#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXXV
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 21. září 1905.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 260.
#4
alto_textblock
#4
Na rannt a odpol. Ilsty
předp lácíi set
v Praze v ašminlslraei
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí diezáškon
na zaříle
na etvt leta. . . . 7 K 50
ve mitalkách
na město . . . . . , 2 K 30 h
Fošiou
a naěsie
tr. . . . k
s dvejí zkrili
na měsíe
r la . . . .
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejii
ranni číslo o sobě . . . za 8b
odpolední
. . . za 2h
Va sllaltách sa venkovš:
ranníi žíslo. . . . . . . . 10h
sdpolední . . . . . . . . Sh
Inseraty
plati ze botové sopřsě
Přeěploeeni a ingerty přljmt dminl-
strace v Marisnské alici č. z.
Tam nscházetí se tčž prdakc
Uskšesaespečive „NáloduHtM Lista-.
Rukopisy ze nev raeeji.
#8
alto_textblock
#8
Sensační obrat
#9
alto_textblock
#9
Včerejším večerem dolétla nás z Vídně
sensační novina: J. Vel. jako král uherský
rozhodl se, že pozve k sobě příšti soboty
všecky čtyři předsedy spojených
stran opposice maďarské, tedy: Ko-
šuta, hr. Julia Andrássye, bar. Banffa
a hr. Aladara Zichya k audienci — na-
jednou. V tomto společném slyšení učiní
prý mocnář k vůdeům koalice programa-
tický proslov, „ve kterém vylkne cíle,
jaké mu při řešení krise uherské tanou na
mysli“, a zejmena prý olevřeně Maďarům vy-
loží, z jakých historických (?) a vojenskýeh
důvodů musí koruna hájiti jed-
notně (německé) velení ve společ-
ném vojšti rakousko-uherském. Potom
bude koalice znovu vyzvána, aby předložila ko-
runě svůj program, který by se
srovnával v podstatě s tímto osvědčením
královským a tak umožnila králi, aby z iejo
řad vybral Uhrám ministerstvo parla-
mentní většiny. —
Již samo propuštění neparlamentního mini-
storstva Fejérvárova, odůvodněné výslovně
tím, že nepodařilo se mu dosici vy-
rovnání s opposicí, objevovalo šíro-
zřejmě, jak velice králi uherskému záleží na
rychlém překonání nesnesite-
ného „mrtvého bodu“, v němž trvá
od počátku roku krise uherské.
A není věru divu. Odpor maďarského ná-
roda dnes nedá se nikterak snadno zlomit. Mu-
sila by se dříve celá ústava uherská z kořenů
vyvrátit. V Cislajtanii mají vlády vůči opposie
parlamentni snadnou hru. Odepře-li jim daně
a rekruty, zavrou prostě parlament a povolísi
je prostě famosním paragrafem čtrnáctým
„ústavně“ samy.
Nezvolí-li zde parlament kvotovou deputaei
— ustanoví se kvota cislajtanská na společné
záležitosti prostě „automaticky“ cisařským na-
řízením. Ba ani odopření volby do delegace by
žádnou vládu eislajtanskou nepřivedlo valnědo
rezpaků. Panská sněmovna by ajistě vždy své
delegáty vyslala a ti by prostě povolili společný
rozpočet v pěti minutách, až by Excellencím
Goluchowskému, Pitreichovi a Burianovi srdce
v těle plesalo. Vždyť už bylo na mále, že se
chtěly vypisovat i veliké, stamillionové státní
půjčky bez svolení parlamentu eislajtanského.
To vše jde u nás — vděk krásné zdejší něme-
cké „ústavnosti“ (!) bez obtíží. Neboť němečtí
liberálavé, zdělávajíce prosincovku, vyhradiliv
ní absolutní vládní moci tolik dvířek, že ani
liščí doupě nemívá tolík východův. Zeela jinak
v Uhrách. Tam není v ústavě ani potuchy po
nějakém absolutistickém § 14., ale tam se v
ústavě přímo a výslovně praví, že vláda nesm
vybírati daní, ani assentovati brancův bez před-
chozího svolení sněmu uherského a že nikdo
nemůže býti nucen ku placení daní a ke sta-
vění se k odvodu, není-li tu řádně sněmem při-
jatého a králem stvrzeného zákona. Nad tož
teprv, aby směla vláda přes hlavy sněmu uher-
ského dělati státní dluhy na vlastní pěsť. Musili
by je pak ministři hradit z vlastního. Ale kromě
toho mají Maďaři ve své starobylé, rozsáhlé
samosprávě župní a městské nej-
znamenitější hradby proti každé libovůli vládni.
a málo je vládě platno, že úřadnictvo těchto
stuličních úřadův jest dnes postátněno, a že
tedy slouží jaksi dvěma pánům; zkušenost uká-
zala, že maďarské to úřadnictvo v případě kon-
fliktu mezi vládou a národem, drží k ná-
rodu proti vládě, nestrachujíe se o svůj
chléb a o svou kariéru, ale spolehajíe, že ná-
rod-je v případě nouze neopustí. Výborně or-
ganisovaná a bohatými magnáty podepřená op-
posiční většina maďarská také hned při za-
hájení boje pamatovala „na zadní kola“ úřad
nietva stoličného, zakládajíc fondy pro jeho zá
štitu v případě persekuce. Právě dnes se ozna-
muje, kterak mnohonásobný millionář Desider
Pronay dává celé své jmění opposici ke služ-
bám, aby byli zajištění úřadnici, kteří by pro
svůj trpný odpor byli vládou chleba zbaveni.
A podobně učinila řada monovitých šlechticu
maďarských. Následek toho pak jest, že letos
nemůže býti v Uhrácn žádného odvodu
k vojsku, že se nescházejí daně, že
sněm uherský nevolí delegaci, ná-
sledkem čehož nebude žádného zákonne
povoleného rozpočtu společne-
ho, zkrátka, že nadejde s matematickou jisto-
tou den, kdy státní uherské pokl adny
jakož i kasárny uherských pluků
budou prázdny.
Toho dovede dokázat na půdě uhersk
ústavy stojící a tedy zákonná opposice
maďarská. Koruně by pak nezbývalo nie
jiného, než prohlásit uherskou ústavu a celé
vyrovnání rakousko-uherské z roku 1867 ne-
platným a obnovit vojensko-byrokratický abso-
lutism v Uhrách jako za Bacha — anebo sá
hnout k demokratickému prostředku všeobee-
ného hlasovacího práva, oktrojovat tento demo-
kratický volební řád a silnou mocí zastítit př
velbách svobodu voličův nemaďarských prot
zuřícím maďaronům.
Než, tohoto heroického, nemaďarskými ná-
rody a sociálními demokraty žádaného pro-
středku se koruna právě odřekla. Zbývala by
tedy jen volba mezi výminečným stavem vo-
jenského absolutismu anebo mezi konstitučním
smírem a vyrovnáním se s opposiční většinou.
Nebylo pochybnosti, že starý konstituční krái
uherský František Josef I. neodhodlá se vůči
Maďarům k systému, prvé označenému, alébrž
vynasnaži se ze všech sil o dohodu po dobrém.
— Avšak že forma té dohody bude tak ne-
obyčejně slavnostní, tak okázale a
dějinně dramaticky zaonačena, aby na ráz
celá opposice (krom hr. Apponye) byla
pozvána králem k vyslechnuti jeh o po-
#10
alto_textblock
#10
sledního slova královského, jež
bude zajisté obsahovati nejedno pro Maďary
cenné nabídnuti, nejednu důležitou národní neh
politickou koncesi: toho se věru do včerejšk
sotva kdo nadál.
Věříme, že případ způsobil ve Vídni ne-
malou sensaci a že učiní hluboký a blahý do-
jem na všechnu politickou veřejnost v Pešti.
Tolik je jisto: koruna respektuje
uherskou ústavnost a její prin-
cip: vlády parlamentni, vyšlé z vělšiny z vo-
lených zástupcův národa maďar-
ského a snaží se proto dohodnout se s op-
posicí o program takové parlamentní
vlády vzájemnou povolností, aby nikde nebylo
ani přemožených, ani vítězův, alébrž vrá-
tila se bývalá harmonie mezi krále a většinu
maďarského zastupitelstva národního.
Sejde ovšem nyní všechno na tom, jak daleko
koruna popojde u své mírumilovnosti opposici
vstříc a v čem tato sleví se svých požadavků
v otázce vojenské. Vždyť vlastně jen o tut
točí se celý spor.
Nuž, večerem příští soboty — 23. t. m.
— snad již bude rozhodnuto, a ubohý par-
lament cislajtanský nalezne snad již
při svém shromáždění se velkou krisi u her-
skou — rozřešenu! Co tomi asi řekne?
Možno, že tolik jako nie, možno ale též, že v
něj hotová událost udeří šlehem tak ostrým,
že se počne, podrážděn, hněvivě vzpírat proti
svému milému krotiteli Gautschovi, jemuž
hrozí dnes již netoliko Adlerem vedení rakoušt
sociální demokraté, alébrž i Luegrem
a Liechtensteinem vedení dolnorakoušti kře-
stanští sociúlové bouřlivou odvetou
pro jeho polírání myšlenky všeobecného, rov-
ného hlasovacího práva v Uhrách, zatím co ně-
mečtí radikálové ho podezřívají z tajného nad
držování nám Čechům a Polákům na úko
interessův Němeetva. A tak naposled může
roflex skončené krise uherské záležeti v Cislaj-
tanii v zostření krise zdejší.
#11
alto_textblock
#11
Politické zprávy domáci.
V Praze, 20. září. (Bezúčelnos
předběžného zasedání říšské ra-
dy.) „N. W. Tagbl.“ se dovídá, že říšská rada
v zasedání, svolaném na 26. září, bude se zabý-
vati po výtce věcmi uherskými a že baron
Gautsch hned v prvé schůzi, v níž bude po-
dán socialisty pilný návrh stran Gautschova od-
poru proti všeobecnému volebnímu právuv
Uhrách, ujme se slova, aby vyložil stanovisko
rakouské vlády k uherským zmatkům, nejen
minulým, nýbrž pro všechen případ i k budou
cím. Za to však nelze prý očekávati nijakého
usnesení o zmocňovacím zákoně,
i když bude za tohoto krátkého zasedání před-
ložen, poněvadž poměry v Uhrách jsou dosu
nejasné a mohou se vyjasniti teprve po opětném
svolání uherského sněmu dne 10. října, kte-
réhož dne rakouská sněmovna již zasedati ne-
bude, poněvadž v tu dobu se shromáždí jsž
zemské sněmy.
Když říšská rada byla v červenci odročena.
tvrdilo se se strany vládni, že se sejde až ně-
kdy v listopadu, aby zemské sněmy měly dosl
času na vyřízení svých nutných věcí, leda že
by nepředvídané události v Uhrách přinutily
rakouskou vládu ku předčasnému svolání ři-
ské rady. Poměry v Uhrácn se nezměnily, jsou
nyní právě tak nejasné, jako v červenci, tak že
svolání říšské rady jeví se zbytečným, ač ne-
má-li baron Gauisch svůj spor se sociální
demokracii za tak důležitý, že k vůli němu za-
sodací doba všech zemských sněmů zkrácena
téměř o měsie.
„Gazetě Narod.“ sděluje se z parlament
ních kruhů vídeňských, že záříjové zasedán
poslanecké sněmovny bude vyplněno pilným
návrhy sociálních demokratů a jiných radikál
ných stran, tak že sněmovna se sotva dostane
i ku prvému bodu jednacího pořadu, na němž
je druhé čtení předlohy o roveredské vlašské
fakultě. Krátké toto zasedání tedy netoliko
neptispěje k vyjasněni situace, nýbrž jestě
více ji zatemní, ano může i zhoršiti si-
tuaci na sněmě českém.
V Praze, 20. září. (Rozkol ve vlaš
ském klubu poslaneckém.) Poslan
dr. Conci a Delugan, kteři nepodepsal
terstské resoluce, domáhající se zřízení fakulty
buď v Terstu nebo nikde, svolali na minulou
neděli voličskou schůzi do Fonda v Tridentsku
v níž dovozovali, že samostatná vlašská fa
kulta může býti zřízena v Tridentě a ne v Rove
redě, a že němčina musí býti vyloučena jak
z přednášek, tak i ze zkoušek této fakulty. So-
cialistický řečník dr. Battisti a zástupce stu-
dentů Scotoni přimlouvali se za Terst, ale př
hlasování přijata poslamnci navržená resoluce
většinou 10 hlasů.
V Praze, 20. září. (HIr. Goluchow sk
a baron Banfly.) „N. W. Journ.“ opětuje
svou starší zprávu, že odporem proti všeobee-
nému volebnímu právu v Uhrách zviklána dů-
věra panovníkova v hr. Goluchowského. Vo-
lební reforma v Uhrách odložena prý jen na
zakročení hr. Goluchowského. Baron Gautsch
prý jen schválil zakročení Goluchowského, aby
si zachoval cenné přátelství ministra vnějších
věcí. Goluchowski obdržel prý od bar. Banffa
slib, že se postará o kompromis, bude-li baron
Fejérváry propuštěn a volební reforma odvo-
lána. Spolehaje na tento slib, hr. Goluchowsk
vymobl u panovníka propuštění Fejérvárovo
přes to, že Fejérváry obdržel již dříve k vo-
lební reformě svolení panovnikovo. Ale hned
druhého dne se ukázalo, že Banffy jest zapleter
v afféru Zeysigovu, což panovníka značně roz-
trpčilo. Zklamání bylo ještě větší, když se uká
zalo, že koalice trvá i nyní na maďarském ve-
lení. Tak naivní důvěrou v bar. Banffa hr. Go-
luchowski uvedl panovníka v nemilé rozpaky
— dodává „N. W. Journ
#12
alto_textblock
#12
Pokud se týče Banffova účasten-
ství v afféře Zeysigově, ukazuje se,
že zprávy o věci té byly buď přemrštěné nebo
nesprávné. Bar. Banfřy, jak slíbil včera v klubě
„nové strany“, odebral se dnes se svým advo-
kátem k vyšetřujícímu soudci a žádal, aby mu
bylo dovoleno nahlédnouti ve svůj dopis, který
se nachází při aktech afféry Zeysigovy. Dopia
byl přinesen a bar. Banffovi ukázán. Zní
„Milý pane Ziganye! Mám uveřejnění madar
ského vydání německého letáku za nepřípustné.
Obsah jeho nesrovnává se vůbec
s maďarským národním názorem.
Postačí, zví-li o něm uherské obecenstvo z no-
vinových výňatků. Pokud se týče rozšíření pro
gramu, nesdilím vašich názorů. Program
musí a může snočívati pouze na zásadách a ne
může býti tvořen vzhledem k volebnímu vý-
sledku. Unese-li mne proud, budu toho sám
nejvíce litovati; ale politiku dělám na základ
zásad a nikoliv za tím účelem, abych dostihl
určitého cíle. Baron Banffy.“ Vyšetřujíe
soudce sepsal s bar. Banffem protokol, při kte-
rěžto příležitosti baron Bantfy prý prohodil
„Tedy pro toto jsem podezírán zde policií.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. záři.
#14
alto_textblock
#14
Marokko.
Z Paříže se oznamuje, že v zasvěcenýeh
kruzích se potvrzuje zpráva, že marocká
konference se bude konati v Alge-
cirasu.
Nejnovější články pařížských žurnálů, ma-
jících offieiosní styky, »Matin« a »Ech
de Paris«, pojednávající o marocké otázce.
projevují podobně jako včera námi citovaný článek
»Tempsu« nervosní a pessimistickou náladu.
»Echo de Paris« ostře se vyslovuje proti
dalšímu prodlužování vyjednávání s Německem.
»Není možno«, píše, »aby jednání déle trvalo.
Nové otálení se strany Německa je nepřipustné.«
Dopisovatel »Berl. Tagbl.« prohlašuje,že
tento ton pařížských listů je vyvolán pouze faleš-
nými představami. Ve skutečnosti prý nastalo
mezi oběma zástupci Francie a Německa, drem.
Rosenem a Revoilem, kteři 18. t. m. opět měli
delší rozmluvu, dalši vyjasnění záležitosti a lze
pevně očekávati, že mezi oběma vládami dojdle
k úplnému dorozumění. Lze prý očekávati, že
jednání bude skončeno co nejdřive, snad během
48 hodin. Offielosní francouzský tisk prý ne-
správně přičítá Německu vinu protahování jed-
nání. Právě prý na druhé straně bylo příliš
mnoho puntičkářstvl.
#15
alto_textblock
#15
Francouzští ministři na cestách.
Nynější doba, zvláštní rozechvění zmocňu
jící se francouzského veřejného mínění, vyža-
duje občas uklidňujících slov s míst rozhodu-
jících. Francouzští ministři rozjíždějí se po
zemi, pořádají stále hojněji schůze, mluví poli-
tické řeči na banketech a slavnostech. V neděl
a v ponděli vělšina ministrů odcestovala z Pa-
říže. Etienne, Berteaux a Dujardin
Beaunets byli na historické slavnosti v Saint-
Dizieru a promlousali vlastenecké řeči, namířené
proti podvratným tendencím, chtějícím vněst
desorganisaci do francouzské armády. Předseda
senátu Fallires a ministr vyučování Chau
mie předsedali v Marinondu velkým zeměděl
ským slavnostem a oba pronesli delší řeci, do-
volávajíce se sjednocení všech opravdových re-
publikánů pro dílo pokroku a demokracie. Mi
nistr kolonií Clémentel pronesl v Com-
brande pozoruhodnou řeč, námi již zaznamena-
nou dle telegrafiekých zpráv. Ministr Dubie
předsedal schůzi zemědělců v Saint-Symphorienu
Ministr Ruau mluvil na banketu agrárním
v Aspetu a konečné ministr financí Mlerlo
zajel do svého volebního okresu, do Vermen-
tonu, kde řečnil na banketu, dávaném na jeho
#16
alto_textblock
#16
počest.
#17
alto_textblock
#17
Z řiše Vilemovy.
Ve Visbadenu konati se bude od 23. 1. m-
sjezd svobodomyslné lidové strany Německa.
Mezi návrhy jest resoluce, vyzývající k odporu
proti každé autokracii a resoluce, ohražujíeí se
proti fantastické politice světové v resi-
denci. Za to poukazuje se na neúspěchy
německé politiky osadní. Proti komu jest hro
návrhů těch namířen, jest zjevno.
Jiný návrh vyzývá k sjednocení všech
liberálův.
Německý korunní prine stěžoval si u všech
soudních instanci na krajskou daň 5000 mk.
vyměřenou jemu z jeho statku v kraji olešni-
ckém. Stížnost jeho byla nyní také vrehním
správním soudem zamítnuta.
Pruský ministr obchodu Mölle
má býti nahražen jinou osobnosti, rovněž z řad
národně liberálních. Jest to opět na uspokojen
velkoprůmyslníků, podrážděných známou afférou
»Hibernie«. Nový ministr má býti proto vza
z jejich řad.
#18
alto_textblock
#18
Sjezd sociální demokracie Německa v Jeně.
V řeči, v kteréž vyřizoval pozdrav svýel
soudruhů sjezdu dr. Ellbogen z Vídní
(host sjezdu) ostře vystoupil i proti Gautschov
za jeho mísení se do otázky volebního práv
v Uhrách. Sociální demokracie rakouská, do-
dal, bude hotova s vysokými odpůrci reformy
a i s jich dámami
Dr. Ellbogen liboval si též, že od několika
let strana jeho těšila se v Rakousku značné
svobodě řečnické, shromažďovací i tiskové. Ne
víme, zda čeští jeho soudruzi podepíší z pln
tento výrok spokojeného vídeňského druh
svého.
Na sjezdu předložil posl. Molkenbah
zprávu o činnosti stranv. Konstatují se o n
#19
alto_textblock
#19
věci celkem známé; zvláště též, že se vyjedná-
vání s polskou stranou socialistickou z jara
rozbilo. Pro dělnické hnuti bylo v minulém
roce v Německu vyneseno dohromady trestn
67 let, 10 měsíců a 3 týdny vězeni neb káz
nice a 15 000 marek pokut. Přijmy straný či-
nily 723.000 m., výdaj 499 818 m. (z čehož
111.000 m na všeobecnou agitaci), 43 000 m.
na volební agilaci a 39.000 na diéty říšským
poslancům, kteři v Německu od státu diét ne-
poživají.
Spor mezi »Vorwärtsem« a »Leipz. Volks-
zeilg.« (Mehringem) odkázán 15členné komisi a
projednán při zavřených dveřich. Ke zprávě
činnosti strany podána též resoluce proti dra-
hotě masa, žádající otevření hranic dovozu do-
bytka a usnadnění dovozu uzenářských výrobků.
dále resoluce proti obmezování svobody slova.
jež osvědčily úřady zákazem vůči Adlerovi
Vídně a Greulichovi z Curychu, zvláště ale Jau
résovi, jehož pozvání do Němec mělo prý za eil
přesvědčiti Francouze o mírumilovnosti Němců.
Jiná resoluce protestuje proti »rozeštvání« angli-
ckého a německého národa, a hrozí, že sociální
demokracie »všemi silami, jež po ruce má« za-
mezí po připadě válku mezi oběma národy.
Včera podána sjezdu též zpráva o činnost
říšských poslanců strany. Debata o činnostité
odložena na zejířek.
#20
alto_textblock
#20
Norsko-švédský spor.
Dnes o poledni byly společné porady oba
polných delegátů v Karlstadu opětně zahájeny
»Politisehe Corresp « vyvraci v londýnském do-
píse tvrzení, že Švédové neb Norové žádali krále
Edvarda VII. neb jeho vládu, by přejala smírč
soudcovství v jejich sporu; ač pravdou jest, že
švédský vyslanec i Nansen měli rozmluvy s mi-
nistrem Lansdownem o záležilostech politických.
#22
alto_textblock
#22
Žádosť za amnestii v Rusku.
Ve veřejnosti vyskytly se nedávno zprávy
že v Rusku bude udělena všeobecná politická
amnestie. Zprávy ty podle všeho byly vypuštěny
na zkoušku jako holubice z archy Noemovy.
Ruské listy nepřimlouvaly se všecky za amnestii
Jedny ukazují na to, že se vnitřní poměry říše
dosud nezměnily a že udělení všeobecné amnestie
rovnalo by se propuštění nejodvážnějších bojov-
níků převratu s přímým takořka vybídnutím, aby
šli a činili cn dříve. Jiné listy proti amnesti
namitají, že všeobecná politická amnestie dává
se ve chvílích všeobecné radosti národa a takové
chvile v Rusku není. Ne všeobecná radost, nýbrž
všeobecný smutek jal ruský národ po neslavné
válce a ještě neslavnějším míru.
Otázkou amnestie opět se zabýval sjez
moskevské šlechty, jemuž N. A. Andrejev podal
návrh, aby bylo žádáno také za amnestii sedlá-
kům, odsouzeným pro selské bouře. Navrhovate
odůvodňoval svůj návrh zvláště tím, že by právě
šlechtě, jež agrárnými bouřemi nejvíc utrpěla,
slušelo žádati za amnestování sedláků, nebo
skutkem tím by šlechta osvědčila, že nad osobné
zájmy klade všečlověckou lásku a spravedlnost
Sedláci zajisté měli by býti na prvém místě
amnestováni, neboť se dopouštěli výtržnostía
ná-ilnosti z návodu cizího, štváni nesvědomitýmí
agitátory, na něž padá všecka vina jejich ne-
zákonných činů. Pro amnestování sedláků mluv
také ta okolnost, že nikde nevystoupili proti
ruskému státu a panovníku, neboť jak nejednou
bylo zaznámenáno, vybijeli panské dvorce za
zpévu carské hymny-
Ruské slechtě by slüšelo, aby míru své
všečlovčcké lásky k sedlákům dovršila tím, že
by se zasadila o takové zastoupení selského
stavu v hosudarstvenné dumě, které by odpo-
vidalo jeho počtu, a za druhé, že by se sedlákům
nikde nenabizela za kandidáty poslanectví, nýbrž
by je poučovala, že musejí věřit jen sobě a jen
ze svého středu poslance si vybírati.
#23
alto_textblock
#23
Krise v Uhrách.
#24
alto_textblock
#24
Vůdcové koaličních stran u císaře.
Z Pošti, 20. září. V krisi uherské nastal
dnes sensační obrat, který se úřadně vyhla-
šuje. Císař přijme v sobotu o 11. hodině
dopolední ve společné audienci čtyři vůdce
koaličních stran najednou, totiž Košuta,
Andrássye, Banffa 1 Aladara Zichya. Co však ve
zprávě je nejsensačnější, je moment, že přijat
budo také bar. Banífy. Hr. Aladar Zichy
a Julius Andrássy, kteří meškají na ven-
kově, byli telegraficky zpraveni, že jsou
k císaři povoláni. V pátek odpoledne o 5. hod.
koná výbor koaliční strany poradu.
Z Vídně, 20. září. Sensační obrat
který nastal dnes v uherské krisi, učinil tady
hluboký a silný dojem. Netřeba konstatovati,
že překvapení to bylo očekáváno. Dávno se po-
čítalo co nejurčitěji, že stane se nový poku
o dohodu mezi korunou a koalicí maďarskou
přímo. Panovník přeje si s vůdci koalice vejíti
ještě jednou ve styk. Aby pak dosah této kon-
ference byl na venek víditelný, přijme
císař všechny vůdce ve společné au-
dienei — případ to nebývalý. Učiněn
byl výrok pozoruhodný: „Co se díti budev
sobotu ve dvorním hradě, je korunni rad
s budoucími ministry.
Z Vídně, 20. září. („Allgem. Zeitung“.)
Ve zdejších dobře zpravených kruzích se pro-
slýchá, že panovník učiní k vůdeům
koaliee proslov, ve kterém zřejmě a
určitě vytkne efle, jaké tanou mu na mysli př
řešeni krise. Koalice bude vyzvána, by před-
ložila koruně program, který by se nalé z a
v mezíeh králova proslovu. Mocnář
vyloží zvláště historieké a vojenské důvody.
ze kterých nemohl povoliti maďarskou velic-
řeč do sud a nemůže ji povolit také na příště.
Vědcům koalice dána bude možnost, aby způ
#25
alto_textblock
#25
sobem nepokrytým se vyslovili, z 1ali pořád
ještě nejsou ochotní převziti vládu.
Z Pešti, 20. září. Také v ládní „Magya
Nemzet“ oznamuje z Vidně: Vzhledem na ob-
tíže, které se dosud vyskytly, kdykoli byl usta-
noven homo regius, císař odhodlal ze nyní od
dosavadní zvyklosti upustiti a povolati k sobě
všechny vůdce koalice do zvláštní au-
#26
alto_textblock
#26
dience.
#27
alto_textblock
#27
»Uherská krise a Hohenzollerové.-
Z Pešti, 20. zárí. (C.-B.) Bar. Banťfy
dostav od vyšetřujícího soudce svůj list (Viz
Pol. zprávy domácí. R.), přečetl jej hned asi
50 žurnalistům shromážděným před úřadní
místnosti.
Shromáždění žurnalisté volali: Eljen Banfty
načež tento se svým advokátem opustil justiční
paláe,
Vyšetřující soudce vyrozuměl dopoledne zá-
slupce advokátní komory dra. Baracse, že zi-
gany by rád, aby on převzal jeho obranu. Ba-
racs odepřel to, vymlouvaje se, že je v tét
záležitosti angažován jako zástupce advokátní
komory-
Z Pešti, 20. září. (C.-B.) Dopoledne do
stavil se k vyšetřujícímu soudci také Zodpo-
vědný redaktor časopisu »Az Ujszag«, Bel
Agaj. Byl vyslýchán nejprve v záležitosti pro-
cesu, jejž zavádí zodpovědný redaktor »Bp.
Tagblallu« Julian Weiss proti »Az Ujszagu«.
Agaj prohlásil, že přijímá zodpovědnost i autor-
ství závadného článku. Na soudcovu otázku,
odkud »Az Ujszag« dostal zprávu o Zevsigově
brožuře, odpověděl Agaj: Byli jsme zbězně upo-
zorněni, že prof. Zaysig je fingovanou osobou;
brožura byla sepsána v Pešti v kruzích koalice
a byli jsme požádáni tuto věc vyšetřiti.
Z Pešti, 20. září. (C.-B.) Sluší pozname-
nati, že uvedený Banffův dopis jest odpovědí na
dva Ziganyovy přípisy zaslané bar. Banffovi.
V prvním nabízí se Zigany přeložiti Zeysigovu
brožuru; v druhém radí bar. Banffovi, aby
zastal se obecného hlasovacího práva, aby nebyl
zatlačen do pozadí radikálním programem Kri-
stoffovým. Na to dal Banfřy odpověď, jež doka-
zuje dokonale, že nechtěl míti co činiti s Zey-
sigovou brožurou.
#28
alto_textblock
#28
Události ruské.
#29
alto_textblock
#29
Nepokoje v Baku.
Poslední zprávy z Baku zase jsou poplašné.
Střelba pušečná poněkud utichla, ale za to
buřiči pracují kynžaly, noži a jedem. Dne 15.
t. m. musulmané zavřeli své krámy, aby obyva-
telstvo nemělo potravin. V městě neustává po-
strach. Událo se několik případů otravy dýněmi
a hrozny. Každou chvíli může vypuknouti strašná
kalastrofa.
V posledních dnech bylo zase zavražděno
mnoho musulmanů i Arménů, mezi nimi spolu-
pracovník časopisu »Baku« Šachmatinský, mu-
sulman a inženýr Paatov, Armén. Panika v městě
ještě více vzrostla, když se rozneslo, že budou
zapáleny kavkazské přistavy podobně, jako bylo
v Odesse a za požárů že bude v přístavních
městech provedena hrůzná řež.
Dne 14. naftoví průmyslníci znova se obrá-
tili na bakinského generálgubernátora s prosbou
o ochranu a dostali příznivou odpověď. Zatím
ale naftové práce všechny zastaveny. Množství
lidu bez práce hladoví. Všeliký vývoz z Baku
přestal. Arměny na území naftového průmyslu
nepouštějí a Peršany vypovídají, aby ubylo ne-
bezpečného živlu. Vojenská ochrana nedostačuje.
Okolo 23. záři přijede do Baku kavkazský ná-
městník hr. Voroncov Daškov. Jeho příští ne-
trpělivě očekává všechno obyvatelstvo, kterési
přeje rychlého obnovení klidu.
Škody, způsobené naftovému průmyslu,
budou teprve zjištěny komisi, která začala svou
práci dne 18. t. m. v Petrohradě a sestává
z ministra financí jako předsedy, z bakinských
naftových průmyslníků, z uhelných průmyslníků,
z předslavitelů volžské paroplavby a vládníeh
institucí.
Silná vojenská posádka zůstane v Baku až
do obnovení normálného pořádku a kromě tohc
bude utvořena policie k ochraně průmyslových
závodů.
Podle zpráv, došlých do Petrohradu, bou-
řemi bakinskými nejvíc utrpěly velké firmy
armenské a z nich nejvíce Mantašev a Kaspijská
společnost. Nobel vyhořel na 40 pet., značně
utrpěl Rotšild, společnosti »Oleum« a »Lapšin«
přišly o vše. Rotšildovi zůstal jediný naftový
pozemek v Romanech. Nejméně utrpěly prů-
mysly mající za majitele Angličany a musulmany.
V Baku zřízen anglický konsulát.
Ruské lodi objednány v Anglii?
Z Londýna, 20. záři. »Daily Mail« ozna-
muje prý z pramene dobře informovaného, ze
mešká v Londýuě zástupce Ruska, aby s veli-
kými loděnicemi vyjednával o vybudování no-
vého ruského loďstva. Rusko chce zadati angli-
ckým loděnicím stavbu lodí všeho druhu. Na
stavbu lodl v Americe se nepomýšlí, poněvadž
by tam náklad byl větší. Možná, že Rusko vy-
půjčí si peníze na toto loďstvo v Anglii.
Nepokoje v Zakavkazí.
Z Tifiisu, 19. září. (Spb. Ag.) V Baku se
vraždí dále. Všude v provincii jelizavetské pá-
chají se loupeže, zejmena silnici do Agdámy.
Po této silnici přibyl generál Takajšiti s voj-
skem. Jistá tatarská četa byla pronásledována
kozáky až do arměnského kláštera v provineii
erivanské a tam obklíčena, až mohamedání při-
kvapili a ji z obklíčení vyprostili.
#30
alto_textblock
#30
Ve prospěch dělnictva ruského.
Z Magdeburku, 20. září. »Magdebur-
ger Zeitung« oznamují z Pelrohiradu: Car-
ským úkazem byl vyzvání minlistr
vnitra, aby podal zákonnou os no vu,