ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 01cd2820-7135-11dc-b794-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
5. července 1904
#2 alto_textblock #2
Číslo 184.
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY.
#4 alto_textblock #4
Strana h
#5 alto_textblock #5
ského kraje, jakož i memorandum k tomu se vzlahující. f. Ze Sofie, 4. července. V dobře zprave- ných kruzích se proslýchá, že Načevič jest s výsledkem svého slyšení u sultána velice ne- spokojen. Žádný z požadavků, Portě před- ložených, nebyl splněn, takže rusko-bulharská dohoda prodělává krisi. Kníže Ferdina n odložil následkem toho costu do ciziny. Také odvolání kabinetního usnesení, by 15.000 vojínů puštěno bylo na dovolenou, provedl Sar a f ov na rozkaz knížete. Časopisy útoči na vládu pro jeji porážku a žádají odvolání Načevi če, jakož i energický postup proti Turecku. i. Ze Sofie, 4. července. Na základě kom- promisu mezi ministrem Savovem a ostat- ními ministry nařídil Savov, aby místo 15.000 vojinů propustěno bylo za žní na 21 a 30 dní 10.000 vojínů.
#6 alto_textblock #6
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#7 alto_textblock #7
Zemské sněmy.
#8 alto_textblock #8
Z Inšpruku, 4. července, »Tiroler Stimmene prohlašují, že v září sejdou se sněmy. ve příčině kterých možno nadíli se klidnéh rokování; kde této podminky není, ne sejdou se. Tudíž také nikoliv ani ty- rolský. Proti slovanským parallelkám na paedagogiích ve Slezsku. Z Vídně, 4. července. K německým demon- stracím sdělují se tyto podrobnosti: »Deutsehes Volksblattu« telegrafují, že purkmistru dru. Ro- chowanskému uspořádány byly hlučně pocty. Demonstranti brali se do nové, po Bismarkov pokřtěné ulice. Před českým závodem From- movým, čajovým obchodem, průvod zastavil a provolal »Fuj!«; potom šel před Česko besedu, kde policie všechny ulice, vedoueí k ní, uzavřela. Bylo by se jí těžko podařilo zadržeti demonstranty, kdyby jich vůdcové ne- byli dali na slova policejního dozorce, že v ne- mocnici, která nalezá se proti Besedě, lež dvě osoby téhož dne operované. Tentýž list oznamuje z Opavy : Demonstrace proti zemskému presidentu hr. Thunovi vy- světluje se částečně chováním se hr. Thuna vůč purkmistru Rochowanskému. Když totiž plukovník Kromer připil hlavnímu městu jeho starostovi, všichni přítomní pozdvihli po- háry, jen zemský hejtman nepovstal a demon- strativně odsunul sklenici. (Kde a kdy se t stalo, nepraví se.) Toto jednání zemského presi- denta způsobilo velkou nevoli. Z Opavy, 4. července. V Odrách mluvil říšský poslanec Heřmanský na schůzi, které předsedal rada zemské vlády Jirásek. Pravil, že zřízení parallelek vOpavě a Tě- šině jest novou provokací Němců a musí být potíráno všemi prostředky. Na 5. července svo lána jest velká protestní schůze, na které pro mluví poslanec na říšské radě Demel.
#9 alto_textblock #9
Zadržený protest. Z Vídně, 4. července. Všeněmecká Korre- spondence oznamuje z Opavy: Proti usnesení obecní rady, kterým dosavadní ulice Pekařská překřtěna byla na ulici Bismarkovu, podán byl dnes prostřednictvím obecní rady zemskému výboru protest několika Čechů a ně- kolika křesťanských sociálů. Obecní rada, jak známo, již před 4 léty se usnesla, ulici olomou- ekou překřtíti na Bismarkovu. Protest, který by proti usnesení tomu podán, dosud nebyl zem- ským výborem vyřízen.
#10 alto_textblock #10
Štvanice Němců proti sokolské slavnosti ve Floridsdorfě. Z Vídně, 4. července. V německém táboru vídeňském ozývá se jásot a radosť. V tísnia nouzi, do které prý dostal se celý německý národ evropský chystanou sokolskou slavnost ve Floridsdorfě, pomohl klášter au- Eustiánský v Klosterneuburku. „Deutsches Volksblatt“, který celou štvanie proti slavnosti té zahájil a provozuje dále, uve- řejňuje o této věci tento bulletin: „Ve příčině české slavnosti štváčské stal se neočekávaný obrat. Česká slavnost bude soukromým opatře- ním, ne-li úplně zmařena, alepoň ohrožena. Klášter augustiánský totiž zaká zal konání slavnosti na svých po- zemcích, resp. odepřel ponechání pozemků. Poněvadž klášter jest majitelem veškerých téměř niv až po Floridsdorf a také ve Floridsdorfu má četné pozemky, dlužno čekati, co Sokolisté pod- niknou při změněné situaci a zdali a kde najdou místa pro svou štváčskou slavnost. Kdyby Če- chové našli jiné místo, dlužno vyčkati, zdali úřady vzhledem na rozechvění lidu a na ná- m.tky obecního zastupitelstva českou štváčskou slavnost v německém Floridsdorfě zakáží.“ O včerejší vzdorové slavnosti, kterou pořá- dali Němci všech barev z Floridsdorfu a z Vídně, antisemité, černožlutí křesťanšti sociálové ve spolku s černobilými Velkoprušáky, oznamují listy, že byla navštívena jen skrovně. Účastníků. dle „Arbeiter-Ztgu.“ bylo sotva 3000 osob, vět- šina z Vídně. Luegrova hymna hrána bezpočtu- kráte, na konec však zpívána hymna Bismarkova. Když pak se v ní došlo ke slovům, „mny Němci bojíme se jen boha a ničeho jiného, nastal ne- horázný jásot. Jak viděti, bojí se Němci kromě boha ještě jiných věcí, na př. malé české slav- nosti ve Floridsdorfě. „Deutsehes Tagblatť“ oznamuje, že včer večer měl starosta floridsdorfský Anderer řeč, ve které pravil: „Jsme tady na německ půdě, dokud žijeme, nikdo nás odtud nedostane. Jednalo se nám jen o to, projeviti svornost Němců rakouských a hájiti zděděnou půdu.“ Tentýž list uveřejňuje výzvu na příští něme- ckou slavnost, jež koná se ve Floridsdorfě v ne- děli dne 10. července. „Appellujeme dnes, volá, „na všechny Němce vídeňské, by se hro- madně slavnosti té zúčastnili, aby Čechům dů- kladně brnělo v uších. Němci vídeňšti necht osvědčí důrazně, že neztrpí české provokace.“ Události ve Floridsdorfě jsou opětným dů- Eazem, že kdykoliv jde o nějakou akci proti- českou, jsou všichni Němci vždy za jedno.
#11 alto_textblock #11
Maďarský jazyk ve vojsku. Z Brna, 4. července. „Lidové Noviny“ oznamují: Mezi hr. Tiszou a ministrem vo- jenství stalo se již dohodnutí ve příčině jazykové úpravy v novém trestním řádu vojenském. Hr Tisza svolil k desitileté lhůtě k opatření do
#12 alto_textblock #12
statečného počtu auditorů, maďarské řeči znalých, načež zavedeno bude u pluků uher- ských jak zevnější i vnitřní úřadování ma- darské. Toto zřízení ovšem předpokládá, že také vojenští soudcové budou mocni maďarské řeči, což opět vyžaduje, aby také k uherským plukům dosazováni byli za důstojníky jen Ma-
#13 alto_textblock #13
daři.
#14 alto_textblock #14
Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 4. července. (C.-B.) Ministr orby bar. Giovanelli vrátil se ráno z Karlových Varů. V Terstu zemřel včera druhý náměstel obecní rada Edgar Rascovich, vůdce radi kálních nacionálů. Uherská sněmovna. Z Pešti, 4. července. (C.-B.) Poslane- cká sněmovna pokračovala v rozpočto ve debatě. Posl. Szatmary (Košutovec) mluvi proti rozpočtu. Na počátku jeho řeči došlo ke hlučným scénám. Když mluvil o národnostních štvanicích zvolal naň posl. Vlad (rumunský nacionalista) Co tomu řeknou vaši rumunští voliči? Posl. Nessi (košutovec): Co je ván po tom? Posl. Vlad: To již řeknou němečtí i ru munšti voliči, až k tomu dojde. Posl. Olay (košutovec) vyskočil rozčileně a volal, bouchaje při tom na svůj pult: Jak se můžete opovážiti mluviti tak v uherském sněmě? To je hanba. Ven s Vladem. Posl. Vlad: Mě sem poslal můj okres Posl. Olay: To je jedno, nesmíte zde tak mluviti. Tím scéna skončena a posl. Szatmary po- kračoval ve svých vývodech. Posl. bar. Banffy prohlašuje naproti Vla dovi, že v Evropě jsou oprávněny pouze ná- rodní státy a proto Maďaři nemohou zříci se k vůli nemaďarským národnostem zřízení státu maďarského. Řečník chce prý šetřiti práv oněch národností v největší míře a uznati, že v oboru církevním a poněkud také ve školském jsou oprávněny užívati své řeči. Avšak v Uhrách je správna pouze národnostní politika, jež svým silným šovinismem hodí se k zabezpečení národní samo- statnosti Uher. (Pochvala v levo.) Prohlašuje, že rozpočtu nepovoli, nemaje k vládě politické důvěry. Nežli však o tom promluví, musí pro- hlásit o pamětním spisu, jejž podal císařio církevních záležitostech a o němž během roz- počtové debaty mluvili Polonyi a Khuen- Heder vary, že mezi ním a hr. Khuenem byl upřímný přátelský poměr. Z toho však nenásleduje, že by býval spokojen s jednáním chorvatské vlády a s poměry chorvatskými. Když tam spálili uherský prapor, pozoro- val, že tam není vše v pořádku. Proto studoval chorvatské nedostatky a tu vznikla v něm obava, srovnává-li se XXX. zákon z r. 1868 se zájmy uherského státu tak, jak jeho tvůre zamýsleli. Zmeškalo se mnoho nejen chorvat- skou, ale také uherskou vládou od r. 1868a též od něho samotného. Zkušenosti a obavy předložil panovníkovi v pamělním spise, aby při vhodné příležitosti chorvatské poměry byly uspořádány. Bán, jenž jednal vždy správně vlastenecky, byl v r. 1895 ustavičně churav. Myslil jsem — praví řečník — že nastane změna v banátě a chtěl jsem dáti novému ba- novi maršrutu, aby sice respektoval chorvatsk samosprávné zákony a práva, ale rázně dbal o státní společenství. (Pochvala a potlesk v levo.) Vývoj poměrů zavinili jsme my Maďaři sami, přiznávajíce Chorvatsku zvláštní státní karakter. Tak bylo státní společenstvo na papíře, ale n v praxi. Tak stalo se, že Chorvaté vynutil úpravu průvodních listů; tak stalo se při úpravé předlohy o mořském právu. Chorvatsko nemá práva vyjednávati s Rakouskem nebo společnou vládou. Jak se udály takové věci za mě úřadní činnosti, obracel jsem na to vždycky pozornost chorvatské vlády. Ta se mnou vždycky sou- hlasila. O úpravě rěcké otázky nebylo mezi ním (Banffem) a Khuenem žádných neshod. Otázk ta řsšena později jinak než on zamýšlel. Su- spendováním samosprávy zamezil, aby Rěk nepovažovala se za neodvislého samostatného třelího činitele. Za pozdějších vlád provedeno zákonně, že Rěka jako třetí činitel s Uhrami a Chorvatskem tvoří uherský stát. Vláda musí starati se sama, aby v oboru autonomní chor- vatské vlády nevydávala se nařízení, jež ne srovnávají se se státním společenstvím. Pojednávaje o finančních poměrech chor vatských řečník snažil se dokázati, že finanění nároky chorvatské jsou přemrštěné a nebylo by na čase přinášeti pro Chorvatsko větší oběti. Mysli, že 20leté Khuenovo banování nebylo dobrou školou zastupování jednotného národního státu maďarského šovinistických zájmů maďar- ských. Soudí, že silný maďarsko-národní duch byl na místě také v okolí panovníkově. Je přesvěd- čen, že budoucnost maďarského státu je spo- jena se zájmy dynastie a jen ve schodě s ní bude možno zbudovat uherský stát ve smyslu maďarského šovinismu a stát ten zbudovati se musí. Myslil několikrát, že našel cestu, aby vy- hověl národním požadavkům ve shodě s koru- nou. Vyrovnací zákon z r. 1867 stanoví nutnost úplné parity s Rakouskem. Nesmíme toužiti, že táto otázka nebyla rozřešena v těžkých dobách tak, jak by to snad byly vyžadovaly národní zájmy. Tak zůstala neřešena tehda otázka slu- žební a velicí řečí vojenské. Bylo to zcela pořádku, neboť jinak nebývaly by se uskutečnily zákony z r. 1867 a bůh ví, kde bychom dnes stáli. Národ musil dříve zmohutněti, než se mohla otázka ta rozvinouti. Loni řekl, že není dobře otázkou tou hýbati proto, že stane-li se tak jednou, nesmíme se jí víc vyhýbati. O právu národa v té věci nelze pochybo- vati. Vládní program, vypracovaný na základě elaborátu 9členného výboru, způsobil v tom směru nešťastnou situaci. Otázka ta vedla k vý kladu, jenž vzdává se práva beze všeho účinku. Je-li nápis na některých kasárnách pouze ně- mecký, mohu ustavičně proti němu bojovati, avšak je-li vedle něho také maďarský, zjedná se parita jen tehda, provede-li se to také v Vídni. (Pochvala, potlesk a eljenování v levo.) Je-li u nás vedle německého nápisu maďarský zároveň však v Praze český, ve Lvově polský považujeme se za národnost jako každá jiná
#15 alto_textblock #15
státní maďarština nedochází platnosti. Vyrovná- me-li se na 50 nebo 30 proc., zříkáme se práva národa. Tak jest i v otázce diplomatické. Mini- sterský předseda prohlásil ve sněmovně, že řeč diplomacie a konsulátů byla, jest a bude ně- mecká. Faktický stav v minulosti taký byl, avšak prohlášení, že řeč diplomacie také v budoucnost bude německá, považuji za gravamen. Jazykem evropské diplomacie je frančina. Souhlasím, aby diplomacie jednala s našimi úřady francouzsky. ale německy ne. (Pochvala, potlesk a eljenován v levo.) Lituje, že ta otázka byla vůbec postavena Byla dosud latentní a obratný politik býva by ji nechal pro budoucnost, až by maďarský národ sesílen býval chtěl uplatniti své právo. Pojednávaje o hospodářských otázkách pravil, že v roce 1897 nebylo možná postavi se zrovna na stanovisko hospodářské samostat nosti, tím méně proto, že obchodní smlouvy měly vypršeti v roce 1903. Je přesvědčen, ž jiný na jeho místě nebýval by jednal jinak Z toho však nenásledovalo, že by nebýval po- mýšlel, aby Uhry od roku 1907 nepřešly k ho spodářské samostatnosti. (Pochvala v levo a na levici.) Banffy-badenovská shoda z roku 1897 byla výhodnější, protože usnadňovala splynut termínův obchodních smluv a celního spolku za tou podmínkou, že celní spolek se uskuteční. Brojí proti zamýšlenému vyjednávání smluv s Německem a Ilalií, dokud nebude upraven celní spolek s Rakouskem. Autonomní celn tarif neuspokojuje Uhry a uherská sněmovna o něm dosud také nejednala. Má se tím způ- sobiti zúmyslně tíseň. Aby mohl uzavříti se spolek s Rakouskem musily by se Uhry zříci právního stavu hospo- dářské samostatnosti, v níž se nyní nacházejí čemuž řečník odporuje, přimlouvaje se, aby doba do r. 1907 považovala se za přechodnou Vláda k tomu musí býti donucena a nepodvoli-l se, musí nastoupiti vláda jiná. Z těch příčin přimlouvá se za hospodářskou samostatnos Uher. Uzavření celního spolku § 14. není možné, prolože § 61. vyrovnacího zákona žádá rozhodně, aby oba zákonodárné sbory jej pro- jednaly, načež by se předložil k císařské sankci. Rakouský § 14. může vůbec disponovat o věcech, jež nejsou stálé, systematické, smluvní povahy a v době, kdy rakouský zákonodárský sbor nen pohromadě. Diví se rakouským zákonodárcům, že prý 5, 6, 8 let dovolují, aby § 14. vyřizo- valy se věci, při nichž se to dle jeho znění nedovoluje. To jest ostatně jejich věcí. Mysli však, kdyby se celní spolek měl uzavříti § 14. že by i v Rakousku probudil se smysl pro po- vinnost a protestovalo by se proti tomu. Uzavře-li si celní spolek § 14., nebude samostatnosti a bezpečnosti, neboť rakouské sněmovny jsou oprávněny zrušiti kdykoli taká opatření. Řečník opakuje, že nemá důvěry k vládě a zamítá rozpočet. Předseda předkládá návrh posl. Podma- niezkého, aby schůze za další rozpočtové debatty prodloužila se o hodinu. O návrhu bude se hlasovati ke konei zejtřejší schůze prostě povstáním z místa
#16 alto_textblock #16
Ze Srbska. Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Německý vyslanec baron Heyking odevzdal králiv dopolední slavné audienci své pověřovací listiny Z Bělehradu, 4. července. (C.-B.) Minister ská rada usnesla se, že korunovace vy koná se dne 21. září v žičském klášteře. Z tou příčinou budou se konati v Bělehradě o 24. do 28. záři zvláštní slavnosti. Francouzský parlament. Z Pařiže, 4 července. (C.-B.) Sená- schválil první dva články o zrušení řehol ního vyučování. Sněmovna vyřídila poslední články vo jenské předlohy a uznala 491 proti 72 hlasům, že zákon nabude platnosti 1. ledna po svém vyhlášení. Zejtra vyřídí se články dosud nepro jednané.
#17 alto_textblock #17
Úplaiková afféra kartuziánská. Z Paříže, 4. července. (C.-B.) Vyšetřujíe výbor vyslýchal dnes redaktora »Libré Parolee Papilauda, jenž prohlásil, že se nikdy ne uchýlil od přímě cesty.
#18 alto_textblock #18
Pruský sněm. Z Berlína, 4. července. (C.-B.) Zemsky sněm odročen dnes za souhlasu obou sněmover do 18 řlj na. Příští schůze poslanecké sněmovny budo 25. října.
#19 alto_textblock #19
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Přeměna Oilcompagnic v akciový podnik. Z Vídně, 4. července. Anglo-haličská Oil compagnie, která zřízena byla roku 1899 za úče- lem využitkování dolů firmy Gartenberg ve Schodnici, bude přeměněna v akciovou společ- nost s kapitálem 8 mill. K.
#20 alto_textblock #20
Hospodářství na státních doménách. Z Vídně, 4. července. „Neue Fr. Presse“ oznamuje, že výsledky inspekční cesty presi- denta státních dráh do státních domén, byly již zpracovány. Jest však úmysl projednati opravné návrhy na reorganisaci v jednotlivých oborech teprve na podzim a přikročiti ku provedení jich jen postupně a dle jednotlivých oborů. Zejmena pomýšlí se zavésti racionálnější hospodářství lesích, zvláště pak využitkování dříví též k vý- rebě chemických předmětů. Při uhelných dolech uvažuje se otázka, zdali by se těžba vzhledem na dosavadní zkušenosti neměla omeziti. V mlýn- ském průmyslu vzhledem na nepříznivé poměry konkurenční nastati má do -jisté míry omezen výroby, naproti tomu v továrnách na cement vý roba pro velké železniční stavby utěšeně postu- puje. Také situace petrolejových rafináren p několika špatných létech se nyní podstatn zlepšila. Dunajská paroplavební společnost. Z Vídně, 4. července. („N. Fr. Presse“. Dunajská paroplavební společnost obdržela o vlády přípis, v němž se praví, že pro rozhárané parlamentní i politické poměry není v nynější době možno přikročiti ku projednání definitivní smlouvy. Naproti tomu byl však provisorní roz- počet pro druhou polovinu tohoto roku císařským nařízením schválen a vládě jest nyní umožněno nové provisorium předložiti.
#21 alto_textblock #21
Obchodní smlouvy. Z Říma, 4. července. (C.-B.) Zejtra koní se I. porada vyjednavačův obchodní smlouvy mezi Rakousko Uherskem a Italií.
#22 alto_textblock #22
a
#23 alto_textblock #23
st. Z Pešti, 4. července. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. centů o 7.5 hal. dráže. Platila: pšenice tisská 81 kg K 9.35, 79.3 kg K 9.25, 76 kg K 8 90, hodmezö vašarhelská 79 kg K 9.26, stolno- bělehradská 80 kg K 8.95, peštská 79 k K 9.10, 78.2 kg K 9.123, 77 kg K 8 85 hartská 77 kg K 9.071g, tolenská 76.8 kg K 9.—, adská 76.8 kg K 9.15, bačská 78 k K 9.22, palanecká 76.8 kg K 8.80, bajsk 762 K 8.65, bečkerecká 77.5 kg K 8.80, skladní 80 kg K 9.221%, 76.8 kg K 8.77 1. žito K 6.30—6.40; oves (+ 5 h) K 5.85 až 6.20; kukuřice ( 5 h) K 5.25 až 5.35; řepka K 10.05 až 10.10; ječme K 6.05. Terminový obchod byl zprvu vze stupný, v očekávání příznivější zprávy o úrodě sestupný. K večeru znamenala: pšenice na říjen 8 87, žito na říjen K 6.56, oves na říjen K 6.17, kukuřice na červenec K 5.23, na srpen K 5.36, na květen 1905 K 5.63, řepka na srpen K 10.25. Sádlo po K 61.50; slanina 4dílná po K 53.51, 3dílná po K 54.50; jiné zboží bez odbytu a změny. Parno Z Liverpoolu, 4. července. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace a vý voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na červenec 5.88, 0.—, na červenec-srpen 5.82, 0.— na srpen-září 5.69, 0.—, na září-říjen 5.42, 0.— na říjen-listopad 5.29, 0.—, na listopad prosinec 5.24 0.—, na prosinec leden 5.22, na leden-ůnor 521., n únor březen 5 21, 0.—, na březen-duben 5.21, 0.— Smýšlení ustálené.
#24 alto_textblock #24
Ztrhů cukerníeh. V Praze, 3. července (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) V minulém právě týdnu jevily trhy cukerní klidný průběh při směru většinou ustáleném, mírném kolísání cen a nevelkých obratech. Hlavní pozornost věnována i tentokráte chování se Ameriky a byla tím větší, ane z předcházejících zpráv dalo se očekávati, že trus v tomto týdnu bude ve svých nákupech řepového cukru pokračovati. A skutečně již první den minulého týdnu přinesl splnění této naděje, neboť došla v pondělí zprá- va, že jistá antverpská firma prodala do Ameriky z svých hamburských zásob 15.000 t. e kromě toho na srpen ještě dalších 8000 t. Zboží to, jež právě v Ham- burku se nakládá, určeno jest pro rafinerii v Nov. Orle- ansu, jež trustu náleží, a má býti náhradou za kubán- ský cukr, jehož koupi trust pro vysoké požadavky vlastníků byl odmítl. Z tohoto stavu věcí vysvítá, že tato koupě Ameriky jest do jisté míry pouhou demonstrací proti kubánským cukrovarníkům a má za účel učiniti tylo vůči trusto- vému diktátu povolnějšími. Poněvadž však Kubánci n svých vyšších požadavcích dle nejnovějších zpráv se- trvávají — což ostatně vzhledem k malému již množ- ství na Kubě dosud neprodaného cukru jest pochopi- telno — následuje z toho, že Amerika přes veškerý svůj odpor vůči evropskému cukru bude nucena k ně- mu ještě častěji sáhnouti. Ostatně proslýchá se, že po- věsti o amerických koupích na Javě byly co do množ- ství udávaného cukru přehnány, takže i schodek v tom směru musil by býti hrazen cukrem řepovým. Prodej do Ameriky uskutečnil se za sh. 9.3 f. o. b Hamburk, tedy za cenu, která k velkým vybídkám dne právě neláká. Trust obdržel také ihned četné nabídky za sh. 9.41/2, ale pokud známo, vesměs je zamítl. Jes to již v jeho povaze, že ve svých koupích nepřerušeně nikdy nepokračuje, aby tím ceny rychle do výše ne- vyháněl. To znají dobře také anglické firmy, které jelikož do Ameriky dosud nic nebo jen málo prodaly v minulém týdnu zdrželivostí hleděly kontinentáln ceny stlačovati, aby také jim naskytla se příležitos k výhodnějším prodejům Jiných momentů, které By na tendenci trhu v tom či onom směru vykonávaly znatelnější vliv, v minulém týdnu celkem ani nebylo. Nanejvýše možno zmínit se jen o tom, že k výše zmíněným faiseurům anglickým připojily se i tamější rafinerie, které jeví rovněž na ter čas neobyčejnou zdrželivost ve svých nákupech, je vysvětluje se dle došlých zpráv tou okolností, že v Anglii chtějí dříve vyčkati provedení červencových realisací, očekávajíce od nich jakési stlačení cen. Po- něvadž však trhy počínají se již ponenáhlu smiřovati s myšlenkou, že realisace červencových a srpnových závazků budou tentokráte hladce vyřízeny a citelněj- šího poklesu cen nepřivodí, možno se nadíti, že také anglický trh v důsledku pochopení tohoto stavu se svými nákupy dlouho již otáleti nebude a jimi přinese kontinentálním trhům nově žádoucí oživení. Zdali potom Amerika bude moci v Evropě kupovati cukr za cenu jako v posledním týdnu, jest ovšem velkou otázkou. Na našem trhu se surovinou, který středečním svátkem o jeden tržební den byl zkrácen, převládalo smýšlení po celý týden mírně ustálené. Továrny, jo- jichž zásoby starého cukru jsou již skoro úplně vy- čerpány a jež také na příští kampaň již značnější množství předprodaly, chovají se vůči dnešním na- bídkám většinou velice zdrželivě a to tím více, ježte přítomný stav řepy u nás nelze prohlásiti za zcela uspokojující. Vzhledem k tomu docházelo zde jen po- řídku k závěrkám a počet jich nerozmnožil se ani teh- dy, když rafinerie odhodlaly se znovu k placení tuzem- ských premií až 60 h; celkem prodáno bylo na našem trhu za celý minulý týden pouze asi 3000 q poholo- vého zboží a asi 20.000 na říjen-prosinec Trh končí při klidném směru záznamy K 21.65 za červenec a K 22.25 za říjen-prosinec v parit ústecké. Domácí trh s bílým z božím byl ještě klidnější neboť zde trvá zase na straně kupců zdrželivost dáie, takže znamenaná cena K 67.— za I. rafinádu z Prahy má jen nominální hodnotu. Pokud k závěrkám nějakým dochází, dějí se většinou z druhé ruky, která dnes své zásoby z dřívější doby odprodává, aniž by přikročilak jich doplnění. — Trh terstský při malých uzávěrkách do Levanty a Vých. Indie byl souhlasně se smýšlením na trzích se surovinou mírně ustálený a ceny jeho byly s to získati 14 K. Centrifugální pilé znamená proto pohotové a na červenec-srpen K 28.— až 28.50. — N londýnském trhu s bílým zbožím ceny přes citel- nou zdrželivost kupců přece poněkud získaly, takže na konci týdne znamenáme za rakouský granulate poholový sh. 11.3 a na říjen-prosinec sh. 11.414. Průměrné ceny našeho trhu obnášely; Bílěho zboží Suroviny z Ústí granul. cent. pilě rafinády koru v červnu: letos . . . 21.50 26.98 27.871/2 66.50 loni. ... 21.13 23.34 23. 28 84.50 od Nov. roku 25.34 25.96 64.80 letos . . . 19.88 loni. .. . 22.06 24.02 23.16 84.25 Také na německých trzích převládalo smý šlení sice ustálené, avšak závěrky, jak při nepatrných již zásobách první ruky jinak býti nemůže, byly jer malé. Tamější rafinerie přeplácejí ceny až o 60 fen nad vývozní paritu, čímž vývoz z trhu vytlačují. Na konci týdne jeví cenv tamější zisk u zboží pohotového 20 fen. a při dodávkách na novou kampaň 10 fen. proti stavu z konce týdnu předminulého. Zřejmě zásoby obnášely tento týden: 1904 1903 rozdíl tun tun tun dle Lichta . . . . 2,637.469 2,935.422 (— 297.953 dle Czarnikowa . 2,551.191 2,893.966 (— 342.775 Povětrnost necdpovídala ani v minulém týdnu přáním rolnictva, neboť vyprahlé půdě nedostalo s ani tentokráte vydatného zavlažení. Repa vzhledem k tomu, jakož i vzhledem k vysoké teplolě jeví za mi-
#25 alto_textblock #25
nulý týden jen nepatrný pokrok ve svém vývojia jest proto vydalného deště tím více zapotřebí, ana vstupuje nyní do stadia vývoje kořene. Množí se stíž- nosti do výkvětlic a různých škůdců, kteří zejmena později setou řepu, jejíž vývin spadá již do suchého období, značně by mohli poškoditi. Vydalný dešť byl by jedině s to zjednati zde nápravy. V Německu stav řepy trvale nestejný a značný rozdil panuje zejmena mezi krajinami východními a západními; v posled- nějších jsou srážky přiměřeny, kdežto v prvějších pa- nuje většinou sucho. Ve Francii byla povětrnost dal- šímu vývoji řepy velmi přízniva, což do jisté míry platí také o Belgii a Nizozemí. Z Ruska oznamuje se taktéž příznivá povětrnost se silnějšími srážkami, ozý- vají se tam však stížnosti do plevele Z kolonií v minulém týdnu důležitější zprávy nepřišly.
#26 alto_textblock #26
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém lýdnu většinou teplé a suché, deště byly jen sporadické a to jen v prvních dnech. Pro žně bylo počasí ne příliš horké prospěšné. O výsledku nedá se dosud nic po- sitivního říci. Bude asi různý a také jakost bude ne- stejná. Dosavadní vzorky žita jsou uspokojivé. Dle došlých zpráv zlepšil se také stav ječmene, ovsaa kukuřice. V cizině bylo počasí většinou suché a teplé. Na trzích zahraničních zůstal obchod i na dále ome- zen, konsumenti opatřují jen nejnutnější potřebu, ale ceny dobře dodržely, někde i o něco stouply. V Ama- rice podzimní lhůty na nezcela uspokojivý průběh po- časí poněkud stouply, kdežto pohotové zboží zůstalo spíše klidné. Pšeniční žně jsou v Unii v plném proudu a má se za to, že celkový výnos bude proti loňskému o několik procent vyšší. Zřejmé zásoby klesly proti lýdnu minulému o 1,871.000 bušlů, ale obchod vý vozní zůstal slabý. V Anglii zůstalo smýšlení stálé, obraty byly však přes silnější dovozy mírné. Ná- sledkem zmenšení plochy osevní bude ovšem výsledek žní slabší a potřeba dovozu větší. Ve Francii na- stalo po dosavadní chabosti opět mírné zolavení a po pohotovém zboží byla lepší poplávka. V Německu zůstaly ceny po několikerém kolísání celkem nezmě- něny. Na ostatních trzích kontinentálních bylo smý- šlení rovněž upevněné, ale koupěchtivost skrovnáa ceny se jen málo změnily. V Pešti obchod silně klesl. Chleboviny značněji zlaciněly, kdežto pícniny zůstaly celkem nezměněny. Pšenice byla po celý týden dosta- tečně nabízena, koupěchtivost zůstala však při tem trvale slabá a obraty omezovaly se v jednotlivých dnech na míru nejmenší. Z počátku zůstaly ještě ceny nezměněny. Vlivem chabějších kursů terminových n- sledkem příznivějších zpráv o stavu osení nastal však už v nejbližších dnech pro pohotové zboží trvalá chabost, při čemž ceny postupně o 20—25 h klesiy. Nepomohla ani ochota prodávajících, smýšlení zů- stalo chabé, mlýny chovaly se odmítavě a zejmena pozdější lhůty bylo nesnadno lze umístiti. Ke konci týdne se smýšlení poněkud zlepěilo a ceny odčinily ze ztráty utrpěné asi 5 h. Celkové obraty činily asi 75.000 q. Žito bylo v tomto týdnu rozhodně zane- dbáváno a smýšlení o něm bylo trvale mdlé. Nabídka byla při tom téměř naléhavá, kdežto konsumentii vývozci zůstali zdrželivými a činili jen zcela nepatrné nákupy. Ceny zlaciněly asi o 20 h a znamenaly z Pešti K 6.25—6.3232. S novým žitem není dosud následkem nedostatku zájmu obchod žádný. Ječmen na kroupy a ke krmení zlaciněl rovněž asi o 10 h. Nabídka jest sice slabší, ale také poptávka značně polevila a platí se dle jakosti K 5.90—6.30 z Pešti. Za rumunský ječmen bylo placeno K 5.821/4 a nového srbského bylo prodáno asi 5000 q na dodání v srpnu za K 5.571/2—5.60. Pro oves byla na počátku při zlep- šené nabídce přiznivější koupěchtivost, která však později opět ochabla. Čeny z minuného týdne zůstaly celkem nezměněny a dle jakosti znamenaly z Pešt při obratech asi 3000 q K 5.70—6.10. S kukuřicí bl v tomto týdnu obchod lepší. Placena byla K 5.20 až 5.30. Řepka nová byla už sice na trhu, ale kupci byli zdrželiví. Znamenala z Pešti K 10.10. Na srpen mdlá K 10.50 a ke konci sotva K 9.15. Pivní statstika. Dle dat, vydávaných ne základo zpráv příslušných organisací, bylo r. 1903 v Rakousko- Uhersku 1436 pivovarů, o 20 méně než r. 1902. Výroba piva klesla opětně oproti r. 1902 o 44.125 hl a dostou- pila r. 1903 celkem 20,642.298 hl proti 20,686.423 hl r. 1902. Na tomto množství participovalo Předlitavsko 19,261.189 hl, Uhry 1,316.676 hl a Bosna i Hercego- vina 64.433 hl. Výnos pivní daně činil v Předlitavsku r. 1903 úhrnem 73,601.595 K proti 73,892.365 K roku 1902, v Uhrách 5,479.098 K proti 5,101.701 K r. 190 a v Bosně-Hercegovině 281.978 K proti 230.296 r. 1902, Spotřeba sladu činila 157.090 q. produkce chmele 127.000 q. V Německu pracovalo v minulém roce 18.230 pivovarů. Tamní výroba piva klesla proti r. 1902 o 3,459.442 hl a sice se 70,943.810 hl r. 1902 na 67.484.368 hl v r. 1903. Pivní daně zaplaceno tam 1903 celkem 109,399.973 K proti 113,799.766 k r. 1902. Z uvedené celkové pivní výroby Německa připadá na Bavory 17,350.868 hl a 40,734.513 K daně. V Bavorsku spotřebeno r. 1903 v 5755 pivovarech 4,050.800 q sladu a 160.000 q chmele. Ve všech pivo- varech světa (36.472) vyrobeno 262,708.787 hl piva a za pivo toto zaplaceno 1.105,977.937 K daně. Spo- třeba sladu činila 77,079.827 q, chmele 2,106.320 . Dánský cukerní průmysl. Dle zprávy kodaňského konsulátu docílila akc, společnost dánských cukrovarů, která soustřeďuje téměř veškery surovárny a rafinerie dánské, v minulém správním roce (do 31. dubna t. r.) hrubého zisku 3,122.550 K. Vyplácena byla 10% divi- denda (jako za 1902-3). Akciový kapitál společnosti uvedeně činí 10 mill. K. Účet amortisační dotován za minulý rok 500.000 K Francouzský kapitál v Rusku. Dle úřadních da francouzského ministeria obchodu uloženo v Rusku francouzského kapitálu: ve státních papírech 6.690,000.000 fr., v průmysl. podnicích 792,000. 000 fr. obchodních podnicích 49,000.000 fr., v bankách 18,000.000 fr. a v nemovitostech 17,000.000 fr., úhrnem tedy téměř 7 milliard fr. Petrolej. Haličská surovinná produkce petrole- jevá roste neobyčejně rychle. Roku 1895 činila ještě 2.14 mill. q. r. 1906 však již 3.26 mill. q, r. 1902 pak 5.76 mill. q. aby letošním rokem dosáhla pravdě- podobně téměř 7 mill. q. Spotřeba petroleje v télo říši nepostupovala přirozeně tak rychle. Z 1.47 mill. q ra- finády r. 1888 stoupla na 2.37 mill. q. r. 1901a bude letos činiti asi 2.5 mill. q. Za tohoto stavu větší se kvantum, kterého doma spotřebovati nelze a které odkázáno na vývoz. O utvoření činnosti petrolejové vývozní společnosti jsme na tomto místě opětně psali i o zápasu, který nutno ji provésti s dosavadním monopolistou německého trhu, americkým trustem petrolejářským. Jak se zdá, neslačí stouplé produkci dosavadní snahy vývozní a hledají se cesty, kterými bylo by lze vývoz petroleje z Rakouska nadále zvý- šiti. Toto nové vývozní úsilí vychází zvláště ze středu producentů suroviny, kteří jsou současně majiteli rafi- nerií. „Petrolea“, společnost utvořená za účelem pře- vzelí surovinné produkce haličské, patrně již není se svůj úkol, domácí spotřeba petroleje sotva také při dnešních cenách stoupne (snížení cen zvýšenou na- bídkou bylo by negací kartelu) a tak nezbývá než hledati odbyt pro stoupající produkci za hranicemi. Producenti suroviny obraceji v první řadě zření na Německo a pomýšlejí zříditi tam rafinerií petroleje. Od úvah k činu jest ještě daleko, tím více, protože Německo nezná celně-sazebních rozdílů mezi suro- vinou a rafinádou, takže jest výhodnějším vyvážeti tam petrolej již rafinovaný. Pro vývoj poměrů na do- mácím trhu jest ovšem vznik nové vývozní společ- nesti charakteristickým. — Současně dochází po- zoruhodná zpráva z Ruska. Německé petrolejové spo- lečnosti dostalo se totiž koncese pro Rusko. Společ- nost míní zbudovati velikou rafinerii v Rusku. Účely její jsou čistě vývozní. Jak patrno, jest vznik společ- nosti jen jedním z kroků na oslabování amerického monopolu na německém trhu. Z obvodu hozp. školy volyňské. Kuratorium z. hosp. školy pořádá v měsíci červenci dva Uřídenní běhy. spojené s praktickými výkony. Dne 2., 3. a 4. července běh včelařský pro absolventy školy ve Vo- lyni v hospodářské škole. Dne 7., 8. 9. července běh dobytkářsko-mlékařský v Elčovicích v hostinci p. Havrdy, vždy od 2—6 hodin odpoledne. Dne 7. čer- vence: „O krmení dojnic“. Praktické cvičení: Stano- vení tuku ve mléku. Odstřeďování. Výroba měkkých sýrů. Dne 8. července. Přednáška: „Vymoženostiv mlékaření“. Praktické cvičení. Výroba sladkého tva- rohu a homolek. Dne 9. července. Přednáška: „Výroba másla a sýrů na základě nejnovějších výzkumů. Prak- tické cvičení ve výrobě másla a pikantního sýra“. Běh řidí a praktické výkony cvičí p. řed. K. Šafránek. Periálný ovocnický kurs pro české učitele škol obecných a měšťanských pořádati se bude při král. českém zemském pomolozickém ústavě v T rojiu