#1
alto_textblock
#1
Strana 4. Číslo 95.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKN LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 7. dubna 1900
#4
alto_textblock
#4
notář a osobní děkan v Merklíně. — Ve správě du-
chovní byli ustanoveni: vpp. Šatra Karel, katecheta
měšť. a obecné chlapecké školy v Sušici, za faráře
v Žihobci. Záhorský Jan, zám. kaplan v Lukavici,
za prvofaráře v Řenčích. Kraus Karel, konventuál
v klášteře ve Vyšším Brodě, za farního administra-
tora v Kaplicích. Jána František, kaplan v Přešticích.
za zám. kaplana v Lukavici. Pixa František, kaplan
v Horčicích, za kaplana v Přešticích. Zdeněk Eman.,
kooperator v Půhoři, propuštěn na svou žádost do
diecése Chicago.
Úmrtí. V Pustoměři u Vyškova zemřel tamější
vdp. děkan monsignor František Buček ve středu
dne 4. dubna. Narodil se r. 1847 v Dobroslavicích,
okr. klimkovského ve Slezsku, na kněze vysvěcen byl
r. 1871. R. i. p.
Generální visitace kanonické a udělování
svátosti sv. v r. 1900 v diec. budějovické. V dubnu:
dne 23. a 24. ve Vyšším Brodě a v Kapellnu, 25.
a 26. v Dvoříšti Dolním a v Rožmitále, 28. a 29.
v Dvoříšti Horním, dne 30. dubna a 1. května
v Rožmberku, v květnu: dne 4. a 5. ve Frimburku
a na Vejtoně, 6. a 7. ve Světlíků, 9. a 10. v My-
šlanech, 14. a 15. v Pacově, 16. v Cetorazi, 17.
v Harlíkově, 18. v Křeči, 19. a 20. ve Věžné, 21.
v Pošné, 22. ve Zhoři, 23. ve Smílových Horách,
24. ve Velké Chýšce, 25. a 26. v Hořepníku, 27.
ve Vonšově, v červnu: 18. a 19. v Kašperských
Horách, 20. v Nicově, 21. a 22. v Unterreichen-
steinu, 23. v Rehbergu, 24. v Mouřenci, 25. v Hart-
manicích, 26. ve Sv. Vintíři, 27. v Prášilech, 28.
v Hůrce, dne 29., 30. června a 1. července v Eisen-
steinu, v červenci: dne 2. u Sv. Anny a dne 3.
ve Zhůři.
Ve velechrámu sv. Víta koná se svěcení
palem o 10. hodině (vsdp. probošt mnsgr. Hora).
pak průvod slavnostní a návrat do velechrámu, kdež
na to sloužena bude slavná mše sv. Pašije (podle se-
psání sv. Matouše) zpívají tři diakoni a příslušné
částky sbor svatovítský. Přede mší sv. koná se sbírka
pro brob Boží v Jerusalémě.
Hudba chrámová v kostele karlínském dne
8. t. m. o 9. hod. dop.: Mše »S. Fidelis« op. 12.
z Cdur od J. Molitora, Pašije sv. Matouše od J.
Nešvery, Graduale, Offertorium a zpěvy při svěcení
ratolestí od O. Horníka.
Sv. missie v Černisku u Blatné konána
ode dne 24. března do 4. dubna t. r. od dp. P. Jos.
Nedbala, P. Locha a P. Wimra ze Sv. Hory zdařila
se přes prabídné počasí a zaváté cesty velmi dobře
Ač osada černiská čítá jen 1804 duše přijalo sv. svá-
tosti 1500 osob, z nichž pro neschůdné cesty mimo-
farních bylo málo. Tak v Černisku je nyní nejen
kostel vnitř obnovený, ale, což hlavnější, i duševní
obnova farnosti s pomoci boží a horlivostí dp. missio-
nářů provedena.
#5
alto_textblock
#5
K pouti římské.
#6
alto_textblock
#6
Pp. poutníci a ti, kteří vůbec chtějí se dověděti
bližších zpráv o pouti neb cestě do Říma, se upo-
zorňují, aby obraceli se pouze na pražský komitéta
ne jednotlivě do Říma na své známé a neznámé,
poněvadž tito pracemi přípravnými tak jsou přetíženi,
že jim téměř nemožno jest odpověděti. Mimo to
snadno by nastati mohl zmatek, poněvadž nemožno
hned do Říma sděliti na čem se komitét pražský
usnesl. Komitét pražský na jejich dotazy ochotněa
svědomitě odpoví.
Konečně se upozorňuje, že od nového roku
psaní z Čech a Rakouska do Italie nutno opatřiti
známkou 25haléřovou za každých patnác te
grammův, a ne pouze 20- neb dokonce jen 10-
haléřovou. To budiž upozorněním i pro ty, kteří
poutníkům českým do Říma psáti budou. Dopisy,
noviny atd. do Říma poutníkům adresovány buďtež
takto: N. N. atd. Roma, Piazza di Pietra 26, Cir-
colo di S. Pietro. Italia.
Včerejšího dne opět přišlo více přihlášek, což
s potěšením oznamujeme, tak že jest vlak na jisto
zabezpečen. Avšak přes to nelze skládati ruce v klín.
Jest na duchovenstvu, aby tato pouť skutečně byl
důstojným výrazem naší oddanosti k papežské Stolici.
Poukazujeme při tom na první pouť českou r. 1888,
kterého roku se vypravilo do Říma 460 poutníků;
byla to ovšem společná pouť Čechů a Moravanů.
Roku 1893 pak při druhé pouti bylo účastníků
360, poněvadž se officielně pořádal vlak pouze
z Čech, ač též více poutníků bylo z Moravy. Bylo
tedy již více našich stoupenců ve věčném městě,
avšak to zajisté nepřekáží, aby opětně se nevypravili
na pouť. Poněvadž přípravné práce již se v brzce
skončí, je třeba přihlásiti se nejdéle do 10.
dubna; pozdější přihlášky nebudou přijímány.
Veškeré peněžní zásilky dodávány buďtež pod
adresou: vdp. Jan Drozd, profesor a sta-
rosta sv.-Václavské záložny v Praze a spolu-
lednatel komitétu v příčině pouti římské.
#7
alto_textblock
#7
1. Za jízdu z Prahy (a Velkého Oseku)
do Vídně:
I. třída 52 K 40 h, II. tř. 23 K 28 h, III.
tř. 12 K 60 h.
Z Čáslavi do Vídně:
I. třída 45 K 92 h, II. tř. 22 K 96 h, II.
tř. 11 K 50 k.
Z Německého Brodu do Vídně:
I. třída 38 K 26 h, II. tř. 19K 14 h, III
tř. 9 K 58 b.
Z Jihlavy do Vídně
I. třída 30 K 60 h, II. tř. 15 K 30 h, III
tř. 7 K 66 l.
Ze Znojma do Vídně:
I. třída 15 K 23 h, II. tř. 7 K 66 h, III
tř. 3 K 84 h.
2. Za jízdu z Vídně do Říma a zpět, za-
opatření na cestě a při desítidenním po-
bytu v Římě:
v I. třídě 255 zl. čili 510 K.
v II. třídě 190 zl. čili 380 K
v III. třídě 125 zl. čili 250 K.
Jen v mimořádných případech za jízdu bez opa-
tření v Římě:
v II. tř. 105 zl. čili 210 K, v III. tř. 80 zl.
čili 160 K.
3. Za jízdu do Neapole a zpět a veškeré
zaopatření na cestě, ovšem jen pro ty,
kdož sobě toho výslovně přáti budou
v II. třídě 100 zl. čili 200 K,
v III. třídě 85 zl. čili 170 K.
#8
alto_textblock
#8
Peníze rakouské za vlašské obstará též komité,
jinak doporučuje směnárnu Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu na Příkopě.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy denní.
#10
alto_textblock
#10
* J. M. ndp. kníže arcibiskup Lev svob.
pán ze Skrbenských. Ve stavu choroby Jeho
kníž. Milosti ndp. arcipastýře nastalo potud zlepšení
že mohl včerejšího dne vykonati malou vyjížďku
na čerstvém vzduchu, dosud však audiencí udíleti
nemůže.
* K úpravě platů duchovenských. Píše
se nám z venkova: Úvodní článek v »Katol. Li-
stech« č. 89. byl psán zcela ze srdce veškerého niž-
šího duchovenstva. Že není mezi kněžstvem svornosti
a tudíž ani ne pravé bratrské lásky, je nám samým
nejlépe známo. Že učitelstvo řídilo se známou zása
dou Moltkeovou: »Zerstreut marschiren, vereint schla-
gen«, dojde přece splnění svých tužeb. Bohužel, ž
tomu není tak u duchovenstva. Nižší duchovenstvo,
kaplani a sedmistoví faráři, jsou dnos jako popelka
všady. Kaplan a sedmistový farář pracují den ze dne
do únavy v duchovní správě a hlavně v mnoho-
třídních školách, ale o tom neví nikdo. Dnes platí
i mezi námi zásada: Když mlčíš, zdáš se býti spo-
kojen, i kdyby ti srdce krvácelo! A ty mlčeti musíš,
toť tvůj úděl. A věru, že by žádný stav nesnášel
tak stoicky to, co vše musí snášeti nižší duchoven-
stvo v každé příčině. U mnohých duchovních platí
dnes zásada: »Beati possidentes« a »Sedere post
fornacem« ... Proto se tak snadno ničeho nedo-
můžeme, protože ti, kteří by nám měli pomáhati, o
nás nedbají a takřka nás odstrkují. Je však tento
stav na pováženou. Dnes nejsou více návštěvy z fary
na faru, jako to bývalo ještě před málo lety. Chudý
farář neb kaplan stydí se za svou bídu (inu, jsme
lidé) a nevyhledává společnosti spolubratrů a snadsi
jí nepřeje. Toť skutečnost, která se nijak popříti nedá
v našich dnech. A následek, že jeden druhému stále
se odcizuje a zájmy jich čím dále tím více se křižují.
Lid je dobrý a zbožný, ale nemá. Rád by pomohl,
ale nemůže. Za to, kdo by mohl pomoci, nechce. Že
se semináře prázdní, není divu, kdo poměry jen trochu
zná. Dnes pracuje nižší duchovenstvo do úpadu —
a proto zasluhuje odměny a pomoci. Dnes není na
venkově jedné farnosti, kde by nebyly nábožné spolky
a bratrstva četná a jak horlivě duchovní vše vedou
a o vše se starají. Toho před třiceti roky nebylo. To
musí doznati každý starší kněz. Je tu jiná doba a
duchovenstvo ji úplně pochopilo. Dnes nesmí ani nej-
větší nepřítel kněžstva říci, že někde je kněz, který
by nepracoval — ten by se při horlivosti ostatních
ani neudržel. Proto je třeba věc opravdu do ruky
vzíti, sbírati petice na řádné upravení kongruy, vlažné
a netečné veřejně pokárati! Nechť veřejně jsou vy-
staveny vikariáty, které doposud nepodepsaly petice
na zrušení patronátu! Co se nikdy nepodaří jedno-
tlivci, to musí se podařiti společné práci. V květnu
bude opět zasedati říšská rada, a tu snad při mno-
hých peticích by také na nižší duchovenstvo pamato-
vali páni poslanci, když tolik ohledu a soucitu pro-
kazují stavu učitelskému.
Nový poplatek kněžstvus Píše se nám
Naproti tvrzení p. dopisovatele v č. 89. »Katol. L.-
trvám na mínění, že školní poplatek byl neprávem
předepsán. Pojem právnické osoby předpokládá úče-
lový substrát (jmění), při mešních nadacích tedy jmění
ku čtení mší sv. Účele toho lze dosáhnouti jen v ko-
stele — a proto ten všeobecný termin: kostelní jmění.
Vždyť všeliké za jistým účelem kostelu věnované
#11
alto_textblock
#11
jmění tvoří právnickou osobu a to ve spojení i s ko-
stelem, kterážto osoba právnická oprávněna jest dále
jmění účelového nabývati. Toto nové jmění srůstá
s právnickou osobou a netveří nikterak zvláštní její
část. Právě, že zmíněný zákon podrobuje školnímu
příspěvku všeliké ekvivalentem stížené jmění a na
druhé straně taxativně z této povinnosti vyjímá jmění
kostelní a beneficiální, chtěl dotýčný zákon pro tato
jmění učiniti jakousi příznivou výsadu. Všelikou po-
chybnost lze odložiti pouze dovoláním se náležitých
instancí.
* Náklad na zemský archiv a dějiny
království českého vykazuje dle zemského roz-
počtu na r. 1900 potřebu 18.957 K, úhradu
pak 810 K. Pokud se týče zemského archivu, vyža-
duje nákladu 30.757 K, a sice: stálých požitků
(služného) 21.757 K, platy pomocným osobám, na
opatřování listin a jejich opisu pro archiv a jiné vý-
daje 4000 K, na zachování historické knihovny 401
koruna a na vydávání sněmovních protokolů od roku
1526 až do nové doby 4600 K. Náklad na dějiny
království českého vykazuje tyto položky: K dalšímu
vydávání »Archivu českého« až do konce r. 1902 —
6000 K; na prozkoumání vatikánskýcha
jiných cizích archivů 10.000 K; na koupi, vazbua
zasílání knih pro české oddělení příruční knihovny
ve Vatikáně ročně 200 K; na vydávání česko-
moravského diplomatáře 2000 K.
Pohřeb školního rady p. Em. Ton-
nera, řiditele Českoslovanské obchodní akademie
spisovatele a bývalého žurnalisty, konal se včera za
o romné účasti všech vrstev společenských z chrámu
Páně sv. Štěpána. Pohřební obřady vykonal dp.
farář od sv. Štěpána Baťha za assistence farního du-
chovenstva, načež rakev snesena do šestispřežného
zlatého andělového vozu. Průvod zahájili posluchači
obchodní akademie se svými profesory, za nimiž
ubíralo se duchovenstvo. Za pohřebním vozem, kolem
něhož tvořili zřízenci pohřebního ústavu Fuchsova
pohyblivý špalír nesouce na ramenou věnce a v rukou
hořící pochodně, ubírali se nejbližší příbuzní a za
nimi representanti nejvyšších úřadů samosprávných,
zástupci nejvyšších úřadů zeměpanských, profesořia
učenci a nesčetní přátelé a ctitelé zesnulého. Z nich
sluší jmenovati: Nejvyššího maršálka kníž. Jiřího
Lobkowicze, starostu měst pražských dra. VI. Srba
s oběma náměstky drem. Kühnem a Voitlem, knížete
Adolfa Schwarzenberga, prince Bedřicha Schwarzen-
berga, hrab. Karla Schönborna, hrab. Bougouye, hrab.
Lažanského, hrab. Černína, hrab. Pálffyho, vsdp.
probošta mons. Horu, kanovníky Hornsteinra, J. M
preláta dra. Krásla, Marka, dr. Karlacha, dra. Se-
dláka, členy obecních starších a městské rady, depu-
tace četných spolků, jmenovitě Svatovítské Jednoty
pp. hrab. Zdenka Thuna, dra. Vlčka, vrchn. poklad-
níka Mensiho, dv. dodavatele Stüdla, členy správní
rady Českoslovanské obch. akademie cís. radu Ottu,
prof. dra. Bráfa a j., řid. Strakovské Akademie dra.
Trakala, profesory českoslovanské akademie, profesory
vyšší dívčí školy, řiditele a profesory středních škol,
celou řadu profesorů vysokých škol s rektorem prof.
drem. Gebaurem a děkanem prof. drem. Mourkem
v čele. Průvod ubíral se Štěpánskou ulicí a Václav-
ským náměstím na hřbitov Olšanský, kde rakev
s pozůstatky zesnulého byla pohřbena do rodinné
hrobky.
Uctění památky Emanuela Tonnera.
Klub »Za Starou Prahu«, aby trvale uctil památku
jednoho z nejstatečnějších a nejnadanějších bojovníků
pro ideu »Staré Prahy«, školního rady Emanuela
Tonnera, věnoval z nevelkých dosud prostředků svých
obnos 100 korun r. č. jakožto prvý základ ku zří-
zení zvláštního »fondu Tonnerova« ku vydávání po-
pulárních spisů, pojednávajících buď o starých pa-
mátkách pražských aneb o myšlénce zachování staro-
bylého a krásného rázu Prahy. Známí Tonnerovi
nechť dle sil svých přispějí k tomuto fondu. K fondu
tomu zaslalu klubu pí. Eleonora Jeřábková, vdova
po intendantu Nár. divadla a přísedícím zemského
výboru obnos 20 korun.
* Z městské rady kr. hl. města Prahy.
Schůzi dne 6. t. m. zahájil předsedající starosta pan
dr. V. Srb následujícími slovy: Slavná rado! Právě
nyní doprovodili jsme ku hrobu muže vzácných vlast-
ností, vynikajícího vlastence, ducha nevšedně vzděla-
ného, prodchnutého láskou k dějinám českým, k umění
a všemu krásnému. Spojoval v sobě ryzí charakter a
ducha neoblomného. Emanuela Tonnera není
dnes mezi námi! Do poslední chvíle obdivovali jsme
se všichni jeho čilosti a neunavné píli v záležitostech
obecních. Byl členem odboru školního, předsedou
dozorčí rady a paedagogickým dozorcem vyšší dívčí
školy, předsedou kuratoria a paedagogickým dozorcem
vychovatelny manželů Olivových v Říčanech, zástup-
cem obce ve školním výboru pokračovacích škol ře-
meslnických, členem komise pro obecní knihovnua
dozorcem městského archivu. Ježto rada městská do-
sud nezasedala, učinilo presidium opatření, aby na
radnici staroměstské, na budově vyšší dívčí školya