ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 04421f90-7110-11dc-8df4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 42
#1 alto_textblock #1
19. března 1904
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národnich Listu“
#3 alto_textblock #3
k číslu 89.
#4 alto_textblock #4
Strana e.
#5 alto_textblock #5
Z literatury.
#6 alto_textblock #6
Vlastivěda moravská. 22 — V každém národě vznikají občas přání po revisi práce, vykonané na domácí půdě, po soustavném rozboru všeho, co dosud k poznání vlastní země a lidu bylo vykonáno a po popisu, vylíčení i ocenění svého vlastního bytu. Přání bývá realisováno nejrozmanitějším způsobem a projevuje se nejčastěji v náklad- ných, více nebo méně všeobecných podnicích, jež na základě jisté vůdčí idey hledí soustřediti v sobě na řadu let nejlepší pracovní síly a vy čerpati vše, co se tou dobou všeobečného podrobného říci dá. U nás naše »Čechy« neb »Hrady a Zámky«, právě tak jako zas »Přírodo- vědecký výzkum Čech« vznikaly z těchto vše- obecných velkých tendencí po soustavném po- pisu naší vlasti, třeba že soustřeďovaly všechnu práci a pozornost vždy jedním směrem. Na Moravě před sedmí lety tato touha po soustavném popisu země i národa projevila se všeobecnějším a soustavnějším dílem: »Vlasti- vědou moravskou«, která dodnes již vyplnila více než deset svazků a vypočtena je ještě na řadu let. Program její má tu neobyčejně dobrou vlastnost, že věcně sice objímá všechno, metho- dicky však neomezuje pracovníky a nevážeje na přesně předepsané úkoly, takže do programu může pojímati práce různého rozsahu a z růz ných hledisek psané, aniž by tím celek dila trpěl a aniž by spolupracovníci byli nuceni ku práci, jejich individualitě neodpovídající neb naopak odmítáni s praci, po svém rozumu udělanou. Program Moravské Vlastivědy chce obsáh- nouti přírodopisný popis země a její dějiny ve všech směrech na základě důkladných studií slohem jasným a srozumitelným, každému pří- stupným« a je povšechně rozdělen na dvě velké části: všeobecnou a podrobnou. Všeobecná má za základ souborný přehled země: přírodní po- měry, pak předhistorické a osídlení. Na to dě- jiny politické i kulturní dle jednotlivých oborů, statisticky vystihované poměry společenské, ob- chodní, průmyslové, popisem vylíčený život, mravy atd. V části podrobné pak položen za základ »Místopisa po pořádku všech osad mo- ravských v abecedním pořádku dle soudních okresů. Svazky, za redakce F. A. Slavika dosud vydané, jsou zárukou, že dílo, tak obsáhle my- šlené, není pouze papírovým programem, neusku- tečnitelným, jak se snad před léty vzhledem k neobyčejně velikému vytčenému cili zdálo, ale že vskutku je schopen plného a dobrého usku- tečnění, k tomu ovšem je potřebí předevšíma zvláště peněz. Není ovšem pochyby, že se najde tolik — nepravím obětavých ale rozumných — lidí, kteří kupováním díla tak užitečného vydá- vání jeho zabezpečí a sobě pořídí knihu vítanou a prospěšnou, ale jde o to, aby hojnými peněž- ními prostředky výprava díla tak nákladného mohla býti pořízena co nejdokonalejší. Dilo takové je neobyčejnou měrou závislé na svých přílohách. Čím více může věnovati na diagramy, tabulky, mapy, obrazy, fotograſie, tím více stoupá cena jeho pro obecenstvo. A sumy, k takové výpravě potřebně, dají se jedině získávati velkým počtem odběratelů. Čím více kupujících, tím do- konaleji vypravené dílo a tím lacinějí lze jim podati. Jen jednoho však lituji; že nemohu upo- zorniti vás současně s Vlastivědou moravskou a s dříve již vydávanou Vlastivědou slezskou také na Vlastivědu českou. A sice z toho jedno- duchého důvodu, že ji dosud není.
#7 alto_textblock #7
České spisy-
#8 alto_textblock #8
* Václav Vlček: V rodném hnízdě. Romá z chlapeckých let. — V budečské škole. Vzpomínky Sebr. spisy III., IV. U Fr. Šimáčka v Praze 1902, 1903. K 5.20, 5.80. Jakost vzpomínkového spisování určiti zdá se býti tak snadné, ale není těžšího nad to. Čím je forma zdánlivě lehčí, tím snáze se čtenář klame. Nenapadá mu, že jednoduchost a prostota není sama sebou dána, ale že je ovocem dlouhého zrání, rozmyšlování a pro- ciťování. A že je podmíněno obzvláště živým a přes- ným vnímáním, věrnou pamětí, hřející obrazností láskou ke všemu živolu, vděčností a jistým sebevědo- mým vývojem a i humorem. Mezi tím, co se tam v dáli zažilo a léty přítomnými, mezi jarem a pod- zimem je parné, žíznivé léto, doba ohnivých zkoušek krutého lámání se energie v boji žádostných tužeb a odpíravé skutečnosti. Minulost není vždy stejně drahocenná. Záleží na tom, co se žilo a jak, a na po- měru jejím k přítomnosti. Literatura česká už od let osmdesátých je žádo- stiva obrazů pravdy života a prvé polovice devatená- ctého století. Cítila, že se blíží rychlý převrat všeho a že spousty zajímavých forem českého živola se pro- padávají. Veliká bolest hrozících ztrát vzbudila tklivé Inutí individuí k zašlosti. Mimo to individuality starších generací byly pudem sebezachování vedeny k tomu. aby proti novotným formám života své formy literárně a umělecky zachránily. Je toho dosud poměrně málo na to množství památných osob, jichž volající zkuše- nost oněmuje se zmarem osobnosti fysické. Minulost Václava Vlčka náleží k památným. Ale romány jeho výše uvedené nejsou jen vzpomínky hodnoty jedinečné osobnosti. Ty jsou jen základem, rámcem a osnovou nití. Hlavnější věcí antorovi byl člověk vůbec, ovšem ve formách konkrétních. Je to individuum předně jeho vlastní, pak individuum české, historické formy vývojové od let čtyřicátých do padesátýcha dále je to český chlapec, venkovan z kraje, český stu- dent, svědek let osmačtyřicátých, začínající básník a lite- rát, a kolem něho jako pevné osy celý obzor, bohatý a daleký, s petrou směsí skutečnosti poznaného ži- vota českého. Je to pravda paměti, zevrubná, živá. rušná, ale předce žádné pouhé memoiry. Je tu plán. slavba, výběr účelný, je tu ozařující obraznost, která určuje velikost a důležitost figur, barvu a náladu scén a výsledný dojem citový. Tím je klid, sváteční pohoda. smíření a tklivě zadumané uspokojení zažitých věcí. Snaha o pravdu a presnost vítězí nade vším. Odtu jako nejbohatší zevrubnost a i obšírnost, bez níž by se obsáhlé řady představ tak hned nedostaly v pohyh. aby způsobily illusi ruchu života. Proud vypravování teče klidně, sám sebou zaujat, bez sensačních výkřiků k čtenářům, bez ustrojených effektů. Stojíme nad prou- dem jako na lávce; po chvíli, jsme-li dost pozorni. hne se lávka a unáší nás v rozkošnou illusi. Zprvu je tu román ryze dětský. Naivnost je zna- menitě podána. Vše zelené, svěží, prosté, známé přátelské, i ty pastvy, i sousedské illiády, útulné teplo rodinného šlěstí, pouti s matkou přes pole, první zá- pasy se školou, vzrůstání mysli a buzení se duše své- právné. Dlouhá řada různých povah, rozmanitého hnutí a vzdělání a pravidelný, jako kronikářský postup líčení rok za rokem dává na konec v celku jakýsi zhu- štěný obraz proudění v životě národa se probouze- jicího. Pak viděti, že to, co čteme, jsou dokumenty. pilně sevšad nashromážděně. — Z venkova románu „V rodném hnízdě“ dostaneme se „Budečskou školou“ do Prahy a do proudění života politického a vůbe veřejného. Vidíme Amerlinga a vady jeho paedagogiky začátky sokolství, ruch lel osmačtyřicálých, Havlíčka a množství méně důležitých, ale zajímavých účastníků práce oněch let. Nejvíce půsebí na obraze plastické a perspektivní zařízení. Dělá to zvláště množství dobře užitých drobotin každodenního života domácího. V Re- sinčině románu vypadá malý Václav jako Cooperfiell.
#9 alto_textblock #9
V celém dlouhanském obraze žádné exkursy pro sub- jektivní úvahy. Román se čte z prvu dlouze, na konec však se loučí zaujatý čtenář nerad a šumění ilusiv- ného živola doznívá mu v duši dlouho, jako po od- chodu z hlubokého, širého lesa. Poněvadž však ne- vyšel z výtvoru snů a obrazného vytržení, necítí se raněn návratem do přítomnosti. Tento realism upřím- ný, nenucený, očištěný a jemný, zvláště tím, že se zabývá duší lidovou a duší dětskou, neodvádí od ži- vola spíše vrací k němu, je-li duše roztrpčena a zne- chucena. Přináší takto vlastně poznání pravdy kusu živola, ale více působí skrytou silou tiché radosti ze života na ulahodnění a utišení mysli. Hodí se čtenář- stvu mladému zvláště za vyrovnatele účinu četby do- brodružné, a všem duším zralého vzdělání, jsou-li potřebny doteku tepla srdečnosti a jednoduché pravdy Vbk. živola. * Fr. S. Procházka: Hradčanské písničky. S obr. Viktora Olivy. Jos. R. Vilímek, 1904. Nádherně vypravená sbírka básni, vlasteneckých písní, historických elegií, symbolických, výsměšných satiricko-humoristických, drobnější většinou lyrické zpěvně formy, některé i výpravné. Vlastně je to projev smýšlení politického v symbolice zcela průhledně. Individualita, která se tu projevuje, trvá příliš v ovzdu- ší otázek časových a nehýbe podstatou života českého jak by si přála. Kde působí vzruch a účastenství, tam se cítila potřeba úlevy od útlaku otázek časově poli- tických. Ale některé jsou pravé, básnicky ryzí a pů- sobí trvale. To je nejhlavněji „Žluté kvítí“, výborn píseň, k níž se vracíme znova a znova. Přilne k mysl rázem a vábí k opakování vjemů, neomylné znamen dobroty. Má výraz dokonale obrazný, a váha vězí v citu, jímž je proniknut a zase proniká v duši. „Západ“ je podobná, ale vadí příliš vlíravý sym- bolism a melodle Velice pěkné jsou Česká romance Cekanka, Stráže, Mrtvá cesta. Některým by malá jen oprava dodala hodnoty. Na př. „Sirý trůn“ trpí mazli- vostí nevhodně věty. Praví tu lev: „už se mi po tobě stýská“. Jakže? A sbírka, tolik touží na křivdy 17. sto- letí? Tu je něco nepravého v citu a touze! Tu snad tužba politické strany se ozvala, nikoli rozhorlený pěvec, ke všemu tolik rationalistický. Podobně vad nevhodná sladkost vojákovi v „Šípkové Růženě“. V smyslu tendenčním dobré jsou Píseň o fisku, Milost jeho Milosti, Strašidla aj. Sbírka má různé emoční schopnosti, kladné i zá- porné, poetické i nepoetické. Přáli bychom rozhodně nejpoetičtějším. Nejpravdivější zastupuje „Žluté kvítí“ Zavrhujeme-li tendenci? Nikdy. Tendence účinná včasná vždy je vílána. Ovšem si básník vždycky také splatí účinností časovou už celou mzdu. Nepočítá na hodnotu trvalou. Však tyto „hradčanské tužby“ už jen z části jsou včasné. Pěvec vždy má prohlížet v dál- ku, ukazovat ku předu, i když rozpomíná minulosti „Voli Václavovi!“, „chansona o Kašparovi Ruckém co s tím tady? Kniha kolísá mezi skepsí ironickou a pathosem, trpí vášní tu i tam. Duchem je vlaste- necky vroucí a rozhorlená, ale u vzletu poetickém nesvobodná, výraz poměrů jen časových. Kde se osvo- bozuje, nalézá básník ryzi lyriku dumavou, a to byla nejvhodnější forma podnětů hradčanských. Osobitý svůj charakter kniha má. Svědčí výmluvně a výstražně o neutuchajících žalobách v duchu českém. Na hradčanských dvorech v tichém osiření trpělivá tráva roste přes kamení travička, tráva trpělivá, travička zádumčivá Každému čtenáři vštípí kniha něco na památku Mně nevyhladitelně tuto nolu. Vbk. * Karolina Světlá, Z let probuzení. Sebr spisy, sv. XXVIII. Nakl. J. Otto. Přítomné tli po- vídky „Jitřenka“, „Z tanečních hodin“ a „Za májo- vého večera“ prodchnuty jsou druhem romantismu, jehož nelze postrádati ani v líčení realistickém:je to romantism doby, ovzduší, jenž teprve podává správné vysvětlení činu jednajících osob. Tehdáž vskutku rozhodoval spíše cit než chladný rozum, kdy se lidé ještě neostýchali horovati zřejmě pro to, co uznávali za krásné a vznešené. Ovzduší znamenitě se hedilo právě letoře slavné autorky. Vypravuje svěže dovede svým osobám dáti relief, jenž je činí čtenáři pravdě podobnými * Molire, Tartuffe, komedie o pěti dějstvích Přeložil Bohdan Kaminský. Světová knihovna, red. Jar. Kvapil, sv. 378—379. Nakl. J. Otto. Dilo literatury světové, v němž autor sloučil všecky vynikající stránky svého umění. Studie hluboké pro- nikavosti a psychologické jistoty. Klassická satira. přicházející v pravou chvíli a zasahující zlořád, na nějž má namířeno, na pravém místě, v samých ko- řenech. Typ svatouška „Tartuffe“ jest skutečný vzor toho druhu * Frant. K. Hejda, Ze soudní síně. Drobně obrázky a črty. Nakl. F. Šimáček. Rada výjevů z kriminálního ovzduší, jež svou ponurostí vždy vábi obraznost širokých kruhů. Zde je ovzduší vyjasněno humorem nejen šibeničným starých kriminálníků. ale bezděčným humorem dobromyslných svědků, ze- jmena nováčků, nezvyklých odpovídati v soudní sini Nevědí, kterak soudce oslovit a rozpačitostí svou mnohdy povážlivě ohrožují vážnost soudní síně. Z to cynism starých zločinců dosahuje dobrodružnosti až gargantuovské. *Alois Dostál, Pro rodné město. Dějepisná povídka. Iilustroval Věnc. Černý. Knihovna Malého Čtenáře. Nakl. Jos. R. Vilímek. Autor líčí pokoření královského města Žatce, tehdaž ryze českého, Fer- dinandem I. r. 1547. Oba mladí hrdinové, syn bran- ného a syn purkmistrův činně zasahují do dějin svého rodiště, jemuž dovedou sloužiti věrně, vytrvalea s veškerou láskou svých mladých srdcí. Čelné po- drobnosti soudobého kulturního života oživují scěnu a dodávají živoucího pozadí předvídanému ději. Kvěly samot. Verše Adolfa Brabce 1900—03 s věnováním Ant. Klášterskému. Tiskem a nákladem Ed. Leschingra v Praze. 1 K 50 h. Na 48 stra- nách přes 40 na velkém kvartu úpravně vytisknutých básní a básniček, z nichz některé po různu již byly uveřejněny. Počínaji „Večerní písní“ a konči vý- znamně „Resignací“. Autor čílá se mezi mladé a vy- kazuje již řadu samostatných vydání
#10 alto_textblock #10
Z českých listů. * »Nová Česká Revue« počíná březnové číslo jubilejní vzpomínkou F. A. Šuberta ke čtyřicetilelému jubileu Jindřicha Mošny. Neobyčejně rozmanitou. dokonalou a nešablonovitou tvořivost Mošnovu vy kládá si Šubert, že u Mošny »herectví není vášeň není přídatek nějaké jině podstaty nebo hlavní pod stata života ostatního: u Jindřicha Mošny jest he- rectví sám jeho život. Absolutní celý, skoro ben každého jiného příměsku.« * V »Lumíru« připojuje O. Theer svoje slov k řadě úvah z poslední doby, jednajících o student- ských sebevraždách. Tendence jeho článku vyznívá proti těm, kdo jen v universitním vzdělání vidí vzdě- lání, končí: »Nikde snad není takové procento ne podnikavých jako v Rakousku. U nás se vychovává mládež k tomu, aby se naučila dýchat kancelářský prach, živořila mezi akty, s příjmem, který pro 26letého mladého muže je tak nepatrný, že se po- dobá almužně, aby živoři! — ale s nadějí na pensi. Jinde pěstují chuť žíti plně a bohatě; u nás ji hledl umenšit, poněvadž ti, kdo milují život, jsou špatnými byrokraty. * »Volné Směry« citují z Whistlera: »Mistrovské dílo musí se nám jeviti jako se jeví malíři květina dokonaná ve svém poupěti, jako ve svém rozvití. neodůvodňujíc svoji jsoucnost, bez poslání, které má vyplniti — prostě radostí umělci, illusí lidumilovi, hádankou botanikovi — buditelkou citu a jeho alli- terací básníkovi. * Poslední číslo »Máje« je věnováno památce Josefa Manesa. Otiskuje reprodukované ukázky ze skizzáře Manesova a přináší od J. Kronbauera cha- rakteristické podrobnosti ze života Manesova, za- psané ze vzpomínek slečny L. Worlíčkovy, dcery Manesova přítele. Čtenář.
#11 alto_textblock #11
Ze slovanských listů.
#12 alto_textblock #12
* Czylelnia dla wszystkich přináší sta- tistiku obyvatelstva haličského. Na 1000 lidí bylo v Ha- liči roku 1850: 409 Poláků, 501 Rusínů, 90 Němců r. 1880 byl poměr: 515: 429:54: 1890: 534: 431: 34. 1900: 548: 422: 29. Stálé kolísání vzrůstu i úbytku polské a rusínské národnosti je nápadno. Naproti to mu úbytek Němců: z 90 pro mílle na 29 je důsledný. * V Kurjerze warszawském umístil dr. Lucyan Rydel, autor dramatu „Na vždy“, nadšený feuilleton o Národním divadle.
#13 alto_textblock #13
ženy.
#14 alto_textblock #14
vstříe.
#15 alto_textblock #15
* H. Ulaszyn všímá si bedlivě české vědecké lite- ratury. V Przegladzie polském uveřejnil po- slední dobou pochvalné referáty o Horově „Polsko- českém slovníku“ a o F. X. Prusíkově vydání „Če- ských Alexandreid““ *Litvíni v Krakově sestoupili se ve spolel „Ruta“, jehož účelem bude nejen těsnější sloučení litevského živlu, ale i sblížení s Poláky. Thema první přednášky předsedy Horbaczewského znělo o „Význa- mu Adama Mickiewicze pro kulturní rozvoj Litvy“ Maxim Gorkij, návšlěvou v Petrohradě je prý předmětem dotěrné zvědavosti obecenstva. Př premiéře Gnědičovy hry „Novyj skit“ roznesla se po- věsť, že Gorkij je na druhé galerii. Půl divadla hnalo se nahoru a hledalo svého „zbožňovaného * V „Lidovém domě cara Nikolaje II.“ v Petro- hradě, kam vejde se několik tisíc diváků, uspořádán byl požární poplach na zkoušku. Poplach — o němž obecenstvo předem vědělo! — dopadl zna- menitě. Obecenstvo poznalo veškery záchranné při- pravy (liják se stropu, okamžité spuštění železné opo- ny, rozevření všech dveří elektrickým proudem a j. a upokojilo se docela. I personál divadelní se osvědči při poplachu. Při manévrech se vojsko z pravidla vždycky osvědčí. * Srpski kniževni glasník přináší ostrý článek proti usurpaci operetty v srbském Národním divadle v Bělehradě. Autor — Milan Groll — uvádí smutné faktum, že operetta považuje jedinou šrbskou scénu za své panství. Průměrný denní příjem při dra- matě obnáší 482 dinárů, při operettním představení 671 dinárů, skoro o 200 více! Kasovní úspěch ope- rětty nemá u Národního divadla vítěziti nad zá- sadou „ušlechtilého a to slovanského repertoiru... *Milé vzpomínky vanou z článku dra. Ilešiče „Studentský Slovinský klub v mariborském gymnasiu r. 1846“ v Ljubljanském Zvonu. Slovinští bu- ditelé — professoři dali podnět k založení studentského sdružení literárního, jež vydávalo list „Vijolica“. Titul časopisu byl tištěn, ostatní obsah byl psán. Slowianin.
#16 alto_textblock #16
Z cizích revul. * E. Rolff v Preussische Jahrbüche o Lulherově humoru. Ať polemický, nebo heroický nebo idyllický humor Lutherův měl vždy stejný ko- řen: mocný optimism křesťanské víry, nikdy vážně netruchlící, ve všech věcech vidoucí dobrý konec v důvěře v Boha. * Camil Hoffmann přehlíží v Das litterari- sche Echo“ českoutvorbu za poslední měsíce. Pře- devším zmiňuje se o Flajšhansovu vydání spisů Hu- sových; historický duch v dramatě českém vzbuzuje uznání referentovo, jenž šíře rozebírá Jiráskova „Jan Žižku“, Hilbertova „Falkenštejna“ a Vrchlického „Kní- žata“. Dle mínění autorova mají česká dramata pouze místní význam. * Revue hebdomadaire přinesla z pěra J. Hanticha vřelý článek o Jar. Vrchlickém a jeho díle * Review of reviews má na čelném místě „character skelch“ o Jiřím Meredithovi, stařičkém autoru románu „Richard Feverel“ (český překlad v Anglické knihovně). Nestor anglických belletristů má úlulnou villu v parku v Box-Hillu, kam každých 14 dní přijíždí na návštěvu z Londýna jeho syn, při vážeje mnoho známých a ctitelů Meredithových, kte utvořili zvláštní filosofickou společnost „Meredithians“ Stařeček nenese nikterak těžce čtrnáctidenní osamělos v lůně zbožňovaně přírody. *O budoucnosti románských národův uvažuje dost růžově E. Reich v Contemporary Review Nejvíce nadějí do budoucna dává Francii * Kniha Havelocka Ellisa „Studie o britském ge- niu“ na základě monumentálního díla „Dictionary of National Biography“. Ze 30.000 životopisů vybráno s vyloučením osob z královského neb šlechtického rodu, pokud samy nebyly na poli věd, literaturya umění činny, 975 životopisů mužů a 55 žen, jež pro- hlašuje za britské genie! Zkoumá, kde se zrodili, z jak sféry, z jak četné rodiny byli atd. Mr. Penn.
#17 alto_textblock #17
Bibllografie.
#18 alto_textblock #18
* Polívkův. Klíč k určování rostlin, jakož léhož Atlas rostlin ke Klíči zvláště pořízený. Nákladem R. Prombergra v Olomouci. K Rostlinopisu téhož au- tora patří nutně Klič a Atlas, v nichž uvedeny rostliny blízkého okolí, jež do školní knihy pro omezenost místa nemohly býti pojaty. V posledním vydání Rost- linepisu věnována hlavní péče stránce biologické. Aby učebnice příliš nevzrostla, vypuštěny tu mnohé, dost obyčejně rostliny. Ty Klíčem a Allasem nyní nahra- * Jos. Tůma, Vyučování prvouce. Vydání druhé, rozšířené. Nákladem Jos. Smrtky, red. a vyda- vatele časopisu „Škola našeho venkova“. Kniha obsa- huje učivo výpravné a popisné, zdroj říkadel, básni- ček, písní s notami atd. vše u výběru pečlivém pro prvé tři školní roky všech kategorií školských.
#19 alto_textblock #19
Národní hospodář.
#20 alto_textblock #20
Obchodní styky s Ruskem. Z kruhů českých ob chodních na Rusi (v Kyjevě) se nám sděluje: „Kdyby české obchodnictvo a průmyslnictvo mělo více po- chopení pro využití chvíle, hemžilo by se tu nás na Rusi českými cestujícími, obchodníky a průmyslníky Nepřátelské smýšlení, které se u příležitosti rusko- japonské vojny projevilo tak ostře v Anglii, vzbudilou zdejšího obchodnictva značnou odmítavost k anglickým tovarům. Chápe se zde, že není správno, podporovati obchodními styky ty, kteří ziskův u nás docílených užijí proti nám, a po uvědomění si toho následuje odhodlání obmeziti nákup z anglických pra- menů na minimum, na ony speciality, kterých jinde není. Jak patrno, jedná se jen o některé speciality strojové a o uhlí. Jinak ohlíži se zdejší veliký obchodní svět — a stejně platí to i o Moskvě, kde došlo k pře- rušení starých a velikých obchodních spojení — po nových pramenech nákupních. Německo dovedlo si- luaci tuto znamenitě postihnouti a jí využiti. Zdejší a stejně moskevští Němcí dávali ostentativně na jevo své prolijaponské smýšlení, což vzbudilo tím větší pozornost, protože jindy jsou tyto kruhy k našim bo- lům a snahám úplně hluchy, jdouce jen a jen a bez- ohledně za ziskem. Značně jim v tom přispělo i slušné chování se části německého tisku v říší (ne u nás, kde na Rus kydána jen hana) a přátelské chování Viléma II., který dovedl tak dobře podporovali ob chodní snahy svých občanů. V Moskvě dovedly ob- chodní kruhy německé dokonce způsobiti sympatické projevy před německým konsulátem pro Rusko, jichž ovšem pak ihned užily vydatně pro své — zisky ob- chodní. Bezprostředně po projevech těchto přicházeli sem totiž houfně němečtí obchodní cestující a prů- myslníci, ovládající skoro veskrze ruský jazyk a vy- užili hojně chvilkových sympatií pro vytlačení ne- náviděně zde soutěže anglické. Byla to zna- menitá chvíle a bylo jí znamenitě využito. Sym- patické projevy pro Rusko, o nichž zprávy z Čech docházely, vzbudily pak v četných obchodních kru- zích ruských poptávku, proč i Češi, kteří jsou přece nám bližší než Němci a jichž projevy neplynuly ze zištných ohledů jako německé, nepoužijí chvíle a ne- vyšlou sem své cestující se vzorky, respektive proč továrníci čeští sem sami nepřijedou. Čím více zpráv o sympatických projevech z Čech docházelo, tím více množily se tyto otázky. Upozorňujeme na tuto výhod- nou chvíli své krajany. Pro dobré české obchodníky a průmyslníky, kteří by solidně obsloužili, držíce se přesně požadavků zdejší spotřeby a odbytových pod- mínek zdejších, jest zde půda připravena. Budou-li mluviti rusky, tím lépe pro ně. Zdejší obchodní svěl odvrací se ochotně od anglických dodavatelů a rád by navázal styky se slovanskými. Nutno však sem zajeti a přivézti vzory s sebou. Ostatně by mohli čeští obchodníci a průmyslníci zajeti sem beze vzorů a zavázati se k dodávkám zboží, jak jim bude určeno. Bylo by ovšem nutno do krajní podrobnosti říditi se přáním zdejším a dodávati zboží úplně solidní Chvíle jest neobyčejně vhodna a bude jen dokladem naší neschopnosti, nevyužijeme-li jí.“ Ve svěm pro- spěchu a v prospěchu slovanské myšlenky, dodáváme my. V Moskvě, Kyjevě a v Petrohradě jest dnes s do- statek českých firem, které by vyšly našim lidem jistě
#21 alto_textblock #21
Z pražského trhu obilního. Na včerejší burse dál se obchod pod deprimujícím vlivem co den klesajících kursů, jež byly oznamovány ze směrodatných burs, čímž koupěchtivost konsumentů stále klesala. Obchod s pšenicí byl velice nepatrný, majitelé byli ochotni k prodejům a povolovali slevy proti cenám úterním o 15 haléřů, ale přes to byli mlvnáři zdrželivi, po-
#22 alto_textblock #22
něvadž očekávají ještě další klesání cen. Česká pše nice 79—80 kg těžká byla prodávána za K 9.— 50 kg V žitě nebylo oznámeno žádné závěrky, ale bylo lze je obdržeti o 5—10 h levněji. Znamenalo nominálně K 6.80—7.10. Na trhu s ječmenem nebylo změny. Na- bídka všech druhů jest už velice slabá, záznam K 7.40 až 8.35 zůstal nezměněn. Ceny ovsa neklesly, ale ná- sledkem hojné nabídky byl odbyt vleklý. Po vybíraném bílém ovsu jest poplávka pro vývoz a byl placen z Prahy až K 6.60. Jinak znamenal z Prahy K 6.25 až 6.45. S jinými plodinami byl obchod klidný při cenách nezměněných. Boj nifažského trustu proti rakouským továrnám. Píše se nám z Vídně: Všeobecně překvapilo, že an- glicko-americký trust bavlněných nití Charke-Coake snížil pro Rakousko počátkem roku ceny, tedy v době kdy cena surové bavlny tak silně stoupala. Od doby té ceny opětně sníženy a na konec března ohlašuje se opětně zlevnění nití. Není o tom pochyby, že mln trust ničivý boj, který tak vílězně provedl své doby proti firmě M. Salcher a synové, bojovati nyní i prot ostatním domácím továrnám. Následkem uvedeného prvého boje dostala se továrna Salcherovy firmy (har- landská nífárna do rukou trustu; bývalý majitel jes dnes ředitelem ve službách jeho. Po tomto vitěžství ovládl trust rakouský trh. Od té doby povstala ale v Rakousku nová soutěž. Před dvěma léty založena ve Hlensku továrna niti akciové společnosti saskéa elsaské přádelny Dolphus Mieg a spol. počaly vyváželi do Rakouska. Také ve Dvoře Králové povstala česká nítárna (Zlatník a Tlapák). Proti této soutěži obrací se nyní boj trustu. V Německu postupuje opatrněji. Za lo v Rakousku je boj prudší. Jest ovšem nepopíratelno, že při svém velikém odbytu utrpí trust svým ceno- vým snižováním v době drahé suroviny značně ztráty, leč zdaří-li se mu podlomiti posici firem sou- těžních, nahradí si je později, až ovládne opět trh Ovšem: čím více dnes trust prodá, tím větší jeho ztráty a i zde jest dána určitá mez jeho potenci. Moslecký uhlářský spolek. Včera konala se valná hromada mosteckého uhlářského spolku za přítom- nosti 32 akcionářů, zastupujících 54.700 akcií s 2729 hlasy. Zpráva výroční konstatuje, že ceny zvláště středních druhů značně utrpěly. Odbyt, který v prvé polovině roku uvázl, zlepšil se ve druhé. Těžba tří- děného uhlí činila v Bílině 515.900 t., v Chabařovi- cích 400.000 t., v Kočíně 138.580 t., v Bohosudově 536.180 t., Oseku 1,380.290, Teplicích 74.320 t. v Čouši 313.090 t., úhrnem 3,358.450 t., o 156.180t. více než r. 1902. Hrubý zisk r. 1903 činí 4,342.1.42 K. čistý 2,535..803 K (— 651.358 K oproti r. 1902). Co do jeho rozdělení učiněn tento návrh: budiž placena dividenda 32 K (loni 36 K), reservnímu fondu budiž věnováno 254.212 K (+ 15.496 K), tantiémy správní rady 228.791 K a na nový účet přeneseno 1,512..823 K Důlní majetek ceněn bilancí 18.34 mill. K (akciový kapitál 16 mill. K). Co do konvence stěžuje si zpráva na nepříznivé pro ni rozvržení kontingentu, kladouc důraz na — zásadní ochotu k dohodě. Ředitel Mel- hardt kladl důraz na obnovu dohody hnědouhelně. která mařena určitými proudy, které mají zájem na jejím neuskutečnění. Také předseda vyslovil se zá- sadně pro dohodu, dokazoval však, že setrvání v do- hodě na dosavadních základech by společnosti roz- hodně neprospělo, nýbrž uškodilo. Na to schváleny návrhy rozvrhovací. Dobrodiní železářského kartelu. V názoru na že- lezářský kartel a jeho cenovou politiku nejsme osa- moceni. Nemírnému zvyšování cen, které podníceno čistě spekulačními ohledy — vůdcí kartelu jsou silně angažováni na burse — obětováno vše: potřeby do- mácí výroby železo spotřebující, poznatek, že nutno mírnou cenovou politikou zvyšovati spotřebu a takto pracovati k ziskům atd. Poslední číslo Dornova tý- denníku obírá se týmž námětem. Praví: „Roční pl- lance alpské báňské činí zvláštní dojem: Při značně kleslém odbytu čistý zisk velice stoupl! Výklad toho nutno dle prohlášení správy hledati jednak ve snížení nákladů provozovacích, plynoucím z hospodářštější výroby, jednak ve zvýšení cen tovarů následkem no- vého kartelu. Kdyby byly uvedeny tyto příčiny dle svého významu, bylo by nutno změniti jich pořad Pokles výroby a odbytu jest neobyčejně veliký. Čin u surového železa 15%, u válcovaného 132% a u uhl 6%. Ještě sitelnější jest úbytek obratův obchodních Roku 1899 činily úhrnné faktury 63 mill., loni ješt 52, letos jen 46.7 mill. K. Přes to je čístý zisk o 11 mill. K větší než loni a bylo možno zvýšiti dividendu ze 14 na 17 K. Kartel jest ledy zařízením velmi dobro- činným. Velmi zajímavy jsou bilanční číslice orlov- ského revíru uhelného. Alpská báňská má ho již po řadu let, dříve však nevěděla si s ním dosti rady, pro- tože se jednak lekala nákladův a jednak nevěřilos valně výnosnosti těchto dolů. Za to vrhla se nová správa směle na toto dílo. Na doly věnováno 31/2 mill K a dalších 21/2 mill. K je třeba. Má se za to, že bude lze jich těžbu zvýšiti na 5 mili. q. z nichž by se užilo 3 mill. q k výrobě koksu: ostatek by se prodal. Alpská báňská potřebuje 21/2 mill. q ročně. K tomu by právě těžba 5 mill. q stačila.“ Ovšem — zdaří-li se dílo nebyla-li stará nedůvěra oprávněnější než dnešní pří- lišný oplimism. To nutno míti na myslil Investiční půjčka. Na včerejší schůzi parlamentu podal posl. Šílený se soudruhy interpellaci na mi- nistra financí o účasti bank na emissi investiční půj- čky. Dle novinářských zpráv má býti použito za tím účelem buď skupiny Rothschildovy a poštovní spoři- telny, buď obou těchto spolu s Anglobankou, bankov- ního spolku a banky pro země rakouské. Z toho patrno, že nemá býti věnováno slovanským ústavům naprosto žádného zření. Interpellanti dotazují se, chce-li ministr financí obrátiti se i na slovanské pe- něžní ústavy. Již loni poukazovali jsme na systema- tické vylučování českých peněžních ústavů při emis- sích státu a zaznamenáváme proto rádi tento dobrý pednět. Dle pana Böhma má patrně Rakousko jen ně- mecké peněžní ústavy. Hospodářství pana Böhma je čím dále tím stranničtější. Půjčka nová činiti bude 125 mill. K. Kurs převzetí skupinou bank odhaduje se 971/2%. Půjčka má býti obecenstvu nabídnuta subskripcí. Včera konala se v ministerstvu financí opětná porada s interessovanými bankami. O výsledku referujeme na jiném místě. Snahy o snížení cukerní daně. Nepřiměřená výše cukerní daně v tomto státu, ohrožující následkem úzkého fiskálního stanoviska p. Böhma, jehož vývody skutečností tak důkladně vyvráceny, náš cukerní prů- mysl, vzbudila živé hnutí agitační pro snížení cukern daně. Okresní výbor čáslavský a rádi zazname- náváme jeho iniciativu, podal právě poslanecké sně- movně rady říšské obšírnou petici v příčině této. Uka- zuje na neblahé následky vysoké cukerní daně a do- kládá, že jen zvětšená spotřeba domácí je s to, úpadel nejdůležitějšího průmyslu naší vlasti zadržeti. Přiroze- ným důsledkem zanikajícího cukrovarství jest obmezen v pěstování cukrovky, kterým povstane nenahraditelní újma našemu zemědělství. Na základě statistických výsledků 5 kampaní cukrovarských 1897 až 1902 jeví se percentuální podíl spotřeby na celkové výrobě ve hlavních výrobních zemích evropských následovně: Rakousko-Uhersko spotřebuje 35%, Německo 409%. Francie 49% a Rusko 75 výroby. Z těchto číslie vysvítá, že situace Rakousko-Úherska vzhledem ku poměru mezi výrobou a spotřebou jest nejnepřízni- vější. Stejně výmluvný důvod pro nutnost zvětšení naší domácí spotřeby spočívá v okolnosti, že náš kon- sum jest též absolutně velmi nízký a v posledních létech se jen nepatrně vyvinul. V Rakousko-Uhersku bylo totiž k domácí spotřebě zdaněno konsumního cukru v kampani 1897-98 3,375.000 q, v kampani 1901-2 3,517.000 q. Vzrůst našeho konsumu obnášel dle toho 142.000 q čili 4.2%, kdežto světová spotřeb v téže době stoupla o 25%. Průměrná spotřeba na jednu osobu obnášela v kampani 1901-2 v Rakousko- Uhersku pouze 7.6 kg rafinády. Jsme tedy v tom směru i za Francií, i Německem, Spojenými státy i Anglii Vlády zemí s námi na tomto průmyslu konkurujících v uvážení výhod, naznačených dnem 1. září 1903, cukerní daně snížily, jedině u nás zůstala nezměně- nou, ač naše daň jest netoliko absolutně velmi vy- sokou, nýbrž i vůči obchodní hodnotě zboží stojí v poměru, který z ohledu národo-hospodářského jest neoprávněný. Výdalné snížení daně prospělo by také domácí výrobě cukrovinek a zavařenin, jelikož by tím dotyčný průmysl byl s to se rozšířili a více cukru spotřebovati než doposud. Zejmena spotřeba ovocných zavařenin, kteréž u nás jsou dnes předmětem pře- pychovým, by značně sloupla. Zrušení vývozných prémií cukerních dnem 1. září 1903 znamená pro stát- ní pokladnu roční úsporu 18 millionů korun, kterého obnosu mělo by býti použito ke snížení daně, jak př veškerých státech mimo náš, na brusselské kon- venci účastněných, se také stalo. Některé státy šly v tomto ohledu ještě mnohem dále. Tak v Německu
#23 alto_textblock #23
91.40
#24 alto_textblock #24
100.—
#25 alto_textblock #25
942
#26 alto_textblock #26
100.—
#27 alto_textblock #27
100.— ——
#28 alto_textblock #28
151 75
#29 alto_textblock #29
181.—
#30 alto_textblock #30
258 —
#31 alto_textblock #31
465. —
#32 alto_textblock #32
503 —
#33 alto_textblock #33
166 50
#34 alto_textblock #34
124 50
#35 alto_textblock #35
1606 —
#36 alto_textblock #36
642.75 280-
#37 alto_textblock #37
524. —
#38 alto_textblock #38
424 25
#39 alto_textblock #39
762 —
#40 alto_textblock #40
243.—
#41 alto_textblock #41
na př., kde vývozné náhrady za třináctiměsíční kam- paň 1903-4 obnášely asi 32 millionů marek, odpovídá snížení daně úbytku daňovému asi 45 millionů marek. U nás však celých 18 millionů korun pohlceno bylo státní pokladnou. Ke konci ještě jeden předůležitý bod v našem veřejném hospodářství nebudiž nepřehlédnutí Úpadkem cukrovarství a zanikáním jednotlivých zá- vodů postiženy by byly obecní i okresní pokladny naše nejhůře. Úbytkem těchto průmyslových závodův ušly by našim okresům a obcím tak značné sumy na přirážkách, že značné stoupnutí jejich by bylo ne- odvratným. A ztráty, kteréž by tímto způsobem utrpěla země a utrpěl stát, dlužno míti rovněž na zřeteli! Po- tice žádá za pronikavé snížení cukerní daně. Jsme pře- svědčeni, že i jiné samosprávné korporace se k akci připojí. Zvýšení cukerního cla v Japonsku. Reut. kanc. oznamuje z Tokia: Má se zde za to, že nové clo, kterého míní vláda užíti za účelem hražení nákladů válečných, bude se týkati v prvé řadě cukru. Pro- jektovány jsou tyto sazby: na hollandský standardI. 1 yen za 100 kirsů (601 gr.), za hol. slandard II. 1 yen 40 senů; za hol. standard III. 3 yeny 8 senů; za hol. standard IV. 4 yeny 30 senů. Současně mluví se o clu na vlněné látky Český akc. pivovar v Mor. Ostravě konal 13. t. m. řádnou valnou hromadu. Přítomno bylo 40 akcionářů, zastupujících 1355 akcií se 268 hlasy. Schůzi řídil předseda p. Vojtěch Fiala, přítomen byl vládní zá- stupce c. k. okr. komisař p. dr. Král. Za zapisovatele zvolen p. dr. Pd. Palkovský, za ověřitele protokolu pp. inspektor Jos. Hýbner a ředitel Jan Poppe z Mor. Ostravy. Protokol minulé valné hromady schválen. Zprávu výroční podal správce p. Č. Rychlík, ze které vyjímáme: Odbyt piva činil za rok 1903 47.105 hl. t. j. o 8300 hí více než v r. 1902, hrubý výnos činí 131.365 K 39 h, z téhož odepsáno na amortisace a du- biosa 56.736 K 15 h, zbývá tudíž čistý zisk 74.629 k 24 h. Účty závěrečné k návrhu p. revisora Tvardka schváleny, úřadnictvu a předsednictvu vzdán dík za vedení závodu a správní radě uděleno absolutorium. Návrh správní rady na rozdělení čistého zisku přijat většinou hlasů takto: Od 1. dubna t. I. vypláceti se má 41/2% dividenda 54.000 K, k reservnímu fondu při- děleno 4869 K 79 h, pp. revisorům účtů přiděleno 600 K, p. místopředsedovi a předním úřadníkům re- munerace 1800 K, na dobročinné účely věnováno 1000 K a na nový účet převeden zbytek 12.359 K 45h. činí dohromady 74.629 K 24 b. Do správní rady zvo- leni pp. Jos. Hýbner, JUDr. R. Matouš a MUDr. Al. Polívka. Pan předseda, konče valnou hromadu, vy- zývá přítomné pp. akcionáře, aby závod všemožně podporovali a dalšímu mohutnění jeho volá: Dej bůh štěstí! Různé zprávy. Dle zpráv z departementu somm- ského dostoupily tam obtíže cukerního průmy- slu nebezpečné míry. Akcionáři Sociěté cooperative agricole usnesli se na likvidaci společnosti, jejíž kapi- tál akciový zmařen a jejíž passiva vzroslla na 31 mill. fr. — Ironmonger oznamuje z amerického trhu železářského: smýšlení trhu se všeobecně zlepšilo a je výhlednější. Jižní železářští továrníci zvy- šují ceny slévárenského železa č. 2 o 1 doll. Také severní továrníci zvyšují ceny (o 25 ct.). Tamní od- borné kruhy mají za to, že trvalé zvýšení jest ne- možno. — Výroční zpráva amerického ocelář- skéh« trustu uvádí za lonský rok hrubý zisk 736,500.000 doll. (— 23,500.000). Nerozdělený zisk činí dosud 66,069.683 doll. Trust zaměstnává nyní 167.709 zřízenců a dělníků s roční mzdou 120,.763. 896 doll. Majetek jeho odhaduje se 1.357.394.468 doll. Loni vyrobeno ocele 7,635.000 t. Čistý zisk vykázán 109 miil. doll. (tedy 15 doll. na 1 t.). Hospodářský spolek pro krajinu novoknínskou koná členskou schůzi v neděli, dne 20. březnu 1904 o 101/4 hodině dopoledne v hostinci „u Mikulášků“ v Novém Kníně. O pěstování rostlin pícních pojedná a v rozhovor uvede p. V. Honc, ředitel hospodářské školy zimní z Hořovic. Trhy. Trh na hovězí dobytek v MI. Vožic i bude 29. t. m. — Na trh v Pelhřimově, 15. t. m., při- hnáno 1131 kusů hovězího dobytka a 417 koní Insolvence. El. a Jul. Schwarzfeldové, konfekcio- nářství ve Stanislavově. Max Zdekauer, obchod se suknem ve Vídni. A. Kalivoda, prot. obchod. ve Vídni. Ludvík Beczkay, prot. obchod. ve Velkém Varadu. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dne 15. března t. r. Oběh bankovek 1.553,968 000 K (— 21,451.000 K), poklad kovový 1.500,821.000 K (+ 4,307.000 K), portef. směn. 200,184.000 K (— 23,563.000 K), lombard 40,132.000 K (— 17.000 K), záloha bankovek prostých daní 343,992.000 K (— 25,763.000 K). Lidová záložna ve Smidarech konati Bude zejha v neděli dne 20. března o 2. hod. odpol. řádnou val- nou hromadu v městské radnici. Rozvaha za r. 1903 vykazuje aktiva: Hotovost dne 31. prosince 1903 1453 K 82 h, půjčky na směnky 44.912 K. půjčky na hypotéky 1754 K 78 h, inventář 309 K 14 h, uloženo ve spořitelně novobydžovské 10 K 81 h, uloženo v ho- spodářské záložně v Novém Bydžově 19.744 K 93 h: úhrnem 68.185 K 48 h. Závodní podily 4750 K, volné vklady: zůstatek vkladů uložených 60.804 K 7 h, pře- placené úroky ze směnek na rok 1904 376 K 20 h. reservní fond 1441 K 93 h, čistý zisk v r. 1903 813 K 28h.
#42 alto_textblock #42
Trhy poněžní. Z Vídně, 18. března. (Závěrečné úřadní kursy.) Únorová renta . 100 30j Ivovskočernovická 578 — spol. st. dr. rak.-uh. 638. 50 květnová » . 99.70 červenc. » . 99. 60 jižní dráha . 80 25 štyrsko hr.-köfl. . —.— 100 30 říjnová , 119. 20 rakouská » zlatá severní dráha . 5440.— „ kor. 99 45 rak. severozáp. dr. 414.— pardubická dráha 408.— uherská » zlatá 118 10 98.— polabská dráha 404 — „ . kor. rak. invest. renta česká sev. dráha . —.— 89 65 buštěhradská A —.— uher. , B 1008 — 4% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. 199.— banky král. č. duchcov.- podmok. 488 75 31/2% zást. I. Hyp. ústecko tepl. dr. . . —.— banky král č. . dunaj. paroplaveb. 855. — 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd . 700.— Žem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 324.50 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 459 — Zem. banky kr.č. Rudolfova hut — státní losy 1854 alpská montan. sp. 408 50 » » 1860 476.— po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 310.— po 100 zl. Poldina huť .. 1900 — praž, želez. sp.. státní losy 1864 česká montan. sp. 1216.— losy úvěrního úst. 335.— Daněk . . . vídeň. I. komun. —.— západočeská uhl. tisské losy . . —.— severočeská uhl. turecké losy . . mostecká uhl. sp. 635.— rak.-uh. banka. —. — vídeň. stavební sp rak. úvěrní ústav 700.— Schodnica . . b. anglo-rakouská haličsko-karpatské 1130.— vídeňská unionka — peštská vagonka b. pro země rak. devisa německa . 117.50 uh. úvěrní banka 509. — » pařížská . 95 52 bank. jednota .. 942 — » curyšská . 95. — r. úst. pro úv. poz „ londýnská 240.12 česká b. Union. dvacelifrank . . 12. 09 Česká průmyslová marka papírová . 117.50 banka. . . . 411.— 204 — rub Živnost. banka roln. úvěr. banka 342.— Eskontní sazby 3—31/2 procenta. Bursa byla klidná při pevnám smýšlení. Před- nost byla dávána oběma kreditkám. x. Z Vídně, 18. března. (Telefgr. »Nár. Listů«. ) Denní bursa. Na chabý průběh předešlých dní pronikla dnes nálada pevná. Nastávající zadání ra- kouské investiční půjčky, opětné zlepšení bura za- hraničních, z nichž zvláště Berlín oznámil smýšlení pevné, působilo na vídeňskou bursu příznivě. Z Pešti pednikány dnes koupě, jež byly odůvodňovány při- jetím indemnitní předlohy a očekáváním, že budou nyní v Uhrách zahájeny investice. Situace rakouská posuzována dnes na burse vzhledem na poslední projevy stran, trochu příznivěji. Za klidného obchodu potrvalo pevné smýšlení až do konce. Obě kreditky dosáhly značné reprisy. Unionkám prospěl uspokojivý odhad billance a bodenkteditky byly rovněž dražší. Státní dráha zolavena. Severní dráha klesla. Ze železářských, jimž prospěla pevnost německých hodnot