ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01c25750-66f0-11dc-84e6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
190I.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek dne 25. října.
#3 alto_textblock #3
K číslu 294.
#4 alto_textblock #4
Nr »Národní Listy« ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h- ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NA
#6 alto_textblock #6
U
#7 alto_textblock #7
Nl
#8 alto_textblock #8
kl
#9 alto_textblock #9
Číslo v Praze za 2 a na venkově za 3
#10 alto_textblock #10
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#11 alto_textblock #11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. V tísni. Propuštění kabinetu a rozpuštěni říšské rady.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 25. října. Jsme v krisi. M nění se rozcházejí jen v tom, je-li krise ka binetu, či je-li krise parlamentu, či je-li krise obou. Vyslovuje se soud, že kdyby vláda dra. Körbra podala demissi a tato byla přijata. bude sněmovna rozpuštěna che- fem nové vlády. Příčiny, které přiměly dra. Körbra pohroziti alternativou: buď propuštění kabi- netu nebo rozpuštění parlamentu, jsme včera vyložili. Žádné jiné se v listech dnes neuvá- dějí. Všeobecný jest však dojem, že situace jest nad míru přiostřena, vážná a kritická že nastati musí obrat a že nastati musí brzy. hned, nemá-li se sněmovna ocitnouti před katastrofou. Obraz, který poslanecká sněmovna měla minulý týden, praví »N. Fr. Presse«, když sestupovala se k první schůzi tohoto zase- dání, podstatně se změnil. Nelze se již v tom klamati, že ona horlivost, kterou rozplamenila v ní progra- mová řeč páně Körbrova, jest ta tam. Sně- movna, místo co by kráčela onou cestou k nejvyššímu cíli, k rozpočtu, zapadá vždy hlouběji ve spoustě pilných návrhů a ne- obrátí-li se záhy, zapadne do bahniska ob- strukce, ze kterého se teprve »na půl« vy- pracovala. List ten potvrzuje, že veškerá jednání. konaná za posledních dnů k tomu účelů, aby pilné návrhy byly odstaveny a tak aby se uvolnila cesta k jednacímu pořadu, se rozbila. Tak způsoben byl stav, který, kdyby potrval, proměniti by se musil v kritický. Vláda předevčírem a včera učinila vůdcům strany nejvážnější rozklady. Vyšlo na jevo, že dr. Körber vyslovil hluboké politování, že jeho appell na sněmovnu zůstal posud bez účinku. Nazírání na situaci, způsobenou na- stalými obtížemi, bylo při tom jednostejné
#13 alto_textblock #13
Budou ještě obnoveny pokusy k odstranění překážek. V stejném smyslu pronášejí se i »N. W. Tagblatt«, »Fremdenblatt«a »Volkszeitung«. Cizina věnovala prý pozornost řeči Körbrově, nikoliv však parla- ment. V resoluci německých stran, včera usnesené, vidí »Fremdenblatt« důtkli- vou výstrahu. Parlament, který prý nalezl sílu k velké akci investiční, spronevěřil by se sám sobě, kdyby se dal rozdrobiti v malé a malicherné šarvátky. »Arbeiter Zeitung« prohlašuje. že sociální demokraté nižádným způsobem neodstaví pilný návrh o pojišťování dělni- ckém pro případ stáří a nedělnosti. Tolikéž němečtí nacionálové nižádným způsobem neodstaví pilný návrh ve příčině usazování se francouzských kongregací v Rakousku. Při tom jak německá strana lidová, tak sociální demokraté předstihují se ochotou k práci. »Arbeiter Zeitung« viní dra. Körbra, že on jediný nese vinu, že práce v parlamentě váznou, protože nedal sně- movně nic, čím by se zabývala za projedná- vání rozpočtu ve výboru, zejmena že ne- předložil dosud reformu zákona tiskového
#14 alto_textblock #14
Osobní . Z Vídně, 25. října. Farář církevní evangelické obce augsburské konfesse Brně, sen. Hefman Klebek, jmenován byl členem moravské zemské školní rady. — Hlavnímu učiteli paedagogia opavského Reinholdu Czaschovi udělen za příčinou odchodu na trvalý odpočinek titul školního
#15 alto_textblock #15
rady.
#16 alto_textblock #16
Telegraflcké zprávy.
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 25. října. (C.-B.) Předseda ministerstva dal jako správce ministerstva vnitra Vendelínu Böhmovi, starostovi ve Vrchlabí a soudruhům povolení ke zřízení akciové společnosti s firmou »Akciový pivo- var Vrchlabí« a schválil její stanovy. Z Pešti, 24. října. (Č.-B.) Delegáti dělnických spolků usnesli se vzhle-
#18 alto_textblock #18
dem na nezaměstnanost mnoha tisíců děl- níků vyslati k ministrovi obchodu deputaci s prosbou, aby byly prováděny stav by z nou ze. Z Pešti, 24. října. (C.-B.) V Bazinu zvolen byl za poslance na říšskou radu hr. Jul. Apponyi, liberální agrárník. Z Pešti, 24. října. (C.-B.) »Uherska telegr. korresp. kanc.« oznamuje ze Šoproně, že vyšetřující soudce uvalil na místopředsedu padlé banky pro úvěr stavební a pozemkový, Augusta Friedricha vyšetřovací vazbu. Z Jedlové, 24. října. (C.-B.) Cís ař přibyl sem o 5 hod. 45 minut odpoledne. Rovněž odpoledne přibyli arcivévoda Josef August s chotí a byli na nádraží očeká- váni a pozdraveni princeznou Giselou bavorskou. Odpoledne navštívily arcikněžny pomník císařovny Alžběty. Z Berlína, 24. října. (C.-B.) Městské zastupitelstvo přijalo v záležitosti vrchního presidenta, který nepředložil císaři k potvr- zení opětnou volbu Kauffmanna druhým purkmistrem, tento návrh: »V paragrafu městského řádu, v němž se vyslovuje potvr- zovací právo koruny pro volby purkmistrů, nebylo pamatováno na výminku pro případ opětné volby. Z listu vrchního presidenta vychází na jevo, že nebylo dožádáno královské rozhod- nutí ve příčině opětné volby. Členové měst- ského zastupitelstva jsou tudíž touto volbou vázáni a odmítají novou volbu až do té doby, než dojde rozhodnutí královoe potvrzení. Dále žádá sbor obecních starších magistrát, aby podal stížnost u ministra vnitra na rozhodnutí vrchního presidenta.« Z Říma, 24. října. (C.-B.) Dle zprávy »Patrie« zahájil Vatikán vyjednávání ve příčině zřízení diplomatického zastoupení v Pekině. Z Petrohradu, 24. října. (C.-B.) Velkokníže Michael Nikolajevič odjel do ciziny. Navštíví také Vídeň a Drážďany. Z Londýna, 24. října. (C.-B.) Král Edvard přijal dnes odpoledne v dosti dlouhém slyšení lorda Salisbura.
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON.
#20 alto_textblock #20
Letem osudy Vyšehradu.
#21 alto_textblock #21
Není divu, že současně s otázkou průkopu vyšehradskou skalou vyrojily se četné vzpo- mínky historické ... Uvykli jsme si od staletí pohlížeti k Vyšehradu jako k národní naší Akro- poli; a třeba jí byl jen ten kus starého zdiva. klenutý oblouk, podchycený v závratné výši skal- ního srázu, líbaného Vltavou; byť to byla jen ta černavá, zvětralá skála — přece jest to po- slední očitá zkazka velkolepé tragedie posvátného Vyšehradu — a proto je nám tak drahá. Není účelem těchto řádků nějaká apologie vyše- hradské skály; ale než dotkne se nebozez zvě- tralých boků tohoto starce, než dokonána bude moderním zakončením ona tragedie tisíciletí, budiž vzpomenuto jejího počátku. Z mlhavých dálav, tajících přízi staroslo- vanských mythů, noři se půvabné pověsti o Lu- míru a Záboji, volajících na Vyšehrad do zbraně junáctvo proti nepříteli, jenž svévolnou rukou kácí posvátné bůžky a jejich háje; zde pod ochranou družek Libušiných chová se svato- cudná voda, desky právodatné, zde scházejí se kmeti, vladyci a lechové na sněmy a soudy . . Odtud Libuše pohaněná Chrudošem posílá svého bělouše s posly k stadickému oráči Přemyslu, jenž předurčen, aby stal se praotcem panovni- ckého rodu domácího. Přemysl přináší na po- svátný Vyšehrad lýkové střevíce, aby potomci jeho byli pamětlivi, z jakého rodu pošli . . . A dál vypráví báje o silném Bivoji, o Horymírově skoku, o Libušině zlatém loži, ieií lázni. o Je-
#22 alto_textblock #22
zerce a o rytířích, kteří podobně jako v Bla níku zde vyčkávají svoji hodinu . . . Tolik z čel- nějších bájí . .. Ve světle dějin vystupuje Vyšehrad jako hrad kmenový, založený na ostrožně; je to stře- disko nejmocnějšího z kmenů slovanských — Čechů; až do XII. století jest důležitým hradem župním. Do X. století býval na Vyšehradě panovník nastolen pod širým nebem na stolci, vytesaném z kamene. V knížecí komoře vyšehradské jako zemský klenot chovány lýkové střevíce až do XII. věku. Kronikář Kosmas vzpomíná, že ještě na vlastní oči je viděl a Eneáš Silvius o nich činí zmínku. K historii samotného hradu na úsvitě kře- sťanství pojí se historie založení kostela sv. Kle- menta knížetem Bořivojem I. U kostela toho zřízena i škola, do níž chodil sv. Prokop, po- zdější opat sázavský. První boj o Vyšehrad připomíná se v roce 1003, kdy za hradbami jeho panstvo, věrné Boleslavu Ryšavci, uhájilo se proti Boleslavu Chrabrému. Po vyhnání Polanů z Prahy nastolen na Vyšehradě roku 1004 kníže Jaromír. Století XI. a XII. vypravuje o neblahých svárech Př myslovců. Z dob utěšenějších vynořuje se bohatýrská postava Vratislava II., který založil roku 1070 kollegiátní chrám sv. Petra a Pavla a nadal ho tak znamenitě, že závodil i se samým biskup- stvím pražským. Vratislav II. také na Vyšehradě pochován v roce 1092. V XI. století jasnějšími okamžiky jsou doba panování Vladislava I. a Soběslava I. Roku 1130 dne 22. června vzpomíná kronikář hlučného sněmu, který svolal kníže Soběslav, aby vynesen
#23 alto_textblock #23
byl rozsudek nad Miroslavem, Střezomírem a lé- kařem, kteří ukládali o jeho život otrávením. Od polovice XII. století ochabuje sláva Vyšehradu. Panovníci jakoby hradu tomu se vyhýbali. V XIII. století činí se pouze v r. 1249 zmínka o Václavu I., že několik dní na hradě pobyl. V druhé polovici tohoto století nejsou na Vyšehrad dosazováni už ani purkrabí. Těžkou ránu zasadil hradu Jan Lucemburský, který roku 1322 daroval někdejší knížecí palác vyše- hradskému děkanu Držislavovi s dovolením, aby zdi hradební pobořil a zdiva užil ke stavbám kapitolním. Tím ovšem vlastní hrad scházel, co zatím kapitola sv. Petra a Pavla zkvétala. Také ve XIV. století dosáhla největšího lesku a bohatství. Uvádí se, že se skládala z probošta, děkana, 19 kanovníků obročních a mnoha kněží, kteří brali požitky z 80 vsí. Paměti zasluhuje pro- bošt Jan, u něhož nešťastná Eliška Přemyslovna brala svoji útěchu. Vyšehrad byl svědkem, když poslední tato haluz rodu Přemyslova odvážena na Zbraslav v smutečním průvodu pohřebním. Za doby Karla IV. zdálo se, že vrací se Vyšehradu bývalá sláva. Obehnán byl po roce 1350 novými hradbami, cimbuřím a věžemi, zřízen nový palác královský, dosazován sem purkrabí s čeládkou a zřízeno manství vyše- hradské. V korunovačním řádu stanoveno, by slavnost korunovační zahájena byla vždy modlit- bami na Vyšehradě. Po Karlu IV. nastává opět úpadek. Václav IV. jen občasně dlí na Vyše- hradě a císař Sigmund zavítá sem, aby za zlato vyšehradských svatyň vyplatil své žoldáky. Hrozným dnem v dějinách Vyšehradu jsou svátky Dušiček r. 1420. Karlem IV. nově zří- zený hrad i kapitola změněny po bitvě na pan-