ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ddd339b0-661b-11dc-b184-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Ročník XOXCi
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu dne 21. září 190k
#3 alto_textblock #3
Číslo 261.
#4 alto_textblock #4
Na rnnní a odpol. Iisty přilohami (Naněný Obzor“ v středu a „Litorárnl Hlidka v pátek) předslácí su: Praze v náninistraci 2 K- na měsí . .. 6 k — na čivrt leta . . . . . s dvojí čenáčkou na měsle 7k s0n na čtví leta ve filislkácht S K 90n na něsle . . . . . Toštont a měsío . . . . . na čtvrt lele. s dvejí zlellkou ns něsl . kBi s štzrě. lel
#5 alto_textblock #5
l
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejíe ranní číslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . za 2b sllalkách na venkově- ranní čjelo. . . . . . . . 10 odpoleduí . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově sapře Předelscení a insenty přijínsá zdminl- strace v Marianské ulici č. g Tam nacházojí ae téš redlakee tlskárna a ezpedice , Náredlnick Lista“. Eukopásy se nevracsjí.
#7 alto_textblock #7
O Francii a o nás.
#8 alto_textblock #8
Orgánu tak zvaných starorakouských kruhů bylo, jak se podobá, souzeno, aby prozradil všecek onen neklid, kterýž od setkání panovníků německého a ruského ve Gdansku na cestě tohoto do Francie zmítá nitrem těch kterých politiků vídeňských,a nemoha jinak, vylévá veškeru svou hořkost — na národě francouzském, snaže se se strany jiné při této příležitosti doplniti pro- jevy výstředních skupin společnosti francouz- ské. Jak jinak máme poznamenati projev »Reichswehru«, jenž přesycen jest ve svém včerejším článku vypočítáváním více mén všeobecných lidských slabosti, jichž nejsou prosti ani Francouzové, aby mohl na konec zvolati v pose nejpřísnějšího Rhadamanta »Základní podmínkou veškerého přátelstv jest vzájemná úcta. Kdo v pokoře sklán hlavu a očekává, stoje se hřbetem shrbeným. ten zřekl se dobrovolně nejpřednějšího pří- vlastku přátelství — rovnocennosti.« Nevěřili jsme svým očím, čtouce tako- vouto charakteristiku nynějších událostí fran- couzských, pro niž nejméně odůvodnění však lze nalézti v důstojném a mužném znění všech významných projevů, kteréz z úst povolaných až do tohoto oka- mžiku byla pronesena za nynějšího pobytu carských manželů na půdě republiky fran- couzské. Zejmena všecka místa obapolných projevů, jež se týkala francouzského vojska a námořnictva, obsahovala uznání zdatnost a pokud se týká slov předsedy republiky Loubeta, spolu i sebevědomí, plynoucí ze skvělých branných sil mohutné Francie tak povznešené, že by je ani nejproslulejší vá- lečník důstojněji a účinněji nebyl mohl dát na jevo. Či co vlastně mělo se díti ve Franci při návštěvě věnované zvláště fran- couzskému vojsku a námořni ctvu? Ze starorakouského listu vídeňského ozvala se tu opět jednou v nestřežené chvil všecka ona zarputilá zkostnatělost, kteráž nemůže a nemůže se srovnati s moderním pokročilým životem, pro niž počíná člověk teprve baronem, a jež ve francouzském na- mořnictvu a vojsku pozemním při nynějších manévrech vidí pouze admirály a generály, kteří »jsou po většině skromného původu a jejichž otcově byl poctiví živnostníci, kramáři, to- várníci« ll Může se ozvati na počátku dvacátého století zaschlejší mumie, než jest duch, kterýž takovéto názory z dob pánů drábů vykládá na březích dunajských? Či je tomu snad tak dávno, co američtí admirálovéa generálové původu »živnostenského a kam- nářského« hnali před sebou admirály a ge nerály, jejichž předkově se čítali mezi nej hrdější grandy španělské, ať už nemluvíme o současných anglických lordech v Jižní Africe a jejich burských soupeřích? Než věc má i svou vážnou stránku pro naše poměry vnitřní. Tušíme, odkud vytryskla tak náhle ostře nechuť proti francouzskému národu. Dnes jest tam ve Francii v popředí směr- jenž octl se v tuhém sporu s některými ře
#9 alto_textblock #9
holními organisacemi, kteréž se nechtějí pod- robiti platným zákonům republiky fran- couzské. Panovník ruský, jakož se ani jinak očekávati nedalo, může pěstovati styky jen s oněmi representanty Francie, kteréž tato sama si v čelo staví; čímž samo sebou jest vyloučeno jakékoliv mísení ruské do vnitř- ních záležitostí francouzských. Takto pak rázem sřítily se všeliké domněnky a snad i naděje, že pobyt carských manželů ve Francii zavdá podnět k nějakým takovým výjevům, jež by čelily proti nynějšímu mini- sterstvu a nepřímo pomohly na vrch oněm skupinám, kteréž se počítají k nynější oppo- sici, a jejichž jednolliví bojovní kohouti za plavují v poslední době i území rakousko- uherské. Nechybíme asi, že tak zvané starora- kouské kruhy článkem »Reichswehru« podá- vají oněm francouzským nespokojencům svou ruku, ba že vyzývají přímo všecek národ francouzský. Neodolatelná síla vývoje politiky svě- tové valí se však v tomto okamžiku jiným směrem; Gdánsko, Dunkerk, Remeš, Com- pigne, Vitry a Paříž jsou viditelnými sto- pami tohoto veleproudu, pokoj jest na dlouh léta zabezpečen a v »čacké armádě fran couzské spatřuje car s radostí oporu zásad spravedlnosti, na nichž spočívá veřejný řád, mír a blaho národů.« Vůči tomuto mohutnému proudu, jím nese se nejen dvojspolek, ale i politika císaře německého, jest za daných poměrů otázka francouzských bojovných společností řehol ních přece jenom málo výdatným činitelem. aby politikové stojící za vzpomenutým časo- pisem vídeňským mohli na nich zakládat své rozpočty. Čítí asi sami tuto nesrovnalost a nedovedli své nevrlosti dáti jinak výraz, než pochybným úsměškem nad francouz skými admirály a generály původu demo- kratického. A tento duch, jenž v oněch vídeňských kruzích jest ode dávna domácí a jemuž nyní řeholníky z Francie k nám putujícími se dostává pochybné posily, tento duch jest to jenž týka se velmi vážně i vnitřní poli tiky v této polovině říše. Možná to pozorovati zvláště v posled- ních, dosud nedosti vyjasněných evolucích vnitřní politiky cislajtánské, že soustřeďuje se ve dvou směrech, jejichž ráz jest nejen německý, k národům slovanským ne vlídný, ale i velice příbuzný oněm vrstvám společnosti státní, kteréž nedovedly ani po všech posavadních neblahých zkušenostech se vyzouti ze svého kastovního ovzduší, a státi se opravdu první m v řadách novověkého demokratického, pokro- kového, produktivního, lopotícího se lidstva. Tato nevyjasněná politika vnitřní, jež nyní provincie církevní v Čechách upravuje podle účinků vřavy všeněmecké, ona šikuje ve zvláštní čety a sbory nejen stavy v ysoké, ale i střední, ona všude na místo velikých, osvětných a pokrokových ideí klade úzké hmotné prospěchy tříd, ve volném rozvoji svém spoutaných nejen vlastní hospodářskou málomocí, ale i nedostatkem včasné péče v dobách minulých a neméně i nedostatkem energie těch, kdož povolání byli zjednávati podmínky hospodářského rozvoje celku.
#10 alto_textblock #10
Možná, že se podaři této podivné ny- nější evoluci vnitřní politiky na chvilku na se strhnouti přízeň mass, ale kam chtěj postupovati s takovými stavovsky a třídně rozvířenými silami v době, kdy nej- přednější evropské velmoci se- řaďují své šiky k mírnému po- stupu a výboji na světovém zá- pasišti plodné, promyšleně a harmonicky řízené hospodář ské činnosti? Těmto obrovským armádám hospodář ského pokroku chcete čeliti svým několika- setletou patinou pokrytým úsměchem nad demokratickými generály a admiraly ?1
#11 alto_textblock #11
Car ve Francii- V Praze, 20. září.
#12 alto_textblock #12
Odjezd z Compiěgne. Caršti manželé věnovali včerejší den závě rečným manévrům a návštěvě slavné ka tedrály remešské. Odjeli z rána v 8 hodin z Compiěgne Nádraží tamní bylo od 7 hodin úplně vyprázd něno. Ani zřízenci železniční mimo nejnutnějš personál služební nesměli na perron vstoupiti. Po celou noc zůstal carský vlak na soissonské trati státi. Oddil 71. pluku řadového a třice policistů ho střežilo. Policisté zůstali v jednotli vých kupé. Paní Loubetová doprovodila ráno carovou až do velké předsině zámku. Carová, jež měla na sobě černý oděv s krajkami a collet téže barvy — kdežto car oděn byl v uniformu pre- obraženského pluku, Loubet pak v černý kabát a černý svrchník — bavila se s paní Loube- tovou živě do posledního okamžiku. Prostý, ale důstojný zjev pětačtyřicetileté paní Loubetové, jejíž ohnivý zrak — jestiť paní Loubetová n jihu zrozena — dodává celé, poněkud smědé tváři originálního výrazu, učinil zřejmě na c- rovou dojem nejpřiznivějšt. Při vystupování z povozu na nádraží při hodila se caru nehoda. Zachytiv se ostruhou o stupátko povozu, klo- pýtl, ale sluha jeden rychle za- chytil ho a car se opět rych l z vedl. V málo okamžicích na to odjižděl už carský vlak k Remeši. Car stoje u okna uza- vřeného, obecenstvu neustále salutoval. Manévry u Remeše. Přibyv kol 11. hodiny k tvrzi Vitry. vstoupil car na koně a zajel v obvod mané vrův. Shlédl zda čtyři armádní sbory při díe Car tryskem projel obvodem manévrovým, pro- vázen gen. Brugěrem a stanul tu při nějakém praporu, onde při škadroně, aby z blízka shlédl činnost jejich. Pak opět odbočil k některé batterii a pozoroval tak dlouho výkony, které jej právě zajímaly. Předmétem manévrů bylo- Nepřátelská armáda ustupuje od řeky Suippe směrem přes Remeš na Paříž. Chce ale krýti ústup svůj zřízením obranné čáry, v níž maj býti tvrze Brimont, Fresnois, Vitry a Berry. Na tyto tvrze má ale, aby úmysl nepřítele zame- zila, celá ostatní armáda vésti útok. Na pra- vém nejkrajnějším křídle veškeré dělostřelectvo 2. armádního sboru pálilo o překot, aby uml čelo děla tvrze Brimontu. Útok proveden mě býti v 9 hodin, ale jelikož hlášen příjezd cara až na 10. hod., dopřán vojsku poklid, za něhož si smělo kávu vařit a kouřiti. V 10 hodin pak
#13 alto_textblock #13
zahájen útok 1. sborem armádním a první di- visí 20. sboru, jež se k nepříteli rychle blížily. Útočník dobyl tvrze Fresnois a měl dobýti již jen tvrzí Vitry a Berry. Konečně všeobecným soustředným úlokem nepřítel zapuzen i z tvrze Vitry. Poslední útok tento skýtal skvostné vo- jenské divadlo, jež car pozoroval z malého pa- hrbku. Přes 90.000 mužů, podporovaných 120 děly, zúčastnilo se líčeného rozsáhlého boje toho. Později dal si car dopodrobna ukázat sestrojení 7.5 centimetrového děla. Vypálen z něho velmi rychle za sebou 10 ran na do- střel 2500 metrů. Když viděl, že dělo na zpět po ráně vůbec neodrazilo, blahopřál dů- stojníkům. Zatím přibližila se carova se svým fofografickým aparátem, kterýž stále při sob na vyjíždkách nosi, a fotografovala cara podl děla stojícího. Po manávrech a po snídani ve tvrzi Vitry k níž uvnitř šest kasamat bylo přeskvostně de- korováno, kdežto k vůli kontrastu vnější mo hutné zdivo a přikopy zůstaly bez dekorace odjel car do Remeše a navštivil zde radníci kdež, přes to, že zastupitelstvo má většinu so cialistickou, uvítán byl hymnou »Bože, cara chraň« — jakož i slavnou katedralu, kdež sešlo z okázalého uvítání, poněvadž kardinát Longinieux, dle konkordátu první po pre- sidentu co do hodnosti osoba ve Francii, ode- přel předložiti proslov svůj k caru cens ur vládní. Však i to již jsme telegraficky zazna menali. Večer byl car opět již v Com
#14 alto_textblock #14
piěgne.
#15 alto_textblock #15
Dnešek.
#16 alto_textblock #16
Po celý dnešek dopoledne byli. Pařížano v nejistotě, přijede-li car do Patíže čili nic. Pro jistotu pokračováno v ozdobě ulic, kterými by ns pravděpodobně jel. Včera ještě odebral se sám předseda pařižské obecní rady Dauszet do Campiěgne a žádal za slyšení u m. -presidenta Waldeck-Rousseaua, ale nebyl jím přijat. Odevzdal pak navštivenku svou v kabinetní kanceláři carově a vrátil se do Paříže. Pan Waldeck Rousseau nepochybně nasadil všechny páky, aby z této návštěvy nacionalistické metropole sešlo. Bez vlivu nezůstala asi též zvěst o attentátu na offieiální vlak, na nějz prý v noci na včerejšek bylo střeleno. Zpráva ona, šířená z okoli policejního prefekta paříž- ského, ukázala se býti pak sice jen plodem přepjaté policejní fanlasie, jelikož zjistilose důstojníky spolu jedoucími, že kulatý otvor v okně vagonu udělán byl už v Paříži, ale nieméně zvěst o »attentátu« pronikla až k caru a způsobila zvláště, že bezpečnostní opatření na dalších vyjíždkách jeho byla značně sesílena. Třeba že vyvrácená zvěst ta na carské manžele jistě po určitou dobu účinkem jistým působila. Neméně pak i dodatek officiáln »Agence Havas«, že jest »attentát« ten důkazem, že stoupenci propagandy činu nespí. Ve spoji- tosti s tím vším jest vznik a účel zprávy o domnělém »atlentátu« na cara a rozšiřován její bezprostředně před rozhodnutím carovým má-li či nemá-li do Paříže jeti, zjevem jistě velmi podivným, ba zvláštním . . Některé listy francouzské ujišťují, že ca odjede z Francie bezprostředně zejtra v sobotu po snídani, v Remeši po řádané, před kterouž ovšem koná se velik přehlidka vojenská; jiné listy tvrdí, že kkn. Urusov
#17 alto_textblock #17
bude v Paříži vystřídán panem Nelidovem. U i- díme ovšem teprv, splní-li se tolo přání pana Waldeek-Rousseaua, jemuž styky kn. Urusova s nacionalisty byly vždy trnem v oku. Veškerá města severofrancouzská jsou z příčinou návštěvy carovy dekorována. Toliko so- cialistický starosta města Lillu zamezil dekoraci i osvětlení. Zakázal také obecní policii, by po- máhala střežiti za projezdu carova trať želez- niční, jelikož povinna jest prý konati službu bezpečnostní pouze v obvodu města.
#18 alto_textblock #18
Telegramy. Z Complgne, 20. září. (C-B.) Pr dnešek nebyl dosud ustanoven definativní pro- gram. Mysli se, že carští manželé budou ve dne odpočívati. Jistě posnídají v zámku. Dosud ne- byl projeven úmysl, že prohlédnou si zámek Pierrepont. Večer bude veliká hostina, po ní slavnostní představení, pořádané presidentem na poctu vzne- šených hosti. Z Compigne, 20. září. (C-B.) Car carevna procházeli se dopoledne bez průvodu v malém zámeckém parku; odpoledne přijali m-p. Waldeck-Rousseaua a ministra zahraničních záležilostí Delca sséa. Různým osobnostem byly povoleny žádané audience, mimo jiné také generálu Boisdef- rovi. Z Compiěgne, 20. září. (C.-B.) Cara president Loubet pracuji každý ve svých poko- jích a dopoledne así jich neopusti. Z Remeše, 20. záři. (»Havas«.) Když car odjižděje z Compiěgne zpozoroval na ná- draží generála Brugěra, přistoupil k němu a pochválil dobré držení vojska, které obdivoval při návratu. R. Z Remeše, 20. září. Kardinál L a- génieux dal zasaditi do proslulého zvonko- vého stroje válec s ruskou hymnou, jež hraje se každou hodinu. Z Puříže, 20. září. (C.B.) Časopisy po- ukazují k významu přípitků ve Vitry. »Le Petit Parisien« píše, že míru- miovné státy Francie a Rusko jsou si jasno vědomy své váhy ve světě. Jak car, tak presi- dent Loubet dali veřejně výraz této legitimní důvěře. »Figaro« spatřuje ve slovích caro- vých důkaz, že vidí ve franeouzské armádě mocnou oporu zásad spravedlnosti, dvojnásob- nou oslavu rusko-francouzského spolku a jeho významu, a že poukazoval na jeho mravní pro- gram. Spojená vojska Francie a Ruska, konči list, tvoři armádu haagskou. Také ostatní listy jsou úplně spokojeny se slovy carovými, pronesenými bezprostředně po schůzi v Gdansku a tlumočícími jasně ráz svazků spojujících Rusko a Francii, a projevují svou radost nad jednomyslnými sympatiemi, které jeví se v úvahách časopisů cizích. Z Paříže, 20. zárí. (C.-B.) »Ag. Havas« prohlašuje zprávy, proniknuvší do ciziny, že na železniční vlak vezoucí do Compiěgne pozvané hosty, bylo vystřeleno z revolveru, za úplně bezpodstatny. Podnět k této liché pověsti zavdala tato okolnost: Jeden z ce- stujících zjistil, přijeda do Compigne, že v jedné tabali v okně byl kulatý otvor, který zdál se pocházeti od koule. Ale když policejní president Lépine obledával otvor, přišel k tomu generál Deloyé, jenž pravil, že on a jeho syn viděli a zjistili tento otvor již před odjezdem vlalu
#19 alto_textblock #19
FEUILLETON.
#20 alto_textblock #20
Stratford-on- Avon. Z prázdninové cesty vypráví Karel Mušek. Tři a čtvrt hodiny jede se expressem »Eas and West Junetion Railway«. Rodiště Shakespeu rovo leží v nejrozkošnějsí části hrabství war- wiekského a jest středem tak zvané »Shakespearéa Country«. Dnešní Stratford ovšem liší se valně o Stratfordu z doby Alžbětiny, ale stará čás města posud výborně je zachována. Domy s dře- věnými arkýři a štíty, s černým trámovím. střechami a střiškami malebně lámanými a okny starožitně einovanými jsou tu ještě hojně za- stoupeny. Staroanglické hostince jako vystřížené z Diekensových románů vábí svými facadam i malými pokojiky s dřevěnými stropy. Nové části města tvoří většinou rodinné domky a villy známého anglického slohu, čer vené s úpravnými zahrádkami napřed i v zadu. Na jméno Shakespearovo narážíte všude Poprsí básníka z kostela sv.-trojického opako váno na každém druhém domě. V hostincíeh i v soukromých domech není krbu, aby na něm neb nad ním nevisel obraz slavného rodáka Hötely, pivnice, banky, divadla, vše se dovolává jmena velkého dramatika. Za to však ani jedna ulice, ani náměsti nejsou dle něho pojmeno- vány. Město žije v blahobytu, žíje doslova z Shakespeara. Obě dráhy »East and Weste i »Great Western Railway« nestačí po celý rok dovážeti sem cizince, nejvíc Američany. Co rok v dubnu koají se ve zdejším divadle oslavy na paměť narozenin světového genia. Zvláštní vlaky z Londýna i okolí dovážejí sváteční obe- censtvo. Témto slavnostem děkuje Stratford svoj vzrůst. První konala se r. 1769. Tuto řídil sám David Garrick. Slavnosti opakovány v leleeh 1827, 1830 a 1864 a od r. 1879, kdy za- hájeno nové divadlo, konají se každý rok. Strat fordanům to hezky vynáší. Třeba však doložiti že ani za velkého návalu cizineů nebývají ceny nikterak přemrštěny. Zvláštní komitét svědomilě se stará o to, aby žádný z návštěvníků neodnáše si z města špatný dojem. Průmysl a obchod stratfordský, myslím, že zabývá se výhradně Shakespearovskými památ- kami. Pohlednice, alba, papír dopisný, všeliká vydání Shakespearových děl, obrázková i bez
#21 alto_textblock #21
obrázků, úžasně levná, sošky, poprší, lžíčky. talíře, vásy, krabice, dýmky, Shakespearovy domky atd. Vše, nač sáhneš, oč okem zavadíš. připominá podobu či jmeno muže. V kostele sv. Trojice nabízejí Shakespearov skou známku poštovní. Psaní neb lístek známkou frankovaný dojde do celého světa. Známka z 60 krejearů rak. číslal Rodný domek básníkův, zvaný obecn »Birthplace«, nalezá se v Henley Streetu. Je nyní úplně osamocen. Patrně k vůli bezpeč- nosti. Zevnějšek byl mnohokráte opravován, ale staré trámoví, okna a vikýře mají původní vze- zření. Železné mřižoví vede ke hlavním dveřím, které na zazvonění se otevrou a vstoupíš do prvé místnosti. Slouživala za kuchyni. Úzk dřevěné schody vedou nahoru. Z malé předsíně vchází se do rodné svělnice básníkovy. Pokoj připomenul mi rodnou světnici Mistra Jana Husa. Táž nepatrná, nízká prostora zde ve Stratfor jako v pamálném domku v Husinci ! Strop pode- přen úzkými železnými pásy, aby se nezřitil, podlaha vyšlapaná, stěny poškrabány nesčetným jmeny. Průvodčí upozorňuje na jmena M. Thacke raye, herců Edmunda Keana a Brookse. Na okně diamantem vyškrábáno jmeno sira Waltra Scolta. U zdi stojí dvě vyřezávaně židle, star pult, stůl a na něm pěkné poprsí Shakespea- rovo. Vedlejší pokoj, »Woll Room«, byl skla- dištěm vlny otce Williamova. Na stěně visí tal zvaná »stratfordská« podobizna básníkova. Nen však starého data. Druhá čásť domku chová Shakespearovo museum. Nejvzácnějším předmětem jest tu část starého školního pultu, u néhož básník jako školák sedával. Pult ten sem přenesen ze stare »Grammar school«. Dále zlatý pečetní prsten, pohár z benát- ského skla, krátký kord, přesky ze střeviců, mnoho památek města se týkajících a několik dopisů členům shakespearovské rodiny. Ani je- diný však z ruky Williamovy, ba ani jediný podpis jeho. Nejvzácnější je dopis Richarda Quinele, otce manžela Shakespearovy dcery Ju- dithy. Ve zvláštní ohnivzdorné cassetě nachází se první výtisk foliový dramatických děl z roku 1623. V knihovně kromě mnoha obrazů starého Stratfordu a několika podobizen visí hlavní skvosti podobizna Shakespearova z r. 1603, rovně umístěná v železné skříni
#22 alto_textblock #22
Za domkem rozkládá se zahrada, kde se značným nákladem pěstovány jsou stromy květiny, o nichž básník ve svých hrách s zmiňuje. Zajímavou jest budova staré »Grammat school«, spojená se starodávnou kapli a bývalou radnicí: »Guild Halle«. Sem chodil Shakespear v létech 1571—1578. V přízemí je rozsáhlá místnost, jež sloužívala za shromaždiště ik různým slavnostem. V městských papírech čte se, kterak Joh Shakespear, smírčí soudce (otec Williamův). r. 1569 zval honoraci města k divadelnímu představení, pořádanému v Guild Halle. Pravdě. podobno, že mladý Shakespeare byl přítomen. Točité schody vedou do prvního patra do velk místnosti, kde bývala škola. Stropu není. Na černých vyřezávaných trámech spočívá střecha. malá okna, vždy dvě pohromadě, zasazena jsou do zdi, dole dřevem vyložené. Na severní stran přiléhá ke stavbě »Guild Chapel«, kaple v go tickém slohu, s věží a cimbuřím. Pochází ze XIII. století a je ve svém původním slohu za- chována. Nebyla ještě nikdy opravována. Naproti je neméně historický dům, »Nev Place«, místo, jež zakoupil Shakespeare po svém přesídlení z Londýna. Starý domek přestavěl rozšířil. Zde ztrávil poslední léta a zemřel Dnes je zde umístěn sekretariát společnosti pro zachování Shakespearových památností. V zahradě za domkem stojiš na posvátné půdě. Zde scházival se Shakespeare s přátel Ben Jonsonem a Michaelem Droytonem, zde básník rád prodléval mezi květinami. Studna s výbornou vodou, sousoší, daro vané městu, zdobivší dříve průčelí Shakespea rovy gallerie v Londýně, kámen z původního domu, jenž zde stával, a sloup z první stavby stratfordské radnice, vše s příslušnými nápisy. zvyšují památnost zahrady. Také náš hotel »Falcon« je budova vysoce zajímavá. Prastará stavba s podivnými okny a dřevěnými stropy. Zde prý Shakespeare mnohou veselou chvilku se svými přáteli strávil. I po- slední dny před smrtí prý zde vesele prožil. V téže ulici nachází se dům »Five Greblese (»u pěti štitů«), zvaný tak dle pěti štítů na střeše prazvláštního tvaru. Je z nejkrásnějších a nejstarších budov města. Spojen je s hotelem »Shakespeare«, taktéž starou stavbou, jejíž pokoje, opatřené překrásně vyřezávanými dřevě- nými stropy, nažvány jsou dle různých dramat
#23 alto_textblock #23
Shakespearových. Stěny téměř posety jsou obrazy a podobiznami s autograřy vynikajících literátů státníkův a herců. A nyní k perle Stratfordu, k místu, o pra vosti jehož původu není žádné pochybností k památnému kostelu »Holy Trinity«. Sem k hrobu velkého rodáka soustřeďuje se hlavní z jem přečelných poutníků! Však by kostel za- sluhoval návštěvy i kdyby nebyl jinak památ ným, již pro svoji krásu a polohu. Stojí na velkém starém hřbitově, ovšem již neužívaném Široká, stinná alej tisových stromů, r. 1690 vysázená, vede ke hlavnímu vehodu. Jiná cesta »Jubilee Walk«, zřízena r. 1887 za jubilea krá lovny Viktorie se strany druhé. Chrám má půdorys latinského kříže, pře krásná gotická okna a plochou střechu s cim buřím. Architektura jeho, z různých dob pochá- zející, není stejná. Nejstarší je véž s vysokou špicí ze století XII. Vstoupivše, nejprve ubíráme se k hlavním oltáři západní části kostela, ku proslulému hrobu. Sedm kamenných desk na širokém stupn oltáře označuje hrobku rodiny Shakespearovy Druhá deska po straně evangelia náleží básníku první ženě jeho Anné, zemřelé r. 1623. N téže straně na zdi umistěno známé poprsí Básník zobrazen an píše, maje na podušcev levici svitek papíru, ve druhé ruce brkové péro Poprsí zhotoveno amsterodamským sochařem Ge- rardem Jansenem sedm let po smrti básníkově. Tvář formována prý dle masky sejmuté s tváře zesnulého. V jižní části lodi ukazují starou křtitelnici kamennou, z níž byl Shakespeare dne 26. dubna 1564 pokřtěn. Ve staré farské registratuře, cho- vané pod sklem možno čísti křestní i pohřební zápisy: »April 26. Gulielmus, filius Johannes Shakspeare«
#24 alto_textblock #24
a r. 1616: »April 25th. Will. Shakspeare, Gent.« V obou případech vynecháno u jména první e. Rovněž pod sklem je stará bible se zbytkem řetězu, jímž byla uzavírána. Odtud jméno »Chain Bible«. Tištěna je r. 1611. Dvě tlust knihy pro zápis cizinců vyloženy jsou na pultě. Jedna určena výhradně pro Američany. Kostel má překrásná malovaná okna, jedno darováno americkými návštěvníky, značí sedm věků muže ze hry »Jak se vám libi?«; jiné
#25 alto_textblock #25
zvané »American Windou«, darované, rovněž Američany, s výjevem z bible a řadou figu mezi nimiž Amerigo Vespucci a Krištof Co- lumnbus. Ze hrbitova, plného náhrobků a památníků, je rajská vyhlídka na prolější přeh. Zde na terrase Avony Longtellow napsal svoje krásné verše na Shakespeara. Protějškem ke kostelu sv. Trojiceje Shakespearovo »Memorial Theatre«. Založeno bylo r. 1877, v den 312. narozenin básníko- vých. Ve dvou letech budova dostavěna. Di- vadlo náleží zvláštní korporaci, jež čítá mezi svými členy i Sira Henryho Irwinga a jiné členy londýnských divadel. Budova jest z červených cihel ve slohu volné goliky, divadlo samo jest oválové, dle vzorů starého londýnského »Globu«, kde Shakes- peare hrával. Ve hlavním vestibulu budovy socha Shakespearova, tesaná dle pomníku ve westminsterském opatství: na podstavci hlavy Richarda III., Jindřicha V. a královny Alžběty. Biblioteka divadla pozůstává výhradně, ze spisů shakespearovských. Od nejstarších foliových vy- dání z r. 1623, 1632, 1664 a 1685, až po dnešní dobu všechna anglieká a americká vy- dání zde umistěna. Celá biblioteka spisů a roz- borů, úvah a výkladů, kollekce cizích překladů, v pěkných vazbách do více jak 30 jazyků. Mezi nimi řada slovanských cyrilikou i latinkou. Z východních hebrejský, indický, čínský perský Poněkud zklamán, že nevidím překladu če- ského, obracím se na hibliotekáře o katalog. Tu však zeela správnou češtinou stojí zane- šeno: Dramat. díla Will. Sbakespeara, přeložen J. Malým, Čelakovským, Douchou a J. J. Kolá- rem. Staré vydání Musejní Matice. Nepochybuji, že i nové vydání bude do Stratfordu zasláno, jakmile bude ukončeno. Mimo jiné památky po anglických hercích, je tu i lebka, již užíval John Kemble v »Ha- mletu«, kordy, střevíce po Garrickovi a pod. Krásné schodiště s malovanými okny a miniatur- ními obrázky scén Shakespearových na stěnách, vede do obrazárny. Krášná kollekce portrétů básníka, podobizen herců i hereček v charakte- rech ze Shakespeara, poprsí a soch. Velká po- dobizna hraběte ze Southamptonu, Shakespearo a přítele. Z herců Edmund Kean, Garrick, Kemble,