#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
13. března 1904. Číslo 73.
#4
alto_textblock
#4
Boušlivé zcény s Wolfem.
Poslanec za skupinu obcí píseckých navrhuj-
dvoje hlasování dle jmen.
Posl. Wolf: Slyšíte, Němci, jak ti na druhě stran
(ukazuje na Čechy) nás provokují? Máme to snášet?
(Posměch u Čechů.) Pane předsedo, prosím e zlovo
(Posměch u Čechů.) V Ottagrinku a Favoritech mobili
sují se Čechové k útoku na naší universitu a my máme
být pro blázny těmto chlapům. (Posměch u Čechů
a volání: Cukr! cukr! Seidl! Velký hluk. Wolí že-
ne se na posl. Skálu; posl. Holanský po-
padl ho a mrštil jím tak, že padl mezi la-
vice: posl. Reichstädter mu dal kopane
do zadní částitěla: z toho r vačka; volání:
Ven s Wolfem. Trvalý hluk a hlasy Čechů: „Fuj
Wolf! Styďte se, hanebníče, fuj! Velký hluk.)
Místopředseda Kniser: Udělují posl. Wolfovi za
jeho chování důtku. (Trvalý hluk celé sněmovny. Hlasy
Čechů: Udělte mu důtku, ven s ním, fuj Wolf!)
Posl. Wolí: Volejte také toho starého padoucha
Skálu k pořádku, který měl drzost mne očerňovat.
Co mám dělat? Ospravedlnil jsem se před porotou
a teď přichází ten chlap zase s tou lží. Což jsem vydán
ve psí tomuto starému lumpovi? (Bouřlivé výkřiky
Čechů.) Nesnesu takových urážek, kdybych při tom
zhynout měl... (Fuj, Fujl volají Češi.)
Posl. Woli: Fuj tajíl — měli byste říci nad ta-
kovým chováním.
Posl. Šrámek: Hleďie, abyste se odtud dostal!
Posl. Wolf: Nel zůstanu tady (u Čechů) právě
stát. Nesnesu to žádným způsobem, ať se děje cokoli
(Trvalý hluk.) Pane předsedo, prosím, abyste toho
starého pána volal k pořádku. Nesnesu takových urá-
žek. (Volání: Fuj Wolf! Konec schůze! Konec schůze
Trvalá vřava v celé sněmovně.) Prosím, aby se Skál
volal k pořádku. Nesnesu to. (Velký hluk.)
Když se hluk poněkud ztišil prohlašuje místopřed-
seda Kaiser: Uděluji posl. Wolíovi za jeho
neparlamentní jednání důtku.
Posl. Wolf: Žádám také důtku pro posl. Skálu.
(Hlasy: Proč pak ?)
Místopředseda Kaiseř: Neslyšel jsem urážek se
strany posl. Skály; musím tedy skutečný stav zjistiti
a tu se táži pana posl., zdali urážlivých slov užil.
Posl. Skála: Za celé této scény jsem nepromluvi
ani slova (Bouřlivé hlasy: Slyšte! Slyštel)
Posl. Wolí: To je lež! Prosím o slovo.
Místopředseda Kaiser: Uděluji vám je. Nevím, za
je to na místě a je-li to srovnatelno s jednacím řádem
ale poněvadž posl. Skála promluvil, musí se ho tak
vám dostati
Posl. Wolí: Je to nedostatek odvahy, tvrdí-li Ská
la, že na mne nepromluvil. Je pravda, slova nemlu
vil, ale držel v ruce kousek cukru a ten mi ukazoval
(Dlouhotrvající posměch a ironické výkřiky u Čechů.
Narážel tím na ony klevety. před kterými jsem se ob
hájil před porotou i samosoudcem, které na mne byly
vzneseny drzými lidmi a kterých nesnesu klidně. Ta-
kové tvrzení nelze proti mně činiti a je to nestydatost.
opakuje-li se to. Viděl jsem cukr v ruce pana Skály
a zjednám si satisfakci. (Smích u Čechů.) (Obrácen
k Čechům): Pánové, buďte dbalí čistoty jen ve sé
straně. Jeden z mých podřízených dopustil se jednou
nepříslušnosti a za to jsem trpce pykal já, ač jsem
zůstal nevinen. A dovoli-li si ještě někdo přijíti s t-
kovými věcmi, dovedu ho zkrotiti, kdyby to stálo
život. Proti zbabělým padouchům musí se člověk brá-
niti, jak může.
Místopředseda Kaiseř: Pan posl. Wolí žádá pro
pana posl. Skálu důtku, ale nikoli proto, že jej slo-
vem urazil, nýbrž proto, že jej urazil urážlivým po-
ruňkem. (Smích u Čechů) Kdyby to byl jmenovaný
poslanec učinil v úmyslu uraziti posl. Wolfa, litova
bych toho a prosil bych, by se nečinilo ničeho, co by
náladu ve sněmovně ještě stupňovalo. Nemohu všal
na pouhý posuněk dáti důtku. (Pochvala Čechů; ne-
pokoj v levo.)
Potom hlasuje se dle jmen o návrzích posl. z
skupinu píseckou. Oba návrhy byly zamílnuty.
Techliická obstrukce.
Posl. dr. Lang navrhuje dvoje hlasování dle
jmen. Oba jeho návrhy, návrh na tajnou schůzi a pro
tokolování se zamítají.
O 4. hodině četba došlých spisů byla skončena
a do té doby hlasovalo se také čtyřikrát dle jmen.
Ministerský předseda dr. Körber: Některými po-
slanci byl podán dotaz ve příčině událostí na ví
deňské universitě. Odpovídám na ni ihned. Pokud
slovanšti studenti na vídeňské universitě respektovat
budou zákon a veřejný pořádek, také jim dostane
se plné ochrany, neboť po té stránce nesmí se činiti
rozdílu. Tím pečlivěji však budiž se vy-
varováno všeho dráždění (Výkřiky Čechů
V Praze takéD), z kterého by mohlo následovat
porušení pořádku nebo jiné přestupky, jichž vážné
následky právě u přátel studentstva nemají býti
přezírány. Ponechává-li vláda vídeňské universitě.
přes politování hodné scény, které se tam udály, vý
minečné staré postavení, nemůže trpěti žádným způ-
sobem znepokojování pokojného obyvatelstva vídeň
ského, které jde za svým výdělkem. (Pochivala v levo
posměch v pravo.) Dám nejpřísnější rozkazy v tom
smyslu a bude-li třeba, zaručuji se, že budu jednali
bez ohledu, kdyby klid města Vídně byl ohrožován
(Pochvala v levo, odpor u Čechů)
Posl. dr. Šílený: A co je s interpellaci Pražá
kovou? Co je s Brnem
Posl. Klofáč: Co je s vídeňským rekťorem ? P
nás nemáte odpověď, pro nás máte policii?
Posl. dr. Šílený: Žádám, abyste odpověděl n
interpellaci Pražákovu o Brně. (Hluk.)
Posl. Roszkowaki jménem kárného výboru po
dává zprávu o
#5
alto_textblock
#5
Sehnalově afféře contra Stein a Herzog.
Prohlašuji, že výbor usnesl se jednohlasně vy
aloviti nelibost, protože se inkriminovanými slovy
všichni čeští poslanci cítí uraženými.
Bylo tedy na galerii proti Čechům voláno po
slancem Herzogem a Steinem: »Zabte je, ty lumpy
zabít by se měli na ulicích« atd. Neposuzují tate
slova nikterak tragicky. Nevěřím, že rozmyslné oby.
vatelstvo vídeňské jest odhodláno spáchati vraždy
na ulicích, poněvadž bylo k tomu vyzváno těmito
dvěma poslanci, ale takový výrok nemůže zústati
ovšem bez trestu. Kdyby zůstal, byl by následek
dvojí: jednak na příště otevřely by se brány a
dvéře všem urážkám nejen jednotlivých osob, nýbrž
i sboru, ba celého národa. (Hlučný souhlas.) Tolikéž
pak v nejširších vrstvách obyvatelstva zahostilo by
se přesvědčení, že tyto nadavky schvalovány jsou
parlamentem samým a uznány přípustnými. (Hlučný
souhlas.) Jest smutno, že dějí se takové případy ve
sněmovně, ještě smutnější věcí však jest, že jedna-
cím řádem není nám poskytnuto jinébo prostředku
obrany, kromě vyslovení nelibosti. Dovolte, abych
vyslovil očekávání, že sněmovna v tomto připadě
tohoto svého práva užije. (Dlouhotrvající potlesk,
řečníku se ode všech stran pravice gratuluje.)
Posl. dr. Kramář: Vyslovuji jménem svých če-
ských kollegů p. zpravodaji za jeho věcná a krásná
slova díky nejsracčnější. (Souhlas na lavicích českých.
Také my litujeme, že takovým tonem se zde mluví
a že jednacím řádem nedává se žádný prostředel
odvety kromě nelibosti. Ale právě proto, že nemáme
prostředku jiného, musíme užíti toho, který máme.
Nesmíme dopustiti, aby rakouský parlament — od-
pusťle mi to slovo — byl snižován na boudu k na-
dávání. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) Jména
Herzogova jsem dosud ve stenografickém protokole
nečell, četl jsem je jen v novinářských zprávách ze
soudní síně. (Hlučný souhlas.) Pana Steina charakte-
ristiku podati, budž mi slavnou sněmovnou odpu-
štěno. Ale jsme povinni nedopustiti, aby beztrestně
čeští poslanci, kteří jsou nucení tady konati čestnou
povinnost, za to byli tupeni. (Hlučná pochvala a pollesk
na lavicích českých.) ... a to těmi, kteří důstojnost
této sněmovny po několik let snižovali způsobem, ja-
kým ještě žádný poslanec žádný parlament nesni-
žoval. (Souhlas.) Nemůžeme připustiti, aby nám byla
vytýkána obstrukce. Co pak páni na levici mají tk
krátkou paměť? Ovšem jest pravda, že klamání
veřejnosti v Rakousku nikdy nebylo v takovém roz-
květu, jako nyní (Souhla s), takže nemůžeme se di-
viti, praví-li se dnes veřejně, že obstrukce Čechů
jest novotou. (Souhlas) Slyšeli jsme, že také někteř
pánové se vyslovili o naší obstrukci, mezi nimi také
Posl. Pernerstorfer, způsobem velice nepříznivým
Upozorňují pana Pernerstorfera, že sociální demokratě,
když jednalo se o to, uhájiti našich jazykových práv
pro české chudé dělníky v tak zv. uzavřeném území,
pomohli k vítězství Němcům. (Slyšte!)
2osl. Ellenbouen: Českým dělníkům ve Vídn
#6
alto_textblock
#6
lakél
#7
alto_textblock
#7
Posl. dr. Kramář: Největší překážkou národního
výrovnání v Čechách jest otázka menšin v lak zv
uzavřeném území. Kdybychom chtěli obětovati tyto
menšiny, které jsou dělnické nejen národně, nýbrž
také sociálně, bylo by vyrovnání hotovo. (Hlučný sou-
hlas na lavicích českých.) Právě pro tyto menšiny
vedeme boj a proto zasluhujeme zcela jiné podpory
se strany sociálních demokratů, nežli jaké nám dosu
poskytovali.
Posl. Ellenbogen: Vybojovali jsme českým děl-
níkům ve Vídni právo shromažďovací. (Souhlas u Če-
chů: Dobrá, nepopíráme to, to my uznává mel)
Posl. dr. Kramář: Celý český národ uvítal s nej
většími sympatiemi národní chování se sociálních
demokratů vídeňských vůči českým dělníkům. (Hlučný
souhlas na lavicích českých.) Přejeme si však, aby s
tak dělo stejně i v německém tak zv. uzavřeném
území.
Posl dr. Šílený: Dělníci to dělají, ale p. Perner
storfer ne. Ten jest proti lomu.
Posl. dr. Kramář: Stále a úmyslně se vyličuje
v novinách, že Němci jsou učinění andělé, my však
že jsme škůdci říše. V některých novinách, pokud
jde o studentstvo, byly věci vyličovány tak, jako by
pražské nepokoje byly dílem naším, jako bychom je
byli my vyvolali. Všichni poslanci čeští, jak jsme zde
vydali jsme provolání k českému obyvatelstvu. Prosili
jsme ho, aby zastavily se nepokoje, poněvadž se jimi
neposlouží nikomu, kromě vládě. (Hlučný souhlas)
Posl. dr. Stránský k levici: Jděte vy a učiňte
totéž ve Vídnil
Posl. dr. Kramář: V provolání tom jsme řekli: že
jest lží, vyčílati nám, že chceme vyštvati německé
studenty z Prahy. V úplně vládním a štváčském listě
„Neue Freie Presse tento odstavec odvolání byl vůbec
umlčen.. (Bouřlivé: Slyšte! Slyšte!) ..., aby něme-
cké čtenářstvo mohlo býti dále štváno. (Hanba „Neue
Fr. Presse!) Pět semestrů jsem studoval na něme-
ckých universitách a na žádné nesměsují se student
barvy nosící se studenty, kteří jich nenosí, naopak
jest mezi těmito oběma skupinami všude rozpor nej-
příkřejší. V Berlíně není buml Pod lipami dovolen
Ve Vídni byl tolikéž buml zakázán. V Praze nemáme
nic proti tomu, pokládají-li němečtí studenti vkusem
nositi známé komické čapky. (Hlučný odpor v levo.
Posl. Sylvestr: Neprovokujte, byli jsme všichni
buršáky!
Posl. Berger: Kramář chce piklhaubnu.
Posl. Sylvestr: Nestrpíme takové výroky od vás
(Veliký hluk a pokřik.)
Posl. dr. Kramář: Studoval jsem v Berlíně práva.
Moji němečtí kollegové o nosení barev mluvili stejně.
jako jsem učinil právě já. Ve Štrasburgu byl příkrý
rozpor mezi studenty nosícími barvy a studenty bez
odznaků. Když pak vyskytl se plán, aby zavedly se
barevné stuhy v českém akademickém spolku čtenář-
ském, byl jsem to já, který ohražoval se proti tomu,
peněvadž pokládám nosení barev a stuh nehodnýma
nedůstojným moderního človéka.
Obyvatelstvo pražské nebylo rozhořčeno věcmi.
které jsem připomenul (Hlasy: Nemluvte o Praze!)
nýbrž faktem, že buršáci tam uspořádali rvačky. T
bylo precí přes příliš. Ne o nosení čapek a procházku
se jedná, nýbrž o buml sorganisovaný, jímž ruší se
pořádek na ulici. (Odpor v levo.) Sám jsem to víděl
v Praze. Nosení čapek je mi lhostejným. (Hlas: Mluvte
k věci!) Jen s největší potíží je možno v neděli o 12.
hodině v poledne jíti přes Příkop. Žádáme vládu za
ochranu, jak je její povinností. Páni na levici sobě
stěžují, jak nakládáme s německými studenty. Tak
ne, jako vy r vlašskými v Inšpruku. (Hlas: Kde jste
nenechali prof. Gubernatisa přednášeti. To je ně-
mecká kultura!) Chcete Vlachy vypuditi z Inšpruku.
Posl. Steinwender: No, s vámi ještě nějaké srov-
nání sneseme.
Předseda: Prosími o klid.
Posl. Erb: Kramář tomu nerozumí
Posl. dr. Kramář: Myslím, že znám studentský
život stejně jako vy.
Předseda: Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci
(Odpor u Čechů.)
Posl. Zázvorka: Procitl jste pane presidenle?
Předseda: Konám svou povinnost, volám-li feč-
níka k věci.
Posl. dr. Kramář: Výroky kterých užito zde bylo
proti nám, rovněž jsou v příčinné souvislosti s udá-
lostmi pražskými. Dosud bylo zvykem, že v debatě
o vyslovení nelibosti, bylo šetřeno svobody slova více
než jindy. (Souhlas u Čechů.)
Posl. Forntánek: Též Chlumeckým.
Posl. dr. Pucák: To je již „komenlář
Posl. dr. Stránský: Vy jste podali o tom tři in-
terpellace a musí vám býti příjemno, slyšíte-li o tom
Posl. Schalk (skočiv před presidenta hr. Vettra
a bouchnuv pěstí, kříčí): Pane presidente, šetřte jed-
nacího řádu. To je přes příliš!
Předsoda (několikráte zvoncem uhodiv na stůl)
Pane poslanče Schalku, to je přes příliš, tady jsen
předsedou já, nedám se komandovat! To je přen
příliš! (Hlučná pochvala u Čechů, hlomoz v levo.
Žádám pana řečníka, aby mluvil k věci.
Posl. Herzog: Teď je 24 hodin, co kárný výbor
zasedal. (Hlasy: Jděte s bohem!)
Posl. dr. Kramář: Myslíte-li, že ustavičným ome-
zováním slova zprovodíle tuto rozpravu se světa, jste
na omylu; nedáme se vyrušiti a s presidiem o nísi
promluvime. Tím končím rozhovor o tomto předmětu.
(Odpor u Čechů.)
Posl. Herzog: Se stanoviska národního je to de-
nunciantství
Posl. dr. Kramáž: Slíbil-li dnes dr. Körber, ž
bude chrániti vídeňské živnostníky a občany, tož žá-
dáme, aby činil podobně v Praze. (Pochvala u Čechů.
Přicházím k vlastní věci, ač také to, co dosud
jsem mluvil, s tím souvisí. Jeden z německých po-
slanců volal na galerii, ukazuje na nás: „Zabte je
na ulicil
Posl. Herzog: To volám také teď! Hei
Kramář! (Předseda zvoní.)
Posl. dr. Kramář: Byli jsme nazváni pro svou
obstrukci zloději.
Posl. dr. Herzog: Těmi jstel
Posl. dr. Kramář: Bylo nám vyčíláno, že kradem
voličům peníze z kapes
Posl. Steinwender: To je pravda!
Posl. dr. Kramát: Vy myslíte, že tato obstrukce
je zločinem na Rakousku?
Posl. Steinwender: Hloupostí je. (Hlasy u Čechů-
U vás ta hloupost trvala 4 roky.)
Posl. dr. Kramář: Konslatuji, že pan Stein-
wender má pro sebe polehčující okolnost, myslím totiž
že nazval také německou obstrukci hloupostí. Praví se
často: obstrukce musí býti zlomena. Směji se věru
vždycky při ohlášce, že obstrukce bude zlomena.
Zajímavo je při tom, že páni na levici vždy předpo-
vídají, že se stane něco teprve za dvě neděle. Dnes
poslanec dr. Ebenhoch...
Posl. dr. Pacák: ... promluvil rozumné slovo.
Posl. dr. Kramál: .... promluvil o pokusech
k sanaci parlamentu (rozmlurva s redaktorem „Neues
W. Tagblatiu“). Mluvil též o presidentu a pravil, že
nemáme zapotřebí nového presidenta. Má pravdu
ne presidenta, ale ministr-presidenta! (Potlesk u Če-
chů.) Pravil, že není třeba jednacího řádu, nýbrž
jen přesný výklad starého. Závidím věru panu Eben-
hechovi jeho optimismus.
Posl. Albrecht: Proč to sem zatahujete?
Předreda: Prosím, by řečník nebyl vyrušován
(Odpor na levici. Volání: Mluvte k věci!)
Předseda: Ale, pánové, ponechte řízení jednán
mně. (Výkřiky na levici)
Posl. dr. Kramář: Náš jednací řád je nevysýcha-
jícím pramenem každé obstrukce.
Posl. Parnerstorier: Učebnicí obstrukce.
Posl. dr. Kramář: Nezměníte-li jednací řád, ne
zastavíte obstrukci. Ale pánové na druhé straně chtějí
si obstrukci ponechati v reservě a prolo je nepřemo-
žitelnou. Chtěli jsme vždy dříve činit obstrukci lid-
štější, nechtěli jsme své milé kollegy-odpůrce na-
máhat. Podávali jsme pilné návrhy a pánové se zatím
mohli při tom procházet. Nyní však jsme se rozhodli
pro ostřejší postupování. Při pilných návrzích nesmí
se tak mluviti jako dříve. To byly jen tak zv. infor-
mace. Čeho jsme tím dosáhli? Necháme však nyní
hlasovati dle jmen a musíte býti zde, aby sněmovna
byla usnášení schopna. Ale i kdyby zůstalo pri pil-
ných návrzích a president se rozhodl jednati ráz-
něji, co by se stalo? Byl by přijat konec debaty
hlasovalo by se dále.
Posl. Steinwender: Pokud bychom to trpěli!
Posl. dr. Kramář: Jednáme-li o pilných návrzích
nekrademe voličům peníze, protože se i tu jedná
předmětech, které jsou věcné.
Posl. Steinwendor: To sám nevěřílel
#8
alto_textblock
#8
nyní.
#9
alto_textblock
#9
Posl. dr. Stránský: Ale lacinější jsou naše pilno
návrhy, než předlohy vládní. (Veselost.)
Posl. dr. Kramál: Zkuste co chcete, abyste ob
strukci přemohli. Učiníte-li něco proti jednacímu řádu,
podkopáte svou vlastní půdu a nám to není nepří-
jemno. Chcete-li se zbaviti tohoto zjevu, jest jiná
cesta k tomu potřebnou. Pohříchu nemáme v této
sněmovně žádného Kol. šl. Thalya. I kdyby někdo
zde tak mluvil, nedostává se nám smyslu pro vše-
obecnost jako mají Maďaři. Proto zde nepomohou
žádná slova.
Z nynější situace možno se dostati jen dvěma ce
stami. Čekáte na naše zemdleni? I kdybychom chtěli
nesmíme zemdlíti. Jedna cesta je, že změní se jednac
řád. Nevím, zda je to cesta, které si přejí tam, odku
tyto neslýchané urážky přicházejí. Ale přece by to
byla cesta nejpřirozenější. Druhá cesta byla by ta
aby se odstranily příčiny obstrukce. To není také
těžké. Což jsou naše požadavky tak nespravedlivé,
že chcete — dle vlastních slov — celý parlamenta-
rism a pořádek, zkrátka všecko zničit?,
Posl. Steinwender: To přece vy dělátel
Posl. dr. Kramář: Je otázka vnitřního úřadního
jazyka věcí pro pány z alpských zemí tak důležitou?
Předseda: Prosím, aby řečník mluvil k věci. Na-
pemínám vás po třetí.
Posl. dr. Kramář: Je to skutečně ostatním Něm-
cům rakouským, kteří nejsou „učenými Němci“ z Čech
tak hroznou věcí? Nikoliv naše obstrukce je frivolitou
frivolitou je neplniti zákon! Toto neplnění
zákona přivádí obstrukci. (Pollesk u Čechů.
O universitě moravské nebudu mluviti. Vím, ž
všichni jste přesvědčení, že to není požadavek ne
spravedlivý, ale podléháte terrorismu.
Předseda: Pane řečníku, napomínám vás na-
posledy. (Odpor u Čechů.)
Posl. dr. Kramář: Jsem již hotov. Nadávejte nám
spílejte nám, vyhrožujte nám, neustoupíme ani píd
a nedáme se zdolati! (Dlouhotrvající potlesk a po
chvala, řečníku se gratuluje.)
Posl. Pernerstorfez praví, že jeho žertovný pro-
jev v odděleních neměl za účel urážku českých po-
slanců; divil se pouze, že někdo může se cítit ura
ženým dvěma subjekty jako jsou pp. Hetzog a Stein
Popírá, že socialní demokraté podporovali německou
obstrukci. Zakročili teprve, kdy použilo se násilí
byl porušen jednací řád. Sociální demokraté nemnji
nejmenší příčiny a nijakého interessu, ať obstruuje
se na té neb oné straně, jsouce přesvědčeni, že par
lament je vůbec nepotřebným instrumentem. Ci
práva všech národů a rád by, aby jejich práva byl
chráněna. Změnou jednacího řádu neprovede se
žádná náprava. K ní třeba, aby na místo feudál-
ního panství a vyšších mocí, jež za feudály stojí.
nastoupila řádná demokratická vláda, v jejíchž ru-
kou osud rakouských národů bude dobře uložen.
(Pochvala.)
Předseda volá řečníka dedatečně k pořádku
pro urážku poslanců Steina a Herzoga.
K Albrechtovu návrhu debala uzavírá se
hlavními řečníky zvolení poslanci dr. Stránský (pro
a Olner (contra).
Posl. dr. Štránský: Jest něco pravda na tom, co
pověděl posl. Pernerstorfer, jest pravda, že český
národ, resp. jeho poslanci nemohou býti posl. Her-
zogm uraženi ve své cti. Jedná se však zde o něco
jiného, zároveň pak o něco zcela nového, co posl.
Herzog a nejspíše také jeho přátelé v této sněmovně
z této sněmovny ven zanésti chtějí do boje politi-
ckého. (Souhlas u Čechů.) Vzpomeňme si, jak Herzog
mluvil slovy příkrými, obraceje se na galerii. Mluvii
tedy nikoliv do sněmovny, nýbrž ze sněmovny ven
a vyzýval Vídeňáky, aby nás zabili na ulici, vyličuje
nás, jako osoby, které prý kradou poplatnictvu peníze
z kapes a rozdmychoval nejspodnější vášně lidu
pokoušel se ohrožovati náš život. Žnáme dobře do-
bromyslnost vídeňského lidu a doufáme tedy, že ne-
bude míti slechu pro tento appell.
Ale uvážíte-li celé ústředí, ve kterém jsme nuceni
bojovati, musíte nám dáti za pravdu, řekneme-li, že
nemůžeme mlčky snésti takové hrozby a takové po-
kusy, obyvatelstvo do té míry proti nám podráždit.
aby sáhlo se na naše životy. Souhlas u Čechů) Po-
važte dále, že téměř celý vídeňský tisk, vyjma jediný
»Vaterland«, který ostatně je ve Vídni málo čten, se
staví proti nám a přiznáte, že vedeme hoj za práva
svá, nedocházejíce ohlasu na vídeňské půdě, nýbrž
že naopak vídeňské obyvatelstvo četbou vídeňských
novin jest pobouřeno proti nám. Kromě toho stojíme
proti vládě, ke které — pravím to z hloubí svého
přesvědčení — nemáme důvěry, že by nás chránila
náležitě, kdyby se stal nějaký útok na život českých
poslanců. Poslance Herzoga však a celou jeho stranu
mohu ujistit, že je-li psáno v dějiných utrpení národa
českého, že poslanci mají býti tady ve Vídni ohro-
ženi na svých životech, my proto přece neu-
stoupíme. (Pochvala a potlesk na lavicích českých.)
(Obrácen k levici): Vy jste způsobili, že n
této vídeňské půdě naše zaručená
přirozená práva byla zničena, že kaž-
dou chvíli byla šlapána, vy jste způ-
sobili, že veškeren náš duševní živo
byl ochromen a že nemůžeme žíti ten-
týž národní, politický a hospodářský
životjako vy. Kdyby však k tomu ještě
přistoupila zdeta okolnost, že bych om
ohrožováni byli v tomto městě jak na
svých právech tak i na svých živo-
tech, tož pravím vám, že přece neustou-
píme a pravím s Lutherem: tady sto-
jíme, nemůžeme jinak, bůh nám po-
může! (Hlučný potlesk a pochvala.)
Nedáme se zastrašiti a zaleknouti. Není nám
příjemno na vídeňské půdě hájiti práv svého národa,
nevnucovali jsme se však do Vídně, nýbrž jsme nu-
ceni ve městě, ve kterém není smyslu pro náš du-
ševní a národní život, ztráviti větší část roku mezi
obyvatelstvem, které se nedívá na nás očima přátel-
skýma a tady hájiti práv svých. Dokud nemáme jiné
ústavy, budeme tak činiti přes všechny hrozby.
Právem bylo řečeno posl. Kramářem a Perners-
torfrem, že příčiny obstrukce musí býti odstraněny
My to jsme, kteří vždycky, a také dnes, nabízeli
ruku ke smíru, dostane-li se nám právo. Onen
faktor však, který by měl prostředko-
vati a měl konati povinnost, jež mu
náleží, totiž zjednati mír, klerý však
úkolu toho nekoná, jest vláda. (Soublas
u Čechů.) Dr. Körber chodí několik měsíců, ba ně-
kolik let již po rakouském jevišti, jako Hamlet de-
klamuje o míru, ale nedělá nic, aby dostal parla-
ment ku práci. Ale jako naposledy Hamlet, ačkoliv
nedělá nic a neodhodlá se k činu, konečně přeee
najde 5 svůj akt, tak doufáme také my, že též tato
vláda najde 5. svůj akt.
Přijde-li jiná vláda místo těto, která neodmílne
pokus o vyrovnání mezi oběma největšími a nejdů-
ležitějšími národy rakouskými, bude-li se opravdu
snažit, aby se nám dostalo, čeho potřebujeme ke
svému životu politickému, národnímu a hospodář-
skému, potom nebude třeba provozovati obstrukci.
potom nebude třeba dráždit vídleňské obyvatelstvo.
aby nás zabilo na ulici. Končím prohlášením, že
takové hrozby, které snad i vláda rád
slyší, doufajíc, že se dáme jimi zaleknouti, nepo-
řídí nic. Ne po zlém, nýbrž po dobrém možnos
námi jednat a jen tak možno přivoditi mír Rakousku.
(Hlučný, dlouhotrvající potlesk. Řečníku se blaho-
přeje.)
Posl. Ofner pojednává o právnické stránce zále
žitosti, popírá v ní kompetenci kárného výboru
kárá, že kiubovnímu nátlaku podařilo se působiti
na kárný výbor, jenž je soudcovským sborem, aby
ze strannických ohledův upustil od stavšího se již
usnešení.
Následují věcné poznámky.
Posl. hr. Sternberg praví, že chce odstraniti ne
dorozumění, jež vzniklo pro jeho poslední řeč.
Předseda: To nemohu dopustiti. Můžes
opraviti pouze, co stalo se za dnešní debaty.
Hr. Slernberg konstatuje, že jeho útok nesměřo-
val proti české feudální šlechtě, nýbrž jen osobně
proti princi Schwarzenbergovi.
Posl. dr. Kramáž konstatuje naproti poslane
Pernerstorferovi, že se ani slovem nezmínil o po-
sledním rozhodnutí v listopadu r. 1897. Ať se o tom
soudí jak chce: sociálně demokratická strana podpo-
rovala levici také před Falkenhaynovým zákonem př.
jmenovitém hlasování.
Rel. posl. Roszkowski poznamenává naproti posl
Ofnerovi, že parlamentní komise polského klubu ne-
debatovala, smí-li posl. Byk přednésti zprávu kár-
ného výboru, nýbrž pouze o tom, má-li polský klui
hlasovati pro nebo proti návrhu výborovému. Pti-
#10
alto_textblock
#10
mlouvá se, by byl výborový návrh přijat. (Hlučná
pochvala a pollesk mezi Čechy.
Levice vyšla ze sněmovny a návrh kárného vý-
boru byl přijat.
Konec schůze v 6 hodin večer; příští bud
v pondělí o 11. hod. dop.
Mezi podanými dotazy byly ještě dotaz posl
dra. Šíleného o úpravě nižšího a středního škol
ství jednotnou školou střední a po reformě činžovní
daně domovní; — V. Hofmannův po sestátněn
Heřmanovy hutě.
#11
alto_textblock
#11
Buršácké provokace v Praze.
#12
alto_textblock
#12
Událostí dne jest rozhodnutí pořadatelů pro-
vokativních bumlů buršáků, aby buml dne
vůbec nebyl konán. Zakročením přísluš-
ných činitelů přišli buršáci k přesvědčení, že by
jim neprospěl buml za assistence kollegů z uni-
versit mimo království české a proto z povin-
nosti učinili etnosť, že provedení bumlu úplně
odvolali. V důsledku toho dostavilo se na vče-
rejší večerní promenádu na Příkop všeho všudy
pět buršáků v čapkách. Aby nucený ústup za-
kryli, uvádějí vůdcové bumlu, že buml nebude
se konati za příčinou ukončení zimního semestru.
Dle usnesení toho nemá se dnes na Příkopě
ukázat ani jeden buršák s barevnou čapkou.
Také byly telegraficky odvolány návštěvy bur
šáků z ostatních universit. To vše stalo se včera
po naší zprávě, která tajné plány buršáků n
neděli chystané, prozradila.
Včera v podvečer dostavilo se na Příkop
asi tisíc českých studentů s barety. Mnozí zji
nochů, na promenádu se dostavivších měli ve
knoflikové dírce kabátu chrpu aneb prušácké
barvy, aby sesměšnili provokace buršácké. Na
Přikop dostavilo se včera večer také veliké množ-
ství českého obecenstva, takže oba chodniky
byly přeplněny. Bezpečnostní opatření provedena
ve stejném rozsahu jako ve dnech minulých
Přikop obležen polieisty, vojsko v kasárnáeh
konsignováno a četnictvo rozestaveno u něme-
ckého divadla a německých vědeckých ústavů.
Oddíl četníků, v počtu 30, dostal se omylem
na Přikop. Dosud četníci chodili postranním
ulicemi na Sadovou silnici, aby nevzbudili po-
zornost zástupů lidu na Přikopě a Václavském
náměstí. Včerejší oddělení zbloudilo v uliefch
Starého města a dostalo se do Havířské ulice
Odtud teprve četníci ubírali se za velké pozor
nosti po Příkopě a Václavském náměsti k no
vému německému divadlu.
Procházka českého obecenstva na Přikopě
oba chodníky vyplňujícího, potrvala do 8. hod.
večerní, načež ponenáhlu nastal rozchod. Udá
se klidně, v nejvělším pořádku. Lid český pe-
čuje o to, aby důstojnou manifestací čelil bur-
šáckým provokacim. Zevnější ráz Přikopu jest
úplně změněn, živly Čechům nepřátelské zatla-
čeny na míru nejmenší a tak zjednáno opa-
tření, že slovanský ráz Prahy vynikne i na Pri-
kopě, kde dříve výstředně si počinali Němci
jiné elementy.
Mimořádná opatření bezpečnostní byla včera
již před 9. hod. večerní odvolána, neboť klids
mír byl úplný.
#13
alto_textblock
#13
Universitní schůze studentská.
#14
alto_textblock
#14
Na včerejší universitní schůzi, konané o 10.
hod. dopol. v Klementinu, jednáno »O událo-
stech posledních dnů«. Nával studentstva byl
tak značný, že mnozí do místnosti se nedostali
a musili zůstati na dvoře Klementina. Schůze,
jež byla velmi bouřlivá, zúčastnil se J. M. rektor
dv. rada Strouhal, děkanové prof. Heyrovský
Frida-Vrchlický, pak prof. Goll, Storch a Bráf.
Schůzi zahájil koll. JUSt. Frankenbergera
upozorniv, že jde o jednotný projev českého
universitního studentstva, navrhl za předsedu
koll. JUSt. Hodáče, za místopředsedu koll. JUSt.
Sikytu, již zvoleni. Předseda poukázal, že má
schůze za účel manifestační projev.
Slova ujal se koll. JUSL. Stránský, jenž
v delší řeči poukazoval na bezpráví, jež čeští
studující a české obecenstvo trpí průvody praž
ských buršáků, průvody, jež čelí proti shromaž-
dovacímu zákonu. Nejde o boj proti čo-
pičkám, jde o boj proti nezákon-
nosti, zde jde o ideu národnostia
rovnoprávnosti. (Bouřlivý souhlas.) Vy-
ličuje historický vývoj nynějších demonstrací
osvětluje je s hlediska politického. Boj nevy-
volán tím, co se stalo v neděli 28. února u ru-
ského kostela, nýbrž rvačkou německých kulé-
rových studentů 7. února Na příkopě. I jednala
správně městská rada pražská, žádajíc, by
»buml« byl zakázán.
Za neutuchajícího souhlasu odmítá řečník
štvaní německých listů i pražského a vídeňského
rektora. Poukazuje na hanebné jednání dvou
českých listů, ostře je kritisuje. (Výborně!)
Praví, že studentstvo nezodpovídá
za demonstrace, které dělá lid,
neboť pokud samo se jich nezúčastní a pokud
dlí Na příkopě, je tam klid, což i policejní
úřady dosvědčují. Doporučuje studentstvu klid
a rozvahu, aby varovalo se každého
konfliktu s úřady. Staví za příklad
hrdinné vystoupení českoslovanského studentstva
vídeňského na obranu akademické svobodya
práv, za něž provolává jim »Na zdar i« jež
bouřlivě třikráte opakováno.
Koll. JUst. Sokol poukazuje na štvaní, jež
dovolil si prof. pražské německé právnické
fakulty Krasnopolski, oznámiv, že přednášku
nekoná a vyzvav studenty, aby šli hájiti svoji
národnost na Příkopy. Odsuzuje, že buršác
mají požívati privilegií.
Koll. JUst. Formánek mluvi v témž smyslu
a poukazuje na dvojí loket v příčině legitimací.
Koll. Phst. Jan Strakatý vysvětluje
blíže záležitost s legitimacemi. Němečtí studující
jsou propuštěni na průkaz legitimace, čeští však
nikoli. Není psaného práva, zákona. Aleje
právní zvyk, dle něhož jedná-li se o pře-
stupek, má býti na legitimaci aka-
demik ihned propuštěn, aniž by
byl veden na komisařství, jde -li
o přečin, pak musí napřed býti
vyslechnut od vyšetřující ho
soudce a v době mezi zatčení m a
výslechem uvaluje se naň kol-
lusní vazba, aby nemohl se s nikým
dorozuměti, aby byl isolován.
A v tom je nesprávnost, že policie u českých
studentů vše posuzuje jako přečin, u ně-
meckých jako přestupek. Žádáme
rovné právo a to nechť vymůže energiekým
zakročením akademický senát. Slova ta provázel
všeobecný souhlas
#15
alto_textblock
#15
Koll. Phst. V. Anderle poukazuje k
zpupnému vystupování se strany Němců a na-
proti tomu staví mírnou a mírumilovnou vy-
hlášku českého rektora, již posuzuje nepříznivě
za bouřlivého souhlasu.
Koll. Langner odporuje vývodům před-
řečníků, což vzbuzuje odpor posluchačů, jenž
mění se v děsnou vřavu. Zakročením předse-
dovým zjednáno po delší chvíli ticho.
Koll. Fr. X. Hodáč, když domluvil před-
řečník za bouřlivého souhlasu posluchačstva,
protestuje proti jeho slovům.
Po několika řečích učiněn návrh kollegou
Phst. J. Gebauerem na konec debaty a přečtena
koll. JUst. Frankenbergrem navržená resoluce:
1. Protestujeme proti dovolování veřejných
průvodů německých studentů jako proti projevu
vládní nespravedlnosti k Čechům. V době, kdy
systematickým národnostním a sociálním bez-
právím za nynějšího vládního režimu páchaným.
mysli českého lidu krajní měrou jsou rozjitřo-
vány, dovolují se v hlavním městě království če-
ského ostentativní průvody německých studentů,
ačkoliv odporují shromažďovacímu zákonu a ohro-
žují bezpečnost a dobrou pověst města rvačkami.
jež se při nich strhují, ačkoliv pobuřují mysli
lidu, stavíce mu znova a znova na oči vládní
nespravedlnost k české národnosti.
2. Žádáme proto, aby veřejné průvody ně-
meckých studentů povolanými úřady v důsledku
shromažďovacího zákona byly zakázány. Ne-
děje-li se tak, je nuceno české studentstvo uži
vati téhož práva pro sebe, aby dokázalo tak ne-
možnost pravidelných veřejných průvodů na
hlavní třídě města.
3. Docházíli v télo době k výtržnostem,
děje se tak proti vůli naší a bez naší zodpo-
vědnosti a účasti. Zodpovědna je zde hlavně
vláda, spolu však i německý tisk a rektoři praž-
ských a vídeňských německých universit. Odmi-
táme štvavý tón agenta provokatéra, jímž mlu-
vil rektor Rabl, odmítáme drzé i osobité zasa-
hování zpupného Vídeňáka Rschericha v poměry, jež
jsou mu vzdáleny, a v události, jež nepodléhají
jeho krilice a jsou mu jen vítanou přiležitosli
k nacionálnímu štvaní. Odsuzujeme rovněž způ-
sob, jímž německý pražský a vídeňský tisk vy-
užitkoval událost pro nacionálně strannické účely.
4. Výslovně prohlašujeme, že není účelem
našich manifestací provádět český buml; jsme
si vědomi, že moderní uvědomělý student jinak
pracuje pro blaho národa a společnosti. Jsme-li
však nuceni dočasně z důvodů dřive uvedených
sáhnouti k protímanifestacím, žádáme slušně,
aby naše situace aspoň s české strany nebyla
stěžována.
5. Ke konci znova a důrazně opakujeme,
že příčinou našeho rozhořčení jest nespravedlivé,
ba provokující jednání vlády. Přiznáváme ně-
meckým studentům všechna občanská práva,
tedy i právo nositi čapky, vidíme však urážku
se strany vlády v tom, že německému student-
stvu příznávají se zvláštní privilegia za cenu
veřejného klidu a policie nerespektuje práv če-
ských studentů jich zatýkáním a ponecháváním
ve vyšetřující vazbě vzdor průkazu legitimací,
setříe těchto pro všechny platných práv jen vůči
studentům německým.
Před hlasováním o této resoluci promluvil
prof. Bráf, jenž po sentimentálních vzpomín-
kách na svá studentská léta vytýká studentstvu,
že ze sebe svaluje zodpovědnost za ty, které
tam pudí zvědavost. Výrazy užité v resoluci —
dle jeho mínění — jsou příliš ostré. (Hlučný
odpor: Ne ! Ne ! Jsou slabé, mírné !)
Na to hlasováno o resoluci, jež přijata beze
změny s všeobecným souhlasem.
Slova ujímá se Jeho Magu. rektor dv. r.
Strouhal a žádá, aby resoluce v plném
znění se nepřijímala. Omlouvá svůj mírný ton
ve vyhlášce tím, že vydal ji dříve než staly se
projevy rektorů německých a ač ví, že stu-
dentstvo ji neuvítalo se souhlasem, přece opět,
zvyklý jsa hleděti na věci objektivním okem
přírodopisce, varuje před pokračováním v de-
monstracích. Pokud se týče legitimací, chráni
jen, pokud jde o přestupky a záleží tu na
benevolenci policejního úřadu. (Bouřlivé výkřiky,
kritisující jednání policie.)
Konečně žádá, aby byla v resoluci opra-
vena ta místa, jež osobně nějak by se dotýkala
německých rektorů. Po odmítavých poznámkách
kollegů Stránského a Hodáče appelloval p. rekto
znovu na shromážděné, ale bez výsledku, aby
nebyla resoluce přijata v navrženém znění. Čin
formální návrh, o němž pro prudké hádkya
veliký hluk nebylo lze již hlasovati a schůzeo
půl 1. hod. odp. skončena.
Všetechnická schůze studentská.
Všetechnická schůze konala se v sobotu
o 3. hod. odpolední na menším dvoře české
vysoké školy technické. Za předsedu zvolen
koll. Dostál. Ze sboru professorského přítomni
byli J. M. rektor MUDr. Slavík, inž. J. V.
Hrazský, inž. Novotný a Ph. dr, Felix. Slovo
uděleno koll. Horovi, jenž krátce nastínil
příčiny nepokojů, jež zavládly v Praze. Náš
boj není veden proti odznakům, nýbrž proti ne-
zákonným bumlům německých studentů Na
příkopě. Vyzývá všechny kollegy k tichý m
a důstojným manifestacím po tu dobu, dokud
bumly nebudou zakázány.
Po něm objasnil J. M. pan rektor svoje
stanovisko k nynějším událostem. Podotýká, že
jest správné co žádáme: ne porušení zákonu,
ne přikoří druhé straně, nýbrž stejnou sprave-
dlnost pro všechny. Upozorňuje však, že na
úkor studentstva vystupují různé živly, jež
vážnost situace jen mohou poškodit.
Vzpomíná dále vyzvání městské rady praž-
ské a všech poslanců k pražskému obecenstvu,
aby se všech demonstrací vystříhalo. Uznává,
že doba jest jistě velice vážná, když poslanci
všech našich stran, ne tedy jednotlivee nebo
strana některá, ke klidu nás vybízí.
Po J. M. panu rektorovi promluvil kollega
Dolejš Václav. Uvádí, že dle zákona shro-
mažďovacího průvody veřejné jsou nepřípustné
Nezakáží-li je povolané úřady, jest naší povin-
ností klidnou manifestací je znemožniti. Va-
ruje před konflikty s policií a vy-
bízí studentstvo, aby v takových případech samo
lid ke klidu a rozvaze napomínalo. Odmitá hrubě
útoky německého tisku a rektorů Rabla a Esche-
richa a protestoval proti dvojímu lokti policej-
nímu pro studentstvo německé a české.
K řeči této připomíná J. M. pan rektor, že
naše chození Na příkopě nemůže se nazvati ne-
správným, jen doba jest teď nevhodná.