Ročník XXXXIX

V Praze, v sobotu 23. října 1909.

Císlo 293

Na ranní a večerní liety předplácí se V Praze v admínistracii na měske- na čtvrt lota . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měsíe na čtvrt leta . . . . 7 K eak ve fliálkách na měsic. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle, na čtvrt ieta : . . . 9 Koon s dvoji zásílkou na měsie na čtvrt lota . . . . 11 K e

ečerni

dání.

V drobném prodejii ranní čislo o sobě za sh večerni . . . . za f h Ve fliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . vočerni „ . . . . . . . 5h

Inseráty platí se hotově napřed. Předplaceni a insorty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se též rodakce, tiskárna a nxpodice „Národních Listů- Rukopisy so novracejí

Telefonické a telegraf. zprávy „Nářodních Listů“

Jednání o česko německou dohodu a změnu v

vládě.

Z Vídně, 23. řijna. »N. Wr. Tagbl. « uve- řejňuje slať, nadepsanou: »Reorganisace či kon- centrace«, ve které se praví: »Golfský proud věené českoněmecké dohody, který by přišel z Prahy, uvolnil by parlamentní lod Tak vzbledem k dělnosti parlamentu klade se důraz na to, že tato vysoká cena jest hodna též obětí osobních, protože mini stři, kteří by musíli odstoupiti, aby zjednali mír, by jednali stejně slavně jako ti, kdož se postaví do průlomu. Takový jest stav věcí. Že reorganisace nebo koncentrace může býti zjednána toliko asi cestou přes Prahu do- hodou obou národnich stran o příměři, jest jasno všem, kdož jsou při práci. Od v če- rejška — dlužno konstatovat — akcek sanaci parlamentu dála se tempem rozhodnějším.« Z Vídně, 23. října. »N. Fr. Pri« bouři celý svět proti nově koalici s Čechy. Vykládá, že stal se obrat v poslanecké sně- movně do té míry, že portefeuilo v mír se přiblížil a že opět vráti se zlaté časy, za kterých Prášek a Fledler sváděli svoje bitvy proti německému lidu v Rakousku způso- bem slavným. Jediným rázem — vykládá list dále — Poláci přikročili k poslancům českým a žádali většinu parla mentní na zá- kladě akčního programu. To jsou samá slova, klerá jsou jenom parafrásí k oa- lice. Šuškání české obstrukce a důraz, se kterým kolo polské žádá politiku, která nebyla dosud politikou bar. Bienertha, to jsou skutky, které slouží účelně témuž úkolu. Rostoue vliv Stapiňského v kole polském a převaha parlamentní diplomacie ve Slovanské jednotě prozrazují, že stala se už dohoda ke společnému včelu. Zasedání počíná tedy nejvelkolepější intrikou, jejiž nitě jsou předeny mimo sněmovnu. »N. Fr. Pr.« zapřísáhá dále bar. Bienertha, aby nepřipustil žádné takové koalice, která byla by pouze ukrocením hladu po portefeuilech, frivolním vykořistěním tísně státu a úspěšným triumfem české politiky. To by nám ještě scházelo, volá »N. Fr. Pr.« aby choulky Čechů po násilnostech byly stup- ňovány do bezměrnosti. Pro Němce byla by koslice záhubou parlamenlu, naprostou rozirž- kou s voličí a naprostým podřízením se vůl

lidové.

Slechy o nové situnci. Z Vídně, 23. října. „N. W. Abendblatt“ oznamuje, že strojí se zasedání sněmu českého, po kterém bude provedena reorga- nisace v parlamentě. Finanční plán od- staví se a povoli se toliko z atímní úhra- da deficitu. Vypravuje se — podle téhož listu — že dr. Bedřich Pacák vstoupi zase do kabinetu, že ministrem fi- nancí stane se dr. Spitzmüller, vicepresi- dent dolnorakouského finančního ředitelství zemského, že německým ministrem krajanem stane se posl. Pacher, mi- nistrem justice dr. Pergelt a ministrem želez- nic dr. Sylvester — ovšem jsou to jenom kombinace!

Dvoji rozpočet. Z Vídně, 23. října. Již jsme upozornili, že bude podán poslanecké sněmovně dvojí rozpo čet: užší a širší. Nedosti toho. Mezi rozpočlem širším a finančním plánem bude spojitost (jun clim) a to v ten rozum, že finanční zákon před- pokládá přijetí finančního plánu a že oba předlo- ženy býti mohou k sankci toliko současně. Pilný návrh v záležitosti bosensko-hercegovské ústavy. Z Vídně, 23. ríjna. Posla dr. Ploj a soudr podají tento pilný návrh: »Vláda se vyzývá, aby prohlásila 1. je-li pravdou, že ústava bo- sensko-hercegovská nebyla vyhlášena proto, že zpěčovala se vláda maďarská proti publikaci té, 2. je-li pravdou, že ústava ta udělena bude pouze jměnem nositele koruny svato- štěpánské, 3. vláda se vyzývá, a by řís-

skě radě předložila osnovu ústa- vy té, aby řišská rada ji prozkoumala. Ko- nečně vznáší se na vládu dotazy, co chce pod- niknouti, aby ústava ta neprodleně byla uve- řejněna ?e

Neví členově panské sněmovny. Z Vídně, 23. října. »N. Wr. Tagblatte oznamuje, že bude jmenováno 20 pairů, mez nimiž nalézají se z německé strany též A lex- andr Richter, továrník na Smichově, sv p. Parish, bývalý poslanec a hr. Mens dorff, také bývalý poslanec,

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 23. října. (K. k.) »Wr. Zeilge oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval sochaře Antonína Máru v Praze učitelem v IX. hodnostní třidě na odborné škole sochař- ské a kamenické v Hořicích.

Žádné úspory na genorálech. Z Vídně, 23. října. (K. k.) Řišské minister- stvo vojenství sděluje ke zprávám, uveřejněným v jednom vídeňském listě o příštím listopadovém postupu: Rozsah jmenování bude u porovnáni s výjimečně dobrým květnovým jmenováním po- někud méně příznivým. Tvrzení však, že jenom v generálských hodnostech bude ušetřeno 200.000 K, nevyhovuje pravdě, ježto také tento- kráte jako vždy budou skutečně obsazena vše- chna v rozpočtu uvedená generálská místaa ježto nad to v personálním rozpočtu nikdy ne- hledí se docíliti úspor. Jančova kandidatura v Praze. Z Vídně, 23. října. Na vyzvání z kruhů novoměstských voličů bylo včera oznámeno zatím předsednictvu strany státoprávně-pokro- kové, která koná dnes schůzi, že na mandát za Nové Město, uprázdněný resignací dra. Vla- dimira Srba, kandidován bude za Čechy vídeň ské redaktor »Vídeň ského Denníku« p. Janča Veliký úspěch sociální demokracie v Sasku. a Badensku. Z Berlína, 23. října. Sensaci způsobilo ví tězství sociálních demokratů při zemských vol- bách v Sasku a Badensku. Porážka centra v Badensku jest velmi veliká, jest však ješt předstižena rozštěpením konservativní většiny v království saském. Tam, jako v Badensku vzrostla sociální demokraeie nesmírně. V Sasku má již zemských mandátů 16 a jest zúčastněna při užších volbách 53 mandáty, ze kterých na jisto vyhraje ještě 20. Také v Badensku počet mandátů sociálně-demokratických stoupne. Kon- servativci na sněmě saském měli dosud mandátů 48. Nyní zajistili si pouze 14 a do užší volby přijde jich asi 17. Nemohou tedy ani v nej- lepším případě dosíci dřivějšího počtu. Tento úpadek jest proto zvláště pozoruhodný, že vo lebním řádem jest výslovně stanoveno, že přes polovinu mandátů, totiž 48 proti 43 vyhraženo jest venkovským okresům. V Badensku pocho- dili konservativci stejně velmi špatně. Šli do voleb se 17 kandidáty. V hlavní volbě nedo- sáhli ani jednoho mandátu. Mysli se, že neza- chovají ani jediného také ve volbách užších, takže vůbec v badenské komoře nebude ani je- diného konservativce.

Carova cesta do Italie. Z Belfortu, 22. října. (K. k.) Car Mikulás přibyl v 9 hod. 25 min. večer do pohraniční sta nice Petit Croix, kde přijal francouzské posel stvo, jež ho pozdravilo jménem presidenta Falliěresa. Poselstvo provázelo cara až do Bel fortu, kam stihl vlak v 10 hod. 7 min. Po krát- kém pobytu pokračovalo se v cestě do Italie. Zmatky v Persii. Z Tavrizu, 22. října. (K. k.) P. t. a. sdě- luje: Kolují zde různé pověsti o drancování v Ardebilu. Poštovní, telegrafní a karavanní spo jení s místem tím jest už po týden přerušeno. Připravy ku výpravě proti Rachimu chanovi váznou nedostatkem peněz a nábojů. Z Teheranu přijelo 200 perských kozáků a 400 jezdců ne- pravidelného vojska, kteří budou vysláni do Ardebilu vysvobodit obleženého Satara chana. Změna systému ve Španělsku. Z Madridu, 23. října. (K. k.) Po včerejší ministerské radě bylo časopisům dáno k uve- řejnění sdělení, v němž se praví, že vlá n

zamýšlí na širokém podkladě pro- váděti politiku uklidnění a svo- body. Armádě v Melille dostane se nezbytné hmotné i morální podpory, aby mohla dostáti svým úkolům.

Rozpočet daňového výnosu v Anglii. Z Londýna, 22. října. (K. k.) Dolní sněmovna. Za projednávání finanční předlohy v dolní sněmovně předložil dnes kancléř pokladu Lloyd George rozpo- čet daňového výnosu, jak byl revidován následkem změn provedených v zákonné osnově a po zkušeno- stech, nabytých během posledních šesti měsíců. Do- vozoval, že ústupky, které byly učiněny v dani z pří- růstku bodnoty a v dani ze zastavené plochy, byly by více než vyrovnány navrženým výtěžkem nových dávek z výsad za těžbu v dolech. Mimo kořaleční dávku jsou všechny příjmy dobré a poštovní úřady dobře pochodily pro zlepšení v obchodě. (Pochvala na vládní straně.) Odhadl zvýšený výnoe z kořaleční daně na 1,600.000 liber šterlinků a odhaduje jej nyní na 800.000, předpokládá však zvýšený výnou 1,300.000 nad původní odhad výtěžku z daní dědi- ckých. Revidovaný, kancléřem nyní předložený roz- počet vykažuje jednak plus 1.850.000 K nad původní rozpočet a jednak úbytek 2,1001000, takže zbývá roz díl 250.000 liber šterlinků. Vypočítal původně vyrov návací obnos na 480.000, avšak se zřelem k doda- tečným rozpočtům 200.000 na podporu nezaměstna- ných a na jiné menší potřeby navrhuje nyní, aby ještě 500.000 liber šterlinků bylo vzato z umořovacího

fondu.

Následky posledního jmenování auskultantů se dostavuji. Když objevilo se v denních listech jmeno- vání auskultantů z dubna t. r., při němž celkem zachována byla zásada jmenování dle doby slu- žební bez ohledu na národnost, tu mnohý právem soudil, že timto jmenováním učiněn jednou pro vždy konec onomu přeskakování Čechů, jakého byli jsme svědky zvláště při jmenování listo- padovém 1907. Kdo zájímal se o věc, ten věděl dobře, ž president vrchního zemského soudu přes četné protesty se strany Čechů od listopadu 1907 přijímá právní praktikanly dle ná- rodnostního klíče 62 : 38 a že právě ta okolnost, že není stále německých petentů dostatek, je příčinou hromadného přijímání. Je samozřejmé, že při této praxi byli Němei při přejímání oproli Čechům vždy ve výhodě, poněvadž bezplatná jejich advokátní praxe, která se do nabytí stipendla dosud nepočítá, byla kratší a následkem toho dostali stipendium dříve než kolegové jejich Češi. Všsk ani tyto výhody právních praktikantů Němců nebyiy uspokojivými pro pana vrchního presidenta barona Wesselého. Jemu patrně libil se více stalus právníeh praktikantů, jaký byl před dubnovým letošním jmenováním proto, poněvadž pod záminkou, aby byl zachován národnostní klíč 62 : 38, mohl při jmenování auskultantů mezi přebrané právní praktikanty Čechy zařaďovati Němce a proto ne- spokojuje se s tímto dosavadním stavem, šel při jmenování auskultantů v červenci 1909 tak da- leko, že z 50 nově jmenovaných aus- kultantů jmenoval pouze 27 Čechů a naproti tomu 23 Němců a že ná- sledkem toho zase přeskakoval Němci své služebně starší kolegy Čechy. Jak se přijímání nových právních prakti- kanlů děje, nikdo dlouho nevěděl. Bylo proná- šeno sice mínění, že v poslední době přijímá vrchní president do soudní služby tolik Němeů jako Čechů, ale jistoty nebylo dolud, dokud ne- byl sestaven nový status právních praktikantů. Tento status je konečně dnes hotov. Nemůžeme se ovšem podrobně zabývat vším, co ze statusu toho vyčisti se dá, ale lohk jen dovolíme si konstatovati, že od listopadu 1907 přijal vrchní president baron Wessely právní praktikanty v poměru 58 67 proe- Čejchů ke 41.33 prloc. Němeů, dále že z 99 právních praktikantů je 39 Němců, že z 48 letos přijatých právních praktikantů je 24 Čechů a 24 Něme a konečně, že v poslední době při- jjímá vrchní president do soudn ni služby pouze Némce. Při slanovení počtu stipendií v r. 1907 po- čítalo se, že v obvodu vrchního zemského soudu pražského bude průměrně 160 právních prakti- kanto. Dnes veak jich není ani tolik,

kolik je stanovených stipendií ale o Němce je dostatek posta ráno. Tuto pravdu přízná nám zajisté každý, kdo si přečte přiložený zde s eznam práv ni c praktikantů: 1. Dr. Hausmann Jiří. 2. Dr. Zamouřil 3. Alfréd Jonáš. 4. D r. Kami! Lang. 5. D . Karel Dvořáček. 6. Jan Balear. 7. Dr. Angus Bálohlávek. 8. Robert Olič. 9. Josef Valenta 10. Bohumil Baumgartner. 11. Dr. Josef Wolt 12. Vladislav Skokánek. 13. Dr. Alex Žeyer 14. Dr. Cyril Sychra. 15 Dr. Václav Fialka 16 Karel Sechák. 17. Dr. Karel Hagel. 18 Dr J. Šima. 19. Boh. Müller. 20. Dr. Emil Hruška. 21. Dr. Jindřich Mázl. 22. Dr. Rudolf Winkler. 23. Dr. Kamil Matonšek. 24. Dr. Karel Flieder 25. Dr. Karel Jehlička. 26. František Žilka 27. Josef Habla. 28. Hans Ritter von Stein. 29. Alois Pojezdný. 30. Jan Durdík. 31. Friedrich Katzwendel 32. Milan Kořán. 33. Karel Novotný. 34. Vilém Kryštof. 35. František Dykast. 36. Wilhelm Wilhelm 37. Julius Tachezy. 38. Lad. Trpkoš. 39. Jan Friníd. 40. D - Jan Kryštufek. 41. Dr. František Chilumecký. 42. Vincenz Reisner. 43. Dr. Ludvík Mráz. 44. Dr. Leopold Horák. 45. Fr a nz Seifert. 46. Oswald Jakowitz. 47. Rudolf Kračmera 48. Dr. Jar. Tůma. 49. An- ton Horne r. 50. Dr. Bernard Papik. 51. Dr. Rudolf Hickel. 52. Dr. Josef Svambera 53. Milan Kallus. 54. Frantisek Sťe iner. 55. Alois Martinec. 56. Aliréd Kor- zinek. 57. Dr. Alois Zim mer. 58. Dr. Milos Wirth. 59. Franz Mar slc h an, 60. Dr. Artur Edgar Mohr. 61. Karel Faltys. 62 Karel Etterich. 63. Dr. Gustav Růžička. 64. Heřman Roslav z Rosenthalu. 65 František Růžička. 66. Dr. Otakar Josek. 67. Johann Ditz. 68. Dr. Rudolf Jansa, 69 Vojíěch Cmunt. 70. Karel Kozlík. 71. Theodor Smrž 72. Jos. Poppenberger. 73 dr. Josef Dvořák. 74 Otakar Sommer. 75.. Dr. Josef Voborník. 76. Rudolf Schreiber. 77. Adolf Fr. Grohmann. 78 Friedrich Watzel. 79. Bohuslav Ciller. 80 Rudol Wislischel. 81 Rudolf Boček. 82. Ro- bert Pinks. 83. Karel Weber. 84 Dr. W il- helm Weissacker. 85. Adolf Kosi- elek. 86. Josef Dimmer. 87. Franz Werner. 88 Ferdinand Eisenberger 89. Dr. Alois Petrák. 90. Fried. S ch ü cker. 91. Josef Smitek. 92. Franz Roth. 93. Josef Seidel. 94. Hubert Krou- til. 95. Anton Hössel. 96. Fr. Edle von Zaischke. 97. August Blobner. 98. Ernst KühneI. 99. Dr. Rud. Pits ch

Denni zprávy. — Pověsti o nové koalici v poslanecké sněmovně zřejmě znepokojují Němce z Čech. O novou koalici se v zákulisí pilně vyjednává a němečtí poslanci z Čech ji zamítají. Tak na př. v německo-pokrokovém sdružení vyslovil se dle »Boh.« dvor. rada Buchmann rozhodně proti novému projektu koaličnímu a většina něme ekých poslanců prý se asi vysloví nejrozhodněji proti nové koalici s Čechy, již nyní vytýkajíe vůdčím kruhům sněmovny, že se podle diktátu Slovanské jednoty odkládá ustavení sněmovny Nejvíce však jsou tak zv. německo-svobodomyslní poslanci rozčilení pověstmi, že by z vlády měli odstoupiti ministři dr. Hochenburger a dr. Schreiner. Že se především jedná o pád těchto dvou veličin, potvrzuje situační zpráva »Pr Tagbl.«. V tom smyslu jsou prý Poláci pro- středníky mezi ministerským předsedou baronem Bienerthem a Slovanskou jednotou. Oposice (t. j. Slovanská jednota) prý — dle »Pr. Tgbl.« — poznala, že obstrukel by vládu nynější ne- svrhla a proto prý mění taktiku, jsouc ochotna od obstrukce upustiti, ale za cenu změny sy- stému, za jehož stělesnění nepovažuje však bar Bienertha, nýbrž dra. Hochenburgra a dra- Schreinera. A poněvadž dr. Žáček a dr. Brát odejdou, jakmile ministerská rada se rozhodne doporučiti k sankci známé tak zv. německé zákony zemské, chtějí prý Čechové, aby při příležitosti té i dr. Hochenburger a dr. Schreiner byli na- hraženi jinými strannlky německými. Přese

všechno úsili Poláků v témže smyslu projevo- vané prý se však nelze domnívati, že Němci bez odporu svolí, aby jejich důvěr- níci byli obětováni Slovanské jednotě. Ale i kdyby povolili, přece prý se nynější re- konstrukční plán rozbije, protože Němci nesvolí k odchylce od dosavadního vnitropolitického směru; zamýšlená nová vláda byla by prý ne- přirozená, za krátko by padla a pohřbila by i tvůrce myšlenky, na niž má býti založena. — Z celé stati »Pr. Tgbltu « je zřejmo, že tlumoči pouze slanovisko t. zv. svobodomyslných Němců. Protože však slpská jejich součást — jak je vidno ze známých projevů dra. Steinwendra a dra. Stölzla — žádá nápravu nynějšího vnitro- politického rozvratu tím způsobem, že by se pozměnil nynější vnitropolitický směr, je na snadě úsudek, že odpor proti zamýšleným změ- nám politickým soustředěn je v kruhu poslanců německo českých, že se tedy jedná hlavně o je- jich dosavadní politické postavení. Nebojí se snad pánové ti, že by mohli býti trochu — po- odstavení? — Přispěvek ku prolhanosli »Bohemiee a její dopisovatelů. (Pův. zpráva z Prachatic) Ve večerním vydání »Bohemie« ze dne 7. řijna t. r. uveřejnéna pod nadpisem »Chikana če- ského okresního zastupitelstva« zpráva z Pra- chatie, že prý okresní zastupitelstvo prachaticko- volarské zamítlo žádost města Prachatic za po- volení k uzavření zápůjčky k účelu zřízení elektrárny v Prachaticích z té příčiny, poněvadž prý jmenované zastupitelstvo chtělo samo elek- trárnu v Prachalicích zříditi, obec prachatická je však chytře předešla, a začsla sama elek- trárnu stavěti, tak že prý nyní okresnímu zastu- pitelstvu nezbývá než obec prachatickou »chi- kanovati.« Zpráva tato jest naprosto vylhaná a řadí se důstojně k četným výmyslům, které »Bohemia« z národnostního záští proti všemu českému čtenářstvu svému předkládá. Okresnímu zastupitelstvu prachaticko-volarskému nebyl nikdy se žádné strany učiněn návrh, aby zřídilo elek- trárnu pro město Prachatice, a také nikdy se řečené zastupitelstvo myšlénkou takovou neza- bývalo; okresní zastupitelstvo může sice zřizo- vati podniky a ústavy pro celý okre s, na příklad okresní nemocnici, nikoliv ale pro je- dinou obec v okresu. Žádost městské obce prachatické za povolení zápůjčky 155 000 K ke zřízení elektrárny nebyla okresním zastupitelstvem zamitnuta, nýbrž vyřizení toliko odročeno z dů- vodů formálních, zejména proto, že obecní účly za rok 1908 nebyly dle předpisu § 72 obec. zříz. alespoň 14 dní dříve, než je obecní zastupitelstvo zkoušelo, veřejně vyloženy; na- opak obecní zastupitelstvo dříve účty ty schvá- lilo, a pak teprve byly k veřejnému na- hlédnutí poplatníkům vyloženy; námitky, někte- rými poplatníky proti účtům těm podané obecní zastupitelstvo prachatické pak vůbec nevyřídilo. Tedy nikoliv »chikanování« se strany okresního zastupitelstva, nýbrž buď neznalost, neb zúmy- slné opomijení zákonných předp sů na straně obce prachatické byly příčinou odročení žádosti svrchu zmíněné. Němci nemají tudiž žádné příčiny spilatí »českému« okres. zastupitelstvu a veřejně v novinách je očerňovati, naopak slušnost by vyžadovala, aby se mu poděkovali za ochotu, s klerou jim přišlo vstříc, neboť česká většina okresního zastupitelstva v téže schůzi schválila návrh s německé strany učiněný, aby totiž zmoeněn byl okresní výbor žádost obce pra- chatické za povolení zápůjčky zmíněné po od- stranění formálních vad ve věc samé vyříditi, aby totiž obec prachatická nemu- sila čekati na přiští schůzi okresního zastupi- telstva, která se konati bude teprve ke konci prosince 19091 — Německý dotaz o buršáckém bumlu. Ve vče- rejší schůzi poslanecké sněmovny interpelovali ně- mečtí pokrokovci, radikálové a agrárníci z Čech vlá- du o domnělých protivenstvích, jež trpěti must pražětí buršáci za své bumly. Interpelanti odvolávají se na slib, který jim už počátkem září dal minister- ský předseda v cen smysl, že budou učiněna vše- chna možná opatření na ochranu bumlujících bur- šáků, dále poukazují na „zprávy veřejných listů“. dle nichž v neděli došlo na Příkopě „ke hrubým vý- tržnostem“ českého množství, ozdobeného velkoslo- vanskými odznaky, proti jednotlivým nebo v ma- lých skupinách kráčejícím buršákům, aniž v čas byly

Z kulturní ciziny.

Dvanáct set nejslavnějších knih světových. Londýnské nakladatelství firmy Harma- worth, která vydává známý denník »Daily Mai!«, »Anwers« a celou spoustu jiných časopisů a literárních i neliferárních podníků, zahájilo vydávání laciného sešitového díla, které nese lákavý název: »1200 nejslavnějších knih svěla«. Všecky tyto poklady ducha, umění, vědy a poesie budou směstnány do 40 sešitů. z nichž každý má obsahovati průměrně 100 stránek. Rozumí se, že se jedná pouzeo stručné zpracování, výtahy ze svělových knih vědeckých, poetických, ze slavných románů všech národův a věků, ve formě žurnalistických článků, reprodukcí obsahu, studií a essayisti- ekých causerií. Mnohomluvný prospekt velkonakladatelského podniku odůvodňuje »nalehavou« potřebu tako- vého díla tím, že v dnešním chvatu moderního života »žádný praktický Angličan nemá času čísli spoustu ilustých knih« a ke všeobecném vzdělání, k rychlé informaci mu dokonale stačí řádně upravená essence z duševních po- kladů svělového písemnictvl. S literácního stanoviska takový napolo kra- mářský podnik arci neobstojí, ale je přiznačno, že sešitové dllo nakladatelství Harms worthova

se setkalo s ohromným zájmem anglické veřej- nosti a již první sešit, obsahující 6stránkovou (šestistránkovou !) »essenci« slavného díla Dar- winova »Origin of species« (základní spis Darwinův o vzniku druhů), výtah z celého dvoudilného »Fausta« Goetheova, tři dramata Shakespearova a ještě jiné věci, dosáhl enormního nákladu a získal pro celý podnik mnoho tisíc abonentů. Kramaření s literaturou se tedy vyplácí v Angli.

Hermann Bahr napsal pro vídeňský elablissement Ronacherův časovou re v u po vzoru divadelních revul pařížských a ber- linských, které se satírickým způsobem obíraj událostmi politickými a společenskými. Bahrova revne obsahovala mnoho zdravých šlehů proti vyučovací správě německé k vůli jejimu zasa- hování proti českému školství a proti upříliše- nému a demagogickému radikalismu na německé i české straně, takže vídeňská polieie zakázala vůbec provozování revue. Nějaké čisté německo- nacionální ubohosti na scěně by asi videňská censura tolik úzkostlivé pozornosli neprokázalal Milánská L a Scala publikuje svůj pro- gram umělecký pro letošní saisonu: na řadě jsou Wagnerova »Walkýra«, Cherubi- niho »Medea«, Berliozovo »Fanstovo pro- kleti«, dále přide na řadu Spiro Sa m a ra

(»Rhea«), Rossini (»Stabat mater«), Be lini (»Noční poutnice«) a j. Překvapením l lošní saisony slibuje býti hudební trilogie, spra- covaná na thema Goetheova »Fausta« ho- landským skladatelem Brügemanne m. Jed notlivé dily opery maji dle ústředních postav svých názvy — Doktor Faust — M ar kéta — Mefistofeles. Jedno z vídeňských nakladalelství vydá v brzku dvě neznámé dosud dramatické práce starého Nestroye. Práce nalezl ve staré ru- kopisné pozůstalosti dr. Fr. Bruckne r. Jedná se o věci, které nebyly před lély ve Vídni ne- známy: dramatická prvotina Nestroyova »Cedu lář Papz« a druhý kus, v rukopise bez títulu. byl dokonce kdysi s názvem »Moppels Aben teuer« asi 40krát provozován s hlučným úspě- chem, ale nebyly nikdy tištěny a tak se na ně zcela pozapomnělo. Režisér a spolůředitel moskevského »Umě- leckého divadla« K. S. Stanisla v s ki vydá v nejbližší době již svojí »Knihu o di- vadle«, z níž některé úryvky s velikým zájmem se selkavší předčital na posledním — v šeru- ském sjezdě režisérů v Petrohradě. Pro rodinu nedávno zesnulého německého básníka Detleva v. Lilienerona má být sebrán národní dar z podnětu předních něme- ckých literátů a politiků. Provolání ve prospěch veřejné sbírky podepsaly 73 vynikajicí osobnosti německé — mezi nimi nvněiší i hývale kanelát

říšský v. Bethmann Hollweg a kníže Bülow, vrchní purkmistři berlinský a ham burský, z umělcův a literátů německých Hans Thoma, G. Hauptmann, Rich. Stra u ss, K. Ansorge a mn. j Pro docházející přispěvky otevřela řišská banka německá zvláštní girově konto s názvem Dar Lilieneronův, a do 3. ledna 1910 má býti sbírka uzavřena. Jako před několika lety Srbové proti » Ve selé vdovičce«, tak protestují nyní Ře- kové proti nové operetce Lehárově » Kniže- címu dítěti«. Libreto totiž sesměšňuje »fidelním« vídeňským způsobem řecký dvůr. a řecký impresario Léharův Contarato obrátil se na skladatele přímo dotazem, jak se věc má. Ale pan Lehár je nejen obratný skla- datel, nýbrž i obratný obchodník, i rozeslaí reckým listům telegramy s ujišténím, že si váží Řecka a miluje je, že požádal svého libretistu aby lext zbavil všeho, co by mohlo řecký národ urážeti. V případě, že by to libretista neudě- lal, že raději odvolá svůj kus a nedá jej vůbee provozovati. Londýnský denník »Daily News« do- stal od svého korespondenta z Jeruzale ma dopis o pátrání na mistech jižně od města, kde dle tradice a dle učených biblistů stával hrad Davidův. Blízko tak zv. pramene Marianského na místě zvaném nyní arabsky Ain-U mm e dDeredž zahájeno kopání několika angli- ckými archaenlogv. jimž turecká vláda dala

k ruce dva zvlástní úřadníky a vyhradila krom- obyčejná práva za účely vědeckými, sobé pak arci — právo na eventuální nálezy. O kopání samém se zachovává diskretnost, ale nade vše- cku pochybu jde o nález hrobu Davidova a hromadného pohřebiště králů Judských. Ze současných spisovatelův ukrajinských nejširší popularitě se těší v posledních letech Mychajlo M. Kozjubynskyj Spiso- vatel, žijící v Čern'gově jako úřadník statistické kanceláře gubernského zemstva, získal si zvučné pověsti drobnými novellistickými pracemi krásné jazykové formy a jemné analytické psychologie- Ruské listy věnují mu čím dál větší pozornost a překládají jej do ruštiny, aby naň rychleji upozornily. Nedávno vyšel výběr z jeho novell i v německém překladě ve Vídni s titulem »Pro bono publico« a ve Varšavě svazek překladů polských pod záhlavím »W pe- tach szatana«. Konečně ve Štokholmě vy- dal prof. Alfred Jensen knihu švédských překladů z Kozjubynského. Francouzský dramatik Brieux, autor »Červeného taláru«, odebéře se na návrh jistého francouzského žurnálu a na společný náklad to- hoto listu a ředitelstva dívadla »Grand Guignol« do Indie, aby tu studoval buddhismus a nábo- ženství brahmánské, Cesty indické použije jed- nak literárně a causeristicky pro fenilleton listu, jednak k napsání výpravné exotické hry s nir- vanou, opiem. (akirv atdl-