#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 17. května 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 133.
#4
alto_textblock
#4
da ranní a večerní listy
předpláci se-
V Praze v administraeii
na měsie.
na čtvr. . . . . 2 K—
S K —
s dvoji donáškou
a měsie-
na čtvrt leta . . . 7 K ez
ve filiálkách
oa měsie . . 2 K 80
Fošton:
a městn.
. .
na čtvrt lsta ! . . . BR
s dvojl zásilkou
na měsíe,
aa rit: . . k
#9
alto_textblock
#9
Vecernn
#11
alto_textblock
#11
MLI
#12
alto_textblock
#12
dlání
#14
alto_textblock
#14
V drobném prodeji:
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
.. . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkově-
ranni čislo
večerní . . . . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marinnské ul., 3.
Tam nacházeji ze táž
rudakce, tiskárna a sxpedlee
„Národnich Ldstů
Rukopisy se nevracet
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 17. května.
#16
alto_textblock
#16
Balkánské spory v poslední chvíli ještě
se přiostřily. Srbská vláda odpověděla bulhar-
ské, že si žádá revise bulharsko-srbské smlou-
vy z 29. února 1912. Znamená to zhoršeníč
zlepšení vzájemného poměru? V nejbližších
dnech se to ukáže; myslilo se, že se obě vlády
přece jen na konec dohodnou, po případě že
Rusko sprostředkuje dohodu, ale Srbsko od-
mítlo podvolit se rozhodnutí ruskému a žádá
nyní, aby smlouva byla změněna. Obě vlády.
bulharská i srbská, hájí dvě protivné zásady.
Bulhaři tvrdí: pacta sunt servanda, smlouvy
se mají zachovávat, ale Srbové jim namítají.
že jen „rebus sic stantibus“, jen tehdy, trvají-li
stejné podmínky, a odvolávají se na známá
slova Bismarckova v jeho „Vzpomínkách“, že
klausule „rebus sic stantibus“ mlčky se před-
pokládá při každé smlouvě mezinárodní.
#17
alto_textblock
#17
Válka na Balkáně.
#18
alto_textblock
#18
Mírová konference.
#19
alto_textblock
#19
Z Londýna, 16. května. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že zahraniční úřad pozdě
do noci neučinil ještě opatřenío
svolání mírové koníerence. Státní
tajemník Grey odjel na své letní sídlo a vrátí
se v pondělí. V úterý zúčastní se ohlášené
již velvyslanecké konference. Všichni balkán-
ští delegáti budou patrně v pondělí v Londý-
ně. Ani srbští, ani řečtí delegáti nedostali do
dnešního večera pokyn, aby podepsali mírové
prelimináře.
#20
alto_textblock
#20
studenty. Dříve než byl zahájen obvyklý so-
botní buml, obsadili klerikální studenti univer-
sitní vestibul a zejména schodiště rektorátu. Když
přišli německo-nacionální studenti, pokusili se
vniknouti do síně. Podařilo se to jen několika ně-
mecko-nacionálním studentům, kteří na schodišti
před siní dostali se do rvačky s klerikálními stu-
denty. Hlouček útočníků byl však záhy se zkrvá-
cenými hlavami vytlačen. Na to zahájili německo-
nacionální studenti sesílený útok na schodiště.
Rozbili skelněné dvéře a pustili se s klerikálními
studenty do rvačky, která byla velmi odporná. Ob
tábory podnikaly na sebé vzájemné útoky, při kte-
rých studenti v pravo i v levo kolem sebe mlátili
holemi. Každou chvilku odváděli studenta, jehož
obličej byl zalit krví. Policie byla při této sta-
dentské pranici úplně bezmocna. Teprve po dlou-
hém zápolení podařilo se německo-nacionálním stu-
dentům zmoci klerikální studenty, kteří sebravše
četné raněně dali se z universitního bojiště n
útěk. V obecenstvu vzbudily tyto hnusné výjevy
v universitní budově hluboké rozhořčení.
#21
alto_textblock
#21
o něm tvrdí, že mezi nejvyškolenějšími panamisty
on není posledním. Dr. Vadasz však popírá av
„Pester Lloydu“ prohlašuje, že neví ničeho
hr. Witzleben-Altdöbernovi, že neví ničeho o var-
palotském statku, ani o jeho koupí ministrem
honvedů atd., zkrátka on neví zcela o ničem, snad
ani o tom, že existuje vesprimský komitát. Tisko-
vý proces proti „Pesti Napló“ zahájiti však neza-
mýšlí. „Pesti Naplo“ naproti tomu ve čvrtek pro-
hlásil, že přes všechna popírání dra. Vadasze trvá
na svém tvrzení a jest ochoten je dokázati. Vládn
tisk se ani nepokouší popříti uzavření „obchodu“
při kterém státní erár ošizen byl o více než o3
miliony korun. Dnes jest již známo, že kupní
smlouvu podepsal jako svědek poslanec Petr
Ertsey, který dne 6. června 1912 v zasedací síni
sněmovní střelil ž revolveru na posl. Julia Kovácse
ležícího již na zemi v krvi, a kterému hr. Kolomar
Tisza jako předseda bihačské spořitelny dal ode-
psati za to odměnou 100.000 K převyšující dluh jak
nedobytný.
#22
alto_textblock
#22
Mezi dosud zvolenými je dále vůdce katoli-
ckých horníků v Porůří Giesberts (střed) a lidovec
Eickhoff. V Ratiboři, která byla dosud zastoupena
Polákem Raczkem a členem středu Stankem, byl
znovu zvolen Stanke a za Raczka byl zvolen člen
středu Neumann. V posledním berlínském volebním
okrese, z něhož dosud nedošel přesný výsledek
který byl zastoupen lidovcem Rönzem, dojdek
užší volbě mezi tímto a soc.-demokratickým kandi-
dátem.
Z Berlína, 17. května. (K. k.) Do 5. hod. ráno
byli ve 250 volebních okresech zvolení 354 poslan-
ci. Z nich připadá na konservativce 123, na volné
konservativce 42, na národní liberály 55, na lido-
vou stranu 25, na střed 96, na Poláky 4. na Dány
2 a na soc. demokraty 7 poslanců.
#23
alto_textblock
#23
Námořní rozpočet ve Francii.
Z Paříže, 16. května. (K. k.) Rozdaná dnes
zpráva senátora Chautempsa o námořním rozpočtu
žádá důrazně, aby Francie zachovala za každou
cenu ve Středozemním moři svou převahu nad spo-
jeným loďstvem italským a rakousko-uherským.
#24
alto_textblock
#24
Vídeňské listy sledují ovšem zprávy o bal-
kánských sporech s patrnou vnitřní rozkoší.
Co se nepodařilo ani znamenitému řediteli li-
terárního byro zahraničního ministerstva, Ka-
niovi, kterého tak nešetrně teď poslanec Hum-
mer podezřívá ze služeb bursovním kruhům,
snad se podaří sporu o makedonské území —
rozbít balkánský spolek, zejména zničit do-
mnělou klausuli srbsko-bulharské smlouvy.
kterou se Bulharsko zavazuje přispěti Srbsku
s 200.000 muži na pomoc, bude-li napadeno
třetí mocí „manu militari“ (vojenskou silou)
V rumunském časopise „Viitorul social“ při-
chází dokonce Dobrogeau Ghera s plánem
zřídit rakousko-uhersko-rumunsko-bulharský
spolek. Snad by touto cestou bylo zničeno ose-
ní, zaseté lzvolským a Hartwigem, proti nimž
nespokojenost vídeňských listů je zvláště
adresována. Možná, že Srbové ani tak nedů-
věřují slovům ruského vyslance v Bělehradě.
jako spíše síle svého vojska, o jehož stavu
podal tyto dni příznívou zprávu generál
Putnik.
Bude chybou, jestliže Bulhaři se budou
opírat jen o svou neústupnost a Srbové o se-
slabení bulharského vojska. Historie z r. 1885
by se neměla na Balkáně opakovat. Ať již
jakkoli budou určeny budoucí hranice bulhar-
sko-srbské v Makedonii, jedno mělo by byt
už předem jisto: že snášelivost obou kmenů,
svoboda národního sebeurčení, svoboda
ctrkvi a ve škole bude na územích obou státu
zaručena. Jen tak může se předejít nekoneč-
ným srážkám a antagonismu v budoucnosti
Dnešní způsob výměny názorů v bulharské i
srbské veřejnosti naplňuje nás lítostí.
Mezi tím, co v Bělehradě, v Sofiji a
Athénách uvažují, jak by se popral o dobytá
území, mezi velmocemi se pokračuje v roz-
prodeji dosud nedobytých tureckých území.
Německá diplomacie se může pochlubit zna-
menitým úspěchem, že se jí podařila dohoda
s Anglií o rozdělení zájmů v Malé Asii. Do-
hoda není ještě dokončena, opatrná Anglie
nechce pustit hltavé Němce po Bagdadské
dráze až k Perskému zálivu, ale s prodlou-
žením Bagdadské dráhy až po Basru v celku
souhlasí; vyhražuje si pouze, že zakončení
této trati od Basry k břehu mořskému v Ko-
veitu bude provedeno jen Angličany, kteří na
sultanátem koveitským vyhlašují svůj protek-
torát. Dlouholetá práce německého vyslance
Marschalla a jeho nástupce Lichnowskéhov
Londýně bude tedy korunována úspěchem.
K postupimské dohodě s Ruskem o rozdělení
zájmů v Malé Asii přistoupí tedy ještě dohoda
s Anglií. Německo se usazuje pevně ve Stře-
dozemním moři a zřizuje tam stálou eskadru
#25
alto_textblock
#25
Mezi balkánskými spojencí.
Z Bělehradu, 16. května. (K. k.) Vládní
orgán „Samouprava“ vyslovuje politování, že
velká část srbského, bulharského a řeckého
tisku, pojednávajíc o běžných otázkách, pouští
se zřetele všeobecné zájmy balkánského sva-
zu. Srbsko během této války opětovně doká-
zalo, že dovede hájiti těchto zájmů, a při-
neslo jim četné oběti, jako na př. v albanské
otázce. List vyslovuje konečně naději, že
vnitřní záležitosti spojenců bu-
dou příznivě rozřešeny i že bal-
kánští národové budou se s plnou
silou moci věnovati vytvářeni
lepší budoucnosti.
Ze Sofije, 17. května. Sobrání sejde sev
polovici června a bude jednati o nově naby-
tých územích. Z této okolnosti dlužno očeká-
vati, že diference mezi Srbskem a Bulhar-
skem nebudou rozřešeny před polovicí června
Mezinárodní vojsko ve Skadru.
Ze Skadru, 17. května. Černohorci ode-
vzdali včera veřejné budovy důstojníkům me-
zinárodního sboru. Vyloděné mužstvo bylo
prozatím umístěno v klášteřích. Policejní
služba jest již upravena.
Válečný stav ve Skadru.
Ze Skadru, 17. května. Malisoři přeřezaii
v okolí Skadru všechny telegrafické dráty
Anglický guvernér vyhlásil nad Skadrem vá-
lečný stav.
#26
alto_textblock
#26
Albanské úřady v Kroji.
Z Říma, 17. kvělna. (K. k.) Stefanova Agenc
oznamuje z Drače: Zatímni úřady nové albánské
vlády dostavily se do Kroje a vyvěsily tam alban-
skou vlajku. V Drači je mnoho kupců a také sou-
kromníků z Tirany, kteří se tam utekli, aby se vy-
hnuli pronásledování Essada paše, který na lidech
vymáhá značné obnosy se slibem vrácení jich. Oče-
kávají se toužebně dopravní lodi, které mají vzít
na palubu turecké vojsko.
#27
alto_textblock
#27
Korice zůstane Řecku.
Z Athén, 17. května. (Ag. d'Athěnes.
Obyvatelé v Korici utvořili „Svatý prapor“a
požádali vládu, aby důstojníkům bylo dovo-
leno prapor vycvičiti. Prohlašují, že chtěji
klásti odpor do krajnosti, bude-li rozhodnuto
jejich odloučení od Řecka. Korunní princ, kte-
rý byl v Korici přijat s nevylíčitelným nadše-
ním, prohlásil při uvítání zástupců obyvatel-
stva města řecký ráz Korice, místa řecké ci-
vilisace a kultury, a ujistil je, že Korice z-
stane řeckou a pod žezlem krále Konstantina
#28
alto_textblock
#28
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#29
alto_textblock
#29
Krvavá řež mezi studenty na universitě
vídeňské.
Z Vídně, 17. května. Vídeňská universita byla
dnes opět jevištěm krvavých řeží mezi né-
mecko-nacionálními a klerikálním
#30
alto_textblock
#30
Třímilionová panama.
Z Vídně, 17. května. „Arbeiter Zig.“ oznamuje
z Pešti, že v aféře Lukács-Tisza objevena
byla opět zpronevěra tří milionů korun, o které
byla státní pokladna poškozena. Kam se peníze ty-
to poděly, není ještě známo. Tyto tři miliony korun
zmizely při koupi pozemků pro střelnici nového
dělostřelectva honvedů. Asi před 10 lety koupil
německo-říšský aristokrat hr. H. Witzleben-Alt-
děbern od hrabat Vladimira a Mikuláše Zichyů
usedlost Varpalota ve vesprimském komitátu, al
záhy seznal, že se oklamal. 9150 katastrálních ji-
ter velký statek pozůstává většinou z pahorkatiny
kamením poseté a má jen málo lesů a polí, takže
ani výnos ani honební revír jeho očekávání nevy-
hovovaly. Hr. Witzleben hledal proto záhy kupce,
ale musel čekati leta, než se mohl statku varpalot-
ského zbaviti. To stalo se teprve před půl druhým
rokem. Dne 1. října 1911 koupili jej dva rumunští
obchodníci bratři Nosku a Samuel Beligradeanu-
ové z Kraljeva. Kupní cena obnášela 2.450.000
Kupci však záhy seznali, že provedli špatný ob-
chod a pomocí agentů snažili se statek prodati. By-
li ochotni zbaviti se ho se ztrátou 200.000 až 300. 000
korun. Agentům se však statek prodati nepodaři-
Io. V letě minulého roku následkem sprostředko-
vání jednoho nebo několika poslancs vládní strany
zahájil ministr honvédů vyjednávání o koupi val-
palotského statku prochoavédské dělostřelectvo
dne 14. února tohoto roku uzavřena mezí jeho ma-
jiteli a ministrem honvádů kupní smlouva, která
zapsána byla u vesprimského knihovního úřadu
pod č. 1276/1913, dle které přešel statek za
5.490.000 K v majetek státního eráru. Tento „ob-
chod“ prozradil včera „Pesti Napló“, který prý se
od agentů bratří Beligradeanuových dověděl. že
tito obdrželi za statek pouze 2.450.000 K a že jsou
rádi, že z tohoto obchodu vyvázli se zdravou kůži.
Je nyní otázka, kam se poděla provis
3.400.000 K: zdali do pokladny vlád n
strany nebo do kapes poslanců-spro-
středkovatelů. Jako sprostředkovatele př
této panamě jmenoval „Pesti Napló“ poslance dra.
Leopolda Vadasze, jmenovaného před krátkou
dobou státním sekretářem v ministerstvu sprave-
dlnosti, bývalého vinaře.
Dr. Vadasz, který byl do nedávna obecně a ze-
jména v politickém životě neznámým venkovským
advokátem, náleží k těm, jejichž mandáty získány
byli státními penězi. Ladislavem Lukáscem na
volby vynaloženými. Dr. Vadasz, který stal se po-
slancem teprve před třemi roky, vynikl jako
nohsleda Tíszův tím, že minulého roku podal ná-
vrh na zostření jednacího řádu ve sněmovně. D -
sud vědělo se o něm, že odměněn byl za to tím
že jmenován byl státním sekretářem, ale nyní s
#31
alto_textblock
#31
Z rakouské díplomacie.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“
sděluje: Dovídáme se, že Jeho Veličenstvo císai
udělil c. a k. generálnímu konsulovi ve Skadru A
ryt. Zambaurovi rytířský kříž řádu Leopoldo-
va, konsulovi v Janině Konstantinu Bilinské-
mu titul generálního konsula, konsulovi v Drino-
poli Maxovi ryt. Herzíeldovi a konsulovi Ji-
římu D. Potterovi, přidělenému vyslanectví
v Mexiku, řád železné koruny třetí třídy.
#32
alto_textblock
#32
Nový vojenský přidělenec.
Z Vídně, 17. května. (K. k.) „Fremdenblatt“
píše: Jak se dovídáme, byl plukovník generálního
štábního sboru Evžen Straub, přidělený nyní služ-
bou zeměbraneckému pěšímu pluku čís. 5 v Pulii
jmenován vojenským přidělencem u velevysla-
nectví v Kodani a Štokholmě s úřadním sídlem ve
Štokholmě. Toto jmenování je novinkou. Místa vo-
jenského přidělence v Kodani a štokholmě dosud
nebylo.
#33
alto_textblock
#33
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. května. [K. k.) „Wiener Zeitung“
oznamuje: Ministr vnitra jmenoval universitního
asistenta Ph. Mr. Františka Klabzubu v Praze
asistentem všeobecného ústavu ke zkoumání po-
travin na české universitě v Praze. — Ministr
spravedlnosti jmenoval vrchního kancelářského
přednostu krajského soudu v České Lípě Františka
Luderera kancelářským ředitelem, ponechav
ho na jeho služebním místě.
Výminečné zákony pro Elsasko a Lotrinsko.
Ze Štrasburku, 17. května. [„Arb. Ztg.“
V zasvěcených kruzích se proslýchá, že při
výminečných zákonech pro Elsasko a Lotrin-
sko jde především o to, aby spolčovací právo
bylo tak obmezeno, by zemská vláda nabyla
práva pouhým nařízením rozpouštěti spolky
které bezpečnost a vnitřní klid země ohro-
žují, nebo svůj obor působnosti stanovami
vytčený překročují. Rozpuštěním jsou bezpro-
středně ohroženy francouzské spolky vyslou-
žilců, spolky býv. cizineckých legionářů
spolek „Souvenier d'Alsace-Lorraine“. Zo-
stření tiskového zákona postihnouti má fran-
couzské časopisy bez rozdílu, jsou-li tištěny
v zemi, nebo v cizině, především však časo-
pis „Journal d'Alsace-Lorrain“, který bude
hned zakázán.
#34
alto_textblock
#34
Volby do pruské sněmovny.
Z Berlína, 17. května. (Volby voličů do pruské
poslanecké sněmovny.) Dosud bylo zvoleno: 122
konservativci, 41 volný konservativec, 54 národní
liberálové, 24 členové strany lidové, 93 členové
středu, 4 Poláci, 2 Dánové a 7 sociálních demokra-
tů. Je nutno 25 užších voleb, jichž se záčastní 14
národních liberálů, 9 konservativců, 8 členů strany
lidové, 8 soc. demokratů, 5 volných konservativců.
3 členové středu, 1 člen zemědělského svazu, 1 Po-
lák a 1 německý sociál.
Konservativci získávají 7 a pozbývají 9, voln
konservativci získávají 1 a pozbývají 5. národní
liberálové získávají 8 a pozbývají 3, strana lidová
získává 4 a pozbývá 4. střed získává 2 a pozbývá
4. sociální demokraté získávají 1 a Poláci pozbývají
1 mandátu.
#35
alto_textblock
#35
Řádění anglických sufražetek.
Z Londýna, 17. května. V Eastbournu pokusily
se sufražetky zapáliti kostel sv. Anny. V kapli na-
lezena byla puma a několik náhrobků bylo zničeno.
Také v Avlesbury nalezeny byly pumy. V Nor-
wichu vytlučeno bylo 50 velkých výkladních skřiní.
Nalezena byla též puma s přípisem sufražetek, že
pro dobu nejbližší chystány jsou ještě mnohem
větší násilnosti.
Kanada na anglické dreadnoughty.
Z Montrealu, 16. května. (K. k.) Lodní před-
loha, dle níž Kanada poukazuje své m a-
teřské zemi 35 milionů dolarú na stav-
bu tří dreadnoughtů, byla dolní sněmovnou
schválena ve třetím čtení.
Plavba anglíckých královských manželů.
Z Londýna, 16. května. (K. k.) Obrněné křižá-
ky „Warrior“ a „Achiles“ dostaly rozkaz vyplouti
v úterý s královskou jachtou „Viktoria and Al-
bert“, vezoucí královské manžely do Vlissink.
Z arménského shromáždění.
Z Cařihradu, 16. května. (K. k.) Bývalý mi-
nistr zahraničních záležitostí Noradunghian
byl zvolen předsedou arménského národního shro-
#36
alto_textblock
#36
máždění
#37
alto_textblock
#37
Z říšské dumy ruské.
#38
alto_textblock
#38
Z Petrohradu, 16. května. (Spb. Ag.) Hosudar-
stvenná duma zabývala se dnes dvěma dotazy na
ministra zahraničních záležitostí po ztýrání Petra
Vasiljeva v Rumunsku a ve Vídní zatčeného inže-
nýra Alechina. Hr. Bobrinský prohlásil jménem in-
terpelantů, že odvolává první dotaz vzhledemk
úplnému zadostiučinění, jež dala rumunská vláda.
a k němuž si blahopřejí s živým přáním, aby byl
zachován nejlepší poměr k rumunskému národu.
Druhý dotaz byl přikázán komisi, ježto byla od-
volána žádost za pilné projednání.
#39
alto_textblock
#39
Tarifní otázka ve Spojených státech.
Z Washingtonu, 16. května. (K. k.] Senát za-
míti 41 proti 36 hlasům návrh republikánů, který
žádá, abyfinančním výborem byli interesenti vy-
slechnuti o tarifní otázce.
#40
alto_textblock
#40
Politická hlídka.
#41
alto_textblock
#41
Agrárníci v opposicí.
#42
alto_textblock
#42
Klub poslanců českoslovanské strany agrární
na radě říšské usnesl se změniti svou dosavadní
taktiku vůči nynější vládě a pro postup opposiční
získati ostatní strany české.
Toto usnesení vykládá dnes „Venkov“ na
dvou místech: v úvodním článku a v telegramech.
V úvodniku konstatuje, že pro postup oppo-
siční se agrárníci rozhodli po dlouhých a bedlivých
úvahách, nikoli z pouhého politického rozmaru
nebo k vůli agitačnímu manévru. Proč agrárníci
přecházejí do opposice, vykládá „Venkov“ v pod-
statě takto: nynější vláda jedná tak, jakoby byla
jen kabinetem německých nacionálů, přispěla na
pomoc německým obstrukčníkům na sněmě českém,
odpírá jakoukoli pomoc zemským financím českým
a vzpírá se i proti snaze zemského výboru českého.
#43
alto_textblock
#43
TÝDENNÍ REVUE.
#44
alto_textblock
#44
Ve „Věstníku Pora dního sboru če-
ských okresů“ (III., č. 4.) dokončil prof. dr
V. Simák svou podnělnou stať „Vlastivědn
úkoly samosprávných sborů“. Jemu opo-
rou veškeré kulturní práce, zejména osvětové a do
jisté míry i národni, jsou úkoly vlastivědné. Vlasti-
vědou rozumí soubor nauk k poznání vlastního do-
mova, tedy obce a kraje (okresu). Poznání má vésti
k lásce a láska k snaze o povznesení a zvelebení
zúčtovati s minulostí i přítomnosti, aby jasno bylo
co činiti pro budoucno. Ideálním cílem by tedy bylo
sebrati, spořádati, vyložiti nebo vypsati všecko
co podává obraz kraje i života v minulém vývoj
i v přítomném stavu, a to co nejhlouběji a v roz-
sahu co nejširším. Dále postarati se o zřízení vše-
ho, čím by stav tento do budoucna se utěšeně roz-
víjel a zdokonaloval. Jak může se na činnosti té
zúčastniti samospráva? Dr. Šimák požaduje tu, aby
každý okres vydával svůj věstník, v němž by byla
zaznamenávána, vysvětlována šíroké veřejnosti a
propagována všechna práce okresní, tedy i osvětná.
Dále mějž každý okres fi větší obec] svůj trvalý
vlastivědný lond, rozmnožovaný pravidelnou roční
dotací a posilovaný stále roční podporou místních
peněžních ústavů. Pracovníky našla by samospráva
v místních osvětových odborech nebo museích. Po-
drobný a jednotný program mělo by vypracovati
ústředí, jež by mohlo a mělo také vydávati soubor-
né dílo, podávající soustavný a jednotně pracovaný
popis všech okresů: Českou Vlastivědu. V programu
práce místní, konané po jednotlivých okresích, by
předem bylo pořízení dobrých okresních map, vel-
kých a přesných, podrobných, úplných, o správném
českém názvoslovi. V pěči o zachování památek
mělo by ústředí postarati se o dobrovolný závazek
všech obcí, aby bezpodmínečně zachovávaly vše
cenné ze svého majetku stůj co stůj, co se zacho-
vati dá, třeba s obětí. Při soukromých stavebních
památkách mohly by obce při udílení stavebniho
povolení působiti pro zachování starého rázu. A kde
toho docíliti nelze, lze aspoň uložiti stavebníkovi.
aby před zbořením dal poříditi fotografické pohle-
dy, plány, řezy, po případě i detailů stavby pů-
vodní pro městský archiv, tak, aby aspoň obraz
byl potomstvu zachován. U movitých památek má-
že samospráva působiti k tomu, aby byly uloženy
bezpečně v některém řádně spravovaném museu
místním nebo ústředním: to bude zejména při pa-
mátkách obecních, cechovních, které namnozeu-
vázly v rodinách posledních cechmistrů, jimž ovšem
#45
alto_textblock
#45
nenáleží, a někdy i při pamálkách kostelních. Mi-
mo to měly by okresní úřady ročně, nejlépe vžly
na jaře, než počínají práce stavební a polní, vydá-
vati poučení o potřebě, hlásiti vždy hned všechny
nálezy a nezcizovati je — jakož i jiné památky —
lehkomyslně a bez předchozí prohlídky znalcem
Rovněž měla by samospráva se účastniti i ochrany
památek přírodnich. Písemné památky, knihy a li-
stiny bývalých archivů městských a cechovních by-
lo by nejlépe uložiti v nejbližším, bezpečně opatře-
ném archivu krajinském nebo v archivu zemském.
Obcím, které mají větší archivy a chtějí je samy
opatrovati, mělo by býti neodbytnou povinností dá-
ti archivalie své i do pořádku a otevřiti je věde-
ckému bádáni. Tu pak je nezbytno, aby zařadily
do svého rozpočtu přiměřenou sumu k tomu, a aby
povolaly odborného pracovníka, který by listiny
knihy spořádal a vědecky zpracoval. S tím by bylo
spojeno i sepsáni místních dějin. Časem bylo by
dobře založiti veřejné archivy krajské, které by
byly filiálkami archivu zemského a jež by soustře-
dovaly listinné památky svého kraje a sbíraly i
opisech) materiál k jeho historii. Konečně za sou-
činnosti samosprávy mohly by vznikati i okresní
síně umělecké, jež by měly cíl historický (sebrati
všecky doklady umění lidového a všecky doklady
k uměleckým dějinám kraje) a lidovýchovný: buditi
stálou výstavkou dobrých reprodukcí, a kde bylo
by možno, i originálů, umělecký vkus lidu. —v
ostatním obsahu čísla je: Memorandum Poradního
sboru českých okresů v král. Českém o úpravě slu-
žebních poměrů lékařů a správních úřadníků vše-
obecných veř. nemocnic. — Zprávy o schůzích. —
Samosprávný kurs. — Praktické případy. — Různé
zprávy. — Z literatury.
#46
alto_textblock
#46
„Zábavná a poučná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodo-
myslné (v č. 9. roč. 1913) článkem dra. J. Tho-
na přináši dobrý impuls pro organisaci kultuvní
práce stranické. Ve stati „Kulfurní politi-
ka“ ukazuje dr. Thon, jak je národní strana svo-
bodomvslná angažována ve vší osvětné práci ná-
rodní — namnoze již tím, že je držitelkou politické
moci v obcích, okresích a pod. Tim rozhoduje
mnohých věcech politiky školské a o přemnohých
potřebách lidové osvěty, o směru a ztělesňováni
snah lidovýchovných. Lze proto co nejvřeleji víta-
ti myšlenku, která se vyskytla a která, jak doufá-
me, záhy bude uskutečněna: aby národní strana
svobodomyslná svolala sjezd svých kulturních pra-
covníků, a opírajíe se o svou stále zdokonalovanou
organisaci politickou, účelně vybudovala a regulo-
#47
alto_textblock
#47
vala i svoji činnost osvětovou. Není o tom pochyby.
že školství, jak se nyní jeví po našich městech
a městečkách, jest namnoze dílem „mladočeských
radnie“ a že to byli příslušníci národní strany svo-
hodomyslné, kteří dávali prvé podněty k zakládání
divadel, knihoven a pod. Bude míti tedy zamýšlený
sjezd předně úkol retrospektivní: rozhlédnouti se
po vykonané práci, opříti se o statistický přehled.
a na základě této revue vytýčiti i úkoly další a dle
nich vybudovati i vnitřní organisaci kulturní práce.
To by byla druhá půle programu. Bez všeobecných
hesel, bez dlouhého theoretisování přistoupiti k či-
nům; soustavně se orientovati v kulturních potře-
bách jednotlivých měst a krajů, vstoupiti v těsný
styk se samosprávnými a poslaneckými kruhy, dá-
vati jim materiál, informace a pod. Jest přirozeno,
že se časem vytvoří soustavná siť „kulturních od-
borů“ janalogicky dle živnostenských a j.), spiatých
odborem ústředním, že snad bude se organisovati
i pravidelné informování listů krajinských o vše-
obecných snahách a potřebách osvětových atd. T
vše jsou již otázky rázu vnitřního, které teprve
časem dle potřeby se vyřeší. Prozatím lze vyslo-
vili přání, aby se zamýšlený sjezd dle možnosti
záhy uskutečnil, ať už samostatně, ať ve spojeni
s jiným, příbuzným (samosprávným).“ — „Přiloha
mimo to obsahuje: Dr. F. Šelepa. Zpět do středo-
věku? — G. R. Opočenský. Máje. — Jules Lemai-
tre. Dva svatí. — Fa Presto, květinová výzdoba.
#48
alto_textblock
#48
V měsíčníku „Nové zdravi“ (I., č. 4.) píše
dr. Otakar Zuna vřelou kapitolu pro sblížení
moderního, městského člověka s přírodou, vzdu-
chem a sluncem. V úvaze „Jaro a zdraví“ uka-
zuje, ač je třeba otužovati se, že je příliž jedno-
stranné a proto někdy i škodné obvyklé otužo-
vání pouhým omýváním studenou vodou. „Člověk.
jenž povoláním svým vázán je na dusný příbytek
neb místnosti, obvčejně málo svěžího vzduchu
chovající, každou prázdnou chvilku užij k pro-
cházkám do šíra, za tepla i sychrava, za slunce
i deště, za každého počasí. A pak zvykne tělo všem
změnám atmosféry a znenáhla se otuži a jistě do
pevna.“ Ale vzduch nelze vyhledávati jen venku.
mimo domov. I doma, v příbytku má míti právě
městský člověk dosti vzduchu a světla. Či není
pravdou výrok Juilleretův, že tuberkulosa je ne-
mocí temnoty? Již proto, nebylo-li by ideou vzne-
šenou k tomu positivně pracovati, aby nemožny
byly všecky ty podzemní byty, brlohy i kutlochy
tmavé, v nichž vlivem okolnosti tak mnozí synov
lidští nuceni jsou tráviti dny života svého, když
odpočivaií nebo spl? Nebylo by to krásné, vzne-
#49
alto_textblock
#49
šené, docíliti jednou, aby všichni lidé, bez rozdílu
slavů, dobře bydlili v příbytcích zdravých, vzduš-
ných, světlých — v domcích skrovných třebaa
skromných, ale dle zásad zdravovědy postavených
— ať již nákladem veřejným či soukromým? Vv-
platil by se náklad takový; neboť povzneslo by
se tím a posílilo zdraví lidu, který by náklad ten
stonásobně zúročil.“ — „Nové zdraví“ dále po-
dává: Dr. Norbert Havel. Píšťany. — A. B. Svoj-
sík, Fysická výchova skautů junáků. — Prof. dr.
Vl. Mladějovský a cís. r. dr. Ant Pohorecký. Léčba
lázeňská doplňuje léčení. — Dr. Vratíslav Kučera.
Úvaha jazykozpytná. — Rozhledy ve školním zdra-
votnietví. — Rozhledy ve fysikální léčbě. — Lé-
kařské pokyny. — Literatura.
#50
alto_textblock
#50
„Náš Směr“ věnoval své poslední číslo (IV.
8.) celé lidov, ornamentu. Přináši 16 světlotiskových
tabulí, předvádějících prvou část díla prof. E. K.
Polanta „Sbírky motivů lidového or-
namentu“. Slovní doprovod napsal K. Pelanti
„Národní ornament a dnešní doba
Soudí, že „lidový ornament chová v sobě ohromnou
sílu obrozujícího života pro ornament dneška,
ornament účelný, správný i krásný a tak i národní,
bude-li národem upotřeben“. Ornament lidový uči
stylisovat: svou jednoduchou methodou pamětní
uspořuje často velkou kreslířskou námahu styli-
sace: — dále učí komposicí a třetím velkým po-
učením jeho je barva. „Národní ornament chová
v sobě veliké sily tvárné. Ovšem nesmí býti bez-
duše jen kopírován, neboť pak by to byl stejný
stupeň, jako kreslení arabských a perských orna-
mentů, bývalých to mučidel všech kategorii škol
Ale je třeba nejprve jej okreslovati pro pamět
jeho vzorů a pak může býti kresleno v jeho duchu:
v jeho jasné, svěží a jemné stylisaci, v jeho při-
padné a důvtipné komposici, v jeho radostnéa
jásavé barvě. Tím by nabyla se správná cesta
mezi zbožňovateli národního ornamentu, jimž hrozí
nebezpečí, že upadnou nekriticky v jeho otroctví.
a mezi odpůrci, kteří z odporu proti lidoznalecké-
mu přepietí odhazují národní ornament vůbec.
Tím je také dáno stanovisko výběru E. Pelantova
jeho tabule lidových motivů ornamentálních nejsou
tedy sbírka předloh, ale knihovnička uměleckých
citátů z dílny našeho lidu. Záleží pak na těch,
kdož citáty ony si přečtou, t. j. umělecky prožijí
zdali bezduše jimi nebudou se oháněti, aneb zdali
pochopí cenné pravdy v nich skryté a pak zaži-
tými myšlenkami dojdou na výšiny, kde citátů
není třeba a kde jejich vlastní slova-díla pak i
zaslouží, aby byla citována“.
#51
alto_textblock
#51
Týdenník „Národ“ (VI., č. 19.) přináší stále
časovou výstrahu „Něco o vynálezech a v v-
nálezeích“. Roztřiduje dobře vynálezce v tech-
nickém slova smyslu na ty, kteří hledí zdokona-
lovati to, co prostředí, v němž žijí, po výrobní
stránce přináší, nebo vyplňovati na základě dů-
vtipných poznatků a vlastního vnitřního vznětu
mezery v techickém konání lidstva se vyskytu-
jící. Tato kategorie vynálezců pracuje pravidlem
s plným nebo částečným alespoň úspěchem, což
nikterak nelze tvrditi o další třídě vynálezců, kteří
snaží se řešiti problémy jim původně celkově cizí.
nebo vzdálenějším vlivem nějským, jako na příklad
náhodnou rozmluvou nebo čtením tištěných pojed-
nání v mysl jejich vniknuvši. Z vynálezců tako-
vých rekrutuje se ponejvíce třída lidí, mařících
bezhlavým přemýšlením vlastní čas na místě vy-
užití téhož ke zdravé prácí, a nezřídka stávají se
z nich i vynálezci ze řemesla, kteři jsou velmi
nebezpečni majetku dobrovolných spojenců, kte-
rých pravidlem ku peněžní podpoře svého bez-
úspěšného snažení vyhledávají. Poslední a nejža-
lostnější kategorii vynálezců tvoří ti, kdož míní
rozumem svým zvrátiti jim nepochopitelné řádya
zákony přírodnil Patří sem v první řadě četní kon-
struktéří t. zv. perpetuum mobile čili různých sa-
mohybů, samočinně jdoucích a při tom sílu vydá-
vajících motorů atd. Lidé takoví jsou vskutku po-
litování hodni, bývají hluchými ke všem rozum-
ným rozkladům a domluvám a promaří ve své my-
slitelské vášni svůj čas, cizí i vlastní penízea
pravidlem též duševní své zdraví. Usměrněný
a místný vynalézatelský důmysl jest samozřejmě
požehnáním pro hospodářský vývoj lidstva, ale
naopak vynalézavost řemeslná nebo chorobná pů-
sobí v tomto směru velmi škodlivě. Proto „Národ“
radít kdo má novou myšlenku nebo ten, kdo
hodlá vynálezce nějakého podporovati finančně,
zeptej se v čas na věc důvěryhodného a nestran-
ného technického odborníka. Ústavy pro zvelebo-
vání živností, odborné školy a jiné veřejné lnsti-
tuce skýtají dnes k tomu dosti příležitosti. — „Ná-
rod“ dále obsahuje: Technologické průmyslové
museum v Praze. — Změny ministerského nařízení
o konc. živnostech k výrobě a rozvodu elektřiny.
— Politická kronika. — Ze živnostenského odboru
strany. — Živnostenský a obchodnický Věstník. —
Rozmanitosti. — Ze živnostenského života spole-
čenstevního a spolkového. — Zprávy. — Národo-
hospodářská hlídka. — Technické rozhledy. —
Výstavy. — živnostenské soudy. — Feuilleton.