ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 044335d0-7596-11dc-b754-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 36
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 29. února 1908
#3 alto_textblock #3
Číslo 59.
#4 alto_textblock #4
Na vanní a odpol. list pbedp lácí nee v Praze v almlnistratl na měst . . . . . . K— na čávrt lela . . . . 6 k — s dvojí nk K ne ns niě n etvrt Lta . . . . 7 K t0k na mě . . . . . . 2 K 30 1 Pošton: s n 3ka avtlia . . . s drejí zásilou ::e ainrt al
#5 alto_textblock #5
ng v polnort
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
p
#8 alto_textblock #8
tdrvatiz-otnn
#9 alto_textblock #9
I
#10 alto_textblock #10
nosti
#11 alto_textblock #11
delor
#12 alto_textblock #12
lšog učenu
#13 alto_textblock #13
nadon dnvtlil
#14 alto_textblock #14
V drobném Prouejí: runiki.lo o sola ra 8 odzolední . . . . . . . za 2b Ve llialkách na venkově- paoní či-lo. . . . . 10k věpdlelaí . . . . . . . 4 k e rát plati se hotově zapře Přečslceni z inserty přijímá ndanisi- strape z Narinnské ulici č. a Tam nacláají sě též redabre Uekirna a ekpadč „Národnich Listá“ Eukopisy Be nivraceji.
#15 alto_textblock #15
Nepoddáme se!
#16 alto_textblock #16
U nás v Čechách panuje jednomyslné pře svědčení, že postup některých soudů německých v čele s chebským jest totožný se vzpourou proti platným zákonům a vpádem kořistným do ustáleně jazykové prakse u soudů. Útok tento se stat v době, kdy z Vídně se nejhorlivěji hlásala potřeba hospodářské a všeliké prak tické práce zákonodárné a odstavení otázek národnostních na vedlejší koleje. Marodeř v severních Čechách vpádem svým do jazy kové právní državy našeho národa ztropili si také pustý posměch z vídeňské touhy po klidné a úspěšné práci nového lidového parla mentu; oni prolomili nejen zemský mír, ale i podmínky státního ozdravení. Výsledek tento jest zvláště povážlivý pro správný chod spra vedlnosti, jakožto základního pilíře v každém moderním, kulturním státě. Jest to vlastně v krátké době posledn již druhý útok německý na organisaci soud nictví v Čechách; první byl, jak známo, pod niknut na normální postup soudních úřad níků, při čemž vláda vídeňská horlivě byla nápomocna, ač bylo ukřivděno právu na po stup řádně kvalifikovaných českých soudců jakožto státních pracovníků. To stručně předesíláme úvodem k nej novějšímu projevu, obsaženému ve »Fremden blattu«. Všeobecně se projev ten pokládá z výron usnesení poslední ministerské rady jíž, jak povědomo, předcházely rozpravy předsedy ministerstva s německými a če- skými poslanci; pro značnou podobnos s prosincovou odpovědí ministra spravedl- nosti dra. Kleina na dotaz prof. dra. Čela- kovského a soudr. v záležitostí chebské jest nepochybno, že i osnova nynějšího projevu jest podstatně dílem ministra spravedlnosti. Jako v oné odpovědi tak i v nynějším projevu postrádáme pevné a odhodlané ruky. hájiti zákonný i faktický stav práva jazyka českého v nedílném království českém, a snahu, neviděti původce vzpoury a vyhnouti se povinnosti, odkázati je do jasných, nepo- rušených mezí zákona, ač jednou ze zásad spravedlnosti jest, že se ji má státi zadost, i kdyby měl při tom svět vzíti za své. T by se asi jistojistě stalo, kdyby otřes práv- ním pořádkem byl vyšel z jiné než německé strany. Takto jen čteme nářek, že strany hor livě se přičiňují, aby konání spravedlnost strhly do svého čarokruhu, kdežto ve sku tečnosti to byli němečtí soudcové v Chebu a německý Volksrat, jenž okružníkem svého předsedy dra. Titty vyzval všecky soudce německé, »aby právě takovým způsobem bezohledně proti všem českým podáním postupovali.« Jest nutno opět a opět to při pomínati, protože mají ve Vídni paměť příliš krátkou. Proto také zůstavuje nás bez hlubšího dojmu výrok projevu vládního ve příčině »nejpřísnějšího hájení vážnosti soudnictví«, když po všecku dobu trvání chebské vzpoury ve Vídni ve věci této se nezmohli než na prosincovou odpověď ministra spravedlnost i nyní po dvou měsících — na úvodn članek ve »Fremdenblattu«. Kdo má vě řiti, že jest to »nejpřísnější obrana soud nictví«? Ale, pokračuje projev vládní, zjev ten jest následek »kolísavého pochopení jazyko- vých práv« a tím prý se asi vysvětiuje »nedávné podrytí právního stavu, by i ne ideálního, přece jen snesitelného.« Avšak ona »kolísavost v pochopování jazykových práv« nemohla býti tak účinná, když sám vládní projev musí doznati, že jazyková nařízení z r. 1880, kteráž celkem odpovídala daným poměrům, zejména od r. 1884 byla uznávána a prováděna a že konání práva dle nich jak nejvyšším soud ním dvorem, tak říšským soudem nevykazuje nijaké mezery.« Kdyby se byl vládní projev poohledi trochu dale do minulosti jazykových práv v Čechách, byl by našel nepřetržitou řadu zákonů, kteréž vylučují jakékoliv »kolisavé pochopování«. Připomínáme nadbytkem obnovené zem ské zřízení, dle něhož mají spisy býti poda vány buď v české neb v německé řeči a dle toho řizení v té které řeči až do konce pro vedeno; dále všeobecný soudní řád z roku 1781 o používání jazyka v zemi obvyklého a souhlasný výklad nejvyšší soudní stolice, že jest každému volno podati svou žalobu v české neb německé řeči »stejně v zemi obvyklé«. Dále nejvyšší kabinetní list ze dne 23 března 1848, resoluci ze dne 8. důbna téhož roku, a konečně čl. 19. stát. základ zákonů, jenž uznává rovnoprávnost zem ských jazyků »ve škole, v úřadech a ve ve řejném životě A ministerstvo spravedlnosti mimot má proti vzpurným soudcům zvláště čl. 11 stát. zákl. zák., dle něhož může vydávat rozkazy v oboru vlastní působnosti na zá- kladě zákonů a vynutiti si zachováván jich, vůči těm, kdož jsou jimi vázáni. Kdyby měli na př. Němci pro sebe v některé zemi tolik jasných zákonů a tak vydatný prostředek moci výkonně, zajisté by ani na okamžik »nekolísalo pochopovaní prák jazykových«, ale že vše to mluví pro ná Čechy, celá ministerská rada není s to — náležitě se vyznati! V málo potěšném projevu vládním vy padá pak přímo jako ucházení se o shoviva vost německých útočníků na vážnost justice dí li se v něm ve spojení s ustálenou prax
#17 alto_textblock #17
dle nařízení z r. 1880, že »mohou či- niti tak dlouho nárok, aby jich bylo dbáno, dokud zákon něco jiného nevysloví«, a že týž názor sdílel i chebský soud až do druhé poloviny minulého roku. Tu by se dalo použíti čl. 11. stát. z. z. ale vládní projev hradí se — kurážně tím že ústavně nemůže zasáhnouti do konáni spravedlnosti, ač otázka jazykových práv zá- kony výše vzpomenutými jest upravena, a provádění zákonů a vynucení, aby se zacho- vávaly náleží k povinnostem vládním. Takto jsme se octli dialektikou vládního projevu tedy tam, že ministerstvo nepodníkne nic k obraně platného jazykového právau soudu v Čechách, ale že hodlá hledati nové způsoby jeho uspořádání, nabízejíc se za prostředníka. Jest to ovšem prostředník, který již předem couval očividně před úto- čícími soudci německými, a tudíž k úkolu prostředníka nejeví dosti vlastní síly a od- hodlanosti. Odvaha k obnovení míru jest na místě jen vedle odvahy hájiti daný právní stav! Měla vláda vídeňská tuto odvahu? Strany, t. j. Čechové a Němci, mají jí vyjíti na polo vstřic, ona prý pak sama na- lezne středuí cestu, a zjedná nový ja- zykový zákon. Právo jazyka českého v nedílném krá- lovství českém nepřipouští takovéto rozřešení a smlouvání s útočicími; ti musí býti napřed odraženi, t. j. donuceni zachovávati platnou praxi jazykovou, a pak teprve by mohlo se rokovati o nejpřiměřenější formě praktického uspořádání. Jak nyní věci stojí, neposkýtne novy zákon nijaké záruky, že kterákoliv vláda opět od něho počne couvati, až se vyskytne nějaký nový soudce, jenž ho nebude dbáti. Ostatné jsme tu u věci, kteráž jest po sledním zachovaným dědictvím našeho ná- roda; prolomení platnosti jazykové u všech soudů království českého rovná se ráně, již se neodvážil národu našemu zasaditi an běloherský vítěz! A to, co štyrsko-hradecký list napovídá o vůdčích zásadách onoho budoucího jazykového zákona, jest úplne takového rázu, aby zmařilo toto naše dě dictví, ba aby náš jazyk stlačilo na pouhou mluvu okresní. Nové ony zásady vládní jsou prý tako véto: »Vnitřní i vnější úřadní jazyk německý v německých, vnitřní i vnější úřadní jazyk český v českých okresech; ve smíšených okresech přijímání podaní v obou jazycích a vyřízení v úřadním jazyku toho kterého okresu, jenž se ustanovi na základé poměru obyvatelstva.« Němci prý ještě nevědí, zda-li tyto zásady jsou způsobilé, aby o nich rokovali. Máme za to, že těchto rozpaků mezi námi Čechy nebude a býti nemůže. Obětavost nášich menšin, budoucnost všeho národa českého jest nám všem povelem, že všude u soudu v Čechách musí se našincům do- stati práva v našem jazyku. Také není po- sice německá za nynějších časů taková, aby Němci se mohli obejíti bez dobrého modu vivendi s narodem naším. Porušujíce stav posavadní uvalují na sebe výhradní zodpo- vědnost za následky, jež z toho nutně vzejít musí! Právo, jehož se vzdá národ dobrovolně jest na vždy ztraceno, právo násilím odňaté dá se však opět dobýti; tak učil Deák svů národ.
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. února. (O volbách halič ských.) Výsledek voleb ve venkovských ob- cích haličských s povděkem uvítaly orgány pol- ské strany lidové, demokratické a rusko-národní Krakovská „Nová Ref.“ vidí hlavní význau těchte voleb v porážce konservativeů, kteří na- sledkem ztrát, utrpených ve venkovských okre sích, pozbývají své dosavadní rozhodující většl ny ve sněmě a tím přestávají býti rozhodujíe stranou v zemi. Ze 149 poslanců sněmu halič- ského konservativně-šlechlická strana měla do sud 89, tedy rozhodnou většinu, proti níž stály všechny ostatní polské i růské strany s pouhým 60 nandáty. Nyní v nejlepším případě budou míti asi 71 mandát, tedy méně než polovinu. Jako se po loňských říšských volbách změní ráz polské delegace ve Vídni, tak se po letoš- ních zemských volbách změní také fysiognomie haličského sněmu, který se znenáhla začíná také demokratisovati. Ovšem i nyní šlechtický živel bude v halič ském sněmě poměrně nejčetnější. Děkoval z toho může jen šťastnému pro něj výsledku voleb ve východníen, převahou ruských okre sích. Demokraté všech odstínů spolu s lidove budou miti v novém sněmě asi 57 mandátů Rusové 21, takže ve věcech, při nichž nepůjde o otázky národnostní, demokratická čásť poslan ců bude míti 78 hlasů proti 71 konservativnému Sněm haličský pozbyl tedy rázu konservativné pevnosti. Úspěch podolské šlechty v ruských okresíe vysvětluje „Kur. Lwow.“ Strana ukrajinská ne toliko neziskala ani jediného nového mandátu nýbrž naopak jeden ztratila a získali pouze radi kálové 2 mandáty a strana rusko-národní5 Rusko-národní strana bude nyní se svými 10 mandáty nejsilnější z frakei ruských, kdežto do sud rozhodoval směr ukrajinský. Toto přesunut moci v ruském táboře vysvětluje se tím, že šovi nistická hesla ukrajinské strany pozoyla již při tažlivosti pro ruský lid, který přechází buď na stranu staroruskou, neb ke krajním radikálům „Galičanin“ je sám překvapen úspěchem strany staroruské. Kdyby prý byl někdo po lon
#19 alto_textblock #19
ském žalostném výsledku říšských voleb předpo věděl tak skvělý výsledek voleb zemských, byl by prohlášen za nevyléčitelného optimistu. Ale skute nost předčila nad očekávání. Při zemských volbách váha se překlonila na stranu rusko národní, čeho se do voleb nikdo nemohl naditi. A strana ukrajinská, která Starorusům před vol- bami zpívala rekviem, sama se nyní musí za mysliti nad svou taktikou. Ruský duch v halič- ském lidu neklesá, nýbrž roste a sílí.
#20 alto_textblock #20
Politické zprávy zahraničně.
#21 alto_textblock #21
V' Praze, 28. února. Pumový atentát na šacha perského. Přes Londýn dochází dnes z Persie zpráve nejpovážlivějšího rázu. Šach perský byl před mětem atentátu, vykonaného zeela po způsobu »evropském«. Posledním kulturním prostředkem. přeneseným od západu do Orientu, jest pum výbušná, jež ubijí nejen vlastní cil útoku, nýbrž často i řadu nevinných. Od Orsiniova strašného atentátu proti Napoleonu III. r. 1857 bylo pum v Evropě použito bezpočtukrát. V Americe teprve v lelech osmdesátých sáhli k nim anar- chisté proti policii v Chicagu. Poprvé pronikla puma na Východ při hromadných atentátech Arménů v Cařihradě před několika lety. Do Asie zjednává si průchod Persil, vedle pseudo- ústavnosti japo nské prvním to ústavním slátem tohoto dílu světa. Vešla do Persie tedy skorem zároveň s parlamenturismem. Již také před- chůdce šachův odstraněn byl násilně, však tehdy ještě dýkou romantickou. A jest nepochybně také výsledkem nedávného teprve, ale stejně ostrého zápasu mezi parlamentem a panov- níkem. Skutečně parlament po nedávném tako- vém odboji vymohl pro sebe nejširší právaa také přísahu věrnosti od šacha na ústavu. Šach zůstal na dále vlastně jen figurou. Dle všeho ale někteři fanatikové šachu nedůvěřují ani ted a bojíce se, že by snad někdy cizímí vlivy rozehnal parlament a jeho vůdce, částečně po evropsku vzdělané, chtěli pro všechnu jistot ukliditi šacha ihned a na ráz. . . . Vrhli na něj, jak telegram londýnský sděluje. dvě pumy se střechy jistého domu Právě když jel automobilem tak zv. Dělovou třídou. První puma vybuchla ve vzduchu a nezpůsobila žádných téměř škod, druhá puma roztříštila ale autemobil šachův. Jezdec, před automobilem jedohcí, byl zabit a za- bity dle jedné zprávy ještě dvě, dle jiné zprávy ještě 20 osob. Dle jiné zprávy bylo 20 osob zraněno. Šach sám vyvázl dle jedné zprávy bez pohromy, dle jiné zprávy byl lehce zraněn. Vrátil se však ihned do paláce svého. Původce atentátu byl prý stráží rozsekán na kusy. Byla to první vyjížďka šachova po té chvili, když byl jitření »ztišil« svými ústupky ... V městě po atentátu zavládlo ohromné rozělení, Dot chvile, do 10. hodiny večerní, není žádných nových podrobností i není vyloučeno, že bylo telegrafni spojení s Teheranem na čas nějaký přerušeno Atentát sám může zavdati podně k největším zmatkům a převratům v zemí. Na šťastná tato říše, rozkládající se na veledůleži tých posicích mezi kaspickým mořem a zálivem perským, prožila zmatků těch v době poslední měrou vrchovalou. Ve mnohých částech země je prará anarchie, šach obmezen jest vlivem svým téměř jen na hlavní město, do země vlirá se přes vliv anglo ruský, ještě víc. Němee rozpínavý, na hranici turecký nepřitel v plné zbroji — čáky, jež kynou »řiši slunce« nejsou věru růžovy. A třesk pum osvětlil je věru včera co nejintensivněji ! ... Z Teheranu, 28. února. (K k) Reuter. kanc, sděluje: Kolem 3. hodiny odpo- lední byly na šacha, který právě jel do Šanteba, aby tam strávll několik dní, vrženy dvě pumy se střechy jed- noho domu v úzké ulici. Jedna puma vybnchla ve vzduchu a druhá pobliže automobilu šachova. Tři jezdcové, doprovázející automobil, byli zabiti. Chauffenr a asi 20 osob bylo poraněno. Šach nebyl v automobilu, nýbrž jel v kočáře v jisté vzdálenosti za automobilem. Sestou- pil z kočáru a odebral se do nej- bližšího domu, odkud v bezpeč odebral se do svého paláce. Pečlivé prohledání domu, z něhož byly pumy hozeny. jakož i ostatních domů, bylo bezvýsledné. Ne bylo zatčeno žádné podezřelé individu am
#22 alto_textblock #22
Mezi Ruskem a Finskem. Vsecky »kramoly« a attentáty ruských re volucionářů kují se nyní ve Finsku. Také atten- tát, chystaný na vysoké osobnosti v Petrohradě a zmařený tyto dni včasným zatčením zúčastně- ných osob, byl zosnován ve Finsku. Petro- hradská policie o něm vědéla, ale nemohla prot- spiklencům ničeho podniknouti, dokud byli na finské půdě. Teprve když se rozhodlí k vyko- nání skutku a za tím účelem přijeli do Petra- ovalalj hradu, mohli býti zjimáni Aby ruka ruských úřadů mohla dosáhnouti do Finska na osoby státu nebezpečně bez poru- šení práv finské země, ruská vláda vymyslila následující způsob, jejž už oznámila finskému generál gubernátoru s tím, aby o něm zpravi finský senál. Do Finska bude dovolen přístup jistému počtu ruských policistů a policejních úřadníko za tím účelem, aby tam pátrali po ruských re- volucionářích. Když vypátrají, musejí o tom učinit oznámení policii finské, jež bude povinns zalknouti naznačenou osobu, nezkoumajic jádro
#23 alto_textblock #23
věci. Kdyby finská policie odepřela, ruští poli- cisté budou míti právo sami zatčení provésti a zatčenou osobu odevzdati k dalšímu jednání po- licii finské. Stejného postupu bude ruskou po- licif uživáno proti finským občanům, kdyby bud sami osnovali revoluční pikle proti Ruskua proti jednotě Finska s ruským státem, aneb kdyby pomáhali revolucionářům ruským. e snn Odsouzený redaktor v Bosně. V Sarajevě stál před soudem bývalý re daktor »Srbaké. Rěči« p. Steva Stefanoviě, po- hnaný ke zodpovědnosti za článek »Špinavei«, uveřejněný v č. 271 řečeného listu, v něm státní žalobce uviděl podněcování proti státn správě Bosny a Hercegoviny. Obžalovaný popíra úmysl, který mu kladen za vinu, a objasnil že mu šlo o očištění srbského tisku v Bosně Hercegovině, na nějž lidě vládní kleveti, žeje podporován ze Srbska. Obžalovaný uznán vin ným a odsouzen na měsíc do téžkého žaláře zostřeného samovazbou, po jehož odsezení má býti vyhostěn ze Sarajeva jako nenapravitelný a nesmí nikdy vlce býti zodpovědným redakto rem politického listu v okupovaných zemich.
#24 alto_textblock #24
Příští samospráva ruského Polska. Ruské ministerstvo vnitra poslalo do Var šavy výtisky vládního návrhu na zřízení zemské a městské samosprávy v království polském aby jej tamější správa prostudovala a přičinila své poznámky a návrhy. Vládní projekt bude pak podle nich přepracován a přepracovaný po- dán Hosudarstvenné dumě. l stn
#25 alto_textblock #25
Dynastická krize v Belgi. (Ministři proti králi) Konflikt mezi králem Leopol- dem II. a jeho ministry velice se při- o střil. Král se chtěl totiž dřive spokojili, aby »Fond Leopolda II «, jehož se mu má dostat za korunní statky konžského státu, dotován by 120 mil. fr. a chtěl, aby parlament mu povolil užívání fondu toho; nyní ale žádá král-hýřil za 250 mil. franků a za to, aby je měl volně k disposici. Ministerstvo prohlási lo že tyto požadavky jakožto nepřija- telné před parlamentem zastupovati nebude Denní konference ministrů s králem nevedly k výsledku. Poslední porada minulébo týdne byla tak bouřlivá, že krá z ní rozlícen ministrům uprehl, bouchnuv prudce dveřmií síně a nastoupil několikadenní. — vy jlžďku automobilem. Ministři vypraco vali zatím podání králi, v němž činí od přijeti podminek svých závislým setrvání jich v úřadě Tisk projevuje minění, že král musí povo- liti, poněvadž klerikálové po Schollaertově vládě s těži by mohli prý ještě kabinet sesta- viti a protože, kdyby král se zdráhal, mobla by se z politické krise vyvinouti snadno krise ministerská. Po konejšivých telegramech v posledních dvou dnech, potvrzuje se, že spor mezí králem a vládou se znovu přiostřil. Leopold II. chee se nejnovněji spokojiti se 100 mil. fr., ale žádá zvýšení civilní listiny a chce volby do parla. mentu odročiti. Tím a hrozivým cho- váním i Anglie v otázce koužské. sitnace stala se co nejkritičtější.
#26 alto_textblock #26
Rvačka v italské sněmovně. Divoká scéna odehrála se včera v kuloáru italské sněmovny následkem politické hádky Jak se telegrafuje z Říma, servali se senáto Pierantoni, známý právnický učenec, člen haagského smírčího soudu a republikánský po slanec Mirabelli. Pierantoni nafackoval M rabellovi, který svému odpůrci utrhl na jedne straně tváře celý licous. Bývalý ministři Ru dini a Fusivato, kteři chtěli rváče roz trhnouti, utržili sami výprask. S velkým namá háním podařilo se učiniti konec pustému výjevu který bude míti za následek souboj
#27 alto_textblock #27
s
#28 alto_textblock #28
sne a Německo a otázka marocká. »Norddeutsche Allgemeine Zsitung« píše Nemaje zřetele na různé opravy tvrdí »Tempse v dopisu z Rabatu poznovu, že tzmější ně mecký místokonsu! Neudörfer usiloval po vyvo lání Muleje Hafida sultánem ve Fezu o to, aby přesvědčil sultána Abdula Aziza, že nemůže očekávati žádné pomoci od Francie a chtěl je pohnouti, aby povolal k sobě do Fezu něme- ckého vyslance. Soltán se však vzpečovalt učiniti. Pozdějí měl Neudörfer rozmluvu s Be Slimanem a brzo na to došel telegram vyslance dra Rosena, v němž se pravi, že německá vláda po přání sultánově učinila rozklady fran couzské vládě pro překročení 12«m. hranice pri vojenských podnicích v okoli Casablanky. — »Nordd. Allg Zig.« k tomu připojuje: Oprot těmto zprávám můžeme se v souvislosti s dři- vějšími našími zprávami omeziti na poznámku že »Temps« byl mýstifikován. Důkaz o nespráv nosti zmíněných údajů podá bílá kniha o po měrech v Marokku, která se připravuje. Francouzský min. předseda Clémenceau bude zitra konferovati s gen. Lyauteyem o orga nisaci polieie v pohraniční části země, která bude jemu a civilnímu komisaři ministerstva za- hraničních záležitosti přikázána. »Agence Havas« se dovídá, že Clémenceau chce se také otázati gen. Lyauteye na případné použití senegalskýeh střelcň v Marokku. Ofieiosně se sděluje z Paříže, že budeli třeba, bude rozmnoženo také fran- couzské loďstvo, křižující na maro ckém pobřeží. Válečná loď, kotvící v Saffi, vezme v čas potřeby na lod Evropany. Otázkou jest také, zda bude moci
#29 alto_textblock #29
gen. d'Amade, který jest brigádním generálem, po odeslání posil ponechati si vrchní velení nad výpravným sborem, ježto tento sbor bude čítati více než 10.000 mužů. Generál d'Amade telegrafuje z Mediuny ze dne 27. t. m, že oddíl Ber Bešida a Brular- dové nalézají se v Mediuně a že se tu spojili s pobřežním oddilem vojska. Zdá se, že generál d'Amade neobdržel ještě telegram vlády, v němž se vyzývá, aby narýsoval podrobný plán své akce, následkem čehož min. vojenství Piequart zaslal nový telegram d'Amadovi.
#30 alto_textblock #30
Z parlamentních výborů.
#31 alto_textblock #31
z Vidně, 28. února. (K. k.)
#32 alto_textblock #32
Rozpočtový výbor rokoval dnes o fit. »Státní dráhye Ref. dr. Kolischer vylýkal nedostatek paro- strojův a vozů; 28. mil. na rok 1908 nestači. Při- mlouvá se za náležilou úpravu stanic a kolejí a za rozlišení daleké a blízké dopravy i v nákladech. Na- lehá na decentralisaci správy. Ministr musí miti na piměti, že stojí a padá s postátňovací akcí. Konečně navrhl resoluci, aby do příštího rozpočiu byl pojat úvěr na studie v cizině, jichž mají se zúčastniti min. úřadníci i zástupci všech kalegorii personálu st. drab. Posl. dr. Ellenbogen doporučoval elektrické osvětlování vagonů a navrhl, aby obnos na perso- nální výloby byl zvýšen o 20 mil. Je to velká suma, ale zřízenců st. drah je tuze mnoho. Posl. Steinwender promluvil o rozpočtové stránce správy st. drah. V odpolední schůzi posl. Kozlow ski přimlouval se za reorganisaci studijoí kanceláře ku praktickému využitkování vynálezů, žádal za zřízení sociálně polit ckých ústavů pro veřejné blaho a indi- vidualisování tarifů. Jižní dráhu třeba sestátniti. Ko- nečně přimlouval se za neodvislost železnic od min. financl. Posl. Diamand líčil smutnou siťuaci halič- ských železničních dělníků a navrhl resoluci, aby vláda co nejpřísněji trestala stranicko politické pře- hmaty železniční správy. Posl. Weicher přednesl přání korutanského obyvatelstva a přimlouval se za revisi předpisů pro nákladní dopravu. Posl. Sylvester žádal, by nové alpské dráby byly podřízeny jedinému výkonnému ředitelství. Posl. kn. Auersperg je pro opatření nových vozidel. Posl. ryl. Wittek soudí, že musí opatřiti se nové prostředky, aby pokrok ve stavbě drah a roz- množovaní dopravního parku postupoval souběžně rozvojem dopravy. Dále hánl úpravu platů železnič- ního personálu z r. 1911. Příšti schůze bude ve čtvrtek
#33 alto_textblock #33
Definitivní výsledky voleb v Praze. (Data úřad ní.) Jak jsme předevčirem ve zvláštním vydání »Nár. Listů« a ve včerejším ranním listu předem oznámíli, nemohly býti definitivní volební výsledky v Praze známy dříve, až včera v po- ledne, kdy úřadní sčitání hlasů skončenoa publikováno. Přesná data, jimiž upravuje se počet námi uvedený (dle pramenů soukromých) jsou tato: Praha—Staré město. Oprávněných voličů 3154, odevzdáno 2398 hlasů, neplatno 7, platno 2391 hlas. Dr. Jan Podlipný (Mladočech) 1104 hl. Václav Němen (M adoč.) 1086 hl. Dr. T G. Masaryk (real.) 582 hl. Dr. Václav Bouček (real.) 332 hl. Dr. Josef Růžička (Staročech) 372 hl. Hefman V - pálka (Staroč.) 176 hl. Dr. Karel Vrátný (kat. lid.) 113 hl. František Vratislav Buk (kat. lid.) 82 hl. František Modráček (soc. dem) 82 bl. František Čermák (soc. dem.) 77 hl. Dra Ant. Frank (něm. sčít. kand.) 372 chl. Vilém Werth- eimer (něm. sčít. kand.) 361 hl. Jest nutnou druhá volba.
#34 alto_textblock #34
Praha—Nové město. Oprávněných voličů 7563, odevzdáno 5510, neplatno 17 hlasů, platno 5493 Dr. Karel Gros (Mladočech) 1756 hl. Frant. Hašourek (Miadoč.) 1191 hl. Dr. Vladimír Srb (Staročech) 2428 hl. Dr. Cyril Horáček (Starnč.) 1168 hl. Karal St. Sokol (státoprávník) 1497 hl. Dr. Em. Pťerschu (něm. sčít. kand) 1050 hl. Onto Forchheimer (něm sčit. kand) 1047 hl. Václav Johanis (soe. dem) 232 hl. Jan Havránek (soc. dem.) 212 bl. Emanuel Š nucler (kat, lid. str.) 96 hl. Roztří- šténo 48 hlasů. Jest nutnou drahá volba.
#35 alto_textblock #35
Praha—Halá strana. Oprávněných voličů 1732, odevzdáno 1399, neplatny 4 hl, platno 1395 hlasů. Dr. Lsdislav Pinkas (Mladočech) 616 hl. Antonin Matějovský (Mladočech) 576 hl. Dr. Luboš Jetábek (Staro- čech) 625 hl. Václav Pfeifer (Staroč.) 342 hl. Jan Kamelský (nár. soc) 61 hl. Edvard Šeplavý (nár soc) 39 hl. Dr. Karel Helbich (soc. dem.) 42 hl. Antonín Holub (soc. dem.) 33 hl. Dr. Karel Urban (něm. sčít. kand) 207 hl. P. Jan Steiner (něm. sčít. kand.) 203 hl. Roztřištěno7. Jest nutnou drahá volba. Praha-Hraděany, Vyšehrad, Hole- šovice-Babny. Oprávněných voličů 3147, odevzdáno 2522 hl., neplatno 15, platno 2507 hlasů. Dr. Jan Kaftan (Mladočech) 1218 hl. Ferdinand Schiller (Mladočech) 1131 hl. Dr. František Soukup (soe. dem.) 539 hl. Karolina Machová (soc. dem.) 493 hl. František Hanzlíček (nár. soc.) 495 hl. Aug. Jakubička (nár. soc.) 493 hl. Emanuel Šmucler (kat. lid.) 156 hl. Vilém Bitnar (kat. lid.) 1440 hl. Josef Krause (něm. sčít. kand.) 143 hl. Albert šl. Stieber (něm. sčít. kand.) 142 hl. Dr. Srb 5 hl. Dr. Cyril Horáček 2 hl. Roztříštěno 13 hl. Jest nutnou druhá volba.
#36 alto_textblock #36
Praha-Josefov-Stará Libeň. Oprávněných voličů 1524, odevzdáno 1358 hl., platno 1355, neplatny 3 hlasy. František Filip (Mladočech) 727 hl. Josef Macháček (Mlado- čech) 717 hl. Dr. Alfréd Meissner (soc. dem) 593 hl. Antonin Němec (soc. dem.) 575 bl. Dr. Antonín Frank (něm. sčít. kand ) 43 bl. Vilém Wertheimer (něm. sčít. kand.) 44 hlasů.