Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

15. října 1909. Císlo 285.

cionářů přímo na ulici, až k slzám dojat, tako vého vzrušení, jako v cizině, kde se v místních poměrech barcelonských tolik nevyznají. Vysvě tluje se to ovšem tím, že, jak jsme již včera dle některých francouzských listů sdělili, Ferren nebyl v massách barcelonského lidu valně ob- liben: vytýkalo se mu, že řídí postup revoluční strany vždy jen ze svého skrytu, že však od- mítá vždy opatrně všelikou zodpovědnost za skutky skutečně revoluční a že účastí svou na modernistickém hnutí školním a vychovatelském sám se značně obohatil. Ovšem stačilo-li to k výtkám proti živému Ferrerovi, není to pří- činou k chladu nad hrobem otevřeným, jak- mile se i Ferrer-milionář skácel do něho za mrivolami sterých jiných prostých bojovníko. A proto klid Barcelony dosti překvapil. Také »revolucionář v rukavičkách«, jak Ferrer býval zván i mezi odpůrci ve vlastním táboře svém. zasluhuje vzpominky vrouenější, nežli jakouž mu Barcelona osvědčila ve chvili, kdy on ži- votem svým platil za ideu svoji. Ještě k Ferrerově závětl. K sepsání závěti svoji dal si Ferrer zavo- lali notáře do vězení. Podle nových zpráv od- kázal bratru svému a své milence pouze po 100 000 franeieh, ostatek dětem svým. Děti své žádal však v závěti, aby se ony s a my zřekly části odkazu vzhledem na to, že většinu jmení svého děko- vat obnosům, věnovaným na š1- ření idei »Volné školys. Dále jmenoval Ferreri dva vykonavatele, aby tito dbali nad vykonáváním závěti a nad tím, aby se mohlo v propngandě pro »Volnou školu« pokračovati. Dcerušky Ferrerovy. Obě deery Ferrarovy, které v Paříži bydli, zřekly se již značné části oteova jmění ve pro- spěch zřizování »Volných škol« ve Španělsku. Trinidad Ferrerova dala si vyprávěti zevrubne o smrti otcově. Ji vyprávělo se, že když du- chovní přišel, Ferrer neřekl jemu nic jijné h nežli: »Váš přichod dokazuje, že udeřila po- slední hodinka moje. Pojďme tedy.«

Co hrozí obhájci Ferrerovu. V »Matinu« tvrdi jeho barcelonský dopi- sovatel, že bylo skutečně proti obhájci Ferre- rovu, Galceronu, zavedeno vyšetřování. Hrozl prý mu ztráta jeho důstojnické hodnosti — Galceron je setníkem — a několikalelé (?) vě- zenl. Ostatně španělský mi ni s t vnitra vyvrací dnes oficiálně zprávu, že obhájee Ferrerův vůbec jes stíhán. Tři Francouzi popravenl v Barceloně. Jnformační jedna kancelár pařížská tvrdl, že v Barceloně byli popraveni i tři Francouz pro účast svou na tamním červencovém povstání. Také oni byli prý po krátkém řízení na pevnost Montjuích zastřeleni.

Co vypravuje prefekt pařížský. Z Paříže, 14. října. Policejní president Lepine sděluje o včerajších protišpanělských projeveeh: Stoje v čele gardy, viděl jsem po- jednou blýsknouti revolver. Byl jsem oslepen moje oční víčka popálena. Rána padla z nej větší blizkosti, sotva co by rukou dosáhl. Přs to však nemohl jsem viděti střelce. V téže chvíli slyšel jsem za sebou výkřík. Byl to poli- cejní strážník na kole, který byl střelen a padl. Dovlékli ho do blízké nemoenice, kde zemřel Vrah byl zatčen. Potom ještě padlo na tucet výstřelů, jimiž poraněn byl jízdní gardista. Cheí občanské gardy Touny byl kamenem zraněn n rameni. Mezi policil a demonstranty došlo k tuhým zápasům, ve kterých vedlo se polici zle. Naposledy tasila zbraň. Šavlí zraněn by! velmi těžce do tváře mladý muž. Misty házel dav policii do očí pepř a pravě krupobiul ka- menů padlo na ni, 8 neb 10 strážníků bylo zraněno, dva tak těžce, že sotva vyváznouži- Popravčí Ferrerův. o Vojsko jež bylo určeno, aby přítomno bylo popravě Ferrerově, přitáhlo užn o půl 6. hod. ráno ke tvrzi Montjuich. V 6 hodin vstoupil velitel jeho gen. Eserin do tvrze a dal konati přípravy ku popravě. Svah tvrze byl silně vojskem obsazen a činěna opatření proti de- monstracím na něž nedošlo. Ferrer popíral až do posledního okamžiku vinu svou. Minutku po 9. hod. zazněl povel »Paltel«. Popravě přl- tomny byly oddily všech druhů vojska. Hrozby odvetou! »Temps« sděluje: Ministerstvo španělské zkoumalo teprve v úterý rozsudek vojenského soudu i žádosti za milost. Usneslo se nena- vrhnouti králi milost; za důvod uvedlo vý- hrůžné listy, jež král obdržel. Ministerstvo hodlá prý tyto výhrůžně listy uveřejniti. Ještě večer telegrafovalo pak do Barcelony vrchnímu vojen- skému veliteli potvrzení rozsudku. Stoupenci Ferrerovi prohlašují dle pařížské »Patrie«, že záhy pomstl smrt vůdee svého. Zodpovědnost za vše další padne prý na vláduj šelý Ferrerovy dcerušky, z nichž jedna v Paříži jest provdána a má dvě děti a druhá jest tam herečkou, tvrdí, že jejich otec dlel za revoluee barcelonské v Anglii.

volem.

Veliké rozčilení v Italii. Také v Italit budí poprava Ferrerova veliké rozčilení, jak zřejmo i z telegramů včera uz uveřejněných. Četné listy vydaly zvláštní vy- dání. V Turině má býti jako protest proti špa- nělské vládě a policii zahájena všeobecná stáv- ka, jíž se zúčastní 50.000 lidí. Demonstrace velikého slohu odehrály se před španělským konsulátem turinským, kde „nuceno“ bylo voj- sko zbraní zakročiti a kde též několik osob bylo

poraněno.

Římský starosta Nathan, rodem jsraelita, dal vyvěsiti manifest s černým rámcem, v němž se praví: „Řím připojuje se ke smutku, ktery pociťuje celý civilisovaný svět následkem smrti Ferrerovy a protestuje proti tomuto barbarskému činu“ Městská rada ve Florencii se usnesla. aby arcibiskupská třída byla pojmenována tři- dou Ferrerovou. Zástupci dělnických spolků li- vornských se usnesli na všeobecném pracovním klidu a na boykotu španělského zboží. Dále ko- nal se tu lidový tábor, při němž došlo k něko-

lika zatčením. Za projevů, které včera večer byly uspořádány v Janově, došlo ke srážce při vchodu do divadla. Demonstranti házeli kame- ním na policejní agenty a stříleli z vevolverů do vzduchu. Pět osob bylo lehce zraněno. Strany ve Florencii usnesly se na pracovním klidu šesti- hodinovém. Milánské listy oznamují, že špa- nělský konsul Brocea podal svoji demisi. Zástupcové odborových sdružení v Římě se usnesli, aby provedena byla vše- obecná sťávka od dnešního po- ledne až do zejtřejší půlnoci, dále aby všechny obchody, divadla, kinematografi- cká divadla a výčepy byly zavřeny a aby všude byl umistěn nápis: „Zavřeno k vůli smutku ce- lého světa“. Dále se žádá, aby svolána byla mu- nicipální rada k mimořádné schůzi, na které bude oslavena památka Ferrerova. Listy uspořádaly zvláštní vydání, ježto ne budou moci dnes večer a zejtra vyjíti následken stávky. „Tribuna“ a „Giornale d'Italia“ odsuzuj prohlášení stávky. Socialistický list „Avanti“ vy zývá manifestanty, aby nedali rušiti lidové pro jevy nekalými živly. Dopoledne byl klid, tako i na náměstí Petrově, přes pověsti, že budou s tam prý konati manifeslace. Dle usnesení pr- covní komory v Římě, která prohlásila stáv ku zastavili práci zřízenci pouliční dráhy a koči rovněž i dělnící různých živností. Většina ob- chodů jest zavřena. Úřady činí přísná opatření. aby zachován byl klid. Pracovní komora na- vrhuje boykot španělských lodí v italských ptí stavech. Poprava Ferrerova vyvolává stále různ smuteční projevy i v četných jiných městech italských. »Tribuna« římská píše: Při této po- pravě silnější potlačil slabšího. Nikdo ale nemá práva usmrtiti člověka za to, že jinak myslí mluví. V době, kdy se odstraňuje tresti smrt za zločiny sprosté, jest smrt za zločiny, spá- chané k vůli svobodě přesvědčení, činem od porně strašlivým. »Giornale d' Italia« praví: Španě ská justice soudila za stranu místo za právo To vyvolá ve Španělsku ale řadu události nej smulnějších a nejvážnějších. Ku pařížským demonstracím. Jak známo, zvláště veliké rozhořčení zmoe nilo se na zvěst o popravé Ferrerově širšfei vrstev obyvatelstva pařížského. Demonstrace na- byly v hlavním městě Francii velikého rozsahu Byl tu dokonce v jedné z bitev pouličních, je demonstranti sváděly s policif, a při nichž strl lelo se horlivě, zastřelen jeden policista. Večer 15. října zůstaly četné ulice ve tmě, neboť dav shasil svítilny a vy vrátih kanídelábry. Byly přepadeny i četne povozy soukromé, a pak polity pe trolejem, posta'veny do cesty po- licii a zapáleny. Před španělským vysla- nectvím shromáždilo se na 10.000 lidi, a hluč nými projevy tu protestovali proti justici Špu nělska. Očekávají se demonstrace ještě roz- sáhlejšt. Španělské vyslanectví střeženo jest vo vojske m. Také úřadně potvrzuje se z P - říže, že za věerejších večerních de- monstrací byl jeden policejní agent zabit, 16 policejních agentů a repu- blikánských gardistů zraněno, a 64 policejních agentů lehce zraněno. Devěl osob bylo zatčeno.

Projevy z Anglie. Také britský sjezd socialistický v Londýně a Protustantská aliance tamní protestovaly marně — proti popravě Ferrerově. Tato končila svůj profest, španělskému vyslanci podaný, slovy: »Zemře-li Ferrer, padne krev jeho na ty. kteří ji prolilí« Již nyní agituje se v dělnictvu anglickém horlivě proti tomu, aby nebyly v Anglii přijí- mány již návštěvy krále Alfonsa XIII., jenž má, jak známo, za choť anglickou princeznu. Bouřlivý večer v Brusselu. Po celý včerejší večer procházely ulicem brusselskými průvody dělnické se zastřeným prapory. Demonstrovaly podruhé proti Španělsku. Z vyslanectva jeho sejmuli sluhové jeho sam štit se znakem, aby nebyl poskvrněn. Také mírně liberální »Etoile« brusselská píše: »Poprava Ferrerova je pravou vraždou justiční ! Není jen zločinem, je taktickou chybou, jež ve Španělsku vášně tim více rozpla mení,.- Telegramy. Z Paříže, 14. října. (Telegram zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Manifeslace proti po- pravě Ferrerově nabyly následkem nežádané ovšem i nevitané účasti luzy rázu pravé revolty. Atentát na policejního prefekta se nezdaři. Útočník byl zatčen. Jeden policista byl zabit, dva těžce zraněni. (Viz o tom podrobnosti výše i ve večerníku včerejším. Pozn. red.) Mamfe- stantům nepodařilo se proniknouti k vyslanectvt španělskému, jež bylo chráněno vojskem. O1 hodině v noci byl všem demonstracím konec. Z Terstu, 14. řijna. (K. k.) Byla zde pro- hlášena obecná půldenní stávka jako prolest proti Ferrerově popravě a na znamení smutku. Byla bez výjimky provedena. Z večerních novin vyšel pouze „Piccolo della Sera“, o několik ho- din dříve. Chovanci obecné reálné školy opustili dopoledne vyučování a pokusili se přiměti žáky komunálního gymnasia a nautické akademie, aby připojili se k jich stávce. Ředitelé opřeli se tomu a policejní ředitelství učinilo potřebná opatření k jich osobní ochraně. Odpoledne pro- cházely houfce demonstrantů ulicemi a vyzývali živnostníky a obchodníky k uzavření obchodů, hostinců a kaváren. Této výzvě bylo z většího dllu vyhověno, takže téměř veškeré hostince kavárny byly uzavřeny. Večer budou také di- vadla a zábavní místnosti zavřeny. Demonstranti rozbili okenní tabule u zasílatelské firmy„ Adria- tica“. Stráž rozptýlila demonstranty a zakročila i u kavárny „Nový York“, aby zabránila jejo poškození. Stráž, na kterou házeli demonstranti kamení, rozptýlila úločníky tasenými šavlemi V okresu San Giacomo v obchodních místno- stech několika živnostníků, kteři se zdráhali za vříti obchody, byly rozbity okenní tabule. Až do prvních večerních hodin bylo zatčeno 8 osob pro poškození majetku a pro házení kamenini na stráž. Socialistické, liberální a republikánské spolky vztýčily smuteční prapory, podobně i slo- vinská dělnická organisace. Byla učiněna daleko- sáhlá opatření pro siřeženi španělského konsu

látu.

Z Říma, 14. října. (K. k.) Všechny krámy jsou zavřeny. Po celé odpoledne procházely uli- cemi demonstrující skupiny, provolávajíce různá hesla. Policie rozptýlila demonstranty hned tu hned onde a zatkla při tom několik osob. Jinak neudálo se nic zvláštního. Z Milána, 14. října. (K. k.) Stávka nabyla všeobecného rázu. Nesčetný dav demonstrantů táhne k aréně, kde se koná protestní tábor. Z Florencie 14. října. (K. k.) Stávka na- bývá vždy většího rozsahu. Odpoledne nevyšly noviny. Ze Spezie, 14. října. (K. k.) Byla vyhlá- šena všeobecná stávka. Konal se zde profestn tábor

Politické zprávy domáci. V Praze, 14. října. (Soud pro veřejlne právo:) Dvorní rada dr. Karel Schreibe navrhuje v „N. W. Tagbl.“, aby se v Rakou- sku zřídil zvláštní soud pro veřejné právo, jeho účelem by bylo hájiti právo menšino- vých. K návrhu tomu vede jej nynější zvyk. že parlamentní menšiny, aby uhájily svých ná- rodních práv proti většině, jsou nuceny utikuti se k obstrukci a maří pak všelikou parlamentní práci. Násilná obrana menšin stala by se však dle mínění dra. Schreibra zbytečnou, kdyby se zřídíla nestranná soudní instance, která b svým nálezem rozhodovala spory mezi většinou a menšinou. Věc představuje si tak: Jestliže zákonodárný sbor většinou hlasů učiní usnesení a menšina se domnívá, že usnesením tím se činí násilí jejím oprávněným národním zájmům, má míti právo podati předsedovi sněmovny proti onomu usnesení protest. Předseda byl by pak po- vinen usnesení na dobu 24 hodin zastaviti. Be- hem oněch 24 hodin menšina měla by právo podati prostřednictvím sněmovního předednictva proti takovému usnesení stížnost soudu pro ve- řejné právo. Menšina mohla by pak do osmi dnů svou stižnost u soudu písemně odůvodniti, ale i většíně by bylo dovoleno podati své odůvod- nění. Soud nařidil by v době co nejkratší pře- líčení, ke kterému by obě sporné strany vyslaly po jednom zástupci. Soud, vyslechnuv strany a opatřiv si po případě i jiné pomůcky, rozhodl by, zdali usnesením většiny, skutečně některý oprávněný národní zájem menšiny byl porušen nebo ne. Soud měl by také právo podati sně- movně sprostředkovací návrh a přelíčení zatím odročiti. Uzná-li soud stížnost za oprávněnou, pozbude sněmovní usnesení samo sebou plat- nesti a nesmí se podobné usnesení státi po cele sněmovní období. Zamiíne-li soud stížnost, usne- sení nabude platnosti a předseda s ním naloži tak, jakoby proti němu protest nebyl podán. Soudem pro veřejné právo mohl by prý býti ně- ktorý senát říšského soudu. Dr. Schreiber dodává k svému návrhu: Ne četně jazykové hranice jsou zvláštnost našeho státu. Už dávno se uznává, že soukroměprávní spory n meze majetkové se nevyřizují násilím. nýbrž před řádně zřízenými soudy. Bylo by značným pokrokem v rozvoji právního státua vynikajícím úkolem právního rozvoje, kdyby se takév tomto oboru veřejného práva odstranilo násili a na jeho místo postavilo se právní řízen aa spřávadlivý nález opravdu nepředpojatýcl

soudců.

Politické zprávy zahraničně.

V Praze, 14 října.

Jakšič contra Spalajkovič. Telegrafem bylo již stručně oznámeno, že bělehradský soud neuznal vinným p. Spalajko viče, odborného náčelníka v zahraničném miní storstvu, jejž obžaloval p. Svetozár Jakšič, ma jitel listu „Štampa“, pro „klevetu a urážku Věe je příliš zajímavá, aby postačilo toto lako nické oznámení o výsledku procesu. Jakšič žaloval na Spalajkoviče, že ho ve- řejně v tisku pod svým úplným podpisem nazval „placeným cizím agentejm“, rozuměj rakousko-uherským. Spalajkovič se před soudem hájil sám dlou- hou a stkvělou řečí, jíž přesvědčil soud, obecen- stvo i žurnalisty, že klevetou se neprovinil, že tedy žalobce je „placeným cizím agentem“ Soud, osvobodiv Spalajkoviče, odsoudi Svet. Jakšiče k náhradě soudních útrat. Lisly vzdávají Spalajkovičí díky, že Jakšiče veřejně cejchoval.

o —Boj obou sněmoven anglických. Ústavní konflikt britské říše je politickou událostí prvního řádu pro Anglii a největšího zájmu pro cizinu. Od 11. t. m. je král opět v hlavním městě. Na dva dny odjel na dostihy do Newmarketu. Někteří politikové ujišťují, že král povede dále zahájené vyjednávání o smír obou sněmoven a proto bylo o několik dn zdrženo sezení dolní sněmovny. Radikální řeč kancléře pokladu v Newcastlu vzbuzuje všal domněnku, že Lloyd George a jeho stoupenci v kabinetu i ve sněmovně nejsou naladěni pro smír, nebo že chtějí hrozbami horní sněmovnu donutiti k povolnosti. Opět se vyskytla zpráva, že v případě zamítnutí rozpočtu horní sně- movnou vláda nenařídí nové volby, ale obrát se referendem o radu voličů. Dosud podobné zřízení bylo neznámé v ústavě anglické. Ale poněvadž ústava snglická není vypracována z pa- ragrafů a kapitol, ale byla vytvořena ponenáhlu na základě zvyklostí, přijatých pariamentem, není tudiž důvodu, proč by referendum nemohlo býti zavedeno vzájemným usnesením obou sně- moven. Zcela lehce by to nešlo. Vyžadovalo by to parlamentní akt ad hoc, když by dobrá vůle obou stran dovolila vyváznouti z tísnivé situace. Svět by se ovšem divil, jak podajný, ohebný je starý politický aparat ústavní v Anglii. Dosu pro tuto ideu není valného nadšení ani v kruzíeh vládních ani oposičních. Významnější událoste je rozmluva, kterou měl král s oběma vůde horní sněmovny Balfourem a lordem Lansdow nem, načež následovalo přijetí předsedy mini sterstva. Tyto okolnosti opět vzbudily pověsti o možností narovnání mezi obéma sněmovnami. Král vystupuje do popředí politických události. Je známo, že král podobně jako jeho matka důsledně stojí na půdě ústavy a řídí se radou svých ministrů, ale je též jisto, že suveren do spěl jako jeho matka k tomu, že on též čast udilí rady ministrům. Královna Vikterie, zejména v poslednie letech její vlády, často zasáhla do zahraniční

politiky. Měla velké zkušenosti, dávným stykem s nejpřednějšími osobnostmi evropskými nabyla vědomostí, jimiž se nemohl honositi mnohý vyni- kající politik a často udílela ministrům užilečné pokyny. Ve vnitřní politice za jejího panováne rozhodovali mužové neobyčejní a vlivuplní královna v tomto směru byla méně činná. Po- dobně i král Eduard uplatnil se znamenitě v za- hraniční politice, poněvadž jako muž měl příle- žitost k častějším návštěvám a stykům politi- ckým, při čemž jeho roztomilost a duchaplnost úspěšně mu napomáhaly. Ve vnitřní politice za jeho vlády byli u vesla méně dominující muži, kteří stáli sice v čele stran, ale nevedli je ná- ležitě. Král se mnohdy osvěděil jeko znalee lid a syěta nad ně. Není divu, že král častěji rad ministrům nežli oni jemu. Poslední porady jsou předmětem neustá- lých úvah, ale rozluštění konfl ktu neučinilo sni krok ku předu. Avšsk porady tyto nebudou nyní pokračovati, poněvadž král i předseda ka- binetu odjedou na několik dní z Landýna. Ná- vštěvy vůdeů oposice u krále staly se prý z souhlasu premiera Asquitha. Jde o pevné určení úmyslů konservativní strany. »Daily News« ozna- muje, že bude několik liberálů povoláno do sněmovny lordů. Kabinet je dosu proti kompromisu. Vzhledem k odjezdu lordu kaneléře a premiera a k demonstrativnímu ozná- meni, že nebude teď konána nijaká ministerská rada, vládne ve straně unionistů velká nejistota Zajímavý náhled projevil orgán Chamberlai- nův »Birming. Post«; shledává, že lordi při zavr žení rozpočtu nemohou níe z iska ti, a le všechno ztratiti. Liberální tisk ohražuje se proti referendu, fedrovanému »Times« praví, že se nenechá vláda chytit na takové úskoky. »Manchester Guardian« nazývá návrh »humoristickým« a též umírněný »Duily Chro- nicle« píše: »Slabší a nerozumnější plán bylo by těžko vynalézti.« Ani konservativní žurnály nemohou se rozehřáti pro referendum a »Daily Telegraph« prohlašuje je za neužitečné v ny- nější krisi a »Slandard« přišel k závěrku, že každá myšlenka na referendum má být vyloučen z debaty.

Obyvatelé Prahy a okolí odpo vězte na německé násilí ve Vídn vstupováním do pražského odbore »Komenského« v Praze II, Ječná ul. 14 (Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20 K 3 60, K 12— a K 24.-

Ministr v. v. dr. Fiedler o nynějším stavu české politiky. Občanský klub v Karlíně svolal na včerejší v čer do sálu restourantu Kazdova schůzi, v níž posla nec za Karlín, bývalý ministr obchodu dr. Fiedle promluvil o nynější situaci. Schůzi, velmi četně navštivenou, zahájil p. dr Lokay, jenž uvedl, že nynější doba jest velm vážná, neboť furor teutonicus na nás se všech stra útočí ve všech oborech veřejné správy. Zneuzžíva k tomu soudů, pošty, železnice a školy. Netřeba vša zoufali, nehoť na straně našeho národa jest práve a naše histcrická minulost. Tyto dvě okolnosti ná posilují v tomto zápase. Slova ujal se pak J. E. pan ministr v. v. dr Fiedler a velmi oběírně promluvil o nynějším stavu české politiky Rečník líčí nejprvé politické události na říšské radě za vlády Bienerlovy. Polom zabývá se mínulým sněmováním. Němci zmařili dělnost sněmovní svým diktátem, předpisujícím sněmu, o čem smí a o čem nesmí jednati. Spoléhali při tom na naši příchylnos k sněmu, očekávajíce, že za jeho dělnost budemo ochelni platiti jakoukoliv cenu. Zapomínali však, ž- u nás začínáme na náš sněm hleděli zrakem jasněj ším. Sněm tento svým složením neposkytuje ani př bližně věrný obraz poměrů obyvatelstva této země Obmezenou svou pravomocí osvědčuje se jako pravo dítko centralistické ústavy. Na poli finančním do voléno sněmu pabčikovati toliko, ve sporých zbyt cích, jež říšské finance zůstavily. Při každém roz machu, který tento sněm ve prospěch obyvatelstv rád by činil, naráží na jedinou sice, ale za to t dokor alejší překážku: není peněz. Vykupovati takov sněm ještě za podmínku, že smí na něm jednán býli v první řadě jen o německých požadaveích, by lo by přímo ponížením pro nás. Poměry sněmov vyžadují radikální nápravy; poměry takově, jak Němei vyvolali, přesvědčení o potřebě nápravy te mohou jen uspíšiti. Události sněmovní nezůstanou dojista bez vlivu na průběh příštího zasedání říšské rady. Kdo sleduje pozorně náš zápas s Němci, nemůž přehlédnouti, že směr tohoto zápasu následkem změ ny volebního řádu silně se pošinul. Němci měl druhdy po dlouhou dobu rozhodující moc v parla mentě i v státní správě. Demokratisací parlamentu pozbyli Němci dominujícího svého postavení v par lamentu. Jen ve spojenství s Polským klubem tvol majoritu, ale právě následkem tohoto spojenství s slovanskou stranou nemohou v aktech, o nichž usná- ší se parlament, dáti plný výraz německým svým názorům a cílům. Demokratický parlament není i nástrojem německé nadvlády v Rakousku a tak jím nikdy již nebude. Sami Němci nedoufají jižv obnovu své dřevní parlamentární nadvlády, i věd- dobře, že práce schopná majorita na říšské radě nen budoucně nijak jinak možnou, než za součinnosti slovanských živlů Naproti tomu obor státní oxekulivy je dosud doménou, převážně Němci ovládanou. V ústředních úřadech vídeňských, odkud řídí se směr celé správy mají rozhodující moc Němci. Tuto svoji nadvládu řízení výkonné moci brání Němci stůj co stůj. Snaha. zachovati si tuto državu v plném rozsahu, jest dnes dle mého názoru hlavním vodítkem německé politiky v Rakousku, jemuž vše ostatní podřizují. Vysvětlíte sobě tím, proč na parlamentární české ministry, spra- vující za koaliční vlády důležitý resort správní, sy- páno a sype se podnes v německých listech tolik prudkých útoků: protože zjodnávali v rakouské sprá- vě průchod národní spravedlnosti a prováděli př tom důkaz, že lze tulo zásadu uskutečniti, aniž by tím trpěly sebe méně dokonalost výkonů správních zájmy obecenstva. Proto děsí se Němci, zaslechnou-li sebe menší zprávu o obnově koaličního režimu, proto útočí tak prudce proti kcaličnímu systému, opakujíce, že to forma slovanské vlády. Proto střeži Němci tak úz- kostlivě vládu Bienerthovu, která je ztělesněním principu německé nadvlády ve státní správě. Proto zahazujíli principy avé minulosti (viz případ Wahr

mundův, volné školy vídeňské), jen aby upevnili ně. mecký ráz exekutivy. Při veliké důležitosti výkonů státní správy, j jíž vliv na rozvoj kulturních i hospodářských poměra jednotliv, národů vrstev i jednollivců tím více stou- pá, čím slabší, těžkopádnější a méně dělný — jak tomu právě u nás — jest parlament, působí německý tlak, který dnes v státní exekutivě rozhoduje, -vlášté dusivě na rozvoj poměrů v našem národě. Němčine udržuje se uměle v úřadech, ba zavádí se znovu. i tam, odkud praktická potřeba ji, jako zbytečnou, byla vytačila. Český úřadník jest dnes ve svých po stupových poměrech psancem, německý úřadník jest následkem své národní příslušnosti úřadníkem privi- legovaným. Ve sporných otázkách česko-německých jest vláda prováděcím orgánem usnesení německých stran; před'ohy vládní — viz jmenovitě předlohiyo krajských vládách a zastupilelstvech — stojí na sta- novisku německém. Na české školství dolnorakouské dopadá těžká ruka vládní, podrobující se rozkazům německo-npcionální štvanice, která domnívá se, ze blukem a lomozem dovede zvrátiti přirozený roz- voj. A při tem všem neštítí se Němci ani té neupříms nosti, že občas s okatou okázalostí pořádají k vlá-h dě výpravy, přinášejíce žalobní spisy, jak prý něme- ckým zájmům v jednotivých ministerstvech a to i v ministerstvech rozhodnými německými stranníky ři- Hte zených se ubližujel ls Proti tomuto duchu sobeckého němectví, který ovláda ústřední orgány výkonné moci, podnikámne své zápasy. Není prostředku dost nízkého, kterým německá politická veřejnost snaží se tento náš zápas snížiti, není hany dost těžké, kterou na nás vrhají, protože odvažujeme se zápasiti za své právo až farto, kde tkví kořeny a tajemství německé navlády v Ra- kousku. Nechť osočují nás jakkoliv. My zápasíme za velkou, spravedlivou myšlenku a proto zvítězíme. Pod heslem demokratismu zlomena byla v par- lamentu navždy nadvláda jediného národního kmene nad ostatními. I v oboru výkonně moci zvítězi zá- sada, že veškeren aparát veřejné správy, od nejniž- ších orzánů počinajíc, až do nejvyšších, proniknut musí bý vědomím o rovném právu všech národ- nosti a nutnosti stejného šetrení jich zájmd. Že se neklameme ve svých nadějích na konečně vítězství této v Rakousku jedině přirozené a správně zásady, toho známku vidite v trhlinách, jež ukazuje bortící se vládní systém Bienerlhův. Panovačnost Němců v exekutivě šla tak daleko, že stámní moe měla jím býti prostředkem, aby zastaven byl při- rozený vývoj národnostních poměrů ve vnitrorakou- ských zemích, zvláště v Dolních Rakousích. Řečník promlouvá o obsahu zákonných předleh jazykových, projednávaných na sněmích v Dolních a Horních Rakousích, Solnohradsku, Vorarlbersku. Jak jde při těchto předlohách nikoliv o praktickou polřebu, nýbrž o akt, kterým Němci podati chtějí nad jině brutální důkaz své moci, vidíme všichni; mu- siliť bychom míti o inteligenci Vorarlberčanů divně ponětí, kdybychom měli domnívati se, že i jediný tamní občan věří v možnost „čechisování““ této země. Tento ak! nacionální přemrštěnosti německé působil očistujícím způsobem pro rozvoj politický. Systém jednostranné nadvlády německé v obora exekutivy posledními událostmi se bortí. Tím sbor- těny všecliny plány, jež po pádu koaliční vlády tak hrde byly hlásány: Systém koaliční porušil prý celý správní organismus, do jehož aparátu vneseny prý třenice národnostní, musí prý přijíti silná ruka, která bez ohledu na slovanské aspirace vymýtí z or- ganisace správní jakékoliv hnutí národnostní. Ml- něno tím, že musí obnoven býti starý německý ráz celé státní správy a silnou ruku k tomu propůjčiti měla vláda Bienerthova. Tato silná ruka doznala však zklamání. Dnešní poměry následkem jedno- strannosti cpatření, z jednotlivých minísterstev vy- cházejících, jsou více rozvířeny, než před tím. V Ra- kousku nelze prostě vládnouti tak jednostranně, jako v jiných státech s ucelenějšími poměry národnostní- mi a se slejnoměrněji zvrstveným obývatelstvem. Zde musí vždy hledána býtí střední cesta, aby ne- byly příkré prolivy národnostní a sociální ještě více stupňovány. A kdyby učiněn měl býti zase pokue, obnoviti vládu s tak německy přiostřeným nátěrem, jakou byla tato, nedospěje se k jiným, než dnešním koncům; neboť dnešní mocenské poměry v parla- menlu nesnesou nacionální vlády němceké. A náš příšt postup? Řekli jsme již o prázdni- nách ve společných poradách Slovanské jednoty, že o příšu taktice rozhodne se tato jednota, jakmile se poslanecká sněmovna sejde. Vodítkem pro tyto po- rady bude nám tolik: Zůstane-li v čele státní správy vláda Bienerthova, stojící úplně ve službách něme- ckých stran, nebo bude-li nová vláda, na její místo nastupující, znamenati toliko výměnu osob, ne změ- nu směru, jest náš postup dán sám sebou: bezohled- ný boj na celé čáře; o formě tohoto boje do- hodneme se mezi sehou a ve Slovanské jednotě. Jen vláda, jejíž nejvyšším hlediskem pri obstarávání státní správy bude úzkostlivá sprave- dlnost ke všem národům a vrstvám v tomto státě. může doufati v zavedení klidných a normálních po- měrů parlamentárních. (Pochvala a potlesk.) Na to ujal se slova p. starosta Ronc, který pravil, že při svolání sněmu českého ukázala se možnost, sloučiti všechny české strany k uhájení naší národní cti, což má pro národní naši věc ve- liký význam. Ačkoliv Slované tvoří většinu tohoto státu, maji přece těžší postavení než Němci. Míy však dodělali jsme se velkého výsledku národohospodář- ského, třeba že nedostalo se nám té podpory, jako Němcům. Další řečník p. stavitel Houštecký vidív útočnosti Němců prostředek ke spojení Čechů s Po- láky. — V doslovu praví předseda klubu p. dr. Lok av. že klub přišel k názoru, že politicků situace jest neudržitelra. Přes to zachováváme klid, třebas to byl klid před bouří, která by vypukla při oktrojování předloh vládnícho Výsledkem schůze bylo jednomyslné schváleni usnesení na tomto projevu, který byl telegra- ficky zaslán ministru dru. Žáčkovi- „Voličové, na schůzi Občanského klubu v Kar- lině shromáždění, vyslovivše důvěru svému poslanci dru. Fiedlerovi, odmitají s rozhořčením veškeré, ná- rodnost českou přímo poškozující předlohy jazykově, jimiž má na úkor národa českého vybověno býti choutkám Němců po nadpráví a po rozdělení králov- ství českého a ohražují se zejména proti tomu, aby velmi četní příslušníci národa českého, žijící v Dol- ních Rakousích, Hlorních Rakoucích, Solnohradech a Vorárlborku zemskými zákony, stanovícími vý- hradnost němčiny ve veřejné správě, prohlášeni byli v ohledu jazykovém za bezprávné a žádají V. R abyste se vší silou přičinil o zamezení tohoto nového ponížení našeho ná-

roda.-