálních, zemských samosprávných úřadů, úřadníkům soukromým, všen podůladníkům, zřízencům a služebníkům XI. voličské skupiny na Král. Vinohradech! Upozorňujeme vás na vaši politickou, národní a kulturní povinnost, by- ste se dne 12. t. m. dostavili k volbě poslance do rady říáské a hlasy své odevzdali panu dru. Edvardu Koer- nerovi, advokálu a zemskému poslanci v Praze čp 653—II. Jeho vynikající vlastnosti a schopnosti, jeho veřejná činnost, jakož i dlouholelé společné působen se stavem naším a pro stav náš jest nejlepší zárukou. že volíme kandidála pro úřad poslanecký nejschop nějšího. Důvěrníci: JUDr. Jan Krupička vrchní firanční rada, Ludvik Krch, vrchní poštovní rada, JUDr. Emilian Hoffer, sekretář Nového obch. gremia král. hlav. města Prahy, univ, docent JUD Josef Drachovský, finanční kencipista,, JUD Josel Chlumecký, rada zemského soudu, Jaroslav Hájek, soudní adjunkt, Augustin Šandor, slav. rada, inženýr V. Pešovský, vrchní stavební ko- misař, Jaroslav Čech, ředitel universilní kanceláře. Václav Lašťovka, finanění účelní rada, Bohumín Novák, fin. úč. rada, Leopold Kubánek, správce deposil, císuřský rada František Nemajovský vrchní berní správce n. o., Vilém Linhart, vrchní berní správce, Jindřich Schumandl, celní inspek- tor, Josef Čermák, celní inspektor, Karel Zei- bert, celní revident, Eduard Ženišek, vrchní pošt. kontrolor, Josef Nikl, účetní revident, Karel No- vák, berní oficiál, Anlonín Kopťa, fin. účelní oli- ciál, Ladislav Kulštrunk, finanční účetní oli- ciál. Václav Kralochvíl, berní správce, Jan Vališ, revisor c. k. stálních drah, Bohuslav Ladi- slav, strojvedoucí státních drah n. o., Julius Seik, adjunkt pomocných úřadů fin. prokuratury, Jakuh Jelínek, bankovní úřadník, František Petr, úřad- ník rak „Fenixu“, Jaroslav Mikulka, účetní prak tikant, Ervin Wastl, úč. praktikant, Albert Ždár- ský, kancelářský oficiant, František Blahoš, kan- celářský oficiant, Antonín Jelínek, berní exekutor Josef Kafka, berní n. o., František Vlk, finanční účetní revident. .
#19 alto_textblock #19
Řezníci, uzenáři a obchodníci s masem na Král Vinohradech plakatují provolání, kterým doporučují všemu ostatnímu živnostnictvu a ob- chodnictvu za kandidála pro doplňovací volbu za 11 volební okres p. dra. Eduarda Koernera, zemského poslance v Praze. Provolání jest opatřeno 62 podpisy, veskrze majitelů živnosti řeznických a uzenářských a obchodníků s masem.
#20 alto_textblock #20
Železniční úřadníci pro kandidaluru dra. Koer- nera. Železniční úřadníci doporučují jakožto voliči 11. vol. okresu vřele volbu p. dra. Ed. Koernera. advokáta a zemského poslance v Praze čp. 653—II. do rady říšské, jelikož jeho dlouholelá, osvědčená činnost jak při právním zastupování ve všech želez- ničních oborech, tak i v jazykové otázce zaru- čuje plodné hájení jak hmotných, tak i národních zájmů železničního stavu. V Praze, dne 10. listopadu 1908. Důvěrníci železničních úladníků-voličů. Ná- sleduje 45 podpisů.
#21 alto_textblock #21
Poslanec dr. Schauer pro dra. Koernera. Dle zprávy z Nového Bydžova, vyslovil se tam v neděli poslanec dr. Schauer na voličské schůzi velice vřele pro volbu dra. Koernera na Král. Vinohra- dech. Když totiž vypočílával strany a poslance, kteři zájmům národním dají přednost před křesly mini- sterskými, pravil dr. Schauer, že tomulo směru do- stane se posily volbou vinohradskou. „Bylo bys přátí,“ řekl dr. Schauer, „aby na Kr. Vinohradech zvolen byl dr. Koerner, muž výtečně kvalifikovaný který v poslední době jako člen akčního výboru háji tak ostle cílevědomou, hrdou politiku národní, že bychom s největší radostí vitali, kdyby se jeho zvo- lením za Kr. Vinohrady dostalo posily českému od- poru proti národním našim nepřátelůn.
#22 alto_textblock #22
K ohražení správního výhoru společenstva fez- níků a uzevářů na Král. Vinohradoch. Pan Eduard Šeplavý, tajemnik Jednoty státních zřizenců, zaslal nám list, v němž popírá, že na schůzi poštovních a státních zřizenců pronesl výrok pruti vinohradským obchodníkům, zejména řezníkům. Prohlašuje rozšiřo- vané zprávy za nepravdivé, namnoze smýšlené nebo slova zúplně překroucená a lituje, že nepravdami bylo výše jmenované společenstvo mystifikováno. Oa- volává se na prohlášení pořadatelů schůze. Nemá, co by odvolal, jelikož výroků, jemu připisovaných
#23 alto_textblock #23
neužil
#24 alto_textblock #24
K doplňovacím volbám do sboru obecních starších král, hlavního města Prahy.
#25 alto_textblock #25
Spoluobčané! Povoláni jste, abyste v užší volbě hlasem svým rozhodli, kdo má býti Vaším zá stupcem ve sboru obecních starších král. hlav města Praby. Doporučujeme Vám, abyste volili muže. kteří po dobu svého působení na radnici staro- městské vždy nezištně a poctivě pracu- vali ku prospěchu naší královské Prahy a kteří slibují i nadále při správě obce na paměti mi pouze blaho a prospěch svých spolu občanů. Volha koná se v ponděli dne 16. listopadu. Nové město: I. sbort Baštýř Eduard Jan, JUDr., advokát a maj domu č. p 1584- Il. Gregor Čeněk, architekt a stavitel č. p 544-II. Kašpárek Antonín, farář, č. p. 753-II. Voitl Ferdinand, cís. rada, obchodník č. p. 196-I Volební kancelář nalézá se v den volby v přízemi hotelu »Victoria« v Jungmannově ulici, kde se úřaduje od 8. hodiny ranní d 5. hodiny odpolední. Volební místnosti nalézají se ve vyšší dívčí škole ve Vodičkově ulici, a volba koná se od 9. hodiny dopolední d 5. hodiny odpolední. Za Jednotu pražských občanů: Dr. Antonín Štych, I. náměstek starosty krá. hlav, města Prahy, starosta. JUDr. Josef Šupich, jednatel. Za Klub voličů novoměstských: Dr. Karel Groš, starosta král. hlav. města Prahy, předseda.
#26 alto_textblock #26
Za Volební výbor spojených veškerých obchodních korporaci pražskýcht Ladislav J. Čech, říšský poslanec, velkoobchodník, předseda.
#27 alto_textblock #27
Voličové I. sboru na Novém městě pražském! Při doplňovacích volbách do sboru obecních etarších dne 28. října t. r. předsloupili jsme před Vás jako samostatní kandidáli proti radničnímu kom promisu a dostalo se nám takové důvěry Vašl, že hned při tomto prvém útoku na baštu I. sboru čty ř z nás přicházej! do užší volby s kandi- dáty kompromisními. Přičteme-li k hlasům, soustředěným na naše osoby, hlasy, jež dány byly jiným oposičním kandi dátům, jest zřejmě prokázáno, že většina voli stva prvého sboru odsuzuje radniční kompro- misní systém.
#28 alto_textblock #28
Na Vás nyní jest, byste zůstali věrni svému stanovisku, byste hleděli nerozhodné své spoluvoliče přesvědčiti o potřebě oposice a kontroly na radnici pražské, abyste agitovali a všude zdůrazňovali, že nutno jíti jednolitě a voliti všecky čtyři kandidáty naše, by mohla býti utvořena na radnici skupina mužů, která by provedla těžkou práci očistnou, jež jest nad síly jednotlivce. Nezapomeňte, že proti nám sedmi stojí spojené radniční strany, s veškerou mocí, kterou dává jim do rukou jejich úřad a že máte povinnost ne- jenom odevzdati volební lístek, nýbrž také pomáhati nám jednotliveům v tomto těžkém zápase. Jdeme odhodlaně do nového boje povzbuzení důvěrou, kterou jste při prvé volbě projevili a žá- dáme Vás, byste napsali na své hlasovací lístky tato jména:
#29 alto_textblock #29
Havel Váelav, inženýr v Praze čp 2000-II. Müller Vincene, stavitel v Praze čp. 245 II. Šámal Přemysl, JUDr., advokát v Praze čp. 756 II. Štěpánek Váelav, miynář v Praze čp. 670-Il. Volba koná se v pondělí dne 16. listo- padu 1908 v místnostech Vyšš! dívěí školy ve Vodičkově ulici. Volební kancelář v hostinci »u Rytířů« ve Škol- ské ulici a v domě Společenstva řezníků v Lazarské ulici. V Praze, dne 10. listopadu 1908. Ednard Beanfort, Václav Haval, Vincenc Müller, JUD . Alois Rašín, JUDr. Přemys Sámal, Václav Štěpánek, JUDr. Jan Třebický.
#30 alto_textblock #30
Voličově! V zájmu velikého cíle, o který při této užší volbě se jedná, žádáme veškeré svoje členy a přivržence, aby dostavili se k volbě a velili jednolitě shora uve- dené kandidáty, kteří přicházejí do užší volby, pp. Václava Havla, inženýra v Praze čp. 2000 II., Vin- cence Müjlera, stavitele v Praze čp. 245 II., JUDra. Přemysla Šámala, advokáta v Praze čp. 736i II., Václava Štěpánka, mlynáře v Praze čp. 679-Il Hospodářský klub pro města pražská a před- městí v Praze: MUDr. Vratislav Kučera, předseda, JUDr. Oldřich Souček, je dnatel. Politický klub státoprávně-pokrokový na Novém městě pražském: Václav Chmel, I. místopředseda. Václav Vaudas, II. místopředseda. Arthur Pílanzer, člen výboru. Volební výbor Politického klubu státoprávně- pokrokového: JUDr. Emanuel Kubát, předseda. MUDr. J. Vysušii, jednatel.
#31 alto_textblock #31
Spolek poplatnictva pražského: Fr. Klubal, předseda. Karel Židlický, jednatel.
#32 alto_textblock #32
Voličské schůze. Voličská schůze v Litomyšli. Dne 8. listopadu konala se v Litomyšli v sále Smelanova domu četně navštívená schůze voličů městského i venkovského okresu volebního, na které promluvili pp. zemští po- slanci PhMr. J. Laub, purkmistr v Litomyšli a St. Feltl, rolník v Sádku. Schůzi řídil p. Bohdan Metyš, předseda místní organisace národní strany svobodo- myslné. Pan posl. Laub promluvil v řeči své, častými projevy souhlasu přerušované, o průběhu posledních událostí na sněmu zemském, vylíčil příčiny německé obstrukce a její následky. Pojednal pak o nutné změně dosavadního volebního i jednacího řádu pro sněm zemský a podal obraz zamýšlené reformy vládní a vysvětlil osnovu návrhu dra. Koernera. Na konec dotkl se otázky rekonstrukce ministerského kabinetu u prohlásil, že strana svobodomyslná bez určitých záruk, týkajících se hlavně restituce p áv jazyka českého v obvodu celého království, zřízení české universily v Brně a jiných naléhavých poža- davků českých, do nového kabinetu svého zástupce nevyšle. Polom ujal se slova p. poslanec Feltl, jenž promluvil o časových olázkách hospodářských, klada důraz na sončinnosi měst a venkova a poukazuje k tomu, že jen náležitým sesílením hospodářským můžeme se naditi vílězství v boji s Němci. Riasči obou pánů poslanců byly s napjatou pozorností až do konce vyslechnuty a odměněny hojným potleskem. Po zodpovědění některých dolazů skončena zdařila schůze, jež byla dokumentem možné součinnosti dvou největších politických stran če kých, děkovným doslovem p. předsedy
#33 alto_textblock #33
Krvavá řež mezi vídeňskými buršáky.
#34 alto_textblock #34
Vídeňští nacionální buršáci po předvčerej- ším renconiru se sionistickými sludenty neměli dosti na jedné této rvačce, klerá nyní může být jak pro p. Becka tak pro p. Bienertha velmi zajímavým dementim jejich tvrzení o ne- viňoučkých buršáckých bumlech a uspořádali včera ještě rozsáhlejší řež, která končila 70 zra- něnými. Sděluje se nám o těchto bouřlivých buršá- ckých kravalech ve Vídni: Na universitě došlo dnes opětně k velikým srážkám mezi sionistický- mi a německými nacionálními studenty. Sioni- stičtí studenti obsadili již časně z rána rampu, aby jim němečti nacionálové nemohli zabrániti vstup do auly. Německo-nneionální studenti vzali dopoledne rampu útokem a zatlačili sionisty. Ve rvačce bylo také několik studentů zraněno. Pak zakročila policie a roztrhla rváče. Část rampy byla při útoku pobořena. Srážka obou stran před universitou byla velmi prudká. Něme- čti nacionálové prorazili silným policejním kor- donem. Nad hlavami strážníků mávali studenti holemi. Stráž, nemohoue použiti zbraní, ježto byla úplně sevřena, obsadila příchody k rampě. Ve rvačkách pokračovalo se na ulici. Z Vidně, 10. listopadu. O dnešní řežbě mezi německými nacionalisty a židovskými stu- denty před universitní budovou sděluje „W. Allg. Ztg.“: „Němečli nacionálové slíbili, že všeho se vyvarují, cu by způsobiti mohlo kon- flikty vzhledem k faktu, že rektor zapov ěděk členům spolku „Kadima“ nositi barevné odzna- ky, kterážte zápověď byla dnes rozšířena na všechny židovské spolky studentské. Jaké byly sliby německých nacionálů, ukázalo se dnes. C tropili dnes mladíci, které posílají rodičevé je- jich na vysokoškolská studia často s největšími obětmi, s největším strádáním, jejich průkazy serovosti, slepého fanatismu a bestiální zrovna rvavosti, naplnily každého člověka, kdo jen na chvíli byl svědkem událostí těch, hlubokým hnu- Z Vídně, 10. listopadu. Nežli všeněmečtí buršáci opustili rampu budovy universitní, měl předák jejich řeč, ve které pravil: „Podařilo se nám dnes uhájiti německého rázu university a doufám, že budete jako dnes na svých mistech, bude-li třeba hájiti německých zájmů a cti nasi alma mater.“ To znamená: že němečtí židé na vídeňské universitě nejsou považování za Němee a že se německý ráz universit německých háji proti německo-židovským buršákům. Z Vídně, 10. listopadu. Podle „W. Allg. Ztgu.“ zraněno dnes před universitou celkem 70 osob, také několik strážníků. Z Vídně, 10. listopadu. Dnes odobrala se deputace italských studentů k rektorovi univer- sity dvor. r. Exnerovi se stížností na řádění německých nacionálů a žádala ho o ochranu studentské menšiny. Prohlásila, že kdyby ochra-
#35 alto_textblock #35
sem.