#1
alto_textblock
#1
5. července 1904
#2
alto_textblock
#2
Číslo 184.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY.
#4
alto_textblock
#4
Strana h
#5
alto_textblock
#5
ského kraje, jakož i memorandum k tomu se
vzlahující.
f. Ze Sofie, 4. července. V dobře zprave-
ných kruzích se proslýchá, že Načevič jest
s výsledkem svého slyšení u sultána velice ne-
spokojen. Žádný z požadavků, Portě před-
ložených, nebyl splněn, takže rusko-bulharská
dohoda prodělává krisi. Kníže Ferdina n
odložil následkem toho costu do ciziny. Také
odvolání kabinetního usnesení, by 15.000 vojínů
puštěno bylo na dovolenou, provedl Sar a f ov
na rozkaz knížete. Časopisy útoči na vládu pro
jeji porážku a žádají odvolání Načevi če,
jakož i energický postup proti Turecku.
i. Ze Sofie, 4. července. Na základě kom-
promisu mezi ministrem Savovem a ostat-
ními ministry nařídil Savov, aby místo 15.000
vojinů propustěno bylo za žní na 21 a 30 dní
10.000 vojínů.
#6
alto_textblock
#6
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#7
alto_textblock
#7
Zemské sněmy.
#8
alto_textblock
#8
Z Inšpruku, 4. července, »Tiroler Stimmene
prohlašují, že v září sejdou se sněmy.
ve příčině kterých možno nadíli se klidnéh
rokování; kde této podminky není, ne
sejdou se. Tudíž také nikoliv ani ty-
rolský.
Proti slovanským parallelkám na paedagogiích
ve Slezsku.
Z Vídně, 4. července. K německým demon-
stracím sdělují se tyto podrobnosti: »Deutsehes
Volksblattu« telegrafují, že purkmistru dru. Ro-
chowanskému uspořádány byly hlučně pocty.
Demonstranti brali se do nové, po Bismarkov
pokřtěné ulice. Před českým závodem From-
movým, čajovým obchodem, průvod zastavil
a provolal »Fuj!«; potom šel před Česko
besedu, kde policie všechny ulice, vedoueí
k ní, uzavřela. Bylo by se jí těžko podařilo
zadržeti demonstranty, kdyby jich vůdcové ne-
byli dali na slova policejního dozorce, že v ne-
mocnici, která nalezá se proti Besedě, lež
dvě osoby téhož dne operované.
Tentýž list oznamuje z Opavy : Demonstrace
proti zemskému presidentu hr. Thunovi vy-
světluje se částečně chováním se hr. Thuna vůč
purkmistru Rochowanskému. Když totiž
plukovník Kromer připil hlavnímu městu
jeho starostovi, všichni přítomní pozdvihli po-
háry, jen zemský hejtman nepovstal a demon-
strativně odsunul sklenici. (Kde a kdy se t
stalo, nepraví se.) Toto jednání zemského presi-
denta způsobilo velkou nevoli.
Z Opavy, 4. července. V Odrách mluvil
říšský poslanec Heřmanský na schůzi, které
předsedal rada zemské vlády Jirásek. Pravil,
že zřízení parallelek vOpavě a Tě-
šině jest novou provokací Němců a musí být
potíráno všemi prostředky. Na 5. července svo
lána jest velká protestní schůze, na které pro
mluví poslanec na říšské radě Demel.
#9
alto_textblock
#9
Zadržený protest.
Z Vídně, 4. července. Všeněmecká Korre-
spondence oznamuje z Opavy: Proti usnesení
obecní rady, kterým dosavadní ulice Pekařská
překřtěna byla na ulici Bismarkovu, podán
byl dnes prostřednictvím obecní rady zemskému
výboru protest několika Čechů a ně-
kolika křesťanských sociálů. Obecní rada, jak
známo, již před 4 léty se usnesla, ulici olomou-
ekou překřtíti na Bismarkovu. Protest, který by
proti usnesení tomu podán, dosud nebyl zem-
ským výborem vyřízen.
#10
alto_textblock
#10
Štvanice Němců proti sokolské slavnosti
ve Floridsdorfě.
Z Vídně, 4. července. V německém táboru
vídeňském ozývá se jásot a radosť. V tísnia
nouzi, do které prý dostal se celý německý národ
evropský chystanou sokolskou slavnost
ve Floridsdorfě, pomohl klášter au-
Eustiánský v Klosterneuburku.
„Deutsches Volksblatt“, který celou štvanie
proti slavnosti té zahájil a provozuje dále, uve-
řejňuje o této věci tento bulletin: „Ve příčině
české slavnosti štváčské stal se neočekávaný
obrat. Česká slavnost bude soukromým opatře-
ním, ne-li úplně zmařena, alepoň ohrožena.
Klášter augustiánský totiž zaká
zal konání slavnosti na svých po-
zemcích, resp. odepřel ponechání pozemků.
Poněvadž klášter jest majitelem veškerých téměř
niv až po Floridsdorf a také ve Floridsdorfu má
četné pozemky, dlužno čekati, co Sokolisté pod-
niknou při změněné situaci a zdali a kde najdou
místa pro svou štváčskou slavnost. Kdyby Če-
chové našli jiné místo, dlužno vyčkati, zdali
úřady vzhledem na rozechvění lidu a na ná-
m.tky obecního zastupitelstva českou štváčskou
slavnost v německém Floridsdorfě zakáží.“
O včerejší vzdorové slavnosti, kterou pořá-
dali Němci všech barev z Floridsdorfu a z Vídně,
antisemité, černožlutí křesťanšti sociálové ve
spolku s černobilými Velkoprušáky, oznamují
listy, že byla navštívena jen skrovně. Účastníků.
dle „Arbeiter-Ztgu.“ bylo sotva 3000 osob, vět-
šina z Vídně. Luegrova hymna hrána bezpočtu-
kráte, na konec však zpívána hymna Bismarkova.
Když pak se v ní došlo ke slovům, „mny Němci
bojíme se jen boha a ničeho jiného, nastal ne-
horázný jásot. Jak viděti, bojí se Němci kromě
boha ještě jiných věcí, na př. malé české slav-
nosti ve Floridsdorfě.
„Deutsehes Tagblatť“ oznamuje, že včer
večer měl starosta floridsdorfský Anderer
řeč, ve které pravil: „Jsme tady na německ
půdě, dokud žijeme, nikdo nás odtud nedostane.
Jednalo se nám jen o to, projeviti svornost
Němců rakouských a hájiti zděděnou půdu.“
Tentýž list uveřejňuje výzvu na příští něme-
ckou slavnost, jež koná se ve Floridsdorfě v ne-
děli dne 10. července. „Appellujeme dnes,
volá, „na všechny Němce vídeňské, by se hro-
madně slavnosti té zúčastnili, aby Čechům dů-
kladně brnělo v uších. Němci vídeňšti necht
osvědčí důrazně, že neztrpí české provokace.“
Události ve Floridsdorfě jsou opětným dů-
Eazem, že kdykoliv jde o nějakou akci proti-
českou, jsou všichni Němci vždy
za jedno.
#11
alto_textblock
#11
Maďarský jazyk ve vojsku.
Z Brna, 4. července. „Lidové Noviny“
oznamují: Mezi hr. Tiszou a ministrem vo-
jenství stalo se již dohodnutí ve příčině jazykové
úpravy v novém trestním řádu vojenském. Hr
Tisza svolil k desitileté lhůtě k opatření do
#12
alto_textblock
#12
statečného počtu auditorů, maďarské řeči
znalých, načež zavedeno bude u pluků uher-
ských jak zevnější i vnitřní úřadování ma-
darské. Toto zřízení ovšem předpokládá, že
také vojenští soudcové budou mocni maďarské
řeči, což opět vyžaduje, aby také k uherským
plukům dosazováni byli za důstojníky jen Ma-
#13
alto_textblock
#13
daři.
#14
alto_textblock
#14
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 4. července. (C.-B.) Ministr orby
bar. Giovanelli vrátil se ráno z Karlových
Varů.
V Terstu zemřel včera druhý náměstel
obecní rada Edgar Rascovich, vůdce radi
kálních nacionálů.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 4. července. (C.-B.) Poslane-
cká sněmovna pokračovala v rozpočto ve
debatě.
Posl. Szatmary (Košutovec) mluvi
proti rozpočtu.
Na počátku jeho řeči došlo ke hlučným
scénám. Když mluvil o národnostních štvanicích
zvolal naň posl. Vlad (rumunský nacionalista)
Co tomu řeknou vaši rumunští voliči?
Posl. Nessi (košutovec): Co je ván
po tom?
Posl. Vlad: To již řeknou němečtí i ru
munšti voliči, až k tomu dojde.
Posl. Olay (košutovec) vyskočil rozčileně
a volal, bouchaje při tom na svůj pult: Jak
se můžete opovážiti mluviti tak v uherském
sněmě? To je hanba. Ven s Vladem.
Posl. Vlad: Mě sem poslal můj okres
Posl. Olay: To je jedno, nesmíte zde
tak mluviti.
Tím scéna skončena a posl. Szatmary po-
kračoval ve svých vývodech.
Posl. bar. Banffy prohlašuje naproti Vla
dovi, že v Evropě jsou oprávněny pouze ná-
rodní státy a proto Maďaři nemohou zříci se
k vůli nemaďarským národnostem zřízení státu
maďarského. Řečník chce prý šetřiti práv oněch
národností v největší míře a uznati, že v oboru
církevním a poněkud také ve školském jsou
oprávněny užívati své řeči. Avšak v Uhrách je
správna pouze národnostní politika, jež svým silným
šovinismem hodí se k zabezpečení národní samo-
statnosti Uher. (Pochvala v levo.) Prohlašuje, že
rozpočtu nepovoli, nemaje k vládě politické
důvěry. Nežli však o tom promluví, musí pro-
hlásit o pamětním spisu, jejž podal císařio
církevních záležitostech a o němž během roz-
počtové debaty mluvili Polonyi a Khuen- Heder
vary, že mezi ním a hr. Khuenem byl upřímný
přátelský poměr. Z toho však nenásleduje, že
by býval spokojen s jednáním chorvatské vlády
a s poměry chorvatskými.
Když tam spálili uherský prapor, pozoro-
val, že tam není vše v pořádku. Proto studoval
chorvatské nedostatky a tu vznikla v něm
obava, srovnává-li se XXX. zákon z r. 1868
se zájmy uherského státu tak, jak jeho tvůre
zamýsleli. Zmeškalo se mnoho nejen chorvat-
skou, ale také uherskou vládou od r. 1868a
též od něho samotného. Zkušenosti a obavy
předložil panovníkovi v pamělním spise, aby
při vhodné příležitosti chorvatské poměry byly
uspořádány. Bán, jenž jednal vždy správně
vlastenecky, byl v r. 1895 ustavičně churav.
Myslil jsem — praví řečník — že nastane
změna v banátě a chtěl jsem dáti novému ba-
novi maršrutu, aby sice respektoval chorvatsk
samosprávné zákony a práva, ale rázně dbal
o státní společenství. (Pochvala a potlesk v levo.)
Vývoj poměrů zavinili jsme my Maďaři sami,
přiznávajíce Chorvatsku zvláštní státní karakter.
Tak bylo státní společenstvo na papíře, ale n
v praxi. Tak stalo se, že Chorvaté vynutil
úpravu průvodních listů; tak stalo se při úpravé
předlohy o mořském právu. Chorvatsko nemá
práva vyjednávati s Rakouskem nebo společnou
vládou. Jak se udály takové věci za mě úřadní
činnosti, obracel jsem na to vždycky pozornost
chorvatské vlády. Ta se mnou vždycky sou-
hlasila.
O úpravě rěcké otázky nebylo mezi ním
(Banffem) a Khuenem žádných neshod. Otázk
ta řsšena později jinak než on zamýšlel. Su-
spendováním samosprávy zamezil, aby Rěk
nepovažovala se za neodvislého samostatného
třelího činitele. Za pozdějších vlád provedeno
zákonně, že Rěka jako třetí činitel s Uhrami
a Chorvatskem tvoří uherský stát. Vláda musí
starati se sama, aby v oboru autonomní chor-
vatské vlády nevydávala se nařízení, jež ne
srovnávají se se státním společenstvím.
Pojednávaje o finančních poměrech chor
vatských řečník snažil se dokázati, že finanění
nároky chorvatské jsou přemrštěné a nebylo by
na čase přinášeti pro Chorvatsko větší oběti.
Mysli, že 20leté Khuenovo banování nebylo
dobrou školou zastupování jednotného národního
státu maďarského šovinistických zájmů maďar-
ských. Soudí, že silný maďarsko-národní duch byl
na místě také v okolí panovníkově. Je přesvěd-
čen, že budoucnost maďarského státu je spo-
jena se zájmy dynastie a jen ve schodě s ní
bude možno zbudovat uherský stát ve smyslu
maďarského šovinismu a stát ten zbudovati se
musí. Myslil několikrát, že našel cestu, aby vy-
hověl národním požadavkům ve shodě s koru-
nou. Vyrovnací zákon z r. 1867 stanoví nutnost
úplné parity s Rakouskem. Nesmíme toužiti, že
táto otázka nebyla rozřešena v těžkých dobách
tak, jak by to snad byly vyžadovaly národní
zájmy. Tak zůstala neřešena tehda otázka slu-
žební a velicí řečí vojenské. Bylo to zcela
pořádku, neboť jinak nebývaly by se uskutečnily
zákony z r. 1867 a bůh ví, kde bychom dnes
stáli. Národ musil dříve zmohutněti, než se
mohla otázka ta rozvinouti. Loni řekl, že není
dobře otázkou tou hýbati proto, že stane-li se
tak jednou, nesmíme se jí víc vyhýbati.
O právu národa v té věci nelze pochybo-
vati. Vládní program, vypracovaný na základě
elaborátu 9členného výboru, způsobil v tom
směru nešťastnou situaci. Otázka ta vedla k vý
kladu, jenž vzdává se práva beze všeho účinku.
Je-li nápis na některých kasárnách pouze ně-
mecký, mohu ustavičně proti němu bojovati,
avšak je-li vedle něho také maďarský, zjedná
se parita jen tehda, provede-li se to také v
Vídni. (Pochvala, potlesk a eljenování v levo.)
Je-li u nás vedle německého nápisu maďarský
zároveň však v Praze český, ve Lvově polský
považujeme se za národnost jako každá jiná
#15
alto_textblock
#15
státní maďarština nedochází platnosti. Vyrovná-
me-li se na 50 nebo 30 proc., zříkáme se práva
národa. Tak jest i v otázce diplomatické. Mini-
sterský předseda prohlásil ve sněmovně, že řeč
diplomacie a konsulátů byla, jest a bude ně-
mecká. Faktický stav v minulosti taký byl, avšak
prohlášení, že řeč diplomacie také v budoucnost
bude německá, považuji za gravamen. Jazykem
evropské diplomacie je frančina. Souhlasím, aby
diplomacie jednala s našimi úřady francouzsky.
ale německy ne. (Pochvala, potlesk a eljenován
v levo.)
Lituje, že ta otázka byla vůbec postavena
Byla dosud latentní a obratný politik býva
by ji nechal pro budoucnost, až by maďarský
národ sesílen býval chtěl uplatniti své právo.
Pojednávaje o hospodářských otázkách
pravil, že v roce 1897 nebylo možná postavi
se zrovna na stanovisko hospodářské samostat
nosti, tím méně proto, že obchodní smlouvy
měly vypršeti v roce 1903. Je přesvědčen, ž
jiný na jeho místě nebýval by jednal jinak
Z toho však nenásledovalo, že by nebýval po-
mýšlel, aby Uhry od roku 1907 nepřešly k ho
spodářské samostatnosti. (Pochvala v levo a na
levici.) Banffy-badenovská shoda z roku 1897
byla výhodnější, protože usnadňovala splynut
termínův obchodních smluv a celního spolku za
tou podmínkou, že celní spolek se uskuteční.
Brojí proti zamýšlenému vyjednávání smluv
s Německem a Ilalií, dokud nebude upraven
celní spolek s Rakouskem. Autonomní celn
tarif neuspokojuje Uhry a uherská sněmovna
o něm dosud také nejednala. Má se tím způ-
sobiti zúmyslně tíseň.
Aby mohl uzavříti se spolek s Rakouskem
musily by se Uhry zříci právního stavu hospo-
dářské samostatnosti, v níž se nyní nacházejí
čemuž řečník odporuje, přimlouvaje se, aby
doba do r. 1907 považovala se za přechodnou
Vláda k tomu musí býti donucena a nepodvoli-l
se, musí nastoupiti vláda jiná. Z těch příčin
přimlouvá se za hospodářskou samostatnos
Uher. Uzavření celního spolku § 14. není
možné, prolože § 61. vyrovnacího zákona žádá
rozhodně, aby oba zákonodárné sbory jej pro-
jednaly, načež by se předložil k císařské sankci.
Rakouský § 14. může vůbec disponovat o věcech,
jež nejsou stálé, systematické, smluvní povahy
a v době, kdy rakouský zákonodárský sbor nen
pohromadě. Diví se rakouským zákonodárcům,
že prý 5, 6, 8 let dovolují, aby § 14. vyřizo-
valy se věci, při nichž se to dle jeho znění
nedovoluje. To jest ostatně jejich věcí. Mysli
však, kdyby se celní spolek měl uzavříti § 14.
že by i v Rakousku probudil se smysl pro po-
vinnost a protestovalo by se proti tomu. Uzavře-li
si celní spolek § 14., nebude samostatnosti a
bezpečnosti, neboť rakouské sněmovny jsou
oprávněny zrušiti kdykoli taká opatření.
Řečník opakuje, že nemá důvěry k vládě
a zamítá rozpočet.
Předseda předkládá návrh posl. Podma-
niezkého, aby schůze za další rozpočtové
debatty prodloužila se o hodinu.
O návrhu bude se hlasovati ke konei
zejtřejší schůze prostě povstáním z místa
#16
alto_textblock
#16
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Německý
vyslanec baron Heyking odevzdal králiv
dopolední slavné audienci své pověřovací listiny
Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Minister
ská rada usnesla se, že korunovace vy
koná se dne 21. září v žičském klášteře. Z
tou příčinou budou se konati v Bělehradě o
24. do 28. záři zvláštní slavnosti.
Francouzský parlament.
Z Pařiže, 4 července. (C.-B.) Sená-
schválil první dva články o zrušení řehol
ního vyučování.
Sněmovna vyřídila poslední články vo
jenské předlohy a uznala 491 proti 72
hlasům, že zákon nabude platnosti 1. ledna po
svém vyhlášení.
Zejtra vyřídí se články dosud nepro
jednané.
#17
alto_textblock
#17
Úplaiková afféra kartuziánská.
Z Paříže, 4. července. (C.-B.) Vyšetřujíe
výbor vyslýchal dnes redaktora »Libré Parolee
Papilauda, jenž prohlásil, že se nikdy ne
uchýlil od přímě cesty.
#18
alto_textblock
#18
Pruský sněm.
Z Berlína, 4. července. (C.-B.) Zemsky
sněm odročen dnes za souhlasu obou sněmover
do 18 řlj na.
Příští schůze poslanecké sněmovny budo
25. října.
#19
alto_textblock
#19
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Přeměna Oilcompagnic v akciový podnik.
Z Vídně, 4. července. Anglo-haličská Oil
compagnie, která zřízena byla roku 1899 za úče-
lem využitkování dolů firmy Gartenberg ve
Schodnici, bude přeměněna v akciovou společ-
nost s kapitálem 8 mill. K.
#20
alto_textblock
#20
Hospodářství na státních doménách.
Z Vídně, 4. července. „Neue Fr. Presse“
oznamuje, že výsledky inspekční cesty presi-
denta státních dráh do státních domén, byly již
zpracovány. Jest však úmysl projednati opravné
návrhy na reorganisaci v jednotlivých oborech
teprve na podzim a přikročiti ku provedení jich
jen postupně a dle jednotlivých oborů. Zejmena
pomýšlí se zavésti racionálnější hospodářství
lesích, zvláště pak využitkování dříví též k vý-
rebě chemických předmětů. Při uhelných dolech
uvažuje se otázka, zdali by se těžba vzhledem
na dosavadní zkušenosti neměla omeziti. V mlýn-
ském průmyslu vzhledem na nepříznivé poměry
konkurenční nastati má do -jisté míry omezen
výroby, naproti tomu v továrnách na cement vý
roba pro velké železniční stavby utěšeně postu-
puje. Také situace petrolejových rafináren p
několika špatných létech se nyní podstatn
zlepšila.
Dunajská paroplavební společnost.
Z Vídně, 4. července. („N. Fr. Presse“.
Dunajská paroplavební společnost obdržela o
vlády přípis, v němž se praví, že pro rozhárané
parlamentní i politické poměry není v nynější
době možno přikročiti ku projednání definitivní
smlouvy. Naproti tomu byl však provisorní roz-
počet pro druhou polovinu tohoto roku císařským
nařízením schválen a vládě jest nyní umožněno
nové provisorium předložiti.
#21
alto_textblock
#21
Obchodní smlouvy.
Z Říma, 4. července. (C.-B.) Zejtra koní
se I. porada vyjednavačův obchodní smlouvy
mezi Rakousko Uherskem a Italií.
#23
alto_textblock
#23
st. Z Pešti, 4. července. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů
o 7.5 hal. dráže. Platila: pšenice tisská
81 kg K 9.35, 79.3 kg K 9.25, 76 kg K 8 90,
hodmezö vašarhelská 79 kg K 9.26, stolno-
bělehradská 80 kg K 8.95, peštská 79 k
K 9.10, 78.2 kg K 9.123, 77 kg K 8 85
hartská 77 kg K 9.071g, tolenská 76.8 kg
K 9.—, adská 76.8 kg K 9.15, bačská 78 k
K 9.22, palanecká 76.8 kg K 8.80, bajsk
762 K 8.65, bečkerecká 77.5 kg K 8.80,
skladní 80 kg K 9.221%, 76.8 kg K 8.77 1.
žito K 6.30—6.40; oves (+ 5 h) K 5.85
až 6.20; kukuřice ( 5 h) K 5.25 až
5.35; řepka K 10.05 až 10.10; ječme
K 6.05.
Terminový obchod byl zprvu vze
stupný, v očekávání příznivější zprávy o úrodě
sestupný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 87, žito na říjen K 6.56, oves na říjen
K 6.17, kukuřice na červenec K 5.23, na
srpen K 5.36, na květen 1905 K 5.63, řepka
na srpen K 10.25.
Sádlo po K 61.50; slanina 4dílná
po K 53.51, 3dílná po K 54.50; jiné zboží bez
odbytu a změny.
Parno
Z Liverpoolu, 4. července. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vý
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červenec 5.88, 0.—, na červenec-srpen 5.82, 0.—
na srpen-září 5.69, 0.—, na září-říjen 5.42, 0.—
na říjen-listopad 5.29, 0.—, na listopad prosinec 5.24
0.—, na prosinec leden 5.22, na leden-ůnor 521., n
únor březen 5 21, 0.—, na březen-duben 5.21, 0.—
Smýšlení ustálené.
#24
alto_textblock
#24
Ztrhů cukerníeh.
V Praze, 3. července
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
V minulém právě týdnu jevily trhy cukerní klidný
průběh při směru většinou ustáleném, mírném kolísání
cen a nevelkých obratech. Hlavní pozornost věnována
i tentokráte chování se Ameriky a byla tím větší, ane
z předcházejících zpráv dalo se očekávati, že trus
v tomto týdnu bude ve svých nákupech řepového cukru
pokračovati. A skutečně již první den minulého týdnu
přinesl splnění této naděje, neboť došla v pondělí zprá-
va, že jistá antverpská firma prodala do Ameriky z
svých hamburských zásob 15.000 t. e kromě toho na
srpen ještě dalších 8000 t. Zboží to, jež právě v Ham-
burku se nakládá, určeno jest pro rafinerii v Nov. Orle-
ansu, jež trustu náleží, a má býti náhradou za kubán-
ský cukr, jehož koupi trust pro vysoké požadavky
vlastníků byl odmítl.
Z tohoto stavu věcí vysvítá, že tato koupě Ameriky
jest do jisté míry pouhou demonstrací proti kubánským
cukrovarníkům a má za účel učiniti tylo vůči trusto-
vému diktátu povolnějšími. Poněvadž však Kubánci n
svých vyšších požadavcích dle nejnovějších zpráv se-
trvávají — což ostatně vzhledem k malému již množ-
ství na Kubě dosud neprodaného cukru jest pochopi-
telno — následuje z toho, že Amerika přes veškerý
svůj odpor vůči evropskému cukru bude nucena k ně-
mu ještě častěji sáhnouti. Ostatně proslýchá se, že po-
věsti o amerických koupích na Javě byly co do množ-
ství udávaného cukru přehnány, takže i schodek v tom
směru musil by býti hrazen cukrem řepovým.
Prodej do Ameriky uskutečnil se za sh. 9.3 f. o. b
Hamburk, tedy za cenu, která k velkým vybídkám dne
právě neláká. Trust obdržel také ihned četné nabídky
za sh. 9.41/2, ale pokud známo, vesměs je zamítl. Jes
to již v jeho povaze, že ve svých koupích nepřerušeně
nikdy nepokračuje, aby tím ceny rychle do výše ne-
vyháněl. To znají dobře také anglické firmy, které
jelikož do Ameriky dosud nic nebo jen málo prodaly
v minulém týdnu zdrželivostí hleděly kontinentáln
ceny stlačovati, aby také jim naskytla se příležitos
k výhodnějším prodejům
Jiných momentů, které By na tendenci trhu v tom
či onom směru vykonávaly znatelnější vliv, v minulém
týdnu celkem ani nebylo. Nanejvýše možno zmínit
se jen o tom, že k výše zmíněným faiseurům anglickým
připojily se i tamější rafinerie, které jeví rovněž na ter
čas neobyčejnou zdrželivost ve svých nákupech, je
vysvětluje se dle došlých zpráv tou okolností, že
v Anglii chtějí dříve vyčkati provedení červencových
realisací, očekávajíce od nich jakési stlačení cen. Po-
něvadž však trhy počínají se již ponenáhlu smiřovati
s myšlenkou, že realisace červencových a srpnových
závazků budou tentokráte hladce vyřízeny a citelněj-
šího poklesu cen nepřivodí, možno se nadíti, že také
anglický trh v důsledku pochopení tohoto stavu se
svými nákupy dlouho již otáleti nebude a jimi přinese
kontinentálním trhům nově žádoucí oživení. Zdali
potom Amerika bude moci v Evropě kupovati cukr za
cenu jako v posledním týdnu, jest ovšem velkou
otázkou.
Na našem trhu se surovinou, který středečním
svátkem o jeden tržební den byl zkrácen, převládalo
smýšlení po celý týden mírně ustálené. Továrny, jo-
jichž zásoby starého cukru jsou již skoro úplně vy-
čerpány a jež také na příští kampaň již značnější
množství předprodaly, chovají se vůči dnešním na-
bídkám většinou velice zdrželivě a to tím více, ježte
přítomný stav řepy u nás nelze prohlásiti za zcela
uspokojující. Vzhledem k tomu docházelo zde jen po-
řídku k závěrkám a počet jich nerozmnožil se ani teh-
dy, když rafinerie odhodlaly se znovu k placení tuzem-
ských premií až 60 h; celkem prodáno bylo na našem
trhu za celý minulý týden pouze asi 3000 q poholo-
vého zboží a asi 20.000 na říjen-prosinec
Trh končí při klidném směru záznamy K 21.65
za červenec a K 22.25 za říjen-prosinec v parit
ústecké.
Domácí trh s bílým z božím byl ještě klidnější
neboť zde trvá zase na straně kupců zdrželivost dáie,
takže znamenaná cena K 67.— za I. rafinádu z Prahy
má jen nominální hodnotu. Pokud k závěrkám nějakým
dochází, dějí se většinou z druhé ruky, která dnes své
zásoby z dřívější doby odprodává, aniž by přikročilak
jich doplnění. — Trh terstský při malých uzávěrkách
do Levanty a Vých. Indie byl souhlasně se smýšlením
na trzích se surovinou mírně ustálený a ceny jeho
byly s to získati 14 K. Centrifugální pilé znamená proto
pohotové a na červenec-srpen K 28.— až 28.50. — N
londýnském trhu s bílým zbožím ceny přes citel-
nou zdrželivost kupců přece poněkud získaly, takže
na konci týdne znamenáme za rakouský granulate
poholový sh. 11.3 a na říjen-prosinec sh. 11.414.
Průměrné ceny našeho trhu obnášely;
Bílěho zboží
Suroviny
z Ústí granul. cent. pilě rafinády
koru
v červnu:
letos . . . 21.50 26.98 27.871/2 66.50
loni. ... 21.13 23.34 23. 28 84.50
od Nov. roku
25.34
25.96
64.80
letos . . . 19.88
loni. .. . 22.06 24.02 23.16 84.25
Také na německých trzích převládalo smý
šlení sice ustálené, avšak závěrky, jak při nepatrných
již zásobách první ruky jinak býti nemůže, byly jer
malé. Tamější rafinerie přeplácejí ceny až o 60 fen
nad vývozní paritu, čímž vývoz z trhu vytlačují. Na
konci týdne jeví cenv tamější zisk u zboží pohotového
20 fen. a při dodávkách na novou kampaň 10 fen. proti
stavu z konce týdnu předminulého.
Zřejmě zásoby obnášely tento týden:
1904
1903
rozdíl
tun
tun
tun
dle Lichta . . . . 2,637.469 2,935.422 (— 297.953
dle Czarnikowa . 2,551.191 2,893.966 (— 342.775
Povětrnost necdpovídala ani v minulém týdnu
přáním rolnictva, neboť vyprahlé půdě nedostalo s
ani tentokráte vydatného zavlažení. Repa vzhledem
k tomu, jakož i vzhledem k vysoké teplolě jeví za mi-
#25
alto_textblock
#25
nulý týden jen nepatrný pokrok ve svém vývojia
jest proto vydalného deště tím více zapotřebí, ana
vstupuje nyní do stadia vývoje kořene. Množí se stíž-
nosti do výkvětlic a různých škůdců, kteří zejmena
později setou řepu, jejíž vývin spadá již do suchého
období, značně by mohli poškoditi. Vydalný dešť byl
by jedině s to zjednati zde nápravy. V Německu stav
řepy trvale nestejný a značný rozdil panuje zejmena
mezi krajinami východními a západními; v posled-
nějších jsou srážky přiměřeny, kdežto v prvějších pa-
nuje většinou sucho. Ve Francii byla povětrnost dal-
šímu vývoji řepy velmi přízniva, což do jisté míry
platí také o Belgii a Nizozemí. Z Ruska oznamuje se
taktéž příznivá povětrnost se silnějšími srážkami, ozý-
vají se tam však stížnosti do plevele
Z kolonií v minulém týdnu důležitější zprávy
nepřišly.
#26
alto_textblock
#26
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém lýdnu
většinou teplé a suché, deště byly jen sporadické a to
jen v prvních dnech. Pro žně bylo počasí ne příliš
horké prospěšné. O výsledku nedá se dosud nic po-
sitivního říci. Bude asi různý a také jakost bude ne-
stejná. Dosavadní vzorky žita jsou uspokojivé. Dle
došlých zpráv zlepšil se také stav ječmene, ovsaa
kukuřice. V cizině bylo počasí většinou suché a teplé.
Na trzích zahraničních zůstal obchod i na dále ome-
zen, konsumenti opatřují jen nejnutnější potřebu, ale
ceny dobře dodržely, někde i o něco stouply. V Ama-
rice podzimní lhůty na nezcela uspokojivý průběh po-
časí poněkud stouply, kdežto pohotové zboží zůstalo
spíše klidné. Pšeniční žně jsou v Unii v plném proudu
a má se za to, že celkový výnos bude proti loňskému
o několik procent vyšší. Zřejmé zásoby klesly proti
lýdnu minulému o 1,871.000 bušlů, ale obchod vý
vozní zůstal slabý. V Anglii zůstalo smýšlení stálé,
obraty byly však přes silnější dovozy mírné. Ná-
sledkem zmenšení plochy osevní bude ovšem výsledek
žní slabší a potřeba dovozu větší. Ve Francii na-
stalo po dosavadní chabosti opět mírné zolavení a po
pohotovém zboží byla lepší poplávka. V Německu
zůstaly ceny po několikerém kolísání celkem nezmě-
něny. Na ostatních trzích kontinentálních bylo smý-
šlení rovněž upevněné, ale koupěchtivost skrovnáa
ceny se jen málo změnily. V Pešti obchod silně klesl.
Chleboviny značněji zlaciněly, kdežto pícniny zůstaly
celkem nezměněny. Pšenice byla po celý týden dosta-
tečně nabízena, koupěchtivost zůstala však při tem
trvale slabá a obraty omezovaly se v jednotlivých
dnech na míru nejmenší. Z počátku zůstaly ještě ceny
nezměněny. Vlivem chabějších kursů terminových n-
sledkem příznivějších zpráv o stavu osení nastal
však už v nejbližších dnech pro pohotové zboží trvalá
chabost, při čemž ceny postupně o 20—25 h klesiy.
Nepomohla ani ochota prodávajících, smýšlení zů-
stalo chabé, mlýny chovaly se odmítavě a zejmena
pozdější lhůty bylo nesnadno lze umístiti. Ke konci
týdne se smýšlení poněkud zlepěilo a ceny odčinily
ze ztráty utrpěné asi 5 h. Celkové obraty činily asi
75.000 q. Žito bylo v tomto týdnu rozhodně zane-
dbáváno a smýšlení o něm bylo trvale mdlé. Nabídka
byla při tom téměř naléhavá, kdežto konsumentii
vývozci zůstali zdrželivými a činili jen zcela nepatrné
nákupy. Ceny zlaciněly asi o 20 h a znamenaly
z Pešti K 6.25—6.3232. S novým žitem není dosud
následkem nedostatku zájmu obchod žádný. Ječmen
na kroupy a ke krmení zlaciněl rovněž asi o 10 h.
Nabídka jest sice slabší, ale také poptávka značně
polevila a platí se dle jakosti K 5.90—6.30 z Pešti.
Za rumunský ječmen bylo placeno K 5.821/4 a nového
srbského bylo prodáno asi 5000 q na dodání v srpnu
za K 5.571/2—5.60. Pro oves byla na počátku při zlep-
šené nabídce přiznivější koupěchtivost, která však
později opět ochabla. Čeny z minuného týdne zůstaly
celkem nezměněny a dle jakosti znamenaly z Pešt
při obratech asi 3000 q K 5.70—6.10. S kukuřicí bl
v tomto týdnu obchod lepší. Placena byla K 5.20
až 5.30. Řepka nová byla už sice na trhu, ale kupci
byli zdrželiví. Znamenala z Pešti K 10.10. Na srpen
mdlá K 10.50 a ke konci sotva K 9.15.
Pivní statstika. Dle dat, vydávaných ne základo
zpráv příslušných organisací, bylo r. 1903 v Rakousko-
Uhersku 1436 pivovarů, o 20 méně než r. 1902. Výroba
piva klesla opětně oproti r. 1902 o 44.125 hl a dostou-
pila r. 1903 celkem 20,642.298 hl proti 20,686.423 hl
r. 1902. Na tomto množství participovalo Předlitavsko
19,261.189 hl, Uhry 1,316.676 hl a Bosna i Hercego-
vina 64.433 hl. Výnos pivní daně činil v Předlitavsku
r. 1903 úhrnem 73,601.595 K proti 73,892.365 K roku
1902, v Uhrách 5,479.098 K proti 5,101.701 K r. 190
a v Bosně-Hercegovině 281.978 K proti 230.296
r. 1902, Spotřeba sladu činila 157.090 q. produkce
chmele 127.000 q. V Německu pracovalo v minulém
roce 18.230 pivovarů. Tamní výroba piva klesla proti
r. 1902 o 3,459.442 hl a sice se 70,943.810 hl r. 1902
na 67.484.368 hl v r. 1903. Pivní daně zaplaceno tam
1903 celkem 109,399.973 K proti 113,799.766 k
r. 1902. Z uvedené celkové pivní výroby Německa
připadá na Bavory 17,350.868 hl a 40,734.513 K daně.
V Bavorsku spotřebeno r. 1903 v 5755 pivovarech
4,050.800 q sladu a 160.000 q chmele. Ve všech pivo-
varech světa (36.472) vyrobeno 262,708.787 hl piva
a za pivo toto zaplaceno 1.105,977.937 K daně. Spo-
třeba sladu činila 77,079.827 q, chmele 2,106.320 .
Dánský cukerní průmysl. Dle zprávy kodaňského
konsulátu docílila akc, společnost dánských cukrovarů,
která soustřeďuje téměř veškery surovárny a rafinerie
dánské, v minulém správním roce (do 31. dubna t. r.)
hrubého zisku 3,122.550 K. Vyplácena byla 10% divi-
denda (jako za 1902-3). Akciový kapitál společnosti
uvedeně činí 10 mill. K. Účet amortisační dotován za
minulý rok 500.000 K
Francouzský kapitál v Rusku. Dle úřadních da
francouzského ministeria obchodu uloženo v Rusku
francouzského kapitálu: ve státních papírech
6.690,000.000 fr., v průmysl. podnicích 792,000. 000 fr.
obchodních podnicích 49,000.000 fr., v bankách
18,000.000 fr. a v nemovitostech 17,000.000 fr., úhrnem
tedy téměř 7 milliard fr.
Petrolej. Haličská surovinná produkce petrole-
jevá roste neobyčejně rychle. Roku 1895 činila ještě
2.14 mill. q. r. 1906 však již 3.26 mill. q, r. 1902
pak 5.76 mill. q. aby letošním rokem dosáhla pravdě-
podobně téměř 7 mill. q. Spotřeba petroleje v télo říši
nepostupovala přirozeně tak rychle. Z 1.47 mill. q ra-
finády r. 1888 stoupla na 2.37 mill. q. r. 1901a
bude letos činiti asi 2.5 mill. q. Za tohoto stavu větší
se kvantum, kterého doma spotřebovati nelze a které
odkázáno na vývoz. O utvoření činnosti petrolejové
vývozní společnosti jsme na tomto místě opětně
psali i o zápasu, který nutno ji provésti s dosavadním
monopolistou německého trhu, americkým trustem
petrolejářským. Jak se zdá, neslačí stouplé produkci
dosavadní snahy vývozní a hledají se cesty, kterými
bylo by lze vývoz petroleje z Rakouska nadále zvý-
šiti. Toto nové vývozní úsilí vychází zvláště ze středu
producentů suroviny, kteří jsou současně majiteli rafi-
nerií. „Petrolea“, společnost utvořená za účelem pře-
vzelí surovinné produkce haličské, patrně již není se
svůj úkol, domácí spotřeba petroleje sotva také při
dnešních cenách stoupne (snížení cen zvýšenou na-
bídkou bylo by negací kartelu) a tak nezbývá než
hledati odbyt pro stoupající produkci za hranicemi.
Producenti suroviny obraceji v první řadě zření na
Německo a pomýšlejí zříditi tam rafinerií petroleje.
Od úvah k činu jest ještě daleko, tím více, protože
Německo nezná celně-sazebních rozdílů mezi suro-
vinou a rafinádou, takže jest výhodnějším vyvážeti
tam petrolej již rafinovaný. Pro vývoj poměrů na do-
mácím trhu jest ovšem vznik nové vývozní společ-
nesti charakteristickým. — Současně dochází po-
zoruhodná zpráva z Ruska. Německé petrolejové spo-
lečnosti dostalo se totiž koncese pro Rusko. Společ-
nost míní zbudovati velikou rafinerii v Rusku. Účely
její jsou čistě vývozní. Jak patrno, jest vznik společ-
nosti jen jedním z kroků na oslabování amerického
monopolu na německém trhu.
Z obvodu hozp. školy volyňské. Kuratorium z.
hosp. školy pořádá v měsíci červenci dva Uřídenní běhy.
spojené s praktickými výkony. Dne 2., 3. a 4. července
běh včelařský pro absolventy školy ve Vo-
lyni v hospodářské škole. Dne 7., 8. 9. července
běh dobytkářsko-mlékařský v Elčovicích v hostinci
p. Havrdy, vždy od 2—6 hodin odpoledne. Dne 7. čer-
vence: „O krmení dojnic“. Praktické cvičení: Stano-
vení tuku ve mléku. Odstřeďování. Výroba měkkých
sýrů. Dne 8. července. Přednáška: „Vymoženostiv
mlékaření“. Praktické cvičení. Výroba sladkého tva-
rohu a homolek. Dne 9. července. Přednáška: „Výroba
másla a sýrů na základě nejnovějších výzkumů. Prak-
tické cvičení ve výrobě másla a pikantního sýra“. Běh
řidí a praktické výkony cvičí p. řed. K. Šafránek.
Periálný ovocnický kurs pro české učitele škol
obecných a měšťanských pořádati se bude při král.
českém zemském pomolozickém ústavě v T rojiu