#3
alto_textblock
#3
Číslo 158
#4
alto_textblock
#4
V Praze, dne 11. června 1900.
#5
alto_textblock
#5
Ročník IV.
#6
alto_textblock
#6
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—I
Netrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěnéreklamace
jsou porta prosty
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy o dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8 h.
Telefon redakce č. 1126.
#7
alto_textblock
#7
KAIUl
#10
alto_textblock
#10
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
2.80
měsíčně. . . . .
8.40
čtvrtletně . ..
K 33.60
celoročně . . ..
Pro tuzemeko
poštou:
8.—
měsíčně. . . ..
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.... K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . .
2.—
celoročně.. .. K 48.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
lie, Belgie a Anglie:
čtyrtletně . . .
celoročně ... K 52.80
Telef, administrace 1126.
#11
alto_textblock
#11
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno
Slunce zapadá v 8 hodin 7 minut večer
#12
alto_textblock
#12
Pondělí:
S v. Barnabáše.
#13
alto_textblock
#13
Čtyřicetihodinná pobožnost
v
chrámu Páně
u sv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t m.
#14
alto_textblock
#14
Za české vysoké školy na Moravě.
#15
alto_textblock
#15
Král. Vinohrady uspořádaly včera dopoledne ve
velké dvoraně Národního domu manifestační projev
pro splnění oprávněného a dávného našeho poža-
davku, zřízení druhé české university na Moravěa
doplnění nedávno zřízené české techniky v Brně.
Schůzi o 10. hod. dop. zahájil náměstek starostův
p. stavitel Bureš, který představil pp. J. Magn.
dvorního radu prof. dra. Gebauera, rektora Karlo-
Ferdinandovy university, dále zástupce české techniky
p. prof. Hrázského a prorektora české university,
miláčka studentstva českého, hlavně mediků, p. prof.
dra. Reinsbergal
Rektor Magn. p. prof. dr. Gebauer odůvod-
ňoval potřebu české university na Moravě. Důvody
spočívají jednak v číselné statistice, jsou povahy vě-
decké, jsou to důvody mravní i důvody spravedlnosti.
Řečník zmiňuje se o slavnostech university krakov-
ské a jich významu,
V dalším zmiňuje se řečník o vývoji české uni-
versity a vyvrací za souhlasu báji o tom, jako by byl
zakladatel české university pražské Karel IV. založil
universitu německou. Řečník končí, že neustaneme se
domáhati svého oprávněného požadavku.
Pan prorektor prof. dr. Reinsberg mluví
o zřízení vysokých škol českých se stanoviska potřeb
vědy i se stanoviska národně-sociálního. Zřízení dru-
hého vysokého učení je také nutno z ohledu pro-
spěchu posluchačstva a vyučování. Česká universita
je přeplněna a povznesení a prohloubení práce vě-
decké zřízením druhé české university poslouží také
našim národním zájmům. Vždyť postavení českého
národa ve světě vědeckém již nyní jest čestné. Z a-
ložení druhé university jest nutností
a zřízení české techniky bylo jen čá-
stečným splacením dluhu, ač dluh
musí býti splacen celý, jak vyžaduje
to princip rovnoprávnosti arovnocen-
nosti. Řečník odměněn byl salvou potlesku, když
uvedl, že 6 milionů Čechů má potřebí nejméně dvou
universit — což jistě jest požadavek spravedlivý.
Pan prof. Hrázský promluvil o neúplnosti
brněnské techniky české, která nevyhovuje ani svému
účelu, ani právům českého národa.
Na to jménem komise universitní promluvil práv-
ník p. Sís, jenž pojednal o důležitosti zřízení českých
vysokých škol na Moravě po stránce národní a kul-
turní. Vždyť vysoké školy české mají na Moravě
#16
alto_textblock
#16
úkol utvořiti hlavní město české, organisovati
vědecké snažení a práce na Moravě, působiti na roz-
voj literatury a umění — zlomiti pouta ně-
mectví. Obě university budou se navzájem doplňo-
vati a tím splyne království s markrabstvím v orga-
nisovanou duševní jednotu. Řečník mluví o nepřátel-
ství vlády k Čechům a o důvodech Stremayerových
proti zřízení university.
Po té promluvil pos.. dr. Herold za klub
mladočeských poslanců. Řečník spatřuje ve zřízení če-
ských vysokých škol na Moravě veliký politi-
cký moment, otázku politické moci na
Moravě. Proto se nám nedostává splnění našeho
požadavku, ježto je patrno, že zřízením vysokých škol
českých na Moravě setřen bude falešný, ná-
silně udržovaný německý ráz Moravy.
Řečník dí, že poslanci čeští o zřízení university se
přičiní a končí: »My zahráli muziku, a po-
dle té se musí tancovat!« Bouřlivý potlesk
byl ozvěnou těchto slov.
Řadu řečníků ukončil pan Šeplavý, načež
schválena případná resoluce, v níž dožadováno se úsi-
lovně české university a doplnění české techniky na
Moravě.
Schůze po 12. hod. polední skončena.
#17
alto_textblock
#17
Zprávy politické.
V Praze, 11. června.
K situaci. V táboře levice panuje veliká mrzu-
tost, ne-li dokonce sklíčenost. Pochopitelno. Mělatě
to tak pěkně narafičeno, že potře s pomocí rytíře p.
Jaworského českou obstrukci a zatím zvrátila tato její
zákulisní intriky a podvodné rejdy jedním rázem
v nivec. Doufala, že roztříští nenáviděnou pravici a
zatím již hned v první den, v němž považovala dávný
svůj sen za uskutečněný, povstala ze tří stran bý-
valé pravice nová »strana pravice«, kteráž ne-
pochybně a dosti brzy promění se opětně v někdejší
železný kruh pravice. A konečně, aby do třetice bylo
všeho dobrého: říšská rada byla proti přání a proti
vůli levice nikoliv jen odročena, nýbrž přímo u za-
vřena. Co to znamená, označili jsme již v čísle ne-
dělním. Ale celá ta věc padá na váhu tím více, protože
vyšlo zatím na jevo, že předseda ministerstva dr. šl.
Körber byl k neprodlenému odročení říšské rady do-
nucen důvěrníky — českých poslanců! Bylo mu dů-
razně dáno na srozuměnou, že kdyby trvalo zasedání
řísské rady po diktátu levice, došlo by v poslanecké
sněmovně na věci ještě daleko horší. Důvěrníci če-
#18
alto_textblock
#18
ských poslanců nalezli v této své snaze také zá-
vazné a vydatné spojence. Byli to konservativní čeští
velkostatkáři, Slovinci a konečně sám předseda po-
slanecké sněmovny dr. ryt. Fuchs. Předseda minister-
stva z počátku vábal a nechtěl o uzavření říšské
rady ani slyšet. Ale přesvědčiv se, že situ aci
nelze skutečně udržeti a že by každým
okamžikem snadně mohlo dojíti na nějakou kata-
stropu, přivolil k žádosti těch, kdož přimlouvali se
za uzavření říšské rady. Ale tím právě zase rozlil
si ocet s levičáky, kteří mu to vyčítají jako velikou
slabost a zahrnují jej proto ve svých orgánech lou-
hem zžíravého a jedovatého posměchu.
Co bude dále — kdož ví? I ta nejbližší bu-
doucnost je zastřena neproniknutelnou na ten čas
tmou, rodí se jen pouhé domněnky a pověsti, že
s Čechy nesvede se po zlém nic, o tom ovšem nepo-
chybuje na konec již nikdo. Je proto také více než
pravděpodobno, že z podnětu vlády zahájeno bude
mezi nimi a Němci nové vyjednávání a že nepo-
vede-li ani ono k žádoucímu cíli, t. j. k dorozumění,
bude poslanecká sněmovna rozpuštěna. Kdyby však
přece jen sešla se nynější sněmovna ještě jednou, na-
sadili by levičáci všecky páky, aby při volbě nového
předsednictva, kteréž po každém uzavření říšské rady
nutně musí býti obnoveno, vystrnadili z něho nepo-
hodlného jim Čecha — posl. dra. Žáčka. Stejně asi
usilovali by zmařiti jeho volbu za předsedu nového
rozpočtového výboru, volbu posl. Kaftana za předsedu
nového výboru železničního. Jiné důležité a vý-
znamné okolnosti, kteréž neustále míti dlužno na zře-
teli při pomýšlení na rozpuštění sněmovny
Polský klub radil se po celé dva dny o po-
litické situaci. Již z toho vysvítá, že rozprava byla
velice pohnuta. Výsledek její byl, že polský klub
přijal následující resoluci:
»Polský klub zachovává si, věren jsa
svým známým autonomistickým zása-
dám a maje na zřeteli své povinnosti ku státua
zemi, volnou ruku ohledně volení prostředků, jichž
bude používati k dosažení svých cílů. Avšak polský
klub propůjčuje výrazu přesvědčení, že porady posla-
necké sněmovny musily by pohříchu skončiti bez vý-
sledku, kdyby jednací řád poslanecké
sněmovny nebyl podroben příslušné
revisi.« Přijav tuto resoluci připravil pak polský
klub svému předsednictvu ovaci, protože vděčně prý
uznává snahy, jež projevilo za účelem obnovení spo-
řádaných parlamentárních poměrů.
#19
alto_textblock
#19
Ze světa.
#20
alto_textblock
#20
* Německý císař a katolické školy.
Jak se z Německa oznamuje, daroval německý císař
Vilém na katolické školy 50.000 marek, aby tak do-
kázal, že si váží katolického školství, které stojí na
vysokém stupni v této zemi.
** Nové kostely. V Německu bylo v posled-
ním čase vystavěno více krásných kostelů, kterých
je tam zapotřebí, protože se stále množí počet obyva-
telstva. Tak světil nedávno arcibiskup Simar v Ko-
líně nad Rýnem velikolepý chrám zasvěcený nejsv.
Srdci Ježíšovu. Kolín jako staroslavné katolické město
má více krásných kostelů, avšak rozšířilo se v po-
sledním čase tak, že bude třeba vystavěti ještě více
kostelů. Další nový krásný kostel byl vystavěn ve
Frankfurtě ku poctě sv. Antonína. Je to po 400 le-
tech opět nový katolický chrám v tomto městě. Do-
savadní kostely měly místo pouze pro 8000 lidí,
kdežto v celém městě bydlí 50.000 katolíků. Den
svěcení nového chrámu byl proto pro katolíky ra-
dostný, neboť usadili se tam kapucíni poprvé v tomto
městě, kteří budou zajisté blahodárně působiti ku
spáse věřících.
* Patron katolických novinářů. Ve
Valsalice u Turina, blízko hrobu apoštola mládeše
Don Bosca, bylo usneseno vystavěti na místě malé
budovy ku vzdělání salesianských missionářů velikou
budovu a kostel zasvěcený sv. Františku Sa-
leskému, který jest prvním katolickým
novinářem. Již před dvěma lety vyšel v ital-
ském listě »Croce« článek, který vyzýval katolické
redaktory, aby se obrátili s prosbou k sv. Stolici,
#21
alto_textblock
#21
aby byl sv. František Saleský pro-
hlášen za patrona katolíckých no-
vinářů. Již v listopadu r. 1877 namáhali se ka-
toličtí novináři, v jich čele výborný bohoslovec M ar-
gotti, aby uvedli pádné důkazy k své žádostia
obrátili se na sv. Otce Pia IX., který byl ochoten
tak učiniti, bude-li tato záležitost schválena kongregací
obřadů. Dosud nebyl vydán dotčený výnos, avšak jest
naděje, že se podaří vytrvalé snaze kat. žurnalistiky,
aby jeho přání bylo splněno a sv. František Saleský
byl prohlášen za patrona katolických missionářů. —
»Nechť tedy neustávají katoličtí redaktoři«, píše arci-
biskup sorrentský, Josef Giustiniani, ve svém
listě, věnovaném katolickým žurnalistům v lednu to-
hoto roku, »ve své snaze a užijí právě nynější příhodné
příležitosti, aby tím svoji prosbu podepřeli. Nechťsi
z toho činí čest, aby zapravili výlohy granitových
kloupů, které ponesou klenbu tohoto nového kostela.
Jméno listu nebo časopisu, který tomuto přání vy-
hoví, bude v dotčeném sloupě vyryto. Tímto způso-
bem by podával tento malý chrám důkaz, jak velice
katolický tisk ctí a slaví sv. Frantiska Saleského
jako svého patrona.«
* Z francouzského školství. Některé fran-
couzské listy přinesly srovnání, kterak se jeví počet
dítek chodících do škol katolických či svobodných
do beznáboženských čili státních, což má nemalou za-
jímavost a důležitost. V kraji Vendée ohodí 28.000
dítek do katolických škol a 6000 do škol obecných,
jež spravují též řebolníci V kantonu Chatagnerie
chodí do svobodných škol 1581 žáků, do státních
pouze 297, v kantonu Palluan čítají 4 svobodné
školy 360 dítek, 4 státní pak 37. V 50 školách
#22
alto_textblock
#22
různých farností napočtěno bylo ve školách katoli-
ckých 4673 chovanců, ve státních pak pouze 656,
tedy 7kráte méně. A tak to vypadá po celé Francii.
Dostanou-li státní nevěrecké skoly přece nějaké
žáky, děje se to pouze za příčinou udělení podpory,
kterou dítky dostávají, anebo z rodin cizinců. Také
jsou státní školy vůbec prázdny, jako na př. v Charbre-
tandu a St. Marc de Prés. Z toho pozorovati, jak lid
i vzdělauci si váží výchovy dítek na základě nábo-
ženském, neboť činí tak sami největší nepřátelé kato-
lické církve, zasedající dokonce též na ministerských
lavicích. Osvědčilo se přísloví: »Jinak v theorii, ji-
nak v praxi.«
** Kněz konsulem. Z Nového Yorku se
oznamuje, že italský kněz D. Girimondi, když
byl šťastně přestál těžkou zkoušku, trvající 4 dny,
dostal 92 hlasů ze 100 mezi 14 uchazeči, načež jej
jmenovala vláda Spojených států amerických hlavním
konsulem v Santosu v Brasilii. Řečený kněz, který
mluví a píše dokonale v sedmi řečích, dostal dovo-
lení od svých představených církevních úřadů, aby
mohl vykonávati tento svůj úřad. President re-
publiky severoamerické Mac Kinley mu zamýšlí dáti
zvláštní projev přízně a uznání, a to darem s laska-
vým dopisem. Daruje mu totiž péro, kterým podepsal
jeho jmenování za konsula. Nový konsul slíbil, že
bude dle sil svých co nejsvědomitěji zastávati úřad
svůj a že se zvláště bude starati o své krajany italské.
Kněz tento dojista náleží k vzdělaným mužům, tak
že se nemůže vytýkati církvi katolické, jakoby byla
nepřítelkyní vzdělanosti.
** Dobrá památka. Když farář ve sv.
Rochu ve Francii stal se biskupem v Evrenx, pro-