#1
alto_textblock
#1
10. září 1904. Číslo 250.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
Strana 5
#4
alto_textblock
#4
ou
ze
#5
alto_textblock
#5
t-
ri
e
#6
alto_textblock
#6
Eruhy, které při vyjednávání zástupuje. Jednání
přerušeno bylo následkem prohlášení zástupee
společnosti Kunardovy, který označil předložené
návrhy jako absolutně nepřijatelné.
#7
alto_textblock
#7
Svobodný dovoz kukuřice do Srbska.
Z Bělehradu, 9. září. (C.-B.) Úřadní no
viny přinášejí nařízení ministerské rady, dle
něhož dovoluje se zatím svobodný dovoz ku
kuřice do Srbska.
Ruská národní vlajka na obchodních lodích.
Z Petrohradu, 9. září. (C. B.) Svod záko
nův uveřejňuje zákon, dle něhož příště pouze
obchodní lodi ruských poddaných a společnost
jejichž členové neb akcionáři jsou ruským
poddanými, smějí užívati ruské národní vlajky
Cukr v Hamburku.
Z Hamburku, 9. září. Podstalnými prodej
stlačeny ceny cukru až o 50 fen.
a
#8
alto_textblock
#8
st. Z Pešti, 9. září. (Zvl. ee, r. »Nat
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 56. 00
metr. centů o 10 h dráže. Platila: pšeni ce
tisská 82 kg K 11.02. 815 kg K 11.—
81 kg K 10.80, bačská 76.5 kg K 10 60,
harská 79 kg K 10.75, peštská 80 kg K 10. 85
banátská 79 kg K 10..90, 77.7 kg K 10 80
tursko bečská 78 kg K 10.80, obecká 77 k
K 10 671g, srbská 77.5 kg K 10 30 na říjen,
rumunská 81 kg K 10 85, 79 kg K 10 45.
skladní 80 kg K 10.90, horňácká 80 kg K 10 8o
žlutá; žito (+ 5 h) K 7.80—7 85; o ves
K 7.40; kukuřice (+ 5 h) K 7.40—7. 50
Termínový obchod byl zprvu kvapně
vzestupný, později rychle sestupný pro velké
prodeje.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 10.49, na duben K 10 79, žito na říjen
K 7 82, na duben K 8.17, oves na říjen
K 7.07, na duben K 7.37, kukuřice na září
K 7.25, na květen K 7.35.
Sádlo po K 70.—; jiné zboží bez
změny.
Pochmurno.
Pro zejtřejší velký svátek žido
ský nebude žádného obchodu.
Z Liverpoolu, 9. září. (Závěrek.) (Ve 4 hod
10 minut.) Obrat 7000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dodávky na září 6.06, D.—, na září říjen 5.65
0.—, na říjen listopad 5.57, 0.—, na listopad-prosine
5.54, 0.—, na prosinec leden 5.52, 0.—, na leden-
únor 5.50, 0.—, na únor-březen 5.50, 0.—, na březen-
duben 5 50, 0.—. na duben-květen 5.51, 0.—, na
květen-červen 5.51, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 9. září. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálé. Znamenala: pšenice
na září 113.25, na prosinec 112. —
kukuřice na prosinec 58.—, cukr (Fair
Muscovados) 3.75, bavlna 11.—.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
napjaté.
#9
alto_textblock
#9
Amortisační kvota u budov velko-
městských.
Jest věcí zcela přirozenou, že každý, kdo
v přítomnosti větší příjmy má a v budouenosti
menši pak očekává, starostlivě se snaží,
aby z větších příjmů něco odložil a pro
dobu horší, méně příznivou, něco zachoval.
Se stavem tímto setkáváme se nejen
tam, kde příjmy jednotlivého subjektu menší se
s jeho pracovní silou, ale i tam, kde příjem plyne
z pramene na pracovní síle nezávislého, na př.
z majetku reálného.
Každý takovýto předmět reálný má své ob-
mezené trvání, znenáhla podléhá zkáze — opo
třebuje se — a aby se toto časové opotřebení vy
rovnalo a předmět byl dalšího výnosu schopný
jest třeba vynakládati stále určité obnosy, abyse
nastalé opotřebení vyrovnalo.
Ve článku tomto chceme pojednati, jak
zákon ze dne 25. října 1896 č. ř. z. 220 chová
se při vyměřování osobní daně z příjmu k těmto
obnosům na vyrovnání opotřebení reálného ma
jetku vynaloženým.
Praxe subsumuje výlohy tyto pod ustanovení
§ 160. č. 1. zákona o osobních daních, jež ob-
sahuje pravidlo, že při vyšetření poplatného
příjmu mají se od celkového příjmu odečísti vše-
liké výdaje „na dosažení, zabezpečen
a udržení“ těchto příjmů vynaložené, a roze
znává při tom
a) opotřebování fysické,
b) opotřebování finanční
ad a) Opotřebení fysické nahražuje se v
plném obnosu. Jsou to dávky, jež berní subjekt
musí vynakládati, má-li třeba i v nejbližší bu-
doucnosti další příjem si uchovati. Náhrada
těchto vydání děje se tím, že základ zdanění
o tyto výlohy se zmenšuje. Vydání tato zračí
se zvláště ve skutečných, různým řemeslníkům
vyplacených obnosech, jež poplatník kvitanci
může doložiti.
ad b) Jinak jeví se opotřebování finanění.
Kdežto náklady na vyrovnání opotřebení fysické-
ho možno uhraditi občasnými dávkami, nelze
tak učiniti při nahražení opotřebení finančního.
Dům, byť i dobře stavěný, podléhá zubu
času a přijde jednou do takového stavu, že žádný
užitek neponese a bude třeba buď vystavěti dům
nový nebo starý přestavěti. To však nebude moci
se státi dávkami občasnými, nýbrž najednou a
v předvídání tohoto okamžiku dovoluje zákon na
základě interpretace náhradu tohoto momentu
tak zvanou amortisací a tím proměňuje ča-
sový pramen berní ve stálý. Zákon (§ 160.)
o osobních daních nemluví výslovně o quotě
amortisační, ale ježto nevypočítává jednotlivé
srážky taxativně (§ 160.), dalo by se stěží do-
kázati, že amortisační quota nenáleží do kate-
gorie výloh „k dosažení, zabezpečen
a zachování příjmu.
Za to čl. 18. odst. 2. lit. b) prováděcího
nařízení ke IV. hlavě zákona ze dne 25. řijna
1896 č. ř. z. 220. praví zcela zřejmě, že z hru
bého nájemného třeba je sraziti přiměřené pro
cente nákladů stavebních za opotřebení budovy
Velikost této quoty však zákonem stanovena
neni a naskytne-li se potřeba rozhodnouti o výši
procenta, má se toto stanoviti dle čl. 18. č. 2. li.
b) odst. 3. se zřetelem ke stavebnímu
stavu, kestáříbudovy a její výnos-
nosti.
Že tato potřeba se často naskytne, toho do-
kladem jsou časté spory mezi majiteli domů
úřady vyměřujícími, jež v častých případecha
u nejvyššího soudu končí.
#10
alto_textblock
#10
Podnět k těmto sporům nedává však princip
zda lze amortisaci od výnosu reality odečisti
nýbrž otázka, do jaké výše amortisaci možno při
pustiti. Nelze popírati, že mnozí vlastníci domů.
opírajíce se o ustanovení prováděcího nařízení
k zákonu o osobních daních, požadují obnosy
mnohdy příliš vysoké, a tak na účet osobní daně
hledí uplatniti zásadu každému vrozenou: sráž
kou co možno největší nastřádati jmění, jež by
pak po zániku budovy bylo dalším pramenem
příjmu.
Proto, míní-li vyměřující úřad, že amorti
sace vlastníkem domu odčítaná je poměrně vy
soko ke stáří budovy, jejímu stavu a výnosnosti
ceněna, musí vlastníku toto jako pochybnost vy
tknouti, a trvá-li tento na svém, nemůže samo-
statně o výši amortisační kvoty rozhodnouti, nýbrž
musí na základě § 160. č. 3. odst. 1. provésti
se důkaz znalci, jaká výše kvoty je přiměřena.
Prozkoumání toto nemá se však konativ
každém případě, nýbrž omezuje se jen na takové
případy, ve kterých vzniknou závažné pochyb-
nosti o tom, zda odpisy poplatníkem odčítané jsou
přiměřeny (prováděcí nař. čl. 5. č. 5. odst. 4.).
Aby se pak předešlo různým míněním jak se
strany vlastníků domů tak vyměřujících úřadů
o výši odčitaných kvot, bylo projeveno inter-
esovanými kruhy přání, aby místo v jednotlivých
případech často těžko nebo i zcela nemožně do-
kázatelných výloh stavebních byl položen pro
amortisaci za základ nějaký lehce dokázatelný
modus, třeba obnos šedesátinásobné daně.
Z tohoto podnětu c. k. ministerstvo finaneí
vycházejíe, dalo výnosem ze dne 16. ledna 1898
č. 1726 všem vyměřujícím úřadům svolení, aby
u massivních budov velkoměstských amortisace,
jestliže si ji sráží poplatník obnosem jednu pětinu
daně činžovní příslušného domu nepřevyšujícím
— bez odečtení slevy — byla bez komisionálního
šetření poplatníku od výnosu domu odečtena.
Trvá-li tedy strana na vyšší kvotě amorti-
sační než 20%, musí komise, nestalo-li se tak
již předsedou, vyzvati poplatníka, oznámíc mu
své pochybnosti, aby své důvody dle své volby
buď písemně neb ústně podal a v případě ústního
jednání stanoví mu den, kdy se před komisi neb
úřad vyměřující dostaviti může. Nenastane-li mez
úřadem a poplatníkem dohodnutí, zavede se ko-
misionální šetření.
Vyměřujícímu úřadu je zcela na vůli pone
chána volba znalců — tedy i volba více znaleů
— a ani zákonem ani jinými právy není nutn
majitele domu k tomuto dobrozdání přibrati nebo
jemu dobrozdání předložiti. (Nález správního
soudního dvoru ze dne 20. prosince 1901 čís
9045. Budw. č. 666. F.) Ostatně i když znaleck
šetření bylo vykonáno, je odhadní komisi úpln
na vůli ponecháno, chce-li dobrozdání znaleů
učiniti si základem zdanění, či chce-li se o
tohoto dobrozdání uchýliti,
Ze nesouhlasí vždy znalei s obnosem majite-
lem domu odčítaným a že mnohdy komisí obno
odhadnutý klesne i pod pětinu daně činžovní pří
slušného domu, stane se velmi často a proto ne-
bude od místa, uvážíme-li zde, jakých motivů
přidrželo se ministerstvo finanei, když stanovilo
že obnos jedné pětiny činžovní daně příslušného
domu — bez odečtení srážky, lze bez komisionál.
ního šetření nejvýše připustiti a ukážeme-li př
tom, pokud uštanovení to je pro majitele domů
příznivým.
Nejprvé dlužno avážiti, jak ministerstvo fi-
nancí stanovíc tuto kvotu vzalo zřetel na-
a) náklady stavební,
b) na stáří budov.
Ad a) Nákladem stavebním rozumi minister
stvo financí jen cenu stavby domu, o který se
jedná a to bez ceny zastaveného pozemku
k němu náležející nezastavené plochy, jakož i bem
všech zvláštních poměrů, jež cenu domu zvýšují
Cena pozemku při stavbě domu hraje vždy velkou
roli a mnohdy cena stavby nepřevyšuje o mnoho
zvláštními interesy vysoko ceněnou hodnotu sta
vebního pozemku. Dále nemůže zajisté žádný žá
dati, aby fiskus respektoval zvláštní interesy
jednotlivců, plynoucí z výhodného položení domu
(stavební cena domu Na příkopě a stavební cen
stejně velikého domu někde v zastrčené ulici
města Smíchova, je asi stejná, a přece kupní
cena domů je rozdílná), aniž může kdo žádati
aby převodní poplatky při převodech domů vzní
kající a z pravidla k původní ceně domu připo-
čítávané, byly státem uznány za obnosy cenu
stavby zvyšující. Při stanovení amortisační kvoty
komisi vyšetří se jen přitomná cena stavby, při
čemž na nastalé znehodnocení stavby třeba je
při tom odečisti — zvláště znchodnocení před
platností zákona ze dne 25. října 1896 č. ř. z.
220 nastalá t. j. před 1. lednem 1898.
Ad b) Kdyby měl se bráti zřetel na stáří
budovy, pak by kvota amortisační musila býti sta-
novena každý rok vždy nově a to dle stáří a dle
stavu budovy, při čemž na léta minulá by zřete
vzat byl, neboť toho zvláště třeba jest dbáti, aby
amortisace, jež v létech minulých nebyla srážena
nebyla na účet osobní daně v přítomnosti doda-
tečně vynahražena, neboť pro uložení osobn
daně z příjmu jen súčtování během ukládací pe-
riody je rozhodným a proto v předešlých létech
nastalá znehodnocení nelze odčítati v přítomnosti.
Dále by bylo třeba vyšetřiti, jaký čas dotyčná bu-
dova státi ještě bude, při čemž bylo by dbáti
okolnosti, že pokrok vyžaduje někdy sboření bu-
dov trvání ještě schopných.
Kdyby na všecky tyto okolnosti měl býti brán
zřetel, pak by v jednom každém případě ved
tento způsob ke dlouhotrvajícímu šetření a vý-
počtům, ke mnohým různým míněním mezi ma-
jiteli domu a úřadem vyměřujícím zvláště co do
ocenění nynější hodnoty stavby, nehledě k tomu,
že by takovýto způsob počítání nedal se nijak
srovnati s platnými zásadami racionální správy
jmění a vedení knih zvlášt.
Aby se předešlo všem těmto obtížím, roz-
hodlo se ministerstvo financí užíti v souhlasu
se všeobecnou panující praxí jednotné, pro celou
dobu trvání budovy stejné, příměřené amorti-
sační kvoty, jež činí pětinu daně činžovní do-
tyčného domu — beze strážky — čili 207
(činí-li tedy činžovní daň beze srážky 2000 K,-
obnáší kvota amortisační nejvýše přípustná 400
korun). Tím ovšem není řečeno, že by vyšší
obnos nemohl býti odečten. Domáhá-li se kdo
obnosu většího, stanovi se tento odhadem znalců.
Ustanovením tímto bylo učiněno zadost i
těm, kteří žádají, aby kvota amortisační byla
počítána z ceny domu — neboť, vezme-li se za
základ způsob panující praxe, t. j. že cena domu
rovná se šedesátinásobné činžovní dani, pak
rovná se 20% amortisační kvota 1/4 procenta še-
desátinásobné daně. (Na př. dům, z něhožs
#11
alto_textblock
#11
platí 2000 K činžovní daně, má daňovou cenu
120.000 K — amortisační kvota per 400 K činí
14% z daňové ceny.)
Tento obnos postačí, aby počítáním úroků
z úroku při ukládání amortisační kvoty daňová
hodnota domu se v 71 létech amortisovala,
kterýžto výsledek zvláště pro velkoměsta je do-
statečným a stanovisku i přísnějších stran vy-
stačiti může zvláště uváží-li se, že berní cena
tato zahrnuje v sobě jak cenu stavby tak cenu
pozemku, kdežto amortisaci podléhá jen cena
slar cy.
Kdyby se mělo počítati jen se stavbou bez
stavebního pozemku (neboť tento je v cenách ve-
lice různých), byl by čas amortisační ještě kratší
a kvota amortisační ještě menší.
F.
#12
alto_textblock
#12
Z pražského trhu obilního. Při slabé návštěvě
bylo na včerejší burse smýšlení příznivější. Příčinou
byly zprávy z bursy peštské a z trhů amerických
oznamující značně vyšší kursy termínové. Vyšších
cen nebylo lze docíliti ani u pšenice ani u žita. Na
základě cen posledních byl však odbyt snadnější než
v úterý. Úřadní záznam K 10.80—11.25 za pšenici
a K 7.50—7.85 za žito nevykazuje žádné změny.
Stejné poměry byly také na trhu s ječmenem. Ječmen
prostřední jakosti za cenu K 8.50—8.75 byl hledán
konsumenty i vývozci pro Bavory, ale vyšších cen
nebylo lze docíliti. Jemně druhy znamenaly při klid-
ném smýšlení K 8.80—9.60 z Prahy. Oves znamenal
nezměněně K 7.00—7.30 z Prahy. S ostatními druhy
plodin byly obraty skrovně při cenách nezměněných.
Jenom vikev opět podražila. Ceny máku klesly n
50 kg o 50 h až o 1 K
Válka a německoruský obchod. Obavy, že válk
ruskojaponská značně ohrozí ruský obchod, ukázaly
se dosud bezdůvodnými. Byť i byl ruský vývoz za první
pololetí tohoto roku klesl oproti soudobí 1903 asi o
7%, jest hlavním důvodem klesnutí toho asi okolnost,
že poptávka po zemědělských výrobcích Ruska po-
někud ochabla, Jedině na vývoz ovsa a koní měla
válka vliv omezující. Dovoz Ruska jest proti loňsku
značně větší, stoupl aspoň o 10%. V obchodě s Ně-
meckem jsou dosud účinky války méně znatelné než
v obchodě se zeměmi ostatními. Dovoz žita z Ruska
klesl letos s 4.61 na 2.49 millionů a dovoz ovsa
s 2.54 na 0.81 millionů q. Mohlo by se souditi, že
klesnuti dovozu ruského ovsa jest účinkem války, ale
nikoliv číslice za rok 1904, nýbrž za r. 1903 vyžado-
vala by spíše objasnění. Číslice za r. 1903 jest příliš
vysoká a že letošní menší dovoz ruského ovsa do
Německa není nikterak nápadným, vysvítá nejlépe
z toho, že v soudobí r. 1902 nebylo dovezeno z Ruska
do Německa ještě ani 270.000 q. Naproti menšímu
dovozu ovsa stoupl však dovoz ruské pšenice a ru-
ského žita do Německa a to zejmena u pšenice měrou
značnou. V prvních sedmi měsících t. r. bylo totiž
z Ruska do Německa dovezeno 4.12 mill. q proti
0.57 mill. q v soudobí loňském a proti 1.10 mill.a
v soudobí r. 1902. Klesnutí dovozu koní zavinila však
bez odporu jedině válka. Dovoz ten klesl proti loňsku
téměr na polovinu. Roku loňského bylo od ledna do
července přes 29.000 ruských koní do Německa do-
vezeno, kdežto lelos sotva 15.000. Z jiných hospodář-
ských výrobků ruských stoupl do Německa dovoz
drůbeže, naproti tomu klesl však dovoz vajec. Dosti
značně stoupl také dovoz dříví stavebního a užitko-
vého a otrub kdežlo dovoz lnu klesl. Téměř stabilním
oproti roku loňskému zůstal dovoz minerálních olejů
k mazání i petroleje. Jenom petrolej raffinovaný jeví
od r. 1902 směr stále vzestupný. Ještě méně než na
dovozu jeví se účinky války ruskojaponské na vývozu
německých výrobků do Ruska. Velice příznivě vyvíji
se letos vývoz průmyslu strojnického. Jest jen zcela
málo druhů strojů, ve příčině kterých lze konstatovati
vůči loňsku ve vývozu poklesnutí, jež je však celkem
tak nepatrné, že je velice převýšeno sloupnutím vý-
vozů strojů ostatních. Tak na př. stoupl značně něme-
cký vývoz do Ruska strojů pivovarských a mlynář-
ských, parních a elektrických atd. Celkem vyvezeno
bylo za prvních sedm měsíců roku letošního z Něme-
cka do Ruska strojů 250.000 q proti necelým 242.000
v soudobí loňském. V r. 1902 činil vývoz ten 153.000
Méně příznivě utvářil se pro Německo arciť vývoz
hrubého i jemného zboží železářského, jenž klesl
s 209.000 q v roce loňském na 187.000 q lelos. Vývoz
kamenného ublí a koksu mírně stoupl, vývoz surového
stříbra se téměř ztrojnásobil. Poklesnutí vykazuje vý-
voz vlněné příze.
Cukerní zásoby ve čtyřech hlavních přístavech
Spojených státův severoamerických činily dne 8. září
126.000 tun proti 124.000 tunám před týdnem a proti
220.517 tunám před rokem. Na Kubě činily 31.000
tun proti 43.000 tunám před týdnem a proti 197.500
tunám před rokem.
Americká sklizeň bavlny. Známá firma Neill pro
hlašuje, že ani jedlný znalec neodhadl dosud výno
sklizně ani poněkud přibližně a správně. Firma Neill
počitala na počátku saisony asi na něco více než
11 millionů žoků, ale v lednu snížila odhad ten na
10.800.000 žoků. 171 členů bavinářské bursy liverpool-
ské očekávalo průměrný výnos 11,004.000 žoků, kdežte
expert Gorst sliboval dokonce 11,190.000 žoků. Nej-
nižší odhad byl Soadyův, který odhadoval letošní
sklizeň na 10,500.000 žoků; to bylo tentokráte po-
važováno za příliš nízké, ale zkušenost ukázala, že
i ten odhad byl ještě příliš vysokým. Nová sklizeň
počala, jak Neill píše, dobře, ale o odhadech výsledku
nelze prý dosud mluviti, poněvadž ještě nastanou ob-
dobí krise.
Dodávky uhli do Dánska. Právě uzavřely dánské
státní dráhy smlouvy na dodání 112.000 tun uhli pro
vytápění parních kotlů na letošm zimu a příští jaro.
Doly vestfálské dodávají 27.000 tun, skotské 70.000
tun, vorkshirské 10.000 tun a walesské 5000 tun. Ani
jediná tuna uhlí nebyla objednána z obvodu newcastle-
ského, ačkoliv tam byly nabízeny ceny neobyčejně
nízké. Anglické smlouvy byly uzavřeny na základě
5% snížení u porovnání s rokem loňským.
Brasilský rozpočet na rok 1905 vykazuje příjmy
47.875 kontů ve zlatě a 261.133 kontů v papírech
proli 45.515 resp. 253,811 na r. 1904. Očekávané stoup-
nutí přijmů odůvodňuje se zejmena mimo jiné většími
přijmy z cel dovozných, které vydají dle výsledků
prvního čtvrtletí v r. 1904 plus 1346 kontů ve zlatě
a 8832 kontů v papírech. Vydání stanoví se na 46.74
(46.921) kontů ve zlatě a na 260.767 (255.691) kontů
v papírech následkem zvýšených požadavků služby
zdravotní a tentokráte opět ministerstva námořnictví.
Dle toho končí rozpočet přebytkem 1101 kontu v
zlatě a 365 v papírech, arciť na dosti nejistém zá-
kladě jak ohledně přijmů tak i výdajů, jichž zvýšení
mimořádnými a dodatečnými úvěry způsobilo vr.
1904 deficit 17.066 kontů v papírech, kterýžto obnos
však během roku snad o něco klesne.
Lodžský průmysl textilní. Nepříznivý vliv války
ruskojaponské na obchody v lodžském průmyslu tex-
tilním obrazí dle „Korr. Text. Ind.“ nejlépe okolnost
že od února, tedy od vypuknutí války, zastavilov
Lodži 263 firem platy. Mezi padlými firmami jsou dle
zpráv tamějších listů četné větší firmy, které platily
dosud za úplně solidní a u nichž zastavení platů zna-
mená úplnou materiální zkázu majitelů firem.
#13
alto_textblock
#13
Trhy poněžni.
x. Z Víduě, 9. září. (Telefsr. »Národních
Listů«.) Denní bursa. Obchod byl dnes cha
hější, ale celkové smýšlení nebylo tím dotčeno
Skrovné byly obraty zvláště v papírech mezinárod
ních následkem nerozhodného chování se burs za-
hraničných a následkem všelikého podnětu. Na trhu
lokálním bylo však čileji. Hlavní zájem věnován
byl papírům železničním a průmyslovým a to zvláště
uhelnodolným, ježlo situace na trhu průmyslovém
byla posuzována příznivěji. Dobré smýšlení na trhu
lokálním mělo v zápětí zlepšení na celé čáře, takže
dobré disposice potrvaly až do konce dnešní bursy.
Obě kreditky, bankvercin a eskontní banka klesly.
Akcie dráhy státní a jižní trpěly prodeji. Akcie
Lloydu stouply. Akcie dunajské paroplavební spo
lečnosti nezaciiovaly původní zisk. Ze železářských
hodnot podražily toliko akcie české báňské společ-
nosti, kdežto alpinky, rýmavsko muráňské, pražské
železářské a akcie huti Poldiny klesly. Petrolejovým
hodnotám přiskočilo. Na trhu rentovém nebylo pod
atatných změn, na eskomptním nezměněno. Devisy
a valuty podražily.
Na eskomptním trhu nezměněno: 3—31/2 %.
x. Z Vídně, 9. září. (Telígrm. »Nár. Listů«.)
Večerní bura a. Kretilky 648.75, po — .—,-
#14
alto_textblock
#14
—.—
#15
alto_textblock
#15
Zástavní listy české hyp. banky 59%
4
„
31/2
Základní úpisy české zem. banky 49%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
, , , , » » (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 49%
» . , (v K) 4%
Žel. „ , „
4%
Diužní úpisy České prům. banky 41/
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
„ 40 %
„
» „
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 %.
Želez. úpisy » » » 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
» »
„
49%
» » bal. zem. banky 41/2
„ , , 4%
Kom. dl. úpisy » » „ 40%
Železnič. , , , » 49%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/40
» » » » » 490
» Rak. uherské banky 49%.
„ . Dolnorak. byp. ústavu 4%
» 31/2
„ „ ,
„ . 4%
Kom. dl. úp. „
„ „ 31/9
» ,
Zástavní listy Rak. byp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390
Únorová spol. renta (v pap.) 4 290
(ve stř.) 4.29
Dubnová » »
(v pap ) 49%
Květnová » ,
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
„ korunová renta . . 49 %
» investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . .»
Česká zajišťovací banka
Haličská akc. bypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . ..
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina but
. . . . .
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
#16
alto_textblock
#16
90 95
#17
alto_textblock
#17
88 80
#18
alto_textblock
#18
1007
#19
alto_textblock
#19
94.—
#20
alto_textblock
#20
99.60
#21
alto_textblock
#21
9960
#22
alto_textblock
#22
153—
#23
alto_textblock
#23
183 50
#24
alto_textblock
#24
257 —
#25
alto_textblock
#25
462 —
#26
alto_textblock
#26
513—
#27
alto_textblock
#27
161 50
#28
alto_textblock
#28
uherské kreditky 759.—, anglobanka 282.—, bankovn
jednota 541.—, unionka 529. -, länderbanka 432 25
státní dr. 639.25, —.—, jižní dráha 89.—, polab. dr
423.25, severozápadní dráha 414.—, turecké tabákové
345.—, rýmavsko-muráňské 508.50, alpinky 449 25.
květnová renta 99.30, uherská korunová 97.—
turecké losy 130.50, marky za hotové 117.38, ultimo
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 9. září. (Telfgrm. »Nár. Listů-
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.10,
198.30. Amsterodam na delší lhůty —.—, —-
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr.. —.—, —.
Brussel na delší lh. —.—
—, Námecko šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.371/2, 117 571/2, Německo na
delší lhůty 117371/2, 11765. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239 621/2, 239.85, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.971
95 10, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Pa říž šek
a krátké lh. za 100 fr. —.—, —.—, Paříž delší lb.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké thůty
94.90, 95.—, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 94.90, 95.-, na delší lhůty —.—
#29
alto_textblock
#29
Z Vídně, 9. září. (Závěrečné úřadní
k ursy.)
Únorová renta . 100 10
Ivovskočernovická 573.—
spol. st. dr. rak uh. 638 75
květnová s.
99. 30
99 30
jižní dráha
červenc. » .
. 88 25
řijnová,
100.10
štyrsko hr. -köfl..
119 15
rakouská » zlatá
severní dráha . 5490. —
90 30
413.—
» kor.
rak. severozáp. dr.
—.—
118 90
pardubická dráha
uherská » zlatá
97 10
422 50
„ kor.
polabská dráha
rak. invest. renta
česká sev. dráha
2758.—
uher. »
buštěhradská A
B
1045.—
4% zást. listy Hyp.
—
banky král. č..
pražsko - duchenv
—.—
31/2% zást. I. Hyp.
duchcov.- podmok
2140
banky král č. .
ústecko-lepl. dr.
860.—
4% kom. dluhop.
dunaj. paroplaveb
710.—
Zem. banky kr.č.
rakouský Lloyd
4% žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež
344 50
487
rak. zbrojovka
Zem. banky kr.č.
372.
státní losy 1854
Rudolfova huí
448.50
» , 1860
alpská montan. sp
506 50
rým.-muráň. spol
po 500 zl..
334
Poldina hut
po 100 zl.
2320 —
praž. želez. sp..
státní losy 1864
1395.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp.
350.—
vídeň. l. komun.
Daněk . . .
—.—
zapadočeská uhl
tisské tosy . ..
130.25
severočeská ubl.
turecké losy ..
mostecká ubl. sp. 637.—
rak.-uh. banka.
1613
—-
rak. úvěrní ústav
648.25
videň. stavební sp.
657 —
:81.50
Schodnica
b. anglorakouská
haličsko-karpatské 1032 —
vídeňská unionka
528.—
peštská vagonka. —-
b. pro země rak.
431.90
devisa německá . 117.38
uh. úvěrní banka
758.5u
pařížská . 94 95
bank. jednota ..
540.50
» curyšská . 95.—
945.—
r. úst. pro dv. poa
londýnská 239.62
Česká průmyslová
dvacelifrank . . 19.02
412 —
banka. . . .
marka papírová . 117.38
roln. úvěr. banka 350.—
» . 253.—
česká b. Union . —.—
rubl
Živnost. banka . —.—
Eskontní sazhy 33/2—35/4 proconta.
Nehledě k pevným zprávám zahraničním, bylo
smýšlení při kursech většinou udržených zdrželivé.
#30
alto_textblock
#30
Pražská bursa.
#31
alto_textblock
#31
V Praze, 9. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Při klidném trhu jednána na dnešní burse pouze
únorová renta za K 100.20.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
249.50, české banky »Union« K 244.25, strojirny
Daňkovy K 300.—, Kralohradeckého úvěrního ústavu
K 438.— peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Ofnciální záznamy znějí:
#32
alto_textblock
#32
Pelrohradská bursa. Z Petrohradu, 9. září.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnějšt
obchod 283.—. Mezinárodní banka 346.—. Diskontní
banka 356 —. Baku 438.—. Mantašev 200.—. Ka
spijská spol. 4750. Briansk 114 50. Nikopol 94 —
Sormovo 155.—. Putilovské železo 102.—. Hartmann
149.50.
Berlinská bursa, 9. září. (Zvl. telef, zpráva
»Nár. Listů«.) Uhelné akcie byly pevné, zejmena
harpenské na nové nepotvrzené zprávy o fusi. Že-
lezářské akcie byly rovněž vyšší. Z akcií bankov
ních zvláště kreditky chabé, akcie vídeňského ban-
kovního spolku udrženy, ballimorské pevné na Nový
York, také Henry čilejší, dynamitové nižšl, elektrák
ské zanedbávány. Tureckým hodnotam prospěiy
příznivé zprávy pařížské. V dalším průběhu byl ob
chod velice klidný a kursy dodržely.
První cifry znamenaji začáteční, druhé konečn
kursy: Rakouské kreditky 204.25 204.—, Diskonto
191.10, 110 62. Německá banka 224.40, 224.25, Ob-
chodní společnost 161.25, 161.25, Drážďanská banka
155 25. 154.87, Bochumské ocelárny 210.75, 209 70
Lauřina huť 255.80, 254 87, Dortmund. Union lit. Č
83.50, 83.62, Harpenská uhl. spol. 219 50, 221.—
Hibernia
—
Consolidace 441.—, 440.—
#37
alto_textblock
#37
Peníze
#38
alto_textblock
#38
104.—
100.—
94.—
101.20
99.60
#39
alto_textblock
#39
99.60
#40
alto_textblock
#40
99 60
#41
alto_textblock
#41
99. 60
#42
alto_textblock
#42
99.60
#43
alto_textblock
#43
100.75
#44
alto_textblock
#44
99 50
#45
alto_textblock
#45
99.—
#46
alto_textblock
#46
99.40
#47
alto_textblock
#47
101.85
99.50
101.50
99.—
98.75
101.70
99.—
100.50
99.70
93.75
29.60
93.90
99 80
81.50
100.15
100.10
99.30
99 30
119 15
99.30
90 90
—.—
244.25
412.—
—
—.—
350.—
560.—
#48
alto_textblock
#48
98.75
#49
alto_textblock
#49
249.50
#50
alto_textblock
#50
—.—
#51
alto_textblock
#51
.—
#52
alto_textblock
#52
1395
#53
alto_textblock
#53
535.—
#54
alto_textblock
#54
320.—
172 —
384.—
2320
—.—
224.—
#55
alto_textblock
#55
Zboží
#56
alto_textblock
#56
105.—
100. 50
95.—
102 25
100.10
100-10
100 10
100-10
100.10
101.75
#57
alto_textblock
#57
100. 50
100.—
100.40
102.—
100 50
102. 50
99.8
99.75
99.75
102 20
100.--
101.50
100.70
94.25
100.60
94.90
100.80
82.50
100.3
100 30
99. 50
99.50
119.35
99 50
91.10
—.—.
245. 25
414.—
—.—
— —
—.—
570.—
—.
#58
alto_textblock
#58
—.—
#59
alto_textblock
#59
250.50
#60
alto_textblock
#60
—.—
#61
alto_textblock
#61
1405
.—
#62
alto_textblock
#62
550.—
340.—
—.—
390.—
2330
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#65
alto_textblock
#65
Severoněmecký Lloyd 104.—, 103.87, Packet 110.—.
109.87, Kanada —.—, —.—, turecké losy 128 90,
128.75, Španělské exterieury —.—, —.—.
Z kasovních papírů: Concordia 305.—, Esch-
weilské 251.75, Geisweidské 156.10, Hochdahl
117.50, Katovické 205.75, Wilhelm 243.—, Phönia
163 40, Rh. Stahl 188.—, Schalker Gr. 536.—,
Westfalia 163.—, Orenstein 156.30, Rh. Metaii
67.—, Hasper 201.50, Donnersmark 253.50, Huld-
schinský 126.—, Vulcan 294. —, Bismark 277.50,
Caro 129.10, Hoesch 226.—, Georg Marie 195.—,
Kčnigsb. 154.—, Nonistern 292.—
Z Berlina, 9. září. (0 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 203 80, státní dráha 136 75, lombardy 18. 75.
Smýšlení udrženě.
Z Berlina, 9. září. (C.-B.) Kreditky 204.—
stální dráha 136.90, jižní dráha 18.70, diskonto —.—,
německá banka 224.20, obchodní b. 161.20, dráž-
danská b. 154.90. darmštadtská banka 142.70, ná-
rodní banka 123.40, dráha Henri —.—, Transvaal
—.—, Kanada 126.30, Gotthard 189—, Lloyd 103.90
Packet 109.90. — Za hotové: Lauřina huť 255.—
dortmundské —.—, bochumské 210.—, gelsenl. ir-
chenské 223.70, Hibernia 274 —, harpenské 221.—,
Consolidace 441.—. Smnýšlení ochablé.
Z Frankiurlu, 9. září. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 204.10, akcie společnosti státní dráhy
137.10, lombardy 18.60, papírová renta —.—, stří-
brná renta 100.30, zlatá renta —.—, uherská zlatá
renta —.—, uh. korunova renta 97.55, 49% rak.
korun. renta 99.85. Smýšlení pevné.
Z Prankfurtu, 9. září. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 204.10, státní dráha 137.10, lombardy 18.60.
Z Paříže, 9. září. (Počáteční bursa.) Bproe.
renta 98.75, 31/29% půjčka —.—. Smýšlení udržené.
Z Paříže, 9 září. (Telegr. závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 98.70,
3 aproc. renta —.—, italská renta 104.—, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1307 —, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25 231/2, rakou-
ská zlatá renta 102.75, uherská zlatá renta 101.—,
otomanská banka 576.—, tabáková režie 382 —, tu-
recké losy 123 25. Smýšlení udržené.
#66
alto_textblock
#66
Trhy na zboží.
#67
alto_textblock
#67
Pražská plodinová bursa, 9. září.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenice
česká 1904 79—83 kg K 10.80, 11 25, uherská 1903
— kg 0.—, 0.—, moravská —, 0.—, 0.—, rakouská
jakosť — kg 0.—, 0.—, vadné jakosti 0.—, U.——:
nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemská
—.— kg —.—, —.—; žito české 1903 73
až 74 kg 7.50, 7.60, nové 1904 74—77 kg 7.65 až
7.85; moravské —.— až —.—; vadné 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.40, 960, první jakosti
8.65, 8 75, střední 8.40, 8.50, merkantilní 8. 20, 8. 30,
ječmen k setí 0.—,0.—, vadný 0.—, 0.—; oves ry-
chlík 1903 7 20, 7.25, prima 1903 7.10, 7.15, merkantilní
7.—, 705, k setí 0.—, 0.—, oves 1904 0 —. 0 —
kukuřice uher. 1903 8.40, 8.50, cizozem. 7 90 8.—,
cinquant. 1903 K 9 25 9.40, vikev česká 9. —, 9.25,
haličská 8 90, 9.—, uher. K 0.—, 0.——, pohanka
0.—, 0.—, proso 9.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka č. 0 K 35 —, 36.—, č. 1 34.—, 35.—-
č. 2 33 —, 34.—, č. 3 31.50, 32 50, č. 4 29.50, 30 50,
č. 5 27 50, 28.50, č. 6 25.50, 26.50, č. 7 23 —, 24 —
č. 8 16 50, 17.—. Žitná mouka č. I. 23.50, 24.—, č. I.
22.—, 23.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 15.50, 15.50.
Pšeničné otruby jemné 13..50, 13 75, hrubé 13 50,
13.75 otruby žitně 13 40 13.50, krupice 35 —, 36.—,
prach 13.—, 14—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0
37.—, 38 50, čís. 3/0 37.—, 38 50 čís. 2/U 36.——, 37.50
čís. 0 35.—, 36.50, čís 1 33.—, 34 50, čís. 2 32.—,
33 50, čís. 3 31.—, 33 50, čís. 4 30.—, 30 50, čís. 5
29.—, 29 50, čís. 6A —.—, čís. 7A —.—, č. 8A
—.—, čís. 9A —.—, zlom 20.—, 21 50.
Semena. Ceny za 50 kilogr.: řepka sklizeň
zimní r. 1904 12 60, 1285, mák modrý český
31 —, 32—, modrý ruský —.—, kmín český 23 50,
24.50, holandský 24 50, 26.—, jetel bílý 52.—, 69 —,
žervený 1904 50.—, 80.—, růžák —.—, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —
lněná semena haličská —.—, —.—, vičenec (ligrus)
—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 5.—, 5.30, nelisované 5 —, 5.30, cizí 0.—
0.—, sláma cepy mlácená 2.30, 2 40, ke krmení 1.90,
2.—, ke stlaní 1.90, 2.—, cizí 0.—, 0.—.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
rení K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—,
—.—, hrách Viktoria 0.—, —.—, k vaření žlutý
0.—, —.—, k vaření zelený 12 50, 13.—, ke krmení
0.—, 0.—, čočka 1904 18 50, 24 —
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
—.— 1ůj —.—, —. —
76.50. 77.—, sadlo amer. —
#68
alto_textblock
#68
Obili.
#69
alto_textblock
#69
T. Z Vídně, 9. září. (Telel. »Nár. Listů«.)
Plodinová bursa. Z Nového Yorku oznámeny
pevné záznamy. Také z Pešti sděleno, že tam kursy
termínové pšenice podražily. To mělo v zápětí, že
také zde prodavači pšenice stupňovali své požadavky
o 10 h. Ovšem později došly z Pešti zase záznamy
chabější, což mělo za následek, že kursy zůstaly na
výš středeční Nebylo také valné koupěchtivosti. Také
v žitech byly obraty ojedinělé, ale smýšlení tím ne-
bylo nijak dotčeno. V ječmeni byl klid při normál-
ním konsumu. Zájem pro pícniny zmizel, ale za ku-
kuřici žádalo se o 5—10 h více. Oves zůstal ne-
změněn.
Znamenaly: Pšenice tisská nová 11.10, 11.45.
stará —.—, —.—, slovácká nová 10.85, 11.15, stará
0.—, 0.—, z Moravského pole nová 10.60, 10 95,
rumunská nová 10.85, 11.25. Žito slovácké nové 8.—,
815, z okolí Pešti nové 810, 8.30, z jižní dráhy
nové 7.85, 8.05, dolno-rakouské 7.90, 8.10, české
0.—, 0.—. Ječmen moravský 0.—, —.—, z mo-
ravského pole 0.—, 0.—, severouherský 6.—, 0.—,
pro pivovary 0 —, 0.—, ke krmení 0.—, 0.—,
dolno rakouský 0.—, 0.—, slovácký 0.—, 0.—.
Kukuřice uherská 7.60, 7.75, cingnantinská 8.25,
8 75. Oves uherský špatnější 7 25, 7.35, prostřední
0.—, 0.—, prima 7.50, 8.25, český a moravský 0.—,
0.—. — Řepka pohotová 12.—, 12.50, uherska —.—,
#70
alto_textblock
#70
Z Vídně, 9. září. (Telgr) Pšenice tisská —.—
pšenice banátská — —, —.—, pšenice slo-
vácká 10.45, 11.15, smýšlení chabé. — Žito slovácké
8.—, 8.15, peštské 8.10, 8.30, smýšlení klidné — Ječ-
men moravský 8.90, 10.30, smýšlení udržené. —
Kukuřice uherska 7.50, 7.70, cinquant. 0.—, 0.—
smýšlení pevnější. — Oves uherský, střední 7 35, 7 50,
prima 7.50, 7.70, rychlík 0.—, 0.—, smýšleni klidné.
— Repka pohotová 12. —, 12.50, smýšlení udržené.
Počasí: částečně zamračené.
Z Pošti, 9. září. (Tigr.) Pšenice na říjen 10 59,
10 60, na duben 10 87, 10.88, žito na říjen 7.97. 7 98,
na duben 8.23, 824. oves na říjen 711, 7.12, na
duben 7.41, 7.43, kukuřice na září 7.28, 7.30, na
květen 7.35, 7.36. — Nabídky pšenice mirné, koupě-
chtivosť omezená, smýšlení pevné. Obraty činily
40.000 metr. centů. Ceny pšenice stouply o 15, po-
zději o 71/2 h. Ostatní druhy obilí vyšší o 5—10 h.
Trh terminový byl zahájen vyššími kursy, jež v
dalším průběhu na zlepšenou chuť ku prodejům opět
ochably. Počasí : krásně.
Z Pešti, 9. září. (C.- T.-B.) Závěračně kursy.
Pšenice, smýšlení chabé, na říjen 10.49, 10.50, na
duben 10.79, 10.80, žito, smýšlení chabé, na říjen
7.83, 7.84, na duben 819. 820, oves, smýšlení
chabé, na říjen 7.08. 7.09, na duben 7.37, 7.38,
kukuřice, smýšlení chabé, na záři 7.28, 7.30, na
květen 7.35, 7.36, řepka, smýšlení klidné, na srpen
1905 11.80, 11.90 Počasí: krásně.
Z Berlína, 9. září. (Telegr.) Pšenice klidná, na
září 178.—, na říjen 178.—, na prosinec 180 50,
žito klidné, na záři 140.—, na říjen 142 —-, na pro-
sinec 144.50, oves klidný, na září 13875, na říjen
138.50, kukuřice klidná, na září 120.75, na říjen
118.50. Počasí: krásné.
Z Hamburku, 9. září. (Telgr.) Pšenice likn.,
holštýnská 172.—, 175.—, žito likn., meklenburské
140.—, 146.—, žito ruské liknavé, 102.—, 103.—.
Počasí krásné.
Z Pařiše, 9. září. (Telegr.) Závěrečné kursy.
Žito skoro stálé, na září 15.50, na říjen 15.85, na
listopad-prosinec 16.15, na listopad únor 16.40, pše-
nice pevná, na září 22 65, na říjen 22.90, na listopad-
prosinec 23.65, na listopad-únor 24.—, mouka stálá,
na září 30.20, na říjen 30.55, na listopad prosine
30.85, na listopad-únor 31.20. Počasí: dostivé.