#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXVIII.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 29. února 1908
#3
alto_textblock
#3
Číslo 59.
#4
alto_textblock
#4
Na vanní a odpol. list
pbedp lácí nee
v Praze v almlnistratl
na měst . . . . . . K—
na čávrt lela . . . . 6 k —
s dvojí nk K ne
ns niě
n etvrt Lta . . . . 7 K t0k
na mě . . . . . . 2 K 30 1
Pošton:
s n
3ka
avtlia . . .
s drejí zásilou
::e
ainrt al
#5
alto_textblock
#5
ng v polnort
#8
alto_textblock
#8
tdrvatiz-otnn
#10
alto_textblock
#10
nosti
#11
alto_textblock
#11
delor
#12
alto_textblock
#12
lšog učenu
#13
alto_textblock
#13
nadon dnvtlil
#14
alto_textblock
#14
V drobném Prouejí:
runiki.lo o sola
ra 8
odzolední . . . . . . . za 2b
Ve llialkách na venkově-
paoní či-lo. . . . .
10k
věpdlelaí
. . . . . . . 4 k
e rát
plati se hotově zapře
Přečslceni z inserty přijímá ndanisi-
strape z Narinnské ulici č. a
Tam nacláají sě též redabre
Uekirna a ekpadč „Národnich Listá“
Eukopisy Be nivraceji.
#15
alto_textblock
#15
Nepoddáme se!
#16
alto_textblock
#16
U nás v Čechách panuje jednomyslné pře
svědčení, že postup některých soudů německých
v čele s chebským jest totožný se vzpourou
proti platným zákonům a vpádem kořistným do
ustáleně jazykové prakse u soudů. Útok tento
se stat v době, kdy z Vídně se nejhorlivěji
hlásala potřeba hospodářské a všeliké prak
tické práce zákonodárné a odstavení otázek
národnostních na vedlejší koleje. Marodeř
v severních Čechách vpádem svým do jazy
kové právní državy našeho národa ztropili
si také pustý posměch z vídeňské touhy po
klidné a úspěšné práci nového lidového parla
mentu; oni prolomili nejen zemský mír, ale
i podmínky státního ozdravení. Výsledek tento
jest zvláště povážlivý pro správný chod spra
vedlnosti, jakožto základního pilíře v každém
moderním, kulturním státě.
Jest to vlastně v krátké době posledn
již druhý útok německý na organisaci soud
nictví v Čechách; první byl, jak známo, pod
niknut na normální postup soudních úřad
níků, při čemž vláda vídeňská horlivě byla
nápomocna, ač bylo ukřivděno právu na po
stup řádně kvalifikovaných českých soudců
jakožto státních pracovníků.
To stručně předesíláme úvodem k nej
novějšímu projevu, obsaženému ve »Fremden
blattu«. Všeobecně se projev ten pokládá z
výron usnesení poslední ministerské rady
jíž, jak povědomo, předcházely rozpravy
předsedy ministerstva s německými a če-
skými poslanci; pro značnou podobnos
s prosincovou odpovědí ministra spravedl-
nosti dra. Kleina na dotaz prof. dra. Čela-
kovského a soudr. v záležitostí chebské jest
nepochybno, že i osnova nynějšího projevu
jest podstatně dílem ministra spravedlnosti.
Jako v oné odpovědi tak i v nynějším
projevu postrádáme pevné a odhodlané ruky.
hájiti zákonný i faktický stav práva jazyka
českého v nedílném království českém, a
snahu, neviděti původce vzpoury a vyhnouti
se povinnosti, odkázati je do jasných, nepo-
rušených mezí zákona, ač jednou ze zásad
spravedlnosti jest, že se ji má státi zadost,
i kdyby měl při tom svět vzíti za své. T
by se asi jistojistě stalo, kdyby otřes práv-
ním pořádkem byl vyšel z jiné než německé
strany.
Takto jen čteme nářek, že strany hor
livě se přičiňují, aby konání spravedlnost
strhly do svého čarokruhu, kdežto ve sku
tečnosti to byli němečtí soudcové v Chebu
a německý Volksrat, jenž okružníkem svého
předsedy dra. Titty vyzval všecky soudce
německé, »aby právě takovým způsobem
bezohledně proti všem českým podáním
postupovali.« Jest nutno opět a opět to při
pomínati, protože mají ve Vídni paměť příliš
krátkou.
Proto také zůstavuje nás bez hlubšího
dojmu výrok projevu vládního ve příčině
»nejpřísnějšího hájení vážnosti soudnictví«,
když po všecku dobu trvání chebské vzpoury
ve Vídni ve věci této se nezmohli než na
prosincovou odpověď ministra spravedlnost
i nyní po dvou měsících — na úvodn
članek ve »Fremdenblattu«. Kdo má vě
řiti, že jest to »nejpřísnější obrana soud
nictví«?
Ale, pokračuje projev vládní, zjev ten
jest následek »kolísavého pochopení jazyko-
vých práv« a tím prý se asi vysvětiuje
»nedávné podrytí právního stavu, by
i ne ideálního, přece jen snesitelného.«
Avšak ona »kolísavost v pochopování
jazykových práv« nemohla býti tak účinná,
když sám vládní projev musí doznati, že
jazyková nařízení z r. 1880, kteráž celkem
odpovídala daným poměrům, zejména od
r. 1884 byla uznávána a prováděna a že
konání práva dle nich jak nejvyšším soud
ním dvorem, tak říšským soudem nevykazuje
nijaké mezery.«
Kdyby se byl vládní projev poohledi
trochu dale do minulosti jazykových práv
v Čechách, byl by našel nepřetržitou řadu
zákonů, kteréž vylučují jakékoliv »kolisavé
pochopování«.
Připomínáme nadbytkem obnovené zem
ské zřízení, dle něhož mají spisy býti poda
vány buď v české neb v německé řeči a dle
toho řizení v té které řeči až do konce pro
vedeno; dále všeobecný soudní řád z roku
1781 o používání jazyka v zemi obvyklého
a souhlasný výklad nejvyšší soudní stolice,
že jest každému volno podati svou žalobu
v české neb německé řeči »stejně v zemi
obvyklé«. Dále nejvyšší kabinetní list ze dne
23 března 1848, resoluci ze dne 8. důbna
téhož roku, a konečně čl. 19. stát. základ
zákonů, jenž uznává rovnoprávnost zem
ských jazyků »ve škole, v úřadech a ve ve
řejném životě
A ministerstvo spravedlnosti mimot
má proti vzpurným soudcům zvláště čl. 11
stát. zákl. zák., dle něhož může vydávat
rozkazy v oboru vlastní působnosti na zá-
kladě zákonů a vynutiti si zachováván
jich, vůči těm, kdož jsou jimi vázáni.
Kdyby měli na př. Němci pro sebe
v některé zemi tolik jasných zákonů a tak
vydatný prostředek moci výkonně, zajisté by
ani na okamžik »nekolísalo pochopovaní prák
jazykových«, ale že vše to mluví pro ná
Čechy, celá ministerská rada není s to —
náležitě se vyznati!
V málo potěšném projevu vládním vy
padá pak přímo jako ucházení se o shoviva
vost německých útočníků na vážnost justice
dí li se v něm ve spojení s ustálenou prax
#17
alto_textblock
#17
dle nařízení z r. 1880, že »mohou či-
niti tak dlouho nárok, aby jich
bylo dbáno, dokud zákon něco jiného
nevysloví«, a že týž názor sdílel i chebský
soud až do druhé poloviny minulého
roku.
Tu by se dalo použíti čl. 11. stát. z. z.
ale vládní projev hradí se — kurážně tím
že ústavně nemůže zasáhnouti do konáni
spravedlnosti, ač otázka jazykových práv zá-
kony výše vzpomenutými jest upravena, a
provádění zákonů a vynucení, aby se zacho-
vávaly náleží k povinnostem vládním.
Takto jsme se octli dialektikou vládního
projevu tedy tam, že ministerstvo nepodníkne
nic k obraně platného jazykového právau
soudu v Čechách, ale že hodlá hledati nové
způsoby jeho uspořádání, nabízejíc se za
prostředníka. Jest to ovšem prostředník,
který již předem couval očividně před úto-
čícími soudci německými, a tudíž k úkolu
prostředníka nejeví dosti vlastní síly a od-
hodlanosti. Odvaha k obnovení míru jest na
místě jen vedle odvahy hájiti daný právní
stav! Měla vláda vídeňská tuto odvahu?
Strany, t. j. Čechové a Němci, mají jí
vyjíti na polo vstřic, ona prý pak sama na-
lezne středuí cestu, a zjedná nový ja-
zykový zákon.
Právo jazyka českého v nedílném krá-
lovství českém nepřipouští takovéto rozřešení
a smlouvání s útočicími; ti musí býti napřed
odraženi, t. j. donuceni zachovávati platnou
praxi jazykovou, a pak teprve by mohlo se
rokovati o nejpřiměřenější formě praktického
uspořádání.
Jak nyní věci stojí, neposkýtne novy
zákon nijaké záruky, že kterákoliv vláda
opět od něho počne couvati, až se vyskytne
nějaký nový soudce, jenž ho nebude dbáti.
Ostatné jsme tu u věci, kteráž jest po
sledním zachovaným dědictvím našeho ná-
roda; prolomení platnosti jazykové u všech
soudů království českého rovná se ráně, již
se neodvážil národu našemu zasaditi an
běloherský vítěz! A to, co štyrsko-hradecký
list napovídá o vůdčích zásadách onoho
budoucího jazykového zákona, jest úplne
takového rázu, aby zmařilo toto naše dě
dictví, ba aby náš jazyk stlačilo na pouhou
mluvu okresní.
Nové ony zásady vládní jsou prý tako
véto: »Vnitřní i vnější úřadní jazyk německý
v německých, vnitřní i vnější úřadní jazyk
český v českých okresech; ve smíšených
okresech přijímání podaní v obou jazycích
a vyřízení v úřadním jazyku toho kterého
okresu, jenž se ustanovi na základé poměru
obyvatelstva.« Němci prý ještě nevědí, zda-li
tyto zásady jsou způsobilé, aby o nich
rokovali.
Máme za to, že těchto rozpaků mezi
námi Čechy nebude a býti nemůže. Obětavost
nášich menšin, budoucnost všeho národa
českého jest nám všem povelem, že všude
u soudu v Čechách musí se našincům do-
stati práva v našem jazyku. Také není po-
sice německá za nynějších časů taková, aby
Němci se mohli obejíti bez dobrého modu
vivendi s narodem naším. Porušujíce stav
posavadní uvalují na sebe výhradní zodpo-
vědnost za následky, jež z toho nutně vzejít
musí!
Právo, jehož se vzdá národ dobrovolně
jest na vždy ztraceno, právo násilím odňaté
dá se však opět dobýti; tak učil Deák svů
národ.
#18
alto_textblock
#18
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. února. (O volbách halič
ských.) Výsledek voleb ve venkovských ob-
cích haličských s povděkem uvítaly orgány pol-
ské strany lidové, demokratické a rusko-národní
Krakovská „Nová Ref.“ vidí hlavní význau
těchte voleb v porážce konservativeů, kteří na-
sledkem ztrát, utrpených ve venkovských okre
sích, pozbývají své dosavadní rozhodující většl
ny ve sněmě a tím přestávají býti rozhodujíe
stranou v zemi. Ze 149 poslanců sněmu halič-
ského konservativně-šlechlická strana měla do
sud 89, tedy rozhodnou většinu, proti níž stály
všechny ostatní polské i růské strany s pouhým
60 nandáty. Nyní v nejlepším případě budou
míti asi 71 mandát, tedy méně než polovinu.
Jako se po loňských říšských volbách změní
ráz polské delegace ve Vídni, tak se po letoš-
ních zemských volbách změní také fysiognomie
haličského sněmu, který se znenáhla začíná také
demokratisovati.
Ovšem i nyní šlechtický živel bude v halič
ském sněmě poměrně nejčetnější. Děkoval
z toho může jen šťastnému pro něj výsledku
voleb ve východníen, převahou ruských okre
sích. Demokraté všech odstínů spolu s lidove
budou miti v novém sněmě asi 57 mandátů
Rusové 21, takže ve věcech, při nichž nepůjde
o otázky národnostní, demokratická čásť poslan
ců bude míti 78 hlasů proti 71 konservativnému
Sněm haličský pozbyl tedy rázu konservativné
pevnosti.
Úspěch podolské šlechty v ruských okresíe
vysvětluje „Kur. Lwow.“ Strana ukrajinská ne
toliko neziskala ani jediného nového mandátu
nýbrž naopak jeden ztratila a získali pouze radi
kálové 2 mandáty a strana rusko-národní5
Rusko-národní strana bude nyní se svými 10
mandáty nejsilnější z frakei ruských, kdežto do
sud rozhodoval směr ukrajinský. Toto přesunut
moci v ruském táboře vysvětluje se tím, že šovi
nistická hesla ukrajinské strany pozoyla již při
tažlivosti pro ruský lid, který přechází buď na
stranu staroruskou, neb ke krajním radikálům
„Galičanin“ je sám překvapen úspěchem
strany staroruské. Kdyby prý byl někdo po lon
#19
alto_textblock
#19
ském žalostném výsledku říšských voleb předpo
věděl tak skvělý výsledek voleb zemských, byl
by prohlášen za nevyléčitelného optimistu. Ale
skute nost předčila nad očekávání. Při zemských
volbách váha se překlonila na stranu rusko
národní, čeho se do voleb nikdo nemohl naditi.
A strana ukrajinská, která Starorusům před vol-
bami zpívala rekviem, sama se nyní musí za
mysliti nad svou taktikou. Ruský duch v halič-
ském lidu neklesá, nýbrž roste a sílí.
#20
alto_textblock
#20
Politické zprávy zahraničně.
#21
alto_textblock
#21
V' Praze, 28. února.
Pumový atentát na šacha
perského.
Přes Londýn dochází dnes z Persie zpráve
nejpovážlivějšího rázu. Šach perský byl před
mětem atentátu, vykonaného zeela po způsobu
»evropském«. Posledním kulturním prostředkem.
přeneseným od západu do Orientu, jest pum
výbušná, jež ubijí nejen vlastní cil útoku, nýbrž
často i řadu nevinných. Od Orsiniova strašného
atentátu proti Napoleonu III. r. 1857 bylo pum
v Evropě použito bezpočtukrát. V Americe
teprve v lelech osmdesátých sáhli k nim anar-
chisté proti policii v Chicagu. Poprvé pronikla
puma na Východ při hromadných atentátech
Arménů v Cařihradě před několika lety. Do
Asie zjednává si průchod Persil, vedle pseudo-
ústavnosti japo nské prvním to ústavním slátem
tohoto dílu světa. Vešla do Persie tedy skorem
zároveň s parlamenturismem. Již také před-
chůdce šachův odstraněn byl násilně, však tehdy
ještě dýkou romantickou. A jest nepochybně
také výsledkem nedávného teprve, ale stejně
ostrého zápasu mezi parlamentem a panov-
níkem. Skutečně parlament po nedávném tako-
vém odboji vymohl pro sebe nejširší právaa
také přísahu věrnosti od šacha na ústavu. Šach
zůstal na dále vlastně jen figurou. Dle všeho
ale někteři fanatikové šachu nedůvěřují ani ted
a bojíce se, že by snad někdy cizímí vlivy
rozehnal parlament a jeho vůdce, částečně po
evropsku vzdělané, chtěli pro všechnu jistot
ukliditi šacha ihned a na ráz. . . . Vrhli na
něj, jak telegram londýnský sděluje.
dvě pumy se střechy jistého domu
Právě když jel automobilem tak zv.
Dělovou třídou. První puma vybuchla
ve vzduchu a nezpůsobila žádných
téměř škod, druhá puma roztříštila
ale autemobil šachův. Jezdec, před
automobilem jedohcí, byl zabit a za-
bity dle jedné zprávy ještě dvě, dle
jiné zprávy ještě 20 osob.
Dle jiné zprávy bylo 20 osob
zraněno. Šach sám vyvázl dle jedné
zprávy bez pohromy, dle jiné zprávy
byl lehce zraněn. Vrátil se však ihned
do paláce svého. Původce atentátu
byl prý stráží rozsekán na kusy. Byla
to první vyjížďka šachova po té chvili, když
byl jitření »ztišil« svými ústupky ... V městě
po atentátu zavládlo ohromné rozělení, Dot
chvile, do 10. hodiny večerní, není žádných
nových podrobností i není vyloučeno, že bylo
telegrafni spojení s Teheranem na čas nějaký
přerušeno Atentát sám může zavdati podně
k největším zmatkům a převratům v zemí. Na
šťastná tato říše, rozkládající se na veledůleži
tých posicích mezi kaspickým mořem a zálivem
perským, prožila zmatků těch v době poslední
měrou vrchovalou. Ve mnohých částech země
je prará anarchie, šach obmezen jest vlivem
svým téměř jen na hlavní město, do země
vlirá se přes vliv anglo ruský, ještě víc. Němee
rozpínavý, na hranici turecký nepřitel v plné
zbroji — čáky, jež kynou »řiši slunce« nejsou
věru růžovy. A třesk pum osvětlil je věru včera
co nejintensivněji ! ...
Z Teheranu, 28. února. (K k) Reuter.
kanc, sděluje: Kolem 3. hodiny odpo-
lední byly na šacha, který právě jel
do Šanteba, aby tam strávll několik
dní, vrženy dvě pumy se střechy jed-
noho domu v úzké ulici. Jedna puma
vybnchla ve vzduchu a druhá pobliže
automobilu šachova. Tři jezdcové,
doprovázející automobil, byli zabiti.
Chauffenr a asi 20 osob bylo poraněno.
Šach nebyl v automobilu, nýbrž jel v kočáře
v jisté vzdálenosti za automobilem. Sestou-
pil z kočáru a odebral se do nej-
bližšího domu, odkud v bezpeč
odebral se do svého paláce. Pečlivé
prohledání domu, z něhož byly pumy hozeny.
jakož i ostatních domů, bylo bezvýsledné. Ne
bylo zatčeno žádné podezřelé individu am
#22
alto_textblock
#22
Mezi Ruskem a Finskem.
Vsecky »kramoly« a attentáty ruských re
volucionářů kují se nyní ve Finsku. Také atten-
tát, chystaný na vysoké osobnosti v Petrohradě
a zmařený tyto dni včasným zatčením zúčastně-
ných osob, byl zosnován ve Finsku. Petro-
hradská policie o něm vědéla, ale nemohla prot-
spiklencům ničeho podniknouti, dokud byli na
finské půdě. Teprve když se rozhodlí k vyko-
nání skutku a za tím účelem přijeli do Petra-
ovalalj
hradu, mohli býti zjimáni
Aby ruka ruských úřadů mohla dosáhnouti
do Finska na osoby státu nebezpečně bez poru-
šení práv finské země, ruská vláda vymyslila
následující způsob, jejž už oznámila finskému
generál gubernátoru s tím, aby o něm zpravi
finský senál.
Do Finska bude dovolen přístup jistému
počtu ruských policistů a policejních úřadníko
za tím účelem, aby tam pátrali po ruských re-
volucionářích. Když vypátrají, musejí o tom
učinit oznámení policii finské, jež bude povinns
zalknouti naznačenou osobu, nezkoumajic jádro
#23
alto_textblock
#23
věci. Kdyby finská policie odepřela, ruští poli-
cisté budou míti právo sami zatčení provésti a
zatčenou osobu odevzdati k dalšímu jednání po-
licii finské. Stejného postupu bude ruskou po-
licif uživáno proti finským občanům, kdyby bud
sami osnovali revoluční pikle proti Ruskua
proti jednotě Finska s ruským státem, aneb
kdyby pomáhali revolucionářům ruským. e
snn
Odsouzený redaktor v Bosně.
V Sarajevě stál před soudem bývalý re
daktor »Srbaké. Rěči« p. Steva Stefanoviě, po-
hnaný ke zodpovědnosti za článek »Špinavei«,
uveřejněný v č. 271 řečeného listu, v něm
státní žalobce uviděl podněcování proti státn
správě Bosny a Hercegoviny. Obžalovaný popíra
úmysl, který mu kladen za vinu, a objasnil
že mu šlo o očištění srbského tisku v Bosně
Hercegovině, na nějž lidě vládní kleveti, žeje
podporován ze Srbska. Obžalovaný uznán vin
ným a odsouzen na měsíc do téžkého žaláře
zostřeného samovazbou, po jehož odsezení má
býti vyhostěn ze Sarajeva jako nenapravitelný
a nesmí nikdy vlce býti zodpovědným redakto
rem politického listu v okupovaných zemich.
#24
alto_textblock
#24
Příští samospráva ruského Polska.
Ruské ministerstvo vnitra poslalo do Var
šavy výtisky vládního návrhu na zřízení zemské
a městské samosprávy v království polském
aby jej tamější správa prostudovala a přičinila
své poznámky a návrhy. Vládní projekt bude
pak podle nich přepracován a přepracovaný po-
dán Hosudarstvenné dumě.
l
stn
#25
alto_textblock
#25
Dynastická krize v Belgi.
(Ministři proti králi)
Konflikt mezi králem Leopol-
dem II. a jeho ministry velice se při-
o střil. Král se chtěl totiž dřive spokojili, aby
»Fond Leopolda II «, jehož se mu má dostat
za korunní statky konžského státu, dotován by
120 mil. fr. a chtěl, aby parlament mu povolil
užívání fondu toho; nyní ale žádá král-hýřil za
250 mil. franků a za to, aby je měl volně
k disposici. Ministerstvo prohlási lo
že tyto požadavky jakožto nepřija-
telné před parlamentem zastupovati nebude
Denní konference ministrů s králem nevedly
k výsledku. Poslední porada minulébo
týdne byla tak bouřlivá, že krá
z ní rozlícen ministrům uprehl,
bouchnuv prudce dveřmií síně a
nastoupil několikadenní. — vy
jlžďku automobilem. Ministři vypraco
vali zatím podání králi, v němž činí od přijeti
podminek svých závislým setrvání jich v úřadě
Tisk projevuje minění, že král musí povo-
liti, poněvadž klerikálové po Schollaertově
vládě s těži by mohli prý ještě kabinet sesta-
viti a protože, kdyby král se zdráhal, mobla
by se z politické krise vyvinouti snadno krise
ministerská.
Po konejšivých telegramech v posledních
dvou dnech, potvrzuje se, že spor mezí králem
a vládou se znovu přiostřil. Leopold II. chee
se nejnovněji spokojiti se 100 mil. fr., ale žádá
zvýšení civilní listiny a chce volby do parla.
mentu odročiti. Tím a hrozivým cho-
váním i Anglie v otázce koužské.
sitnace stala se co nejkritičtější.
#26
alto_textblock
#26
Rvačka v italské sněmovně.
Divoká scéna odehrála se včera v kuloáru
italské sněmovny následkem politické hádky
Jak se telegrafuje z Říma, servali se senáto
Pierantoni, známý právnický učenec, člen
haagského smírčího soudu a republikánský po
slanec Mirabelli. Pierantoni nafackoval M
rabellovi, který svému odpůrci utrhl na jedne
straně tváře celý licous. Bývalý ministři Ru
dini a Fusivato, kteři chtěli rváče roz
trhnouti, utržili sami výprask. S velkým namá
háním podařilo se učiniti konec pustému výjevu
který bude míti za následek souboj
#28
alto_textblock
#28
sne a
Německo a otázka marocká.
»Norddeutsche Allgemeine Zsitung« píše
Nemaje zřetele na různé opravy tvrdí »Tempse
v dopisu z Rabatu poznovu, že tzmější ně
mecký místokonsu! Neudörfer usiloval po vyvo
lání Muleje Hafida sultánem ve Fezu o to, aby
přesvědčil sultána Abdula Aziza, že nemůže
očekávati žádné pomoci od Francie a chtěl je
pohnouti, aby povolal k sobě do Fezu něme-
ckého vyslance. Soltán se však vzpečovalt
učiniti. Pozdějí měl Neudörfer rozmluvu s Be
Slimanem a brzo na to došel telegram vyslance
dra Rosena, v němž se pravi, že německá
vláda po přání sultánově učinila rozklady fran
couzské vládě pro překročení 12«m. hranice pri
vojenských podnicích v okoli Casablanky. —
»Nordd. Allg Zig.« k tomu připojuje: Oprot
těmto zprávám můžeme se v souvislosti s dři-
vějšími našími zprávami omeziti na poznámku
že »Temps« byl mýstifikován. Důkaz o nespráv
nosti zmíněných údajů podá bílá kniha o po
měrech v Marokku, která se připravuje.
Francouzský min. předseda Clémenceau
bude zitra konferovati s gen. Lyauteyem o orga
nisaci polieie v pohraniční části země, která
bude jemu a civilnímu komisaři ministerstva za-
hraničních záležitosti přikázána. »Agence Havas«
se dovídá, že Clémenceau chce se také otázati
gen. Lyauteye na případné použití senegalskýeh
střelcň v Marokku.
Ofieiosně se sděluje z Paříže, že budeli
třeba, bude rozmnoženo také fran-
couzské loďstvo, křižující na maro
ckém pobřeží. Válečná loď, kotvící
v Saffi, vezme v čas potřeby na lod
Evropany. Otázkou jest také, zda bude moci
#29
alto_textblock
#29
gen. d'Amade, který jest brigádním generálem,
po odeslání posil ponechati si vrchní velení nad
výpravným sborem, ježto tento sbor bude
čítati více než 10.000 mužů.
Generál d'Amade telegrafuje z Mediuny ze
dne 27. t. m, že oddíl Ber Bešida a Brular-
dové nalézají se v Mediuně a že se tu spojili
s pobřežním oddilem vojska. Zdá se, že generál
d'Amade neobdržel ještě telegram vlády, v němž
se vyzývá, aby narýsoval podrobný plán své
akce, následkem čehož min. vojenství Piequart
zaslal nový telegram d'Amadovi.
#30
alto_textblock
#30
Z parlamentních výborů.
#31
alto_textblock
#31
z Vidně, 28. února. (K. k.)
#32
alto_textblock
#32
Rozpočtový výbor rokoval dnes o fit.
»Státní dráhye
Ref. dr. Kolischer vylýkal nedostatek paro-
strojův a vozů; 28. mil. na rok 1908 nestači. Při-
mlouvá se za náležilou úpravu stanic a kolejí a za
rozlišení daleké a blízké dopravy i v nákladech. Na-
lehá na decentralisaci správy. Ministr musí miti na
piměti, že stojí a padá s postátňovací akcí. Konečně
navrhl resoluci, aby do příštího rozpočiu byl pojat
úvěr na studie v cizině, jichž mají se zúčastniti min.
úřadníci i zástupci všech kalegorii personálu st. drab.
Posl. dr. Ellenbogen doporučoval elektrické
osvětlování vagonů a navrhl, aby obnos na perso-
nální výloby byl zvýšen o 20 mil. Je to velká suma,
ale zřízenců st. drah je tuze mnoho.
Posl. Steinwender promluvil o rozpočtové
stránce správy st. drah.
V odpolední schůzi posl. Kozlow ski
přimlouval se za reorganisaci studijoí kanceláře ku
praktickému využitkování vynálezů, žádal za zřízení
sociálně polit ckých ústavů pro veřejné blaho a indi-
vidualisování tarifů. Jižní dráhu třeba sestátniti. Ko-
nečně přimlouval se za neodvislost železnic od min.
financl.
Posl. Diamand líčil smutnou siťuaci halič-
ských železničních dělníků a navrhl resoluci, aby
vláda co nejpřísněji trestala stranicko politické pře-
hmaty železniční správy.
Posl. Weicher přednesl přání korutanského
obyvatelstva a přimlouval se za revisi předpisů pro
nákladní dopravu.
Posl. Sylvester žádal, by nové alpské dráby
byly podřízeny jedinému výkonnému ředitelství.
Posl. kn. Auersperg je pro opatření nových
vozidel.
Posl. ryl. Wittek soudí, že musí opatřiti se
nové prostředky, aby pokrok ve stavbě drah a roz-
množovaní dopravního parku postupoval souběžně
rozvojem dopravy. Dále hánl úpravu platů železnič-
ního personálu z r. 1911.
Příšti schůze bude ve čtvrtek
#33
alto_textblock
#33
Definitivní výsledky voleb v Praze.
(Data úřad ní.)
Jak jsme předevčirem ve zvláštním vydání
»Nár. Listů« a ve včerejším ranním listu předem
oznámíli, nemohly býti definitivní volební
výsledky v Praze známy dříve, až včera v po-
ledne, kdy úřadní sčitání hlasů skončenoa
publikováno.
Přesná data, jimiž upravuje se počet námi
uvedený (dle pramenů soukromých) jsou tato:
Praha—Staré město.
Oprávněných voličů 3154, odevzdáno 2398
hlasů, neplatno 7, platno 2391 hlas. Dr. Jan
Podlipný (Mladočech) 1104 hl. Václav Němen
(M adoč.) 1086 hl. Dr. T G. Masaryk (real.)
582 hl. Dr. Václav Bouček (real.) 332 hl. Dr.
Josef Růžička (Staročech) 372 hl. Hefman V -
pálka (Staroč.) 176 hl. Dr. Karel Vrátný (kat.
lid.) 113 hl. František Vratislav Buk (kat. lid.)
82 hl. František Modráček (soc. dem) 82 bl.
František Čermák (soc. dem.) 77 hl. Dra Ant.
Frank (něm. sčít. kand.) 372 chl. Vilém Werth-
eimer (něm. sčít. kand.) 361 hl.
Jest nutnou druhá volba.
#34
alto_textblock
#34
Praha—Nové město.
Oprávněných voličů 7563, odevzdáno 5510,
neplatno 17 hlasů, platno 5493 Dr. Karel Gros
(Mladočech) 1756 hl. Frant. Hašourek (Miadoč.)
1191 hl. Dr. Vladimír Srb (Staročech) 2428 hl.
Dr. Cyril Horáček (Starnč.) 1168 hl. Karal St.
Sokol (státoprávník) 1497 hl. Dr. Em. Pťerschu
(něm. sčít. kand) 1050 hl. Onto Forchheimer
(něm sčit. kand) 1047 hl. Václav Johanis (soe.
dem) 232 hl. Jan Havránek (soc. dem.) 212 bl.
Emanuel Š nucler (kat, lid. str.) 96 hl. Roztří-
šténo 48 hlasů.
Jest nutnou drahá volba.
#35
alto_textblock
#35
Praha—Halá strana.
Oprávněných voličů 1732, odevzdáno 1399,
neplatny 4 hl, platno 1395 hlasů. Dr. Lsdislav
Pinkas (Mladočech) 616 hl. Antonin Matějovský
(Mladočech) 576 hl. Dr. Luboš Jetábek (Staro-
čech) 625 hl. Václav Pfeifer (Staroč.) 342 hl.
Jan Kamelský (nár. soc) 61 hl. Edvard Šeplavý
(nár soc) 39 hl. Dr. Karel Helbich (soc. dem.)
42 hl. Antonín Holub (soc. dem.) 33 hl. Dr.
Karel Urban (něm. sčít. kand) 207 hl. P. Jan
Steiner (něm. sčít. kand.) 203 hl. Roztřištěno7.
Jest nutnou drahá volba.
Praha-Hraděany, Vyšehrad, Hole-
šovice-Babny.
Oprávněných voličů 3147, odevzdáno 2522
hl., neplatno 15, platno 2507 hlasů. Dr. Jan
Kaftan (Mladočech) 1218 hl. Ferdinand Schiller
(Mladočech) 1131 hl. Dr. František Soukup (soe.
dem.) 539 hl. Karolina Machová (soc. dem.) 493
hl. František Hanzlíček (nár. soc.) 495 hl. Aug.
Jakubička (nár. soc.) 493 hl. Emanuel Šmucler
(kat. lid.) 156 hl. Vilém Bitnar (kat. lid.) 1440 hl.
Josef Krause (něm. sčít. kand.) 143 hl. Albert
šl. Stieber (něm. sčít. kand.) 142 hl. Dr. Srb
5 hl. Dr. Cyril Horáček 2 hl. Roztříštěno 13 hl.
Jest nutnou druhá volba.
#36
alto_textblock
#36
Praha-Josefov-Stará Libeň.
Oprávněných voličů 1524, odevzdáno 1358
hl., platno 1355, neplatny 3 hlasy. František
Filip (Mladočech) 727 hl. Josef Macháček (Mlado-
čech) 717 hl. Dr. Alfréd Meissner (soc. dem)
593 hl. Antonin Němec (soc. dem.) 575 bl.
Dr. Antonín Frank (něm. sčít. kand ) 43 bl.
Vilém Wertheimer (něm. sčít. kand.) 44 hlasů.