ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01b776b0-75ea-11dc-bd10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 74
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 29. června 1907.
#3 alto_textblock #3
Číslo 177.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. IIsty před,lácí se v Praze v adminiskraci n něsle . . . . . n čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čenkškou a měst ntrt las . . . . 7 K 50k ve Glialkšcht n nšsle . . . . . . 2 K 30 Pošton: ua nžsfe . . . . . nčtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zlsilkeu a měsíe . . . krrt ta . . . 11 K son
#5 alto_textblock #5
NA
#6 alto_textblock #6
DNÍ
#7 alto_textblock #7
Y
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejí: ranní čísle o sobě . . . rat odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve flislkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4b Inseráty platí se hetevě nspřel Předplaceni a inserty přijímá admini- strace v Mariaaské ulici č. s. Tam nacházsjí se t4l redakge Uskárna a ozpedice „ Národnich Ldatá“ Bukopísy se novrzosjí.
#9 alto_textblock #9
n
#10 alto_textblock #10
sbesd
#11 alto_textblock #11
oeu
#12 alto_textblock #12
os nst o
#13 alto_textblock #13
rý
#14 alto_textblock #14
oe m
#15 alto_textblock #15
a o i oses sv e aedot
#16 alto_textblock #16
ozdra
#17 alto_textblock #17
ěn ooA soe d o lo ve ísvo
#18 alto_textblock #18
e
#19 alto_textblock #19
ě t a n o e
#20 alto_textblock #20
.
#21 alto_textblock #21
sletu všesokolskému v Praze.
#22 alto_textblock #22
oolt
#23 alto_textblock #23
so
#24 alto_textblock #24
sčre
#25 alto_textblock #25
to
#26 alto_textblock #26
n
#27 alto_textblock #27
n
#28 alto_textblock #28
e vie
#29 alto_textblock #29
I.
#30 alto_textblock #30
Nic neumírá! Co kdy v lidstvu plálo, zas nesmrtelnou jiskrou nadšení po věcích tmy a tísně k žiti vstalo ve mládí svěží, bujné zeleni. Nechť letí kovovým svým křídlem časy lol mladistvých i unavených hlav, co věčné v pojmech květu, sily, krásy, to žije dál a k životu se hlásí, v svém jádru žije, měníc jen svůj háv.
#31 alto_textblock #31
oli e r or Vyšlenka mužné zdatnosti a síly ve krásném tvaru mužných, zdravých těl, at středověké předsudky ji kryly, at chmurný žalm ji k hrobu provázel: ta nezdolaná dnes před námi stojí, kouc: „Já jsem jásot, mládí, svěžest, vděk, jsem síla v dlouholetém vašem boji, jsem radost, k vítězství když zdar se pojí, jsem v stíny vaše světla paprslek!
#32 alto_textblock #32
Mnou v ráz oživnou staré doby zdraví i zemský eden starých Hellenů; duch lidský, nechť jej plíseň dumy znaví, v mé lázni okřej živých plamenů!
#33 alto_textblock #33
č t en
#34 alto_textblock #34
9 ob o dtl e
#35 alto_textblock #35
ve
#36 alto_textblock #36
s olzd neebo
#37 alto_textblock #37
stsa v le
#38 alto_textblock #38
e
#39 alto_textblock #39
cbn šnjr eo lron Zas vladařem se ciť ve zdravém těle, n o s myšlenkou jeho napni se i sval je duch s tělem ve souzvuku teprv cele ver když splývají, vzplá jiskra božství v cele en a naplněn jest lidstva ideal!“ d lacec veobeoste e s on a io i šo 0 ab s so o vdmě s vomI. tee o ed tei rpo vrch solojie ovea e ai Z měst, průmyslu kde vřava hlučí, dnem každým zisku rušný shon, a z dílen všech, kde stroje hučí otno v a k práci bdělý volá zvon; z pisáren tichých, valných skladů lan a z těsných krámců, z ulic všech, o dien již vizte, junů vstávat řadu dojoe sn slžč e a hromadit se v zástupech! S s vbar aaj vlsosslee nn Z vsí lány ornic roztroušených, oleo stv jež v olšinách spí tichý sen, od toog mned ze samot buky ověnčených, rloe rpvocsni z pastoušek, chat a mysliven, votn ose s t n od pluhu, stodol, skotu, brave nvni s iastensů pdr kde sníti zdál se netečný sl syn hroudy spěchá v sterém davu pod prapor síly společný. t cs s n tnvozed losi
#40 alto_textblock #40
onnreo
#41 alto_textblock #41
ls e
#42 alto_textblock #42
—
#43 alto_textblock #43
sbl
#44 alto_textblock #44
j
#45 alto_textblock #45
své čacké reky z Blaníka!
#46 alto_textblock #46
vs e nsl s ov sl t s vtomla so o s o mb oemli čs eso l so s lnn Z těch krajů, tam kde Labe vzniká, z těch, kde se snoubí s Vltavou, o z těch, Šumavy hřbet v pláň kde zniká až v obrubu par mlhavou, sě o až v střed, kde srdce Matky bije slvni a jak stále bdělý vlasti zvon, s s se tisíc proudů v moře lije, to vír a závrat, bouř a shon! lo tar i n btei nee enli Zde sta a sta se páží chytá nadn nve n deoo bratrské shody na pozdrav, zde sta a sta se tváří vítá, vše jeden rudý šatí háv; nad všemi jeden prapor vlaje plá se všech žerdí sokol týž, zři hrdě v dalné, české kraje, jak vzlétal by až k slunci blíž! o cb isny jý seo ven o A hosté slovanského světa t p i bratři z dálné ciziny si dí: „Hle, české síly metal Ble velké vojsko otčiny!“ die A lice vzplá a oko hoří a skála se již odmýká, vlasť pozdravuje v tomto moři
#47 alto_textblock #47
s do p l sten 27. června 1907.
#48 alto_textblock #48
II.
#49 alto_textblock #49
Nuž buďte vítáni na srdci staré matky. jež Vámi v každý rok vždy znova omládá, vy k předu letící sokoli české chatky, at hvozdy vroubí ji, ať pestrá zahrada !
#50 alto_textblock #50
Vy mládí vtělené, jarosti neztenčená, vy, které oblétá se sílou vzlet a vděk, ne, nejste kypící jen šumná žití pěna, ne, Vy jste život sám ve bouří svist a jek!
#51 alto_textblock #51
Jste stromu peň a dřík, Jste zdravá jeho míza! Vy z doby dřimoty jste k věkům práce most! Jste síla národa vždy bujará a ryzá, Jste zdaru záruka, Jste lepší budoucnost!
#52 alto_textblock #52
A s tímto pozdravem tak vítáme Vás, bratři, co půda chvěje se vašimi pochody, co slunce plný proud Vás oblévá, k Vám patři ten věčný Světla zdroj a symbol Svobody!
#53 alto_textblock #53
nrj
#54 alto_textblock #54
s tv
#55 alto_textblock #55
z itee
#56 alto_textblock #56
o
#57 alto_textblock #57
o
#58 alto_textblock #58
Jar Vrchlický.
#59 alto_textblock #59
voe
#60 alto_textblock #60
ob as
#61 alto_textblock #61
e
#62 alto_textblock #62
o
#63 alto_textblock #63
nala bet
#64 alto_textblock #64
okalel
#65 alto_textblock #65
Ve dnech Sokolstv .
#66 alto_textblock #66
Životní tepny matičky Prahy vzrušeny jsou mohutně velikolepým letošním sletem Sokolstva, jehož nezištné a neúmorné činnosti podařilo se tentokráte více než za kterékoliv jiné příležitosti soustřediti na ni pozornost nejen pokrevných národů slovanských a uči- nilo ji takto ohniskem nových styků a po- jitkem dosud málo poznaných a oceněných příbuzných zájmů. Jest to zásluhou Sokolstva zvláště významnou, že prorazilo největší prů- lom do hradeb nepřízně, lhostejnosti a ne- vědomosti, jimiž vzdálenější cizina po věky od nás byla uměle odlučována. Četní a vy nikající zástupci světa západního budou na- mnoze poprvé přímo a bez nevlídného pro- sřednictví našich národních odpůrců uvedeni do středu našeho národního žití, do žití n vejzápadnější výspě slovanské. Byť Sokolstvo ve zdárné své organisaei trořilo pouze jednu z četných složek naší národní společnosti, poskytne ve spojení královskou naší Prahou velmi vydatný pra- nen ku poznání nás, k vystižení našich snah, což vše bude dalším krokem, přibližu- jieím nás společnému cíli a zabezpečení n- šeho postavení mezi pokročilým lidstvem. Nepřeceňujeme proto účasť vzdálenější ciziny s námi, jsouce si toho vědomi, že budoucně jako doposud všeliký náš úspěc především závisí na naší nejvlastnější práci, na naší neochabující zdatnosti. Ni zisk, ni slávu — toto heslo, vložené do kolébky Sokolstva, bylo spolehlivým prů- vodcem jeho až po naše dny; tak tomu budiž i budoucně. Ono vyrostilo z nepatr ných a skromných počátků Sokol nášv moený košatý strom, jakoby na nový dokla pravdy podobenství »o zrnu horčičném«. Spěchají-li k němu radostně slovanští hosté a účastníci letošního sletu, přišli li pln očekávání neméně milí a vítaní hosté a účast- níci vzdálenější, jest to opět důkazem, že jest to především vzrůst naší vlastní síly. rozmnožení našeho vlastního významu, jemuž platí poklona v účasti této spočívající. Pouze věrností k zásadám, na nichž vy budováno bylo Sokolstvo, podmíněn jest dalš jeho rozmach, jen v této věrnosti spočíva ši- roký základ, na němž bohdá v lůně svém soustředí všechny křepké a mužné našince a promění ve skutečnost slovo: Kdo Čech. toť Sokol. Blíží se již půlstoletí od let vzniku So kola. Za dobu onu veškeren náš život český rozrostl se mnohostranně, společenské roz- vstvení národa značně pokročilo. S těmito významnými fakty jest počítati i Sokolstv při další jeho činnost
#67 alto_textblock #67
Demokratické myšlence, jež vtělila se v Sokolstvu, otevírá se nyní tím rozsáhlejší pole působnosti, čím více vlivy nečeské se namáhají, aby za pomocí nesprávně chápa- ných a zastávaných zájmů hmotnýcha třídních vnášely ducha svárlivého do národ- ních řad českých. Čeliti těmto neutěšeným zjevům, obsáhnouti jednotami svými přísluš níky všech směrů a vrstev a vésti je ku poznání, že jsou ještě vyšší, společné zájmy. jichž jest šetřiti a zachovávati nám všem, toť bude působnost Sokolstva nejen demo kratická, nejen národní, ale i ryze slo vanská. Než nejenom tyto vnější příčiny na bádají ku pronikavé propagandě pro sblížu jící a vyrovnávající demokratickou ideu Sokolstva, i samo nejbližší a bezprostřední povolání jeho: pěstovati zdatnost sil těles ných nabylo za mnohá leta jeho trvání smyslu širšího a obsáhlejšího. Zdaliž by to nebylo novým vydatným zdokonalením činnosti a organisace Sokolstva, kdyby našlo cesty a prostředky, pomocí jejichž by ve svaz svůj pojalo všecky četné již příbuzné organisace, kteréž rovněž se zabývají pěstěním zdatnosti sil tělesných v rámci pospolitosti ducha národního a idey demokratické? Pokládáme toto připomenutí za podnět jenž by mohl nalézti ohlasu, aniž bychom jej chtěli nějak vnucovati. Ale pociťujeme-li co nejvřeleji a nejradostněji, jak Sokolstvo každým svým novým sletem hlouběji vniká nejen u vědomí našeho a ostatních národů slovanských, kterak nadějně přihlíží k oka- mžiku, kdy Sokolstvo dospěje ke konečné metě své jakožto nejmohutnější organisace sil jeho vlastních, nemůžeme se ubrániti tomu, abychom aspoň podnětu nedali k dalšímu sbírání sil, dosud mimo organisaci jeho rozptýlenýchl Nejen všeobecné uznání, jehož se tak hojně dostává myšlence sokolské, ale nepo- krytý jásot a překypující nadšení, s jakýmz se všude Sokolstvo setkává právě za nyněj- ších svých dnů, věnovaných důkazu neustá- lého vývoje a postupu jeho, zdá se nám býti bohatým vkladem k novému rozmachu a nezadržitelným, svěžím proudem, jenž nese se k rozmnožení řad Sokolstva. Prostá mysl lidu ráda porovnává naše Sokolstvo s národním vojskem; má-li porov- nání to poněkud jen obstáti, musí aspoň ve směru a rozsahu působnosti své jak co do rozvětvení, tak co do všeobecnosti obsáhnouti všecky nás; a to zejména za časů nynějších, kdy zápas za potřeby všedního života právě těm nejopuštěnějším mezi námi činí vkročen do řad sokolských nejobtížnějším. ač druž-
#68 alto_textblock #68
nosti a pospolitosti sokolské nejvíce mají zapotřebí Stojíme v jasu skvělých dnů českého Sokolstva, tisíce a tisíce bratří a sester na šich provázejí jen z povzdálí úspěchy jeho jsou však proniknuti palčivou touhou spolu- působiti, ale jen malý poměrně počet bude s to dočkati se splnění této touhy pro mnohonásobné překážky. Nebylo-liž by činem opravdu demokrati- ckým, činem sokolským, kdyby naše jednoty poskytly ve střediscích svých příležitos i kruhům širším, aby pěstily zdatnost svých sil, aby staly se účastnými bezprostředního vlivu ducha sokolského? Snad by se daly nalézti i prostředky potřebné, aby se pěstění tělocviku neobmezovalo pouze na školy a členy Sokolstva; přičiňuje-li se na jedné straně inteligence o rozšíření duševního ob- zoru společnosti, proč by se s druhé ne- mohlo přispěti k rozvoji tělesných sil lidu Nebuďtež za Sokoly jmíni jen ti, kdož již stojí v řadách jich; potřeba tělesné vý- chovy, potřeba rozumného a soustavného pěstění sil tělesných jest mnohem širší jest na společnosti národní, aby ruku v ruce se Sokolstvem podnikla přípravy, by se po- třebě té mohlo vyjíti vstříc. Kéž nynější pátý slet Sokolstva věnčen jest všestranným zdarem, touto nejbezpeč nější pakou trvalého jeho pokroku!
#69 alto_textblock #69
Královská Praha ve chvílích slavnostních.
#70 alto_textblock #70
Slavnostní rozpoložení a vroucí nadšení jímž Praha včera od časného rána až do pozdn noci byla vzrušena, a to nejen ve svém středu, nýbrž také ve svých tepnách na periferii. v předměstích a v nejbližším okolí, dostoupilo svého vrcholu při hromadných příjezdech vzáených hostí, sester a bratří. Se všech stran i konců země sjížděli se do Prahy čadští Soko- lové a jejich družky, přinášejíce lásku nejenom k ideji sokolské, jež tímto sletem snad již ke svému zenithu dospěje, nýbrž také lásku k zlaté slovanské Praze, jež právě s hrdosti v svém středu hostí kromě legil našich sokolských také skvělé delegace národů nám duchem a rodem spřízněných, hosty nad míru milé a vzácné, kteři se vzáčnou ochotou, ba lze říci láskou přijali poslání a přišli, aby nám, aby našemu o svůj osud těžce zápolicímu národu osvědčili své a svých národů upřímné přátelstvi, kteréž nám stejnou měrou jest vnitřní posilou, jako na venek, před ostalním světem zajisté oprávněnou pýchou. — Každý příchod nových a nových hostů byl pro sebe slavnou událostí. Nadšení neochabovalo a jeho zdroj osvědčil se v pravém toho slova
#71 alto_textblock #71
smyslu nevyčerpalelným. Stejně bouřlivě znělo vstřic francouzským gymnanům »Vive la France!« jako Slovincům české »Na zdar!« a Chorvatům »Živili Hrvati!« Se stejným zápalem pozdravo- váni jednotlivci i celé delegace hromadné. Bylo věru dojemno pozorovati hustě sražené tlumy tisíců hlav před nádražími, očekávající příjezdu vlaků. Ve vysokém žáru slunečním p celé hodiny vystály tu zástupy mužů, žen i dětí, jež necitily únavy, než toliko vroucí přání, aby již již pozdraviti mohly drahé hosty ve zdech naší matičky Prahy. Však nebylo dělané theatrál nosti ani v tak okázalých projevech citů, jakým bylo vypřahování koní z kočárů, nebo vynášení vzácných delegátů na ramenech. Ke všemu tomu jedinou pohnutkou byla poctivá radost, oceňujíe vroucně velikou obětavost hostů, z dalekých krajů k nám přibylých. V této povznešené náladě víři rušný život všemi prostranstvími, náměstím i ulicemi, které šuměly ruchem, jaký se jenom ve velkých památných chvílích dostavuje. Proudy obecenstva, promíseného stále větším a větším počtem Sokolů, směřovaly v hodinách odpoledních na Václavské náměstí, jež krátce před příjezdem gymnastů francouzských byl jednou hradbou živých těl. Pestrý život zračil se ovšem i v jiných hlavních tepnách našeho města a zejmena v těch. které vedly k pohostinným domům a hotelům kamž hostě za stálých projevů sympatie byl dováženi. Tento ruch stupňoval se imposantně v pod večer, když lid všechen spěchal zase k břehům vltavským, kdež chystala se luzná podivaní nádherné noci benátské a osvětlení významných pražských prospektů. Velikosť účastenství v celém sletu a sjezdu nepřipustilo ovšem, abychom, jak bylo vroucím naším přáním, všechny drahé hosty shromáždil na jediném místě. Nebylo to prostě možné proto na nejkrásnějších místech Prahy, na Ž finském a Střeleckém ostrově, v zahradách Me šťanské hesedy a v četných předních restaura- cích pražských připraveny jim přátelské večírky. kde střídavě hudba se zpěvem oživovala přátel ské hovory. Řekli jsme shora, že příjezd každé dele gace sám o sobě byl jakousi slavností a skvělou událostí — nuže, pokusíme se v následujícíc statích vyličiti aspoň hrubými rysy uvítání vý prav chorvatské a slovinské, francouzských gymnastů a ostatních z různých končin králov ství, markrabství i vévodství, k nám přibylých
#72 alto_textblock #72
Uvítání zástupců městské rady lublaňiské a záhřehské.
#73 alto_textblock #73
Včera přijeli na nádraží Františka Josefa zástupci městské rady lublaňské a zá- hřebské. K uvítání dostavil se starosta p dr. Gros s p. nám. dr. Štychem, dále
#74 alto_textblock #74
členové uvitacího komitétu býv. nám. Seifert. Červený, dr. Šupich a J. Mattuš, v zastoupení Slovanského klubu ob. st. dr. Vratislav Černý. dále záhřebský advokát dr. Nikola Hoffer, který již včera večer dojel, pak dr. Ettel šl. z Hvozdomilu, jenž nabídl se za průvodce Chor- vatům, prof. dr. Chodounský, jako člen uvíta- cího odboru slovinského. Za sletový výbor dostavil se pan dr. A. Novotný; na peroně a v chodbách nádraží tvořili hustý špalír členové vítacího odboru v krojích sokolských, v čekárně I. třídy pak členové a členky akad. spolků »1Ily ri a« »Hrvat«. Velmi četné obecenstvo shromáždilo se jak na peroně tak i v čekárně a v chodbách i před nádražím v hustém zástupu. Vlak, značně zpozděný, stanul krátce před 5. hod. odpolední a v průvodu pp. členů sboru, kteří vyjeli delegátům vstříc, totiž pánů Václava Březnovského, V. Brože a dr. Prachenského vystoupili z vozu starosta záhřebský JUDr. et MUDr. Milan Amruš s delegály města Zá- hřeba a župan Ivan Hribar z Lublaně se zástupci tohoto města. Po srdečném objetía uvítání oslovil starosta dr. Groš zástupce obou bratrských národů vřelou řečí, vzpomínaje loň- ských slavností sletových v Záhřebě a pozdra- vuje representanty obou národů jihoslovanské větve, jež potvrzuje dávné přísloví »Krev není voda«. Přál vzáeným hostům, jichž náčelníky oslovil jako své pobratimy, by se v matičee Praze cítili jako doma, a aby svou přítomnosti dodali lesku slavnostem chystaným, k nimž veškero obyvatelstvo s nadšením je vítá a po- zdravuje. (Sláva !) Jménem Ceské obce sokolské uvítal dele gáty dr. Ant. Novotný, poukazuje na zdatný postup idey sokolské, která všechny slovanské národy v jedno spojuje a pravou lásku vlaste- neckou rozehřívá. Jménem sdružených spolku jihoslovanských Fr. Lipold pozdravil hosty a dámy podaly jím kytice. Na uvítací a proslovy odpověděl nejprve starosta záhřebský dr. Amruš, který akcento- val, že národ chorvatský splácí jen lásku láskou navštěvuje-li slet všesokolský, ježto příslušníci národa českého loni tak četně nuvštívili Záhřeb a těšil se, že vstupují representanti města na historickou půdu hla vy království českého, matičky Prahy. nad níž vládne starobylý Vyše- hrad. Přeje upřímného zdaru velkolepým slav- nostem, na něž všichni slovanšti národové s ra- dostí přispěchali, provolává slávu království če- skému, jeho hlavnímu městu a starostovi dru. Grošovi. (Živili Hrvati ! Živili Slovenci !). Potom župan lublaňský Ivan Hriba nadšenými slovy děkoval za upřímné uvítání, jehož se mu od bratrského národa českého do- stalo, a doložil, že národ slovinský povždy