ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01a7ca70-66f0-11dc-8b50-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 24. října.
#3 alto_textblock #3
K číslu 293.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spříl.(„Nančný Obzor- ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30 h Postou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
#5 alto_textblock #5
NARU
#6 alto_textblock #6
Nl
#7 alto_textblock #7
.
#8 alto_textblock #8
LSII
#9 alto_textblock #9
Číslo v Praze za 2h a na venkové za 3b
#10 alto_textblock #10
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#11 alto_textblock #11
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Ke včerejším výtržnostem v par- lamentě.
#12 alto_textblock #12
Z Vídně, 24. října. Náramně se kla- mal, kdo čekal, že proti včerejším výtržno- stem a terroristickému postupu Všeněmců vůči dru. Stránskému naleznou od- vahy alespoň slovo pokárání pronésti ony listy, které jsou na Všeněmcích neodvislé. Naopak, všechny bez rozdílu vrhají se na dra. Stránského. Buď úplně mlčío tom, co tropili Všeněmci a co se všeobecně uznává za věc, jaké nebyl zkažený parla- ment dosud svědkem anebo dokonce Vše- němcům přizvukují. V druhé kategorii na- lezá se také »Arbeiter Ztg.«. Nemůže to překvapiti nikoho, kdo ví, že pánové dr. Adler a Pernerstorfer, kteří jsou matadory jmenovaného listu, svou minulostí náležejí mezi Všeněmce. Jediný »Wiener Tagblatt« vzcho- pil se k nesmělé důtce, pravě, že způsob, jakým si včera Všeněmci vedli, byl nejen komediantským, ale i z té míry hrubým. — »Vaterland« připomíná Němcům, kteří včera reklamovali města moravská pro sebe, protože jimi kdysi byla, že páni počínají míti smysl pro práva historická. že však jedná-li se o historická práva jiných. nazývají je sežloutlým pergame- ne m.
#13 alto_textblock #13
západní a státní dráhy, že dali tím pra- zvláštní projev důvěry p. dru. Wittkovi. »N. F r. Presse« praví: Možná, že při včerejší konstellaci působila náhoda, není však lhostejným faktem, že pravice mohla dosáhnouti většiny dvoutřetinové, a výbuchy radosti pravice dokázaly, jaká důle- žitost přisuzována této události.
#14 alto_textblock #14
Z parlamentu. Z Vídně, 24. října. Dnes o půl 11. hod. dopol. jest zápis k prvnímu čtení roz- počtu na rok 1901 a r. 1902. Celkem bude 26 řečníků. Jednotlivým stranám zaručeni dva řečníci, méně početným jeden. K bud- žetní debatě sotva dojde před úterkem, po- něvadž třeba ještě vyříditi několik pilných návrhů. Prvními na řadě jsou návrhy so- cialní demokracie. Prve však skoncuje se pilný návrh ve příčině Litovle. Dnes ma slovo, jako generální řečník pro návrh, rada Václav Hruby.
#15 alto_textblock #15
Telegrafcké zprávy.
#16 alto_textblock #16
z Paříže, ve kterém tento protestuje proti obvinění, že stojí v čele tlupy, jež odvedla Ellu Stoneovu. Sarafov dodává, že do- staví se k soudu ve své vlasti, kamž se ve dvou měsících vrátí. Z Petrohradu, 23. října. (C.-B.) Mi- nistr války generál Kuropatkin navští - vil za svého pobytu v Mervu vězení, v němž se nalezalo 6 Afgaňanů, kteří byli zatčeni jako vyzvědači. Poněvadž nebylo důkazůo jejich vině, propustil je ministr na svobodu a pravil jim, že Afganistan byl postižen ne- štěstím, neboť zemřel emir Abdurrah- man a na trůn nastoupil jeden z jeho synů Habib Ullah. My Rusové, dodal, poklá- dáme se stále jako dříve za přátele Afgani- stanu a chceme jimi zůstati také při nynější změně vlády. Dávaje vám svobodu, nařizuji vám, abyste se u svého příštího pána ohlá- sili a jemu slova má opakovali. Z Cařihradu, 23. října. (C.-B.) »Ag. de Constantinople« prohlašuje na základě informací, z kompetentní strany došlých, že v Monastýru nebyl na žádného konsula pod- niknut útok. Opačné zprávy zahraničních listů mají prý svůj původ asi v nepatrné pří- hodě, kdy turečtí funkcionáři zabránili fran- couzskému konsulovi vstup do odlehlého ob- vodu pracháren.
#17 alto_textblock #17
Oslava památky Tychona Brahe.
#18 alto_textblock #18
Včerejší hlasování o českém návrhu. Z Vídně, 24. října. Veliká jest sklí- čenost v německém táboře levice nad po- rážkou, kterou utrpěla při projednávání če- ského návrhu v příčině dráhy severozápadní a státní. V mnohých listech se ujišťuje, že utrpěla levice dů- kladnou ostudu a že porážky té zú- častněna jest také důkladným dílem vláda. která se o německou levici opírá. »Arbeiter Ztg.« posmívá se Něm- cům, kteří hlasovali proti postátnění severo-
#19 alto_textblock #19
Z Vídně, 24. října. (C.-B.) Císař pro- půjčil ministerskému radovi v železničním ministerstvu dru. Emilovi ryt. Hardtov titul a charakter odborného chéfa. Z Pešti, 23. října. (C.-B.) V Széke- lyhici byl zvolen říšským poslancem Košu- tovec Akos Molnar. Z Pešti, 23. října. (C.-B.) Uherská telegraficka korrespondenční kancelář ozna- muje ze Šoproně: Starosta Josef Ger- hardt žádal následkem úpadku banky pro úvěr stavební a pozemkový za zavedení disciplinárního vyšetřování proti své osobě. Z Paříže, 23. října. (C.-B.) Senato Gottern vystoupil prý ze skupiny Méli- novy, poněvadž většina její poslanců, mezi nimi Méline také sám, hlasovala ve vče- rejší schůzi sněmovní pro ministerstvo. Z Paříže, 23. října. (C.-B.) »Temp se uveřejňuje list bývalého předsedy makedon- ského komitétu Sarafova, datovany
#20 alto_textblock #20
Oslavu třísté ročnice úmrtí reformátora po- zorovací astronomie Tychona Brahe pod- nikla dnes vřelým způsobem královská česká společnost nauk. Zástupcové četných úřadůa korporací samosprávných, vědeckých a státních v přečetném počtu zúčastnili se této oslavy. Po 10. hod. dopolední shromáždili se na staro- městské radnici, aby si prohlédli vzácné a velmi cenné památky po znamenitém hvězdáři. Bohatství to bylo sneseno dnes v prvých hodi- nách dopoledních do malé zasedací síně staro- městské radnice a těšilo se ovšem velmi bedlivé pozornosti účastníků slavnosti. Přítomni byli ze-
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
Pršelo . ..
#23 alto_textblock #23
Nad vypráhlým krajem vylétl na kovově modré obloze šedý obláček. Vznesl se za lemem černých, v parném vý- sluní jako ve mdlobě tiše šumících lesů, co bílá rouška, malá, třepotající se a za chvilku odtrhl se od mdlých par, tísnících se začmoudlou šmouhou na dalekém obzoru a rozestřel se jemnou svou běli po obloze, vzdaluje se od tmavého pruhu lesního nejprve pomalu, zvolna — jakoby nesměle, ale čím dále, tím rychleji a rychleji. I vítr se zdvihl — a na šedé silnici, tá- hnoucí se malou, zaprášenou vískou, zabělaly se malinké kotoučky prachu, točící se v sloupy, bořící se nejbližším zavanutím větru. »Zvedá se vítr!« povídal si hospodář, sto- jící na zápraží jednoho z nízkých stavení na konci vesnice — »no, jen kdyby sprchlo !« do- dával, pohlížeže k obloze, na níž počala vystu- povati tam nad lesy, jež pojednou stichly, tmavá oblaka, místy zarudlá, šířící se znenáhla — ale přece znatelně. A nad krajem viselo mrtvé ticho. Vše jako bez života — sotva dýchaloa unaveně choulilo se do stínu před žhavými pa- prsky slunce, jež, tušíc snad, že krutovláda jeho blíží se ke konci, zdvojnásobilo prudkost žha- vých svých střel, metaných neúprosně na mdle vonící louky, na žloutnoucí role a na vypráhlé, žlutavým, uschlým jehličím zohyzděné lesy. I na silnici přestaly se bělat obláčky prachu a kachny, jež, kvákajíce, počaly se zdvihnuvším se povětřím projížděti čeřící se hladinou pro-
#24 alto_textblock #24
hřátého rybníka, uchýlily se znovu do chládku pod sklánějící se olše u vysokého, podemletého břehu, propleteného načervenalými, vodou opla- chovanými kořeny, a schovavše hlavy pod křídla. nechaly se kolébati na zvolna se tišících vln- kách, poskakujících mezi kaménky na mělčině na druhém konci rybníka. I na dvoře statečku bylo mrtvo. Hospodář odešel kamsi do polí, čeledín, poklízeje ve stáji a napájeje žíznící koně, hvízdal jakousi smutnou, melancholickou písničku,a hospodyně, robící cosi ve stavení, objevila se jen chvílemi mezi dveřmi a okřikla v tom dus- ném vzduchu téměř tratícím se hlasem umazané děti, jež, válejíce se mezi kuřaty před stavením s huňatým psem, funícím a dobrácky se ohá- nějícím neomalenýma tlapama — rušily ob čas živějším zavýsknutím to mrtvé ticho umdlené krajiny. Pojednou se setmělo. Černé kotouče, vylézající za obzorem, roz- táhly se již po celé obloze a zahalily ve svou hustou roušku i slunce. Mezi olšemi na rybníku počaly se ploužiti temné, klátící se stíny a mrtvá hladina vodnís lehce rozčeřila. Také sláma, na dvoře tu a tam roztrou- šená, počala poletovati, a děti s chundelatým Pozorem, čmuchajícím netrpělivě a nepokojně do vzduchu, uchýlily se do přístěnku, kamž za nimi odstěhovala se pomalu i rozčechraná kvočna s pípajícími kuřátky, hopkujícími a po- letujícími i přes Pozora, mrskajícího shovívavě pomalu ohonem. Čeledín ve stáji umlkl a usednuv na nízký, kopyty v třísky rozdupaný prah — zahleděl se do černých mraků. Bůh ví, nač myslil — ale ten jeho tvrdý, potem již tu a tam zbráz děný obličej náhle změkl ve výraz téměř — ně žný.
#25 alto_textblock #25
A mraky nad krajem klesaly vždy níž a níže. Ve vzduchu dosud žhoucím cítiti již byla vlhká vůně blížícího se deště a na obzoru se objevily svislé šmouhy, šířící se valem po za- tažené obloze. »Aha — tam již prší« — povídal si ho- spodář, vracející se domů, přivíraje oči před kotouči prachu, zvednuvšími se náhle prudkými nárazy vichru zchumlavšího mihající se v temnu olšiny, klátící se v hučivém šumu — a vkročil houpavým krokem do síně, právě když spadly první těžké krůpěje. »Prší! prší!« vzkřikly děti, vrazivše do světnice a střásaly s ušpiněného šatu stopy spustivšího se lijáku — a Pozor, vběhnuvší s nimi, zaštěkal jasným hlasem a olizuje teplým jazykem hospodáři mozolnou, vyvstávajícími ži- lami protkanou pravici, otřásal se, nedbaje na protestujícího mourka, jenž probuzen z dřimoty krůpějemi, vyletujícímí z kožichu hafanova, hřbetil se pod lavici a nevrle blýskal po něm očima. »No, zaplať pámbu!« prohodil hospodář, dívaje se z nízkého okénka na dvůr, na němž počaly se tvořiti již potůčky a kalužiny. »Ba! Však už byl nejvyšší čas!« do- dávala jeho žena, snědá, vysoká, mazajíc dlou- hýma svýma kostnatýma rukama, dětem, ške- mrajícím s olizujícím se Pozorem, velké krajíce chleba žlutým, čerstvým máslem. A na dvůr přikolíbaly se z rybníka kvákající kachny a husy, přiletěvší s křikem z pastviska za stavením, brodily se rozbláceným dvorkem a nastavovaly, rozpustile štěbetajíce, dlouhé krky k nebi, s něhož proudil do žil vypráhlé již přírody nový, bujný život, bouřící znovu všemi jejímii tepnami. Pršelo . ., .
#26 alto_textblock #26
Jaroslav Havlíček.