ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 fce33cf0-72b5-11dc-9d28-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 10
#1 alto_textblock #1
Spor americko-turecký. Z Washingtonu, 10. srpna. (C.-B.) Zdejší kruhy jsou názoru, že signatární mocnosti smlouvy pařížské uplatní svůj vliv u Portyv tom směru, aby sultán požadavkům Spojených států vyhověl, aby nedošlo k tomu, že by Spo- jené státy byly nuceny sáhnouti k násilí. Žádná cholera v Petrohradě. Z Petrohradu, 11. srpna. (C.-B.) Vůči zprá- vám zahraničních listů, že v Petrohradě vypukla cholera, sděluje ruská telegrafní kancelář z úplně spolehlivého pramene, že se tam nevyskytl ani jediný případ cholery.
#2 alto_textblock #2
Plevův nástupce. —ch. Z Petrohradu, 10. srpna. Proslýchá se, že bude generální guvernér v Kyjevě, hrabě Ignatěv jmenován nástupcem zavražděného ministra Pleva.
#3 alto_textblock #3
K úmrti Waldecka-Rousseaua. Z Corbeilu, 10. srpna. (C.-B.) President Loubet zaslal vdově Waldecka-Rousseaua telegram, ve kterém se připojuje k její bolua praví: Republika ztrácí v zesnulém jednoho ze svých nejlepších sluhů, já však jednoho ze svých nejstarších a nejvěrnějších přátel.
#4 alto_textblock #4
Z anglického parlamentu. Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Doln sněmovna schválila ve druhém čtení před lohu o telegrafii bez drátu.
#5 alto_textblock #5
Denní zprávy.
#6 alto_textblock #6
— „Bohemia“ už je zase znásilněna, n dvojjazyčných jízdních lístcích, v Praze vydáva- ných, objevilo prý se nové slovo a sice název Uže pro štyrské „Aussee“. To je prý očividně umělý produkt nějakého statečného translátora c. k. státních dráh, kterýž považoval prý to z splnění národní povinnosti, aby v českém znění lístku bylo zamezeno každému německému slovu i kdyby prý to byl i dobrý německý název sta- rého, praněmeckého místa v štyrských Alpách. Tak prý vznikl liboznivý název Uže, který aspoň na jízdních listcích c. k. státních dráh ma znamenati „Aussee“ ve Štyrsku. V zapomenuté slovácké písničce „Pýtala se kočka kočky“ vy- skytuje se verš, dělaný zrovna na pražskou „Bo- hemii“. Na dotaz, „má-li kocúr pazúry“, odpo- vídá kočka kočce: „Jak si stará, tak si hlúpá. . Právě tak „Bohemia“, sic by musila vědět, že Úže jest prastarý slovanský název štyrského mě- styse v judenburském kraji, a nepochybně mno- hem starší, než sám německý název osady, u sol-
#7 alto_textblock #7
No, tak. myli se; panímáma nabere hrneček vody, postaví jej do škopíka — ať se umejou páni nad škopíkem — bodejť — je vody škoda. Až se páni umyjou, panímáma špínu dá praseti Tak tedy. Ale umučená rodino! Panička přiběhne, té vody že je málo — pán jí má ve škopíku jen po dně. Panímáma stála zkormoucená jako vrba — panička nabrala vody dojačkou a donesla jí pánovi. No — panímáma vodu oželela — dá jí po- tom praseti — to ji vychlastá jako med. — I pro páníčka boha nebeského! — Za minutku však zas panička přišla — kam tu vodu vyleje. Panímáma honem běžela a opatrně špinu vylila čuňíkům do džbeříka. A panička z Prahy se škopíkem hrne se znova do kuchyně. Že prý chce ještě vodu — mýt děti. — Panímáma stála jako Lotova žena — vždyť panička vzala si vody plnou dojačku — to by se umylo půl vsi, neřku-li pán a čtyři Teď zase spráskla ruce panička z Prahy co myslí panímáma — teprve se umyl pán — děti musí mít každé zvlášť také čistou vodu! No, nad tím se panímáma zrovna „po- zvedla“: tohle je nemožná věc — to by se dě- tičky musily mýt zrovna jen v mlíce — paní- máma jim dá sbírané a potom dá mléko to pod svinčatům. Vody není. Panička z Prahy vešla nějak do sebe — umyla přece jakž takž děti a večer potajmosi vodu „projednala“ s Tonkem: slíbila mu pětník za každou putýnku vody, kterou spotřebuje,a Tonek ochotně svolil vodu opatřiti — „i kdyby měl někoho zabit. A také i opatřil a panímáma si libovala; co „má špíny od pánů pro prasata“ A Tonek lotr se modlí, aby nepršelo, c páni z Prahy u nich budou.
#8 alto_textblock #8
děti.
#9 alto_textblock #9
nic úžeckých založené, podle některých histori- ckých pramenů r. 1174, ačkoli původ osady této kladou někteří dějepisci, a to velice přesvědčivě, až do dob římských. Nikterak ovšem není nějakým výrobkem translátora c. k. státních dráh, nýbrž odevždy v slovanském tisku, v slovanských učebnicích a cestopisech i ústech lidu co nej- běžněji užívané jméno, pocházející z dob, kdy v končinách tamních nepáchla ještě žádná ně- mecká noha. Jestliže na jízdních lístcích c. k. státní dráhy vytištěno jméno „Uže“ tak, jak je tiskne „Boh.“, totiž s krátkým U, mohla by se zmíněnému translátoru činiti výtka, že Úži zkrá- til o čárku. Je to tedy nesmysl, tvrditi, že se za- vádí c. k. státními dráhami, tedy státním ústa- vem úřadní název města, před tím ani Čechům ani Němcům neznámého. Jinak se „Boh.“ upřímně divíme, proč raději neláme oštěpy za německé, patrně praautentické názvy německé pro města a místa, ležící mnohem blíže centru zájmového obvodu synů Bohumila Háze. Mno- hem děsnější křivda děje se Němcům zajistév Čechách. Jak může „Bohemia“ strpěti, aby se na jízdních lístcích tiskl na příklad vedle ultra- germánského, patrně prakeltického názvu „Be- raun“ do nedávna ještě neznámý český novotvar „Beroun“ (!), anebo vedle „Podiebrad“ úžasný barbarismus český „Poděbrady“, vedle „Leito- myschle“ neslýchaný výrobek c. k. translátora „Litomyšle“ atd. atd. Pro list nacionálně tak uvědomělý, jako je „Bohemia“, musí být ne- výslovnou útrapou, vidí-li a slyší-lí, že sez Prahy, německého prasídla, vydávají lístky do Wysotschan, hned za pražskými branami leží- cích, s českým překladem „Vysočany“! Pou- hým steskem se tu nic nepomůže a nenapraví, bývalať druhdy „Bohemia“ statečnější, neboť — nemýlíme-li se — právě od ní pochází iniciativ- ní, krásný čin, kterým Smichovu pomoženo bylo k původnímu jeho praněmeckému názvu „La- chau“. Jen víc kuráže, ejhle, Přívoz na Odře! Pouhým škrtnutím c. k. péra stal se zázrak, dnes je z něho německý — Oderfurt! — Sokolská slavnost v Dol. Kounicích na Moravě, v neděli pořádaná, neminula bez rozčile- ných výstupů, dík německým klackářům z blízké osady Pravlova. Dolnokouničtí Němci, jichž je hrstka, neopovážili se ani muknouti, nýbrž cho- vali se »taktuplně, rozumně a mírumilovně, hle- díce tomuto vpádu do městského obvodu chladně a střízlivě vstříc,« jak sděluje brněnský »Tages- bote«. Mírumilovně, chladně a střízlivě chovají se Němci pravidelně tam, kde vídí, že by se jim chování horké a nestřežlivé špatně vy- platilo. Že tedy minula neděle v samých D. Kounicích klidně, je zásluhou Sokolstva, jehož se dostavilo do porobeného města moravského několik set. Jak končívají vpády d'Elvertových rot do českých měst, je v dobré paměti. Větší odvahu měli pravlovští zákeřníci, kteří ozbro- jeni klacky a býkovci, vypravili se až k sa- mému cvičišti, za městem ležícímu a dodáva- jíce si chuti slovy: »Nur nicht fürchten« ! do- volovali si hlasité poznámky k řečím sokolských řečníků, čili jak německý brněnský list praví, zdálo se »jim velice veselým, když řečník z řad sokolských provolal »Na zdar!« budoucímu českému starostovi kounickému, i smáli se.« Následkem tohoto smíchu došlo prý ke rvačce, při čemž spráskán (»durchgeprügelt«) byl jeden německý student. Větší zástup »Sokolů« zapudil Pravlovické a před vesnicí Pravlovem hrozila vážná srážka německých vesničanů s »cizími sokoly«, když se objevilo četnictvo a zjednalo pořádek. Kde bylo toto četnictvo, když dotěrní Michlové z Pravlova tropili u cvičiště ostudu, německý zpravodaj nepovídá, Patrně jim byla svěřena výhradně jen německá kůže k ostříhání bezpečnému. Kromě této episody Němci vyvo- lané měla sokolská slavnost v D. Kounicích průběh skvělý a přinesla nový důkaz, že Kou- nice jsou české a že s netrpělivostí očekávají dne, kdy budou i podle své obecní správy vrá- ceny českému národu. Den ten není dalek. — Vyznamenání. Z Vídně, 11. srpna. (C.-B.) „Wiener Ztg.“ oznamuje, že císař nejvyšším rozhod- nutím ze dne 8, t. m. udělil cestáři Antonínu Schů- tzovi v Přelouči za příčinou jeho odchodu na trvalý odpočinek stříbrný, záslužný kříž s korunou. — Zprávy rodinně. Slečna Anička Trnkov a pan František Kubát, c. k. soudní adjunkt, slaviti budou sňatek v sobotu dne 13. t. m. o 11. hod. dopol. v chrámu Panny Marie Sněžné v Praze. — Slečna Lidka Rumlova a advokát dr. Jos. Sommer, slavili sňatek dne 9. t. m. v kostele u Nejsv. Trojice v Praze. — Dary. J. J. kníže Jan Adolf ze Schwarzen- bergů v Protivíně daroval všeobecné veřejné nemoc- nici v Písku obnos 200 K jako příspěvek na zakou- pení Röntgenova přístroje. — Filosoficko-paedagogický kurs v Náchodě. Místní pořadatelstvo uvedeného kursu dává všem účast- níkům na vědomí: 1. Všecky přípravné práce jsou již ukončeny tak, že kurs započne přesně 17. srpna o
#10 alto_textblock #10
7. Hod. ranní; za tou příčinou vybízejí se všichni pp. účastníci, aby již 15. nebo nejdéle dopoledne 16. srpna přihlásili se osobně o byty a další informace v kance- láři, jež umístěna bude v budově ob. realní školy v přízemí a otevřena bude vždy od 8—12 hod. dopol. a od 2—5 hod. odpoledne. 2. Kolejné zaplatí každý účastník předem a to buď ve shora uvedené dny v kan- celáři anebo pošt. poukázkou na adresu: Jos. Kujal, uč. měšť. školy v Náchodě. Každý účastník obdrží legi- timaci po zaplacení kolejného. 3. Následkem nahodi- lých překážek bude 16. srpna místo oznámeného večír- ku representačního konán pouze „přátelský večírek“ v připravené dolejší místnosti hotelu „Beránek““ — Nález zlata v jižních Čechách. Z Písku sdě- luje se některým listům: V Otavě u Písku shledány v některých kosech kemení stopy zlata. Provádějí se další výzkumy. Jak známo, slynula Otava kdysí zla- tem, jest ale otázkou více než pochybnou, zdaži tehtokráte sbledalo by se to v takém množství, aby těžba jeho se vyplatila. — Smělá krádež v trafice v Marianské ulici, spá- chaná v noci na včerejšek, byla předmětem rozhovoru nejen v ulici Marianské a okolí, nýbrž i po celé Praze. Krádež překvapuje smělostí provedení, neboť ulicí Marianskou procházejí nebo aspoň procházeti mají policejní patroly každé čtvrt hodiny a to směrem od městského parku k Václavskému náměstí. Zloději, kteří bezpečně musili býti nejméně dva, měli tedy k vy- kradení trafiky nanejvýše deset minut času, když poli- cejní hlídka právě byla přešla. U samé trafiky je ply- nová lucerna, která však o 11. hodině se shasíná, Okolnost tato přišla zlodějům nemálo vhod. Pomocí žebříku, anebo jeden stoje druhému na ramenou, do- stali se k půlobloukovitému oknu, jež není již pod ochranou železného rolleaux, jako dvéře spodní. Toto rolleaux zůstalo úplně netknuto a jen ve dvou místech zdá se, jakoby zloděj, spouštějící se dolů, o ně se byl opřel špičkami bot. Při vypáčení okna, jež upevněno bylo ve zdi a dřevěném pažení nad rolleaux jen asi pěti slabšími skobami a dřevěnými kolíky, použil pa- chatel dláta, jehož stopy jsou na dřevě i stěnách pa- trny. Takto vytrženým oknem, jež zloděj postavil na levou stranu a opřel se o zeď, vnikl do trafiky. Z ce- lého způsobu vykradení patrno, že byl dobře obezná- men se zařízením trafiky a vypozoroval, kam proda- vačka sl. Vilémina Liebezeitova peníze ukládá. V pultě nalezají se dvě zásuvky; jedna s balíky poštovních zálepek a korrespondenčních lístků, druhá asi se šesti škatulkami od cigaret, jichž, jichž prodavačka používá pro drobné penízet haléře, dvouhaléře, desetihaléře, dvacethaléře, koruny a zlatky. Do zvláštní misky klade pak peníze zlaté deseti- a dvacetikoruny a pa- pírové bankovky. Jelikož majitelky trafiky slečny Fi- náčkovy nacházely se na letním bytě v Jílovém, měla prodavačka sl. Liebezeitova nashromažděnu několika- denní tržbu, vesměs papírové peníze a bankovky, jež měla řečeného dne uloženy v krabici od doutníků, kte- rou vložila na vrch svého kufru. Tento kufr uzavřela, nechala však klíč v zámku. Kufr stojí po levé straně za regálem se zbožím, jenž celou místnost přepažuje na dvě poloviny. Dvířka regálem utvořená nejsou za- střena žádnou záclonou, takže jest do zadní míst- nosti dobře viděti. Na večer, kdy krádež spáchána, o 1/210. hod. večerní přepočítávala sl. Liebezeitova znova všechny peníze i ony z kufru na pultu a to z těch důvodů, že včera mělo se nakoupit nové zboží Do trafiky v tuto dobu přišel slečně Líebezéitově úplně neznámý, dosud nikdy zde nekupující mladý muž, štíhlého vzrůstu v tmavém obleku, s měkkým, černým kloboukem na hlavě. Pod nosem měl slabý, černý knirek. Dle odhadu pro- davačky mohl býti 27—30 let starý. Týž žádal dvacet cigaret druhu „Memfis“ a večerník „Hlasu Národa“. Když mu obě podáno, položil na pult zlatník. Slečna mezitím přepočítávala peníze a odnášela je do škatule v kufru. Mladý muž si toho povšiml a prohodil: „Slečna bude míti jistě za sto korun drobné, že ano.“ A vytáhl stokorunovou bankovku. Když slečna jevila ochotu proměníti mu, usedl na koženou po- hovku pod zrcadlem a čekal až drobné dostane. Zatím venku přecházel menší muž v šedém obleku, jenž na kupce v trafice čekal. Po delší době teprve se vzdálil kupec i jeho společník, jenž byl o hlavu menší. Na tyto dva muže má slečna podezření. Jak již podotčeno, ukradeno bylo celkem z trafiky věcí a hotových peněz v obnosu přes 1500 K. A to z ma- jetku zaměstnavatelky na hotovosti za noviny utrže- ných peněz stříbrných a niklových, jež nalézaly se v šuplíku za 204 K, dále denní tržba v šuplíku 150 K, pak z kufru za zboží stržených papírových peněz za 700 K. Z knihy na známky a kolky, jez nalézala se na regálku pod pultem odcizeno bylo známeka kolků v ceně 600 K. Zloději známky a kolky z knihy vybrali a knihu pohodili. Ráno nalezeno na zemi několik pošlapaných známek, jež zlodějům při chvatu vypadly. Kromě toho vzali zloději pro- davačce její úspory a skvosty, jež měla v kufru pod škatulí s penězi majitelek trafiky. Slč. Liebezeitova měla svého majetku na hotovosti 70 K a sice 3 zlaté desetikoruny, jednu papírovou desítku a jednu pětku a za deset korun drobných. Dále měla tu skvostya sice zlaté damské hodinky se zlatým řetízkem v ceně 67 K. Hodinky vyňaty byly z etui a pouzdro odhozeno. Pak zmízel prsten s routičkou v ceně 40 K, památný peníz, křížový tolar v ceně 7 K, zlatý křížek s ře- tízkem v ceně 15 K a konečně dva zástavní lístky na damské hodinky, na něž půjčeno úhrnem 36 K. Ze zboží odcizili zloději dvě stovkové dřevěné krabice s britanikami a (ři s trabuky. Dále odnesli celou zá- sobu hercegovinských cigaret, asi osm až deset ška- tulek. Čím si zloděj v trafice pracující svítil, není zjištěno, Nalezeno sice několik ohořelých sirek i kapek od svíčky, ale nelze z toho tvrditi, že by si byl svítil při práci svíčkou a že by pocházely od před- včerejší noci. Majitelky trafiky slečny Fináčkovy byly telegraficky vyrozuměny o vykradení trafiky a včera jedna z nich přibyla do Prahy. Druhá je nemocna a zůstala v Jílovém. Policie zahájila po pachatelích úsilovné pátrání a má v podezření dva před několíka dny propuštěné trestance. — Dal odhadnout pušku. Do vazby k zemskému trestnímu soudu dodán byl včera 66letý, ženatý a do Plaňan příslušný bednářský pomocník Josef Holub, bytem v Josefově č. 176, jelikož zpronevěřil pušku „ ceně 110 K, kterou mu svěřil hostinský Jan Zbořil