#1
alto_textblock
#1
Číslo 93.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 5. dubna 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Bsdkrcz, zamimsnrvoe
oxpedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopiey se
nevracejí
Hoxapečetěné reklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za S
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
UILKt
#8
alto_textblock
#8
Předplstná pro
Prahu
a donáškou do
domu:
měsíčně . . . ..
2.80
čtvrtletně . ..
8.40
celoročně.... K 23.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . . .
čtvrtletně . . . K 9.—
celoročně. .. . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . ..
2.—
celoročně. . . . K 48.—
o Areriky, Francie.
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . . . K 18.20
celoročně . . . K 52.80
Telefon redakce č. 112e.
#9
alto_textblock
#9
Slunce vychází v 5 hodin 31 minutu ráno
Slunce zapadá v 6 hodin 36 minut večer
#10
alto_textblock
#10
Čtvrtek:
Sv. Vincenc Ferr
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost
v chrámu Páně
u Milosrdných bratří od 1. až do 5. dubna.
#12
alto_textblock
#12
Zájmy rolnictva na sněmu království
#13
alto_textblock
#13
českého.
#14
alto_textblock
#14
—a. V archivu zákonodárných sborů nahro-
madí se do roka spousta návrhů, podaných jedno-
tlivými skupinami poslanců, které návrhy pak če-
kají zákonodárného řešení. Kdo pročítá na příklad
protokoly některého zasedání vídeňské říšské rady,
užasne nad spoustou podaných návrhů. Ohromná
jich většina nepřichází k projednání a spí takto
klidně spánek spravedlivých. Rakouský parlament
pro národnostní štvanice se strany radikálních
Němců a socialistů není schopen plodné práce.
Také ve sněmovním archivu sněmu království če-
ského jest nakupen pěkný počet návrhů, které če-
kají vyřízení.
Tak podali němečtí poslanci r. 1895 návrh,
který dosu projednán nebyl, a jenž zní: C. k. vláda
se výzývá, aby slavné sněmovně poslanecké co
nejdříve předložila návrh zákona ohledně zavedení
zákona pojišťování pro případ nemoci, stáří a ne-
způsobilosti k práci pro dělníky zemědělské. Návrh
podali poslanci Albl, Peschka, Steiner a soudruzi.
Návrh ten, jak vidíme, ujímá se u nás nejvíce
zanedbaného a dosud odstrkovaného dělnictva země-
dělského, které jest na tom mnohem hůře, než pro-
letariat průmyslový.
Od téhož roku 1895 odpočívá klidně návrh
poslance Horáka, Šulce a soudruhů, kterýmž se
vláda vyzývá, aby pozemkovou daň, která posti-
huje stejně sthtek zadlužený jako nezadluženýa
jako břemeno nepřiměřeně stupňuje se ještě tím,
že ukládají se na ni přirážky obecní, okresní,
zemské a školní, nahradila daní osobní ze skuteč-
ných příjmů, které statek poskytuje, a které 600 zl,
tak. zv. existenční minimum, převyšují, a daní vý-
dělkovou z provozování polního hospodářství, roz-
vrženou do více tříd, dle katastrálního výnoso.
Návrh ten je totožný, který vyslovila strana kato-
lická na svých sjezdech, aby pozemková daň byla
zrušena a zavedená stupňová daň z příjmů. Máme
tím hlavně namířeno na pohyblivý kapitál, který
se dosud veřejným břemenům, jak jen může vy-
hýbá, a přemilostivě ponechává většinu veřejných
břemen na majetku nemovitém, hlavně tedy rol-
nickém.
Konečně čeká na vyřízení své návrh poslanců
Albla, Peschka, Steinera a soudruhů na změnu če-
ledního řádu, kterým se má odpomoci nouzi o země-
dělskou čeleď. Nejdůležitější požadavky nově navr-
ženého čeledního řádu jsou následující:
Za čeledíny buďtež pokladáni pracovníci při
hospodářství buď na mzdu měsíční neb roční zjed-
Smlouva o službu nabývá platnosti, jakmile
odevzdá hospodář čeledínu závdavek. Kdož by svedl
čeledína, by nenastoupil službu, ku kteréž se za-
mluvil, má býti potrestán pokutou 15 korun aneb
vězením do 14 dnů a ručí za škodu, která hospo-
dáři z toho vzejde.
Zdráhá-li se čeledín nastoupit službu, nemaje
zákonného důvodu, bude k žádosti hospodářově dle
volby jeho buď přinucen, aby službu nastoupil, aneb
potrestán pokutou do 10 korun neb vězením do
5 dnů.
Čeledín jest zaměstnavateli svému povinen
úctou, pilností, věrností, uctivostí, opatrností, pravdo-
mluvností, pořádkem a čistotou.
Mzda budiž placena na konci měsíce. Různé
dávky, šatstvo, len, prádlo budiž dáváno na konec
Onemocní-li čeledín, má hospodář péči míti
o jeho ošetřování a léčení, byl-li čeledín alespoň
4 neděle před onemocněním ve službě, jest hospo-
dář povinen ze svého zapraviti výlohy jeho ošetřo-
váním ve veřejných ústavech ošetřovacích za první
4 neděle vzešlé. Po uplynutí těchto 4 neděl pře-
stává tato povinnost.
Dokáže-li se, že čeledín onemocněl vinou ho-
spodářovou, jest hospodář povinen pečovati sám
o ošetřování a léčení čeledína, i když by nebyl ještě
4 týdny ve službě.
#15
alto_textblock
#15
naní.
#16
alto_textblock
#16
roku.
#17
alto_textblock
#17
Odešel-li čeledín ze služby dříve, nežli čas
služby projde, nemaje k tomu zákonem stanovené
příčiny, budiž to obecnímu starostovi ohlášeno, če-
ledín takový budiž stíhán a dle volby hospodářovy
buď do služby zpět přiveden aneb potrestán věze-
ním od 4 do 8 dnů. Kdo by takového čeledína vě-
domě do služby přijal neb přechovával neb jemu
práci poskytl, budiž potrestán peněžitou pokutou
do 50 korun neb vězením do 5 dnů.
Jak vidno z těchto zde uvedených hlavních
bodů návrhu, směřuje týž hlavně na ochranu ho-
spodářů, aby nebyli na pospas vydáni svévoli če-
ledi, jak se dnes zhusta děje v oněch obcích, kde
hospodářská čeleď silně prosáklá jest morem socia-
listickým. Čtením »Záře« a socialistických listů
jest i na venkově hospodářská čeleď tak zkažena,
že ochrany té má dnes rolnictvo nejvýš potřebí.
My bychom si ještě přáli, aby do čeledního
řádu přijaty byly požadavky, aby hospodář byl če-
ledi vzorem křesťanského života, aby bděl nad du-
ševním a mravním životem své čeledi, aby netrpěl
hýření, povalování a utrácení po hospodách, aby
byl čeledi opravdovým otcem, aby chránil a pečo-
val o mravní bezúhonnost a zachovalost čeledi žen-
ské. Tím by byl na venkově veliký kus sociální
práce učiněn a blahodárné účinky nedaly by na se
dlouho čekati. Doufejme, že sněmu království če-
ského bude dána příležitost, aby o těchto důleži-
tých návrzích zájmů stavu rolnického se týkajících
pojednal a je též vyřídil.
#18
alto_textblock
#18
Zprávy politické.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 4. dubna.
#20
alto_textblock
#20
K situaci. Hned, jakmile vešlo ve všeobecnou
známost přání vídeňské vlády, aby letošní zasedání
sněmů jednotlivých království a zemí na říšské radě
zastoupených uplynulo co nejvíce klidně, hned ten-
kráte vyslovili jsme svou pochybnost, že by toto
přání bylo lze vyplniti. A skutečnost nám dává za
pravdu již dnes. Jsouť právě národnostní protivy ve
všech skoro zemích tak silné, že není možno, aby
při největší opatrnosti ostře se nesrazily a nerozče-
řily také tu nejklidnější hladinu sněmovního rokování
a jednání vlnami, jejichž vlna úpornosti pění se a
stříká co nejvíc.
Dokladem jest m. j. včerejší schůze sněmu krá-
lovství českého. Okolnost přímo melicherná vzbudila
v něm odpočívající česko-německý spor takovou
měrou, že včerejší jeho schůzi zařaditi dlužno mezi
jeho schůze nejpohnutější. Mnoho smírného oleje nalil
sice do moře náhle rozbouřeného posl. dr. Engel, ale
aby utišeno bylo, o tom pochybujeme. Předseda mini-
sterstva mohl včera až příliš jasně se přesvědčiti, že
čeští poslanci nejsou ochotni, ani také již s to, aby
také ještě nadále klidně snášeli lhostejnost vlády,
kteráž libuje si ve věčných odkladech, a hrajíc si na
vládu úplně nestrannou, obrací přece jen kormidlo
státní lodi neustále na levo. A kdyby třebas i sami
čeští poslanci chtěli to trpěti a snášeti ještě nějakou
dobu, zabránil by tomu český národ. Veliká a při
tom spravedlivá jeho věc nestrpí již žádného odkladu.
Žádá, aby co nejdříve vyjasnil se poměr jeho zástupců
ku vládě. Ať v tom či jiném směru. Jest sice od-
hodlán ke smíru, ale i k boji. A že boj ten, jehož
nevyhledává, ale jemuž se také nevyhýbá, neskončí
jeho porážkou, za to ručí jeho zdatnost, jeho od-
hodlání a jeho důvěra ve vítězství jeho dobrého a ne-
zadatelného práva.
Domnívá-li se vláda, že jeho pevně semknuté
řady rozrazí nový proud, kterým se nese nová t. zv.
»česká lidová strana«, jest na omylu. Ze semene, jež
zasela ve své sobotní a nedělní schůzi, nevykvete
žádná bylina, kteráž by se obalila květem, jenž
mohl by vládu potěšiti svou vůní. Již celé označení
strany je zárukou, že se zrodila se zárodkem smrti
v prsou. Neboť že by tato strana byla českou?
Strana, jež takřka úplně přijímá za svůj program ne-
možný, protože od českého národa nikdy nepřijatelný
svatodušní program německý? A že by byla stranou
lidovou? Strana, jež přímo vzpírá se všelikému poli-
tickému cítění a snažení českého lidu, lehkomyslně,
nevážně, ba zrovna frivolně drtíc jeho ideály, pro
#21
alto_textblock
#21
kteréž přinesl již tolik obětí a pro kteréž rozhodnut
jest přinésti ještě nové a snad ještě větší oběti?
, vidíme již v duchu ty zástupy českého lidu, které
se kupí kolem praporu t. zv. české lidové strany!
Je to mrtvě narozené děcko, po kterém nezůstane
v českém národě ani jediné stopy, ani jediné památky.
Zplodilať ji pouze ješitnost a ctižádost jedné nebo
několika snad ve svém dosavadním chtění neus poko-
jených osob, ale na takovém základě nelze v českém
národě zbudovati již pražádné strany, kteréž by ky-
nula nějaká budoucnost. Myslíme, ba jsme přesvěd-
čeni, že nenajde se v Čechách ani jediného volebního
okresu, kterýž by tomu neb onomu zakladateli t. zv.
české lidové strany dopomohl k mandátu, po němž
tak na výsost touží. Nepropůjčí se k tomu ani žádná
volební skupina páté kurie, na kterou mají zakladatelé
nové strany snad nejvíce namířeno, lépe řečeno, po-
líčeno. A to tím méně, čím více ji podporovati bude
německý, nám nepřejný tisk, a vídeňská, stejně nám
nepřející vláda!
Pocit a vědomí národnosti a vyplývajícího z něho
práva nevyrve z prsou českého národa již nikdo. Ale
také ne již z prsou ostatních slovanských národů,
kteří nuceni jsou zápasiti na zachování své národ-
nosti. Důkazen toho je událost, jež přihodila se na
sněmě štýrském. Slovinci štýrští se ho straní z dů-
vodů, jež jsou známy. Tkví svým kořenem v po-
věstné nesnášelivosti a nemístné, protože neoprávněné
panovačnosti Němcův.
Pochopujeme, že vládní tisk těžce nese sněmovní
abstinenci štýrských slovinských poslanců, ale jako
v Čechách tak i ve Štýrsku vinna je smutnými roz-
háranými politickými poměry netečnost a lhostejnost
vlády. Již i veliká většina štýrských Němců dává
celkem za pravdu Slovincům, neboť stojíc na základě
naprosté křesťanské spravedlnosti, nemůže klidně při-
hlížeti k tomu, jak německá většina štýrského sněmu,
zbudovaná jenom na základech křivého, ba ve mno-
hém směru i podvodného zemského volebního řádu,
drzou nohou šlape právo celé třetiny obyvatelstva.
Výberně naznačuje to konservativní »Gr. Volksblatt«,
jenž píše: »Dlužno říci, že nikterak se nedivíme ab-
stinenci Slovinců. Neboť způsob, jak naše sněmovní
většina chová se vůči menšině, může býti nazván
jen brutálním. Také naše strana může podati o tom
výmluvné svědectví. Chceme naprosto zapomenouti,
že mezi Slovinci a Němci jest národní protiva, tedy
jakási přirozená neshoda. Slovinci jsou docela jistě
přesvědčeni, že mohou býti a jsou také požadavky,
které kladou zásadně, které však Němci rovněž tak
zásadně musejí odmítnouti. — Leží to v povaze věci.
Ale zde běží, a to velmi význačně, o způsob boje,
jenž jest ovšem na straně naší národně- liberální
většiny vším jiným spíše, nežli slušným. V žádném
zastupitelstvu na světě nenakládáno s menšinou (i na
půdě parlamentárního mravu stojící) tak, jako se děje
ve štýrském sněmě, kde několik křiklounů vede ve-
liké slovo, ony kruhy pak, kteréž by povolány byly
působiti konejšivé, konají oněm křiklounům věrné
služby.«
»Tagpost« a »Gr. Tagsblatt« polemisují proti
manifestu Slovinců. Pochopujeme, ale myslíme, že li-
berálové a nacionálové měli by trochu také zpytovati
své vlastní svědomí. Právě ten neslýchaný způsob,
jakým chová se sněmovní většina vůči konservativ-
cům, jest pozadím, na němž tím ostřeji se odráží
obraz, jejž nakreslili Slovinci o této většině. Proto
budou nuceni tak mnozí vážní politikové, kteří by
jinak postavili se po bok Němcův, odepříti těmto své
sympatie.
»Naši liberální nacionálové, kteří pro široké vrstvy
lidu pracují tak směšně málo, chtějí právě býti
mezi sebou. Viděli by nejraději, kdyby také nás
katolické konservatice vytlačili ze sněmovny, aby
nikdo nemohl jim hleděti na prsty při jejich ko-
nání. Vyčkáváme prozatím aspoň na našem místě,
varujeme však většinu, aby nehnala věc až do kraj-
nosti. Za námi stojí lid, co zatím za většinou stojí:
170 velkostatkářů, několik set velkokapitalistů a
jenom několik tisíc měšťanův a úřadníkův. A. tito
lidé kommandují!«
Všimne si takovýchto varovných hlasů páně
Körbrova vláda a odkloní se od strany, jež jest jen