#1
alto_textblock
#1
17. ledna 1903. Číslo 17.
#2
alto_textblock
#2
NARGDNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana 5
#4
alto_textblock
#4
neb mimořádnými okolnostmi. V příčině
konverse společného státního dluhu jeví se
mezi oběma vládami jisté neshody. Tyto
budou, tak doufám, během neprodleně zahá-
jeného a právě v proudu se nalezajícího
vyjednávání vyrovnány. Není pochyby, že
jest přáním Uher toto břímě dluhu amorti-
saci neb splacením kapitálu umírniti, po pří
padě zcela umořiti. Doufám, že v příčin
způsobu splacení dosáhne se dohodnutí mez
oběma vládami.
Ministerský předseda pojednává pak v
další řeči své o otázce svobodného obchodu
mezi oběma státy. V příčině té bylo mez
oběma vládami smluveno, že každý stát jest
oprávněn při státních a městských do-
dávkách dávati přednost vlas
ním občanům státním. (Živá po
chvala v pravo.)
Ministerský předseda dodává, že není
žádných tajných úmluv neb stipulací. Slíbi
jsem — praví m.-p. — že v závěrečn
bilanci dohodnutí nynější sta
pro Uhry nebude zhoršen. Novým
celním tarifem zjednána nyní rovnováha mezi
ochranou rakouského průmyslu a dřívějším
nechráněním uherského zemědělství. Svolili
jsme ke zrušení dopravní daně, kterou jsme
též mohli podržeti, za osvobození státních
svých papírů od rakouské daně rentové
Podržení tyrolského cla obilního není spo
jeno se žádnou škodou pro Uhry, na druhé
straně ale způsobili jsme vyjasnění v otázee
valntní. Podrobím se každému objektivnímu.
nepředpojatému rozsudku. (Bouřlivá pochvala
v pravo a ve středu; ministerskému
předsedovi se mnohonásobně gratuluje.)
Po Szellovi dovolila sněmovna Františku
Košutovi, aby odpověděl na prohlášení
předsedy ministerstva. Košut vytýká různá
ustanovení vyrovnání. Potom prohlašuje m. p
Szell, že Košut děl, že toto vyrovnání jest
horší než dřívější. Szell nevěří, že by někdo
se nalezl, jenž by mohl dokázati, že toto
vyrovnání v celku svém při ziskaných proti-
koncessích nemohlo by obstáti před přísnou
kritikou. Prvním argumentem Košutovým
proti vyrovnání bylo, že zvýšení agrárních
cel pro Uhry neznamená žádné výhody spo-
lečné, protože celní území beztoho znemož
ňuje vývoj zemědělství. To nemůže minister
ský předseda připustiti, poněvadž společné
území skýta Uhrám právě výhodu, že pro-
dukty své, prohibitivními cly z jiných zemí
zatlačené, mohou nejvýhodněji v Rakousku
zpeněžiti.
Také to popírá nyní, že Uhry od ciziny
nemohou proto dostávati žádných koncessl
náhradních, poněvadž v příčině cel průmy-
slových nemohou poskytovati žádných kom
pensact. To se ukáže, pravi Szell, teprve
při vyjednávání s cizinou. Odmítá na to
výtku, jakoby v otázce valutní nebylo žád-
ného pokroku i dokazuje, že nová ujednání
v otázce valutní naopak dosavadní nejistotě
v příčině placení hotovými činí konec a že
k provedení této operace nelze určitý den
jako lhůtu zákonem stanoviti.
Na otázku Košütovu, co se má státi,
nedodrzí-li rakouská vláda toto ujednánía
je li předseda ministerstva jist, že Körber
čís. 2. nezvrátí ujednání toho, míní Szell,
že poznámku o Körbrovi čís. 2. již jednou
slyšel. Také tehdy činila poznámka tato na
něj dojem, jako by východiště její nebylo
zcela správné. Neboť, dí Szell, nepamatuji
se na Körbra ani čís. 1. ani čís. 2., ktery
by nebyl dodržel, k čemu se byl zavůzal.
Neboť k čemu se býválý a nynější ra-
konský předseda ministerstva vlastně za-
vázal? K tomu, že při podržení nařízení
dle § 14. vydaných, zachová reciprocitu. To
se tasé stalo. Posl. Košut tázal se dále,
zdaž hodlám zemi na 10 let zavázali a
mám-li záruku, že Rakousko rovněž bude
zavázáno. Na to odpověď má zní: To ne-
hodlám. Myslím, že jest to dostatečné. Co
by se pak stalo, kdyby zákony ty v Rakou
sku nebyly projednány neb přijaty, o tom
bude čas mluviti potom, když by situace
taková nastala. Teď byl by taký výrok
takové eventualitě naprosto nevčasný. (Živa
pochvala a souhlas v pravo a ve středu.)
Příšlí schůze zejtra.
#5
alto_textblock
#5
Novoročí v Bulharsku.
Ze Sofije, 16. ledna. (Ag. Tel. Bulg.
Za přičinou nového roku (pravoslavného) ko
nala se včera dvorní hostina, jíž zúčastnil
se diplomatický sbor, ministři a vyšší ob-
čanští i vojenští hodnostové. Kníže Ferdinand
připil mocnářům.
#6
alto_textblock
#6
Balkánské události.
Z Caříhradu, 16. ledna. (C.-B.) V Da-
kovu konalo se albánské protestn
sbromáždění proti reformám,
jež usneslo se, po případě je i násilím za
meziti. V jiných místech zamýšlí se pořádati
stejná shromáždění. Také sultána došly nové
protesty albánské proti reformám. Chování
se Albáncův proti reformám nesmí se ale
přeceňovati. Hlavním jeho důvodem jest pro-
spěti vlastním zájmům a posíliti vlastní po
stavení, spočívajicí na strachu Porty před
nimi, Albánci. Geuerál Šensi paša, jenž se
dvěma prapory za účelem vymáhání dan
proti dvěma albánským vsím v okolí Prizrena
vytrhl, narazil u Borušky na Al
bánce Šensi paša zastavil za-
tím postup svůj a očekává od
tud pokyn k ůtoku.
Anglieký vyslanec ve včerejším slyšen
u sultána nadotki se otázky dardanel
ské a hovořil se sultánem o proveden
opatření pro egyplské provincie
Ze Sofie, 16 ledna. Makedonský vý-
bor Sarafova hodlá nejděle do 29. t. m
svelati sjezd do Sofie, který má se zabývai
stanoviskem obou frakcí k makedonskomu
hnutí, po připadě splynutím obou.
Z Cařihradu, 16. ledna (C BJ Na
Portě nastoupii odpoledne slavně svůj úřad
nový velvezír Ferich paša.
Ministerská rada francouzská.
Z Paříže, 16. ledna (C. B.) Dnes
v paláci Elysejském konaná ministerská rada
usnesla se, aby vyřizení rozpočtu bylc
urychleno, že vláda přijímati bude dotazy
jen ve dny pro ně vyhrazené.
#7
alto_textblock
#7
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 16. ledna. (C.-B.) Ve sně
movně podal ministr vojenství předlohuo
změně zákona z r. 1834 o důstojnickém
stavu v tom směru, že reformovan
důstojník může býti do vojska zase
přijat.
Po dotazu o zákazu bretonskéh
nářečí ve školách a kostelích a několika
objasněních m.-p. Combesa přijat 339 proti
185 hlasům jednací pořad, jímž schvaluje se
vládní prohlášení.
Příští schůze bude v pátek.
#8
alto_textblock
#8
Následník německý na Rusi.
Z Petrehradu, 16. ledna. (C.-B.) Ně
mecký korunní prine přibyl sem o 10. hod
dopoledne a byl na nádraží uvítán velko-
knížetem následníkem Michalem Alexandro-
vičem jakožto zástupcem carovým, jemuž
lékaři pro silné nachlazení radili, aby komnat
neopouštěl, jakož i všemi zde přitomnými
velkoknížaty, kromě velkoknížete Vladimíra,
onemocnělého chřipkou, dále i carskou dru-
žinou, ministrem carského dvora a jinými
ministry, mezi nimi i hr. Lamzdorfem. Oba
následníci se velmi srdečně pozdravili. Při
odjezdu z nádraží a na ulicích byli násled-
níci nadšeně pozdravováni. Město jest ozdo
beno prapory. »Journal de St. Péters
bourg« píše: »Návštěva německého ná
sledníka jest novým znamením tradicionálníeh
přátelských styků, jež mezi oběma rody
panovnickými k největšímu štěstí obou státí
trvají.«
z Petrohradu, 16. ledna. (C.B.
Přibyv do Zimního paláce, byl princ uvítán
od cara a jeho choti.
Car jmenoval německého následník
chefem 40. dragounského pluku maloruského,
jehož chefem býval princ Albrecht pruský
otec brunšvického vladaře. Záhy po jmeno-
vání ohlásila se u prince plukovní deputace
#9
alto_textblock
#9
Harocké nepokoje.
Z Paříže, 16. ledna. (C. B) »Agence
Havas« oznamuje z Tangeru: Člyři kolony
odešly z Fezu a postupují proti Tazze.
n. Z Berlína, 16. ledna. Z Tanger
sděluje »Local-Anz.« z 15. t. m.: Po klidné
noci pokračovalo se dnes v boji s Kabyly.
Byl jsem právě u rakousko-uherského vy-
slance na snídani, když ve 2 hodiny byla
posádka alarmována a 600 vojáků s 25 děly.
mezky vlečenými, kvapem vytrhlo proti po
sicím kabylským na východě od města, sle-
dováno jsouc celým obyvatelstvem, pokud
způsobilo jest zbraně nositi. Připojil jsem
se k výpravě.
Po namahavém kvapném pochodu pis-
čitým krajem a mezi křovisky trnitými a pře-
chodu řeky Quadelnok s výšin o 4. ho
dině zahájena palba. Boj vyvinul se v ma
lebném rozvinuti a trval hodinu. Kaby
lové musili ustoupiti přesile
uprchli do hor. Vojsko vyple
nilo a sežehlo 4 vesnice kabyl
ské a odehnalo dobytek z nich jako kon-
tribuci do města.
O 6. hod. byly operace ukončeny. Vět
šina vojska vrátila se za nesmírného lomozu
vojska; jiná část zůstala s několika bate
riemi mimo město. Ztráty jsou ještě ne
známy. Kabylové ale chtěji se zejtra s po-
silami vrátiti.
Dle tangerského dopisovatele »Voss
Ztgu.« nemělo ale vojsko úspěchu a situace
jest prý také proto vážnější, že vojsko zabil
vůdce kmenů, kteří se nyní chtějí odemstíti.
Někteří kupci opouštějí Tanger. Anglický
vyslanec podal reklamaci, protože dům
Angličana Harrisa jest prý ohrcžen.
#10
alto_textblock
#10
Venezuela.
Z Paerta Cabella, 16. ledna (C. B
Německý křižák »Vineta« vystřelil včera večer
na tvrz La Vigii granát, kterýž vybuchl, aniž
škody způsobil. Komodore Scheder oznámil
úřadům prostřednictvím amerického zástupce.
že toto jednání je následkem přítomnosti ne
oprávněných lidí — dle jeho informací vojáků
Z La Gnayry, 16 ledna. Castro po-
kouší se sehnati mocí kontribuci 2 millionů
Dal kupcům v Caracasu a La Gnapče na
vůli, aby platili aneb putovali do — vězení
Mezi cizinei, na něž to dolehne, jest také
německý konsulární agent Valentiner. Blo-
káda jest tak malo účinná, že se jí Venezu-
elci posmívají.
Prefekt willemstadský mínil posměvačně
že pozve hudební kapely německých lod
vojenských, aby Venezuelanům hrály v ne
děli i na koncertu. Jeden dopisovatel, jen
byl přítomen u Macuty šarvátce s povstalci
vyjádřil se, že tilo sestávají jen z houfeů
otrhaných lidí, jež nemají naděje na úspěch
třeba že Fernandez Matosovi věrným zůstaí
#11
alto_textblock
#11
Telegrafteké zprávy hospodářské.
t. Z Pešti, 16. ledna. (Zvláštní telegram
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20. 000
o 25 h dráž. Platila: pšenice tisská 81 . 5 kp
K 8.55, 79 kg K 8.50, stolno- bělehiradská
80 kg K 8.35, 77 4 kg K 8.30, peštská 78 k
K 8.20, 76.5 kg K 8.—, 75 kg K 7.45 sně
tivá, horňácká 77 kg K 8.05, banátská 79 k
K 8.20, 78 kg K 8.15, obecká 77 kg K 8 . 37
skladní 78 kg K 8 35, 75 kg K 7. 75 na čtvrt
léta; žito K 6 70.
Termin-vý obchod byl poněku
příznivější.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 7:74, na říjen K 779, žito na duben K 6.70.
oves na duben K 6.18, kukuřice na květen
K 5.83, na červenee K 5.95, řepk a na srpen
K 11 75.
Obchod se sádlem byl pevný, s jiným
zbožím beze změny.
Chladno.
Z Madridu, 15. ledna. (C.-B.) Členové
syndikátu pro zakupování z la t
záležejícího z elementů konstitučních podepsali
příslušnou smlouvu. Tato nebude však s veřej
ností sdělena dříve, než se usnesou některe
společnosti zda k syndikátu přistoupí čili nie
Z Liverpoolu 16. ledna. (Závěrek.) 4 hodiny
10 m. Obrat 8000 žoků. Z toho na spekule a vývo
500 žoků. Smýšlení pevnější. Middel. dodávky slálé
Na ieden 4.76, 4 27, na leden únor 4.76, 4.77, na únor
březen 4.76, 4.77, na bře en-duben 4.77, 0.—, na dn
benkvěten 4.77. 478, na květen červen 4.78. 0 —
#12
alto_textblock
#12
na červenčervenec 478, 0.—, na červen srpen 4.77
4.78, na srponzáří 4.70, 0.—, na září říjen 4.51, 0.—
na říjen listopad 4.40.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 16. ledna. (C. B.) Na říšském
sněmu v další debatě o resolucfeh Hey
lově a Speckově o zrušení smluv o nej-
větších výhodách posl. bar. Heyl odvolal svou
resoluci ve prospěch Speckovy a ta přijata jme
novitým hlasováním 141 proti 67 hlasům.
Sociálně demokratická resoluce o řeme sl
nické práci v trestnicích po krátké
debatě propadla.
#13
alto_textblock
#13
Nedostatek uhlí v Unii.
Z Liverpoolu, 16. ledna. (C. B.) O
vánoe najato bylo v různých přístavech Velké
Britanie přes 60 parníků k nakládání uhli pro
Ameriku, mezi nimiž parniky o 10.000 tunách
nosnosti. Dle depeší z Ameriky sem došlých ne-
mohou býti nyní provedeny žádné další objed-
návky, poněvadž se mysli, že objednávky nyní
prověděné způsobí povážlivé přeplnění přístave
amerických.
#14
alto_textblock
#14
Národní hospodář.
#15
alto_textblock
#15
Mechanické pokuzné zdvihadlo u Přerova. V ne-
dávné schůzi technického výboru poradního sboru pro
vodní stavby jednáno o návrzích ředitelství pro stavbu
vodních drah co do projektovaného zdvihadla pokus-
ného. Usneseno: Má býti povolena svobodná soulěž
domácích i cizích podnikalelstev a odborníků. Ježto
pak by bylo lze přizpůsobiti zdvihadlo u Újezda (u
Perova) peměrům celého průplavu, doporučuje se
vypsati pokusné zdvihadlo pro Ujezd. Soustava zdvi-
hadla musí se ovšem hoditi pro výstavbu i jinde
volba soustavý ponechána soutěžníkům. Podmínky
korkursní měly by stanoviti: Udání rozlilu výšek, jež
nutno vůbec a speciálně u Újezda (35.9 m.) překo
nati; dále nároky na výkonnost zdvihadla; způsob pro-
vedení a obsah elaborátů soutěžních; způsob posuzo-
vání došlých elaborátů; jury odborníků; ustanoven
o ochraně duševního vlastnictví soutěžníků; počeť cen
Přechodná ustanovení cukerní předlohy. V cuker-
ní ankelě jednalo se také, jak uvedeno, o přechodních
uslanoveních cukerních. Raffinerie hájily toto stano-
visko: Raffinerie musí o to dbáli, aby bylo 1. září t.r
s dostatek konsumního zboží. Raffinerie vyplácejí dnes
platné prémie surovarnám v cenách a mohou se před
ztrátami jen tehdy uvarovati, že zboží, které bude vy-
robeno z premiovaného cukru, buď před 1. zářím vy-
vezou nebo uloží ve svohodném skladišti. Bude-li
ale zboží uvedeno po 1. září na domácí trh, nutno re-
stiluovati státu vyplacené již prémie. Raffinerie musí
tedy s obnosem tímlo počítati. Ztratí-li prémie proto
že nevyvezly zboží uložené v svobodném skladišti
musí prémie něsti konsumenti. Připočte-li se alel
cbnosu prémie nově clo, dostoupla by cena výše, př
které není vyloučena možnost dovozu německého
cukru. Vláda prohlásila, že by v případu dovozu ně-
meckého cukru žádala průkaz, že se mu nedostalo
žádných prémií.
Ústřední banka českých spořitelen. Dnem. 14
března vyprší lhůta k podání žádosti za definitivní
povolení ke zřízení banky českých spořitelen. Do5
ledna bylo upsáno 4930 akcií za 1,972.000 K (z krá-
lovství 4335, z markrabství 556 od ústavů). Ježto al
nelze počítati s jistotou se 150 akciemi spořilelny chru-
dimské, která upsala na akciích též pensijní fond
pouhým usnesením výborovým, zbývalo by jen 478
akcií za K 1,912.000, takže není dosud delinitivne
upsáno 220 akcií za 88.000 korun. Od řady spořitelen
ale oznámeno, že podaly zádosti za povolení k upsání
akcil (celkem 403 akcie), takže možno za to míti, že
banka do udané lhůty zřízena bude. Aby akce byla
urychlena přijat návrh, aby vyjednáváno bylo s někte-
rou pražskou bankou za účelem upsání zbytku potřeb
ného akc. kapitálu s podmínkou, že banka upsané
akcie bude ocholna přenechati některé spořitelně, jež
obdrží zatím povolení od spořitelny. Následkem toho
usneseno vypsati i místo dirigenta banky r zárovei
stanoveny zásady pro volby do správní rady.
Uhlí. Před nějakou dobou oznámeno, že byla
uhlářská dohoda v revíru ostravsko-karvínském zru-
šena. Jak se „W. W. C,“ dovídá, byla lato dohoda na
základech celkem nezměněných za vedení firmy brat
Gutimannů obnovena. Jako důvod rychlé dohody
uvádi se požár v dolech v Javoříně, které zásobovaly
dosud svou denní těžbou 300—400 vagonů státni
dráhy haličské. Těžební přerušení v těchto delech při-
měla příslušná železniční ředitelství, že koupila uhlt
z revíru ostravsko-karvínského a lo právě pěimě
tamní doly k dohodě. Ustanovení změněna jen polud,
že ceny sníženy a že stanoveny volnější nommyo
ochraně odběratelů. — O eventuálním vlivu ameri-
ckého nedostalku uhelného na evropské a
specilně rakosské poměry vyslovuje se jistá přední
firma takto: „Že by Amerika svolila k snížení uhel-
ných cel a lakto vlastně sebe sama pořezala, nevěři
zde nikdo. Vše záleží ovšem cd utváření se počasív
Americe; kdyby mělo nastati již za 14 dnů teplé po-
časí — a snížené clo bylo by nutno stanoviti na
delší dobu — byla by Amerika zaplavena anglickým
uhlím, aniž by ho bylo lze užíti. To američtí uhláři
vědí a napnou veškeru moc svou, aby snížení nebo
odstranění ela ubelného zmařili. Za poměrů může se
ovšem vyvinouti živý vývoz uhlí z Anglie do Ameriky,
ale vliv toho na kontinent bude jen prostředeční.
Bavorsko a zvýšení cla na jočmen. Bavorské
ministerstvo vnitra zaslalo bavorské zemědělské radě
výnos; ve kterém se klade důraz na to, že budoucí
zvýšení cla na pivovarský ječmen nutí naléhavék
tvmu, aby věnováno bylo pilné zření výrobě poku
možno dostatečného množství kvalitativně vysoko sto-
jícího sladovacího ječmene domácího. Bavorské země-
dělské radě se ukládá, aby pilně zkoušela opatření
pro povznesení intensivního a rozsählejšího pěstění
ječmenného a o tom zprávu podala. Při sestavování
dobrého zdání má se dožádati rad zástupců zúčastně-
ných ústavů, hiavně zemědělsko-botanického ústavu,
semenářské stanice weihenstephanské a bavorsk
pokusně stanice pivovarské: Německo připravujes
tedy pilně k zatlačení našich ječmenů a sladů. A my
Saský lrh lnátský, Ruska sklizeň lnu byla cel-
kem značně přeceňována, takže byly naděje na dobrý
výnos zkaleny. Následkem toho bylo možno dl
zprávy našebo drážďanského konsulátu ceny nižšíel
druhů jen po králkou dobu udržeti a koncem roku
možno označili smýšlení trhn za velmi pevné. Před
časné dobré zprávy o sklizni lnu působily následkem
tolo škodlivě na obchod přezný; někteří přadláe
prodali za laciné ceny pozdní dodávky, takže se zá
znamy přezné oslabily, aniž sjednáno mnoho ob
chodů. V posledních dnech nabývá půdy i v kruzíc
tkalcovských názor, že s dalším klesáním cen příz
lněné počílati nelze.
Cizí obchodní cestajíci v Rusku. Vzhledem ko ček
ným, sobě odporujícím zprávám, které se dostaly do
veřejnosti v poslední době o postavení cizích ob
chodních cestujících v Rusku, konstatuje náš oděský
konsulát, že doba, po kterou se cestující na Rusi zdr
žovati smí, činí 6 měsíců a že je možno po opatřen
si prodloužení (za 75 r.) tuto na 6 měsíců prodlou-
žiti. Lhůta, ve které nutno vyvézti vzorky, za ktere
složena pří dovozu celní kauce, aby nepropadlo clo
obnáší 1 rok. O židovských obchodlních cestujících
ustanovení tato neplatí.
Různé zprávy. Svaz uherských továren
na obuv zvýšil vzhledem k vyšším cenám surovin
cenu obuvní o 5%. — Prémiecukerního syn-
dikálu německého velkoobchodníkům
bude asi stanovena 40 pí. na 100 kg. Vyplacena
bude za 14 dnů. — V Italii pracuje se na zákonu
o konversi domácí 412 půjčky na novou 31/4
renlu.
Obchodní Lisly. Právě vyšlo prvé číslo „Ob-
chodních Listů“ (orgánu českého průmyslového mu-
sen). Časopis jest nyní čtrnáctidenníkem. Prvé číslo
obsahuje příspůvky: Jaký význam má nynější částeč-
ně sníženi miry úrokové ze vkladů obou pražských
spořitelen od dr Č. Kl5era; Na prahu nových ob
chedních smluv od dra. J. E. Salaby: České obchod-
ní museum (anketa pracovní): Rozhledy Tržební
školství: Odborné knihy a listy; Fimanční obzor: Trt
se zbožím; Život a práce spolků a p.). Ročiti piedglal-
né K 7—. Redaktor Jaroslav Tůna
#16
alto_textblock
#16
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
„ , Plzně r. 1886
„ Teplice r. 188
„ , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české byp. banky
,, „,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„» » kom. dl. úp
, » mel. úpisy
, , , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Buštěhradská dráha
„ 1872
dto.
Místní dráha Německý Brod
Humpolec. ..
Česká montanní Em. 1896.
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy .
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
. .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha
.
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
„
„
(lit B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha
Pražská spol. paroplav. po Vltavě
a Labi. . ks .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní -
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
„ stroj. spol. (dř. Ruston)
První čnskomorav. tov. na stroje
#18
alto_textblock
#18
Z Vývozního spolku pro Čechy, Moravu a Slezsko
v Praze. Ze Lvova hlásí se snaživý zástupce, který
se zajímá o zboží oboru rukodíiného, pleteného, ko-
ženého a galanterního. Jak píše, mohl by tam dělati
dobré obchody. Informace o něm zní příznivě. —
V Curychu usedlý agent převezme zastoupení vý-
vozců vajec a drůbeže. Líčí se jako pilný řádný a dů
věry hodný. — Z Hamburku nabízí se řádnýa
osvědčený zástupce, který delší dobu pobyl v zemích
Jižní Ameriky a zajímá se o výrobky z oboru železář-
ského, krátkého a stavebního. Týž mohl by zastupo-
vati zdejší sklárny. — V Galaci převezme zastou-
pení řádný a doporučený zástupce a sice továren n
zboží bavlněné, přízi, levně zboží kožené a pod-
Výroční trhy v Nymburce. V kalendářích pro
rok 1903 vyznačeny jsou výroční trhy, které v tomto
roce v král. městě Nymburce konány býti mají no-
správně. Proto aby všem možným omylům bylo
zabráněno, sdělujeme, že tyto výroční trhy v král.
městě Nymburce budou v následujícím pořádku v r.
1903 konány: I. ve středu dne 28. ledna, II. ve středu
dne 18. března, III. ve středu dne 20. května, IV
ve středu dne 1. července. V. ve středu dne 12. srpná
VI. ve středu dne 16. září, VII. v úterý dne 3. listo-
padu, VIII. ve středu dne 23. prosince-
Žástupci v cizině. Vývozní kancelář pražské ob-
chodní a živnoslenské komory může sděliti inter-
essentům řádné a důvěryhodné jednatelské firmy
v následujících místech: v Paříži (veškeré obory, vy
jímaje potraviny, zajímá se jmenovitě o hole k dešt
níkům), v Toulouse (pro jižní Francii, pro ozdobné
tkaniny), v Bordeaux (přeje si převzíti jen dobré za-
stoupení), v Torontu (zastupuje české továrníky, do-
poručuje zřízení vzorkového skladiště zdejších vý-
robků na tamním místě). Erent. reflektantům sdel
adresy těchto zástupců spolu s příslušnými informa-
cemi shora jmenovaná vývozní kancelář.
#19
alto_textblock
#19
Trhy poněžní-
V Praze, 16. ledna. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.
Na dnešní burse byly renty hledány, jinak minui
trh klidně a jednána květnová renta za K 101.15
stříbrná renta taktéž za K 101.15. Dále podáváno za
akcie Živnostenské banky K 256.—, České banky
»Union« K 248 50, České společnosti pro průmysl
cukerní K 155.—, strojírny Daňkovy K 317.—-
Zajišťovací banky K 180.—, Rakousko-uherské banky
K 1559
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty«
Orficiální záznamy zněji
#20
alto_textblock
#20
Z Vidně, 16. ledna. (Závěrečné úř a dn
kursy.
Úcorová renla .
červenc.
společná » květ.
. r stříb
rakouská . zlatá
„ kor.
uherská » zlatá
„ kor
rak. invest. renla
uber. »
4% zást. listy Hyp.
banky král. č.
31/2% zást l. Hyp.
banky král č.
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr.č.
4% žel. dl. úpisy
95.50
Zem. banky kr.e.
185
státní losy 1854
, 186
po 500 zl.
154 50
186 50
po 100 zl. .
249.—
státní losy 186
434 —
losy úvěrního úst.
vídeň I. komun.
436.—
tisské tosy“. . .
159.50
117 25
turecké lony
rak. úvěrní ústav
691.25
274.—
b. anglo-rakouská
vídeňská unionka
543 50
b. pro země rak.
308 5
ub. úvěrní banka
732 50
bank. spolek . . 461.—
c úst. pro úv. poz 941.—
česká b. Union . —..—
—.—
Živnost. banka
rak.uh. banka . 1559.—
roln. úvěr. banka 262.—
lvovskočernovická 5745e
Eskontní sazby 21/4
Při pevném smýšleni
skými a ukládacími jakož
klidný.
#21
alto_textblock
#21
101.10
101. 10
101. 15
101.l0
121.—
101.15
121.—
98 9
#22
alto_textblock
#22
93.90
#23
alto_textblock
#23
92.90
#24
alto_textblock
#24
100.10
#25
alto_textblock
#25
94.—
#26
alto_textblock
#26
95.50
#27
alto_textblock
#27
x. Z Vídně, 16. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Jako včera, tak také dnes stála
bursa úplně pod dojmem napjetí, s jakým se očekáví
další rozvoj parlameniních poměrů. Při tom posu
zována situace příznivě, ježto v nynějším obstrukč
ním pokusu spatřuje se jen pomíjející přerušení pat
lamentní činnosti. Také dnešní sxposé ministerského
předsedy, zvláště jeho výklad o otázce konverne
působil příznivě, tak že na všech oborech se kursy
zlepšily. Oboje kreditky, v nichž podnikány koupe
z Pešti, byly dražší. Ostatní bankovní se mnoho
nezměnily. K čilejšímu obchodu došlo s hodnotam
železářskými, jimž prospěla opětná pověst o zamý-
šleném zdražení cen železa. Zvláště pražské žele
zářské a české báňské značně zdražily, též alpinky
byly podstatně dražší, rýmavské se rovněž zlepšíly.
Dopravní trh zanedbáván, polabské trochu zdražily
kdežto české severní utrpěli vělší ztráty. Jižní byly
pevnější. Na trhu rentovém trvaly záměnně operace
ve společných rentách. Kupovány za tyto zvláště
uherská korunová, jež opětně zdražila. Též turecke
losy se zlepšily.
Soukromý diskont: 21/4 .
x Z Vídně, 16. ledna. (Telefgrm »Nár. Listů«
(Večerní bursa.) Kreditky 691 75 (po —.—
#28
alto_textblock
#28
31
#29
alto_textblock
#29
41
#31
alto_textblock
#31
prnlne
#32
alto_textblock
#32
96.50
#33
alto_textblock
#33
96.—
#34
alto_textblock
#34
95.40
#35
alto_textblock
#35
95.—
96.—
103.75
100.—
94.25
101.—
99.50
99.50
99.50
99.25
#36
alto_textblock
#36
100.—
103.—
103.—
98.50
#37
alto_textblock
#37
97.—
#38
alto_textblock
#38
248.50
#39
alto_textblock
#39
254.—
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
256.—
2560
393.—
2478
996.—
#42
alto_textblock
#42
—.—
#44
alto_textblock
#44
.—
—.—
155.—
180.—
317.—
1612
#45
alto_textblock
#45
—.—
#46
alto_textblock
#46
spol. st. dr. rak uh. 691 .75
58.75
jižní dráha
štyrsko hr.-köfl. . 465.—
severní dráha . —.—
444.—
rak. severozáp. dr.
pardubická dráha
456 —
polabská dráha
399.—
česká sev. dráha
2478.—
buštěhradská A.
996.—
B
198.—
pražsko duchcov
—.—
duchčov.- podmek
2560.—
ústecko tepl. dr.
—.—
silniční dr. lit. A
—.—
„ » B.
910.—
dunaj paroplaveb.
800.—
rakouský Lloyd
337 —
turecká labák. rež.
316.—
rak. zbrojovka
364 —
Rudolfova hut
alpská monlan. sp
394.—
488—
rým.-muráň. spol
325 —
Poldina huť .
1612.—
praž. želez sp.
česká montan. sp. 1145.—
320.—
Daněk . . .
— —
zapadočeská uhl.
—
severočeská uhl.
mostecká uhl. sp.
710. —
—.—
vídeň. stavební sp.
Schodnica . . . 600.—
—.—
peštská vagonka
devisa německá . 117.10
» pařížská . 95.45
» curyšská . 95.22
londýnská 239 80
19.06
dvacetifrank
marka paplrová . 117 10
„ . 253.—
rubl
31/2 proe.
byl trhi s hodnotami bán-
lurecké losy čilejší, jina
#47
alto_textblock
#47
abt
#48
alto_textblock
#48
97.—
96.75
—.—
—
97.—
104.75
100.g0
95.25
101.50
100.50
100.50
100. 50
100.25
—.—
#49
alto_textblock
#49
——
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
—.—
#52
alto_textblock
#52
97.90
#53
alto_textblock
#53
249.50
—.—
#54
alto_textblock
#54
—.—
#55
alto_textblock
#55
—.—
#56
alto_textblock
#56
257.—
2575
402.—
249
999.—
—.—
#57
alto_textblock
#57
170.—
#58
alto_textblock
#58
—
—.—
—.—
—.—
#59
alto_textblock
#59
162
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
uherské kreditky 733.—, anglabanka 274.75, bankovnt
jednota 461.50, unionka 544.—, länderbanka 399. 25
slátní dráha 692 25, jižní dráha 59.50, polabská dr.
456 —, severozápadní dráha 445.—, turecké tabakové
337.50, rýmavsko muráňské 489 —, alpinky 39 1. 50,
květnová renta 101.15, uherská korunová 95. 95,
turecké losy 11875, marky za botové 117 15, na
ultimo —.—. Smýšlení upevněné.
Devlsy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amstarodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.60,
197 80, Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka
kr. lhůty za 100 mk. 117 10, 117.30, Německo na
delší lhůty 117.10, 117.50, Londýn šek a kr. lh.
za 10 l. st. 23970, 239.95, Londýn na delší lhůty
K —.—, ——, Nový York za 100 doil. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.15,
95.35, Italie delší (hůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.—, —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 fr. 95.40, 95..55, Pařiž delší lh.
—.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 20, 95.35, delší lh. 95..20, 95.35, Švýcary
šek 5 kr. lh. 95.20, 95.35, delší lhůty 95. 20,
95.95.
Berlínská bursa, 16. ledha. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Pevná tendence přenesla se také n
začátek dnešní bursy, ale nemohla se udržeti v dalo
ším průběhu, ježto hodnoty železářské, zvláště Laura
a bochumské byly prodávány, protože se vyskytlv
pověsli, že nový rakouský celní tarif má znesnad-
niti dovoz železa do Rakouska. Vzhledem k tomu
byly i uhtářské hodnoty až i o 3 proc. nižší a bursa
skončila dosti slabě. Bankovní hodnoty slabší; z do-
pravních papírů státní dráha levnější, kdežto paro-
plavební na příznivou účetní uzávěrku severoněme-
ckého Lloydu pevné a až i o 2 proc. lepší. Kasovní
trh nepravidelný. Turecké losy značně vyšší.
Soukromý diskont nižší: 2.37 proc.
První citry znamenají zařáteční, druhé konečni
kursy: Rakouské kreditky
218.70, 218.12, Diskonto
193 75, 193.—, Německá
banka 214.10. 214.50, Ob-
chodní společnost 159.50.
159.—, Drážďanská banka
148 75, 148.—, Španělské
exterieury 88.—, 88.50.
Bochumské ocel. 183 —, 181.50, Lauřina huť 218..50,
217.25, Dortmund Union
lit. C. 71.50, 71.75. Har-
penské uhl. doly 176.80.
177.—, Gelsenkirche nské
uhl. doly 178.—, 177.—, Hibernia 175.60, 175.—
Consolidace 347.90, 346.—, Severoněmecký Lloyd
96 75. 26.50, Hamby-amer. dopravní spol. 102. 50,
101.50. Kanada 135.—, 135 25, Transvaal 168.—,
168.—, turecké losy 126. 90, 128.75.
Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch-
weiler 222.—, Geisweider 149.75, Hochdahl 151.50.
Katovické 210.50, Wilhelm 181.25, Phiönix 127 30,
Rh. Stahl 148.—, Schalker Gr. 353—, Westfalia
—.—, Orenstein 121.75, Rh. Metali 76.90, Hasper
156.75, Donnersmark 207.—, Huldschinský 103.—
Vulcan 205.—, Bismark 220.75, Caro 101. 60, Hoesch
150.—, Georg Marie 105.85, Kömgsborn 141.—, Nord-
stern 241.75.
Doda hečná hurisa. Z Berlína, 16. ledna.
C.B.) Kreditky 218.10, státní dráha 148150, jižn
lráha 1625, Diskonto 193.—, německá b. 214. 60,
obchodní b. 159 10, dráždanská b. 118. —, darmštadr-
ská banka 136.50, národní Banka 119.60, dráha
Dortmund-Gronau —.—, Hlenri 100.25, Transvaal
168.—, Kanada 13510, Gotthard. 181.90, Lloy
93.10. Packet 101.10. — Za hotové: Lanřina hut
217.50, dortmundské 71.75, bochumské 181.90, gek-
senkirchenské 177.—, Hlibernia 174.75, harpenské
17640. Consolidace 346.—. — Smýšlení slabé.
Z Barlína, 16. ledna (0 1 bod. 30. min. odpol.
Kreditky 218 60, státní dráha 148 75, lombardy 16.30.
Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 16. ledna (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 219.—, akcie společnosti státní drahy
148.51, lombardy 16 40, papírová renta —.—, stří-
brná renta 101.10, zlalá renta 103.25, uherská zlala
renta 102.—, uh. korunová renta 99.35, 410 rak.
korun. renta 101.50.
Z Frankfurtu, 16 ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrn
akcie 210.60, státní dráha 14b..50, lombardy 16.40
Z Paříže, 16. ledna (Telegrafické závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta 99 47. Sproc. renta 9982
39s roc. renta —.—, italská renta 102 10. rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1300 státni dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.131/2, rakou-
ská zlatá renla 103.00, uherská zlalá renta 102 75
olomanská banka 602—, labáková režie 364.—, tu-
recké losy 127.50. Smýšfení slabé.
Z Pařiže, 16. ledna. (Hirsch, kanc.) Obchod byl
dnes na počatku poněkud živější, tendence jest dost
pevná.
Z Londýna, 15. ledna. (Hirsch, kanc.) Smýšlení
na dnešním trhu bylo všeobecně slabší. Nejlépe se
to zračilo na hodnotách baňských. Trh rentový sice
pevný, ale velice klidný.
#62
alto_textblock
#62
Trby na zboží.
Pražská plodinová bursn, dne 16. ledna.
x V Praze, 16. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů-)
Počasí nabylo opět rázu zimního Při trvalých mra-
zech postrádají pole chránící sněhové pokrývky, ale
dosud nelze zaznamenati škodu na osení. Na každý
způsob bylo by však vyďstné sněžení žádoucím.
Smýšlení pro pšenici bylo na dnešní burše příznivé.
Vysší ceny nebylo sice lze docítiti, ale za poslední
ceny byl odbyt snadný. V plalnosti zůstal nezměněně
záznam K 7.80, 8.45. Kupci žita ze severních Čech
se na dnešní bursu nedostavili, poněvadž však tak
nabídka byla jen mírnů, zůstaly upevněny ceny K. 7. 15.
7.40 z Prahy nádraží. Nabídka ječmene skrovnější
jakosti je trvale velice vydatná a nabízené zboží jda
jen stěží na odbyt i za ceny značně snížené. Pra-
dáváno bylo na mnoze i laciněji než oves. Zdravě
zboží pro vývoz bylo hledáno a bylo za ně placene
také o 5 až 10 haléřů více. První jakost znamenala
v kursovním IIslku v úterý K 7.30, 7.40, dnes K 7 40,
7.50. Pokud se týče ovsa nezměnilo se ani smýšlení.
ani ceny. Nabídka byla nepatrná, ceny K 6.25, 6 50
zůstaly dobře apevněny. Rychlík byl prodáván ze
stanice Tábor za K 6.27. S ostatními druhy plodin
byly obraty jenom slabé při cenách nezměněných.
Uherské vepřové sádlo zlacinělo o 50 haléřů. Zna-
menalo K 77 50, 78.50. Po červeném jeteli byla dobrá
poptávka. Podražil o 1—2 K. Znamenal K 65 —7
Bllý jetel byl prodáván nezměněně za K 65—103.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše nice
česká 1202 75—81 kg K 780, 845, uherská 0—
0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská jak.
— kg 0.—, 0.—, americká —, —.-
vadně jakosti 7.50, 0.—; žito české 1902 jakost
72—75 kg 715, 7 40, uberské 00—00 kg 3.— a
0.—; ječmen výběr 7.75, 8.—, první jakosti
740. 7.50, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6. 60, 6. 70,
ječmen k setí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves ry-
chlik 1902 6 45, 6.50, prima 6.30, 6.35, merkantilní
0.—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.—
kukuřice uherská 19.1 0.—, 0.—, cizozemská 0.—
cinquantinová 1901 K 0.— 0.— nová 1902 6.80, 6 90.
cinquant. 1902 770. 7.80 vikev česká 7.80, 8 —
haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka
0.—. 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg fransito: pše-
ničná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50,
č. 2 27.—, —.—, č. 3 25.50, 26—, č. 4 23.50, 24.—
č. 5 22 —, 22 50, č. 6 20. 50, 21.—, č. 7 18 —, 18.50
č 8.14.—, 14.50. Žilná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il.
21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18—, č. IV. 14.—, —.
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80 hrubé 10 50.
10.80, olruby žitné 10 80, 11 20 krupice —.—, 29 50.
prach —.—, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B.
39..50, čís. 3/0 39.50. čís. 20 38 50. čís. 6 37.50, čís.1
35.50. čis. 2 34 50, čís. 3 33 50, čís. 4 31.50. čís.5
30 50, čís. 6A 31 50, čís. 7A 28.——, č. 8A 26.50, čl.
9A 24.—
Semena. Ceny za 50 kg: řepka sklizeň zimní
K 11 20, 11.30, čerstvá, vihká —.—, —.—, vadná —
—.—, mák modrý český 26.75, 27.50, šedý český
—.—, vihký český —.—, —.—, kmín český —
—.—, holaudský 27.—, 28.—, jelel bílý 65.—, 103.—
švédský 65.—.70 —, červeny 1901 starý —.—, —
žervený 1902 65.—, 76—, úročník —, —, konopná
semena uherská —.—, —.—, haličská 11.—, 11 75,
lněná semena haličská —.—
Lužlěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—.—, hrách Viktoria 13.25, 14.—, k vaření žlutý
10.—, 11.—, k vaření zelený 13 25, 14.—, ke krmen
—.—, —.—, čočka 12. 50, 15.50.