#1
alto_textblock
#1
17. června 1904
#2
alto_textblock
#2
Číslo 168.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
Poslanec Delyannis a Georgis trvali
na tom, že bulharské čety povzbuzují se k vý-
tržnostem, protože reformy v Makedonii nepro-
vádějí se jednotně.
Předseda ministerstva Theotokis ubez
pečoval, že vláda chrání hellenské obyvatelstv
všemi prostředky.
Z Cařihradu, 16. června. (C.-B.) Za pří
činou posledního železničního attentátu a jinýeh
menších známek o činnosti komitů jest Port
nepříznivěji naladěna ku provádění úmluvy
s Bulharskem a také venkovské úřady vedou s
bezohledněji naproti bulharskému živlu než v po
slední době. Na druhé straně uznává se v kru-
zíeh Porty, že bulharská vláda chová se správně
a hledí udržeti komity na uzdě.
Ze Sofie, 16. června. (C.-B.) Na ustavičné
zprávy, že lupičské čety turecké do-
pouštějí se násilí a ukrutností na vracejících se
uprehlicích, zvlášť v okresu monastýrském
malko-trnovském a turecké úřady proti nim ne-
zakročují: bulharská vláda byla nucena zakro
čiti profa u jurecké vlády.
I. Z Milána, 16. června. Rakousku přátel-
ská »Lombardia« uveřejňuje dnes, jak se zdá,
vládou inspirovaný úvodní článek, ve kterém
praví, že rakousko-uherské zbrojení není ni-
kterak namiřeno proti Italii, která
nepožádá o žádný nový úvěr vo-
jenský.
a. Z Říma, 16. června. Žurnalista Vico
Mantegazza oznamuje časopisu »Corriere
della sera« z Cetyně, že Rakousko-
Uhersko nabídlo knížeti Nikolovi,
že svým nákladem vystaví jedno-
kolejnou dráhu od Spiče až ke
Skaderskému jezeru, by, jak se zdá,
mělo Albanii ekonomicky i politicky úplně ve
své moci. Kníže nabídku odmítl, ná-
sledkem čehož jest mu Italie zavázána k díkům.
Jen vytrvalá, úsilovná práce, praví zmíněný do-
pisovatel, zachrání adriatické balkánské země
vlivu Italie.
#6
alto_textblock
#6
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
#7
alto_textblock
#7
Situace.
Z Vídně, 16. června. Odročení sněmu krá
kvství českého, ke kterému dán odtud rozkaz
včera a které je svědectvím, že pomýšlí se na
kampaň sněmů na podzim, jest posledním pro-
jevem o parlamentních sborech tohoto státu.
Politické ticho tím však ještě nenastalo. Všichni
ministři, vyjma min. Welsersheimba
jsou dosud ve Vídni a sestoupí se pozejtří
k ministerské poradě. Ressortní čle-
nové kabinetu jsou kromě toho zde držáni
jednáním o smlouvách obchodních s Německem
a Italil.
#8
alto_textblock
#8
Němci a čeština.
Z Vídně, 16. června. Z Riedu telegrafují
Německo lidový poslanec Winter podával
zprávu voličům o své parlamentní »činnosti«.
Pravil: »Poslovanění v království českém po
kračuje ustavičně. Podle měho mínění může
býti zastaveno jenom, nabudou-li Němci zna-
losti českého jazyka, by ve smíšenýc
krajích mohli sloužiti a tam býti
zákopníky němectv í«.
#9
alto_textblock
#9
Král Peb.
Sp. Z Bělehradu, 16. června. Včera večer
byla hostina v královském dvoře, za které král
pozdvihl pohár na zdraví občanů stolice jeho
království a na rozkvět Bělehradu. Předseda
cbce bělehradské odpovídaje řekl, že občané
sami učiní vše pro rozkvět stolice svého šle-
chetného krále. Potom král, jeho déti a ministři
edebrali se na důstojnický koncert.
Básník Zmaj bude zejtra pohřben ve
Srěmské Kamenici. Mnozí z Bělehradu odeberou
se zvláštním parníkem do Kamenice.
Nový ruský vyslanec v Persii.
Z Petrohradu, 16. června. Na místě ne-
dávno zemřelého ruského vyslance v Persii
Vlasova, jmenován byl dosavadní ruský vy-
slanec v Brasilii, státní rada Alexěj Speyer,
vyslancem v Teheranu. Speyer působil dlouhá
léta ve střední Asii a v Americe a mocen jest
perské řeči slovem i písmem,
#10
alto_textblock
#10
Telegramy korresp. kanceláře.
#11
alto_textblock
#11
Z Vídně, 16. června. (C.-B.) Cisař přijal
dopoledne přísahu areibiskupa olomouckého dra.
Bauera a biskupů brixenského dra. Alten-
veisela a brněnského hr. Huyna. Hned
potom skládal přísahu vyslanec m. sl. svob. pán
Pasetti jako nově jmenovaný kaneléř Leopol
dova řádu. Biskupové měli potom audienci
clsaře. Tento přijal v poledne čínského vyslane
Ontajčana, jenž mu odevzdal své odvolací
listy, v audienci na rozloučenou.
Universitní professor dr. Ladislav Niemi-
lowicz dnes v noci zemřel ve Lvově.
#12
alto_textblock
#12
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 16. června. (C.-B) Poslanecká
sněmovna rokovala dále o prodloužení za-
tímního rozpočtu.
Posl. Lengyel (neodvislý divoký) mluvil
proti předloze a posuzoval ostře činnost Tiszova
ministerstva.
Na konec prohlásil řečník, že strana ne-
odvislosti musí přičiniti se všemožně, aby spro-
stila Uhry rakouského jha.
Poslanec Buzath zamítá předlohu.
Poslanee Eötvös rovněž, protože idem-
nita zahrnuje v sobě projev důvěry. Polemisuje
se včerejšími vývody předsedy ministerstva hr.
Tiszy. Je prý charakteristickým, že předseda
ministerstva byl prý nucen brániti svou poli-
tiku. Finanční stav země je smutný. S domně-
lými národními vymoženostmi ve vojenském
sboru vláda nepřinesla než germanisaci uher-
ských příslušníků na uherský vrub ve vojen-
ských vychovatelnách.
Debata uzavírá se.
Předseda ministerstva hr. Tisza shledává
ve včerejším návrhu Polonyově pouze pokus,
způsobiti zde nepříjemnosti. (Pochvala v pravo,
velký hluk na krajní levici.) Nesrovnává se
prý s úctou k následníkovi trůnu arciknížeti
Františku Ferdinandovi. Protestuje proti Polo-
syovým důminkám, mysli však, že není ve sně-
movně nikoho, kdo by nesdílel upřímně radostnou
událost v arciknížecí rodině. (Pochvala v pravo
s ve středu.)
#13
alto_textblock
#13
Avšak arcikníže spořádal samoděk své ro-
dinné poměry tak, že nejen dle jeho deklarace,
ale i dle vůle jeho potomci nemohou považovati
se za členy panovnické rodiny, pročež úča-
stenství maďarského národa nemůže se projevo
vati tak, jako členům panovnického rodu! (Po
chvala v pravo; vřava na krajní levici. Posl.
bar. Kaas: Zákon nelze měniti.) Prosím sně-
movnu, by resoluění návrh Polonyův nepřijímala.
(Pochvala v pravo a středu.)
Posl. Polonyi (v osobní poznámce)
omlouvá svůj návrh tím, že chtěl opříti se ten-
denci, jež směřuje proti rovnorodosti následní-
kově, neboť následnietví záleží pouze na zákonu
a nemůže se měniti rodinnými smluvamí.
Indemnitní předloha přijata potom v celku
podrobnostech valnou většinou a resoluční
návrh Polonyův propadl, načež schůze o 2. hod
15 min. odpol. ukončena.
#14
alto_textblock
#14
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 16. června. (C.-B.) Šeí
králova kabinetu Nenadovič odjel dnes na
Cetyň s řádem hvězdy Karaďorděvičů, jímž král
Petr vyznamenal knížete Nikolu 14. m. m.
Atentát v sonátě na guvemnéra Bobrikova.
Z Helsingforsu, 16. června. (Wolff.) Senátní
úřadník ranil dnes v senátě těžce výstřelem
z revolveru hlavního guvernéra Robrikova.
Útočník se potom zastřelil.
Z Petrohradu, 16. června. (C. B.) Hlavní
guvernér Bobrikov byl dnes v poledne na
schodech helsingforsského senátu postřelen dvěma
ranami z revolveru, z nichž jedna zasáhla spodní
čásť těla a těžce raněn.
Z Petrohradu, 16. června. (Reuter.) Atentát
na Bobrikova spáchal syn senátora Sch au-
manna. Mimo těžkou ránu v dolní části těla,
již zasažen také žaludek, má guvernér také lehkou
ránu na krku.
#15
alto_textblock
#15
Podaření ministři.
Z Palerma, 16. června. (C.-B.) Dle zprávy
jednoho zdejšího listu vrátí prý se býv. ministn
vyučování Nasi do Italie, aby se ospravedlnil
a hrozí min. předs. Giolittovi sensačním
odhaleními.
#16
alto_textblock
#16
Armenské utrpení.
Z Cařihradu, 15. června. (C.-B.) V telegramu
z Muše, předevčírem sem došlém, praví se, že
od 25. dubna do 29. května t. r. bylo zabito
v okresu sassunském 3000 Armenů (mužů, žen
a dětí), zbořeno 50 armenských vsí a spustošeny
krámy v městě Muši, patřící 3 Armenům. —
Uprchlíků je v Muši na 4000 a jsou skoro beze
vší potravy. Nebýti zakročení francouzského
konsula v Muši, bývalo by došlo k řeži v okolí
tohoto města. V kraji mušském trvají prý však
ukrutnosti proti Armenům dále. Armenský grego-
riánský patriarcha Ozmanian protestoval dnes
rázně u Porty proti tomuto stavu.
#17
alto_textblock
#17
Proti řeholím.
Z Paříže, 16. června. (C.-B.) Na příkaz
vyšetřujícího soudce policie vykonala včera pro-
hlídku v několika domech a bytech, kde zřízeny
sekularisovanými řeholníky soukromé školy
Všude byly zabaveny spisy.
#18
alto_textblock
#18
Úplatková afféra ve Francii.
Z Paříže, 15. června. (C.-B.) Komise sně-
movní k vyšetření afřéry kartusianské měla včera
v noci schůzi, ve které byl vyslechnut m. p.
Combes. Opakoval své sněmovní prohlášení
a vykládal zevrubně známá fakta. Dokázal bez-
podstatnost obviňování svého syna Edgara, že
by býval učinil kroky u Kartusianů a prohlásil,
že Lagrave nebyl si vědom, jak opovržlivé jest
poslání, jímž byl pověřen u syna předsedy mi-
nisterstva, generálního sekretáře ve ministerstvu
vnitra. Lagrave mu sdělil, že jiná osoba byla
pověřena úkolem u Edgara Combesa, Lagrave
že však neměl nijakého mandátu.
Na to byl vyslýchán Millerand. Pro-
hlásil, že afféra Kartusianů je rovněž tak zma-
tená jako nepatrná. Nevěřil prý nikdy, že Chabert
neměl pletek s touto afférou a znal prý zále-
žitost 2 millionů, jen pokud Lagrave mu oní
vyprávěl. Když mu řekl, že hodlá navštíviti
Edgara Combesa, aby zpravil jej o všem, co
v této záležitosti se děje, připadala prý věe
Millerandovi velmi jasnou, ale nepřikládal ji
nijaký význam.
Z Paříže, 16. června. (C.-B.) Nacionalistický
poslanec Berry oznámil předsedovi minister-
stva, že v dnešní schůzi poslanecké sněmovny
učiní k němu dotaz po mimořádném povýšení
generálního komisaře Lagrava.
Z Paříže, 16. června. (C.-B.) Ve sně-
movně přihlásil se posl. Ferretta k do-
tazu, co podnikne vláda proti hlavnímu komisař
na světové výstavě v St. Louisu, Lagravovi.
Na žádost vyšetřující komise byl dotaz od-
ložen ke dni, kde se bude projednávati komisn
zpráva.
Z Paříže, 16. června. (C.-B.) Lagra ve
přibyv sem, odebral se hned do bourbonského
paláce, kde ho vyslýchala vyšetřující komise
v kartusianské afféře.
K attentátu na Žadovského.
Z Bernu, 15. června. (C.-B.) V stavovské
radě čtyři členové podali dotaz po attentátu na
ruského vyslance Žadovského.
#19
alto_textblock
#19
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 16. června. (C.-B.) Říšský sněn
rokoval o dotazu socialisty Auera po předloze
podané v poslanecké sněmovně pruské, aby země-
dělští dělníci a čeládka nemohli rušiti sv
smlouvy.
Poslanec Stadthagen (socialista) odů-
vodňuje dotaz, dovozoval, že ona předloha je
výminečným zákonem zamířeným na zemědělské
pracovníky a odporuje říšské ústavě, zákonu
a svobodě stěhovavosti a živnostenskému řádu.
Státní tajemník bar. Nieberding za-
stával se pruských ministrů, že prý, předkláda-
jíce zákon, nejednali vědomě proti říšskému právu.
Říšský kancléř soudí, že v mezích svého
ústavního práva může převziti zodpovědnost.
Zde nemá práva kritisovati pruské zákony. Nad-
sázky předešlého řečníka omlouvají se tím, že
předloha je těžko srozumitelna. (Slyšte! Slyštel
mezi sociálními demokraty.) Chtějí-li býti pánové
(sociální demokraté) spravedlivými, musí čísti
také důvody a nesmí posuzovati předlohu pouze
dle jejího formálního znění. (Odpor mezi so-
ciálními demokraty.) Dle nynějšího říšského
nelze zbraňovati zemskému zákonodárství vydá-
vati trestní ustanovení. Pruská předloha je slučna
s říšským právem. Práva říše nejsou předlohou
#20
alto_textblock
#20
ohrožena. Říšský kaneléř nepodnikne za těch
okolnosti ničeho na ochranu práva říšského.
(Bravo! v pravo.)
Potom rokovalo se o dotazu a dále přijal
říšský sněm ve třetím čtení předlohy o půjčee
pro ochranné území Togo, o říšské záruce že-
leznice Darex Salamsko-Mrogorské a obchodni-
ckých soudech. Tato předloha přijata dle výbo-
rového usnešení s kompromisním návrhem, dle
něhož upírá se ženským passivné volební
právo.
Říšský sněm odročen potom až d
29. listopadu.
Hr. Ballestrem odůvodnil toto pozdn
svolání říšského sněmu tím, že prý císař me
právo svolati jej dřív a užije ho, budou-li toho
vyžadovati zvláštní předlohy, zejmena budou-l
obchodní smlouvy dřív uzavřeny.
#21
alto_textblock
#21
Marocká otázka.
Z Paříže, 15. června. (C.-B.) Marocký
výbor oslavoval včera své založení. Předseda
osadní komise sněmovní Etienne pravil ve své
řeči, že Francie nehledá v Maroku nijakých vo-
jenských dobrodružství, nýbrž hodlá vyvinonti
svobodné a pokojné osvědčení francouzského
vlivu s podporou sultánovou. Za tou příčinou
byl zřízen také výbor pro Maroko.
Z Tangeru, 15. června. (C.-B.) Guvernén
dal zatknouti dva šejky kmene Bení Nisuar.
Zatčení patří k šejkům, kteří svého času způ-
sobili zatčení Raisula. Je nyní opět splněna
jedna z podmínek, jež Raisuli učinil pro pro-
puštění Perdicarisa a jeho nevlastního syna.
Z Washingtonu, 15. června. (C.-B.) Ame-
rický hlavní konsul v Tangeru telegrafuje, že
Raisuli trvá na tom, aby mu byla svěřena ne-
obmezená moc nad 4 provincemi a tři státy.
mezi nimi Spojené obce, převzaly záruku za
úplné provedení toho, co mu sultán slíbil. Tyto
rozšířené požadavky Raisulovy pokládají se zde
za nesplnitelné přes osud, jaký hrozí osobám,
které Raisuli odvedl.
#22
alto_textblock
#22
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Stavba průplavů.
Z Vídně, 16. června. (C.-B.) Dnes dostavil
se posl. dr. Gross, dr. Lueger, dr. Men-
ger a dr. Rappaport k ministru obchodu
bar. Callovi, informovati se, zda průplavní
práce budou ještě letos zahájeny. Odpověď mi-
nistra je úplně uspokojila. V zemích, jejichž
příspěvek ve smyslu zákona o vodních cestách
jest zemským zákonem zajištěn, totiž v Dolních
Rakousích, na Moravě a ve Slezsku, pracuje se
na podrobných projektech. Na dotaz poslaneů
po úhradě nákladů, podotkl ministr, že mini
sterstvo obchodu má zatím potřebné peníze v do-
statečném množství v pokladní hotovosti, jež
později uhradí se z půjčky. Ministr konečně uji-
stil, že učiněny všechny disposice, aby ve zmí-
něných třech zemích zahájily se průplavní
práce ve smyslu zákona o vodních cestách ješte
r. 1904.
#23
alto_textblock
#23
Nové sazby na petrolej.
Z Vídně, 16. června. „Eisenbahnblatt“ sdě
luje: Publikace nových sazeb na surový petrolei
a na rafinovaný petrolej v relaci do Vídně, jest
zcela blízkou. Tuto publikaci možno pokládati
průpravou přímých sazeb na petrolej ve všech
relacích tuzemských.
Tariíni boj dopravních společností.
Z Vídně, 16. června. („N. Fr. Presse“.)
Cunardská linie snížila nyní i sazby pro do-
pravu cestujících v kajutách. Společnost Adria
zamýšli zříditi konkurenční linii naproti společ-
nosti Rakousko-americké, kterážto linie by šla
ze Rěky přes Terst do jednotlivých přístav
Středozemního moře a do Nového Yorku
Mexika; spojovala by tedy všechny dopravní
body, které zasahuje linie Austro- Americana.
.
#24
alto_textblock
#24
st. Z Pešti, 16. června. (Zvl. tlgr. »Nár
Listůs.) Na trhu prodalo se 24.000 metr. centů
tu a tam o 5 h levněji. Platila: pšeni ce
tisská 80 kg K 9.50, 79 kg K 9.45, 77 k
K 9.30, stolno bělehradská 79 kg K 9.20.
peštská 79 kg K 9.171, 77.5 kg K 9.071
bačská 76.8 kg. K 9.271/%, zentská 76 5 k,
K 9.25, tur.-bačská 78.5 kg K 9.—, podunaj
ská 76 kg K 8.821%, skladní 775 kg K 9.—
76.2 kg K 8.96; žito (— 5 až 10 hal.
K 6.35 až 6.40; oves K 5.75 až 5.95; ku-
kuřice (— 10 až 15 h.) K 5.25 až 5.15
ječmen K 6.20 až 6.35.
Terminový obchod byl mdlý, ne-
boť se zdála příznivější zpráva o stavu obilí,
ku konci pevný.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8.98, žito na říjen K 6.75, oves na říjen
K 5.85, kukuřice na červenec K 5.14, na
srpen K 5.25, na květen 1905 K 5.50, řepka
na srpen K 10.50.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny.
Parno.
Z Pešti, 16. června. (C.-B.) Meteorologický
ústav oznamuje: Panuje teplé počasí. Na mno
hých místech napadlo 1—5 mm. deště.
Z Liverpoolu, 16. června. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý-
voz —— žoků. Middling loco 0.—. Americké dodáva)
na červen 6.30, 0.—, na červen-červenec 6.20, 0.—
na červenec-srpen 6.14, 0.—, na srpen-září 5.92
U.—, na září-říjen 5.51, 0.—, na říjen-listopad 5.30
.—, na listopad-prosinec 5.24, 0.—, na prosinec- leden
5.21, na leden-ůnor 5.20, na únor-březen 5 20, 0.—.
Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 16. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse sotva stálé. Znamenala: pše-
nice na červenec 91.—, na září 84.—,
kukuřice na červenec 54.25, cukr (Fair
Muscovados.) 33/s, bavlna 12.—.-
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
#25
alto_textblock
#25
slabé.
#26
alto_textblock
#26
A zase cukr. Vlastně: nulla dies sine linea. Není
téměř dne, aby nepřinesi nové doklady, jak zvrácenou
jest cukerní politika tohoto státu, politika, která se
sice dovedla rozohniti pro brusselskou konvenci, ale
nedovedla provésti důsledky její, t. j. napomáhati prů-
myslu k přesunování těžiska odbytového na domácí
trhy, jak je to v dané době vzhledem k budouenu pří-
kazem. Právě vydaná statistika ukazuje opětně, jak
včasným bylo by další zievnění cukru pomocí snížení
daně. Celková výroba dané kampaně činila v Rakou-
sku do konce května 11,364.000 (+ 1,068.000) q cukru
surového. Z toho rafinováno 6,868.000 (- 1,070.000) q.
Vyvezeno bylo 5,085.000 (— 622.000) . zdaněno pro
#27
alto_textblock
#27
Homácí spotřeku 3.326.000 (+. 527.000) q, a sice
2,666.000 (+ 378.000) q v Předlitavsku a 660.00
(+ 194.000) q v Uhrách. Zásoby činí koncem května
3,020.000 (— 113.000) q. Srovnáme-li úbytek vývozní
se vzrůstem spotřeby domácí, jeví se zhoršení tržní
o 50.000 q. Spotřeba domácí nevyrovnala úbytků
vývozních, čili situace se oproti loňsku zhoršila. Od-
činění tohoto momentu lze dosíci právě jen zvednutím
epotřeby domácí, čehož ale beze snížení cen učiniti
nelze. Zde náleží ale rozhodné slovo jen vládě, protože
průmysl dále cen snižovati nemůže, nechce-li se octnouii
pod hranicí výnosnosti. Správa státní však nyní, kdy
cukerní banket vídeňský vynašel talenty a zdatnost
nynější vlády, sotva tak učiní, protože takto se pro-
hlásil cukerní průmysl spokojeným, nebo alespoř
se tak zdá, dokud k líbánkám pp. Auspitze a Böhma-
Bawerka cukrovarnictví naše mlčí!
Zaměstnanost rakouského průmyslu bavlnářského.
Píše se nám z Vídně: Neobyčejné stoupnutí cen su-
rové bavlny působí teprve nyní svými posledními
důsledky, protože spotřebitel kupuje teprve teď zboží
z ní vyrobené. Aby nabyla jasna, dotázala se „W. W
C.“ některých předních továrníků po jich míněnía
úsudku. Jeden ze společníků veliké přádelny (dr. Sin-
ger) posuzuje situaci takto: Stouplé ceny surové ba-
vlny působily zvláště tísnivě na ony přádelny, které
se v čas nedovedly zásobiti levnějším zbožím. Vše-
obecného úsudku o stavu přádelen podati nelze, pro-
tože různé firmy s různým štěstím se zásobily. Tolik
ale možno říci, že ceny příze nepřizpůsobily se ce-
nám suroviny, takže za doby nejvyšších cen suroviny
jevila se ve srovnání k pravidelnému rozpjetí cen
příze a favlny ztráta 14—15 h na 1 angl. l. Praco-
vala-li některá přádelna se ztrátou, zjistiti ovšem
nelze, zdá se však, že tomu tak nebylo, neboť ne-
došlo nikde k výrobnímu obmezení; naopak, počel
vřeten v celé říši asi o 5% stoupl a reorganisační
snahy zračí se i nadále. Úprava platebních podmínek
provedena s úspěchem. Majitel tkalcovny CL. Polak
pravil: Tkalcovny jsou celkem v postavení nepřízni-
vém. Četné tkalcovny obmezily svou výrobu a sice
lak, že buď jeden nebo dva dny v témdni nepracovaly,
anebo že nenahradily dělníků, kteří z jara továrnu
opustili. Dle mého názoru spotřebnost obyvatelstva
neklesla, protože cenový přískok tovarů byl celkem
malý; nutno však konstatovati, že spotřebitelé ku-
povali začasté zboží horší, aby nemusili platiti vyš-
ších cen. Jest sice pravda, že insolvence v tomto obo-
ru průmyslovém o něco slouply, leč zjev tento sou-
visí se všeobecným stavem hospodářským. Ředite
tiskárny Enderlinovy firmy: Stoupnutí cenové, ke
kterému došlo počátkem roku, mělo v zápětí značnou
nejistotu trhu. Odběratelé naši zásobují se dnes tak-
měř ze dne na den, protože pokládají cenové poklesy
surové bavlny za předzvěst snížení cen tovarů.
Stoupne-li cena bavlny a zdraží-li se tedy i ceny to-
varů, pokládá to spotřeba za přechodní zjev a nechce
se podrobiti vyšším cenám; jakmile ale ceny suroviny
klesnou, chová se zdrželivě, čekaje další zlevnění to-
varů. Celkem zdá se, že sklady jsou ještě celkem
značny, ač provedly tiskárny — třeba ne na základě
dohody — asi 10—20% obmezení výrobní. Dohoda
o významu platebních podmínek tiskáren se nezdařila.
Celkem kryjí se úsudky tyto s našimi zprávami dři-
vějšími.
Nové spojení Bavořska s král. českým. Bavor-
ská poslanecká sněmovna schválila stavbu nov
místní dráhy z Waldkirchenu k české hranici.
připojující se k trati strakonicko-volarské
Organisační mnahy moravských cihelen. Píše se
nám: Jak se dovídáme, vypracoval jeden z majitelů
cihelen v Hustopeči návrh kartelní úmluvy morav-
ských cihelen, který bude nyní předmětem dalších
parod a dvah. Pomýšlí se na úpravu toho druhu, že by
majitelé závodů mohli samostatně přijímati a vyři-
zovati zakázky, že by však zřízena byla společná od-
účtovací kancelář, která by určila vyrovnání nákladů
dopravních, takže by bylo plus dopravné nad určitý
průměr připsáno k dobru dodávacím ústavům a minus
k tíži. Projekt tento míní čeliti soutěži dolnorakou-
ských cihelen na Moravě, které mají býti takto do-
nuceny k ohraničení svého odbytového okruhu.
Ruský vývoz obilní rozvíjí se přes původní do-
mněnky, že vliv války bude působiti neblaze, nor
málně. Byloť vyvezeno do poloviny května (v tisí
cích pudů):
#28
alto_textblock
#28
1904
1903
žita
. . . . . . . 88.465
89,819
ječmena . . . . . . 115.741 105.372.
ovsa . . . . . . . 67.0B1
68.073
kukuřice . . . . . . 20.004 20.047
Speciálně pak vývoz pšenice jeví v uvedeném období
co do jednotlivých zemí tento vývoj (v tisícíeh
pudů):
#29
alto_textblock
#29
1904
1903
45.174
30.075
Anglie . . . . . . .
31.470
38.947
Hollandsko . . . . .
7.043
4.701
Belgie . . . . . ..
19.480
13.756
Německo . . . . . .
Francie . . . . . . 25.512
31.244
Italie . . . . . . . 43.520
53.219
961
Rakousko . . . . .
1.293
Ostatní Evropa . . . 17.308
12 377
Káva. (Zpráva firmy Nortz a spol. v Havru.)
Holworthy Ellis a spol. v Šantosu oznamují, že dovozy
budou nyní po nějakou dobu stejny. Prší stále, počasi
jest nejisto pro sklizňové práce. Příští sklizeň San-
tosu odhaduje firma tato na 7 mill. pytlů, snižuje tedy
svůj původní odhad o 750.000 pytlů.
K zápasům dopravních společností. O vývoji to-
hoto zajímavého zápasu, který stlačil tak nečekaně
dopravní sazby do Ameriky z Evropy, psali jsme na
tomto místě opělně. Dnes koncentrovány veškery spo-
lečnosti dopravní, v dopravě do Ameriky interessované
(ani terstskou nevyjímaje), proti cunardské linii, jež
sjednala známou úmluvu s uherskou vládou. V tomto
boji jest cunardská linie slabším faktorem, ale přece
jen nebezpečným. Bude-li boj proveden až do konce,
dnes říci nelze. Jest ale příznačno, že již nyní mluví
se o smíru. Na berlínské burse tvrdilo se totiž vy-
trvale, že jest mnoho naděje ve smír cunardské linie
s Morganovým trustem a že bude tarifní zápas
záhy ukončen. Také londýnské zprávy znějí stejně.
Cunardově linii má býti vyhraženo právo k dopravě
uherských vystěhovalců do Ameriky. Co na těchto
zprávách pravdy, nutno vatím vyčkati.
Různé zprávy. Drážďanská bankaa
Schaaffhausenský bankovní spolek za-
ložily berlínskou společnost pro úvěr pozemkový
nová společnost bude skýtati hypotekární půjčky. —
Štětínskými, růdersdorfskými a hornoslezskými ce-
mentárnami sjednán kartel na pět let, aby
zvýšily klesající ceny. — „Ironage“ oznamuje z ame-
rického trhu železářského: Železářský trh
závisí na jižních hutích. Vlivná skupina interessentů
jest odhodlána čeliti klesajícím cenám; malé závody
sjednávají však obchody za každou cenu. — Uher-
ské Schuckertovy závody končí za loňský
rok ztrátou 236.113 K.
Zemský lukařský běh na Moravě. Na základě vý-
nosu zemského výboru markrabství moravského po
řádán bude zemským zemědělsko-technickým úřadem
při zimní hospodářské škole v Jihlavě ode dne 20
června do 16. července 1904 zemský lukařský běh
Běh, řízen zemským inž. panem Josefem Poláčkem.
sestávati bude z části theoretické a praktické. V theorii
učiti bude zemský inženýr a ředitel zimní hospodářské
školy jihlavské pan Jan Procházka v následujících
předmělech: 1. Luční rostlinstvo. Popis travin, různých
druhů jetelů a jiných lučních rostlin a to dle jich jakosti
hodnoty pícní. Vliv půdy a podnebí na ně. Luční ple-
vel. Rostliny kyselých luk. Rostliny na lukách za-
nedbaných. Semena trav, Směs semen. Hodnola se-
men. Koupě a cena semen. Sestavování směsí travin
pro různě louky. 2. Pěstění louky. Výživné látky rost-
lin. Odejmutí výživných látek sklizní. Náhrada látek
výživných. Hnojení louky. Druhy hnojiv, jich využit-
kování na louce. Pokusy hnojením. Jak naložiti se sta-
rými, zanedbanými lukami. Zakládání nových luk
Jak natožiti s lukami bařinatými. Zmlazování luk.
Vláčení a válcování na lukách a o potřebném k tomu
nářadí. Ničení býlí a hmyzu. Senoseč. Různé způsoby
sklizně sena. Výnosnost lukařství, jeho vliv na ho-
spodářský systém a na chov dobytka. Národohospo-
dářský význam lukařství vůbec a pro horské krajiny
zvláště. 3. Odvodňování a zavodňování luk. Vliv vody
na půdy. Příčiny zbahnění. Různé způsoby odvod-
ňovací. Zařizování příkopů. Zakládání drenáží. Vady
které při odvodňovacích pracích obyčejně se dělají
Zavodňování louky. Potřeba vody. Methody zavod-
ňovací. Nedostatky obvyklého způsobu zavodňování.
Pravidla zavodňování, odpovídající místním poměrům.
Práce zavodňovací, jich nejúčelnější provádění. Vý-
kop a navážka při zarovnávání půdy. Loupání drnu
#30
alto_textblock
#30
a jeho přikládání. Využitkování továrních splašek
k účelům zavodňovacím. Náklad na zavodňování. Práce
při odvážení půdy. Rozpočty nákladu. Výnosnost za-
vodňovacích zařízení a jich hospodářský význam.
4. Geometrické práce při od- a zavodňování. Základy
polního měření. Měřické nástroje. Vyšetřování spádu
nejjednodušším způsobem. Praktické vyučování. 5.
Zákonná ustanovení, týkající se od- a zavodňování.
Nejdůležitější předpisy zákona vodního a meliorač-
ního. Zřizování vodních družstev. Podporování pod-
níků melioračních subvencemi. Zemědělská banka
zemská. Činnost zemského zemědělského úřadu a m.j.
Při výkladech co nejstručnějších a nejsrozumitelněj-
ších používáno bude také učebných prostředků, zvlá-
ště lučního nářadí a modelů lučních staveb. Ve cvi-
čeních praktických prováděny budou na vhodné cvi-
čební louce veškeré běžné práce, spadající v obor
lučních staveb a drenáží, které za dohledu správce
běhu povede zemský luční a drenážní mistr. Práce
hrubě vykonají dělníci k tomu zjednaní a placení;
vše ostatní účastníci kursu. Zápisné se nevybírá. Byt
a stravu si musí účastníci běhu platiti sami, při čemž
se podotýká, že pilným a nemajetným udělena budou
stípendia a byt zdarma. O stravování se a ubytování
poradí ředitelství školy. Ke konci běhu mohou návštěv-
níci požádati o vysvědčení, podrobí-li se zkoušce. Při-
hlášky písemní nebo ústní možno učiniti do 16. června
t. r. u zemského zemědělsko-technického úřadu v Brně
neb u ředitelství zimní školy hospodářské v Jihlavě.
Cenové dohody v rakousko-uherském průmyslu
cihlářském. Píše se nám: Nemožnost dopravovati
větší množství cihel na delší vzdálenosti jest důvo-
dem, proč cenové dohody cihlářské týkají se vždy
jen určitých obvodů. V poslední době rozmnožil se
počet podobných dohod a možno jich již nyní na-
počítati sedm. Největší organisaci tvoří ve společné
prodejně sdružení vídeské resp. dolnorakouské
cihelny. Ač jest tato organisace pevna, nejsou přece
jen některé menší závody spokojeny s kvotami jim
přiřčenými. Zvláště cítí se poškozenou jedna z firem,
které přiznána výroba 30 mill. cihel (asi 24 její vý-
konnosti) a žádá zvýšení kvoty, v čemž jí asi bude
vyhověno na účet wienerberské společnosti. Další
dohody cenové platí nyní v Hradisce, Lublani, Štyr-
ském Hradci, Brně, Moravském Šumperku a Pešti.
Gradiský kartel cenový, který trpí značně soutěží ital-
skou, usiluje neobyčejně o Terst, který kryje asi
80% své cihelné potřeby z Italie. Před nedávnem
podali jeho zástupci ministerstvu obchodu pamětní
spis, kterým žádají vydatnou celní ochranu proti již-
ním cihelnám v příští rakousko-italské obchodní
smlouvě. Jak se proslýchá, pochodila deputace dobře.
V Lublani povstalo po posledním zemětřesení hojně
cihelen, které nejsou nyní, kdy jest potřeba uhražena,
dostatečně zaměstnány. Tamním kartelem sdruženy
pouze některé velké závody soutěží s menšími pod-
niky. Také brněnská dohoda není všestrannou,
protože cihelna před několika léty tamními staviteli
založená v kartel pojata není; nicméně nesoutěží
tato cihelna protože její výrobky přebírají její ma-
jitelé. Nejpronikavěji organisován pešťský kartel,
který však trpí poklesem spotřeby a hrozící soutěží
venkovskou. Dle organisací jsou také ceny různy. Nej-
vyšší jsou ceny cihelné ve Vídni, kde se platí 41—43
kor. za 1000 dle vzdálenosti závodu. Ve Št. Hradci
činí základní cena 28 K, v Hradisce 30 K, jež stano-
vena pro Terst až na 22 K. V Pešti platí se 26 K.
Nejrozrušenějšími jsou poměry v Práze, kde ostrá
soutěž stlačila ceny cihel až na 18 K. Proslýché se,
že i zde se činí pokusy, aby byly alespoň nejzhoub-
nější důsledky soutěže odstraněny a sice organisací
interessentů; zdá se však, že provedení plánu tohoto
staví se v cestu značně oblíže.
Z Ústřední společnosti hospodářské pro král. če-
ské. Ústř. hospod. spol. pro král. české konala dne
14. června t. r. za předsednictví Bedřicha knížete
Schwarzenberga a za přítomnosti 12 členů schůzi ře-
diteistva. Předseda zahajuje schůzi a vzdává srdeč-
nými slovy díky všem pořadatelům letošní hospodář-
ské výstavy, zvláště pak zasloužilému dlouholetému
předsedovi výstavního výboru cís. radovi Jahnovia
panu Zedrichovi. Zároveň bylo k návrhu pana před-
sedy jednomyslně usneseno, pořádati opětně v příštím
roce výstavu hospodářskou a zahájiti hned potřebné
kroky za tím účelem. Na to přednesl pan předseda
a predseda výstavního rýboru cís. rada Jahn další
návrhy výstavy se týkající, které byly jednemyslně
schváleny a byly dodatečně ještě uděleny odměny
některým vystavovatelům. Dalším předmětem jednání
byla otázka: „Tarifní požadavky českého mlynářství
a české produkce obilní“. Předseda pojednává v delší
rozpravě o tomto předmětu a navrhuje, aby se společ-
nost připojila v té věci k akci českého odboru země-
dělské rady, což bylo jednohlasně přijato. Od poslední
schůze přihlásilo se ke společnosti 28 nových členů,
jichž přijetí bylo jednomyslně schváleno. Na to byla
schůze skončena.
Okresní hospodářská jednota mladoboleslavská
spolu s místním odborem Národní jednoty severočeské
pro Všelisy a okolí pořádá mimořádnou valnou schůzi
v neděli dne 19. června o 10. hod. dopol. v Bezně
v hostinci na „Šmerhově“. Na schůzi té promluví
koncipista čes. odboru- rady zemědělské pro král. české
pan JUDr. František Lenfeld „O zájmových spo-
lečenstvech zemědělských
Cestovní podpory k návštěvě ovocnického kursn
pořádaného v letních měsících pro učitelstvo škol obec-
ných a měšťanských královským zemským pomolo-
gickým ústavem v Troji. Za účelem umožnění návštěvy
ovocnického kursu, který každoročně král. zemský
pomologický ústav v Troji pro učitelstvo škol obec-
ných a měšťanských pořádá, povoluje český odbor
rady zemědělské pro království české několik cestov-
ních podpor po 25 až 35 korunách pro navštěvovatele
kursu z řad učitelských. Žádosti o tyto podpory buďtež
podávány prostřednictvím místních školních rad do-
tyčných obcí, kde žadatel působí, k ředitelství král.
zemského pomologického ústavu v Troji. Žádosti opa-
třeny buďtež vyjádřením delegáta zemědělské rady
dotyčného okresu. Ředitelství král. zemského pomo-
logického ústavu v Troji předloží po skončení lhůty
pro podání žádostí stanovené ještě před započetím
kursu došlé žádosti se svými návrhy českému odboru
rady zemědělské pri království české k rozhodnutí;
žadatelé pak budou před započetím kursu o vylizení
svých žádostí vyrozuměni. K žádostem později došlým
nelze více přihlížeti. Lhůta pro podání žádostí pro
r. 1904 končí 15. července 1904.
#31
alto_textblock
#31
Trhy poněžní.
x. Z Vídně, 16. června. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Také dnes obchod vázl skoro ve
všech oborech. Slagnace, jakkoli ze všech zahranič-
ních trhů došly záznamy celkem pevné a také
z Pešti oznámeno, že stav osení jest dobrý, měla
silný účinek na smýšlení i kursy. Tyto ustavičně se
drobily. Obě kreditky, jakož i akcie státní dráhy, do-
daly celému obchodu rázu chabého. Jen alpinky,
které kupovány nedlouho pro Vídeň, zachovaly
pevné kursy. Jinak měly převahu prodeje. Akcie
Lloydu, paroplavební, oba petrolejové, jakož i hirten-
berské poněkud zlaciněly. Renty a ostatní papíry
k uktádání jen nepatrně změněny. Devisy a valuty
spíše podražily.
Na trhu eskomptním nezměněno: 31/4—33/1a9%.
x. Z Vidně, 16. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 639.25, po —.—, —.—
uherské kreditky 742.—, anglobanka 279.—, bankovní
jednota 503.75, unionka 519.—, länderbanka 425.75,
státní dr. 633.—, —.—, jižní dráha 78. 25, pol. dr.
423.—, severozápadní dráha 415.—, turecké tabákové
330.—, rýmavsko-muráňské 485 50, alpinky 400 25.
květnová renta 99.20, uherská korunová 97.15,
turecké losy 128.—, marky za hotové 117.38, ultimo
117 40. Smýšlení klidně.
x. Z Vídně, 16. června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.07 1/2,
198.30. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—,
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., ——.—, —.—,
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek a
krátké lh. za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na
delší lhůty 117.35, 117.65. Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 239.40, 239.65, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.05,
95.25, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 253.—,
253 50, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 94.371/2, 95.10, Paříž delší lb.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
—, Švýcary
95.071/, 95.121/2, delší lhůty —.—,
šek a kr. lh. 95.0713, 95.121/, na delší ihůty —.—
#32
alto_textblock
#32
—.—