ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f4b0ebf0-fd95-11e8-8d10-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 13
#1 alto_textblock #1
Dne 5. dubna 1900.
#2 alto_textblock #2
KATOLIC LISTY.
#3 alto_textblock #3
Číslo 93. Strana .
#4 alto_textblock #4
vědí právě na tyto otázky, mluvíla by tak, jak by to pořadatelům asi nebylo po chuti; ukázala by ve- liký vliv náboženství na mravní poměry. Otázky kla- dené prozrazují, že pořadatelé přejí si míti jiné resultáty.
#5 alto_textblock #5
Sociální obzor. + Dozvuky stávky uhlokopů. Z Plzně, 4. dubna. (T. k.) Jelikož se až na několik dělníků na Bayerově šachtě u Staňkova na všech šachtách pracuje normálně, bylo dnes vojsko odvoláno z ce- lého stávkového obvodu, ale četnictvo ještě pone- cháno na místě. — Z Kladna, 4. dubna. (T. k.) U stávkujících lze pozorovat dost stísněnou náladu. Podpora je malá svobodní stávkující dělníci dostávají týdně nanejvýš 4, ženatí 6 korun. Dnes ráno sjelo 1600 dělníků. Stávkuje ještě 1706 dělníků nebo 52.4 proc. z ranní střídy. Nejvíce stávkujících jest na šachtách rakousko- uherské společnosti státní dráhy. Na šachtách Pražské železářské společnosti pokročilo v těchto dnech těžen tak, že nyní bylo možno zahájit výrobu v nejdůleži- tějších odděleních jak u železáren, tak i v huti » Poldi.« Hostinským a kořalečníkům bylo nařízeno, že musejí zavírati místnosti již o 7. hodině večerní. Rovněž tak bylo zapovězeno konati taneční zábavy v těch obcích, které horníci hustěji obývají, poněvadž se stále množí trestné činy, které páchají stávkující v pozdních ho- dinách večerních a v noci, jako vytloukání oken, vy- hrožování pracujícím dělníkům a úředníkům, pokusy žhářství, ohrožování ranami z revolverů a pistolí, há- zení kamením, přepadání a pod. Tento zákaz bezpeč- nosti nemálo prospěl.
#6 alto_textblock #6
ním na místodržitelství. Pro jarní dobu chystá spolek řadu zajímavých vycházek po Staré Praze a zejména na ohrožený židovský hřbitov je projektována vy- cházka na dobu, kdy pokvete bez a jeho bílé květy učiní ze hřbitova rozkošnou zahradu. Na druhý týden bude se konati členská schůze, na program položena přednáška p. dra Jeřábka »o úpravě Malé Strany, zejména náměstí«. * Spolek magistrátních a obeeních pomoc. úředníků král. hlav. města Prahy konati bude mimořádnou slavnostní valnou hromadu v neděli, dne 8. dubna t. r. o 10. hod. dopol. na Staroměstské radnici, II. patro č. dv. 34. Na pro- gramu jest: Návrh správního výboru na jmenování slovut. P. T. p. JUDr. Vladimíra Srba, primátora král. hl. města Prahy, za zásluhy humanity za prvého čestného člena spolku.
#7 alto_textblock #7
Divadlo. kanceláře Národního divadia. Dne se dává Delibesova komická opera »Král to řekl«. (2. čtvrt. předpl.) — Ustanovená na dnešek Suppéova opereta »Fatinica« není možná, poněvadž pí. Olivová stižena jest kat.rrhem. — Zítra jest Rossiniova opera »Vilém Tell«. — V sobotu vystoupí naposled pan Jiří Bittner jako host a sice opět jako Chevrial ve Feuil- letově dramatu »Pařížský román«. — Dumasovo drama »Cizinka«, ve kterém měl p. Bittner ještě vy- stoupiti, není tou dobou možno, dílem k vůli choro- bám pp. Seiferta a Šmahy, k vůli nimž nemohly se díti zkoušky, dílem k vůli dovolené, kterou po svát- cích nastoupí pí. Laudová k pohostinským hrám v Záhřebě. — V činohře počnou dnes zkoušky ku hře Maxe Dreyera »Zkušební kandidát« — V opeře jsou denně zkoušky ku Glinkově opeře »Ruslana Ludmila«, kterou regisseur p. Polák zcela nově sce- nuje. — Ku slavnosti V. J. Tomáška poslaly po- zdravný telegram také učitelky měšťanské dívčí školy ve Skutči.
#8 alto_textblock #8
»Stabat mater«, jehož původní rukopis chová prý knihovna oxfordská. Z Anglie d'Astorga vrátil se do Německa, navštívil Prahu, Vratislav, Vídeň; ve Vra- tislavi byl přítomen r. 1716 provedení své opery Dafné. Poslední leta života svého trávil v nezjiště- ném klášteře pražském, kdež 31. srpna 1736 zemřel. Kdo míníš tudíž poslechnout si to vehkolepé dílo, přijď a poslechni ty mladé nadšence.
#9 alto_textblock #9
Literatura. Posudky. P. J. Roothana: Návod k rozjímáuí, Z latiny pře- ložil a poznámkami opatři Th dr. A. Kubíček. Cena 40 hal. Nákl. pap. knihl, ben. rajhr. Brno. Malá knížecka sice, ale přináší na 62 stránkách tolik látky zajímavé a potřebné, jíž se nevyrovnají celé knihy po mnoha itech stránkách. Blah. Tomáš Kempenský přirovnal rozjímání pokrmu duše a v kni e této se nám podává návod jak se tento nezbytný pokrm připravuje. P. J. Roothan, ge- nerál řádu Tovaryšstva Ježíšova (1785—1853) podává nám tu návod, kterým bychom se dodělali daru rezjímání. V prvé části »Čeho dbáti před rozjímáním« uvádí přípravu vzdálenou a blízkou, v druhé »Čeho dbáti při rozjímání« rozděluje roz- jímání samo na úvod, střed a konee a mluví pak v třetí části o tom, čeho dbáti po rozjímání, totiž o zpytovánía opakování. Nelze ani zdaleka naznačiti bohatství rad a my- šlének v těchto kapitolách obsažených, zvláště střed rozji- mání, celý postup proveden do podrobna. Dp překladatel opatřil překlad svůj cennými poznámkami. Překlad se velmi pěkně čte. Knihu tuto dopo učujeme každému co nejvřeleji. Vzpomínky na vlasť českou v Italii. Kdo rád má svoji vlasť, všude ji hledá, i v krajích vzdálených a snaží se nalézti něco, co souvisí s dějinami národa, ať již ra- dostnými, ať smutnými. Též Italie skýtá nám mimo krásy své světoznámé, také rozmanité vzpomínky na naši českou vlasť. Jsou to mimo jiné město Feltro se svým freskovým obrazem představujícím Karla IV s chotí Annou Svídnickou, v Benátkách a zvláště v Římě, kde jest česká kollej, náhrobek biskupa Jenštejna a j. Všecky tyto památky jsou sestaveny ve spísku »Vzpo- mínky na vlasť českou v Italii«, který se hodí velice dobře poutníkům do Říma. Stojí 1 K u dp. prof. dra. Aloisa Ko- líska v Hodoníně. Gulliverovy cesty do země trpaslíků a obrů. Vypravuje H. Senický. (Sv. 35. Kytice.) Cena 50 kr. J. L. Kober Živá obrazotvornost dětská hledá se zálibou fantastickí líčení cizích krajů báječných. K těm náleží i tato nám již z dětských let známá kniha líčící všechny ty okolnosti po- divuhodné, v nichž octil se Gulliver na ostrově maličkých Liliputánů, u nichž slul pro velikost svou »člověk hora« a pak v zemi obrů, kde tráví na dvoře královském v Brobdi- gnaku. Líčení jest živé, není rozvláčné a dospělejším dětem přiměřené, jež také dobře pobaví.
#10 alto_textblock #10
Spolkový věstník. ** Katolicko-politická jednota pro Če- choslovany ve Vídní a Dol. Rakousích uspo- řádala v neděli, dne 1. dubna t. r. spolkovou schůzi v sále p. Fr. Fuchse, III. okr., Rennweeg č. 71 o 2. hod. odp. za účastenství více než 200 osob. Schůzi zahájil místopředseda p. Jos. Pávek, načež promluvil místo onemocnělého p. JUDra. E. Polešovského, p. J. Šuš, předseda Jednoty, o sčítání lidu. Pravil, že sčítáním lidu má se poznati obec, vlasť, stát, a tudíž že jest velmi důležito a se šlechetnou povahou člo- věka souvísí, aby přihlásil se ke svému národu. My, katoličtí Čechové, chceme ukázati, že dobrý katolík jest též věrným vlastencem. Vlasť ctíti, přikazuje nám naše náboženství, sám Bůh, my katolíci víme, že bychom se prohřešili. Zmiňuje se pak o tom, že jest nesprávno, aby se na základě »obcovací« řeči po sčítání lidu ustanovoval počet příslušníků národů v říši. Žádal všechny přítomné, by do sčítacích archů zapsali se jako Čechové, a dále poučení, jak s archy těmito zacházeti. Když všichni se přihlásíme k národu českému, tedy teprve dokážeme, že jsme velikým ho- spodářským činitelem ve Vídni, že jsme zastoupeni velikým procentem v obyvatelstvu města Vídně. V témž smyslu promluvil p. Kostka. Na to promluvil p. Fr. Štěpánek, místopředseda Jednoty »O významu soc. otázky«. Vyložil nynější poměry sociální, vznik sociální otázky, její příčiny: strojovou velkovýrobu a liberálně-kapitalistickou soustavu. Vidíme na jedné straně massy ujařmeného a vyssávaného lidu — na druhé straně kapitalisty. Promluvil o zřízení cechůa jejich výhodách v dobách minulých. Cechy byly zru- šeny, prohlášena svoboda, ale falešná, řemesla zničena tím, že mohl každý býti bez učení řemeslníkem. Mu- síme dbáti, aby dělníku zaručena byla jeho mzda. Řemeslník ať je pánem svého řemesla a rolníkuat náleží jeho statek a ne židovi. Musíme se starati, abychom svého volebního lístku každý řádně vyu- žitkoval, neboť jen tím, že jej řádně využitkujeme, dostanou se do parlamentu mužové rozšafní, moudří a spravedliví, kteří nám též spravedlivé zákony pro- vedou. My chceme, aby zásady náboženské zavládly ve veřejném životě. — Po té přihlásil se o slovo p. J. Horák, jednatel Jednoty, a vyvrátil neslušnou zprávu jistého listu, načež promluvil několik slov ke »sčítání lidu«. Po té hovořili ještě pp. Štěpánek, Kostka a Šuš, načež schůze provoláním »Slávy!« sv. Otci a J. Veličenstvu zakončena. F. H—zka. *Z klubu »za StarouPrahu«. Činnost klubovní dosud málo se obráží ve veřejnosti, ale tím intensivnětší je práce uvnitř, najmě v kruhu domácí rady. Všechny otázky časové a důležité, jež týkají se změn na trářnosti Prahy jsou důkladně probírány, nic nesmí ujíti pozornosti, co by poškoditi mohlo zájmy, jež spolek hájí. Tak zejména na přetřes uve- deny: úprava radnice a její okolí, úprava Sirkové ul., ohrožení starého židovského hřbitova, zamýšlené zru- šení botanické zahrady na Smíchové, zvláště důkladně projednána úprava Malé Strany. Mimo to debatováno mnoho o elektrických drahách, jakož i reorganisaci stavebního úřadu pražského. V záležitosti Karlova mostu podán s úspěchem protest proti vrchnímu ve- dení elektrických drah a proti zrušení valné části ži- dovského hřbitova obrátil se spolek zvláštním podá-
#11 alto_textblock #11
Hudba. Emanuel d'Astorga. Mluví se leckdys o úpadku umění, zvláště o úpadku kostelní hudby. Kdyby tomu tak bylo, nebylo by to ku podivu. Do divadel chodí lidé bohatí a zámožní — a divadlům dostává se i podpory zemské — do kostela chodí většinou chuďasové. Tam mají snad ti chuďasové podporovati církevní umění? Myslíme, že na našem vzdělaném obecenstvu jest, aby umění podporovalo. Na květnou neděli, dne 8. dubna bude nám popřáno opět přesvědčiti se o krásách kostelního umění, jež v Rudolfinu nám sv. Jakubský sbor předvede za ří- zení řiditele kůru pan Douše. Hlavním číslem bude Emanuela di Astorga »Stabat mater«, o kterém krát- kými slovy chceme něco předeslati. Emanuel d'Astorga narodil se dne 11. prosince 1681 na ostrově Sicilii jako potomek knížecí rodiny Capece. Štaroslavná ro- dina tato dala vlasti své mnoho mužů výtečných, z nichž jedni jako státníci rozhodovali o osudech vlasti své, druzí prolévali jako vojevůdcové za ni svou krev, jiní proslavili se ve vědách. Emanuel, snad poslední potomek rodiny své, měl jako labuť pronésti rodině své zpěv poslední a proslaviti se jako skla- datel. Otec Emanuelův, Giovano Capece byl plukov- níkem císařských vojsk. Po smrti Karla II., krále španělského, jímž zesnul poslední král španělský z rodu habsburgského, povstala dlouholetá válka o posloupnictví na trůně španělském. Ludvík XIV,, král sluneční, zastával se svého vnuka Filipa z Anjou; téhož hned na počátku války prohlásil místokrál nea- polský za krále »obou Sicilií«. Šlechta sicilská však rakousky smýšlející, vyslala Josefa Capece k císaři Leopoldovi do Vídně o pomoe. Bylo však prozrazeno vše, Girolamo Capece a 4 jiní šlechtici byli na ná- městí neapolském před Castel Nuovo r. 1701 popra- veni. Manželka i syn musili přihlížeti. Náhlá smrt vysvobodila matku z další bolesti, srdce jí při popravě puklo. Syn však následkem onoho hrozného dojmu upadl v úplnou lhostejnost ku svému okolí. Avšak již pouhá jeho přítomnost byla hrůzovládcům usta- vičnou výčitkou, proto byl mladík odveden do krajiny Leonu ve Španělích, a zde odevzdán do kláštera Astorga; poněvadž jména rodinného nesměl více no- siti, jmenován odtud d'Astorga, Emanuel z Astorgy. Francesco Scarlatti, jinak neznámý, byl jeho učitelem hudby a zpěvu. Emanuel vycvičen byl na výteč- ného pěvce a skladatele, a tak dostal se ke dvoru vévody z Parmy, kdež brzy vynikl jako slavný skla- datel. Zvučný a měkký tenor jeho vnikal do každého srdce; což divu, že vkradl se i do srdce neteře vé- vodovy, krásné Alžběty Farneské, a že obapolná čistá láska okrášlila na krátkou dobu truchlý život d'Astorgův. Vévoda seznav to, poslal Emanuela do Vídně ke dvoru vznešeného příznivce hudby, císaře Leopolda. Alžběta Farnese stala se manželkou úhlav- ního nepřítele Emanuela, krále Filipa španělského. Po smrti císaře Leopolda počal stěhovavý život Ema- nuelův; byl ve Španělích, v Portugalsku, v Italii, v Anglii. Zde za 2letého pobytu složil své velikolepé
#12 alto_textblock #12
Ze soudní síně. Zločin uražení Jeho Veličenstva a člena císařské rodiny. Byl doličován případ 21letého truhlářského pomocníka Fr. Stupky, který letos dne 19. března v hostinci u Kroubů ve Zbečně popíjel »z torbony« a prozpěvoval všeliké písně. Když již dotáčeli druhý »hektor« a vše šlo na »regiments- umkosty« pana domácího Vrska z Tuříně, spustil Stupka zapovězenou píseň, následkem čehož byl za- tčen a dovezen do Prahy. V tajném líčení, jemuž předsedal pan president dr. Wokaun, byl Stupka od- souzen pouze pro přestupek opilství na 3 týdny do vězení. Veřejným žalobcem byl p. dr. Berg. Obvině- ného, jehož čekal trest jinak velice krutý, obhajoval p. dr. Žítek. Pro zprávy o procesu polenském. Od- povědný redaktor »Českého Listu« p. Auerswald a vydavatel p. J. Hejnic byli obžalováni pro uveřejnění zprávy o výsledku zkoumání krvavých skvrn na kal- hotech Leopolda Hilsnera, nalezených v židovské syna- goze ve Velkém Meziříčí na Moravě. Místo, kde kalhoty byly schovány, prozradil žurnalistům praž- ským a vídeňským Moric Izim Hilsner, bratr Leopol- dův, načež byly skutečně nalezeny ve starém kufru mezi hadry, napolo mokré a splesnivělé, ježto byly ve vodě mýdlem zaprávány. Na základě § 8. byli od- souzeni oba obžalovaní ku pokutě po 40 K, aneb ku 4 dnům vězení. Předsedal rada vrch. zem. soudu p. Stolla, veřejným žalobcem byl p. dr. šl. Pohnert.
#13 alto_textblock #13
Válka v jižní Afrlce. Kolem Bloemfonteinu sváděny jsou nyní boje téměř den co den. Nemají sice velikého a rozhodného účinku na výsledek války, ala štěstí v nich Boerům přeje. Zdá se skutečně, jakoby nyní po smrti generála Jouberta mladší v čelo Boerův po- stavení generálové počínali si rozhodněji, čileji a pod- nikavěji. Velikou ránu zadali Boerové Angličanům tím, že zničili vodopád bloemfonteinský. Docílili tím aspoň toho, že mašál Roberts bude moci vytáhnouti dále na sever daleko později, nežli původně zamýšlel. Z Londýna, 4. dubna. (T. k.) »Times« ozna- mují z Bloemfonteinu dne 2. t. m.: Pohyby nepříte- lovy prozrazují podnikavost a dokazují, že Boerové v severní části Oranžského státu jsou mocnější, nežli bylo se domýšleno. Akce Olivierova, jenž opětně ob- sadil Ladybrand, potom stáhl posily a poznovu za- bral Thabanecha, byla mistrovským strategickým dí- lem, protože využitkoval při ní výhody jediného zra- nitelného místa v posici, již zaujal maršál lord Roberts,