ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 de331f10-8d4e-11dc-9120-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 27
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pátek 12. února 1909.
#3 alto_textblock #3
o
#4 alto_textblock #4
Číslo 43.
#5 alto_textblock #5
Na ranní a večerní listy přodpláci ne V Praze v administraci . . . . 2K — na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 02b ve fliálkácho na měsío. . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle. . na štvrt leta : . . . 9 K 6n s drojí zásilkou na měsic. Ba dtvrt ista : . . K c
#6 alto_textblock #6
I
#7 alto_textblock #7
V drobném prodejie ránní čislo o sobě . . za e věčerni. . . . . za lh Ve filiálkách na venkov ranní čislo . . večernl . . . . . . . sk Inseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul. . a. Tam nacházejí se tai redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů- Rukopisy se nevraceji.
#8 alto_textblock #8
Ministerstvo míru. Očekávané vlastnoruční listy, počínající slovem »Milý...« a spolupodepsané baronem Bienerthem, jsou v úřadních novinách oti- štěny, bar. Bienerth je obklopen opět dva- nácti apoštoly, tentokrát samými »skuteč nými« a dílo záchrany Rakouska může za- počíti. Na štěstí víme už také, za kterým heslem se ponese. Sám bar. Bienerth za- letěl ve způsobu holubice s olivovou rato- lestí v zobáčku do archy Benediktovya ohlásil orgánu vídeňské bursy, že nové jeho ministerstvo se jmenuje »vládou míru« A poněvadž všude se najdou kazimírové zatne se jim žíla a proto nová vláda bude současně vládou přísnou. Už nebožtíku M. N. Katkovu byla ideálem přísná vláda a každý ruský sedlák věděl tehda, že vláda je na světě proto, r 6 poro! Pravda. v Rusku tehda ještě nebyla konstituce, ale pro čiperného ministra, byť i mírumilovného konstituce je konec konců přece jen pouz kus papíru. Také bar. Bienerth nehodlá couvnouti ani před ústavou a pověděl již ústy svých důvěrníků, že nepovolný parlament může býti netoliko uzavřen, nýbrž i rozpuštěn. Zatim však chce vládnouti ústavně a parlamentně a proto někdy počátkem března svolá opět po- slaneckou sněmovnu, aby se pokusila konati svou povinnost, t. j. vyřizovati státní nezbyt nosti. »Žádná oktrojírka — píše jeho důvěr- v »Pester Lloydu« — žádná politika § 14. není zakreslena v plánech nové vlády, žádně rozpuštění parlamentu. Dospěje-li sněmovna opět k pravidelné práci, nikdo nebude z toho míti větší radost, než nová vláda. Jen kdyby se toto očekávání nesplnilo, pak ovšem bylo by nutno vyvoditi ze situace krajní důsledky. Mluvě o míru, bar. Bienerth má ovšem na mysli především mír v království českém. A proto, jak se opětně dovídáme z »P. L«. vyloučil ze svého kabinetu ony strany, které jsou ve sporu česko-německém přímo zů- častněny; ministry vzal pouze z oněch par lamentních skupin, kterě při česko-německém sporu hrály úlohu blahosklonných diváků, jakými jsou křesťanští sociálově po straně zápasících Němců z Čech, Poláci po straně Čechů. Tu mimochodem zaznamenáváme, že pisatel ve své mírumilovnosti zapomněl na německého ministra krajana Schreinera který by měl právo podiviti se, že nen přímo zúčastněn ve sporu česko-německém. Řekli bychom: Nedopatření ! Ale o ně kolik vět dále přihodilo se témuž oſlciosu druhé nedopatření. Tam píše: Stürgkh a Hochenburger jsou alpští Němci a ve sporech českých neměli nikdy bezpro- středního dílu. Badenova jazyková nařízení týkala se přece v prvé řadě českého národa a když němečtí liberálové pro tato nařízení způsobili v poslanecké sněmovně v listopadu 1897 bouři, stál v čele útočníků na sně- movní předsednictvo ryt. Hochenburger.A jeho štyrský krajan hr. Stürgkh jako jeden z vůdců ústavověrného velkostatku ve starém parlamentě byl přece vždy prvý, jenž od mítal kulturní a politické požadavky národa českého. Ale pešťský list snad nesprávně tlumoč
#9 alto_textblock #9
příčinu, pro kterou z ministerstva tentokrát vyloučeni čeští aktivní poslanci z království českého, ač v něm zasedají rozhodní stran- níci Němců z Čech. Pochybnosti naše roz ptyluje vládní, bar. Bienerthovi už velice blízký »Fremdenbl.«, který ve svém komen táři k nové ministerské listině má jedině to za svou povinnost, aby chlácholil Němce, kterým se němectví některých nových mini strů nezdá býti dosti rozhodným. »O mužích kteří svou lásku k národu vždy slovema činem účinně projevovali, jako hr. Stürgkh. ryt. Hochenburger, dr. Weiskirchner a dr Schreiner, nemůže se přece tvrditi, že jejich národní zdatnost a spolehlivost není vyzkou šena způsobem, který vylučuje každou po chybnost«. Touto poznámkou vládního »Fremdenbl.« jsou pochybnosti vskutku vyloučeny. Víme. že obnovený Bienerthův kabinet bude vládou míru pro Němce a vládou přísnou v prvé řadě pro nás »zlé« Čechy, pak i pro ostatn Slovany, vyjma snad Poláky. Kdo v tomto kabinetě, činícím nároky na svrchovanou spravedlnost, bude provádět dílo míru? Bar. Bienerth, jenž neváhal po- dati říšské radě osnovu takového jazykového zákona a krajského zřízení pro královstv české, o níž jako státník musí věděti, že se přičí platným zákonům státním i zemskému zřízení království českého? Týž bar. Bienerth. jenž uzavírá český sněm, aby vyhověl přání německých obstrukčníků, ale uzavírá říšskou radu, aby zmařil obstrukci české delegace proti jeho protiůstavní jazykové osnově? Anebo snad ministr vnitra bar. Haerdtl jenž vyhlašuje nad Prahou stanné právo, aby uhájil »historické právo« na buml něme- ckých studentů? Či snad dr. Weiskirchner, který vůči 516 poslancům národů rakouskýcl ruší bez zardění jednací řád sněmovní a od- bojným poslancům hrozí soudním stíbáním pro jich chování v poslanecké sněmovně? Jakými anděly míru mohou býti noví ministři hr. Stürgkh a ryt. Hochenburger, viděli jsme již výše. Bar. Bienerthovi nezbude asi nie jiného, než v běloskvoucí andělskou řízu odíti ministra krajana, dra. Schreinera vyslati ho s olivovou ratolesti vstříc české delegaci. Tak vypadá »mírumilovná« nálada na německé části ministerské lavice. A kdo tvoří její protiváhu na strané slovanské Tam sedí především dva Poláci, ryt. Abra- hamowiez a ryt. Biliňski. Oba poctiví auto- nomisté, ale oba naplnění přesvědčením, že smír v Čechách možno vykoupiti jen ústupky na obou stranách, tedy přesvědčením, že i my Čechové jsme povinni sleviti se svých požadavků, jako bychom měli v některém oboru více práv, než nám přísluší. A tito dva Poláci mají ve smírčím soudě minister- ském, jenž bude rozhodovati o poměrech v království českém, býti našimi důvěrníky. našimi obhájci. Zbývají oba čeští ministři, dr. Žáček dr. Bráf. Na dru. Začkovi leží tíha zodpo vědnosti za neblahé moravské smiřovačky které on sám však dosud nepřestává poklá dati za úspěch své politiky. Da se očeká vati, že nevysloví své »amen« také ku po dobným smiřovačkám pro kralovství české A koho vlastně bude v ministerské radě za
#10 alto_textblock #10
stupovati dr. Bráf? Je rodem Moravan, ale česká Morava je v kabinetě už zastoupena drem. Žáčkem; je bojovný Staročech; ale dr Žáček je také Staročech. Snad tedy Staročechy z království? Ti mají v poslanecké sně movně dva poslance, kteří oba hlásají roz hodnou oposici bar. Bienerthoví. Snad české klerikály? Ti však se zuby nehty brání, aby dle přání Bráfova vstoupil pod kuratelu feudální šlechty. S českými agrár- níky, jichž zájmy jako ministr orby má přede vším hájiti, je na štíru; svobodomyslných a ra dikálných živlů je úhlavní nepřítel. Zbývá nám jediný předpoklad, že povolán do kabinetu jako stoupenec a druhdy horlivý obhájce taaffovských punktací, jež jsou dosud ideálem každé vídeňské vlády. Uzavřeme-li účty, shledáme, že v celén obnoveném kabinetě Bienerthově není jedi ného člena, ke kterému by národ český moh vzhlédnouti s plnou důvěrou, že se veškerou svou vahou zasadí o takový smír v krá lovství českém, který bychom mohli přijati se ctí. Vidíme v kabinetě rozhodné ochránce starého německého nadpráví v tomto státě vidíme tam rozhodné přívržence konserva- tismu a klerikalismu; nevidíme však nikobo. kdo by chtěl do krajnosti hajiti práv našeho národa a ostatních utlačených národů slo vanských. Ale bar. Bienerth mluví přes to o vládě míru. Dobrá! Ode dávna je známa zásada si vis pacem, para bellum! My Čechove jsme nikdy nebyli a také nyní nejsme proti míru. Nechať celá česká delegace, která obratně již provedla sblížení s jižními Slo- vany a národními Rusy, se zbraní vždy ho tovou k výstřelu předstoupí před minister ského předsedu a oznámí mu: Jsme hotov k boji, ale jsme také hotovi přijati čestný smír. Volte!
#11 alto_textblock #11
Politické zprávy domácí. V Praze, 11. února. (Min. Biliňski polské kolo.) Když se proslechlo, že guver- nér rakousko-uherského banku, ryt. Biliňski jest ochoten převzíti v obnoveném Bienerthově kabinetě portefeuille financi, ozvaly se proti ně- mu dosti ostře dva krakovské listy, konserva- tivný „Czas“ a orgán lidovee Stapinského, „Ga zeta Powszechna. „Czas“ tvrdil, že celé pol ské kolo s prof. Glabiňským v čele pokládá vstoupení ryt. Biliňského do minisťerstva za pol. tickou chybu. „Czns“ stejně jako orgán posl. Slapiňského předpokládal, že Bienerthův kabi- not, do něhož novstoupí žádný čoský politik jak odborný ministr, změní se i přes to, že v něm dr. Žáček bude zasedati jako ministe krajan v kabinet zjevně protičeský a tin samým příčíeí se tendeneím pol kého kola. Lépe by prý bylo, kdyby do no vého kabinetu místo polského politika vstou pil jen některý polský úřadník. Takový poplach proti ryt. Biliňskému ne sdílají však orgány strany demokratické a kleri- kálné. „Nová Reí.“ pozastavila se pouze nad tím, že ryt. Biliňski převzal portefeuille bez předchozího svolení polského kola, jinak však se spřáteluje s hotovu udalostí. Orgán profesora Glabiňského, „Slowo pol.“, píše: „Průti kan- didatuře ryt. Biliňského na ministra financí roz- troušeny pověsti, že jeho jmenování znamenale by šlapati po právech polského kola, jež mělo
#12 alto_textblock #12
býti otázáno o dobré zdání v této věci. Pověst tyto nesrovnávají se s pravdou a vycházejí ze strany osobně interesované; nesluš se tedy připisovati jim váhy.“ Klerikálný „Gloe Naroda“ pak sděluje podobně, že ony poplašné zprávy mohou býti jen projevem osobních ná- zorů jednoho člena předsednictva polského kol (Stapiňského!). Pověsti ty způsobily prý velm nemilý dojem u předních členů konservativné strany a také u místodržitele dra. Bobrzyňského. jenž s nimi nemá pranic společného. K polemice télo dodáváme, že v listopadu když sestavován prvý kabinet Bienerthův, posl Stapiňski jmenován též mezi kandidáty pol ského krajanského ministerstva. V Praze, 11. února. (Slovinci o hra běti Stürgkhovi a ryt. Hochenbur grovi.) Povolání hr. Stürgkha a ryt. Hochon burgra do Bienerthova kabinetu způsobilo na Slo vince dojem co možná nejhorší. Liberální i kle- rikální listy slovinské stejně odsuzují tento krok bar. Bienertha, v němž vidí zjevné nepřátelstv k Slovincům a Jihoslovanům vůbec. „Slov. Na- rod“ praví v té věci: Nové ministerstvo má ráz zřejmě protislovanský, poněvadž v něm zase- dají dva mužové, kteří byli vždycky zarytí ne- přátelé i nejskromnějších slovanských poža- davků. Nový ministr spravedlnosti ryl. Hochen burger vystupoval veřejně vždycky jako rozhod ný německý nacionál štyrského rázu, tedy nej- horšího druhu. Slovinšti soudní úřadníei najdou v něm zlého odpůrce a slovinské úřado- vání zuřivého pronásledovníka. Ještě horší je hr. Stürgkh. Jako říšský i zemský poslanec byl vždy největším nepřítelem Slovinců. Za vlády Windisehgrátzovy byl dvorním radou v minister- stvě osvěly a Slovincům křivdil, kde mohl. Nyní je ministrem osvěty muž, který Slovincům na zemském sněmě štyrském upiral dokonce i prá- vo k národním školám. Nyní Slovinci mohou se do něho nadíti jen všeho nejhoršiho. Z Colovoc, 10. února. (Vypsání ze m- ských voleb.) V korutanských úřadních no- vinách vypsány nové volby do sněmu, jenž byl ondyno rozpuštěn. Volba ve všeobecné kuri bude se konati 24. března, užší volby 27. břez na; volba ve venkovských okresích 29., po při padě užší volba 31. března; města a obchodn komora volí 1. (3.dubna) a velkostatky 5. dubna
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničné.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 11. února.
#15 alto_textblock #15
Azef.
#16 alto_textblock #16
Jevna Azeí narodil se v Rostově na Donu. je syn krejčího, vyznání židovského. V Rostově studoval gynnnsium, ale v oktávě pro konflik s ředitelem byl vyloučen, načež se živil soukro- mým vyučováním, korektorstvím a reporterstvím do místného lístlu „Donskaja Pčela“. Vládn inspektor nad továrnamí přijal jej za tajemníka. Azof v tombo úřadě brzy ukradl velkaou sumu peněz a maturitní vysvědčv- n! továrenského lékaře a prchl za hranici. Na ukradené vysvědčení zralosti v cizině vysludo- val polytochiniku a dával si titul inženýra. Jeho bývali spolužáci z gymnasia tvrdí, že už tehdy se zabýval provokatorstvím. Zevnějšek jeho jest odporný“. Je vzrůstu vysokého, hlava mu sedí na stranu, má veliké, trčíci uši, dolejší pysk mů visí. Přes to je hrdí a sobělibý, Taťana Leontěva, jež v In- terlakoně zavraždila francouzského radu Mullera místo bývalého ministra vnitra Durnova, byla jeho milenkou. Tatana Leontěva pojímala dílo
#17 alto_textblock #17
revoluce opravdově a ohnivě a nelitovala za ně svého života. Dala se zapsati mezi nejodváž- nější, z kterých se losovali atfentátoři. Několi- krát na ni padl los, ale Azef uměl vždycky věci dáti takový obrat, že s atentátu, který měla pro- vésti Tatana Leontěva, sešlo, aniž ona co pozo- rovala. Tak bylo i v Interlakeně. Poslal tam Ta- ťanu, když věděl, že Durnovo již odejel; ale Ta- ťana v Interlakeně uviděla muže, Durnovu po- dobného, a na něj učinila známý atentát, pro nějž pyká v žaláři.
#18 alto_textblock #18
Royalistické demonstrace v Paříži. Zpátečnické živly francouzské vystupujl v poslední době velmi bojovně. Nadšení monar- chisté, jímž říkají »cameloti krále«, aranžuji pouliční projevy, perou se s policil, vytloukají okna. Poslední jejich manifestace byla namířena proti ministru spravedinosti Briandovi. Ně- kolik set royalistů vytáhlo včera večer po 8 hodině z latinské čtvrti na náměstí Vendomské, kde vnikli výtržníci do budovy ministerstva spravedinosti za volání: »Smrt Briandovi ! Pryč s republikou!« V paláci rozbili několik okena mřížová vrata. Po velké rvačce, při niž bylo mnoho výtržníků zatčeno, podařilo se při- spěchavší policii rozehnati demonstranty.
#19 alto_textblock #19
Schůzka berlinská a hrozba Rusku (»Srdečný poměr anglo-německý nemožný.«) Berlínský dopisovatel »Zeitu« tvrdí, že an- glické vyslanectvo jest zklamáno schůzkou ber- linskou. Uvilání krále obyvatelstvem nebylo prý valně srdečně a opravdu srdečný poměr anglo-německý pokládá se za ne- možný. Nedůvěra mezi oběma ná- rody jesti příliš veliká. Žádný z obou států nochce sleviti z lodních staveb, ač byl každý pro všechny případy připraven. »Novoje Vremja« píše ke schůzee berlínské, že bylo by si přálo v příčině její více upřímnosti od Německa a dokládá: »Angličané a Rusové vidí v přijmutí Německa do meziná- rodního svazu upevnění míru. Německo hledí ale mezi Anglii a Rusko nasíti nedů- věru a poskoditi svazy díla mír u. Anglická »Westminster Gazette« přičítá hlavní »zásluhu« o schůzku než německému velvyslanci v Londýně hr. Wolf- Metternichovi. Zde tedy doznání: Kdo o schůzky usiloval víe: Londýn či Berlín. Král Eduard byl v Berlině postižen bron- chiálním katarem, následkem čehož sešlo z ná- vštěvy musolea v Postupimi, jež byla na dnešek dopoledne zamýšlena. Král zúčastnil se však ranní hostiny
#20 alto_textblock #20
Demonstrace proti profesoru Včera uspořádali royalisté v Paříži opět projev proti profesoru Thalamasovi. Demonstranti byli rozprášeni, avšak shlukli se opětně. Asi 200 demonstrantů snažilo se vniknouti do mini- sterstva spravedlnosti, byli však zahnáni. Způso- bili trochu škody. Četné osoby byly za- tče ny.
#21 alto_textblock #21
»Úločník« na Fallibresa Číšník Mathis, který přepadl presidenta francouzské republiky Falličresa, byl odkázán před obyčejný soud, nikoli před porotu.
#22 alto_textblock #22
FEUILLETON.
#23 alto_textblock #23
Dramatické umění. + Podvrácený dub. Drama o 3 dějstvích Napsal F. X. Svoboda. Režisér Jaroslav Kvapil Pan Kučera, statečný muž svépomoci, vlastn silou z nepatrného člověka vyšvihl se k místu vynikajícímu. Je boháč, majitel lázní, předn muž v městě i v kraji. Byl vždycky přesvědčen, kdo chce platně přispět národu, především že musí získat moc. Zůstal věren myšlence a dosáhl cíle. Dnes je mocný muž, je schopen prokázat věei národa nejvzácnější službu. Muž idey mohl by být spokojen a šťasten. Pohřichu, není! Rodinný poměr brání ! Ku čera má deeru, která nepochopuje svého otce Měl už takovou ženu. Byla samo srdce a sám cit. přála si, aby její muž byl také tak měkký. Muž činu však, má-li dospěti moci, nesmí být měkký. Kučera nebyl nikdy zlý, ale nemohl své ženě vyhovět. A tak se nebožka soužila, až se usou- žila. A slečna Anička zvedla se všecka po své matce. Tak je stálý rozpor názorů mezi otcem a dcerou. Marně dovolává se otec spravedlivého uznání pro svoji snahu a práci u vlastního dí- těte! Slečna Anička namá pro ty věci smyslu. Stále vede svou: otec je tvrdý, nemá citu pro ubohé trplci! Třeba eftit s ubožáky, třeba s nimi rozdělit srdce — Co chceš, vždyť nepracuju pro sebe Musím napřed sám něco mit, něčím být, abych mohl tím vydatněji pomáhat jiným! Pomáhám kde mohu — To nestačíl — Co pak ještě schází? . .. — Treba pomáhat všudy a všem ! Kaž dému, kdo trpí! A tolik jich ještě trpi ! . .. Taková je slečna Anička! A takové je Kučerovo neštěsti. Není možná dohoda mezi otcem a dcerou, mužem velkého díla a slečnou citlivkou. Je až zoufalo, kterak slečna Anička pro svou lásku k trpicímu lidstvu dovede být tvrda a bezohledna k utrpení nejbližší sobě bytosti. Kučera právě uzavřel obchod s manžely Bláhovými. Koupil od nich prodluženou used- lost. Výhoda je na obou stranách. Biáhovým se
#24 alto_textblock #24
pomůže a majiteli lázní přicházl velmi vhod je- jich pozemek. Kučera není škrob, netěží nijak z tlsně sousedů. Zaplati dobře. Ta barabina ne- stojí ani za čtyři tisíce, Kučera dá ochotně pět. aby bylo vše čisto. Chtěli by arci šest, ale to by už nebylo rozumno. Raději nabídne Kučera oběma manželům službu v lázních. To je pro chudé lidi bezpečnější, než tisíc zlatých. Ku- čera jedná jako rozvážný muž a opravdov; hidumil. U slečny Aničky však otec nepochodil. — Měls vyhovět jejich přáníl — Což přání! Oni by chtěli třeba deset tisíc ! — Jsou chudáci ! Mohl's dát deset ! Ne uškodilo by tobě ! Jsi bohat ! . . Propast názorů, nepřeklenutelná. Propas mezi zdravým rozumem a záchvaty citovými. A propast se stále více rozevírá. Výměna názora dospěje trapného vrchole. Otec nabídne dceři. aby se odstěhovale do Prahy ke své tetě a žilu si tam zcela po svém. Anička přijímá. Bude tak nejlépe. — Takhle bychom se utýrali ! míní ote správně. Jsme oba přiliš poctiví, než bychom jednali jinak, než každý efllme . . . Za loučení ve třetím aktu ještě domluvy a nový trapný výstup! Dceruška přiznává, že nemá vlastně otce ráda. Pozorovali jsme to dávno. Hádali jsme, že to Kučera za dvacet roků rodinného života mohl pozorovat sám A mohl za tu dobu myšlénce zvyknout! Ale »železný muž« má přece jen srdce měkké! Je to pro něho rána. A s tím opona padá. — Hra zřejmě zaujala hlediště. Idejný pod- klad je silný. Spor obou velikých principů ži- vota, rozumu a citu, pěkně je rozložen v prv- ním dějstvl. Akt mocně popadl. Ve druhém zájem poněkud ochabuje. Mluví se tu o věcech, kleré už známe z prvního. Tahé ve třetlm nejsme vlastně o nic dále. Slečinka odjede k tetě! Nu, to bude konečně zcela zdrávol Jenom to nešťastné slovo dcery k ptci přileje něco jedu! Však i to se zapomene! Kučera není ještě tak stár! A šťastný rozvoj díla při- nese mu bohdá nové útěchy ve strastech života, jako jej sílil dosud! A úhrnný dojem večera? Jakýsi nepoměr akcentu a gesta vám pře- káží Die původního zpracování měl Kučera
#25 alto_textblock #25
v posledním výjevu zoufalý sáhnout dokonee po revolveru. To bylo ovšem příliš Však se nám i tak stavi mnohé na příč! Kučera má přece pravdu, slečna Anička je chorobně pře- eitlivělá. A chorobný tvor se nehodí za před- stavitele principu v dramatě. Drama je zápas zápas předpokládá sílu a sila predevším — zdraví! Proto je poměr mezi otcem a nemoe- nou dcerou sice velmi dojemný, ale není nijak dramatický. Svým neustálým fňukotem je nám slečinka spíše prolivna jako rozmazlené děcko, než aby nám byla sympatická jako záslupkyně prin- cipu. Její způsob, oblažovat trplcí lidstvo, je mravně až tuze chatrný. Potřepst chudáka po hlavě měkkou dlaní, sáhnout do kapsíčky, kterou, rozumi se, tatínek má povinnost hned zase na- plnit a pak už jen kroužit slaďounké řeči perníkovém srděčku, není-li spíše pouhá choutk a slabůstka, než opravdový princip? Tím spíše hodna pokárání, že sobě slečna citlivka tul impertinentně vede vůči otci, který vlastně je- diný ji dává možnost, pěstovat tak dobročinný sport. Opravdová hrdinka prineipu musila by duchem principu jednat. Snad by také odešl od otce, ale nevezla by se jeho kočárem nejela by do Prahy k tetě, kam za ní talínek bude zase jen posllat peníze! Odešla by někam do světa a snažila by se z vlastních sil stvon si nějakou posici a ukázat otci a světu, kterak se patří býti dobročinným z vlastních pro- středků! Pak teprve měl by papá Kučer vážnou příčinu, přemýšlet trochu o morálce svého rodinného sporu. Jak věci stojí, hodila by se slečna Anička se svojí choutkou, mistro vat zkušeného muže, spíše za brdinku — ve- selohry. Castigare ridendo mores. S provedením hry mohl býti autor velm spokojen. Pan Hurt a slečna Suchánkova za- staly své role jak náleží. Z episodek líbili se zvláště oba manželé Bláhových, pan Mošna s paní Hübnerovou. Pan Sedláček udal s účin- kem některá apercu své jínak postranni úlohy- Krásná dikce, trefné a vtipné poznámky jsou vůbec známou ozdobou páně Svobodových pl semností. Několik šumných výjevů z lázeňské promenády vhod přichází mdlému poněkud toku děje. Úprava zevnější je plna pozornosti. Pro- spekt lázeňského okoli ve druhém aktu sám slojí za podívanou.
#26 alto_textblock #26
V domě „U Vejvodů“. Přátelé Slaré a krásné Prahy i jejích slavi telských památek dobře znají tento dům, a mají v čerstvé paměti celou rozsáhlou akci, která se vedla pro jeho zachování. Starobylý dům „u Vejvodů“, jedna z nejzajímavějších renais- sančních staveb v Praze, má bohatou historii. Kdysi stával tu nákladnický dům Goliášovský nynější jméno své dostal dům po bývalém pri- mátoru pražském Janu Václavu Vejvodovi ze Stromberku, klerý dům ten držel od r. 1717 až do r. 1757, kdy zemřel. V průčelí nad ka- mennou obrubou dosud se zachoval rodinný erh z doby, kdy by! majitel jeho povýšen od Marie Torezie do stavu vladyckého. Před tím, než pře- šel dům v majetek rodiny Vejvodovy, patříval rodu Turkovu a draliná léta nosil název „u Tur- ků“ po slavném primátoru staroměstském Miku- láši Turkovi z Rosentálu. Původně stávaly n tom místě domy tři, jež však novými přestav- bami, úpravami a adaplacemi pozdějších věků spojeny byly v jeden veliký rodinný dům, kdys jistě zařízený s velikým nákladem, ba přepy- chem, jak o tom svědčí dochované stropy, poly- obromované a vykládané. Při počlivé rekon- strukci, v posledních měsících prováděně,s také přišlo na původní trojí základy Je v dobré paměti ještě, v jakém stavu na lézal se dům „u Vejvodů“ v posledních deseti- letích. V přízemi plno malých, bídných krámků skladiště ulili, peři a různé veteše, krásné kle- nuté sály původní různými nalepenými příčkami rozděleny v malé, bídné a tmavé byty — větši nou o jednom pokojí a kuchyni — pro chu- dinu. V držení staré památky střídali se různí majetníci, a dům znošvařený všemožnými při- lepky a adaptacemi, ruinovaný nesčetným ná- jemnictvem, chátral tak, že mu hrozila úplná zkáza. Je tomu právě asi rok, co se začalo jed- nati o jeho sbouráni. Dosavadní majitel (vlastně majitelka) chtěl zde postaviti 3 nové domy, čtyt- patrové činžáky. Když se jednalo o povolení ke sbourání, vzchopily se teprve ku protestu proti tomu všechny povolané korporace: klub za Sta- rcu Prahu, přátelé historických památek atd. a žádáno na obci pražské, aby dům „u Vej- vodů“ sama zakoupila a zachovala. Po půlletém bezvýsledném jednání s majitelem domu, který pochopitelně za objekt svůj žádal přemrštěnou cenu, a nad to hrozil dům sbořiti bez povolení
#27 alto_textblock #27
uváděje, že trpí eitelnou škodu ztrátou úroků chopil se celé akce záchranné výtvarný odbor Umělecké Besedy a navrhl, aby Umělecká Be- seda sama dům buď koupila, anebo najala. Val- ná hromada tohoto spolku usnesla se 21. května 1908 — poněvadž na koupi domu z prostředků spolkových nebylo pomyšlení — subvencovati podnik rokonstrukční 25.000 K a najmouti dům po náležité úpravě. V tom stadiu se podniku ujal předseda výtvarného odboru U. B. malít K. L. Klusáček, při čemž podporou byl mua sli městské rady pražské, centrální komise pro za- chování starých památek i Zemského výboru král. českého, že se podniku dojista záslužnému, ale jdoucímu nad prostředky jednotlivcovy, do- stane subvence z fondů veřejných. K rekonstrukci starobylé památky stavitel- ské přikročeno bylo s veškerou pietou, s náleži- tou znalostí odbornou, starožitnickou i uměl - ckou. Dům během staleti znešvařený byl třeba zevně i uvnitř očistiti a zbaviti všech pří- lepků. Tu teprve přišlo se na to, že krásné, roz- sáhlé sály s klonutými stropy rozděleny byly na člyři až šest ubikací, původní stropy zazděny a zamazány, na místě schodů trouchnivěly všud bídné řebříky, atd. Ukázalo se velmi brzy, že tady nelze rekonstruovati podle plánu, jenž b se řídil pouze půdorysem místa, nýbrž že nutn jíti po stopách původních útvarů, kousek po kousku prozkoumávati, zachrániti, co se za- chrániti dá, a zničené v duchu původního celku doplniti. Tak se objevily posléze sály 80—100 m' veliké, v přízemí rozsáhlý vestibul s krásným sloupem uprostřed, s lunetovou klenbou (starý mazhaus), a v podkrovi řada velkých, vzdušných a světlých místností, jež nyní, po dokonané re- konstrukci, tvoří pásmo útulných, pohodlných a pitoreskně vyhlížejících salonků Vzácnou památkou a ozdobou rekonstruova- né budovy budou krásné stropy, jež podařilo se vesměs zachovati: především je to barevný strop nad schodištěm, a onen v síni, jež má na příště sloužiti jako kancelář tajemníka Umělecké Besedy, velmi zajímavá část starého povalového stropu (bohatě polychromovaného), dubový ka- setový strop vykládaný s krásnými konsolami v malém pokoji prvního patra, jenž byl patrně kabinetem bývalého primátora pražského, a ko- nečně veliký trámový strop ve vedlejším „pa- láei“ primátorově (společné místnosti rodinne)