ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 02fb9960-7640-11dc-9bf7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
1908
#2 alto_textblock #2
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Poštou: na měsíc 3 K 20h se dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#3 alto_textblock #3
NAR
#4 alto_textblock #4
V Praze, v úterý dne 18. února.
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
TI
#7 alto_textblock #7
K číslu 48. čislo v Praze za 2k a na venkově za 4t
#8 alto_textblock #8
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
#9 alto_textblock #9
Teleronické zprávy „Nár. Listů.
#10 alto_textblock #10
K situaci v parlamentě.
#11 alto_textblock #11
Z Vídně, 18. února. Když »Národní Listy« v posledních dnech vyličovaly vnitřní politickou a parlamentní situaci podle pravdy a skuteč- nosti pesšimisticky, zdejší noviny vrhly se na ně s výtkou, že dělají krisi a třenice do budouc- nosti. Byly to zvláště noviny křesťansko-sociální, které tak činily. Dnes však zprávy »N ár. Listů« potvrzují se na celé čáre zvláštní hra osudu tomu chce, že právě ofici- ální orgán křesťansko-sociální strany, »Korre- spondence«, která jest pověřeným hlasatelem křesťansko-sociálního svazu ve snémovně posla- necké — »Korrespondenz Austria« — sit'u aci stran sněmovních a nastávajíe kampaň na říšské radě posuzuje stejně pessimisticky jako se stalo v »Národních Listech«. Ještě jedna výtka se dělá — výtka která vypočítána byla na zevnější efekt: diskre- dítovati českou delegaci na říšské radě vůbec a zvláště poslance národní strany svobodo- myslně. Bylo praveno, že skepticky posuzují stav věci ve sněmovně jenom Mladočeši, poněvadž mají strach před zemskými volbami a bylo dále praveno, že kali situaci na říšské radě samojediní Čechové a způsobem opravdu ne- stoudným vmetena byla na české poslance ža- loba, jakoby oni svévolně mařil parlamentní práci a všeliko možnost česko-německého smíru. Toho se opovážili odpůrcové národa českého vůči faktu, že v poslední době ni nejmenším činem, ni projevem Čechové nevystoupili jsouce zabaveni úplně starostmi volebními, že však na německé straně staly seskutky krajné nepřátelské, proti kterým vy- stoupiti jménem zákona bylo povinností všech, kdož v první řadě jsou povoláni zákony vyko- návati: c. k. ministrů a c. k. státních úřadů. My zajisté nevoláme po žádné persekuci spolků a jednotlivců, ale tolik říci musíme, že si ne-
#12 alto_textblock #12
dovedeme představiti v Evropě nějaký stát, ve kterém by »Spolek pánů domácích« mohl činiti usnesení, která jsou trestnými podle § 302. tr. zák. Jsme přesvědčení, že kdyby byl učinil takové usnesení »Spolek českých majitelů domů« a kdyby se byl usnesl, že nedá bytu německým nájemcům a vyzýval vlastní svoje nájemce podnájemce k vypovídání, že by takový spolek byl okresním hejtmanem neprodleně rozpuštěn Tolikéž dlužno říci, že nedovedeme si před- staviti stát, ve kterém by byl možný takový soustavný odboj proti zá- konům jako se děje v Chebu. Pá- nům tamějšího okresního a kraj- ského soudu jsou všecky zákony pouhým dýmem. Pro ně platí jenom de- satero vydané panem Wenceslausem Tittou. Všude jinde byla by vláda — nepravíme ve vlastním zájmu, ale v zájmu autority platných státních zákonů — zjednala pořádek v tom smyslu, který jest jedině možný: ve smyslu zá- kona, k tomu zákona nejvyšší instancí opětně důrazně vyloženého. Proto tvrzení, že milieu k nějakému českoněmeckému smíru bylo zka- ženo a zkaleno námi Čechy, odmítáme, tuto drzou infamii co nejrozhodněji a konstatujeme nespornou pravdu v ten rozum, že s lidmi, kteří vyhlašují vyhlazovací válku národu če- skěmu, že s lidmi, kteří způsobem barbarským odpírají bydliště českým úřadníkům, že s lidmi, kteří z německých soudů okresních a krajských vylučují češtinu jako jazyk u nich neobvyklý, nemůže býti nikdy žádného smíru a že všechna vyjednávání v tomto směru jsou márnými. Těmito jedy a těmito událostmi jest si- tuace vídeňská postižena. Vinu má na jedné straně vláda, na druhé straně Němci. My ne- máme viny žádné, nejvýše tu, že zůstali jsme při surovostech němjeckých klidnými a trpělivými čekajíc e, žel marně, na nápravu. Proto pohřešujemev projevu »Korrespondence-Austria«, která při- znává krisi parlame ntu, vyjasnění o tom, co ji způsobilo, to totiž, co způsobilo každou
#13 alto_textblock #13
ministerskou krisi rakouskou: německá nesná- šelivost a vládní slabost. »K. A.« sděluje z vedoucích kruhů kře- sťansko-sociálních: »Nelze popírati, že parla- mentní a politická situace, zvlá- ště pak ve výboru rozpočtové m, jest více než napjata. Protivy mezi německými stranami svobodomyslnými na straně jedné a mezi Čechy a vládou na straně drubé mohou nabýti každou chvílí onoho stavu pří- krosti, že nutno se připraviti na vážná otřesení veškerých parlamentních a politických poměro. Povaha věcí vyžaduje, by při tom kabinet bar. Becka měl roli sprostředkovací, a že jeho snahy po té stránce mohou býti provázeny úspě- chem jenom tenkráte, bude-li čásť parlamentních stran tuto sprostředkovací akci podporovati a uloží-li si živlové národně pokročilí v německém a slovanském táboře nějakou reservu. Především jest třeba, by zachován byl jakýsi, na polo uspokojivý poměr k jedné věci, aby důle- žité záležitosti, zejména položky ministerstva vyučování a justice projednaly se až po volbách na sněm český. Po těchto následovati bude úplný převrat politické situace j ak na né- mecké, tak i na české straně. Tolikéž strana křesťansko-sociální, jež není zúčastněna jako strana říšská voleb do sněmu království če- ského, může šetřiti úplně zájem německý v rů- ných národních podrobných otázkách a za- ujmouti stanovisko objektivní. Na všechen způ- sob po první plenární schůzi po- slanecké sněmovny stane se po- kus dorozumění o nejdůležitěj- ších národních věcech v obo. u vy- učovacím a justičním. Na úspěchu ta- kové akce záležeti bude, jak se vyvine celá poli- tická situace nadále....“ Tak bývá vždycky Od nás Čechů žádá se pokaždé zdrželivost, umír- něnost, sebezapření, od Němců nežádají toho oficiósové nikdy. Na nás troufá si, kde kdo, také tehdy, nečiníme-li nic jiného, než že vymáháme svá práva. Poruší-li však německý soudce aneb
#14 alto_textblock #14
FEUILLETON.
#15 alto_textblock #15
Sir Robert Hart o Číňanech.
#16 alto_textblock #16
Sir Robert Hart, jenž nyní v hodnosti čínského státního ministra skládá svůj úřad generálního in- spektora čínského celnictví, aby se po 53leté úspěšné činnosti vrátil do své anglické vlasti, náleží k nej- význačnějším organisátorům anglickým, kteří vstou- pili do cizích služeb, a zároveň jest nejpovolanějším znalcem Číny i svědkem obrození nebeské říše. Jako devatenáctiletý mladík odešel v britských konsulátních službách na dálný Východ a od té doby spatřil opět Evropu jen dvakrát, za krátkých návštěv, posledně před 29 lety. Když před dvěma lety žádal za propuštění z úřadu, mohl tehdy jako sedmdesá tník právem připojiti: „Po tak dlouhém vyhnanství neúnavné práci toužím po odpočinku a přes to, že jsem na svůj věk neobyčejně zdráv, prozrazují mn různé tělesné nedostatky, že zde věčně nebudu.“ A v říjnu r. 1906 připojil: „Moje dny jsou plny práce, jež se stále množí a stává se rozmanitější i zajíma- vější, ale měsíce v roku plynou a mládí i mužný věk jsou pryč. Jsem nyní starý — velmi starý muž Posud jsme pouze vyměřovali cesty a připravovali základy, ale nyní přikročí nová generace ke stavbě a čínská pagoda vynikne vysoko nad národy. Ne- spatřím již střechy, ale povždy budu míti uspoko- jující vědomí, že jsem byl po půlstoletí při díle v této zemi, které se otvírá skvělá budoucnost.“ Tato víra přivedla jej již r. 1859 do služby čín- ských námořních cel a tato víra v Čínu získala mu také neobyčejnou důvěru rozhodujících kruhů čín- ských, což mu zajišťovalo mocný vliv na záležitosti Číny. Často se říkalo, že sir Robert Hart jest co do citu a vlastenectví čínštější než Číňané sami. Celý život věnoval svému dílu, odmítl státi se anglickým vyslancem v Pekině, myslil, že jako generální in- spektor vykoná více ku probuzení země, která se stala jeho působištěm. 8000 úřadníků poslouchalo malého šedivého autokrata v Pekině a žádný Evro- pan nenahlédl tak hluboko do tajemství čínského života jako tento muž, jenž po více než padesát let působil v říši středu s Číňany a nikoli proti nim. Čínské poštovnictví, jež dnes čítá více než 2000 úřadů a dopraví ročně přes 100 milionů balíků, vzešlo z neunavné snahy malého mlynářova syna z hrab- ství antrimského a majáky na pobřeží jsou jeho
#17 alto_textblock #17
dílem. Jeho dalekosáhlé plány směřovaly až k finan- ční reformě, při čemž měl výnos pozemkové daně sloužiti ke zrízení čtyř stálých armád po 50.000 mužích. Hlavní jeho prací však zůstala správa cel- nictví, základu to čínských financí. Jeho víra v Čínu byla neochvějná a s radostí pozoroval rozvoj čín- ského reformního hnutí. „Nejsou útočným národem, jsou národem pasivního odporu,“ vyslovil se ještě nedávno k anglickému publicistovi Douglasu Story- ovi, jenž ho v Pekině navštívil právě ve dnech, kdy starý otec spatřil opět jako dospělou ženu svou dce- ru, kterou posledně viděl jako malé dítě. „Ale jsou přesvědčeni, že všechny cizí mocnosti s nimi nečest- ně nakládaly, ba přímo je podváděly. Cizinci se- znaly všechny výhody čínské slabosti a zneužili je- jich zdvořilosti. Konečně se Čína zvedá k energii Bude s cizími mocnostmi jednati tak, jak tyto jed- naly s ní. A nejsou-li Číňané dosti silni, aby neví tané břemeno cizinců setřásli, nepovolí aspoň žád- ných nových koncesí.“ Sir Robert Hart zapisoval věrně dojmy svéh života do denníku a jeho poznámky tvoří nenahra- ditelný příspěvek ku poznání největší říše Východu
#18 alto_textblock #18
= Drama v japonské čajovně. Z Jokohamy se sděluje: Japonské ženy a dívky nejsou vždy tak něžné a oddané, jak je cestovatelé obyčejně líčí. To zakusil v těchto dnech druhý důstojník francouz- ského obchodního parníku »Vílle de Marseille«, za kotveného na rejdě honkonské. Mladý důstojník jménem Gaston Dorville byl asi před rokem se svou lodí rovněž v Honkonu a seznámil se tehdy v ča- jovně s mladou Japonkou, která tam byla zaměst. nána. Mezi oběma vyvinul se poměr a důstojník slíbil hezké divce, že ji vezme s sebou do Evropy. Dívka náležela k lepším krubům, byla — aspoň dle japonských názorů — jemně vzdělána, to zna- mená, že uměla trochu hráti na mandolínua znala zpěvy starých japonských básníků, uměla tančiti a baviti shromážděné hosty v čajovně. Nenáležela však nikterak ke ztraceným bytostem, ne- boť v Japonsku rozeznává se přesně mezi čajovnami, které slouží veřejné neřesti a takovými, jež hostu, který popíjí čaj, chtějí poskytnouti po několik hodin příjemné zábavy. Jednoho krásného dne parník »Vílle de Marseille« odplul a opuštěná přísahala pomstu svůdci, jenž na ni zapomněl. Před několika dny, když parník opět zakotvil v honkonském přl-
#19 alto_textblock #19
stavu, vábila mladého důstojníka zvědavost do oné čajovny. Sotva s několika soudruhy vkročil do míst- nosti, vrhla se na něj gejša se zuřivým výkřikéma vrazila mu vší silou do srdce širokou dýku, kterou měla ukrytu pod hedvábím svého kimona. Než zdě- šení soudruzi důstojníkovi mohli dívku chopiti, způ- sobila si také sama smrtelnou ránu a zemřela, zatím co před čajovnou zpíval slepý žebrák sentimentální písně. = Ze stadentů lupiči. Z Uticy se sděluje: Půs vodci celé řady krádeží byli objeveni zatčením dvou studentů z Utica Free Academy a sice 19letého A. Locka a 18letého J. P. Jonesa, kteří doznali se k nim při výslechu v úřadovně distriktního návladního. Mla- dý Jones jest synem zdejšího kněze a mimo studie na akademii byl zaměstnán jako reporter u lokálního časopisu. Dle vlastního doznání Jones počal svou karieru zločinu ve školních místnostech akademiea kradl, nač přišel. Tyto krádeže byly podrobně po- psány Jonesem v různých článcích, jež napsal pro ča- sopis, u něhož byl zaměstnán. Dalším polem jeho pů- sobnosti byla lékárna, již obral nejméně o dvě stě dolarů na hotovosti v různých dobách při telefono- vání časopisu ve příčině historek, jež měl vyšetřiti a popsati. Úspěch, jakého se v tomto oboru dopraco- val, přiměl jej, že si přibral společníka v osobě spolu- žáka A. Lockeye. Záhy dle přiznání Jonesova také jiní studující nastoupili zločinnou cestu a krádeže v městě úžasně se množily. Nebylo jediného dne, aby nebyly hlášeny s různých částí města. Asi před týdnem Jones a Licke vyloupili dům kontraktorav těsném sousedství Jonesova vlastního domu. Jonesův otec ve chvíli té kázal v kostele, kdežto matka a se- stra jeho dlely doma nemocné. Obě ženy, zaslech- nuvše šramot ve vedlejším bytě a tušíce, že tam pra- cují lupíči, ukryly se pod postel, jsouce daleko my- šlenky, že by tam mohl „pracovati“ jejich syn a bratr na svých pokusech lupičských. Když pak zločin byl oznámen policii, byl Jones jako zpravodaj vyslán ča- sopisem svým, aby loupež vyšetřil a popsal. Po té Jones a jeho tlupa obrátili svou pozornost k časo- pisu, kde byl zaměstnán. Jones, zaopatřiv si žebřík, vlezl oknem do pokladny a ukradl peníze spolupra- covníků i své, jež se tam v obálkách nalézaly. Jones a jeho společníci užívali zločinným způsobem naby- tých peněz ke spekulaci na burse a to vedlo konečně k jejich prczrazení a pádu. Jones a Locke byli zatčení pro krádež v Utica Academy. Tu vyšla na jevo jejich spekulace na burse a pod nátlakem přiznali se ke všemu a prozradili své společníky.