ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 00d77d80-7135-11dc-b3df-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
1 července 1904. Číslo 180.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 3.
#4 alto_textblock #4
— Bourání starých domů v Praze. Včera dopo- ledne konalo se komisionální ohledkní domu čp 665—II. v Hopfenštokově ulici na hoř. Nověm městě Tento dům, jeden z nejstarších v ulici, p. Karel Císal v měsíci srpnu zboří a na jeho místě postaví třípatrový moderní dům činžovní. — Změny držebuostí. Obec král. hlav. města Prahy koupila od p. Em. Lachmanna dům čp. 362—l na nároží Ferdinandovy tř. a Perštýna za 105.311 K Stavitel a první náměstek starosty na Král. Vinohra- dech, pan Alois Bureš, koupil od p. Em. Lachmanna dům čp. 361—I. na Perštýně za 284.688 K. — Ezekuční dražba domu. U okresního soudu v Žižkově konala se včera exekuční dražba domu č 769 v Riegrově ul. v Žižkově. Koupil jej řezník a uze- nář v Žižkově pan Aug. Šindelář za 24.650 K. Odhadní cena byla 28.258 K. Vadium složilo 8 kupců. — Komu byly odcizeny kolky? Na Smíchově byl včera zadržen 16letý Václav Doubek, u něhož nalezeno za 385 K různých kolků. Zatčený zdráhal se přiznati, jak kolků nabyl. Patrně je někde odcizil Pátrání po poškozeném bylo zavedeno. — Mráz v červnu. Z Blatna u Jáchymova se sdě luje, že po velkém vedru, několik dní trvajícím, náhle se tam dne 27. června po bouřce ochladilo. V noci s pondělka na úlerek teplota tak klesla, že střechy a louky pokrytv byly ráno bílým povlakem. Mráz byl nejcitelnějším na úbočích hor a v údolích. Brambory na polich úplně zmrzly. — Vykradený byt. Do bytu soustružníka želez Ant. Císaře v č. 628 v Žižkově vloupal se neznámý pachatel a odcizil mu několik mužských a dětských obleků. — Četnický strážmistr zastřelen. Z Falknova se sděluje, že ve středu večer zastřelen byl pytláky čel- nický strážmistr Storm ze stanice v Literbachách, kam odebral se neprodleně rytmistr četnictva Ziller. Storm byl ženat a otcem 5 dítek. U četnictva sloužil 22 let. — Vzkaz milence. Po hladině Vltavy nedaleko. Královské louky na Smichově plula prázdná, dobře uzátkovaná láhev. Chlapci ji chytili a odevzdali poli- cistoví, nebol v láhvi bylo toto poslání: „Jan Auen z Prahy č. 20—II. vzkazuje své milence Boženě Ji ráskové na Petrském náměstí poslední s bohem! V Be- rounce se utopím!“ Zda poslání bylo splněno, nent známo. —Těžkým úrazem byla včera odpoledne stižena 42letá dělnice Marie Dvořáková z Břevnova. V ná- dvoří paláce čp. 121 v Mikulanské ulici II., kde při- dávala zedníkům, upadla a narazivši na okraj jámy na popel, přerazila si tři žebra. Lékař p. dr. Svoboda poskytl jí první pomoci a odvezl do všeobecné nemoc- — Z Nelahozevse. (Dvořákova pamětn deska.) Ve prospěch pořízení pamětní desky na rodný dům našeho zvěčnělého rodáka, hudebního skladalele Antonína Dvořáka, v Nelahozevsi u Kralup n. Vlt. pořádá zvláštní výbor v neděli 3. července koncert v knížecí restauraci v Nelahozevsi za účin- kování městské kapely mělnické. — Insolvence. Michal Gyokits, knihtiskař v Běle- hradě. Jindřich Steimetz, agent ve Vídni. Josef David neprot. obchodník v Kluži.
#5 alto_textblock #5
nice.
#6 alto_textblock #6
= Lonlková divadla. V národním loutko- vém divadle klubu vlasteneckých přátel dra Pa- říka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pi vovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod. „Sněhulka a sedm trpaslíků“ — Panorama. Hrubá Skála, Trosky, K os a pohádkově krásné partie z jejich okolí možno spa- třiti v panoramatu Nár. jednoty pošumavské v 50 pro- vedených obrazech, jež autor jejich p. Rud. Špillar k vyslavení lask. zapůjčil. — Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restau- raci sna Nebozízku« až do 11 hodin v noci. — Letní a lázeňská místa. Léčivé železité lázně Houštku u Staré Boleslavi navštívilo letoa do 30. června celkem 482 lázeňských hostí. — „Za uměleckou výchovou“. Tah loterie výstavy pro uměleckou výchovu na Horách Kutných, odložen byl na den 31. prosince. Losy tvoří úplný ročník časopisu »Za Uměleckou Výchovou« (za K 1.20) aneb katalog výstavy pro uměleckou výchovu na Horách Kutných (za 50 haléřů). Hlavní výhra jest umělecký originál krajináře mistra Antonina Waldhansra (hradu Kokořína), jiné výhry jsou české umělecké reprodukce a knihy. Pomozte zmenšiti deficit učitelského výstav- ního podniku! Objednávky vyřizuje obratem a franko správa časopisu »Ža Uměleckou Výchovou« na Horách
#7 alto_textblock #7
Kutných.
#8 alto_textblock #8
Různé zprávy.
#9 alto_textblock #9
= Gebhardi, professor Sorbonny, byl zvolen členem francouzské akademie místo Grearda. = Milostný román na nádraží. Z Vídně se sdě- luje. Zdravotní stav ženicha Barbera, postřeleného na vídeňském nádraží severní dráhy hr. Milewskim, jest uspokojivý. Kule projela mu horní částí žaludku a vyletěla vzadu z těla, nezranivši žádného jemněj- šího orgánu. Operace tudíž třeba nebude. — Z Vídně se telefonuje: Hr. Milewski vyzval posluchače země- dělské vysoké školy Barbera na souboj, ale lékaři v nemocnici, ve které se tento nalezá, sekundantům jeho zamezili přístup k zraněnému. Na to byl o věci sepsán protokol. — Hr. Milewski žádá, by byl z vazby na záruku propuštěn a doručil svému právnímu zástupci chek na 100.000 korun, by jich k účelu tomuto užil. Radní komora se v poledne usnesla, by hr. Milewski byl propuštěn na svobodu za záruku 80.000 korun, která odpoledne složena. Uvězněný hrabě byl pak z vazby propuštěn. = Neštěstí v horách. Z Vídně se telefonuje Vídeňský turista, obchodní příručí Jan Hahn, podnik se svým přítelem výlet do Alp v okolí Ennskéh údoli a spadnuv se stěny, zabil se. — Na tak zv Císařském hřbetu u Kufsteinu sřítil se učitel tělo cviku Důrböck z Mnichova a rovněž se zabil. = Neštěstí v pymnasijní budově. Z Tarnopolu se oznamuje: V rusínském gymnasiu, umistěném v magi strátní budově, sřítila se stěna, jež se právě opravo vala a zasypala dva studující. Jeden z nich by zabit, druhý smrtelně zraněn. = Zastřelen na honě. Z Bolzána se telegrafuje Honební zdejší společnost vyšla si na hon, na kterém byl její člen Fachinetti nešťastnou náhodou zastřelen. = Velký požár vypukl včera ráno z neznámé dosud příčiny v Čači (v zilském údolí) a zničil v krátké době 22 obytných a hospodářských stavení se vším nábytkem a zásobami. Skoda odhaduje se na 150.000 K. Bída je velká, protože obyvatelstvo bylo postiženo loni povodní = Veliké vichřice. Z Moskvy, 30. června. (C.- B. Včera zuřily zde a v okolí velmi prudké vichřicea silné krupobití. Bylo shozeno a poškozeno mnoho továrních komínů a několik rozestavených domů zbořeno, s některých kostelů strhány i kopule. D 10. hod. več. bylo dopraveno do nemocnic 85 lidí většinou raněných kroupami. Dosud zjištěno, že byly zabity v Moskvě tři osoby. V okolních vsích příšlc prý o živet 150 osob. = Výbuch. Z Brunnsbüttlu telegrafují: Na an glickém křížáku »Juno« vybuchla po příjezdu lab- ským plavidlem raketa, následkem čehož vzňaly se ohňostrojná tělesa. Dva muži byli zabiti; posádka křižáku uhasila oheř-
#10 alto_textblock #10
Školská hlídka.
#11 alto_textblock #11
Z Dědiciví Komenského v Praze. Aby mohl býl se členy sdělen den valné hromady Dědictví Komen ského, vyjde 10. číslo „Paedagogických Rozhledů“ 5. července C. k. česká vyšší reálka v Dušní ulici v Praze na Starém městě. Dne 15. a 16. července roku 190 bude se konati zápis žáků, kteří se hlásí do prv třídy, vždy od 8. do 1/210. hod. Žáci se dostaví k zá pisu s rodiči nebo jejich zástupci, předloží list křestný (rodný) a vysvědčení frekventační. Po zápisu konaí se budou přijímací zkoušky. Další oznámení pro příští školní rok učiní se později a budou bližš podmínky vyhlášeny v ústavě. Na c. k. reálném a vyšším gymnasiu v Kolíně bude první zápis žáků do I. třídy pro školní rok 1904- dne 15. a 16. července 1904, pokaždé od 8—10 hodir dopol. Hned po zápise konají se zkoušky přijíma napřed písemné, potom ústní. Podrobnější zprávy ob sahuje vyhláška v ústavě. Na c. k. stát. vyšším gymnasir v Jičíně koná se zápis žáků I. ročníku pro příští školní rok 1905 ve dni 16, července a 16. září, vždy od 8—10 hod. dopol.
#12 alto_textblock #12
přijímací zkoušky do I. ročníku konají se v tytěž dni od 10—12 hod. písemně, od 2 hod. ústně. K zápisu přihlásí se žáci, provázeni rodiči nebo jejich zástupci opatřeni křestním (rodn.) listem a frekventačním vy- svědčením. Na c. k. gymnasiv v Hradci Králové bude zápis do I. třídy dne 15. července o 1/49. hodině, dne 16. července o 8. hodině ranní; přijímací zkoušky písemní budou hned po zápise, ústní ve 2 hodiny odpoledne. Zápis žáků do I. třídy c. k. vyšší rsálky v Hradei Králové bude konán před prázdninami dne 15. a 16. července a po prázdninách dne 16. a 17. září od 8—9 hod. dopol. Přijímací zkoušky konati se budou hned po zápise a potom bude ihned rozhodnuto o při- jetí zákově.
#13 alto_textblock #13
Z literatury.
#14 alto_textblock #14
Literatura Naučného Slovníku. 22— Ottův Slovník Naučný spěchá již po měrně rychlým tempem k svému konci a v těch dvaadvaceti silných dílech, jimiž dospěl do S, je uložena — mezi tou nekonečnou tříšt drobných a šablonovitých hesel, jimiž každý velký slovník je povinen informovati svoje čte- nářstvo z nejrozmanitějších vrstev, čejo o dosti exotických slovech a pojmech — také hojně domácí dobré práce vědecké — odborné. At již jsou to kompendia, přehledy či nově podni- kané vědecké studie, je to hojnost domácí, ne odvisle od cizích eneyklopedií a slovniků pořízené práce samostatné v nejrůznějších obo- rech vědních. Nechci posuzovati, do jaké míry jednotlivé vědy jsou zastoupeny samostatnými pracemi odbornými, které znamenají nejen schematický přehled práce vykonané, ale také samy sebou nové studium — pokud literatury se týče, je Ottův Slovník takovými původními články vskutku zajímavý pro čtenáře i literáta. Většina dosti obsáhlých přehledů jednotlivých literatur národ- ních tvoři s řadou podrobně a samostatně pra- covaných literárních biografil, jádro této literárn práce, která napravuje značné mezery v literár- ním studiu u nás. Professora Dvořáka na přiklad studie o literaturách: arabské, perské, čínské neb prof. Zubatého výstižný přehled starší lite ratury indické jsou až na malé výjimky v našt literatuře ojedinělé. Neobyčejně obsáhlý soubor literatur jihoslovanských pořízený společnou prací prof. Pastrnka, Mourka a j., přehled literatury ruské od Štěpánka, polské od Máchala a t. d. informují stručně a podrobně. Z literatur román- ských prof. Mourka podrobný a instruktivní nástin literafury anglické, Šaldova důkladně stu- dovaná a s vervou psaná literatura francouzská. studie o jazyku a literatuře německé od prol V. Mourka a Jana Krejčího — mohl bych po- kračovati ještě značnou řadou jmen dobrých pracovníků a dobrých prací, nehledě ani k ob šírným heslům speciálným. Ale nejedná se tu o pouhý výčet těchto prací. V obsáhlém Slovníku Ottově vyplní jistě dobře svoje poslání a poslouží nejen k chvilkové informaci, ale i k celkovému přehlednému po- učení. Zdá se mi však, že by k tomuto úkolu ještě vydatněji mohly přispěti, kdyby vyšly jako úhrnný svazek samostatný — třeba trochu roz- hojněný a do jednotného rámce vpravený. V tolika obsáhlých svazcích přece jen je práce tato roz- ptýlena a nepobádá tak ke čtení a studiu, jako sama o sobě. Ottův Slovník učinil již pokue s jinými hesly o sobě vydanými. Heslo »Litera- tura« jež by obsáhlo všechny přehledné články literární, mohlo by býti prospěšnou příručkou k informaci o povšechných dějinách literatury příručkou, které dosud nemáme.
#15 alto_textblock #15
České spisy-
#16 alto_textblock #16
* O. M. Vyskočil: Pochodně. Hornické mo tivy. Nákl. „Nové knihovny“ v Týně nad Vlt. 1903. K — 40. „Hornické motivy“ to znamená látkovou specia- litou, zajímavosti zajištěné, ale velice choulostivého stanoviska k poesii vůbec. Co je thematem poesie? Člověk. Co je horník? Člověk obmezený na určitý okruh zájmů. Obsah jeho pojmu má mnohem větší počet znaků třídních, než pouze lidských. Ale ovšem není člověka, aby byl pouhopouze člověkem a ničím více. Kořeny jsou lidské, koruna se rozkládá ve služ- bách nebo formách společenských. Poesie může vy- cházeti od těchto forem; básník se může zaujmouti hornickými motivy. Ale básník nesmí se dáti formami na tolik určiti, aby z nich vycházel a k nim zase jen směřoval, sic by nebyl básníkem, ale jen veršujícím horníkem. Většina tak řečené sociální poesie, o níž se mluví, není dosud ničím víc, než veršované projevy třídních duší zájmu velmi obmezeného. Lidství je v nich zkaleno. Nicméně ovšem i tato poesie hoví dobře požadavkům společ- nosti: udává směr vývoje a ohlašuje stupeň a ráz duševního varu v oné části života, z níž prýští. So- ciální poesie ukazuje, že se sociála zvedá, ale že do- sud velmi trpí hlubokými vadami: mělký názor života, povrchní materialism, požitkářství, vztek, horoucnost povalečná a pod. A zvláště nedostatek soucitnosti a smyslu pro nestrannou spravedlnost. Tolik jsem vy- četl ze všeho dosavadního umění sociálního. Kdo žije z práce své, patří do sociály. Ale mnoho je odborů. které jakoby byly z ní vyloučeny. Jiné odbory myslí. že jim nejvíce přísluší podílu z obecného soucitu jsou na ostatní řevnivy. Řevnivost a třídnické vášně nemá umění prostě vyjadřovati, nýbrž je má často očišťovati, proměňovati je v sílu ryze lidskou, t.j. duševní a zdokonalovaci, nikoli pudovou a vegela- tivní. Básník hornické city, boly a touhy v duši svou vsaje, zpracuje, procedí, promění, jako květina šťávy země, a teplem a světlem vyvodí je v květ. Vše hrubé, krátkozraké, obmezené, pošetilé, nespravedlivé zmizí touto psychicko-chemickou analysou. První starost je, uby tu byl básník pravý A tomu požadavku kniha odpovídá Není první sbírkou Vyskočilovou. Báseň „Oda závěrečná“ pak potvrzuje bezpečně, že autor básníkem skutečně je. Stojí tedy už za to, vyzpovídati se mu z dojmů knihy a vyznati upřímně, kde to v duši bo- lelo. Hned na str. 8. čteme: „Světle nám (= horníkům). však pánům temně bude.“ Slovo „pánům“ vrže zlo- zvukem. Není to ani pravé, ani dobré, ani krásné. Je to jen koketní. Je to ústupek Uřídnímu vkusu. Taki slovo „volnost“. Jaký obsah má to slovo zde? O čeho volnost? Od čeho? Marně přemýšlíme. Snad od práce? Ano, je na světě otroctví, mnoho a všude, u nás mnoho, ale klíč otroctví je v nás samých. Také práce je mezi pány, kteří zotročují, práce, která se koná nerada, s odporem, s klením na rtech, v hroz- bách a reptání, bez díkučinění, beze zdaru a bez po- žehnání. Tato proklatá práce je hlavní tyran většiny bědujících na světě. Sniti kletbu z ní, učiniti ji ra- dostnou a milou, nedovede žádný úřad ani reforma zevní. Je z nejtěžších otázek sociály. Materialismus ji nerozřeší nikdy. Bolí nás, že básník neproniká k je- jímu jádru. Ukažme, jak to je, že neproniká. Dva příklady stačí: „Nad krajem se slunce směje, všech- no voní požehnáním, jenom u nás (v dolech) temno — —“, „O mrtvé Bůh se již postará: o živé starat se škoda!“ — — Ne, básníku, ne, ne! Tak tomu neni! Nad krajem také bývá temno, nejen dole. Dole. nahoře, všude život týž, všude bída táž, všude radost táž. Rolník oral, vláčel, sel. Vydaje na děti a daně už čekají na žeň. Zamračí se nebe a za hodinu má po nadějích dokonale. Může začít znova. Kde je básník, aby bol ten zazpíval? Rolník na něho nečeká, on ho ani nechce. Rekne, bůh dal, bůh vzal, to již jinak nebývá. Však bude zas lépe. — A možná že to ne- řekne, že spustí lání a klení. (Nikdy jsem neslyšel.) Co bude? Odporné to bude, šeredné to bude. A vůbec to nebude ani rolník český. Český rolník si vypomáh
#17 alto_textblock #17
silnou hlubokou resignací a vírou v řád světa neob- lomný, ale spravedlivý. A takový je snad i horník če- ský, anebo měl by básník aspoň chlít, aby takovým byl. Básník nemá pomáhat povrchnímu rouhání („bůh nás lam v dolech nezná!). Nebezpečného za- městnání je přece plný svět. Český dělník má pochopit, že jeho stanovisko je vyšší, statečnější, lidštější, než je stanovisko dejme tomu líného kapitalisty požitkáře, jeho „pána“, jejž trápí nuda, strachy a vodnatelnost. Ať se spokojí s pro- stotou rolní práce, kdo se bojí nebezpečí při průmy- slovém zaměstnání. Však není té bázně. Čeled se hrne do továren a ke strojům, a rolník si své hroudy dnes musí tlouci sám. Vše nasvědčuje, že má být básník nestranný, lidský a vznešený. Básníkovi je dána nezištnost, ryzí soucit. Je v davu aristokra pravý, zvláště staví-li se v čelo pracujícího lidu, padaje prvním výstřelem. Jeho bůh, i když ho popírá a sata nisuje, i když se k němu modlí, je bůh nedostupné vznešenosti. Znáti se k němu jen tak, že dává blahobyt a pomáhá od neštěstí, je fetišism, potupuje duši ná- roda i dělnictva. Jiné básně knihy jsou pravé a ryzí: dojemné nové. Jednak čerpal básník z nových poměrů pěknou erotiku, hornickou romantiku, ballady a romance, jed- nak našel i lidské jádro vzácné, matku — ženu, květ blaha, štěstí rodinné. Těch básní na štěstí je většina Tendence, o níž jsme rozprávěli, je pára z mladého opojení, nadšení a horlivosti. Zráním dostavi se ry- zost. Vbk * Zikmund Winter: Povídky a obrázky hi- storické. Nákl. J. Otty v Praze. 1904. K 2.40 Badatel v oboru speciálním, není-li nic víc, brz se vyčerpá a potom nastane opakování sebe sama Není toho u Wintra. Není pouhým badatelem. Povíd- kám jeho přibývá života, lidského zájmu a moudrosti Síla zevrubnosti působí dosud sice, ale výslednice má už jině těžisko, než pravdu pouze historickou než pouze správnest věci aformy. Má už těžisko pravdy lidské duše. Na př. „Vojačka“ je dvoj věc: obraz, zevrubná studie vojenského života z konce 16. stol., hrůzný výjev z pekla českého života minu- lého, v němž se zmítá divoká směs pololidí, nemotorne soldatesky, hlučné, zpustlé, poníženého druhu lid- ského, strašlivá pouhému pomyslu českého čtenáře A v tom rámci černém svití malé světělko, bludičk matná, žalem ubledlá tvář věrné ženy. Trpící žena. hlava láskou šílená, věrnosti k ničemnému chlapu až politování hodná, ale žena. Silně pestře malo- váno, archaistický ráz slohu pomáhá dojmu, ale nen už sám účelem. „Bezbožnice“, je zase jiná strana české bídy. Di- vadlo ponuré, ohavné, zloby rodinné. Bída typická, zabedněnost, hlupota všech, i ,urozených“, nevědo- most, pověrečnost, doba katanství ve jměnu svatých věcí. Hrůzou se odvracíme, ale teprve, když jsme po- chopili. Potěchu máme, že jsme přece jen dále, dále Cítme se uspokojenějšími v neslavné své přítomnosti Autor, jenž budí takové pomysly, pracuje už směrem, jenž vede k umění vskulku národnímu. A „Dvě košile“ zas tak! Opět kus české bídy: sprostá bezcitnost vyš- ších stavů. Nádavkem „Nešlechetní Balouni“. Vojsko najaté z Čech proti Turkům řádí v Praze hůř, než by mohli Turci. Autor líčí zběžně sic, dává jen okamžik nahlédnouti do výhně českého trápení. Po fragédiích pro potěšení něco humoru. Dobrá humoreska je „V pasti Vbk * Karolina Světlá, Novelly. Díl III. Seb spisy sv. XXIX. Nakl. J. Otto. Šest novel rázu ryze romantickéhe z prvních dob literární činnosti autor- činy. Její romantism je plodem své doby i půdy. No- velly jsou prodchnuty horoucím idealismem, jenž byl podmínkou pozdějšího rozmachu národního vědom u nás, upřímným, horoucím vlastenecivím, jež se plně rozvilo počátkem lel šedesátých. Kromě toho outork dovedla zajímavě osnovati děj a upoutati čtenáře pěk- ným líčením povah jednajících osob, zejmena divek a žen. J. Arbes, Elagie života. DIl I. Sebr. spisy sv. XII. Nakl. J. Otto. Deset kratších historek ve formě často příkře realistické, rázu tu a tam fanta- stického, ba i demonického. Zvláště zajímava jest bistorka „Český Bohěme z dob Máchových“, kde autor kombinuje vlastní svoje vzpomínky z doby dět- ství s poznámkou K. H. Máchy o podivínském malín Friesovi. „Míšenské jablíčko“ jest tklivá idyllka prosté duše, hynoucí z lásky k cizímu dítěti. Příšerným dojmem působí „V růžovem rozmaru“. Vůbec vyzna- menává se svazek rozmanitostí a zajímavostí motivů * Jan Janča, Orlanův románek a jiné novelly Přítel domoviny. Nakl. Ed. Beaufort. Autor obral si látku velmi vděčnou, ze života vídeňských Čechů jejz líčí věrně, v jeho světlých i stinných stránkách Vypravuje poutavě, děj jeho historií jest vždy zají- mavý, povahy přesvědčivě líčeny. Ovzduší vídeňské je pěkně odpozorováno a vystiženo a dodává historiím určitého rázu, jaký zejmena jeví se v novelle „V otravném vzduchu * Bohumil Zahradník-Brodský, Motiv měst. Čásť I. Sebr. spisy, svazek třetí. Nakl. V. Ko- trba. Povídky z ovzduší malého města, prostě ale svěže vypravované. Autor pěkně rozlišuje povahy osob a životně je líčí. Zejmena daří se mu kresb rázovitých, starosvětských figurek. Způsob vypra- vování dociluje neomylného účinku na prostého čte- náře, pro nějž se hodí i svou ušlechtilou tendencí. * Dr. Čenék Zibrt, O českých blouzsivcích náboženských odvedených k vojsku r. 1788. Nákl. Král. české společnosti nauk. V komis Fr. Řivnáče. Pilný sběratel v oboru české kulturn historie podává dokumenty o pronásledování vyzna- vačů deismu a israelitismu za vlády Josefa II., kteří odváděni k vojsku a posíláni k uherským plukům, po- zději pak, muži i ženy, trestáni ranami holí neb ka- rabáčem. Tresty odůvodňovány, že se tak děje „ne proto, že je deistou, nýbrž, že se praví býti něčím čemu nerozumí.“ Kromě toho měli býti poučováni duchov ními.
#18 alto_textblock #18
* Frant. V. Vykoukal: Čílanků pro čtvrtou třídu škol středních. Praha, Jednota českých filologů, 1904. Cena 2 K 20 h. Jednota českých filologů vytkla si dobrý úkoli pořídit účelnější učebně knihy pro gymnasia v oborech grammatických a liferárních. A prof. Vykoukal podrobi se nevděčné a svízelné práci, by v rámci platných regul a předpisů sestavil čílanku, která by žákům gymna- sijním aspoň trochu dala nahlédnout do české lite- ratury a zmírnila tak poněkud odpor, jaký žáci našich škol — bohužel přečasto právem — chovají ke svým učebným knihám. Kdo nezakusil, neví, jaká je trýzeř pročítat znovu a znovu řady českých knih jen k tomu účelu, aby sem tam se dala vylovit stránka svěžejší životnější, jež by zároveň hodila se do té klece před- pisů o délce, výběru, obsahu, stylu „školních článků“, a při tom odpovídala ještě paedagogickým žebříčkům, po nichž má soustavně se vyvíjeti, dle osnovy učebné — čtrnáctiletá duše, která na odškod- nou hltá pak na procházce v ústranní překlad Schnitz- lerova Reigen neb výňatku z Krafft-Ebinga. Snaha prof. Vykoukala je pěkná. Seznam českých spisovatelů vykazuje mnoho jmen význačných a mo- derních článků, jež vzhledem k obsahu musily být objednány. Jsou psány po většině odborníky. Připo- jené informace životopisné, výklady o slohu, verších příklady úloh atd. nepodléhají, mimo kde nebylo vy- hnutí, tvrdé šabloně osnovy. Celkem, svěžejší duch vane z knihy a v mezích požadavků, aby kniha do- sáhla schválení, stěží by se dalo asi učiniti pro dobrou věc více, než učinil pořadatel T.
#19 alto_textblock #19
Ze slovanských listů.
#20 alto_textblock #20
* Orgánem skutečné literární vzjemnosti slovanské slibuje se státi nový list, založený v Po znani nákladem J. Fr. Tomaszewského s názvem „Tygodnik Polski“, jehož prvé číslo, formátu velkého sborníku s čarokrásnými obrázky, právě ro- zesílané, velmi se zamlouvá. Pěstovati bude nový tý- denník polský literaturu, umění, politiku i společenský život. Vedle polských věcí chce si list obzvtáště všímati záležitostí českých a slibuje stálé dopisy z Prahy Mezi spolupracovníky čteme mimo vynikající jména polských autorů i jména česká: Jiráska, Vondráčka Redakci listu povede zvláštní výbor. V prvním bo- hatém čísle vedle jiných článků a rubrik zahájen i cyklus listů „Z wedrowek po ziemiach slo- wiaňskich“, dopisem z návštěvy Slovenska. * Carské Alexandrinské divadlov Petrohradě uzavřelo letní saisonu. Umělci rozjel se letos na dači, bez obvyklé tournée po ruském ven- kově. Znovu platí staré: inter arma silent musae. Ještě jiný vliv má válka na ruské umění: řada hercůa zpěváků je mobilisací reservy povolána d. zbraně. * V rozmluvě s J. Faresovem vyslovil se L. N Tolstoj pro to, aby vynikající spisovatelé psali
#21 alto_textblock #21
své věci zvláště do laciných, lidových denních listů Tak jedině vnikne slovo nejjistěji mezi lid a pones mnohonásobný užitek * Petrohradští kupci jsou horliví ctitelé umění. Nedávno rozhodli se vystavěti divadlo (1000 diváků) vlastním nákladem. A hned sebrali 700.000 rublů a vypsali konkurs na projekt nové budovy * Ve „Spolku dramatických spiso- vatelů a hudebních skladatelů v Pelro- hradě bylo roku 1903 — 781 členů. Z autor ského práva přijal spolek 265.000 rublů (o 19.00 rublů více než r. 1902)! Od některých divadel dostává spolek až 8 rublů za každý akt na tantiemách.a u nás je rozšířena pověst, že Rusové nemají dra- matické literatury! * Polský sochař W. Biegas obrátil pozornost ve- řejnosti polské na chudého samouka-s ochař H. Kuna. Několik mecenášů poslalo samouka do krakovské akademie umění a talentovaný sochař na poslední výstavě dobyl prací „Smrt“ první ceny! * Slovenská Matice konala právě svou 40 výroční valnou hromadu. Loni vydala Matice knih o 85 tiskových arších. K vydavatelství dosáhla Matice od ministerstva kultu roční subvence 1000 K Za to letos proti loňsku ubylo 80 členů. Knihovna Matice obsahuje 17.763 knih a 189 map. Čestnými členy zvoleni Jan Lego a dv. rada dr. Kvíčala. Fi- naněně stojí si Matice dosti dobře, máť letos pře- bytek 3 K 27 hl. Slowianin.
#22 alto_textblock #22
Bibliografie. * Skladba hudební, theoreticko-praktická. pro učitelstvo a ústavy učitelské. Upravil Edmund ŠtolI. V Praze. Nákladem vlastním
#23 alto_textblock #23
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Madáchova dramatická báseň výpravná »Tra- gedie člověka«, o jejímž včerejším představen bylo divadlo opět úplně vyprodáno; v roli Evy vy- stoupí dnes pohostinsku slč. Nina Vávrova od zem divadla v Záhřebě, Adama hraje pan Matějovský Lucifera pan Želenský. Zejtra bude se hráti Rossi- niova opera »Lazebník sevillský« s pan Görlichovou j. h., v neděli večer Planquettova ope retta »Zvonky cornevillské«. Vzhledem stále rostoucí návštěvě výpravné básně »Tragedie člověka«, bude tato hra provedena výjimečn tuto neděli odpoledne a to již o půl třet hod.: vstupenky možno koupiti u denní pokladny již ode dneška. K pohostinským hrám Karla Buriana, jež určeny jsou na 9. a 12. července. přijímají se záznamy; o prvém večeru vystoupí pan Burian jako don José v Bizelově »Čarmene partie pro druhou pohostinskou hru zvolena a ozná- mena bude tyto dny + Lidové divadlo »Urania« v Praze —VII. Dnes hraje se po patnácté časová novinka »Na pomoc Rusům«, již napsali K. Fořt a Č. Hráška. Diriguje E. Starý. Režisér B. Kovář. Baletní vložky tančí pí. Stará a p. Čermák. Evoluce s damským sborem na- studovala pí. Janovská. Světelné efekty řídí divadelní mistr R. Valášek. Nové dekorace II., III. a IV. jedn z ateleru dekoračního malíře E. J. Reicherta. Ve hře zaměstnán jest celý personál a 50 komparsistů. Zpěvní čásť přednesou pí. Hesová Guthová, pan Hlavatý, sbor pánů a dam. Začátek o 7. hod. več Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhyo Zejtra odpoledne o půl 4. hod. jest zvláštní předsta- vení pro dílky, k němuž — se svolením okr. školní rady — zvolena byla dramatická báchorka »Hojička z lesa«, napsala Eliška Krásnohorská. Lístky k to- muto představení — za ceny poloviční — lze ve všech obvyklých předprodejích obdržeti. Ve čivrtek dne 7. t. m. jest benefiční představení slč. Mařenky Světlé. Mladistvá beneficiantka hráti bude úlohu Milče Františkánovy v novince »Zázračný pramene od Philippia. +Z kanceláře smíchovského divadla. Dne jest pátá reprisa Weinbergrovy epeřetty »Bludná Hollanďanka« se sl. Grossovou v tkulní úloze, dámami Hadrbolcovou, Kubíkovou a pp. Charvátem, Kubíkem ml., Benešem, Vaverkou a Edlm v hlavních úlo- hách. Zejtra hraje se ve prropěch pana Jana Zdrů beckého »To jisté něco«. Na zejtřek dříve již ohlá- šena operetta »Donna Jranita« musila se za příčinou onemornční beneficianu odložiti. Dříva již zakou pené lístky platí jen pro toto představení. V neděl večer vystoupí vrádvši se z delší dovolené paní M Ziegleová a sice v Herveově operettě »Mamzell Nitouche«, kleroažto partii čítá ke svým nejlepším. Současně vystrupí poprvé jakožto nově engažovaný člen pan Jar Pulda v úloze varhaníka Floridora. — Na jevišti počaly zkoušky k Pier-Veberově frašce »Lutty« a u klavíru se zkouší denně operetta »Bum-ham-. +Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční cesy »Bohatá holka«. Původní fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsal Ant. Lokaj. Zejtra je lidové předsta- vení za poloviční ceny »Hadrník pařížský« + Divadelní společnost řed. p. Fr. Šípka zahájí svou činnost v polovici měsíce září t. r. v Jičín v hotelu »Hamburku«, odkud odebere se po šesti- nedělním pobytu do Kolína, kdež v »Zámeckém di- vadle«, dnem 1. listopadu počínaje, dva měsfce hráti bude. Společnost čítá dvacet pět členů a hostí v svém středu vedle populárního umělce a svého ř- ditele většinou síly osvědčené na velkých scénách. Repertoir jest většinou slovanský a pro venek úplné
#24 alto_textblock #24
nový.
#25 alto_textblock #25
Hudba.
#26 alto_textblock #26
+ Umělecká akademie. O velkém úspěchu hlavních attrakcích akademie, kterou v úterý ve dvo- raně rudolfinské pořádaly Ústřední jednota českého herectva a pensijní ústav solistů Národního divadla, zpraveni byli čtenáři naši již na jiném místě. Přes to nemůžeme nedotknouti se aspoň stručnou glossou i v této rubríce jejího zdařilého průběhu. O pořa akademie dělila se bohatou měrou deklamace s vý- kony hudebními. Jakkoli posuzování prvnější vlastně vymyká se této rubrice, připadalo by nám za těžko pominouti výkonů tak výborných, jakými byly vzletný přednes Nerudových básní se rtů mistra deklamovaného verše českého, Jakuba Seiferta, a od- stíněná výmluvnost pí. Hübnerové, jež Heritesovy »Zvonečky, zvony a zvonky«, známé z jeho rozto- mílého herbáře, rozezvučela v celé škále nejjemněj- šich nuancí. Srdečnou, virtuosně nahozenou uvítae báseň Jaroslava Vrchlického podal patheticky náš neodolatelný komik a charakterista, Jindřich Mošna, a vzpomenouti též dlužno slečny L. Dostálovy. která říkala tklivou balladu Sládkovu »Střevíčky«. Ozdobou hudební části byl především náš slavný František Ondříček. Ze svého bohatého reper- toiru mohl sice tentokrát poskytnouti jen malý úlomek, ale i v tom objevil se nepřekonatelným mistrem, pravým králem českých houslistů. D jakého světla dovede postaviti a kolika barvami roztřpytiti »Romanci« Dvořákovu, jakou virtuositu rozvíjí ve své transkripci Smetanovy »Skočné«, jak lahodným tónem zpíjí v »Nokturuu«z vlastní skladatelské mapy, jest vzorem ideálního souladu hlubokého citu a chápání hudebního s rythmickou vervou a brillantní, závratně vyspělou technikou. Že Fr. Ondříček dobyl úspěchu tak hro- madného, až nucen byl přidávati, nepotřebuje teprve zmínky. Výbornou, křišťálově čistou koloraturu jako nějaké zvonky ve svém hrdle rozehrála paní A. Görlichová, zapěvši Gounodovu »Mireillu« a přidavši Alabjevova »Slavíčka«. Útlý hlas virtuosní zpěvačky nabývá v koncertní síni příznivější půdy, nežli jakou skýtá mu divadlo s příbojem orchestrálního průvodu. Výkonem prvého řádu byly také v tomto rámci dobře volené písně, jež s celou lahodou svého barytonu vroucně ztlumočil p. Viktorin. Obratný doprovázeč Ondříčkův, nadaný pianista p. Faměra, účastnil se pořadu i jako solista Schumannovým » Karnevaleme jehož pojmutí neminulo sice úplně bez námitky, ale jehož technické provedení svědčilo o značné doved nosti, až na přílišné místy užívání pedálu. Také so- listky zpěvohry Národního divadla přispěly nemálo ke zdaru akademie, seskupivše se ve sbor výdatně dotovaný ušlechtile krásnými hlasy. Byly to sl. Bob kova, Feldenova, Hájkova, Horvátovh a pí. Fabiánová Klánová, Maturová, jež zazpívaly s animem Kličkovy skladby »Výmluva« a »Bodlák« a Piskáčkovo přilé havé zhudebnění Vrchlického oblíběné básně »Švan dovy dudy«. Pořadateli. ručícími za přesné proveden a bystrý chod programu, byli pp. režisér Šmaha
#27 alto_textblock #27
skladatel Adolf Piskáček. Úkolu svému dostáli úplně jak potvrzoyal všestranný zdar vkusně vypravené akademie. = + Jan Kubelík v Londýně. Slyšel jsem a čet jsem mnoho o velkolepých letošních úspěších Kube- líkových v Paříži, jimiž mladistvý český miste vítězně opanoval poslední a nejnepřístupnější posici své světové slávy a s velkým očekáváním jsem šel poslechnouti v Londýně virtuosa krajana, jejž jsem neviděl od jeho koncertů v Národním divadle. Slyšel jsem Kubelíka v jednom z předních salonů londýn- ských i v sále St. James Hallu a na obou místech, v saloně mezi nejvybranější společností »vyšších deseti tisíců« i v sále naplněném třemi tisíci posiu- chači poznal jsem, jak náruživé a upřímné je nadšení Londýna pro umění Kubelikovo. Londýn je skutečně velmi pohostinným české hudbě. Anglická kritika i obecenstvo pochopily, ocenily a milovaly Dvořáka, o němž jsem tu slyšel mluvit se zanícením a o němž velké žurnály přinesly důkladné články nekrology. Čeští umělci s vděčností vzpomínají na umění milovnou společnost londýnskou. František Ondříček slavil tu své největší triumfy, české kvarteko rovněž. Delikátní virtuoska na piano slč. Správkova našla v Anglii druhou svou vlast a je velmi oblí- bena v londýnském velkém a uměleckém světě. Salonní a koncertní pěvec českých písní p. Umirov bývá častým a vždy srdečně vítaným hostem v me tropoli nad Temží a paní Kalivodová, Moravanka. žijící stále v Londýně se svým mužem Jos. di Balme. dopisovatelem francouzských a italských žurnálo. rovněž šíří oblibu české národní písně, kterou tem- peramentně a procitěně interpretuje v salonech i kon- certech. O letošní operní sezoně vystoupily s ne obyčejným úspěchem v Londýně dvě české zpěvačky slč. Destinova a pl. Reinlová. A tyto dny vystupuje v Londýně Jaroslav Kocián, jehož okouzlující hra dobyla si již loni přízně londýnského obecenstva. Krátce před svým odjezdem setkal jsem se s skoro celou českou kolonií uměleckou na soiré u sira Waltera Palmera. Byli přítomní sl. Správkova, pp. Kubelík, Kocián, Šváb, Úmirov a český hlahol za- zníval do anglické konversace. Shledal jsem, s jakou roztomilostí anglická společnost vítá naše umělce jak tito stávají se agitátory českého jména tam, kde do nedávna neměli tušení o naší existencí. V popředí našich a vůbec všech virtuosů zdo- mácnělých, milovaných nejvíce Londýnem stojí ovšem náš velký houslista Jan Kubelík. Nejen svým genišl- ním uměním, též sympatičností své osoby získalsi mladý český umělec zdejší kruhy. Jeho elegantní reservované vystoupení, jeho inteligentní konversace předčasně vyspělého jinocha a úplný nedostatek poserství činí jej sympatickým na prvý ráz. Byl jsem přítomen obrovskému úspěchu Kubel- kovu ve St. James Hallu. Velký sál byl přeplněn. Bylo přes tři tisíce osob v auditoriu, v němž většinu měly dámy. Kubelík brál s mladým virtuosem na piano Saint-Saěnsovu sonatu op. 75., jež byla největším hudebním požitkem koncertu, jehož ostatní části byly spíše voleny pro zvýšení dojmu závratné virtuosity českého houslisty. Jemnost a elegance sonaty fran- couzského skladatele byla jako prozářena něhou jasem křišťálových tonů houslí českého umělce, jemuž mladý pianista sekundoval s ohnivou vervou. Velmi zajímavým číslem koncertu byla novink »Bohemían Dances« od 24letého londýnského skla- datele Alberta Randeggera, který o své návštěvě v Praze našel motivy k »českým tancům«. Zpracoval celou řadu národních písní, zejména — pokud jsem epozunt—tovvcaln. blenka brušená«, »Sil jsem proso na souvratí«. »Dobrou noc, má milá«... Skladatel zachoval cha- rakter české národní písně, skoro všechny melodie podává nezměněné. Kubelík ztlumočil bujnost, stesk i jásot českých písní tak nádherně, že obecenstvo v pravém slova smyslu bouřilo pochvalou. Konečně byly na programu: Schubert Ernst »Den Erkönig« a Paganinova Elude E flat a fantasie na g struně. Zdá se, že virtuosita a technická dokona lost hry nemůže jíti za meze dosažené Kubelíkem. jehož hra však vedle toho též nabyla neobyčejně oduševněné hloubky a citovosti. Tím však nebyi koncert u konce. Obecenstvo — nikdy bych nevěřil. že klidní Angličané dovedou se tak rozohnit — ne ustále vyvolávalo českého mistra, který musil přídati ještě několik skladeb. A znovu bouřil enthusiasmu publika pod velkou klenbou sálu, obecenstvo s hrnulo na podíum, dámy tiskly ruku Kubelikovi mnohé odvážné Angličanky pronikly za ním až do artist- roomu a dávaly mu k podpisu jeho fotograf a své pamálníky. Ubohý Kubellk podpisoval jak ministr a zapotil se více, než po obou koncertech Paganinových. Ještě malá ukázka praktického nadšení angl ckého. Jistý hudební časopis chtěl Kubelíkovi o kon certu podati dar — dvě kolébky pro jeho dvojčata. Představte si, jak by citupiné miss byly dojaty. kdyby Kubelík hrál nad dvěma prázdnými kolébkami. Ale umělec dověděv se o tom prohlásil, že si tento sentímentální a reklamní nevkus rozhodně zapovidá V. . + Ústřední jednota zpěváckých spolků česko- slovanských žádá spolky, které dosud notový materiál festivalový nevrátily, aby tak ihned učinily k rukoum pana Josefa Slavíčka, majitele obchodu pánským mod- ním zbožím v Praze, Ferdinandova třída č. 25 nové. Schůze užšího výboru koná se dnes 1. července v místnostech jednoty. + Celoroční produkci koná hudební ústav pana J. A. Starého v sobotu 2. července o 4. hodině o- poledne ve velkém sále bývalé Svatováclavské záložny (Řetězová ulice č. 223-I.). Zastoupen je zpěv sólový i sborový, klavír a housle, autorů ponejvíce českých. Veškeré piecy přednesou chovanci ústavu. Vstup volný. + Hudební zkouška žáků hudební školy Antonína Brouka pořádá se v sobotu 2. července o 4 hodině odpolední v sále hotelu »Merkur« na Letné.
#28 alto_textblock #28
a dar odmítl.
#29 alto_textblock #29
Ze soudní síně.
#30 alto_textblock #30
Ze soudu sborového.
#31 alto_textblock #31
Podařená „koupě“. Na 40lelého tuláka Josel Kocmana v Kytíně u Mníšku pojal jak místní četnický závodčí, tak v další instanci i pan státní zástupce nepěkně podezření. A celkem vzalo, do- konce ne bez příčiny. Krádež je krádež a role, kterou Kocmanovi prožluklá náhoda přidělila, neměla roz- hodně ráz úlohy beránčí. Jenom poslyšte: Sousedu Cihelkovi 2 Kytína ztratí se ze stáje ohlávka i s ko- něm, jenž ji má hlídat a za tři dny vidí lidé téhož čtvernohého tvora na rynku ve Rpetech u Hořovie procházeti se jakoby nic s touže ohlávkou a táhnouti za sebou — milého Kocmana. Je to hra osudu, co? A ka všemu tomu, když se dvounohý adjutant po- kouší, zbaviti se zlomyslné mršky prodejem, seberou jeho, Kocmana, odvedou do basy a uvalí mu na krk žalobu pro krádež. Aby se nám rozumělo: To tvrdí nedůvěřivý pan státní zástupce, že Kocmanovi ta zatrápená ohlávka zadrhla se kolem prstů a že od ni ošemetnou Rosinantu opomenul odepnout — to ne- tvrdíme my. Už proto ne, že slyšeli jsme vče vy- světlení záhadného tohoto dobrodružství před forem kompetentním z úst samotného Kocmana a ježte na příslušný dolaz zvěděli jsme, že Kocman už několi-