Vycbáľ.i kaf.dý den Imo т neděli • svátek.

Předplácí se v administraci •■«rovní nilo* Cis. 1КОЯ-П.

■faitne .... ttmletné .. yAlletné ... eatoročné ..

2 5 10

* Pnie: poitoo:

*1. 90 kr. j 1 zl. 25 kr.

Jednotlivá Öisla po 4 kr. 7a doDiáenl do doma méelňai 10 kr.

DOFMSY frankované a podepsané pHJimA r ©dalece v Ostrovní ulici č. 1508 П. Rukopisův ■evraefme ш uepoilepianýcb nedbám« KKKLARIAfB •ecapečeténé pozýlány bucfteí netrnn- kovány. Initráty poéitám« co &«jl«vsi]L

€Шф 164.

V Ргаже, v patek dne 20. července iWPiJ.

Kočniк XV.

Nix böhmisch! — Neroznmím! — К. — Zdá se, jakoby domácí náš pokoj,­ o jehož zachování poslanei naši tolik se přidiůují, měl přece býti porušen a to nekonečnými­ štvanicemi našich domácích fakcio- fláv. Sněm český má množství nutných ba neodkladných věcí к vyřízení, к čemuž třeba především klidné mysle a vzájemného spolupůsobení všech stran, avšak domácí ka- zimirové chtějí miti šarvátky stůj co stůj. záminku к rozbrojům jest jim hej, kdo se chce vadit, chápe se slova i nejnevinnějšího. Dnes naši domácí fakciosové. kteříž po- sýlají dítky své do Sas a do Švýcar pro trochu němčiny, horší se a horlí na ty, kteříž­ chtějí, neb vládě tolik popouštějí, aby němčina středních školách obligátním byla předmětem. Věru nevíme, eo by proti tomuto rozumně­ namítati se mohlo. Přeložme české království někam do Australie,­ neb aspoň kamsi do Rus na Bere- zínu, utopme 40 milionů sousedních Němci ve Vltavě, jako topili se Francouzové v Be- rezíně: pak by snad i školní rada Mareše řekl: neučme se němčině, к čemu nám jl třebal Naši čeští němčožrouti pohříchu zapomínají,­ že Vltava i Labe vtékají do moře německého­ a že hlavní směr všech českýc drah vede na? sever к Hamburku a na jih přes Vídeň к Terstu. Všechen náš politický, obchodní, ano na mnoze i sociální život pro' tkán jest živly německými. Ještě před 50 lety mohlo se v našich menších městech a ve vsích tvrditi, že obyvatelstvo němčiny naprosto­ nepotřebuje, avšak dnes v době železnic­ a telegrafů, v době. v nížto obyvatelstvo, jmenovité sousedních zemí ustavičně se míchá, světový průmysl a obchod i po české zemi prandi, v době pravíme této horlit proti světové řeči, jakou jest němčina, proti řeči, kterouž mluví se — kromě Moravy — ve všech snad sousedících zemích zemí : to zda se nám býti příliš úzkoprsým, příliš mali cheroým, titěrným, ba pošetilým. Asi před 20—30 lety, když ještě h u- saři po našich venkovských obcích bývali rozlo eni, bývaly časté třenice mezi hospo dářem co domácím pánem a mezi panem teremtete! Tehdy o té křídové čáře vědělo každé dítě, kterouž pan husar rozdělil světnici na dvě půle, z nichžto ta lepší patřila panu teremtete a druhá horši hospodáři a jeho rodině I Tehdy byly v každém větším statku u nás dvě národnosti více méné příkře od sebe odděleny. Na jedné straně po tichu klel a na hlas bědoval hospodář česky a na druhé poroučel a teremtoval husar ma darsky. Však i tu poznenáhla nastávalo smiřováni­ a překračování čáry křídové. Totéž chtěli by i naši fakciósní teremtetové za- váděti. Čechy křídou neb tužkou na papíře­ (!) rozdělit! — dalo-li by se to ! — na dvě strany, načež podél obou hranic nastavili­ dvojí tabulky s nápisy na jedné straně: nix böhmisch! a na druhé : n e rozum­ í m ! a pod tím : kdož by se opovážil německy­ (naproti zase česky) m 1 u v i t i, bude

FEUILLETON.

moderni katolíci. Několik výstupů z venkovského života. Nspisl venkovský farář. (Dokončení.) Výstup pátý. (Místo: Fsrs. Osoby: Nadlesní. Farář.) Nadle sní: (Celý rozčilen spěšně zaklepá­ a vejde ) „Velebnosti, prosím, honem, rychle pojďte k nám!“ Farář: (Zaleknut vzezřením nadlesníbo, vítá ho podávaje mu židli.) „Co se stalo, p. nadlesní?* Nadlesní: (Usedne a šátkem utírá si pot s čela a s očí slzy.) „Neštěstí! Hrozné neštěstí 1 Má Růžena, má dobrá paní jest na smrt 1* Farář: „Ach! tot ovšem smutněl* (Posýlá pro kostelníka.) „Tot smutné ! Nesmíme­ se zdržovali.* Nadlesní: „Lékař myslí, že to horečka nedává naděje — —* Farář: „Tot arci povážlivé, ale jen důvěřujte v pomoc Božskou I Kterého lékaře máte ?* Nadlesní: .Pana N., jest dovedný.* Farář: „ a zbožný, řádný muži To jste dobře volil ! Bílá vrána to mezi lékaři,­ kteří z větší části za hanbu bý ti kladli, ukázali nčjakou zbožnost na sobě Žel Bohu!* Nadlesní: „Pan N. mi řekl : Já léčím,

ze země vypovězen I Bylo by to ovšem směšné, avšak právě к tomu ultrasové na obou stranáeh směřují. Na štěstí tímto bláznovstvím mohou býti posedlí toliko výstředníci na obou stranách Jděte na Krkonoše, tam po staletí Němci obchodují s Čechy a Češi naopak s Němci. Tam o sporech národních dosud není ani slechu. Jsou i tam národní zuřivci, ale jen mezi těmi, kdož nemusí v potu tváře chleb svůj dobývali. Chudší střední třídy do dneška ještě bratrsky se snášejí. Tatáž třída, která takměř žádných no vin nečto, aspoň neitváčských německých, aneb i českých, naroz hraní mezi Čechy a Němci dnes po starém, staletém zvyku svém mluví se oběma zemskými­ jazyky. Na Krkonoších do dneška po měrně jest nejméně škol šulferein- s k ý c h a kdyby jich tam bylo kolik chtělo, neponěmčí se jimi ani jediná česká vesnička. Nechť tedy udělá se i u nás „ve velkém*­ tentýž husarský kousek a Čechy nechť čárou rozdělí se na dvě polovice národně­ přísně od sebe oddělené : čáru tu bu dou překračovali stejné Němci jako Češi a Němci budou děti své do Čech na „handl* dávali zrovna tak, jako češi a poskytne-li se Čechu příležitosti ve středních školách při učiti se němčině, budou němečtí tatíkové nejdříve na to žehrali slovy asi : proč pak i naše děti nemají tátéž příležitosti, přiučili se češtině, jako děti české ? Proudný veřejný­ život, světový obchod, hromadné­ míchání se lidu v době naší smete s povrchu země co nejdříve ty slepé štváče, smete i všechny zákony, kteréž tu a tam jednostranně a nespravedlivě к ukřivdění jiných národností se vymýšlejí. Proto jen žádný „husarský­ kousek I*

Paběrky. —k.— Obrázek z Italie, čteme li itsbké aneb i naše liberální listy, tn zdá se Dám, ie vzdor revolučníma rachn je „IMiz ona* rájem­ jak v ohledá msterielnim tak i v dochov- nim životě. Ta liči se italský blahobyt, italská volnost až do záviděni ; jinde opět velebf se patriotismus „‘jednoceného* poloaostrova apeninského,­ tam zas podhoraje se vládě, vavříny bázi se vědě a umění, vyznamenávají se domácí výrobky a j. Italie zkrátka celá od Alp až к mysu Passaro piove dle liberálních malířů v Samém­ blahobyta. Kdo viak dnes se do té evropské­ zahrady podíval, jinou nám zazpívá. V Janové,­ Benátkách, Neapoli i v fhmé každodenně dočte se neb nslyií, že několik lidi hlady zemřelo,­ několik z bídy se zavraždilo a mnoho z nedostatku výživy na západ se odstěhovalo. Téměř­ dvě třetiny rozkošné, naifm Milotou Zd. Polákem opěvané země této leží ladem ne proto, ie by byla nevzdělatelna, ale pro nedtetateb rol nichého pracujícího lido. Vláda ješ^ě к tomn ostavičně dané zvyinje aneb nové si vymýšlí. Mladý lid etiti se polní práce, anf vidi, že mn ni hyne užitek nepatrný i vrhá se raději na moře mnohohlibné. Co se toho dnievnlho života

týče, jest Italie proti nedávné ještě minulosti markům pokuty. Svědky byli onino dva vyho- mrtvoloa. 21 nniver.-it a naivere tek vegetuje zeni. To dopálib jinak spořádaného šenkýře i takž jakř, zápasíc mezi životem a zánikem ; nor- zažaloval svědky jakožto rnš tele domácího řádu mátni školy dosud jsou nespořádány a amèni v a pok< je vzpomenov si na onu hádka. Udavači mnohých městech úplné zavadlo. Za to bojt an- odsouzeni byli, jelikož se dvěma svědky vina lický rinaldinisrans v Sicílii, Kalabrii a Sardinii jich dokázala, kn placeni útrat soudních a do tak, jako v Albánii nebo Malé Asii. Ročně prů- vězeni první na 14, drnhý na 8 dni. — Podá- márem spáchá se 2000 úkladných vražd. váme případ ten z obecného života, protože a Kriminály se plni, ba již přeplňuji а к torna nás kvete teď deonnciace ovšem „nóbiejiibo* známa je dobře „přísná* policejní správa ital- drnho, ale trestuhodnější než zmíněná byla. ská. Pouliční výtržnosti json na denním pořádku. Sprostý jeden takový udavač sám nese velkou Lid zpívá a pohvizduje li raději pochod Mamo- viuu rušeni veřejného pokoje, a mira mezi učili­ ho než královskou hymnu. Král je hříčkou tehtvem a duchovenstvem, mezi rodinon a iko- zchytralých ministrův, kteří nejdříve pamatuji na Ion i zasluhuje pořádného pokáráni a přiměře- sebe. Crispi, kterýž opěi urval jedno porteihoille, ného trestu, kterýž choďas fám na sebe uvalil, byl dřivé bldákem, jehož ve Florenci odsoudili, obžalován i odsonzen byv veřejnosti, ie nemohl zaplatit 80 franků a dnes je mil- lionářem. Český sněm. Dnes nikdo ? Italu n* lojahto kn kr&li ne- nmře. Zaj tnavým je popatřili na lid v ulicích, (Devátá schůze. Dodatek.) jede-H panovník někam. Zdvořilost jejhh vůči Dalším předmětem denního pořádku jest mocnáři se n nás říká hrabství. — Ještě před zpráva komise prc véci obecni a okresní v při- г. kem 1870 byl Rim onačejší; — naříká sama řioě statistických výka.ů o přirážkách na po- patriotická „Rassegna* а в ni radikálni „Capi- platniky uvalených a o výlohách obci a okresů tale* — od té doby světové naše město mnoho roku 1881. Zprávu podává posi. dr. Jan P a- ztratilo.* Tak mlnvl samy nltra-patriotnl listy lacký. Zemský výbor navrhuje, aby se stati- italské. — Řím celý je nespokojený. Rozerva- etické výkazy tyto vice nesdělávaly, poněvadž nost jeho neni světu tajna. Zde nelze ani slepce nent možná podali je úplné, echázlt ve výka- ani hluchého oklamali. Garibaldismn obývá, bída zech z r. 1881 6 okresů a 229 obci. Komise jej ochlazuje. Jmění klášterní je pobráno, není rozpočtová ale navrhoje, aby u sdéláváni Uke- almninihův. Lid znenáhla otevírá oči ze slepoty vých výkazů bylo pokračováno, poněvadž velmi své a pozírá po očka na vlastence, kterak o své json pončoé. kapsy se starají a lidu nechají hynonti. Proto Posi. dr. Škarda háji návrh zemského také výsledek posledních římských voleb byl výbern, aby ее výkazy tyto nesdělávaly, poně- zcela jiný. Katolíci dodělali se rozhodného vi- yadž nejsou a nemohou býti pravdivé, z kteréž tězstvi nad stranou liberální. Řlm vystřízlivěl příčiny nejsou také poučné poněkud z opojení svého Garibaldismem а ко-, KnIíe Karel Schwarzenberg přimlouvá mumsmem. se za návrhy komise, aby výkazy ještě dále byly t í l у> ’Л p Л pr,av0n Pé? ľ. “ľ- «dělávány a tvrdl, že sám o mnohých položkách skon toho kterýž shromažďoval je) pod kříd a j0 přesvédčeil) ie 8prt¥né bjly p/d4nP Řečnlk Sadu* h4j l ,eJ Pr0tl krBhaj<Am ¥^cho'ln 1 z4' hájí okresy před tařknutím, jakoby nedbale po- Ükazy na tělesech nehezkých. d4Tal|> zPr4jy- , Profesor Brooke y Ner-Yorko poiorovtl ao?é j0B . ® * Ä r ^ * vjímá se opět slov» л skvrny na slanci v průměrn 50.G00 mil i oče- 0?Ä;°dnnJe stanovisko zemského výboru proti bával dle toho, že ptijdoo silné větry a bouře. Piedeel4mn řečníku. Důlež tost statistiky nikým Neklamal ze. Y Novém Azglicbn řádila hrozná пв“‘ P°P,r4n». »v»ak “в«1 data falešná, raději vichřice в boari, která zničila všecka úroda a řůdná. zabila 14 lidí. I n nás měli jsme v posledním Posi. Adámek: U nás je nám při každé čase bouřky s chladným větrem. — Ye Yarm- pr&ci zákonodárné zápasit! в nedostatkem stati- brunnn ve Slezsku pozoroval opět hvězdář jeden **ických dat a tuto ještě podává ze zemským zatměni hvězdy dvqjité měsícem za jasného dne. výborem návrh na odstraněni i těchto výkazů. Hvězdáři tomu říkají, že se hvězda „lepí* ku Když král. hlavní město Praha může miti svoji měsíci. Při vchodu hvězdy do okraje měsícového statistickou kancelář, proč by ji nemohla miti pozoroval asti onom, že světla hvězdy ubývá, z tak4 země? Ěečnlk prohlašuje se pro návrh čehož soudí opět jako jiní při zatměni slánce, komise. že měsíc obklopen je též atmosferon. ! Dr. Rnss neříká si, že etatístika v Ra- Třetl mesinárodnl sněm hin- koňsko vůbec velmi je zanedbána, choněmých v Brueseln položen je na den Poe), dr. Rieger: Shoduje se úplně s kni- 21. srpna. Kdož by se zúčastuiti chtěl, má po- žetem Schwarzenbergem, abychom měli data sudati­ opovéď do 30. t. m. e příspěvkem 6 franků tistická o tom, jakými poplatky je země stižena, na jednatele komitétu, král. ředitele umělecké avšak praví, že i to je pravda, co pověděl zde zahrady ve Yilerode, Gillekens-a. dr. Škarda, že falešná data cenu nemají. Pro Potrestaní udavači. Hospodský je- případ, že přijaty bndon návrhy komise, činí den měl s dvěma svými hosty potyčka „řečni- návrh, aby zemský výbor byl vyzván, by důkladně скоп*, v niž to tak daleko došlo, že oba ze uvažoval o tom, jak by >e dala opatřili data šenkovny vyhodil. Za několik dni přišel host a věrná a správná, po případě, aby navrhl na nejdál­ si nalit kořalky. Brzy na to obdržel ho- bližiim zasedání přiměřený zákon rsmebý. spodský obsýlku na úřad Byl obžalován z ne- Poslanec hrubě Lev Than hájí rovněž dovoleného výčepn kořalky a odsonzen kn 36 návrhy borni ze a zastává se obci, o nichž praví,

ale Bůh hojí ! Vaši paní jen pomoc Boží může zachrániti ! * Farář: „Šlechetný to muž! Dobře pověděli*­ Nadlesní: „I doufám *teď jen v Boha 1 Jen kdyby mne vyslyšel ! Jen tenkrát aby se smiloval 1* Farář: (Soucitně pohlíží na zkormouceného­ muže.) „Děkuji Bohu, že tak mluvíte­ “ Nadlesní: „O, vím dobře, chyboval sem ! o Boha tak málo dbal Ale en tenkráte pomoz, Bože ! Pane faráři, pojďte , iž, pojďte a proste vy Boha, snad vás Bůh uslyší I* Farář: „Hned půjdu. Věřte, budu se vroucné modlili. Chci prositi Boha, aby uzdravením vaší choti dal vám znamení své moci a lásky i spolu poučení pro život* Nadlesní: „Ano, budu si to pamatovali­ a slibuji, jest li mně Bůh paní mou zachová,­ že budu lepším křesťanem * Farář: „Dejž to Bůh! Nepomyslíte si

lid. „Lid ať věřil* jest vaší stálou frásí, ale než že býval to lehký hejsek a nyní ve vymy­ — — my náboženství nepotřebujeme! šetřování u soudu zemského v P. se na- Co má ten lid si mysleli, když u vás uče- lézá * nějších, u pánůl vidí úplnou netečnost Učitel: „A odkud ráčíte * náboženskou ? Než dosti o tom nyní!*) Farář: „Na tom nezáleží. Dosti na (Vejde kostelník s klíči.) tom, že to vím, a Bohužel ! že jest to pravda I Farář: „Jděte napřed, p. nadlesní! Lituji vás, ale i vy sám do jisté míry zavinil V malé chvíli jsem u vás. Jen buďte klidným jste, co se stalo * a ušetřte paní nářkem! Důvěřujte v Boha! Učitel: (Smutně.) „Nevíte, Velebnosti, Jsem přesvědčen že vaše zkroušená mysl, jaký to trest pro mě a celou mou rodinu, s jakeu u Boha pomoc hledáte, dojde vyšly- Paní má může se zbláznili, a já chodím, jako šení — — “ zmámený * Nadlesní: „O, kdyby se tak stalo 1 Farář: „Nedivím se vám ; že ale ne- , j« o™»*; cítÄŕn-ŕm Pnh„ i« chal jste to tak daleko dojiti?“ Učitel: „O, já už dávno napomínal i

Budu do smrti vděčným Bohu!' Výstup šestý

(Místu jako předešlé. Farář, učitel Přeučil.)

prosil, ale nic naplat. Syn mne už neposlechne.­ Dovolával jsem se své autority, že

(Učitel vchází zaražen a nesměle dává pozdravení, jsem jeho Otec, ale on se mi vysmál — —” Farář však nenechává jej v rozpacích a srdečně jej Farář: „Ach, toť smutnější jest, než vít4-) I jsem tušil ! Vidíte, vidíte 1 Vy, p. učiteli, ne- Farář: „Odpusťte mi, p. učiteli, že mohl jste pochopili, proč se má člověk cizí jsem si pro vás poslal ! Těší mne, že jste si | autoritě podrobovali, a ejhle 1 Váš vlastní r , neobtěžoval přijíti ! Rád bych s vámi poho-jsyn směje se autoritě 4 božského přikázaní ani, p. nadlesní, jak velice mi na tom zále-lvořil si a — domluvil se.* i autoritě Vaší — 1 * ~ * Učitel: .Тс

žeti musí, abyste vy a ostatní páni úředníci | náboženské své povinnosti plnili! Považte, že zraky lidu obecného na vás jsou obráceny. Vy jste bohatší, jste vzdělanějšími Lj. : učenějšími;­ i očekává lid, abyste vy dbali také více o kostel a Boha * Nadlesní: „Nahlížím to, ale Bohužel­ 1 človék odvykne * Farář: „Tot právé smutné I Odvykli , ste přemnozí koatelu a modlitbě a v tom ileúáte vzdělanost, povsnešenost svou nad)

Učitel: „O, prosím, prosím *! Učitel: „To mé také nejvíce bolí. Ať (V duchu: „Co asi chce? snad skrze mého'by byl chybil. — chyba člověkem vládne —

syna ?*) Farář: „Přál bych si, abychom se dorozuměli­ a aby opravdová upřímnost mezi námi panovala. Na svém synovi Jaroslavovi učinil jste, p. učiteli, zajisté smutnou zkuté nost * Učitel: „Jak? Velebnosti ráčíte vé- děti ?* Farář: „Podrobného o nám nevím,

ale roné se postavili, mně otci * Farář: „Budiž vám to smutným poučením­ a jiným výstrahou I Snad jste teď zaměnil­ poněkud svoje náhledy ? Byl bych z toho jen potěšen.* Učitel: „O, v mnohém, Velebnosti, v mnohém I Poznal jsem, že to není všechao takové, jak to liberální listy hlásají * Farář: „Než nechrne viak na starých