#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXIV.
#2
alto_textblock
#2
V. Praze, ve čtvrtek dne 17. března 1904.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 77.
#4
alto_textblock
#4
na měsfe
#5
alto_textblock
#5
Na ranut a odpol. listy
předplácí sel
v Praze v zdminístrai
na mřste . . . . .
Ba čtvrt leta. . .
s dvejí čenzsken
na měsle
.
na čtvit leta
ve slialkšch
na mě ite . . . .
Peštou:
za měsíc . . . ..
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
s dvají zásilkou
..
nk čtvrt la . . . k eoh
#8
alto_textblock
#8
2 K 00h
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodeji:
ranní číilo o z0kě . . . za 8b
vdpelední.
. . . za 2h
Ve filialkšch na venkově
10
ranní číslo. .
odpolednt
. . . . . . . s
Inserá t
platí ze hotově napřee
Předplaceni a inserty přijímá adnini-
strace v Marlanské ulicl č . 3.
Tam nacházejí ne též rrdaker
tiskárna a expedice Národnich Listů“
Rukopisy se nevrade
#12
alto_textblock
#12
Onešní číslo pro Prahu je a 10 stranácl.
#13
alto_textblock
#13
Válka.
#14
alto_textblock
#14
Z Petrohradu, 16. března. (C. B
Dopisovatel »Rus. tel. agent.« sdě-
luje z Port Arturu ze dneška
Zpravodaj »Nového Kraje« podává
z Feuhuancenu zprávu o potížích
jež musí ruské vojsko překonávati
za pochodů po cestách, zmrazky
pokrytých a chválí, že vojsko
osvěděuje při tom velikou vytrva-
losť a zdatnosť. Duch vojska jest
výborný.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
#15
alto_textblock
#15
Co se děje ve Vídni.
#16
alto_textblock
#16
Smír uzavřený ve sněmovně uherské jeví
patrný svůj účinek i na politiku vídeňskou. Nej-
prve ozvaly se orgány vládní, volajíce: Napo-
dobit Tiszu! Výkřik ten byl známkou, že uher
ský smír zasáhl do živého krasořečníka, před-
sedu ministerstva dra. Körbra. Smir peštský po-
sadil jeho uherského kolegu do sedla a učini
tamní sněmovnu dělnou v okamžiku, kdy vyří-
zení velikých hospodářských otázek — obnova
obchodních smluv s Německem a Italií, obje-
vilo se na obzoru. Hr. Tisza, tak usuzovali pů
vodně ve Vídni, dosáhl svého úspěchu pohrůž-
kou změny jednacího řádu sněmovny, výkřil
napodobiti hr. Tiszu znamenal tudíž především
použiti téhož prostředku.
Odpověděli jsme ihned na tento výkřik, že
smíru ve sněmovně uherské předcházelo i důle-
žité věené uspokojení, vymoženosti vojenské
s nimiž se srovnaly i nejsilnější skupiny oppo-
siční. Smíru uherskému předcházela úspěšná
činnost, jež odklidila úsilím tři ministerstev
hlavní příčiny zápasu — co ale učinil předseda
ministerstva dr. Körber, aby připravil půdu, aby
odstranil věcné příčiny rozháranosti rady říšské
Zůstal si až po tento okamžik důsledným v úloze
zajatce německých stran, poslušen jejich veta
kterýmž podražen hlavní pilíř veřejného práva
rovnost a rovnoprávnost národů tohoto státu
na jeho místo vztýčen Gesslerův klobouk ně
mecké vyvýšenosti a nadřaděnosti.
Dokud nebude s cesty parlamentní odvaler
tento kámen úrazu, dokud úřadnické minister
stvo svým veškerým chováním bude posilovat
německou osobivost, dokud Němci sami nepo
chopí, že jest jejich postavení daleko důstoj
nějším býti prvními mezi sobě rovnými, než
tvořiti nosiče byrokraticko- absolutistického re
žimu, do té doby budou i všecky maďarské
vzory a příklady marnými.
Na výkřik: napodobit hr. Tiszu, ozvalyse
záhy německé strany. Ony jedině lekly se my-
šlenky na změnu jednacího řádu. Ničím jiným
si nelámaly hlavu, na věenou nápravu ani ne
vzpomenuly, leda že v olomoucké schůzi mluvč
jejich se vzmohli na výzvu, aby Čechové byl
vládou i hospodářsky zkracování ..
Ve změně jednacího řádu viděli Němei
nebezpečí pro opětnou vlastní obstrukci, a proto
v neděli ohlásili známé čtyři články: že jednací
řád se má prováděti dle svého skutečného
smyslu, že schůze sněmovní mají konati se
každodenně až do večera, že budou předsed-
nictví sněmovny v tomto směru podporovati
že sami se nezúčastní rokování o pilných ná-
vrzích. Těmito články mínili zároveň čeliti spra-
vedlivé a oprávněné obstrukci české, jimi sa
mými zaviněné.
Náraz smíru uherského jevil se však
i dále.
Jednání a stanovisko německé a poznání
že útoky vedené na náš národ a jeho zástupce
jakožto nejvěrnější a nejodhodlanější obhájee ná
rodní rovnoprávnosti jsou spolu útokem na ve
škeré ostatní neněmecké národy, vedlo ke sblí
žení s českou obstrukcí nejprvé poslanců jiho
slovanských, pak všech ostatních Slovanů, mimo
#17
alto_textblock
#17
Poláky, ba i Vlachů. V době jediného téhodne,
praví na př. »Vaterland«, obstrukce přiostřil
se methodicky a vzrostla počtem.
Než ruch jednou rozpoutaný šířil se víee
a více; Němci vycítili z rostoucí síly české
obstrukce pádnou odpověď na své články a na
své olomoucké hrozby hospodářským vyhladově
ním, ostatní strany pak, zvláště Poláci a histo-
rická šlechta, postihli, že jde před se v parla
mentě vývoj nových útvarů, kteréž nemohou
zůstaviti bez povšimnuti. Když pak v posled-
ních dnech četných porad a důvěrných schůz
došlo i na společné porady se zástupci Poláků
a historické šlechty, trhl sebou tábor německých
autorů čtyř bojovných článků, jako by již již
bývalá pravice vstávala z hrobul
Nejvíce je ovšem rozčilovalo, že Polácia
historická šlechta by mohli — převzíti úkol po
ctivých makléřů. Patrně vžili se již Němci zdejš
v domněnku, že bez jejich svolení nejen vláda.
ale ani politické a národní strany nesmějí učinit
ani krok. Ve Vídni sice ještě si ukládají vůč
Polákům jakous takous zdrželivost, ale za to
popustili si ve svém orgánu zdejším. Ráno
odpoledne jest »Boh.« prosycena jizlivostí prot
Polákům. Mluví o »pokryteích ve škrabošce po
etivců«, radí Polákům, aby sami si odpověděl
k otázce, zdali mají vůbec »kvalifikaci k úkolu
prostředkovatele«, a opětuje slovy dra. Eppin-
gra, že »nynější okamžik jest nejnevhodnější
zahájení pokusů o dorozumění.«
Mezitím radil se polský klub i o čtyřec
německých článcích na potření české a záchranu
německé obstrukce, a usnesl se na odpovědi, jejíž
smysl pokládají Němci za zamítavý. V odpovědi
se praví, že klub polský pokládá provádění je-
dnaciho řádu za součást práv, jež sněmovna
udili volbou předsednictva. Toto má jednání ri
diti dle platného řádu a v případech pochyb
ných že rozhodne sněmovna sama. Stejněs
zachová klub polský i při debattě.
Tuto odpověď a zvláště přání k ní připo-
jené, aby se obě národnosti v království če
ském smířily, a aby se přikročilo co nejdříve
k opravě jednacího řádu, prohlašují Němciza
— opovědný listl
Němci o jednání s námi nechtějí ani slyšet.
pokládajíce »éru politiky postulátů na vždy z
ukončenou« a každý pokus za její obnovu pro
hlašují za návrat a pokračování »v soustavě Taaffe
Badeni«. Němci prý by sice byli rádi, kdybys
parlament stal dělným, ale nemaji nijakých pro-
středků, aby českou obstrukci stavili.
Ale ihned prohlašují, že Čechům nezbývá
jiného východiska, chtějí-li svých cílů dosíci, než
aby se s nimi dohodli so mezích národních kon
cessí!« Musíť prý býti Čechům nápadno a vzbu
diti v nich vážné podezření, že se náhle stal
krystalisačním střediskem všech nespokojenýeh
živlů v parlamentě. Podivno, že Němcům př
tom také nenapadlo, aby se otázali sebe, pro
všickni neněmečtí poslanci od nich se vzdaluj
a proč jsou tak zamilovaní do úlohy, jež odhán
od nich kde koho?
Nebylo-li by spíše na nich, aby zkoumal
počátky, z nichž tento stav vznikl a kdy jásali
že nám zmařiti provedení kousku práva ústavou
zaručeného?
Než co toto píšeme, události dospěly ji
asi dále, vždyť nové formace v parlamentu ne
bývají leč předzvěstí nové situace, jež se řešív
— krisí ministerstva.
#18
alto_textblock
#18
Říšská rada.
#19
alto_textblock
#19
Poslanecká sněmovna.
#20
alto_textblock
#20
Schůze 243
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 16. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Schůze dnešní trvala přes sedm hodin
Byla vyplněna celá interpellacemi o události
které, pokud se pamatujeme, ještě ve sněmovně
nebylo. Hlasovalo se dle jmen jen dvakráte
o jedně petici a jednou o návrhu na kone
debaty. Všechen ostatní čas zabrala čelba dotazů
Z těch největší pozornosti zasluhují dva, podan
českými poslanci: drem. Rybou o násilí, ktere
#22
alto_textblock
#22
bylo spácháno dnes v noci na národním domě
českém v XV. okrese vídeňském a v něm.
drem. Stránským pak o útocích, které se včera
staly vůči Janu Kubelikovi. Když obě tyto inter
pellace byly zapisovatelem čteny, poslanci češt
dávali hlasitým způsobem na jevo nevoli svoji
nad oběma »kulturními« činy, tolikéž pak nad
nepřítomnosti dra. Körbra, který se dnes ve
sněmovně, jako vůbec ve dnech posledních.
neobjevil. Následkem toho také na oba české
dotazy, jakkoliv zajisté týkají se věcí pilných
velkých, jakkoliv týkají se události, které roz-
rušiti musí každou duši českou do nejvyšší
míry, neodpověděl. Posl. dr. Ryba a Klofač
v ústním dotaze na předsedu hr. Vettra naléhají,
by přiměl chefa vlády, který jest zároven
správcem ministeria vnitra, by oba české dolazy
neprodleně zodpověděl. Oba čeští poslanci př
tom pronesli kritiku o tom, co se stalo ve Vídn
a v Linci slovy pernými, ale zaslouženými
Vyzněl projev jejich jednomyslným voláním
poslanců českých v ten rozum, aby dr. Körber
ve sněmovně vůbec se již neukázal. Zakončena
tak byla dnešní schůze za nesmírného roz-
ruchu.
Co se dnes ve sněmovně dělo, mělo význam
jen podřízený. Hlavní pozornost věnována byla
jednáni zákulisnímu a kritické situaci,
ve které se oetl parlament, ještě více pak
kabinet, o které sdělujeme na místě jiném.
Při návrhu posl. Kratochvíla na
změnu jednacího řádu promluvil posl. Karbus
ve smyslu přikázání živnostenského zákono-
dárství zemským sněmům, vykládaje prospěch
takovéhoto rozšíření kompetence sněmů zem
ských. Po vyřízení tohoto návrhu dojde na pilný
návrh dra. Lad. Dvořáka v příčině českých vy-
sokých škol v Praze a v Brně. Snad zejtra již
#24
alto_textblock
#24
Z Vídně, 16. Března
Předseda hr. Velter zahajuje schůzi o 11.15 min
Došlé spisy předčítají se doslovně.
Demolování českého národního domu ve Vídni.
Posl. dr. Ryba a soudruzi podávaji tento dola
na předsedu ministerstva jako na ministra vnitra ve
příčině demolování českého národního domu v Xv
okresu vídeňském
Bouřlivé hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte
Čtěte hlasitěl
Zapisovatel dr. Skedl čte dále. N. dnešek o 1/42
hodině noční několik sel studentů a turnérů z ne-
daleké schůze, ve které způsobem nejštvavějším bylo
brojeno proti českému národu, bralo se do XV. okresu
do ulice Turnéřské křičíce: Zabijeme Čechy, česko
štváče! Zapalme český štváčský dům! Rozbijem
hnáty každému Čechu, kterého potkáme! (Bouřliv
hlasy u Čechů: Slyšte! Slyšte!)
Posl. Holanský: Sprostolal
Posl. Maštálka: Čtěte hlasitěl
Posl. Kioláč: Kde jest Körber
Všichni poslanci čeští shromažduj
se kolem křesla zapisovatelského
provázejí četbu interpellace hlasitým
volánim.
Posl. dr. Skedl čte dále: Přes toto pusté chován
se lidu, který byl rozeštván řečmi a pivem, žádný
policejní orgán nepřišel v ústioty průvodu. Goulliv
hlasy: Slyšte! Slyštel
Posl. Choc: Byl jeden policejní strážník při tom
ale ten odešel a teprve po 1/4 hodině se vrátil s ně
kolika policejními strá žníky.
Posl. Holanský: Protože byla policie s demon
stranty smluvena. Körber to inscenoval
Vicepresident dr. Žáček zvoní a prosí za klid.
Zapisovatel posl dr. Skedl čte dále: V místno
stech českého Národního domu nalézalo se tou dobou
jen asi 25 hostí, kteří proti přesile dvacateronásobn
nemohli úspěšně brániti majetek spolkový. Užívajíce
tohoto fakta, jakož i tmy a tuze nápadné nepřítom-
nesti policie, která po tem, co se stalo, musila vědět
co se chystá, budoucí vůdcové německého tidu ra-
kouského a nadějní učedníci praoice Jahna počal
bombardovati kamením národní dům, ve kterém po
několika minutách ani jediné okno nebylo celé. Po
lekaní hosté aliakováni způsobem nejsurovějším, ba
dámy insultovány a děly se na ně surové nájezdy
pěstmi. (Bouřlivé volání u Čechů: Slyšte! Slyšte !)
Posl. Choc: Národové ať platí, ale práv nemají
žádných! To jest pěkné hlavní město
Posl. A. Hannich: Jest němocké město, ve kterém
byli Němci popíchánil
Posl. Fresl: Byl jste vy také při tom? Bez Čecho
by Vídeň musila zajít! My platíme na Vídeň. (Trvalý
nepokoj a hluk.)
Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za klid
(Hluk trvá dále)
Posl. Reichstadier: Kde pak jest dr. Körber? Má
přece odpověděli
Posl. Choe: Jedíná „Arbeiter-Ztg.“ to kárá
ostatní noviny mlčíl
Posl. A. Hanních: Poněvadž nic na tom neníl
#25
alto_textblock
#25
Posl. Fresl: Celá Vídeň žije ze slovanských na
#26
alto_textblock
#26
rodů
#27
alto_textblock
#27
Posl. Herzeu: Měslo Vídeň žije z Čechů, to říkají
vám (obrácen k Němcům) Čechové zde ve Vídni
Posl. dr. Baxa: Herzog zase volá Vídeňáky prot
#28
alto_textblock
#28
nám!
Posl. Holanský: Hájí-li Herzog Němce, jsou n
tom zle! (Nepoko.
Místopředseda dr. Žáček zvoní a žádá za klid.
Zapisovatel dr. Skedl končí čelbu dotazu: Jed
nomu hosti byla rozbila hlava a byl zraněn povážlivě
To však nestačilo útočníkům. S pravou zuřivostí di-
vechů vytrhali všechny okenní rámy, strhali všechny
štíty a také štíty soukromníků v domě tom bydlícíeh
a rozbili je. Potom vedrali se do vnitř, rozbili nohama
dvéře, resp. jejich výplně, roziloeli židle, rozbili skle-
nice a nádobí, strhali záslony a vůbec zuřili takovým
způsobem, že za 1/4 hodiny Národní dům, teprve přec
nedávnem obnovený, vypadal jako ruina. (Bouřlivé vo-
lání: Slyšte! Slyšte!) Tento spolkový dům byl zřízer
obdivuhodnou obětavostí chudiny a nemajetnéh
muže, aby on a jeho rodina uprostřed jinojazyčného
města měl národní své útočiště a mohl síliti své ná-
rodní vědomí. Tato událost, která jest potupou pr
kulturu a která jest hanbou pro německý mrav, ukládá
podepsaným poslancům povinnost položiti minister-
skému předsedovi tyto otázky:
1. Jest J. Ex. povědomo, jaké násilí spáchán
bylo na českém Národním domě v Turnérské ulici?
2. Jest pan správce ministerstva vnitra ochote
ve smyslu svého kategorického osvědčení, které t
podal, když jednalo se o Němce, o kterých bylo před-
stíráno, že potřebuji ochrany, učiniti potřebná opa-
tření, aby majetek českých obyvatelů a jich osobn
hezpečnost ve Vídni byly co nejvýdatněji chráněny
které v této době souslavným štvaním jsou ohroženy?
3. Jest J. Ex. ochotna, dle analogie pražské z roku
1897, postarati se o to, aby dostalo se majitelům če-
ského Národního domu náležitě náhrady? (Bouřlive
volání u Čechů: Slyšte! Slyšte!)
#29
alto_textblock
#29
Attentát na Kubelíka v Linci.
#30
alto_textblock
#30
Posl. dr. Stránský a soudr. podávají na předsedu
ministerstva dra. Körbra jako ministra vnitra tento
dota z:
Slavný houslista Jan Kubelík měl 15. t. m. o 8
hodině večerní koncert v obchodním spolkovém domě
lineckém. Již několik neděl před tím rozšířena byla
německými nacionály pověst, že při tomto koncerti
dojde k velkým demonstracím. Úřadové nemohli tedy
demonstracemi těmi býti překvapeni. Skutečně došlo
k výtržnostem a zločinným skutkům, které by každý
člověk pokládal nemožnými v civilisované společnost
za příčinou uměleckého výkonu. (Bouřlivé hlasy
Čechů: Slyšte! Slyštel
Posl. Kloláč: To jest evropský skandál!
Posl. Choc: Důstojníci musili zakročili
Posl. Klofáč: Co pak dělala policie? Pranic!
Posl. Choc: Policie přece věděla, co se stane
(Trvalý nepokoj a velký hluk.)
Místopředseda dr. Žáček zvoní a prosí za klid
Posl. Choc: Ministerský předseda jest největš
rušitel pokojel
Posl. Kloláč: Kde jest Körber? Ten jest přímý
původcem všeho toho lumpáctví!
Posl dr. Baxa: Uslyšíme, co řekne a zdali vůbe
odpoví! On jistě neodpovil
Posl. Maštálka: Ministerský předseda sem mu
přijíti, čtou-li se takově interpellace. (Bouřlivé hlas
u Čechů: Abcůg Körber! Pryč s Körbremi)
Zapisovatel posl. dr. Skedl čte dále: Již hodinu
před počátkem koncertu před budovou shlukl se dav
několika set lidí. Většina luzy soustředila se u hla
ního vchodu, obtěžujíc obecenstvo a volajíc na ne
„fuj!“ a tupic je. Nikde nebylo ani stopy po polici
V koncertním sále samém postavili se výtržníci vzadu
a uvítali mistra Kubelika voláním „Abcůg. fuj!“ a ji-
nými nadávkami. Hned jak byl koncert zahájen, lid
rozbil okna a obsadil chodbu, kde řvaním „Wacht am
Rhein“ snažil se přehlušiti hru Kubelíkovu, který po-
sléze byl přinucen svůj další přednes zastaviti. Když
byl lid rozbil ještě několik dveří a zrcadel, valil se
k hotelu „Krebs“, kde Kubellk se uby-
toval, rozbil tam několik oken a chtěl
se zmocniti jmenovaného umělce. Tente musil kolem
11. hodiny noční zcela tajně za assistence jednoho
tajného strážníka uprchnouti do Klein Mänchenu,
kdež byl chráněn pouze jedním železničním úřad-
níkem. Zde musil vyčkati několik hodin
a potom teprve železničním vlakem
uchýliti se do bezpečí. A ani poluchy nebylo
tu o nějaké ochraně císařskými úřady a vojskem, ja-
kou rozvinula Vaše Excellence v Praze. Vzhleden
na tyto události tážeme se V. Ex.
1. Jest V. Ex. ochotna poskytnouti ochranu osobn
bezpečnosti, o které mluvil jste ve svém prohlášení
dne 9. t. m. také občanům neněmecké národnosti
ne pouze německým
2. Jak můžete ospravedlniti, že vaš
orgány v Linci způsobem tak křiklavým
a přikrým nedbaly výtržnosti tak dlou-
ho připravované a veřejně ohlašovan
a ničeho neučinily k ochraně umělce, který byl ohro
žen ve svém životě a ve svém podniku? (Trval
a bouřlivé hlasy u Čechů: Slyšte! Slyštel. Kde jes
Körber? Ať hned odpoví!)
Posl. Zázvorka: Žádám za slovo. Podám návrh,
Místopředseda dr. Žáček: Teď se čtou došlé spisy
nemohu vám uděliti slovo.
Posl. Albrecht a spol. dotazovali se po úča
stenství pražské školní mládeže při výtržnostech
Praze. Čeští žáci a žákyně nosili prý ruské a pan
#31
alto_textblock
#31
slavistické odznaky a barvy nejen na ulici, ale i ve
škole, ba odznaky ty byly rozdávány i učitelia
učitelkami.
V dotazu posl. Malfatta a spol. poukazuje se
k prolestu všeho vlašského obyvatelstva v mocnáfství
proti zřízení vlašské právnické fakulty v Roveredě
připomínají se všechny projevy vynikajících zastu-
pitelstev a veřejných korporací v otázce universitní,
v nichž před podáním známé předloby Terst pro
hlašuje se za jedině možné místo pro zřízení vlaš-
ské university a po předložení osnovy protestuje s
proti zřízení právnické fakulty v Roveredě. Vlaští
poslanci zaujímali vždy toto stanovisko k vládě
na splnění tohoto požadavku činili závislým další
své chování. Citují se projevy zemských a obecních
zastupitelstev v Terstu, Gorici a jiných obcí i Rove-
reda samého, pak různých spolků a korporací ve
prospěch zřízení úplné university v Terstu a proti
zřízení právnické fakulty v Roveredu. Dotazovatelé
tážou se posléze, je-li vláda vzhledem k těmto vše-
obecným projevům všech Vlachů v mocnářství
ochotna odvolati předlohu ze dne 8. t. m. a změnie
ji v tom smyslu, že za místo nové právnické fakulty
hude ustanoven Terst
Posl. bar. Pražák a spol. podali dotaz po
opětném ohledávání osob povinných k odvodu a
levnějším jízdném lidem, jedoucím do vojenských ne-
mocnic; — posl. Karbus a spol. po užívání
českých tiskopisů na stanici Třebenice c. k. stárních
dráh a po potrestání jistého učedníka policejním
ředitelstvím v Praze, protože nosil barevnou čepicis
— Fres! a spol. po nedostatcích při kladení dru-
hých kolejí na trati státních železnic z Horažďovie
do Nepomuka: — po předpisech výdělkové daně
klatovským zelinářům a podpoře účetního poddů-
stojníka Fr. Kazdy: — Heilinger a spol. po
brzkém snížení cukerní daně; — Maštál ka
spol. po upravení říšské silnice z Litomyšle do
Rumburka v Sobolce; — V. Hofer a spol. po
vlastní lékárnické správě a její omezení ve vídeň-
ských nemocnicích: — Choc a spol. po zamítnutí
českého přípisu pražskou hvězdárnou; — dr. Ší-
lený a spol. po změně volebního řádu říšského a
po větší bezpečnosti dopravy na parních železni-
cích; — Formánek a posl. po místních nedo-
statcích u rychnovského soudu.
#32
alto_textblock
#32
Česká obstrukce.
#33
alto_textblock
#33
Posl. Vychodil navrhuje o protokolování petice
dvojí hlasování dle jmen.
Oba návrhy se zamílají.
O 245. hod. skončena četba petic
Pokračuje se tedy v jednání o pilném návrhu
posl. Kratochvíla na změnu živnostenského řádu.
Posl. Karbus přimlouvá se za přidělení živnosten-
ského zákonodárství sněmu zemskému, ukazuje
k tomu, jak blahodárně by přijetí návrhu Kratochví-
lova působilo také na rozkvět obchodního života. Není
snad druhého stavu — pokračuje řečník — závislého
tou měrou na místních a hospodářských poměrech
okoli, jako stav obchodní. Také komunikační pro-
středky země mají velký vliv na sociální poměry.
Proto je velký rozdil mezi obchodnictvem jednotlivých
zemí. Dosavadní šablonovité luštění živnostenské
otázky naráželo právě proto na největší překážky
Také prováděcí výnosy živnostenské mají-li býti
účelně vykonávány, musí býti přizpůsobeny poměrům.
Jsme jisti, že kdyby v parlamentě jednalo se vždy jen
dle zájmů věcných a ne dle politických předpokladů.
hlasovali by všichni Němci, zvláště z království če-
ského, pro naše pilné návrhy. Potěšitelno jest, že
u nás v Čechách řemeslnické dělnictvo výslovně žádá
přikázání živnostenského zákonodárství sněmům zem-
ským a to zvláště z důvodů sociálních. České ob-
chodní pomocnictvo, od zaležení své organisace Česko-
slovanské obchodní besedy, má tento požadavekv
programu. České dělnictvo a obchodní pomocnictvo
vedl k požadavku tomu důvod, že jsou velke
rozdíly v poměru dělníka k zaměstna-
vateli v různých částech říša
V zemích pokročilých, s dobrými komunikacemi,
je poměr tento mnohem volnější a neodvislejší a
platí spíše názor o stejnosti významu pracovníka a
zaměstnavatele. V zemích méně vyvinutých poměr
ten je jiným a jsou tu jaksi svazky patriarchálni.
Jeví se tudíž nejvýše nutným, aby úprava otá zek
hospodářských děla se v souhlasu se skutečnými po-
měry. Že by částečná decentralisace prospěla, ukáže
tento případ: České obchodní pomocnictvo požádalo
sněm český za podporu požadavku po úpravě klidu
nedělního. Sněm dvakráte jednohlasně doporučil
vládě, aby urychlila jednání o těchto požadavcích.
Z toho vidno, že snadněji dají se řešiti sociální otázky
na sněmech zemských, než v tomto nehybném par-
lamentě, který jeho patroni ubíjejí tím,
že nechtějí mu ubrati na „činnosti“ jen
proto, aby se sněmům nepřikládal větší
význam. Ža těchto okolnosti by se mohlo státi,
že by pronikavější sociální reformy dělnictvem žá-
dané v zemích pokročilých, mohly naraziti na ne-
porozumění ba odpor dělnictva v zemích méně vy-
vinutých. Mohla by se snad se stanoviska dělnického
činiti výtka, že decentralisací by se porušovala soli-
darila dělnictva jednotlivých zemí. Na tuto výtku
lze odpověděti: Bylo by úkazem krásným, kdyby
sociální reformy v celém světě daly se provésti v
stejném rozměru. Přání toto však na dlouho zůstane
krásným snem. Z toho důvodu hlasovati budu pro
pilnost návrhu přítele Kratochvíla. Prohlašují však
ještě, že odmítnu projev volného sdružení živnost-
nictva zde učiněný proti naší obstrukci. Nikol naše
obstrukce, nýbrž stanovisko Němců proti našim kul-
#34
alto_textblock
#34
FEUILLETON.
#35
alto_textblock
#35
—a. V Praze, 16. března.
#36
alto_textblock
#36
Jsme národ hudby a zpěvu milovný. Prot
nedovedeme udržeti ani jedně civilní kapely
jež by svými výkony vyhověla aspoň normálním
uměleckým požadavkům a proto nikdo u nás
pomalu již ani nezpívá.
Ani na vesnicích.
Trávím léta v obci okresu táborského, kde
selští hoši a čeledínová mají chvalitebný zvyk,
z podvečera po práci procházeti se po silnici
a zpívati při tom různé písničky. A nezpívají
je snad unisono, nýbrž po většíně dvojhlasně
sem tam i trojhlasně, připomínajíce tím způsoh
lidového zpěvu slovanského, zpívají dost pří
jemně a zajímavě, ale blaseované p. t. publi-
kum, jež nosí lepší kabát, nemůže se dočkat.
až ztízena bude v obci té četnická stanice, aby
hochům zpěv zapověděla.
Pamatujete se na to, co byly národu na-
šemu v prvních dobách jeho probuzení spol-
kové zpěváčt? Kdybyste byli na to nezapo-
mněli, jako na mnohé ostatní, bolela by vás
netečnost, s jakou namnoze dnes činnost jejieh
se setkává.
Pamatujete se na veliký koncert zpěváckých
spolků v roce 1862 v Novoměstském divadle
za působení Laubova a na to, jak mocně hnula
tehdejší slavnost pěvecká srdcem všeho če
ského lidu
Neklamte se, píseň, i když je beze slov
vzruší vás více, než sebe ohnivější parlamentn
#37
alto_textblock
#37
řeč. Vězte, že slavnost ta, která ve mne tak
blahý pocit budí, vzpomenu-li na ni, z tisíeů
lhostejných učinila dobré a vřelé vlastence. O
té doby uspořádána byla v Praze a také jinde
řada pěveckých slavností, pěkných, a co do
rozměrů velikých, však ani jediná nebyla taková,
aby se vyrovnala té první, tím méně pak.
aby důstojná byla významu, jakého se průběhem
let ve vzdělaném světě dodělala česká hudba.
Byla to těžká, krutá práce, ale hluboká
vnitřní cena našeho hudebního umění překonala
všechny překážky, doma i za hranicemi —
k nám se sklonil genius hudby a nás políbii
v čelo. Malounké bylo z počátku to naše hu
dební neblčko a šťastni jsme byli, když objevila
se na něm hvězda, třeba že druhé a třetí veli-
kosti. Dnes se nad námi klene — budiž nám
dovoleno užiti tohoto německého rčení — neb
plné houslí. A mezi nimi zářící hvězdy řádu
prvního.
A jako jednotlivce blaží, může-li se po
chlubiti tím, co má, tak i u nás každým rokem
rostla touha, co možná velkolepým způsobem
ukázati světu, čím v umění hudebním jsme
co v něm dokážeme.
Je pravda, že jiným způsobem, jinou ce-
stou leccos se stalo na slávu českého uměn
hudebního, že většina oper Smetanových dobyla
si repertoiru světového a že symfonické skladby
jeho pronikly i tam, kde nás nemají rádi, práve
tak jako nesmrtelná díla jiných hudebních ve-
likánův, je pravda, že Dvořák slávu umění če-
ského přenesl přes Oceán, že práce zemřelého
Fibicha a Blodka, i živého Nedbala, Kovařo-
vice a jiných krok za krokem dobývají si půd
#38
alto_textblock
#38
v cizině, že český vavřín soupeří po obou he
mispherách, Ondříček, Kubelík, Kocián a jiní
že Ševčik udělal z Prahy Mekku všech hou
slistů a houslistek, ale to všechno — cítil t
každý — nestačí.
Chceme se ukázati v plné slávě v nej
krásnějším rouše slavnostním, s tím co máme,
co dovedeme. — Chceme pozvati ne pouze
český svět, ale i cizí, pokud jeví účastenstv
na snaze naší a je přítelem umění hudebního,
aby přišel a přesvědčil se o pokroku našem.
Jest výhodou umění hudebního, že nen
spoutáno slovem, tak jako krásné umění literární
a že mnohem bezprostředněji působí na duši
laikovu, než napřiklad umění výtvarné, jež před-
pokládá, když ne základní znalost této umělecké
tvorby, tedy aspoň dobrý, vybroušený vkus.
Jinými slovy: hudba je umění všemu světu —
bez rozdílu — přistupná, svět tónů je neko
nečný, obmezený pouze mediem, jež k uchu
donáší zvuk. Proto také, kde žijící tvor, tam
hudba, třeba sebe primitivnější.
Z příčiny té bude miti náš festival nejen
ráz velkolepé slavnosti domácí, nýbrž přáli by
chom si, aby stal se dostaveníčkem všech, ktel
oceňují naši píseň a naši hudbu. Jsou dobř
lidé tam, kde doma píseň. Však ve mnohém
různiti se bude festival náš od podobných slav
ností v jiných zemích, zejmena od festivalů
anglických.
Anglie je vůbec zemi velkolepých slavnost
v ohledu tom ji nepřekoná ani stará mistryně
Italie, ani rafinovaná Francie.
V Anglii jedině zachovalo se v poměrn
nejoriginálnějsí formě to, co pořádáno ve starém
#39
alto_textblock
#39
Řecku na Isthmu a co Řecku modernímu, pře-
všechno namahání nepodařilo se dosud vzkřisiti
Anglie jest vlastí velikolepých slavností vůbec
a hudebních v řadě první. Jenom že ve Velk
Britanii neobstarává si hudbu Angličan sám
nýbrž namnoze za drahé peníze ji ponechává
obstarávati jiným.
Anglický festival pohltí obrovské sumy
však za to stojí tam vstupenka desetkrát tolik
co u nás. Byloť do nedávna heslem hrdýeh
Britů: »Není třeba Angličanům, aby uměním
bavili se navzájem, mají dost peněz, aby z
to zaplatili jiným«.
V Německu nejslavnějšl v tomto ohledu
jsou tak zvané »Slezské slavnosti hudební
pěvecké«, jež konají se každých pět let ve Vra
tislavi. Tam patrná již snaha, pokud jde o pro
gram i o výkonné sily, omeziti se pokud možn
na Slezany; zúplna to ovšem nejde. Pregram
je ze čtyř pětin mimoslezský a kolébka málo
kterého spoluňčinkujícího stála ve Slezsku.
Také v hudebním sboru je dost cizinců, zejmen
Čechů.
Při poslední vratislavské hudební slavnost
spoluúčinkovalo v orkestru 120 sil, ve sboru
zpívalo 400 pánův i dam.
Mnohem imposantnější bude letošní festi
val náš.
Jako solisté účinkovati budou první hvězdy
dvorních oper vídeňské a berlínské, paní Försterová
Lautererova, paní Burianová, pan Burian a pan
Heš; mimo to komorní virtuos Fr. Ondříček
V orkestru bude »Filharmonie« na 150 muže
sesílená a sbor pěvecký sestávati bude neměně
#40
alto_textblock
#40
než ze 3000 osob. — Vesměs Čechové i solisté
#41
alto_textblock
#41
i ostatní.
V jiných městech nemalou potiž dělá míst-
nost, kde festival odbýti. V Anglii mají ve
větších městech všude obrovské sály, v Německu
improvisovali k účelu tomu zvláštní budovy dře-
věně. My k festivalu jako by stavěný máme palác
výstavní, či vlastně některou z jeho polovin. Tam
bude nejméně 760 sedadel v přízemí a více než
390 jich v 78 ložích. Mimo to zřízeno tam bude
v zadu na tribuně 600 sedadel a konečně bude
moci neméně než 1000 osob státi. Podium určeno
pro zpěváky, obnáší 700 čtver. metrů i konala
se již na něm zkouška za přítomnosti bezmála
1100 zpěváků. A znělo to výtečně.
A co na prográmu?
Pořadatelům sluší učiniti kompliment. Je to
perlová riviéra českých skladeb.
Budou to dnové krásní a slavní, již nás
očekávají. Jen jedinká myšlenka nám kalí sladkou
naději na tyto dny.
Podstatným činitelem při pořádání festivalu
je pražský Hlahol. A je známo, co z pravidl
dělá nebe, když se pod ním Hlahol objeví. Dá
se do pláče a slzy z oka řinou se mu proudem
po ustaraných tvářích a kronikář spolku smutně
zasedá za stůl, smutně rozevírá letopisy a smutně
do nich zanáší: »Dne toho a toho Hlahol po-
řádal výlet nebo slavnost a jako obyčejně zase
pršelo!«
Toho chraň nás bože! Na pouť do výslaviště
třeba pěkné pohody-