ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 03520e40-7676-11dc-ac2b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Stranaa.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
19. září 1907.
#4 alto_textblock #4
Číslo 259.
#5 alto_textblock #5
V dalmatském sněmě posl. Biankini navrhl, aby o 60letém vladařském jnbileu císařově byla udělena milost všem vystěhovaleům, kteří se octli z jakékoliv příčiny v konfliktu s vojenskými zákony. Dale podal návrh za úplně uznání studií, vykonaných na zábřebské universitě- Tento návrh jednohlasně přijat po odůvodnění zpravodajové a po řečech posl. Tresiče, Klalče a Prodana a po prohlášení posl. dra. Sal via (Vlach), že vlaští autonomističti poslanci hlasují pro něj, jsouce důsledmí a věrni svému postupu v posled- ním zasedání sněmovním.
#6 alto_textblock #6
Povstání v Marokku.
#7 alto_textblock #7
Pumy v oděsské věznici. Z Petrohradu, 18. září. V oděsské věznici byl pod podlahou jednoho vězení, pro politické vězně určeného, nalezeny tři pumy a veliká zásoba vý- bušných látek. Jeden z vězňů byl nálezem tak zdreen, že dobrovolně odevzdal vézeňským dozor- cům několik dynamitových patron, které měl ukryty. poněvadž obmýšlený atentát byl nálezem pum
#8 alto_textblock #8
zmařen.
#9 alto_textblock #9
Jachla »Slandarl-.
#10 alto_textblock #10
Z Helsinpforsu, 18. září. (Spb. Ag.) Vyčerpávání vody ze »Standartu« pokračuje tak rychle, že obytne místnosti carské jachty jsou již prosty vody a elek- trické osvětlení opět pracuje. Vedle místa, kde událo se neštěstí, lze pozorovati písčinu v hloubi 15 stop.
#11 alto_textblock #11
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“
#12 alto_textblock #12
zamilnut s tím odůvodněním, že ve všech ze- mich zajišťuje se pupilární jistota jen pro do- mácí rentv. Konečně uherská vláda stěžovala si na oblíze kotování nových uherských cenných papírů na víden- ské burse. Různé vídeňské banky pokusily se sic zavěsti akcie uherských společností do obchodu n vídeňské burse, avšak finanění správa chovala se v takových případech, ve kterých bursovní komora toto kotování doporučila, proti kotování uherských hodnoť na vídeňské burse zamitavě a skutečně nebyl dávno již žádný uherský papír k obchodu připuštěn V tomto směru byla prý nyní uherské vládě po- skytnuta naděje, že rakouská finanční správa v pří- padě uskutečnění vyrovnání nebude již činiti žád- ných obtíží kotování uherských cenných papírů,
#13 alto_textblock #13
Jaby pouze 15. březen vyhlásila za národní svátek nikoli však též 6. říjen. Sjezd německé seciální demokracie. Z Essenu, 18. září. (K. k.) Dnes bylo dále jed- náno o mezinárodním sjezdu ve Stuttgartu. Po Šin- garově závěrečném referatu vyslovil sjezd souhlas s stuttgarskými usneseními. Potom podával poslanee Fischer (z Berlína) zprávu o květnové slavnosti. Po dlouhé debatě byl přijat návrh, kterýž, za- chovávaje dřivější usnesení, vyzývá předsednictvo aby pokračovalo v jednání s generální komisí od- borových organisací dle návrhů šlutigartské dele- gace. Na to podával Bebel dvouhodinnou zprávu o posledních volbách do říšského sněmu a o poli- tické situaci.
#14 alto_textblock #14
Demenll. Z Říma, 18. září. (Stefani.) Naproti zprávám »Figara«, pocházejícím prý od italské politické osob- ností a tiumočící prý také nazor ministra zahranič- níeb věcí, prohlašuje ministr Tittoni co nejurčilěji, že nikomu ničeho podobného neřekl, ani nezmocnil, aby jeho jménem mluvil.
#15 alto_textblock #15
Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve čivrtek 19. září. 284 bra v předpl. (4. čtvrtka.) Miquetta a její mátl. Komedie o třecn dějstvích. Francouzsky napsali R. de Flers a G. A. Caillavet. Přeložil Edmund Görtich. Režisér Gustav Schmoranz. OSOBY: Markýz de la Tour-Mirande, Jakub Seifert. Moncnablon, hereč, Karel Želenský. Urban de La Tour-Mirande, Rudolf Deyl. Lahirel. klubista, Alois Sedláček. Pierre, komorník markýzův. Karel Váňa. Mongrébin, archivář departementu. Pravoslav Řada. Labouret, podprefekl, Rudolf Kafka. Domovník, Flo- rentin Steinsberg. Kuchtík, Marie Světlá. Úřadník, Frant, Gerlický. Miquetta Grandierova, Isa Grégrova. Paní Grandierová, Ludmila Danzerová. Permnová, Marie Pštrossová. Slečna Pocheova, Ludmila Matě- jovská. Paní Micheletová, Marie Ryšavá. Paní Majou, melová, Růžena Havelská. Toto, Zdeňka Rydlova. Ponetta, Anna Sedláčkova Lili. Vilemina Hajkova. Louis, Václav Zintl. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. bod. Konec před 10. hod.
#16 alto_textblock #16
Již je zahájena akce k obnovení pokoje v Marokku. První známkou obratu v tomto směru je zpráva o podrobení se Šanjů, kteři generálu Drudovi slibili, že budou působiti též na ostatní kmeny, aby je následovaly v uznání francouzské převahy. Ve čivrtek očekávají se vůdcové Šanjů s vůdci jim spřízněných kmenů v Casablance a podle toho má nastati vše- obecné podrobení. Zejména budou Šanje ná- sledovati kmeny z Peddly a Dukkaly, které s nim též se zúčastnily bojů. Avšak v Paříži se hledí s nedůvěrou k tomuto vyjednávání s kmeny. neboť ty, které nabízejí mír, nemají dosti značný vliv na Maury. Kmeny uvnitř země jsou stále rozvášněny proti Francouzům. O podmínkách míru, jež generál Drud diktoval delegátům kmenů Zmata a Ziaida jež tito do čtvrtka mají přijmouti, oznamuje se z Paříže: Zvláště jde o zákaz no se n zbraní v obvodu dvou mil kolem Casablanky. Kdo by byl přistižen se zbraní, bude stížen pokutou 12 duros a bude kromě toho odovzdán maghzenovi ku potrestání. Pachatelé vražd 30. červenee musí býti vydáni. Teh v Gasablance bude opět otevřen. Podloudné dopravová n zbraní a střeliva bude trestáno vojen- ským soudem, kmeny musí vydati několik čelnějších osobností jako rukojmí. Konečně budou muset vzbouřené kmeny zaplatit v áleč- nou náhradu, jejíž výše bude určena po úmluvě Francie s Maghzenem. Zástupce »Figara« p. Georges Bourdon. znamenitý žurnalista, který si za všesokolského sletu získal tak vřelé sympatie české společnosti zasllá z Casablanky zprávy, jež jsou nejen za jimavé svým novinářským podáním, ale též svou odlišnosti od informaci jiných listů. Bourdon telegrafoval o poradě generála Druda, admi- rála Philiberta, konsula Malepertuje a čtyř marockých delegátů, z nichž tři patří ke kmeni Zenata a jeden ke kmeni Ziaida. Kmen Zenata nepatří k předním, nemá též velké chuti k válčení, k němuž byl do- nucen hrozbami svých drsnějších sousedů. Totéž plati o kmeni Zinida, který je též na pobřeží oba kmeny mají strach z bombardování fran couzských křižáků. Tím se vysvětiuje, že tyto nebojovné kmeny projevují ochotu složit zbraň Ale mohou tito nebožáci mluvit též jménem fanatiků? Podrobení těchto dvou kmenů zna- mená dle Bourdona jen prostřední úspěch. V Mazaganu vznikl velký postrach. neboť křížák »Condé«, ležicí nedaleko pobřeží, prováděl střelecké cvičení za mlhy a poděšen obyvatelstvo města myslilo, že z ačalo bom- bardování. Lidé hledali útočiště v konsulá- tech. Dva Evropané byli poraněni od pobouře- ných domorodců. Tito se rozběhli z města, roznesli zprávu, že Francouzi bombardují Ma- zagan, načež přicválslo asi 1000 ozbrojenýeh jezdců k branám města, jež byly zavřeny na rozkaz pašův. Podrážděné kmeny pokoušely se vniknouti do města, aby drancovaly. Na štěsti ustalo střílení křížáku a klid byl ponenáhlu ob- noven. Marocké úřady stěžovaly si na francouz ském konsulátu, že jim nebylo ohlášeno cvičení křižáku »Condé«. Mohly by jinak zabráni vzniklé panice, jež mohla míti vážné následky Konsul odvětil, že mu nebylo též oznámeno velitelem »Condé«, že bude cvičení ve střelbě. Konsulové usnesli se podati u francouzského konsulátu protest proti nepředloženému jednán velitele křižáku »Condé«. Z Paříže dochází zpráva, potvrzující do- mněnku, že očekávané podrobení kmenů nen daleko tak úplné, jak se slibovalo. Generá Drude podnikl výpravu do územi Medinnů. aby přinutil ku přijetí svých podminek ony kmeny, které se zdráhají vyslati zástupce do Casablanky.
#17 alto_textblock #17
v
#18 alto_textblock #18
a
#19 alto_textblock #19
Jednání o mír. H. Z Paříže, 18. září. V informovaných kruzích zdejších posuzuje se vyjednávání o mír, které vede gonerál Drude s kmeny v Casablance velmi skepticky, neboť kmeny, které nabízejí ruku k míru. mají velmi skrovný vliv na Maury. I kdyby se gene- rálovi Drudovi podařilo uzavřiti s těmito kmeny mír, zůslanou kmeny ve vnitru země Franconzům nepřá- telskými. Proto jsou připraveni v Paříži na to, že francouzské vojenské oddlly v Casablance na všechen způsob zůstanou přes zimu.
#20 alto_textblock #20
Anglické zprávy. H. Z Londýna, 18. záři. Z Iangeru se ozna- muje, že britska vláda prohlásila podmínky Rai- sulovy pro propuštění Mac Leana za nepřija- telné. Němec Steinwachs, který jako posledn Evropan opustil Marakeš, byl prý Mulejem Halidem pověřen úkolem koupiti v Evropě zbraně a střeliva pro rychlopalná děla. Mulej Hafid dal mu prý ssebou úvěrní list na 80.000 lib. šterl.
#21 alto_textblock #21
Franeie a Němocko. Z Paříže, 18. září. (K. k.) »Echo de Paris« šíl zprávu »Danly Telegraphu«, v níž se sděluje, že mezi Paříží a Beriínem se vyjednává, aby Německu byl v Marokku zajištěn obvod jeho zájmů a to na pobřeži atlantském. Za to má prý Německo Fran- couzům na jihu od Udždy přispěti ku pomoci, aby zajišténa jim byla cesta Sabarou. Po obnovaní pořádku. Z Paříže, 18. září. (»Gil Blas«.) Až obnoví se pořádek v Casablance, vrátí se větší čásť vojska do Francie a zůstane jen franko španělský oddíl, ktery bude obstarávati policejní službu.
#22 alto_textblock #22
Regnault. Z Casablanky, 18. září. (K. k.) Regnanit navštiví večer španělský tabor. Ve čtvrtek uspořádá pro kon sulátní sbor, vyšší funkcionáře pozemní armády námořnictva, jakož i pro spanělské důstojníky ho- slinu o 60 příborech
#23 alto_textblock #23
Události na Rusi.
#24 alto_textblock #24
Odsouzení námořníci. Ze Sevastopolu, 18. září. (Spb. Ag.) Vojenský soud projednaval žalobu proti skupině námořníků obrněnců »Rostislava« a »Pantelejmona« pro zřízení společnosti, jež chtěla zvrátiti dosavadní státní po- řádek, a odsoudil jednoho námořníka k usazení se z Sibiři a ostatní k nucené práci na různou dobu.
#25 alto_textblock #25
Ministr hr. Andrássy ve Vídni. Z Vídně, 18. září. Dnes byl den uherskéh ministra vnitra hr. Julia Andrásse. Je tu s hr. Zichem, ministrem a latere, z uherské vlády sám a těšil se po celý den veliké pozor- nosti všech kruhů. Celý štáb novinářů víden- ských a maďarských sledoval jeho kroky a cesty všude. Dopoledne byl v kanceláři uherského mi- nisterstva a latere pohromadě s hr. Z ichem O 111. hodině odjel do paláce, ve kterém bydl následník trůnu arcikníže František Ferdi nand, a pobyl u něho skoro do 3/41. hodiny O své audienci pronesl se k redaktorovi „Ztu.“ „Neviděl jsem J. C. Výsost dlouho již a proto jsem se mu po letních prázdninách zase před- stavil. Audience byla toliko aktem zdvořilosti a různé kombinace, které se s ní spojují, odpo- rují skutečnosti. Mluvil jsem sice s arciknižetem o politické situaci a také skoro o všech aktuál- ních záležitostech, avšak určitého cíle slyšen moje zajisté nemělo.“ Hned, jak hr. Andrássy odešel, opustí arcikníže svůj palác a odjel na dvorní hrad k cí- saři, u kterého zůstal celou hodinu. Hrabě An- drássy jel k ministru zahraničních záležitost sv. p. Aehrenthalovi a potom k minister- skému předsedovi bar. Beckovi. O 5. hodiné vrátil se s hr. Zichem do Pešti. Z Vídně, 18. září. „Wr. Allg. Ztg.“ ozna- muje, že hlavním předmětem obou dnešních audiencí ministra hr. Andrásse jak a arci- knížete Františka Ferdinanda, tak u císaře, byl jednání o osnově zákona o ústavních zárukách. Proslýchá se, že panovník nesvolil doposud k všem návrhům, jež mu hr. Andrássy podal. a dále se pravi, že panovník vyslovil přání, aby hr. Andrássy v této věci vyslechl také názor ná- sledníka trůnu, neboť jedná se o otázku. jež dotýká se celé dynastie. Nelze se domnívati, že při dnešních audi- oncích došlo k definitivnímu rozhodnutí. Roz- hodnutí to však nedá se na dlouho odkládati. protože hr. Andrássy se zavázal, jakmile se par- lament uherský sejde, podati příslušné předlohy Kdyby hr. Andrássy do té doby předběžnou sankci předloh nedostal, odstoupil by, jak již někosikrát ohlásil.
#26 alto_textblock #26
Jednání o rakousko-uherském vyrovnání. Z Vídně, 18. září. Objevuje se, že Madaři žádali za zvýšení kvoty uherské ještě třetí kon- cesi, třetí rekompensaci, totiž aby poskytly se určité a veliké výhody uherským státním papl- rům. Zástupcové vlády předlitavské, zejména ministr financí dr. Korytowski, prohlásili, že Předlitavsko koncesi tu nikdy a za žádných pomérů nemůže povoliti. Z Vídně, 18. záři. Dle zpráv sem došlých posílila bezvýslednost vyrovnacích porad značně postavení celé vlády a upevnila příznivý poměr stran většiny k ministerstvu. Zvláště poměry ve straně neodvislosti se vyjasnily na prospěch její jednoty. S jiné strany došlo sdělení, že neúspěch vyrovnacího jednání způsobí v Uhrách minister- skou krisi. Toto sdělení posuzuje se jako ne- správné, poněvadž vláda koaliční, nastupujíe v úřad, stanovila svůj program i pro připad, že vyrovnání se nezdaří, vyhlásuvši, že v tomto případě bude dosavadní stav prodloužen až do doby, pro kterou plati smlouvy mezistátní, t. j. do roku 1917. Krise uherského kabinetu nenastane už z té příčiny, poněvadž vláda koaliční zavázala se provésti také volební opravu, i musí se ji po- skytnouti možnost, aby i tento závazek splnila. Z Pešli, 18. září. Zajímavé jsou hlasy ma darských listů o bezvýslednosti jednání obou vlá o obnovu vyrovnání. Z Košutova »Budapestue je zřejmo, že uheršti ministři zaujali ve Vídni stanovisko takové, k jakému je přiměly stra- nické poměry v Uhrách. »Budapest« totiž píšeí »Vláda uznává, že za nynějších poměrů, kdy musí se sbírati všechny národní sily ku přemo žení množíeích se nesnázi vnitřních, hospodářská dohoda s Předlitavskem je důležitým zájmem země. Ale jakkoli veliké zájmy upínají se na dohodu vyrovnací, přece vláda nemohla přebléd- nouti, že shovivavosti vůči Předlitavsku byla by vzbudila následky, které by ještě oslabily ty ná- rodní slly, které nyní dlužno sjednocovati.« Klerikální »Alkotmány« praví: Koruna chce, aby se vyrovnání sjednalo a proto se k němu dospěje. »Budapesti Hirlap« spoléhá na mínění. kterak zájem Předhtavska na vyrovnání je tak velký, že vídeňská vláda ráda přijde do Uher a vynasnaží se, aby povstalou trblinu spravila. Sklame-li tato naděje, Uhry prý budou klidne hleděti do očí tomuto nebezpečí, majíce konečno též svoje hospodářské zbraně. Z Vídně, 18. září. »N. Fr. Pr.« sděluje K nejdůležitějším požadavkům, kladeným uher skou vládou při posledním vyrovnacím jednání náleželo především osvobození uherských ren od 2 rakouské rentové daně. Rakouská finanční správa označovala při všech vyrovnaeích pora dách tento požadavek za neuskutečnitelný. Ve vyrovnání Széllově-Körberově bylo osvobozen od rentové duně pro uherské státní renty ovšem zajištěno, avšak toto ujištění rakouské vlády odvoláním Széllových-Körbrových předloh vyrov- nacích pozbylo své podstaty. Také při posledních vyrovnacích poradách bylo pro případ skoncování vyrov- nání přiznáno pro uherské stát n papiry osvobození od daně ren- tové. Ale toto osvobození od daně nemá býti vyjádřeno ve vlastním vyrovnání, nýbrž zvlášt- ním nařízením s platností od 1. ledna. Také požadavek, Uhrami od r. 1867 při každém vy- rovnání kladený, za přiznání pupilární jistoly uherským papírům, byl vždy rakouskou vládou
#27 alto_textblock #27
Audionce. Z Vídně, 18. záři. Mezi audiencemi hrab Andrásse u následníka trůnu Františ ka Ferdinanda a u císaře bylo slyšení arci- knížete Františka Ferdinanda u císaře. Rozume se, že jest na snadě domněnka, že arcikníže František Ferdinand podal císařovi zprávu o své rozmluvě s hr. Andrássem. Arcikníže František Ferdinand prodlel u císaře skoro hodinu. O jeho poradě s hr. Andrássem pro- slýchá se, že projednávali spolu celý komplex vnitropolitických otázek rakousko-uherských, v první řadě že se však jednalo o osnově zákona ústavních zárukách, kterážto otázka je roz- hodnou pro osud nejen hr. Andrásse, nýbrž i celé koalice. Tvrdí se, že arcikníže staví se proti plánům hr. Andrásse rozhodně ne- příznivě. Hr. Andrássy po audienci u císaře se- trval asi čtvrt hodiny v kabinetní kanceláři, kde rozmlouval s ředitelem jejím ryt. Schieslem Když se z dvorního hradu vrátil, pravil mez jiným, byv tázán na otázku vyrovnací: „S tuace vyrovnání je špatná. Něco se však musí státi a také se stane.
#28 alto_textblock #28
Košut nemocen. Z Pešti, 18. září. Ministr obchodu K ošu opět ochuravěl a musí ležeti, soudí se však, že po dvou nebo třech dnech povstane.
#29 alto_textblock #29
Dr. Wekerle. Z Pešti, 18. září. O včerejším příjezdu ma- darských ministrů z Vídně sděluje se ještě Když poslancc strany neodvislosti Barabas po- tvrdil dru. Wekerlovi, že Košutovi připravena byla ovace proto, že vyrovnání nebylo dojed- náno, uklonil se dr. Wekerle, sňal klobouk. a nepromluviv ani jediného slova již, odešei k velikému překvapení poslanců strany neod- vislosti z nádraží. Z Pešti, 18. září. M.-p. dr. Wekerle ol- jel dnes na pět dní na svůj statek v komi- tátu temešvárském.
#30 alto_textblock #30
Vysoká škola zemědělská v Krakově. Z Krakova, 18. záři. Dle zprávy »Czasue bude v Krakově postavena polská vysoká škola zemědělská, na kterou již 700 000 K vláda po volila. První splátka, 200.000 K, bude zařadéna do rozpočtu na příští rok.
#31 alto_textblock #31
Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 18. zářl. (Pův. telegram »Nár. Listů«.) Zpráva videňské » N. Fr. Pr.«, že bude odročeno vyjednávání o obehodn smlouvu srbsko-rakouskou, účinko- vala radostně v kruzích oposice, která by byla povděčna, kdyby odročení zničilo Pašiče a ra- dikální vládu. Členové novinářského spolku odcestují příšt sobotu do Bosny a na Cetyň.
#32 alto_textblock #32
Telegramy korresp. kanceláře.
#33 alto_textblock #33
Z městské rady tarslské. Z Terstu, 16. září. (K. k.) V dnešní schůzi měst ské rady podal radní dr. Depiera a spol. pilný návrh s protestem proti chování se úřadů zanedávných pouličních demonstrací. Vyčitá se jim jednak, že dovolily dovolily demon- strace pro zdražení chleba, ač bylo již obecní zastu pitelstvo svoláno, aby se poradilo o odpomoci, jednak že nebyla učiněna dostatečná opatření k ochrane majetku a života. Když Deptera odůvodnil svůj ná- vrh a obecní radní dr. Slavík přídal se k němu jménem menámny, ujal se slova zástupce vlády, mi- stodržitelský rada Lasciač a prohlásil: Policejní ř ditelství dověděvši se o úmyslu uspořádati schůzi a průvod, vyjednávalo s vůdci socialistů a říšským poslancem Olivou. Tento slíbil ustanoviti vlastní pořadatele, kteří již v dřivějších případech osvědčiti dost moci, aby zamezili výtržnosti. Také dal uji- štění, že průvod bude se chovati zcela klidně. P - važoval sám konání schůze a průvodu za vhodné aby obyvalelstvo bylo uklidněno a aby se předešle dalšímu srocování se, jako se stalo před pekárnami Zástupce vlády liěil potom rozdělení a přípravu ve- škerého policejního mužstva, jež bylo k disposici onen večer něsořikráte a na různých místech zakro- čilo a demonsíranty rozehnalo. Kdyby bývaly již před tím postaveny na Velkém náměstí stráže, bylo by to, jako již často jindy, považováno za pouhou provokaci. Když vojsko bylo polom připraveno k odchodu z kasáren, byl pořádek už obnoven. Vý vody vládního zástupce byly často přerušovány hlu kem na galerii, takže předseda opětně zvonil a hrozil že dá galerii vykliditi. Když místopředseda dr. Venezian odpověděl. byl protest jednohlasně přijat. Návrhy, které se týkají pečení laciného chleb ve vlastní režii, jakož i úřadního stanovení cen chleba, byly přijaty velkou vělšinou a rovněž i v zá- sadě nabídka soukromé firmy na dodávání laciného chleba.
#34 alto_textblock #34
Veterinářská smlouva. Z Vídně, 18. září. (K.k.) Komise pro rokován o veterinářské smlouvě pokračovala dne 17. a 18 září v ministerstvu orby ve svých poradách. Dnes odpoledne sešli se: s rakouské strany odb. šef ryt Zaleski a s uherské strany min. rada Outlik s od bornými referenty k závěrečné poradě, v níž po kon statování dosažené dohody byly úmluvy defmnitivn sepsány a protokolovány.
#35 alto_textblock #35
Vyznamenání.
#36 alto_textblock #36
Z Berlína, 18. září. (K. k.) „Reichsanzelger“ sdě- luje, že propůjčen byl velkokřiž řádu Červeného orla s meči ruskému generálu Kuropatkinovi, velkokříž řádu Červeného orla rakouskému podinar- šálku a náčelníku hlavního štábu Conradu šl. Hötzendoríovi, řád Černého orla I. třídy s meči ruskému podmaršálkovi Miščenkovi, ve- liteli II. sboru armádního kavkazského, lád Červe- ného orla J. třídy ruskému generálu Skalonovi, hlavnímu guvernérovi varšavskému, korunní řád l. třídy s meči ruskému podmaršálkovi Heršelma- novi, hlavnímu guverněru moskevskému, a korunní lád III. třídy rakousko-uherskému setníku Putzovi a francouzskému námořnímu poručíkovi Jos. M oy-
#37 alto_textblock #37
retovi.
#38 alto_textblock #38
Národní svátek maďarský. Z Velkého Varadu, 18. září. (K. k. ub) Na dnešní schůzi kongregace biharského komilátu rokovalo s o aradském přípisu, v němž se žádá, by poslanecká sněmovna byla požádána, aby 15. březen a 6. říjen, o kterýchžto dnech bylo v Aradu popraveno 13 honvedských generálů, prohlášeny byly národními svátky. Hr. St. Tisza varoval před vytloukáním politického kapitálu z těchto smutečních dnů. Má li však býti přace ustanoven národní svátek nový, t je to pouze den 15. března, ne však 6. října. Kon- gregace se usnesla požádati poslaneckou sněmovnu,
#39 alto_textblock #39
Haagská konference. Z Haagu, 17. září. (K. k.) V dnešní schůzi III. komise (pro námořní válku) rokovalo se o minách. Redakční komitét předložil pouze 11 čiánků vypracované osnovy a 7 jich bylo dnes hla- sováním vyřízeno. V poradě komitétu dosánlo se shody pouze v tom směru, že zakotvené miny, jak odpoutají se, třeba učiniti neškodnými a třeba tak učinit i u torpěd, jak nezasáhly cíl. Naproti tomu narazil na odpor italský, Angltí podporovaný navrh. aby dovoleny byly svobodné splývající miny jen, stanou-li se za hodinu po položení neškodnými. An- gie podala ještě rozsáhlejší návrhy, jimž se však Německo vzepřelo proto, že po technické stránce byly úplně nejasny. S Anglií spojily se při rokovaní a hlasování Italie a Japonsko, s Německem Ra- kousko-Unersko, Spojené obce a Rusko. Stanovisko Německa odůvodňoval delší řečí po stránce vojenské admtrál Siegel. Po něm prohlásil svob. pán Marschall důrazně: »Je li Německo proti většině navržených ustanovení, nečiní tak proto. aby domáhalo se snad neomezené svobody v kladeni min. Nemyslime, že vše dovoleno je, co není zaká- záno; avšak při otázkách vojenských jde též o jiné cinitele než o pravidla práva mezinárodního. Jen v krajní vojenské nutnosti budou se klásti minya němečtí důstojníci budou se, jak výslovně prohlaš jl, říditi ve svém jednání vždy nepsaným zákonem lid- skosti, pokud dovoluje to nalehavá vojen ká nutnosl. Nesměji se stanoviti kodifikovaná pravadla o věcech, jež nehodí se ještě k úvaze. Abychom dokázali, jak vázně na věc tu pohiižíme, jsme ochotní přistoupiti na návrh. aby na 5 let bylo úplně zakázáno použí- vání nezakotvených min.« Řeč německého delegála oyla často přerušována pochvalou. O návrhu Mar- schallově hlasovalo se před osnovou komitétu. 10 delegatů hlasovalo pro, 9 proti, 12 nehlasovalo. Spravnost německého prohlášení, že otázka min není ještě zralá k řešení, dokázalo další hlasování, jež vykazovalo téměř vesměs jen zcela nepatrné většiny při abstinenci mnohých delegátů. Návrhy schválené Německem došly všeobecného souhlasu. Je vylou- čeno, že by osnova výboru mohla vésti ke smlouvě. V dnešní plenární schůzi IV. komise rakousko- uherský delegát vyslanec svob. p. Macchio při rokování o zprávě stran ochrany pobřežních rybářských člunů proti jich zajímání vytkl, že Rakousko Uhersko v zásadě trvá na právu rekvi- sice proti odškodnění, ostatně však projevuje souhlas s konvencí, aby umožnilo její provedení K návrhu rakousko uherské delegace byla ochrana proti zaj mání rozšířena také na malé obchodní lodi. sprostředkující místní dopravu, což pro Dalmacii je nad míru důležito. Z Haagu, 18. září. (K. k.) Čtvrlá komise, jež ro- kovala o některých otázkách námořní války, přijala jednohlasně v dnešní plenární schůzi zpravya osnovy, týkajlcí ae propuštění mužstva nepřátelských obchodních lodí, jež byly zajaty válčícími stranami, jakož i týkající su ochrany proti zajímání pobřežních člunů rybařských, místni dopravu obstarávajících lodí, a lodí, které slouží vě- deckým, náboženským a filantropickým účetům. Rovněž jednohlasně bylo přijato ustanovení o pře- měně obchodních lodí ve válečné; 6 de- legátů nehlasovalo. Na to byla jednoblasně schválena zpráva o otázee nedotknutelnosti soukromého ma- jetku na moři, v níž se prohlašuje, že vzhle- dem na různosti názorů kodifikace nebyla možna. Při rozpravě o zprávě ve příčině lhůty, jež má býti poskytnuta nepřátelským obchodním lodím kteréž při vypuknutí války se nacházejí ve přístavec válčících mocností, němacký delegát Kriege hiloval, že byl odvolán ruský návrh ve příčiné povinné ihůty, klerýž chtěl jen schváliti obvyklost trvající půl století. Německá delegace přijímá částsčně. protože nemohlo býti docileno jednomyslnosti, fran- conzský návrh sprostředkovací, dle něhož obchodní lodi vypuknutím války překvapené nemohou býti odňaty, nýbrž jen zabaveny se závazkem, že budou opět vráceny. Německá delegace nepřijímá však čl. 3.. jakož i oddil 2. čl. 4., dle nichž za použilí anebo zničení zabavené lodi obchodní musí zaplatitise odškodné. Tento článek budí obavy mocností, jaž mají málo ochranných míst pro loďstva a které byly by nuceny zničiti zabavené obchodní lodi, jež nemohly by umistiti v některém přístavu. K tomuto prohlašení přiďal se takě ruský delegit Čarykov, načež byla osnova přijata jednohlasn s vytčenými výhradami; 3 delrglli nehlasovali. O zprávách, týkajících se válečného konlra bandu a blokády, o nichž v komitětu nemoblo býti docileno dohody, rokováno bude v příšt plenární schůzi komise. Komitét B komise pro smírčí soud usnesl se na základů resoluce, navržené anglickým delegátem Fryem a k návrhu rakousko-uherského delegáta šl. Mereya změněné a zjednodušené, 8 hlasy proli předložiti plenu konference osnovu smlouvy o zři- zení stálého smírčího soudu, a pak po rozhodnutí plenární konference předložili vládám resoluci, ve které se doporučuje zříditi smírčí soud, jakmile bude dosaženo o něm dohody.
#40 alto_textblock #40
Z Turecka.
#41 alto_textblock #41
Z Cařihradu, 18. září. (K. k.) S nejpovolanějšího místa Porty bylo v těchto dnech některým diplomatům sděleno, že budou obzalování z velezrád metropolitové dramský, bitoljský a gre- venský, tito dva zde nyní dlí jako členové synodu a jsou kompromitováni korespondencí dramského metropolity.
#42 alto_textblock #42
Z Vídně, 18. září. (Pol. Korresp.) Japonský vel vyslanec Učida dostal příkaz, vysloviti rakouskosuher ské vládě srdečný dík japonské vlády za milo- stivé přijetí místoadmirala Ižnina a provázejících h důstojníků u cisaře, jakož i za úslužnost a zdvořilost. jež byla prokázána japonskému loďstvu vládou, tersl- skými a vídeňskými úřady a obyvatelstvem v Terstu Velvyslanec Učida navštivil včera ministra bar. Aehren- thala, aby příkazu tomu vyhověl. Z Vídně, 18. září. (K. k.) Ministr honvédůš Jekelíalussy přijel do Vídně. Jako včera tak i dnes nebyl hlášen městskému Iysikálu žádný případ onemocnění neštovicemi Ze Lvova, 18. září. (K. k.) Dle »Gazety Lwow ské« je bezpodstatná zpráva ruských časopisů o těž kém prý onemocnění řecko-katolického biskupa Č- choviče v Přemyslu. Z Berlína, 18. září. (K. k.) Německý ko runní prine byl povýšen na majora. Snížené cany lonisianské síry. Z Hamburku, 18. září. »N. Fr. Pr.« telegrafuje se: »Union Sulpbor« v Novém Yorku usnesla se na snlžení ceny louisianské síry o 10 proc. Další re- dukce cen bude ještě následovati.
#43 alto_textblock #43
Deutsch Nové lidové divadlo v Praze VIII. Pt. Ředitel J. E. Sedláček. Začátek o půl 8. hod Ve čtvrtek 19. září. Krásná Clen. Fraška se zpěvy o třech jednáních od G. Sylvayna a L Artuše. Přeložil J. Novák. Režisér F. Kneisl. Po divadle spojení eiektrickou drahou všemi směry
#44 alto_textblock #44
V pátek 20. září.
#45 alto_textblock #45
285. hra v předpl. (1. čtvrtka.) Marja Bogucká od Velkého divadla ve Varšavě naposledy j. h. VIOLETT A.
#46 alto_textblock #46
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 19. září. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra pana Bohdana Lachmana. Po prvé. Byl jednou jeden král. Pohádková komedie o sedmi obrazech. Dánsky napsal H. Drachmann. Pro české divadlo upravi! Bohdan Kaminský. Hudbu složil a diriguje Em. Starý. Režisér B. Lachman.
#47 alto_textblock #47
(bliže Palackéha mestu). Začátek o 7. hod. 17673 Po 35. Novinka. Novinka. Dráteníček. Opereta o třech jednaních. Text od Viktora Leona. Přeložil Josef Kubík a Vilém Taborský. Hudbu složil Frant. Lehar. Režisér Josef Kubík.
#48 alto_textblock #48
Aréna na Smichové Ve čtvrtek 19. září.
#49 alto_textblock #49
na Král Pištékovo lidové divadlo vantranec. Ve čivrtek 19 září. Začátek o 7. hod. Benefice režiséra pana Antonína Marka. Jako host vysto vpí pan V. Veiss. 17662 Romeo a Julie v kriminále. Fraška se zpěvy o čtyřecn jednáních. Die K. V. volně přeložila El. Pešková. Režinér A. Marek.
#50 alto_textblock #50
Meteorelogická pozorování na rozhledná na Patřini 325 metrů nad mořem Dne 17. a 18. září 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 737.8 739.8 741-1 Teploměr C. + 126 + 8.8 + 10. 75 Vlhko. . .. 85 84 Obloha ... pod pod zamra- S Slla větru . mírný mírný slabý Teplota nejvyšší ve slínu . . + 16.2 Teplota nejvyšší na slunci . . + 27.6 Teplota nejnižší ve stínu . . + 4.6 Teplota nejnižší při zemi . . + 5.0 Slunce svitilo — hod. Prům. rychlost větru v km za hod 22.5. Srážky v mm 0.0.
#51 alto_textblock #51
Poděkování.
#52 alto_textblock #52
Podepsaná Česká beseda v Prachaticích ob- drževší ke dni 8. t. m., ve který zamýšlela pořádati oslavu na paměť svého čtvrtstoletého trvání, tolik projevů sympatií, že nelze jí za každý zvláště podě- kovati, dovoluje si tak učiniti touto cestou a plníc tímlo milou povinnost, vyslovuje nejvželejší díky všem, kdož se vzácnou ochotou a neobyčejnou obě- tavostí jodnak své účinkování při slavnosti přislihili, jednak po zmaření její o to se přičinili, aby na místě ní uspořádán byl tak velkolepý protest proti násili, se strany německé na nás páchanému Přední dík vzdáváme slavné Měšťanské besedě v Praze za ochotné přijetí protektorátu nad naší slav- ností a po jejím zmaru za udělení vzácného daru v obnosu 50 K. Taktéž děkujeme slovulnému panu JUDru. Josefu Pluhařovi, advokátu a okresnímu sta- rostovi v Prachaticích, za přijetí čestného předsedni- ctví a veškeru ochotu, s níž ujal se jednání za účelem zajištění slavnostního koncerlu, jakož i s politickým úřadem za plíčinou dosažení povolení k zamýšlené slavnosti. Dále děkujeme upřímně slovutným pánům po- slancům Bukvajovi, Hubkovi, Kalinovi, Suhradovia Zemlizkovi, kteří se o zdar českého vílězství ze dne 8. t. m. ze všech svých sil přičinili a tak o nás zá- sluh nehynoucích sobě získali. Upřimný dík vyslovu- jeme též veleváženému panu poslanci JUDru. Strá- neckému. Za vzácnou ochotu, s klerouž přislíbili své spolu- účinkování při slavnostním koncertu, jejž byli jsme vzhledem k zákazu oslatních částí slavnosti nucení sami odřeknouti, jest nám vzdáti upřímný dík: vir- tuosce na housle Miss Alici Deau z Kanady (Ame- rika), operní pěvkyni paní Vlastě Klausové z Prahy, profesoru hudby panu Antonínu Sobestíkovi z Č. Bu- dějovic a koncertnímu pěvci panu MUDru. Jiřímu Řihovi z Č. Budějovic, jakož i všem ostatním damám a pánům, své účinkování přislíbivším. Vřelé díky příjmětež v četném počtu dostavivší se páni žurna- Vřele procítěné díky vyslovujeme též slavné české „Národní radě“ za její účinnou podporu našeho pod- niku, slavné městské radě v Plzni za vzácný dar 100 K, jakož i slovutnému panu poslanci Čiperovi, jehož prostřednictvím dar tento nám byl zaslán, zvláště pak všem městům a obcím, jež buď hromad- ně, jako Husinec as 180 a Bavorov 60 účastníků, neb své zástupce, spolky, aneb jejich depulace k slav- nosti, bohužel zmařené, vyslaly, i byla to, pokud dalo se zjistiti, následující města a obce a sice: Praha (od- bory N. J. P. I., III., IV. a VI.), Vršovice, Plzeň (Mě- šťanská beseda), C. Budějovice (odbor N. J. P.), Pisek odb. N. J. P., sokolská župa a jizdní odbor „Sokola“). Sušice („Soko!“), Roudnice, Nové Strakonice, Blatná („Sokol“, odb. N. J. P.), Volyň (děln, besoda „Havli- ček“ a „Sokol“), Vodňany („-Sokol“), Protivín, Ne- tolice (Beseda div, spol. „Tyl“, jednota „Sokol“a Sbor dobr. hasičů), Týn n.Vlt., Mirovice, Žirovnice, Č. Krumlov, Vimperk (Beseda), Velešin (odb. N. J. P.), Vl. Březí, Strunkovice, Hracholusky (Hospod, spolek), Čekanice (odb. N. J. P.). Č. Kremže (odb. N. J. P.), Suché Vrbno (odb. N. J. P. a odb. Nár. soc.), Paračov (odbor N. J. P.), Žďár u Protivína, Holubov-Kraselin. Hoštice, Svonice, Vejprnice, Blsko, Zichovec, Vitě- jice, Těšovice-Vejrov, Bělč, St. Prachatice-Vostrov- Zdenice-Lhota, Lažice, Dvory, Budkov. Pečnov-Ho- routy, Jelomky-Lažistky-Kralovice, Nebahov, Voseky- Kahov-Podolí, Zabrdí-Kratusín, Švichov-Chlístov, Žer- novice. Taktéž děkujeme slavnému Svazu českoslovan- ského studentstva v Praze, krajinskému spolku „Prá- cheň“ a akademickému spolku „Radbuza“ za jejich účastenství. Hlavní pak díky vzdáváme slavnému ústřednímu výboru Národní jednoty pošumavské za veškeru ohromnou práci, které se v zájmu našem podjala, ko- nečně pak všem přátelským spolkům místním, jakoz i všem slavným korporacím, spolkům i jednotlivcům z blízka i z dáli, kteří nám své sympatie buď písemně nebo telegraficky projevili. Za Českou Besedu v Prachaticích: Josef Vondrášek, Ladislav Spurný. předseda. jednatel.
#53 alto_textblock #53
listé.