#1
alto_textblock
#1
(Zasláno.)
#2
alto_textblock
#2
Panu V. Freslovi, z božího dopuštění
říšskému poslanci a redaktoru časopisu » Naše
Snahy« v Plzni!
#3
alto_textblock
#3
V čísle 42. Vašeho listu ze dne 18. října
t. r. obmyslil jste mne sprostým tonem psaným
článkem, ve kterém útočíte na mne proto, že
prý jsem na voličské schůzi v Nepomuku, dne
13. října t. r. konané řekl, že prý strana ná-
rodně-sociální spojila se při posledních volbách
sněmovních v Českých Budějovicích s Němei
a že pomohla jim tak k vítězství. Tak vidíte,
pane poslanče Fresle, nyní mohl bych já tvrditi
o Vás to, co opovážil jste se Vy tvrditi o mně
ve svém listě, totiž něco o bídném lháři. Ale
neučiním toho. Kdyby se jednalo o širší a
hlavně o vzdálenější naši českou veřejnost,
ta bližší mne zná — ani bych Vám, pane
Fresle, na Váš sprostý článek neodpovídal. Chci
jenom, aby veřejnost zvěděla zase něco o Vaší
mravní výši a o prostředcích, jakých Vy vůč
lidem Vám nepohodlným užíváte.
Holedbal jste se na výše zmíněné schůzi,
kterou — mimochodem řečeno — svolal jste
si zrovna v posledním okamžiku před
volbou a kde svou velkou boucharonskou
hubou, z níž otřepané a duchaprázdné
fráse jen se řinuly, chtěl jste voličstvo
naše od ostatních vysoko nad Vámi stojících
kandidátů odvrátiti — tím, jakoby pouze Vaše
strana a z Vaší strany hlavně u nás na západě
českém vlastně jenom Vy samojediný byl tím
pravým vlastencem čistého zrna a ostatním
jakoby se jednalo při volbě té pouze a jenom
o zájmy osobní a sobecké, čemuž je zrovna
opačně, jak Vy sám nejlépe víte a jak zaslána
v poslední době v listech, v Plzni vycházejí
cích, uveřejněná, Vám dokázala. Vychloubal
jste se na schůzi té, jakoby jenom ve Vašich
řadách byli ti praví, žádných obětí se neleka-
jící, vlastenci a proto řekl jsem, že to byli
také voličové z Vašich kruhů, kteří v Budějo-
vicích šli k volbě s Němci a těmto tak
k vítězství dopomohli, A o tom myslím ještě
dnes, že je to pravdou. Bylit podle zpráv den-
ních listů také čeští dělníci v řadách těch
zrádců v Budějovicích. Tímto výrokem nechtěl
jsem nijak obviniti snad »stranu« národně-
sociální jako celek z nevlastenectví nebo něčeho
podobněho. To mi ani ve snu nenapadlo. Znám,
milý pane poslanče Fresle, velice dobře, že
strana národně-sociální, ač chová ve svém lůně
také lidí vašeho druhu, je proto přece jako
celek jenom stranou národní.
#4
alto_textblock
#4
Ve svém článku tvrdíte o mně, pane po-
slanče, že prý jsem se na schůzi zmíněné
chlubil svými studiemi. Kdo mne zná — a těch
je v našem aspoň okresu slušná řada — ten
ví o mně velice dobře, že se nikdy ničím ne-
chlubím a proto také na oné schůzi ničím jsem
se nechlubil. Že jsem Vás, když jste mne v
mé polemice s vámi přerušoval všelijakými pro
mne zbytečnými »výkla dy«, odbyl poukázá-
ním na to, že rozumí se samo sebou, že takové
věci také znám, to snad pochopí každý.
Možno-li však u někoho mlyviti o chlubení se,
pak to nejsem já, nýbrž Vy, který matnými
představami slavomamu ovládán se vychloubáa
jenom sebe za jediného spasitele národa vydává
a nemoha žádných positivních důkazů o své
»práci« na roli národní podati, činíte tak
jenom sprostým zrádcováním a špiněním proti-
kandidátů svých, jako Jste to učinil o panu
řediteli Treybalovi u nás rozšiřuje o něm
slovem i písmem jenom samé bídné lži. Ruku
na srdce, pane Fresle, kdo z nás dvou je
bídnějším lhářem. Já myslím, že jím nejsem.
Tolik chtěl jsem pověděti na svoji obranu
vůči veřejnosti, ne vůči Vám, poněvadž Vy
nejste člověkem, který by mohl mne uraziti.
To je mé poslední slovo v té věci, poněvadž
více s Vámi polemisovati nehodlám.
V Nepomuku, dne 25. října 1901.
MUDr. Frant. Baroch.
#5
alto_textblock
#5
Dary a příspěvky.
#6
alto_textblock
#6
(Složeno u pokladny „Národních Listů“.
#7
alto_textblock
#7
Ústřední Matici školské.
#8
alto_textblock
#8
Praha. Inženýři českomoravské továrny na
stroje věnují zbytek po zakoupení věnce
. . . K
inženýru Josefu Kulikovi
Praha. K uctění památky MUC. Kamila
Heindla věnují přátelé od Pavlů . . .
Praha. Pan Vilém Němec dle přání zesnu-
lého prof. dra. Karla Kaliny odevzdal.
Lipnice. K uctění památky — místo věnce
na rov — svého milého, drabého souseda
a přítele Antonína Nováka, statkáře, za-
. . ..
sílá Bohumil Štolc . . .
Praha. Prohraná sázka p. Josefa Srpa .
Sedlec u Hory Kutné. Kroužek úřadníků
tabákové továrny . . . . . . .
Praha. František Linhart, c. k. poštovní
kontrolor v Karlíně z přeličení proti Ch.
Jensenovi, poslednějším složenou polo-
vinu smírné pokuty . . . . . . ..
Bohnice. Při hasičské zábavě o pěkné ho-
dince vybráno velitelem p. Jos. Balkem.
Hlinsko. Spolek paní a dívek »Vlasta« za-
sílá . . . . . . . . . . . . . .
#9
alto_textblock
#9
68.60
#10
alto_textblock
#10
22 60
#11
alto_textblock
#11
20.—
#12
alto_textblock
#12
10.—
#13
alto_textblock
#13
10.—
#14
alto_textblock
#14
6.—
#15
alto_textblock
#15
100.—
#16
alto_textblock
#16
8.60
#17
alto_textblock
#17
118.—
#18
alto_textblock
#18
V sobotu dne 26. října.
#19
alto_textblock
#19
Vrbno, Mělník. Při pohřební hostině po
pohřbu pana Albína Eliáše, absolventa
střední hospodářské školy ve Vrbně, vy-
20.—
bráno . . . . . . . . .
K tomu z č. 23. ze dne 24. ledna 1894 . K 309.76
Vloženo do městské spořitelny pražské . . K 631.75
#20
alto_textblock
#20
Úhrnem . . K 383 80
K tomu z č. 288. odpol. z 19. října 1901 K 535.444.75
#21
alto_textblock
#21
V celku odevzdáno K 535,828.55
#22
alto_textblock
#22
Národní jednotě severočeské.
#23
alto_textblock
#23
Rosice. Boh. Fejfar zasílá vybraný obnos
při loučení se s p. kontrolorem J. M. K 20.—
K tomu z č. 281. odp. ze dne 12. října 1901 K 13.600.91
#24
alto_textblock
#24
V celku odevzdáno K 13.620.91
#25
alto_textblock
#25
Na pomník dru. Aloisu Pravoslavu
Trojanovi.
#26
alto_textblock
#26
Slaný. Okresní výbor . . . . . . . K 200.—
Videň. Jan Radímský, c. k. rytmistr a říš-
30.—
.
ský poslanec .
Praha. Městská spořitelna pražská: Úrok
71.64
do 31. prosince 1899 zl. 35.82, nebo .
Praha. Městská spořitelna pražská: Úrok
do 30. června 1901 .
#27
alto_textblock
#27
20 35
#29
alto_textblock
#29
321.99
#30
alto_textblock
#30
. K
#31
alto_textblock
#31
Úhrnem
#32
alto_textblock
#32
. .
#33
alto_textblock
#33
Zemřelí v Praze.
Dne 22. října 1901: Škořepa Karel, syn
sladovnického, 51/2 měsíce, 756-I. Mouchova Anna,
dcera obuvníka, 5 roků, 246-II. Haller Leopold, sou-
kromník, 70 roků, 1835-II. Horáčkova Karolína, dcera
písmolitce, 3 roky, 1883.II. Besvald Josef. stavby-
vedoucí, 56 roků, 393-III. Jakobová Marie, manželka
faktora, 61 rok, 948 I. Bulánková Josefa, vdova po
topiči, 62 roky, 9.VII. Michlová Antonie, manželka
zahradníka, 56 r., 360-VIII. Krutý Josef, kloboučník,
32 roky. 400-VIII. — Ve všeobecné nemoc-
nici: Brabec Bartholoměj, učitel, 21 rok. — U mi-
losrdných bratří: Loudín Václav, dělník,
40 roků. Ortner Ludvík, majitel domu, 50 roků. —
U milosrdných sester: Nádvorníková Ant.,
vdova po nádenníku, 52 roky. Brdička Jaroslav,
40 roků.
#34
alto_textblock
#34
Král. české zem. divadlo v Praze.
#35
alto_textblock
#35
Národní divadlo.
#36
alto_textblock
#36
33. hra v předplacení.
1. čtvrtka.
#37
alto_textblock
#37
Král Harlekýn.
Mumraj o čtyřech dějstvích. Německy napsal Rudolf
Lothar. Přeložil Bohdan Kaminský. Režisér Jaroslav
Kvapil.
Po prvním a třetím dějství přestávky.
Konec před 10. hodinou
Začátek o 7. hod.
Odpoledne o 21/4 hod.
V neděli 27. října.
Romeo a Julie.
Začátek o 7. hod
Večer v předplacení.
Čerta Káča.
#38
alto_textblock
#38
424
#39
alto_textblock
#39
421
#40
alto_textblock
#40
Kirkland byl pro tnto noc uzavřen do zvláštní kobky
a roztomilý Troke děl mu, když mu dobré noci přál, že
dostane druhého dne padesát ran důtkami i dodal:
»A bude to Dawes, jenž vám je vysází. Jest jeden
z nejčipernějších mužů, jež tu mám, na to se můžete
spolehnouti.«
#41
alto_textblock
#41
North vrátil se zarmoucen do vězení, nalezl Hailesa
na svém místě a shledal všude kolkolem klid a ticho.
»Co jest s Kirklandem?« tázal se.
»Pláčem usnul, důstojný pane,« děl Hailes otcovským
tonem. »Ano, ano, pro takového mladíčka jest krušno
dostati se až sem.«
#42
alto_textblock
#42
XIv.
#44
alto_textblock
#44
Nemoc Northova.
#45
alto_textblock
#45
North děl ke svému nástupci, když ubírali se oba
k veliteli na oběd:
»Uvidíte brzy, že jest to místo strašlivé, Mr. Meekine.
Srdce mé div že tím neochuravělo.«
Meekin odtušil:
»Já naopak mínil, že jest to malý ráj. Kapitán Frere
vyprávěl mi, že kraj kolkolem jest rozkošný.«
North, tázavě na kollegu svého pohleděv, děl jen:
»Tak jest vskutku! Ale život trestancův není roz-
košným !«
Meekin přisvědčil:
»Ubozí, opuštění nešťastníci! To také nemyslím.
Jak krásně rozlévá se svit měsíce po břehu !«
»Opuštěni jsou — ano — skorem i bohem i lidmi.«
»Pane Northe, Prozřetelnost neopouští ani nejne-
hodnějšího ze sluhů svých. Spravedlivého jsem nikdy
opuštěna neviděl, aniž pokolení jeho o chleba žebralo.
I v údolí smrti jest s námi. Skutečně, dům velitelův leží
skvostně.« Mr. North si opět povzdechl.
»Nejste ještě dlouho v osadě, Mr. Meekine. Pochy-
buji, odpusťte, znáte-li dobře náš systém trestanecký!«
#46
alto_textblock
#46
Později, když Ruf Dawes ubíral se, aby přikován
byl opět k řetězu trestancův, všiml si změněného vzhledu
Kirklandova, obličej tohoto měl zelenavou barvu a nevý-
slovné zděšení vyzíralo z něho.
»Jen odvahu! odvahu!« děl mu Dawes, zachvácen
okamžitou útrpností. »Není dobře, trápiti se příliš pro
něco!«
»Co stane se tomu, kdo by se pokusil o útěk?« za-
šeptl Kirkland.
»Byl by pověšen!« odpověděl Dawes, překvapen
velice otázkou tak příliš časnou u vězně takého.
»Buď bohu dík!« odtušil Kirkland. »O, že člověk
tak bídný jak já ještě žije!«
»Tiše!« zvolal Troke. »Číslo 44, nedovedete-li držeti
hubu, promluvím já!« Pašol.
»Toto odpoledne pracoval řetěz trestanců na tom,
že nosil těžké trámy k moři. Ruf Dawes pozoroval, že
Kirkland byl vysílen mnohem dříve již, než práce končila.
»Dobijí tě, hošku,« děl nikoli nepřivětivě. »Co
učinil jsi, že tě sem poslali?«
»Byl jste někdy na onom místě, kde byl já poslední
noci?« tázal se Kirkland.
#47
alto_textblock
#47
Ztracen pro život.
#48
alto_textblock
#48
106