ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 dd4c9150-7631-11dc-97b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Rečník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
d
#3 alto_textblock #3
esnobir delasoslsile očen stozade
#4 alto_textblock #4
V Praze, v pátek 4. prosince 1909.
#5 alto_textblock #5
se ln sojo vestodssí sehsv
#6 alto_textblock #6
Číslo 334.
#7 alto_textblock #7
o
#8 alto_textblock #8
Na ranní avečerní lisly předpŘišlcl se V Praze v administracii na měsíe na čtvrt letá . . . . 6 K —k s dvoji donáškou na měslo. . . . . . na čtvrt leba .. 7 K 0h vo Řliálkách! , K 30 h na měsíc. . na měslc Tošten na čtvrt ieta .. . . 9 K.o s dvoji zšsilkou na měsie na čtvrt ieta : . k Hoi
#9 alto_textblock #9
.
#10 alto_textblock #10
odmbonla llezti
#11 alto_textblock #11
hnntvon loší
#12 alto_textblock #12
V úrohném prodeji: ranni dlalo o sobě . . za 9h věčerni . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . večerní . . . . . . . . 5l lnseráty platí se hotově napřed Předpl odní a Inserty přijemá admnistrace v Marisnské ul., 3.
#13 alto_textblock #13
Tam nanlázeji se taž redskce, tiskárna a okp edise „Národnřeh Listů“ Rukopisy se nevracejí.
#14 alto_textblock #14
srážkám s některými německými li- dovei, a to Kroyem a Lösslem, ze kterých jeden řekl, že česklý národ jest národem drancovačů (!), druhý, že jest národem zlodějů. Tito dva im- munitou chránění chlapi ovšem nikoho uraziti nemohou. Diviti se možno jenom jedné věci že president dr. Weiskirchnler, který ukazoval na místech nepravých docela zbytečnou rozhodnost, nezakřikl ener- gleky jak se sluší a patří oba německé křiklouny za to, že opovážili se hodit jedo vatou slinou po poctivém jmrén našeho národa. V zejtřejší debatě dostanou se ke slovu tři češti řečníci: dr. Kramář, prof. dr. Masaryk bešů a P. Šdlinger.
#15 alto_textblock #15
t
#16 alto_textblock #16
prnr
#17 alto_textblock #17
Říšská rada.
#18 alto_textblock #18
lr
#19 alto_textblock #19
če
#20 alto_textblock #20
Poslanecká sněmovna. (Sehůze, 113.) Ve Vídni, 3. prosince. nvh a (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Bouřlivé seény v poslanecké sněmovně. Události pražské. — O stanném právu v Praze, Zaznamenali jsme již ve večerních »Nár. Listech« bouřlivé srážky národníeh sociálů a českých ra- dikálů s předsednictvem, surov výkřiky a výbuchy vzteku německýeh štvavých poslanců, vylíčení činnosti mi- nistra Schreihera českými řečníky a posléz čás řeči Adlerovy. Navazujeme v reliefu na tuto řeč vůdc sociální demokracie. Dr. Adler namahal se býti spravedlivým na obě strany, více ovšem na německou než českou, načež velmi trpce, ba pohrdavě mluvil o bar. Brenerthovi a mínil, že situace pro parlamientní koslici horšila se každým dnem od památné nocí ze dne 13. na 14. minulého měsíce.oo onit nioliení Dodal, že by v noci té obratné ruc byly spojily pásmo jednotlivých nití v tkaninu. Minil tím snad ruče bar. Becka... Dále prohlásil, že sociální de vokrafé do mu e hl sov ti budou pro pilnost prvního čtení předlohy bosensko-hercegovské a že vže podniknou, aby se řádným způsobem odbylo také čtenlí druhé. Prohlásil, že sociální demokravé chtějí býti spravedlivými jak k Čechům, tak i kNěmcům a že jsou pro to, aby menšiny národnostní byly re- spektovány všude v Praze stejně. jako v l. zv. německém uzavřeném území. snde Dr. Adler nemluvil ve sněmovně již ně- kolik měsíců. Za tu dobu nahromadilo se u něho mnoho látky, klerou udal všechnu. Jeho sou- druzi aplaudovali mu demonstrativně. Přes to věsk zůstavila jehol řeč přesvědčení, že dr. Adler nemá ujasněných předsta o řešení nejdůlezitějších otázek národních a jazykových. Mnohém významnější než Adlerova bly la řeč posl. Udržala. Není mužem bledé bázně, neleká se hnen každého výkřiku německo-lidového neb vše- německého, ještě pak méně surov urážky, vržené na český národ a jeho vlastnosti. Odrážel útoky takové vtip ně a důstojně, útoky které byly četnéa prudké. Jeho výklad trval skoro dvě hodiny a byí skoro ustavičně přerušován. Po- stavil do pravého světla veškeru něme- ckon politiku v Rakousku, zvlást v království českém a proti našemu ná rodu a jeho snahám, mluvil o cizáctví, za- neseném do hlavního města našeho národa, mluvil o dru. Sehreinerovi a jeho neslýcha- ném počínání si, i jak poslance, tak ministra a mluvil posléz o celém souboru nyně jš situace politické. Jakkoli mluvil tonem oposičním, přece forma, ve které pronášel svou řeč, nebyla pre nikoho urážlivá. Sledována bylaelon sněmovaou co nejpozorněji, zvláště když dosl o ke
#21 alto_textblock #21
*
#22 alto_textblock #22
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.) (Začátek schůze ve večerníku.) Posl. dr. Adler pokračuje, obrácen k českým ra- dikálům: Zaměňujete nynější parlament se starým kuriovým. Tam dali jsme si lo líbiti, zde ne. (Po- chvala mezi soc. demokraty; stálé výkřiky mezi če- skými radikäly) Osud parlamentu leží nám na srdci tak, jako vám je patrně lhostejný Sociálně demokrati ck strana bude hlasovati pro 1. čtení, ale jen pro ně, a vynasnaží se o normální provedení 2. čtení. (Hlučná pochvala a pollesk mezi soc. demo- kraty.) Budeme posledními, kdo se sklon před terorismem. (Hlučná pochvala mezi soe demokraty.) Tak byli bychom jen loutkami lidí, kde na nezodpovědných místech mají nitky v rukou. MI sociální demokratě jsme repnblikáni a nikdy jsme to nepopírali, víme však, že půda toheto státu a této ústavy je místem, na němž je proletariatu bo- jovati. Máme požadavky, jež budo splněny mnobem dříve, než náš pro zram o stální formě V dalším průběhu činil řečník min. předsedu Bienertba zodpovědna za trpení zlořádů posledních zemských volbách v Dol Rakousích, za zhoršení předlohy o starobním pojištění pod dema- gogickým a nezodpovědným vlivem ministra Gess- manna, i za slezskou reformu zemskéh volebního řádu, která jetakovou ší- lenou výstředností buržoasie všec tří národů, že již z formálních důvodů nemůže býti potvrzena. Pokod jde o bosenskou předlohu, připo- míná delegační namitky soc. demokratů prot anexi. Jest nesporno, že tato věc přinesla Rakousku největší nebezpečenství neboťmírje vážně ohrožen. Pova žu- jeme za zločin každý krok k válce obviňujeme společnou vládu i rakou- skouvládu, která byla při tom úfastna, z těž kého poškození dělnictva rakouského, jež je již ho- tovým skutkem. Ze všech těchto důvodů neschva- ujeme politiku vl ády. Zločin vlád a mě- šťáctva všech národností to je, co se nyní msti Rakousko musí přetvořiti se ze zá- kladů. Sociální demokraté uznávají vážnost a ob- tížnost mezinárodní situace. Chceme všem národům vybojovat úplnou samovládu (Hlučna pochvala mezi soe demokraly), neboť jen polom může se jí dostati ně- meckému národu, budou-li ji míti všichn národové. Národní autonomií nazývá se přede vším sjednocení se celého německého a českého ná roda za feudální hranice korunních zemi. Němečtí češti sociální demokraté odsuzují výtržnost v Praze a v jiných městech, odsu zuj potlačování menšin. (Hlučná pochvala mez soc. demokraty.) Vinou toho je Beckův režim, který podal českému sněmu špatnou volební opravu a to ještě pozdě. Nezpůsobidost rakousk ý ch vlád křešení národnosíních otázek jeví se nejlépe ve vlaské universitní otázce Je něco prostšiho, než dáti Vlachům universitu v Terstu? Bázeň před irredentou jest absurdní. Parlament není obrožen žádnou z těchto událostí je výhradně povolán otázky ty řešiti. Sociální demo- kraté stojí v semknulých řadách, jsouce přesvědčeni že v jejich táboře žije Rakousko, Rakousko budoue- nosti. S námi jest budoucnost, s námi vitězství (Hlučná pochvala a potlesk mezi sociálními demo kraty.) Posl. Lang neshledává v povolení rozpočtu pro jev důvěry vládě. Parlament je povinen vynasnažit
#23 alto_textblock #23
b
#24 alto_textblock #24
se, aby sociální pojišťování bylo uzákoněno co nej
#25 alto_textblock #25
dříve. Posl. Fon líčil poměry na st. učilištích v Gorici Jeho strana není proti zřízení vlašské university. žádá však také slovinskou universitu v Lublani Avšak jihoslovanské sdružení nedo- pustí, aby vlažská universita zřídil se v Terstu. Posl. Udržal jménem celé české delegace pro testuje především co nejrozhodněj proti znásilnění jednacího řádu, jež spáchal předseda na počátku schůze. (Hlučná pochvala mezi Čechy, volání »Škandál !«) Stanné právo v parlamentě, bohu díky, ještě neplatí. (P- chvala mezi Čechy.) Pojednávaje
#26 alto_textblock #26
o nynější politické sitnaci poukázal na uplynulé zasedání zemských sněmů, jichž společným znakem je, že všude tam. kde Němci mají vělšinu, byl podniknut pokus Ne němce ještě více ujařmiti, kdežto na sněmu českém. kde jsou Němci v menšině, došlo ke zřejmé vzpouře Německá obstrukce byla zahájena be všeliké příčiny a den ode dne stupňována. až došlo k nesmírně charakteristické scéně, ve které bylo zpíváno »Wachl am Rhein«. Tehdy by býval pro vládu nejvhodnější okamžik zakročlt a situace bý snad bývala zachránéna kdyby byl měl místodežitel energii toto nekvalifiko- vatelné chování Němců na českém sněmu pokárat odmitnouti, avšak br. Coudenhove nevykonal svou povinnost jako zástupce králův v Čechách. (Hlučné volání »Abzog!«) Odroče- ním českého sněmu byla jeho většina znásilněna. Dopustilo se, aby Némci vnesli revojtu z českého sněmu na ulici tak došlo k demonstracím. Němečií stu- denti rvou se ve Vídni, v Praze, ve Št Hradci v Inšpruku: rvou se všude. (Pochvala mezi Čechy) Všude setkáváme se stouto rva vo ste u německých studentů tak charakteri- slickou. Ve Vídni se jim občas nařeže, v Praze nesmí se jim zkřiviti ani vlásku a uvádí se všecko v pohyb. aby byli chráněni. Německé student stvo v Praze rekrntuje se z řemeslných rváčů. (Pochvala mezi Čechy; hlučný odpor mez německými radikály.) Posl. Kroy volá: Praha patří nám zrovna tak jako vám! Bez německé kultury by dnes Prahy ne bylol Pösl. Kalina: V Podmoklech rozbíjela německá kuitura Čechům hlavy. (Hláčné výkřiký. Před se d žádá o klid) Posl Udržal: Je zajisté charakteristick ý pro Němce, že pokud jde o jejich rakuša n- ství, netají tak čislého svědomí. (Posl. Iro: Sláva Sebsku !) Byli jsme několikráte svědky, jak Něme volali »Stáva Hohenzollerům! (Posl. Svejk: Iro nyní míčí.) O uliskování Němců v říši, kde vládne po 60 let »první německý kníže«, kde od nedávna zasedá v radě koruny Slovan, nelze mluviti. Zvláště však nelze mluviti o utiskuvání Něme v Čechácli, v království to, v němž po léta vládne jako králův zástupce Exc. Coudenhove, a n naučíl se dosud česky. Též bar. We ssely. dvorní rada Šalařík, flnanční ředitel Teriseh nemohou býti považováni za Čechiy. Němci přenesli boja ze zemského sněmu na ulici a státní správa dopastila se vyhlášením stanného práva opét velkého hříchu, davší za pravdu revol- tující menšině.
#27 alto_textblock #27
Revoluce proti evolaci.
#28 alto_textblock #28
Němci dospivají ponenáhlu ku přesvědčení, že proli neněmecké evoluci již nemohou ničeho poříditi a proto ji potlačují revolncí. (Hlučný souhlas mez Čechy; prudký odpor Němců.) Němci nechtějí se s nikým rozdějiti o vládní moc: vládnouti nedove dou, chtějí jen panovati. Proto dochází nyní k těmto divokým scénám. Němci, s nimiž se vždy nakládalo jako s protekčními dětmi, kteří v politice rozhodovali, nezpívají za tuto přízeň vlád Zachovej nam Hospodine«, nýbrž něco zcela jiného. (Hlučný souhlas mezi Cechy.)
#29 alto_textblock #29
Nyní všecko praská. A přece jsou poměry, v nichž žijeme, tak silné, že přece musíme nějak dospěti k modu vivendi. Všem noněmeckým národů záleží na zachováni tohoto státu v němž by mohli svobodně žít a nalézti půdu pr svůj individuální rozvoj. Takovým státem mohlo by býti Rakousko a jeho posláním by bylo spojiti tyto národy na základě plné rovnoprávnosti. Nyní revoltují Němci v českém sněmu, není však jit dalekon doba, kdy přenesou svon revoluci také do
#30 alto_textblock #30
této sněmovny a potom bude úkolem českých lido vých zástupeů
#31 alto_textblock #31
chrániti tuto sněmovnu proti německé revoluci. Jak se potom zachováme, jest jiná olázk Němci zardousí tento parlament, vlastn své dítě. Každý je snad přesvědčen, že v nejbližší budoucnosti musí se něco sláti. Očekávám klidně trpělivě další vývoj událostí. Naše píle, naše vyír valost a naše nadání, naše umělecká zdalnost v kaž dém směru . .. Posl. Löss! volá: »Prsťácká zdatnost. « — (» Fujl mezi Čechy. Výkřiky: »K pořádku!« Prudký povyk. Posl. Údtžal : Zcela
#32 alto_textblock #32
obyčejný holomek nemůže uraziti takový náred, jako je národ český (Hlučná pochvala a potlesk Čechů. Posl. Kroy: Prosím, pane předsedo, musíme s to dát libitn? Posl Švejk: Trefilo do živého p. Kroyi? Hlasy: Kdo to řekl, ať se hlásí. (Stálá vřav a výkříky.)) Posl. Löss]: Já jsem to zvolalt M.-předseda dr. ryt. Starzynski: Bylo mně právě řečeno, že posl. Lössl urazil národ český. Je- tomu tak, dávám mu důtku. Post. Udržal (pokračuje): Výlečné vlaslnosti če ského národa, jeho bezmezná láska k jeho národnost povedou ho
#33 alto_textblock #33
v tomto velkém boji k vítězství.
#34 alto_textblock #34
Čím více jsou neněmečtí národové pollačováni s tím větší silou staví se na obranu a půjde-li to tal dále, budou zajisté vítězi. Němci jsou to, kdo vy myslili si slovo „stální nezbytnosli“. Pohlédneme- však trochu do korunní rady, můžeme pozorovati že němečtí důvěrníci v ministerstvu po nechávají těžkou starost o státní ne zbytnosti vždy slovanským zástup cům. Němci jsou zde jen, aby brali a doslávali, ni koli však, aby dávali Jednání německých studujících pokud jde o vídeňskou mensu akademi ckou, zůstane skvrnou pro německý národ. Vzhle dem na veliké národohospodálské problemy, jež sně movně nastávají musí býti národní spor nějak ror řešen. (Hlučná pochvala Čechů.) Teprve potem do spěje se v této sněmovně k užilečné práci národo hospodářské. Včera bylo v Praze k velké radosli všech Něme a veškerých Všeněmců a k svrchované radosti na meckého ministra krajana vyhlášeno stanné práve To je jedlným činem německého ministra krajana Dále se nedostane, za to ručím. Německý minis krajan nenávidí český národ. Avšak nemiluje an vlastního národa, neboť jinak by se nechova tak, jinak nebyl by
#35 alto_textblock #35
agentem provokatérem. řomenlným štváčem. (Illučná pochvála Čechů, odpot Němců.) Itečník připomíná jednání německého mi- nistra krajana v kanferenci u ministerského před- sedy, když šlo o to, aby působilo se konejšivě na Němce a Čechy v Praze Ministr Schreiner provokoval telegramy, osob ním zakročováním. Jeho rukou bylo vše připrav váno a osnováno. Rečník promlouvá na to o českých menšinových školách.
#36 alto_textblock #36
poukazuje na slávku českých školáků a prohlašuje- že jest bezpříkladným v Evropě, odpírají-li se če- skému národu i obecné školy. Přes to jsme však n stejně osvětové úrovní jako Němci a proto netřeba nám malomyslněli Dnes podali jsme jménem celé české delegace pilný návrh na zrušení stanného práva Zasadíme se veškerým svým vlivem, aby bylo c nejdříve zrušeno, neboť opatření to bylo zcela zby- tečně v městě Praze prohlášen Doufám — končí řečník — že setkáme se po zději na poli poctivé práce a skutečných činů a nebojím se, že tam podlehneme Až dosud zvítězili jsme na tomlo poli vždy v boj s rakouskými Němci a tak bude tomu pravděpodobně v celě budoucnosti. (Hlučná pochvala a pollesk Čechů: řečníku blahopřejí.) M.-předseda dr. ryt. Starzynski slěluje,ž posl. dr. Adler podal resoluci, vyzývající vládu naříditi nepredleně českému mí sío držiteli, aby zrušil stanné právo v Pra- ze a okolí. Posl. dr. Jägor: Sedm neděl trvalo, než vlád nabyla rozumu a prohlásila v Praze slanné právo S české strany píší se na vrub Němců všecky ha
#37 alto_textblock #37
nebnosti, jež se za tu dobu staly. Je v povaze če- ského národa, dávati čas po čase průchod své nevoli proti Němcům. Cíem Čechů je Němce v Čechách a ve všech ze- mích sudelských do posledního vyhubiti. Čechům nejde o bůmi, nýbrž o to, dostati všecko Němectve z Prahy, odstraniti její utrakvistický ráz. Není do- voleno dělali kříž nad německou akademickou miá- deží. (Posl. Kotlář: Posl. Udržal prohlásil pouz o sludentech z Německa, že schválně sem přicházejl. aby se prali. Posl. Iro: Kdo jest bit pro čepici, jesl rváčein ?) V dalších vývodech řečník slěžoval si na vel daně a dávky, čehož příčinou jest evropský militaris- mus, jemuž třeba udělati přítrž Dále žádal, aby s lázněmi v německé čásli Čech zacházelo se při vyměřování a vymáhání daní a po- platků poněkud mírněji. Baron Beck pokořil Němce hlouběji, než násilná politika Badenova. Rád by vě- děl. nastoupil-li dr. Schreiner svůj úřad za nějakých podinínek. a Bar. Bienerth nechce sice v Beckově soustavě oficiálně pokračovat, ale přece bude se pokračovati poslovaňovací polilice. Nevěří, že příštím týdnem dojde k českému porotnímu přelíčení v Chebu, po- něvadž prý by se furor teutonicus tomu vzepřeli Konečně protestoval proti čtení došlých spisu na konci schůze, načež rokování bylo přerušeno a čteny doslovně lorn došlé spisy. Za člení dolazů pokřikoval posl. Bielohl a wek. Předseda: Prosím, pánové, o klid. Věc soma se přivede ad absurdum Posl. Choc: To je kritika, pane předsedo! Předseda: Pane posl. Choci, tak neobhá jíte své zájmy! Posl. Choc: Vy máte předsedat a ne kritisovali! Předseda: Přenechle mně předsednictví. (Vý- křiky)) Posl. Choc: Nebudete nás zde poučovatit Ostatně jedná se v dotaze o všeobecném pojištění. dotazy k předsedori. p Po přečtení došlých spisů posl. Kurylo w icz v dojaze k předsedovi naléhal na zodpovědění dotazu po udělení milosti státním úřadníkům a sluhům. kteří byli disciplinárně potrestáni a po vydání při- slušného nařízení. Posl. Hoímann šl. Wellenhof naléhal na brzké uslavení se výboru pro záležitosti st. zřízenců Předseda odpověděl, že nařídil, aby se výbor ten ustavil zejtra. Posl. dr. Rybář stěžoval si v dolazu k před- sedovi, že dnes odpoledne bylo mnoho jihoslovan- ských sludentů před parlamentem rozehnáno brutál- ním způsobem policif, která je tloukla pěstmi, a že do parlamentu nebyla vpuštěna deputace, kterou vedl řečník a posl, Korošec. Předseda odpověděl, že obrálí se ihned na ministra vnitra za úplným vysvětlením této naprosto neuvěřitelné záležitosti. (Hučná pochvala.) Koncc schůze v 6 hod., příští bude zeitra do-
#38 alto_textblock #38
poledne.
#39 alto_textblock #39
Dotaz posl. dra. Karla Baxy příčině uvalení stanného práva na město Prahu. V pamálný den 60letého panování J. V lsaře a krále Frant. Josefa I., na místě, aby byla Pražanům a Čechům oznámena ra- dostná zvěst, že panovník splnil svoje králov- ské sliby, které během dlouhé doby svého pa- nování království českému byl dal: oznámil místodržitel království če- ského pražskému obyvatelstvu, že ve srozumění s prasidentem vrehního soudu Wesselý m vrchním státním návladním Merhaute m, u aluje stanné právo na Prahu současně pak jest
#40 alto_textblock #40
telegrafováno do Vídně pro vyslání — kata! Takový byl jubilejní dar Prazel Po sedm týdnů dovoleno bylo nezralý m německým mladikům, do Prahy ne- příslušícim, te orisovati všecko oby- vatelstvo pražské, ničiti obchody, živ- nosti, sváděti na rozhořčené i pokojné obyva- telstvo pluky pěší i koňské policle, pě-
#41 alto_textblock #41
FEUILLETON
#42 alto_textblock #42
e
#43 alto_textblock #43
ze
#44 alto_textblock #44
Literatura. Kniha vánočním dárkem. Kniha má své osudy, řiká se, a jako osud vždy, pod éhá i její časlým dobovým změnám, jest určován povšechnou náladou určitého časového období a prožívá zhusta velmi pestrou historii. Jsou doby, že kuli knihy jest v nich vypěstován do nejvyššího připustného stupněa náhle zas přijde reakce, která zájem pro knihu, úctu k ní i odbyt její ubije třebas na řadu let nadobro. I u nás v Čechách byli jsme během posledních doselilelí svědky jž několika tako- vých převratů v nazírání na knihu. Pamatujeme se, jak byla kniha velkému procentu mlade generace v letech devadesátých vším, represen tujíc mu nejhodnotnější projev domáci kultury a soustřeďujíc v sobě nejsílnějši civilisační snahy soudobé. Tehdy se v české mládeži četl přímo horečně, čello se a jen se četlo, při čemž všecky ostatní projevy duševního života lidského byly pomíjeny. Byla to jednostrannost a sami původci tohoto krajního směru pozděj nahlédli přilišnou těsnost, úzkost vlastního chtění i obrátili v čas, začínajíce si zase více všímat skutečného života a vedle knihy hledice se na venek projevovat i jinak, polilicky, socialně, národohospodářsky atd. Po nově nasfoupené cestě šlo se pak dů- sledně dále, hlásána potřeba hlubšího smyslu pro přírodu a uznána oprávněnosť sportu, ale opět byla to krajnost, do níž všecky tyto v podstatě dobré i prospěšné snahy na konec vyústily. Pri- znaky krajnosti té vidíme dnes všude kol sebe. Značná část nynější mládeže vrhla se na sporo s hotovou náruživostí a slepostí, která vylučuje ve svých důsledcích u ní vřelejší smysl l i poroz- umění pro ostatní obory veřejné práce, nemlu- víme-li už aní o omezenosti jejího vlastního sebe- vzdělávání a duševního vývoje. I když se tak docilí (což se ovšem pokaždé nestává) určité tělesné zdatnosti, nesmíme zapominati, že jedno- stranné věstění těla, děje. li se na úkor ducha,
#45 alto_textblock #45
nemůže vést nikdy k nutné rovnováze ve vývinu všech přirozených pudů i schopností, jak hlásal. ji největši paedagogové i reformátoři světa. Dějiny samy dávají nám dost dokladů o tom, jak nutně musí taková jednostrannost končit povšechným úpadkem a oslábnutím. Vzpomeňme jen staro věkých Sparťanů nebo na př. středověkého rytlr stva. Podobně nebezpečnou jednostranností jev se nám, když vidíme, kterak v domácím mladém pokolení převládaji touhy výhradně i úzce spor tovní a přirozená láska ke knize vůčihledě něm mizl. Tolik nedá se upřiti ani zatušovati že v pokojích dnešních studentů není kniha u tak milým hostem a tak častým návštěvníkem jako jim byla dříve a jako jim má býti vždy Ne se topit v papírovosti, ne hltat vytištěné věly a opijet se theoretičností, ale soustavně sledovao postup i vnitřní zabarvování se domácí litera- tury, která jest přece tak dobře obrazem sou časnosti a výrazem i tlumočníkem národníh bytí jako politika či cokoli jiného. Ma tedy hiteratura, zvláště původní, i dnes své pln právo na pozornost co možná nejširší a nej všestrannější. A jest naší. přímou povinnost tento názor zdůrazňovati při každé vhodné pří ležitosti, buditi i rozdmychovati nejen v dorůsta jící, ale i v té nejmenší, drobné mládeži touhu po knize, chuť k četbě a zdravé pochopen jejího velkého poslání. Teď, v době předvánoční naskytá se k tomu možnost nejlepší. Uvážíme-li, co peněz vydá se při opatřo- vání i aranžování vánočních darů často za věe ceny při nejmenším pochybné neb aspoň pomí jející, vybaví se nám bezprostředně myšlenka proč se při výběru dárků zpravidla tolik zapo míná na knihu. A ta jest darem pro dítě jist nejpůsobivějším, nejtrvalejším a — nejlaciněj ším. Nekazí mu zubů ani žaludku, jako různé umělé cukrovinky, nepopouzí ho k dráždivé ner vosnosti jako tak mnohé hračky a za to jest mu ušlechtilou zábavou i poučením zároveň k němuž se může kdykoli vrátit a prodlít u něho po libosti. A pak: v naší literatuře máme už nyní bohatou zásobu vhodných knížek snad pro každý dětský věk, pro kterýkoli odstín pova- hový a pro všecky stupně vrozených duševních
#46 alto_textblock #46
schopnosti, tak že dárce nebude nikdy v po chybnostech, ke kleré knize sáhnout, aby ji vy hověl skufečné potřebě obdarovaného a opatři mu jí opravdově i trvale cenně porěšení. Neza pomínejme před vánocemi na knihu a zařažujme ji co nejhustěji v soubor vybraných dárků, ze- jména pokud jsou určeny dělem. V rukou dát dobře i vhodně volená kniha vykoná své poslání vždycky. s — er.
#47 alto_textblock #47
Slovanské spisy.
#48 alto_textblock #48
* Slovenské Vánoce. Kdo zabloudil jedenkráte na svých touristických polulkách na sesterskou Slovač a poznal důvěrněji její čistý, prostý lid, ne- zapomene jistě nikdy tohoto blaživého setkání. Duše citlivá pak jen stěží uvěři, že by kdo mohl rukou zlou sáhnouti na tento pokorný, holubičí národ.- A přece se tak stalo. .. nejednou — tisíckrát Víme to všichni z úst nejpovolanějšího svědka, slo váckého Koziny, růžomberského faráře Andreje Hlinky, jehož loňská informační cesta po spřízně ných zemích nalezla tolik nadšeného ohlasu po všech našich vlastech. Andrej Hljnka umírá zvolna v těžkém žaláři aniž by většina českéno kleru měla odvahy ve- řejně se ho zastat, ale myšlenka osvobození Slo- venska, jím pronešena, silí a vzbouzí se k stále svě- žejšímu životu. Doufejme, že i náš zájem o slovenské bratry bude trvalý! Jeť jim naší duševní i hmoln podpory neustále zapotřebí. Mezi taterskými štíty dosud chví se hrůzná ozvěna čornovských výstřelů Mnoho již v tom směru bylo vykonáno po- ctivě. Bohu díky! nezůstalo tentokráte jen při bez účelných a neškodných resolucích, po mužném slově následoval vždy krásný čin a doufejme, že nyní náš zájem o krutě utiskovanou Slovač bude trvalý. Naši poslanci uznali vhodnost doby a za řadili národní požadavky slovenské mezi s voje vlastní, jak bylo jejich nejsvětější povinností. Snad konečně naše Národní rada pořídí fran- couzské překlady výkladů Hlinkových a rozešle je do všech redakcí velikých, evropských listů. Sna najde se též odvážná četa slováckých junáků a děvo čic, jež oblékne veselé své kroje, neodložitelný to odznak národního jich charakteru a půjde rá zo vi- tou písní a budbou slováckou budit četné aympatie evropské . .. Snad se to vše stane — dej to bůh — než ni z toho netane mi této chvíle na mysli Vzpomínám, že nyní již na Slovensku padá sníb, a že se blží Vánoce. Pokrok na Slovensku naní však dosud tak utě- šený, aby vlidná ta doba mohla býti uvítána pod Tatrami s radostí všeobecnou.
#49 alto_textblock #49
Nezapominejme proto zvláště na děti slo venskě. Je naším krásným úkolem posta rati se všemožně, aby i ony spatřil jasného anděla vánočního. Proto vše to, čeho můžete snadno postrádat v dětských pokojích: oděv, hračky a knihy — zvláš dobré české knihy — ty nejvíce! — pošlet- letos opět na Slovensko Vštěpte svým šťast ným dětem, že tam daleko pod modra vými Tatrami s bělostným, mlžnými kápěmi na zasmušilých skráních, žijí jejich bratršt mali přátelé (jichž tklivými zkazkami tak časte zabavují svěží mysl svoji), kterým nevlídný osu nedopřál stejně s nimi slunného dětství, vložte v dětská srdce svých miláčků tímto způsobem lásku k trpícím bratřím a sestrám — oni jedenkrále, až dorostou, nadšenou odvahou přejmou náš zápas za vítězství utlačené Slo- vače jako novl, smělí předbojníci. Kéž zazáří mnoho vánočních, radostných stromků v tichých chatách stesknělého Slovenska, ať za- lesknou se v těch čistých světlech tišíceré hvězdy nové důvěry v konečný vítězný cíl v splnění onoho slavného poslání, jež tak vlídně přípominá smírná vánoční památka — poko lidem dobré vůle! — i skvěle hlásá nejvyšš zákon rovnoprávnosti, bralrství, lid skosti a lásky všech ke v še m V Praze, v prosinci 1908 Quido Maria Vyskočil.
#50 alto_textblock #50
Naše knihy.
#51 alto_textblock #51
* D. V. Grigorovič: Anton nebožák. (Osení nákl. Topičovým.) — V. Němirovič Dančen ko: Ves pod nebosy. (Nákl. J. Rašína.) — Gavzilju- škovo zajeil. Taktéž. Naše dělská literatura nebo literatura pro mlá- dež vůbec za poslední léta značně se povznesla a te zajisté ne tak pod tihou paedagogické povinnosti jako pod heslem — pro mládež to nejlepší! Možne tak říci o literatuře původní; v překladové převládl dosud horečka po dobrodružnosti a leckde až ovzdus starých indiánek. V této záplavě ztrácely se dosu též překlady ze slovanských literatur, kleré nejsou právě zápobeny podobným zbožím. Pomalu však jak viděti, roste nám slovanská, vlastně ruská, celá knihovna četby pro mládež. Po Laichterově Žn z literálur nová sbírka „Osení“ zařaďuje ruského autora a to jeho nejvýznamnější povídku, předcháze- jící kdysi TTurgeněvovy „Lovcovy zápisky“. Před ní pak již Knihovna českých dětí přinesla ukázku z po- pulárního Němiroviče Dančenka... Jsou to práco zralé, Anton Goremyka vynikající a zastiňuje vše. co bylo pro mládež do té doby překládáno, nevy- jímaje ani různých úprav Sienkiewicze a j. V.Š Ouido Maria Vyskočil: Rylířové, pa- noši a krásné pastýrky. Kniha pohádok. Llustrovala
#52 alto_textblock #52
Minka Podhajská Nákladem knihkupectví R. Prombergra v Olomouci. (Brož. K 1.80, váz. K 2.40.) Již dávno neoctla se v našich rukou kniha tak originální co do obsahu i co do zevní úpravyl Pan O. M. Vyskočil dal se ve své nově knize věsti světlým stínem slavného Andersena. Ale zů- stal při tom přece svůj. Jeho „pohádky“ jsou svě- rázné básně v próse. Jsou plny jemně poesie, vyso- kých myšlenek a originální, produševnělé a teplé symboliky. Mark Twain napsal kdysi řadu satyri- ckých povídek a nazval ji: „Pohádky pro malé i vel- ké děti“. Takový titul hodil by se i pro knihu pana Vyskočila, neboť jeho „pohádky“ mluví nejen k srdei dětskému, které se jimi rozraduje a potěší, ale i k srdcím našim, jež naleznou v nich tisice ozvěn vlast. ních bolů a tuch a rozkoší. V knize je mnoho životní pravdy a mnoho vlip ných obratů a celek působí velmi příznivě graciosním stylem a původnosti point. K tomu pak je kniha ozdobena barevnými illu- stracemi slečny Minky Podhájské, jež jsou reprodu- vány s řídkou pěčí a dokazují stejně uměleckou vy- spělost umělkyně jako porozumění a obětavost na- kladatele. Vzhledem k oné krásné a bohaté výzdobě je cena knihy mirná a bude jistě vítaným dárkem k Blížicím se svátkům. K. Weinfurter.
#53 alto_textblock #53
Bibliografie. * „Zlatá Praha“, velký obrazový lýdenník v nai kladatelství J. Otty v Praze. (Čtvrtletně K 5.—.) Dneš- ní číslo přináší příspěvky předních českých i cizích umělců výtvarných: Jan ryt. Skramlík zastoupen jest celostranným obrazem „V dobré chvíli“ a K. Rašek zdařilou reprodukcí velkého obrazu „Poslíček“, pro- slulý malíř V. G. Petrov má v tomto čísle skvěle re- produkovaný obraz „Čižba“. U příležitosti otevření souborně výstavy B. Knůpíra v Rudolfině přináší „Zlatá Praha“ podobiznu umělcovu a charakteristiku jeho vzácného umění. Část slovesná přináší jako obyčejně cenné příspěvky předních českých litorátů. Redaktorem „Zlaté Prahy“ je Vincene Červinka Viktor Oliva. Ukázková čísla posílá administrace ka- ždému, kdo se o ně přihlásí. Dle nových osnov pro školy měšťanské vy- dány a schváleny byly právě dvě nové učebnice, totiž „Zeměpis pro školy měšťanské“ od Josefa Krej- čího I. a II. stupeň. Obě učebnice, a to deválé jejich vydání, schváleny byly výnosem c. k. minister- stva kullu a vyučování ze dne 12. října 1908 čís. 31.814. Mimo četné illustrace obsahuje učebnice ba- revnou mapu národností v říši Rakousko Uherské. Vyšlo nákladem České graf. akc. společnosti „Unie v Praze. Uvěsti dlužno, že jsou to prvé učebnice to- hoto předětu pro měšťanské školy, dle nových osnov sestavené a schválené