#1
alto_textblock
#1
Strana 10
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
21. dubna 1907. Císlo 109
#4
alto_textblock
#4
budil.
#5
alto_textblock
#5
— Jak bývala Pepina veselá — myslila
dále. — Zpívala, žertovala, často se i s Růže-
nou honila, na schovávačku si hrály, ach to bylo
hezké! Proč nebyla Pepina s tím spokojena, pro
přivlékla k nim toho kluka!
Kdyby z něho ještě něco bylo, ale ne, samá
škoda; piškotů co se nakupuje, prádlo se musí
pro něj prát a to pořád, mléka vypije více, než
ona sama a kaše co sní! Kdyby se dávalo na
hromádku, co Pepík už všechno spotřeboval, to
by byl plný truhlík piškotů, nejmíň tři putny
mléka a jistě kilo krupice ...
Růžena se podívala na malého bídníka, kte
rý docela spokojeně spal v pruhovaných, kana
fasových peřinkách.
— No, však je tlustý — povídala si neci
telně Pepíkova teta — toho by byla Ježibab
jistě zapichla, kdyby byla viděla jeho prsty. My
slím, že by dobře vydržel aspoň tři neděle ne
jist, snad ještě déle, vždyť je jako turek, ma
minka to také říká. A Popina má pořád strach
aby se dost najedl!
Pablesk slunce už se dávno poroučel, ve
světnici pohaslo a cvalík spal pořád. Kéž už by
se vzbudil, přála si Růžena, bylo by přece líp.
Něco bych si s ním hrála — ale Pepik se ku
probuzení neměl. Chvílemi sebou škubl, ale
Růžena věděla, to že není známkou probouzení
to andělíci si s ním hráli, vida, vždyť se ve spaní
usmívá. Ach, kéž by se už probudil! Bylo jí tak
smutno, ani hrát s pannou se ji nechtělo vte
samotě. Od první chvíle, kdy Pepík usnul, če
kala, až se zase zbudí.
Svělnicí zabzučela moucha. Se zájmem
nudícího se pozorovala ji Růža. Moucha sedl-
na peřinku; čistila se chvíli, pak se dala na ce-
stu po peřince. Došla ku překážce, Pepíkově za
ťaté ručce. Co bude dělat? rozvažovalo dítě
Nejspíš myslí, že je to hora. Aha, už leze na
horu... á, už musí zase s hory dolů. Ty hlou-
pá, to je Pepíkova ručička! Moucha přeletěla
na chlapečkův obličej a hošik sebou trhl. Ted
se zbudí, slával zaradovala se Růža, ale mouch
odletěla a Pepík spal dále.
Malá chůva byla všechna nešťastna. Zapla-
kala, ale kayž dovzlykala, bylo zase všecko jak,
před tím; Pepík spal a smutné ticho obkhičoval
malou chůvu.
„Pepíčku!“ zavolala Růža prosebně a ža
lostně.
Tiche.
„Pepíku, nespi!“ ku prosbě a žalu připoji
se teď hněv.
Růža se ohlédla po mouše. Kdyby pořác
po něm jezdila, musil by se zbudit. Ale mouchn
vyletěla před chvíli oknem.
— Kdybych já byla moucha, nikdy byc
nenechala Pepika spáti — napadlo Růženě.
— Škoda, že nerozumi řeči, poprosila byel
ji, aby Pepíka budila. Takhle by mu šla po ru
čičce, takhle.... a Růža dělala mouchu tal
dlouho, až se jeji synovec velmi nemilostivě pro
„Popíčku,“ zajásala, „ty už jsi vzhůru,
Koukej, dám ti panenku, budeme si hrát...“
Pepik se po chvíli usmířil; Růža ho vzal
i s peřinkou a šla s ním před dům. Na ulici te-
prve viděla že ještě wvítí slunce. Vydechla z hlu
boka a roztáhla oči, aby zachytila ten obraz
světla, života a ruchu, jak po něm před chvíl
toužila.
Malá zajatá nalezla svá dvířka. Již nebý
vala tak hrozně nešťastna, když šla maminka
práti na celý den a odevzdala jí Pepíka na sta-
rost — věděla, že „moucha“ Pepíčka zbudí, on
ho vezme a půjdou ven.
Z jakési nevysvětlitelné přičiny neřikala an
mamince, ani Pepině, že dopřává Pepíčkovi ra
ději vzduchu, než spani. Rovněž ji cosi nutkalo
aby nechala Pepíka chvíli spáti. Hrála si zatím
potichu. Teď, kdy věděla, že má ukončení Pe-
pikova spaní ve své moci, nabyla pro ni i ta
tichá chvíle osamoceného hraní půvabu.
Když měl Pepík po jejím náhledu spaní tak
zrovna dost, začala dělati mouchu. Nejdřive
něžně a tiše; když byly výsledky chatrné, určitě
a důkladně. Jedné hloupé věci Pepík při tom
navykl; náramnému křiku, který chůvu zlobil
a rozčiloval. Trvalo vždy dlouho, než ho utišíla.
Ale konečně, ven se dostali přec a pak již Ra
žena zapomněla všech předcházejících trampot.
Naproti jejich domu byl palouk — bydlily
na konci předměsti, vybihajícím do poli — pu
louk byl porostlý travou a na tu kladly malé
chůvy — sestry nemluvňata i po zemi již le-
zoucí žvatlaly jejich péči svěřené. Jednotlivá
místa palouku měla lysiny, vydupané hrajíeím
si dětmi.
Růžena chvíli chovala, pak uložila synovee
ve vlňáku do trávy a zúčastnila se her. Šukala
kuličky a fazole do důlku, honila se, nebo
mrskala káču. Byla tak šťastna! Častokrále při
běhla k opuštěnému Pepíkovi a v návalu neuvě
domělé vděčnosti ho objímala a líbala.
Ale on někdy plakal, i cítivala nepřijemnou
lítost a výčítky. Stávalo se, že se dala téždo
pláče. Hra ji přestala těšiti, a ona odcházela ne
šťastna s Pepíkem domů.
Jednou řekla Pepina znepokojeně, že je Pe
píček přepadlý, čím to asi je 2. Jídlo že má, sp
dost —
Růženu bodlo.
„To kdyby nespal, tak by špatně vypadal
ptala se s utajeným dechem.
„Ovšem, mohl by se rozstonat.
„A vždyt já nespím moc, jen v noci a ne
stůňul
„Ty jsi přec už veliká, on je ještě malinký
proto potřebuje mnoho spaní. Co jsem já se tebe
nahlídala, když jsi byla jako on teď a spávala
jsi jako dudek celé hodiny! Teď mi to oplácís,
vid, malá?“ Pepina dojata pohladila Růžu p
hlavičce. „Proč pláčeš?“ ptala se pak. Malá
chůva citila krutou lítost i plakala dětsky vášnivě.
„Já nechci, aby Pepíček stonal.“
„Neplač, on nebude, nesmí...“ Pepina
přidala dvě třpytně perly k slzám sestřičky.
Zas Pepík spal a Růžena ho hlídala. Se-
děla, pobožně hledíe na spícího. Pozorovala jeho
ubledlou tvářičku i složené ručky. Vzpomněla
si při tom na Ježibabu a rozplakala se:
„Už nemá, chudinka, tlusté prstíčky, už by
ho nezapíchla, už není jako tuřek; malinký je
chudinka.“
Přežalostně plakala malá chůva, až se ií
blava rozbolela.
Po čase se žalost usadila; Pepík prospíval,
Pepina byla zase spokojena. Na chůvu přichá-
zely opět dnové smutku a dlouhé chvíle. Ale za
nic na světě nebyla by více dopustila, aby
„moucha“ Pepíčka budíla.
#6
alto_textblock
#6
dítěti.
#7
alto_textblock
#7
Leč stávala se zamlklou a smutnou. Ne-
chtěla si více hráti, ani když měla chvili vol-
nou. V samotě vemluvila se do smutné, utkvělé
myšlenky: „Já už si nebudu hrát, nikdy, ni-
kdy.“ A když bezděky chápala se hračky, hned
ji zase odkládala, opakujíc v duchu: „Ne, já už
si nebudu hrát. Nikdy.“ Lítost nad sebou samou
tiskla jí při tom slzy do očí.
S podivením pozorovala, že Pepina, když
přijde z továrny, zase dovádí a skotačí jako
před tím, nežli dostali Pepíka. I na schovávačku
si chtěla s Růženou hrát, ale Růžena nechtěla.
Jednou ráno, když se Růžena chystala zů-
stati doma, aby jako obyčejně hlídala chlapečka
jak teď už pořáde říkala, povídala Pepina:
„Jen jdi do školy, teď už budu hlídat P-
píčka já.
„Ty nepůjdeš do továrny?“
„Ba ne, už tam nebudu chodit. Růžo.
půjdeš za družičku, já se budu vdávat!“ vzal
Růžu pod raminky a zatočila se s ním kolem.
„Za družičku? Budu mit bílé šaty?
„Budeš.
„Kdy to bude?“
„Brzy. Za měsíc. Vezmeme si jiný byt, m
minka bude u nás a ty také.
Růžena roztála. Zájem o bilé šaty a o vše-
cko nové, co je očekávalo, spolu s jistotou sejmu-
tých pout zlomilo chorobnou, uměle vypěstovanou
apatii. Růžena výskala, skákala, když pakjí
světnice nestačila, běžela ven. Tam se yzpama-
tovala. Víděla, že chodějí děti do školy, vrátila
se tedy pro slabikář. Ale hruď by se ji byla rož-
skočila, kdyby nebyla vyslovila, co ji naplňo-
valo radostí. Rovnou ode dveří školní světnice
šla ke stolku, kde seděla slečna; zajíkajíe se
červená, vypravila chvatně ze sebe:
„Prosím, slečno, já půjdu za družičku
budu míti bílé šaty, Pepina se bude vdávat, bu-
deme mít nový byt a já už nebudu hlídat ehla-
pečka.“
Ani sama všemu nevěřila. Nedovedlasi
představiti, že od nynějška, ve střeču i v so-
botu a vůbec kdykoliv bude míti ve škole
prázdno, nebude musit seděti sama u Pepikov
kolébky, ale půjde si hráti.
Večer přišel k nim pan Novák jako kdy
jindy přinesl jí cukroví a hračky. Pak choval Pe-
píka, hýčkal ho a líbal. Růženě bylo velm
dobře. Cítila všeobecnou spokojenost a veselost.
Sedla si do koutka se svým cukrovím a hraěkami
a zahrabala se do obojího, tak že zapomněla na
všechno ostatní. V zapomenutí tom zmizela
nešťastná chůva, přepustivši místo šťastnému
#8
alto_textblock
#8
Různě zprávy.
#9
alto_textblock
#9
= Drzá loupež v Oděsse. Z Oděssy se nám
oznamuje: Nemine takořka ani jediného dne, by zde
nebyly spáchány loupeže nebo leupežné přepady,
často za podivných okolností. Minulou sobolu přišlo
čtrnáct lidí do dvora železářského závodu továrníka
Fendricha. Byly asi dvě hodiny odpoledne, kdy vět-
šina dělníků pracuje v leděnici. Nikdo jim nevěnoval
pozornost, neboť byli oblečení jako druzí dělníci. Roz-
hlednuvše se po dvoře, rozdělili se náhle na tři části.
Šest z nich obsadilo vrata dvora, čtyři vchody do
budovy a ostatní čtyři vstoupili do kanceláře. Jak
zlejmo, jednali dle umluveného plánu. V kanceláři
nalezli pokladníka Lepinského, kterému jeden z nich
— jejich vůdce — s revolverem v ruce sdělil účel
tak neočekávané návštěvy a požádal ho, by mu vy-
dal peníze, upozorniv ho na svého druha, který
držel v ruce pumu zabalenou v papíře. Pokladník.
vida, že by byl každý odpor marný a že by volá
o pomoc nepomohlo, předal jim 184 rublů, které
před několika hodinami obdržel, by zaplatil dělníkům
Byla to náhoda, že peníze pro sobotní výplatu děl-
níkům nebyly ještě doručeny z hlavní kanceláře.
která má vchod z ulice. Tím malým obnosem cítil
se lupiči zklamáni, ale když prohledali celou kancelář
nabyli přesvědčem, že je pokladník neklame a jejich
vůdce, omluviv se ješlě u pokladníka za ochotu
slušnost, se kterou je uvílal, nařídil mu, by nevolal
o pamec, dokud se nevzdálí a odešel se svými druhy.
Ačkoliv se mezitím několik dělníků továrny vrátilo
do dvora, nemohli ničeho dělati, neboť lupiči, střežící
vrata, vpustili je do dvora a s revolvery v rukou
přinutili, by nekřičeli. Teprve, když lupiči zmizeli,
přišli policisté, ale nenalezli po nich ani stopy. Ta-
kých lupičů potlouká se v Oděsse manoho a jest dosti
podivno, že je policie dosud nepochytala, což by přece
bylo možno, kdyby proti nim rozhodně zakročila.
Rozbojníci ti rekrutují se z nezaměstnaných dělníků
od posledních stávek a jest jich několik tisíc, nebot
následkem nesmyslných požadavků dělníků nepracuje
zde asi osmdesát továren a mnohé továrny obmezily
svou práci. Celé dělnické hnuti bylo zde fantasticky
uspořádáno a proto minulc se cíle. Za nynějších po-
měrů jest přece nemožno, by továrník za sedmi-
hodinnou denní práci plati, prostému dělníku tři a
člyři ruble a neměl ani práva, žádati pořádnou a
solidní práci a propustiti lenivého nebo rozhojného
dělníka. Když továrníci zastavili práci bylo pozdě pro
pořádné dělníky děleti ústupky, neboť mnozí továr-
níci z nedůvěry k nynějšímu stavu věci, sebrali peníze
a odjeli za hranice. Že by se stav tento brzy polepšil,
nelze očekávati. Dokud policie nevyžene z města ně-
kolik tisic rozbojníků, kteří dnes nechtějí ani praco-
vati, nýbrž žijí od loupeže a krádeže, bude zde ve-
řejná bezpečnost horší než bývala v Abruzzách.
= Mezek zavinil válku středoamerickou. Jeden
mézek byl hlavní příčinou sporu mezi Nicaraguou
Hondurasem, který vyspěl ve válku, jež ohrožuje mín
celé Střední Ameriky; tak aspoň vyznívají úřadní
sdělení, vyměněná mezi ministry zahraničních zále-
žitostí dvou republik, jichž kopie došly do Washing-
tonu. Spor vzniknul, když 26. ledna A. C. Coello
honduraský ministr zahraničních záležitostí dopsal
José D. Gamezovi, nicaraguajskému ministrovi za-
hraničních záležitostí, protestuje proti ukradení mezka
Ireneovi Salgadovi 35 nicaraguajskými jezdci, kteř
byli zároveň viněni, že vnikli na hondurasské území
V odpovědi na to vyjádřil se seňor Gamez, že Nicara-
guajští nevešli úplně do Hondurasu, ačkoliv přiblížil
se na blízko malé obce Los Manos v oné republice.
Ukradení mezka nebylo popřeno, ale seňor Gamez
trval ve svém dopise na tom, že Salgado nebyl hon-
durasský občan, nýbrž nicaraguajský, jenž musil opu-
stiti zemi následkem role, kterou hrál v revoluci pře
dvěma roky. Následkem toho Nicaragua trvala na
tom, že Honduras nemá práva předstírati obranu
Salgadova mezka. Tato nota měla za následek prud-
kou odpověď z Hondurasu a sice v tom smyslu, že
Ireneo Salgado, nicaraguajský uprchlík, žil v Tegu-
cigalpě zaměstnával se tam obchodem, kdežto far-
mář stejného jména, v každém ohledu řádný muža
Honduran, žil v Los Manos a byl vlastníkem onoho
mezka. Na to opět odpověděla Nicaragua, že jest
sice pravdou, že plukovník J. I. Rocha, který velel
družině jezdců, uzmul mezka blíže Los Manos, avšak
setrvala na svém tvrzení, že zvíře nebylo vzato na
území hondurasském. Depeše se prodlužovaly
množily a spor stával se ostřejším. Zapleteny do něho
jiné otázky. Pak otevřen byl arbitrační tribuná!, ale
nicaraguajský president Zelaya odvolal své členy
z arbitrační rady a válka započala.
= Petrohradské hráčské kluby. Pod jakým plá-
štíkem jisté petrohradské kruhy holdují hazardní bře
vysvitá ze zajímavé statistiky, uveřejněně v jednom
petrohradském časopise. Hazardní kluby vystrkují n
venek vlajku sportovních, literárních nebo dramati-
ckých sdružení. Klub velocipedistů se svými třiceii
členy jest každého večera navštíven asi pěti sty hosty
Pačet členů „Baltického klubu“ obnášel jen dvacet pě
počet denních hostů však více než čtyři sta. Podobně
jest u jiných kubů. V „Literárním kroužku“, jenž
čítá třicet pět členů, bývá večer často dvě stě padesát
hostů a v „Klubu majitelů tiskáren“, jenž má jen
dvacet členů, dosahuje počet hestů dokonce čtyř set.
#10
alto_textblock
#10
Číslo 181.
Sachy.
191/407.
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovský
Uh. Ostroh, Morava.
#11
alto_textblock
#11
Úloha čís. 323. (originál.)
Alezander Šošin v Petrohradě
(Z úlohové soutěže „Národních Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Mat ve 3 tazích.
#13
alto_textblock
#13
Zprávy šachově.
Petrohrad. V šachovém klubu (Karavanajalol
sehrány 2 konsultační partie Snosko Borowski a Lewin
— Protohlitov a Čigorin, z nichž poslednější 1 vyhráli,
druhá pak skončila remis. První partie měla násl
průběh: 1. e4—e5, 2. Jc3—Jc6, 3. Sc4—Jf6, 4. d3—
Sb4, 5. Je2—d5, 6. exd—JXd5, 7. 00—Se6, 8. JXKdn
8Xd5, 9. SXd5 DXd5, 10. a3—Se7, 11. Je8—Dd7.
12. f4—000, 13. Xe Sc5-, 14. Kh1—JXKe5. 15
Dh5—Vds, 16. Sí4—g6, 17. Dh4—Jgt, 18. h3—h5, 19.
Je4—Sb6, 20. Dg3—15, 21. Je3—Dd8, 22. Sd2—Sc5.
23. Dí3—Sd6. V tomto postavení byla partie přeru-
šena, pak ale hned bílými vzdána. Mohlo následovati
24. Jb5—Jh2, 25. JXd6-.—DXd6, 26. Sf4—Jxcí3
27. SXd6—Jd4, 28. Sg3—Jxe2, 29. Val—c1— Ven
atd. V šachovém klubu (Něvskij 55) má býti sehrán
turnaj, jehož se súčastní: Alapin, Ewtifejev, Snosko
Borowski, Lewickij, Čigorin, Blumenfeld, Gončarov.
Poplawski, Flamberg. Rubinstein a Salwe. Ceny : 300
200, 100, 60 a 40 rubli.
Nový York. Match Lasker—M arshalí
o mistrovství světa skončil skvělým vítězstvím La-
skera 8 výhrami, O prohrou a 7 remisami.
Ostende. Turnaje šesti nejlepších mistrů světa
súčastní se: Burn z Anglie, Janowski z Francie
Maroczy z Uher, Marshall z Ameriky
Schlechter z Rakouska a dr. Tarrasch z Ne-
mecka. Výsledek velikonočního amateur. tur. jest násle-
dující: I. cena Shories 141/2 výh. z 18 partií (12
výher, 5 remis, 1 probra s Middletonem), II. cena
Shoosmith 14 výh., III. a IV. cena Johner
Leussen 13 výh., V. Cole 121/2 výh., VI. a VII.
Kagan a Middleton 111/2 výh., VIII. Sch o ss-
berger 201/2 výh., IX. a X. Loman a dr. Smith 10
výh., XI. a XII. Paley-Hughes a Terrill 91/,
výhr. Následují: Eljašov 9, Č'Connor 8. Westby- Gib-
son 5, Micheil 31/2, Zafí 21/2, Kulezsa a A. J. Smith 2
Přinášíme jednu z nejpěknějších partií turnaje
Partie č. 254.
#14
alto_textblock
#14
Černý: Shoosmith
Bílý: Schossberger.
Va8—d8
e7—e5 22. g4—g5
1. e2—e4
a6—a5
23. Vat —dl
2. Jg1—f3 Jb8—ce
b5—b4
24. h2—h4
3. Sf1—b5 a7—a6
De7—ce
25. h4—b5
Jg8—f6
4. Sbö—at
Kg8—f7
26. Kh1—h2
Sf8—e7
5. 0—0
Ví8—ps
27. Kh2—g3
e5xKd4
6. d2—d4
h7xg6
28. h5x«g
Jf6—d5
e4—e5
Vd8—ns
29. Dds—ez
Je6x«dk
8. Jfaxd4
Se7—f
30. Sc2—ai
Jd5 —be
9. Ddi xídá
Kf7—e7
0—0
31. Vf1—hl
10. Sa4—b
De6—be
32. Vd1— cl
d7—d5
11. c2— c3
a5xkkb4
33. c3xcb4
f7—f5
12. Sb3—ce
Ke7—es
34. Vh1—h7-
Se8—e6
13. f2—fal
Va8—a5
35. Sb1—d3
Jh6—dr
14. Dd4 — da
Sf8—e7
36. Jf3—d4
Jd7 —ch
15. Sc1—e3
Se6—d7
37. Sd3— b5-
Se7xkch
16. Se3xc5
Kesxk« dz
38. Sb5xKd7-
Se5—e7
17. Kg1—hl
Kd7—ds
39. e5—es-
c7— e5
18. J51—d2
Db6—b7
40. De2—e5
Dd8 —e?
19. Jd2— f3
41. Vh7xKevl
b7—b5
20. g2—g4
21. 52 — bs
g7—g6
partie přerušena a černým
V tomto postavení byl
dodatečně vzdána, neboť po 41.- Kd8xe7 následuje 42
Ve1—h1 Ke7—e8, 43. Vhi—b7!l Db7XKh7, 44. De5—
b8+ Ke8—e7, 45. Dh8—c7+ Ke7—e8, 46. Dc7—c8-
Ke7—f8, 48. Dd7—ds-
Ke8—e7, 47. Dc8—dy—
Kf8—g7. 49. Dd8—f6 mat.
#15
alto_textblock
#15
Hlasy z obecenstva.
#16
alto_textblock
#16
Styrshý zemský léčebný ústav
(397 metrů
Lázně Novi Grad u Celje nad moř.
všeobecné známě akrařetní vřídlo 37° Cefsln a ocelite
pitné zřídlo. Stanice dráhy v Celji. Vřidelni lázně
láčby nitim, elektrické lázně, masáže, švědský le-
čebný tělocvik, elektrotharapie atů. Výtečně léčebne
výsledky při chorobách ženských a člvů, dně, hostci
chorohách měchýře atd. Mírné ceny. Ředitel a lázen-
ský lékař Dr. Hiebaum. Vysvětllvky a prospekty bez-
7420
platně zašle ředitelství lázni
Saisona od května do řijna.
#17
alto_textblock
#17
Darvavý prášsk v 5o
odatisech — B vodlou
k rozmníchání, k omý-
vání, počaní vzdora-
jinl, před ohněm baz-
počně, tvrdého smalta, avšsk propustné — Jen jedlný
nátěr — lepšl než olelové barvy. — Nejlevnějěl nápě-
rové barvy na feosdy, vnitřni prastory a předměty
všeho druhu, Výloly za každý čtverační matr 2 1/% kr.
— Výnledek přokvapujlel. — Počasí vzdorujicl fapadn
barvy ve vápně řozpustně, ravnající se nátěru slejp-
vemu, v 49 odstínech, od 12 krejoarů za kilogrami výša
Žádejte vzorek zdarma, vzornik atd. nd šemy Carl
Kronsteiner. Videň, III., Hauptstr., 190
65s1
Iavní sklad u E. Kůwera v Praze, 935-l
#18
alto_textblock
#18
Kronstelnerovy nové
#19
alto_textblock
#19
mailové facadní barvy!
#20
alto_textblock
#20
000000000000000
Co „ve znamení drahoty“ zlevnilo?
#21
alto_textblock
#21
jablková
#22
alto_textblock
#22
šťáva!
#23
alto_textblock
#23
Následkem vydatné letošní úrody jablel
můžeme tež CERES jablkovou šťávu
levněji prodávati.
#24
alto_textblock
#24
sama poskytuje
CERES jablková šťáva nssedkem pe
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
ního nápoje žádají-
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přeji „CERES-
zavésti, obdrží na požádání nabidky ou
JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol.
Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
6614
továrna: Ribgelshain.
00000000000
#25
alto_textblock
#25
Nejpřednější známka světa!
#26
alto_textblock
#26
Psací stroje Remington.
#27
alto_textblock
#27
22s
#28
alto_textblock
#28
GLOGOWSKI A SPOL
Praha, Na příkopě 1.7.
#29
alto_textblock
#29
Patentní pohovka
#30
alto_textblock
#30
Nové
#31
alto_textblock
#31
Tekutá
#32
alto_textblock
#32
Nové
#33
alto_textblock
#33
ku spaní jest nejdůležitějším nábytkem v každé do-
mácnosti, hotelu, sanatoriu, pensionátu. Vynálezce
výrobce Vojta Přibyl v Praze-II., Vodičkova ul. 38
7898
#34
alto_textblock
#34
Somatosa
#35
alto_textblock
#35
Vynlkajícl, chuť k jidlu povzbuzsjící, nervy psrěfajs
silioi prostřodok
při slabostech všeho druhu.
#36
alto_textblock
#36
Co praví lékař, považují všichni za ne-
dotknutelnou pravdu, za svatou opravdovost. Co prav
lékař, jest pro všechny evangeliem, neb od jeho rady
závisí zdraví všech, od jeho léčení očekává nemocný
polepšení a chorý úlevu ve svém utrpení. Hlavní zřetei
lékařův obrácen jest ovšem na stravu, která bohatá
jsouc na látky výživné, poskytuje znovu seslabenému
tělu nezbytně potřebné síly. Z četných, v obchodě s
vyskytujících, sílících prostředků, předepsán bývá
s výsledkem v době novější od přečetných lékařů vý-
živný připravek „Cacaol“, vyráběný firmou Vil. Pramann
v Radebeulu u Drážďan, ježto tento svým šťastným
složením nejlepších surovin ve spojení se součástkamí
bohaté výživnými, všem požadavkům zadost učiní
které se na diaetetický výživný prostředek prvého řádu
klásti mohou.
7780
#37
alto_textblock
#37
K dostáni ve všech řékárnách a drogeriieh
#38
alto_textblock
#38
6117
#39
alto_textblock
#39
Právě vyšlo
#40
alto_textblock
#40
U KŘUPALi.
#41
alto_textblock
#41
Knižní novinky.
#42
alto_textblock
#42
zvláste
#43
alto_textblock
#43
Historie rodiny.
#44
alto_textblock
#44
Napsal J. M. Slavičinsky.
#45
alto_textblock
#45
paedagogickéi
#46
alto_textblock
#46
(Moravsko-slezské kroniky ročnla
#47
alto_textblock
#47
XVIII., svaz. I.)
#48
alto_textblock
#48
Ctěte rodný jazyk svůj.
Povídky pro českou mládež. Napsala
Karolina Světlá. S její podoben koul. 1K
váz. 1 K 60 h.
Obaah: Zimní neděle. — Touha po vzdě
lání. — Sťastný obrat. — Družky. — Ci-
zota. — Přece jen do české. — Na bludné
cestě.
Povídka zeži-
Škola mě štěstí. per veiromest
ského. Vypravuje Karolina Světlá, 3.
vydání. S pův. obrázkem. 1 K 60 hal.
váz. 2 K
#49
alto_textblock
#49
O práci této, jakož i „Vlku Krampotovi“.
od téhož autora, píše + škol. rada BARTOŠ:
... přáli bychom si, aby se co nejdříve vzdé-
laní přislušníci našich hlavních kmenů morav-
ských za příkladem pana Slavičinského chopili
podobné práce a podali nám takto živý a ná-
zorný obraz veškerého kmenového života na-
šeho lidu. — „ATHENEUM“: Tak výborně
autor lid ten prostudoval a tak realisticky jej
zobrazil... —. Neméně vřele zmiňuje seo
práci Slavičínského prof. dr. Brückner v „Zeit-
tschrift des Vereines fur Volkskunde“ 1902
(v překladu): „Kresby Slavičínského staly se
přímo proslulými“
6802
„Mor.-slezská Kronika“ vychází ve svaz.
dvouměsíčních, 33 archů ročně, za předplatní
cenu K 3.—, poštou K 3.30. Krámská cena
všech 6 svazků bude 6 korun. — Další svazky
přinesou:
#50
alto_textblock
#50
Stručné nástiny životopisné
#51
alto_textblock
#51
episovatelů zastoupených v Čítankách
pro školy ob. i méšť. Sepsal J. V. Neu-
dörfi. K 2. vydání upravil Fr. D. Zenkl.
učitel. 2 K, váz. 2 K 50 h
#52
alto_textblock
#52
neboli zeměkonle
GlobuS Zemský strojená. Učitelám
a kandidátům učit. sepsal šk. rada Jar.
Zdeněk. 2. vydání zcela přepracovanéa
doplněné. S 2 vyobr. 1 K, váz. 1 K 50h.
Sbírka
raktická příručka. nerar-
kání pro chlap. a dívčí útulky, proslovi
při vysnzování stromků, při sjez-
dech rodákův a při dobročinných a jiných
příležitostech. Sepsala L. Grosaman-
nová-Brodeká. 1 K, váz. 1 K 50 h.
Píše K. Malý, uči-
HluchonémoSt. tel při pražském
ústavě hluchoněmých. S 5 litogr. obr. ta-
bulkami. 2 K, váz. 2 K 50 h.
ornamentál-
Moderní kreslení nf na kkolac
ob., měšť. i středních. Napsal prof. V
Kozel. Se 27 barevnými vyobr. 2 K
7905
váz. 2 K 50 h.
#53
alto_textblock
#53
J. Sumina román „Spásu“,
M.Jahna „Večerní stíny“ povídky aj.
Zveme tímto k odebírání „Mor.-slezské
Kroniky“. R. Promberger, české knihku-
pectví a nakladatelství v Olomouci.
#54
alto_textblock
#54
Největší
#55
alto_textblock
#55
k KUCRARK
#56
alto_textblock
#56
Bohumily
receptů
Jermářové. vyzkoušených.
Cukrovinky.Zavařeniny. Nápoje. Serviro-
vání. Úprava ubrousků. Kuchyň pro nemocní.
Pochvalné posudky: Nár. Lstů, Katol. Listů, Politiky.
Cona 3 zl. 50 kr., váz. 4 zl., s barvot. tabu-
lemi fmana, úprava mis a tabulij.4 zl. 40 k .
Vydání s1955 recepty 2 zl., váz. Z zl. 40 kr.
#57
alto_textblock
#57
Nakladatel FR. A. URBÁNEK, český knihkupeo
v Praze, vedle Národniho divadl
#58
alto_textblock
#58
v DOPISOVAEL
#59
alto_textblock
#59
Velký
#60
alto_textblock
#60
Soukromý hotel
#61
alto_textblock
#61
(Český hospie)
v Praze, Čelakovského sady číslo4
696.
v pravo, bliže musea.
Vzorné jednotlivé i rodinné ubytování na jeden den
ina delší pobyt. Nové zařízení, elektr. osvětlení, levné
ceny. Střed města, poblíž nádraží, elektrická dráh
na všechny strany. (Přímo před domem velký park.
#62
alto_textblock
#62
Pro věechny stavy kniha nutná. Návo
ke skládání dopisů soukromých, obchod-
ních, milostných, vysvědčení atd. Po-
slední vůle. Podání úřadní. Vzorné do-
pisy vynikajících mužů a žen. 800 vzorá.
Čena 2 zl. 20 kr. Váz. 2 zl. 70 kr.
I. L. Kober, v Praze, Vodičkova ul
#63
alto_textblock
#63
Rižovámá nlná lička
#64
alto_textblock
#64
nila ty taková,
#65
alto_textblock
#65
kdyly mni dak dolu nsloužila
#66
alto_textblock
#66
Ralhuniera káva sladova
#67
alto_textblock
#67
Pozor
#68
alto_textblock
#68
Pravá jen v původních
balíčkách se jménem
#69
alto_textblock
#69
Kathreiner.
#70
alto_textblock
#70
V zájmu zdravi neměl by
nikdo píti silně rozčilující
nápoj kávový nesmíšený.
#71
alto_textblock
#71
Kathreinerova
sladová káva Kneippova
#72
alto_textblock
#72
se osvědčila již před léty jako
nejlépe chutnající přísada, která
jest lehce stravitelná, výživná
a krev tvoříc zdraví podporuje
i zároveň nápoj
kávový zlahod-
ňuje a zpříjemňuje.
#73
alto_textblock
#73
Děti by se měui
zvykati jedině na
Kathreinerovu)
#74
alto_textblock
#74
Ochranná známka:
#75
alto_textblock
#75
Obraz faráře Kneippa