#1
alto_textblock
#1
Rečník XXXXVIII.
#3
alto_textblock
#3
esnobir delasoslsile očen stozade
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek 4. prosince 1909.
#5
alto_textblock
#5
se ln sojo vestodssí sehsv
#6
alto_textblock
#6
Číslo 334.
#8
alto_textblock
#8
Na ranní avečerní lisly
předpŘišlcl se
V Praze v administracii
na měsíe
na čtvrt letá . . . . 6 K —k
s dvoji donáškou
na měslo. . . . . .
na čtvrt leba ..
7 K 0h
vo Řliálkách! , K 30 h
na měsíc. .
na měslc Tošten
na čtvrt ieta .. . . 9 K.o
s dvoji zšsilkou
na měsie
na čtvrt ieta : . k Hoi
#10
alto_textblock
#10
odmbonla llezti
#11
alto_textblock
#11
hnntvon loší
#12
alto_textblock
#12
V úrohném prodeji:
ranni dlalo o sobě . . za 9h
věčerni . . . . . . . za 4 k
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5l
lnseráty
platí se hotově napřed
Předpl odní a Inserty přijemá
admnistrace v Marisnské ul., 3.
#13
alto_textblock
#13
Tam nanlázeji se taž
redskce, tiskárna a okp edise
„Národnřeh Listů“
Rukopisy se nevracejí.
#14
alto_textblock
#14
srážkám s některými německými li-
dovei, a to Kroyem a Lösslem, ze
kterých jeden řekl, že česklý národ jest
národem drancovačů (!), druhý, že
jest národem zlodějů. Tito dva im-
munitou chránění chlapi ovšem nikoho uraziti
nemohou. Diviti se možno jenom jedné věci
že president dr. Weiskirchnler, který
ukazoval na místech nepravých docela
zbytečnou rozhodnost, nezakřikl ener-
gleky jak se sluší a patří oba německé
křiklouny za to, že opovážili se hodit jedo
vatou slinou po poctivém jmrén
našeho národa.
V zejtřejší debatě dostanou se ke slovu
tři češti řečníci: dr. Kramář, prof. dr. Masaryk
bešů
a P. Šdlinger.
#16
alto_textblock
#16
prnr
#17
alto_textblock
#17
Říšská rada.
#18
alto_textblock
#18
lr
#19
alto_textblock
#19
če
#20
alto_textblock
#20
Poslanecká sněmovna.
(Sehůze, 113.)
Ve Vídni, 3. prosince.
nvh a
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Bouřlivé seény v poslanecké
sněmovně.
Události pražské. — O stanném
právu v Praze,
Zaznamenali jsme již ve večerních
»Nár. Listech« bouřlivé srážky
národníeh sociálů a českých ra-
dikálů s předsednictvem, surov
výkřiky a výbuchy vzteku německýeh
štvavých poslanců, vylíčení činnosti mi-
nistra Schreihera českými řečníky a posléz čás
řeči Adlerovy.
Navazujeme v reliefu na tuto řeč vůdc
sociální demokracie.
Dr. Adler namahal se býti spravedlivým
na obě strany, více ovšem na německou
než českou, načež velmi trpce, ba pohrdavě
mluvil o bar. Brenerthovi a mínil, že situace
pro parlamientní koslici horšila se každým dnem
od památné nocí ze dne 13. na 14. minulého
měsíce.oo onit nioliení
Dodal, že by v noci té obratné ruc
byly spojily pásmo jednotlivých nití v tkaninu.
Minil tím snad ruče bar. Becka... Dále
prohlásil, že sociální de vokrafé do mu e
hl sov ti budou pro pilnost prvního
čtení předlohy bosensko-hercegovské
a že vže podniknou, aby se řádným způsobem
odbylo také čtenlí druhé. Prohlásil, že
sociální demokravé chtějí býti
spravedlivými jak k Čechům, tak
i kNěmcům a že jsou pro to, aby
menšiny národnostní byly re-
spektovány všude v Praze stejně.
jako v l. zv. německém uzavřeném
území.
snde
Dr. Adler nemluvil ve sněmovně již ně-
kolik měsíců. Za tu dobu nahromadilo se u něho
mnoho látky, klerou udal všechnu. Jeho sou-
druzi aplaudovali mu demonstrativně. Přes to
věsk zůstavila jehol řeč přesvědčení, že dr.
Adler nemá ujasněných předsta
o řešení nejdůlezitějších otázek
národních a jazykových.
Mnohém významnější než Adlerova bly la
řeč posl. Udržala.
Není mužem bledé bázně, neleká se hnen
každého výkřiku německo-lidového neb vše-
německého, ještě pak méně surov
urážky, vržené na český národ a jeho
vlastnosti.
Odrážel útoky takové vtip ně
a důstojně, útoky které byly četnéa
prudké.
Jeho výklad trval skoro dvě hodiny a byí
skoro ustavičně přerušován. Po-
stavil do pravého světla veškeru něme-
ckon politiku v Rakousku, zvlást
v království českém a proti našemu ná
rodu a jeho snahám, mluvil o cizáctví, za-
neseném do hlavního města našeho národa,
mluvil o dru. Sehreinerovi a jeho neslýcha-
ném počínání si, i jak poslance, tak ministra
a mluvil posléz o celém souboru nyně jš
situace politické.
Jakkoli mluvil tonem oposičním, přece
forma, ve které pronášel svou řeč, nebyla
pre nikoho urážlivá.
Sledována bylaelon sněmovaou co
nejpozorněji, zvláště když dosl o ke
#22
alto_textblock
#22
Z Vídně, 3. prosince. (K. k.)
(Začátek schůze ve večerníku.)
Posl. dr. Adler pokračuje, obrácen k českým ra-
dikálům: Zaměňujete nynější parlament se starým
kuriovým. Tam dali jsme si lo líbiti, zde ne. (Po-
chvala mezi soc. demokraty; stálé výkřiky mezi če-
skými radikäly)
Osud parlamentu leží nám na srdci tak, jako vám
je patrně lhostejný Sociálně demokrati ck
strana bude hlasovati pro 1. čtení, ale
jen pro ně, a vynasnaží se o normální provedení
2. čtení. (Hlučná pochvala a pollesk mezi soc. demo-
kraty.) Budeme posledními, kdo se sklon
před terorismem. (Hlučná pochvala mezi soe
demokraty.) Tak byli bychom jen loutkami lidí, kde
na nezodpovědných místech mají nitky v rukou. MI
sociální demokratě jsme repnblikáni a nikdy
jsme to nepopírali, víme však, že půda toheto státu
a této ústavy je místem, na němž je proletariatu bo-
jovati. Máme požadavky, jež budo
splněny mnobem dříve, než náš pro
zram o stální formě
V dalším průběhu činil řečník min. předsedu
Bienertba zodpovědna za trpení zlořádů
posledních zemských volbách v Dol Rakousích, za
zhoršení předlohy o starobním pojištění pod dema-
gogickým a nezodpovědným vlivem ministra Gess-
manna, i za slezskou reformu zemskéh
volebního řádu, která jetakovou ší-
lenou výstředností buržoasie všec
tří národů, že již z formálních důvodů nemůže
býti potvrzena.
Pokod jde o bosenskou předlohu, připo-
míná delegační namitky soc. demokratů prot
anexi. Jest nesporno, že tato věc přinesla
Rakousku největší nebezpečenství
neboťmírje vážně ohrožen. Pova žu-
jeme za zločin každý krok k válce
obviňujeme společnou vládu i rakou-
skouvládu, která byla při tom úfastna, z těž
kého poškození dělnictva rakouského, jež je již ho-
tovým skutkem. Ze všech těchto důvodů neschva-
ujeme politiku vl ády. Zločin vlád a mě-
šťáctva všech národností to je, co se nyní msti
Rakousko musí přetvořiti se ze zá-
kladů. Sociální demokraté uznávají vážnost a ob-
tížnost mezinárodní situace.
Chceme všem národům vybojovat
úplnou samovládu (Hlučna pochvala mezi soe
demokraly), neboť jen polom může se jí dostati ně-
meckému národu, budou-li ji míti všichn
národové. Národní autonomií nazývá se přede
vším sjednocení se celého německého a českého ná
roda za feudální hranice korunních zemi. Němečtí
češti sociální demokraté odsuzují výtržnost
v Praze a v jiných městech, odsu zuj
potlačování menšin. (Hlučná pochvala mez
soc. demokraty.) Vinou toho je Beckův režim, který
podal českému sněmu špatnou volební opravu a to
ještě pozdě. Nezpůsobidost rakousk ý ch
vlád křešení národnosíních otázek
jeví se nejlépe ve vlaské universitní
otázce
Je něco prostšiho, než dáti Vlachům universitu
v Terstu? Bázeň před irredentou jest absurdní.
Parlament není obrožen žádnou z těchto událostí
je výhradně povolán otázky ty řešiti. Sociální demo-
kraté stojí v semknulých řadách, jsouce přesvědčeni
že v jejich táboře žije Rakousko, Rakousko budoue-
nosti. S námi jest budoucnost, s námi vitězství
(Hlučná pochvala a potlesk mezi sociálními demo
kraty.)
Posl. Lang neshledává v povolení rozpočtu pro
jev důvěry vládě. Parlament je povinen vynasnažit
#24
alto_textblock
#24
se, aby sociální pojišťování bylo uzákoněno co nej
#25
alto_textblock
#25
dříve.
Posl. Fon líčil poměry na st. učilištích v Gorici
Jeho strana není proti zřízení vlašské university.
žádá však také slovinskou universitu v Lublani
Avšak jihoslovanské sdružení nedo-
pustí, aby vlažská universita zřídil
se v Terstu.
Posl. Udržal jménem celé české delegace pro
testuje především co nejrozhodněj
proti znásilnění jednacího řádu,
jež spáchal předseda na počátku schůze. (Hlučná
pochvala mezi Čechy, volání »Škandál !«) Stanné
právo v parlamentě, bohu díky, ještě neplatí. (P-
chvala mezi Čechy.)
Pojednávaje
#26
alto_textblock
#26
o nynější politické sitnaci
poukázal na uplynulé zasedání zemských
sněmů, jichž společným znakem je, že všude tam.
kde Němci mají vělšinu, byl podniknut pokus Ne
němce ještě více ujařmiti, kdežto na sněmu českém.
kde jsou Němci v menšině, došlo ke zřejmé vzpouře
Německá obstrukce byla zahájena be
všeliké příčiny a den ode dne stupňována.
až došlo k nesmírně charakteristické scéně, ve které
bylo zpíváno »Wachl am Rhein«. Tehdy by
býval pro vládu nejvhodnější okamžik
zakročlt a situace bý snad bývala zachránéna
kdyby byl měl místodežitel energii toto nekvalifiko-
vatelné chování Němců na českém sněmu pokárat
odmitnouti, avšak br. Coudenhove nevykonal
svou povinnost jako zástupce králův
v Čechách. (Hlučné volání »Abzog!«) Odroče-
ním českého sněmu byla jeho většina
znásilněna. Dopustilo se, aby Némci vnesli
revojtu z českého sněmu na ulici
tak došlo k demonstracím. Němečií stu-
denti rvou se ve Vídni, v Praze, ve Št Hradci
v Inšpruku: rvou se všude. (Pochvala mezi Čechy)
Všude setkáváme se stouto rva vo ste
u německých studentů tak charakteri-
slickou. Ve Vídni se jim občas nařeže, v Praze
nesmí se jim zkřiviti ani vlásku a uvádí se všecko
v pohyb. aby byli chráněni. Německé student
stvo v Praze rekrntuje se z řemeslných
rváčů. (Pochvala mezi Čechy; hlučný odpor mez
německými radikály.)
Posl. Kroy volá: Praha patří nám zrovna tak
jako vám! Bez německé kultury by dnes Prahy ne
bylol
Pösl. Kalina: V Podmoklech rozbíjela německá
kuitura Čechům hlavy. (Hláčné výkřiký. Před se d
žádá o klid)
Posl Udržal: Je zajisté charakteristick ý
pro Němce, že pokud jde o jejich rakuša n-
ství, netají tak čislého svědomí. (Posl. Iro: Sláva
Sebsku !) Byli jsme několikráte svědky, jak Něme
volali »Stáva Hohenzollerům! (Posl. Svejk: Iro
nyní míčí.) O uliskování Němců v říši, kde vládne
po 60 let »první německý kníže«, kde od nedávna
zasedá v radě koruny Slovan, nelze mluviti. Zvláště
však nelze mluviti o utiskuvání Něme
v Čechácli, v království to, v němž po léta vládne
jako králův zástupce Exc. Coudenhove, a n
naučíl se dosud česky. Též bar. We ssely.
dvorní rada Šalařík, flnanční ředitel Teriseh
nemohou býti považováni za Čechiy. Němci přenesli
boja ze zemského sněmu na ulici a státní správa
dopastila se vyhlášením stanného práva
opét velkého hříchu, davší za pravdu revol-
tující menšině.
#27
alto_textblock
#27
Revoluce proti evolaci.
#28
alto_textblock
#28
Němci dospivají ponenáhlu ku přesvědčení, že
proli neněmecké evoluci již nemohou ničeho poříditi
a proto ji potlačují revolncí. (Hlučný souhlas mez
Čechy; prudký odpor Němců.) Němci nechtějí se
s nikým rozdějiti o vládní moc: vládnouti nedove
dou, chtějí jen panovati. Proto dochází nyní
k těmto divokým scénám. Němci, s nimiž se vždy
nakládalo jako s protekčními dětmi, kteří v politice
rozhodovali, nezpívají za tuto přízeň vlád
Zachovej nam Hospodine«, nýbrž něco
zcela jiného. (Hlučný souhlas mezi Cechy.)
#29
alto_textblock
#29
Nyní všecko praská.
A přece jsou poměry, v nichž žijeme, tak silné,
že přece musíme nějak dospěti k modu
vivendi. Všem noněmeckým národů
záleží na zachováni tohoto státu
v němž by mohli svobodně žít a nalézti půdu pr
svůj individuální rozvoj. Takovým státem mohlo by
býti Rakousko a jeho posláním by bylo spojiti tyto
národy na základě plné rovnoprávnosti.
Nyní revoltují Němci v českém sněmu, není však jit
dalekon doba, kdy přenesou svon revoluci také do
#30
alto_textblock
#30
této sněmovny a potom bude úkolem českých lido
vých zástupeů
#31
alto_textblock
#31
chrániti tuto sněmovnu proti německé
revoluci.
Jak se potom zachováme, jest jiná olázk
Němci zardousí tento parlament, vlastn
své dítě. Každý je snad přesvědčen, že v nejbližší
budoucnosti musí se něco sláti. Očekávám klidně
trpělivě další vývoj událostí. Naše píle, naše vyír
valost a naše nadání, naše umělecká zdalnost v kaž
dém směru . ..
Posl. Löss! volá: »Prsťácká zdatnost. « — (» Fujl
mezi Čechy. Výkřiky: »K pořádku!« Prudký povyk.
Posl. Údtžal : Zcela
#32
alto_textblock
#32
obyčejný holomek
nemůže uraziti takový náred, jako je národ český
(Hlučná pochvala a potlesk Čechů.
Posl. Kroy: Prosím, pane předsedo, musíme s
to dát libitn?
Posl Švejk: Trefilo do živého p. Kroyi?
Hlasy: Kdo to řekl, ať se hlásí. (Stálá vřav
a výkříky.))
Posl. Löss]: Já jsem to zvolalt
M.-předseda dr. ryt. Starzynski: Bylo mně
právě řečeno, že posl. Lössl urazil národ český. Je-
tomu tak, dávám mu důtku.
Post. Udržal (pokračuje): Výlečné vlaslnosti če
ského národa, jeho bezmezná láska k jeho národnost
povedou ho
#33
alto_textblock
#33
v tomto velkém boji k vítězství.
#34
alto_textblock
#34
Čím více jsou neněmečtí národové pollačováni
s tím větší silou staví se na obranu a půjde-li to tal
dále, budou zajisté vítězi. Němci jsou to, kdo vy
myslili si slovo „stální nezbytnosli“. Pohlédneme-
však trochu do korunní rady, můžeme pozorovati
že němečtí důvěrníci v ministerstvu po
nechávají těžkou starost o státní ne
zbytnosti vždy slovanským zástup
cům. Němci jsou zde jen, aby brali a doslávali, ni
koli však, aby dávali Jednání německých studujících
pokud jde o vídeňskou mensu akademi
ckou, zůstane skvrnou pro německý národ. Vzhle
dem na veliké národohospodálské problemy, jež sně
movně nastávají musí býti národní spor nějak ror
řešen. (Hlučná pochvala Čechů.) Teprve potem do
spěje se v této sněmovně k užilečné práci národo
hospodářské.
Včera bylo v Praze k velké radosli všech Něme
a veškerých Všeněmců a k svrchované radosti na
meckého ministra krajana vyhlášeno stanné práve
To je
jedlným činem německého ministra
krajana
Dále se nedostane, za to ručím. Německý minis
krajan nenávidí český národ. Avšak nemiluje an
vlastního národa, neboť jinak by se nechova
tak, jinak nebyl by
#35
alto_textblock
#35
agentem provokatérem.
řomenlným štváčem. (Illučná pochvála Čechů, odpot
Němců.) Itečník připomíná jednání německého mi-
nistra krajana v kanferenci u ministerského před-
sedy, když šlo o to, aby působilo se konejšivě na
Němce a Čechy v Praze
Ministr Schreiner provokoval telegramy, osob
ním zakročováním. Jeho rukou bylo vše připrav
váno a osnováno.
Rečník promlouvá na to
o českých menšinových školách.
#36
alto_textblock
#36
poukazuje na slávku českých školáků a prohlašuje-
že jest bezpříkladným v Evropě, odpírají-li se če-
skému národu i obecné školy. Přes to jsme však n
stejně osvětové úrovní jako Němci a proto netřeba
nám malomyslněli
Dnes podali jsme jménem celé české delegace
pilný návrh na zrušení stanného práva
Zasadíme se veškerým svým vlivem, aby bylo c
nejdříve zrušeno, neboť opatření to bylo zcela zby-
tečně v městě Praze prohlášen
Doufám — končí řečník — že setkáme se po
zději na poli poctivé práce a skutečných činů a
nebojím se, že tam podlehneme
Až dosud zvítězili jsme na tomlo poli vždy v boj
s rakouskými Němci a tak bude tomu pravděpodobně
v celě budoucnosti. (Hlučná pochvala a pollesk
Čechů: řečníku blahopřejí.)
M.-předseda dr. ryt. Starzynski slěluje,ž
posl. dr. Adler podal resoluci, vyzývající vládu
naříditi nepredleně českému mí sío
držiteli, aby zrušil stanné právo v Pra-
ze a okolí.
Posl. dr. Jägor: Sedm neděl trvalo, než vlád
nabyla rozumu a prohlásila v Praze slanné právo
S české strany píší se na vrub Němců všecky ha
#37
alto_textblock
#37
nebnosti, jež se za tu dobu staly. Je v povaze če-
ského národa, dávati čas po čase průchod své nevoli
proti Němcům.
Cíem Čechů je Němce v Čechách a ve všech ze-
mích sudelských do posledního vyhubiti. Čechům
nejde o bůmi, nýbrž o to, dostati všecko Němectve
z Prahy, odstraniti její utrakvistický ráz. Není do-
voleno dělali kříž nad německou akademickou miá-
deží. (Posl. Kotlář: Posl. Udržal prohlásil pouz
o sludentech z Německa, že schválně sem přicházejl.
aby se prali. Posl. Iro: Kdo jest bit pro čepici, jesl
rváčein ?)
V dalších vývodech řečník slěžoval si na vel
daně a dávky, čehož příčinou jest evropský militaris-
mus, jemuž třeba udělati přítrž
Dále žádal, aby s lázněmi v německé čásli Čech
zacházelo se při vyměřování a vymáhání daní a po-
platků poněkud mírněji. Baron Beck pokořil Němce
hlouběji, než násilná politika Badenova. Rád by vě-
děl. nastoupil-li dr. Schreiner svůj úřad za nějakých
podinínek. a
Bar. Bienerth nechce sice v Beckově soustavě
oficiálně pokračovat, ale přece bude se pokračovati
poslovaňovací polilice. Nevěří, že příštím týdnem
dojde k českému porotnímu přelíčení v Chebu, po-
něvadž prý by se furor teutonicus tomu vzepřeli
Konečně protestoval proti čtení došlých spisu
na konci schůze, načež rokování bylo přerušeno a
čteny doslovně
lorn
došlé spisy.
Za člení dolazů pokřikoval posl. Bielohl a
wek.
Předseda: Prosím, pánové, o klid. Věc soma
se přivede ad absurdum
Posl. Choc: To je kritika, pane předsedo!
Předseda: Pane posl. Choci, tak neobhá jíte
své zájmy!
Posl. Choc: Vy máte předsedat a ne kritisovali!
Předseda: Přenechle mně předsednictví. (Vý-
křiky))
Posl. Choc: Nebudete nás zde poučovatit
Ostatně jedná se v dotaze o všeobecném pojištění.
dotazy k předsedori.
p
Po přečtení došlých spisů posl. Kurylo w icz
v dojaze k předsedovi naléhal na zodpovědění dotazu
po udělení milosti státním úřadníkům a sluhům.
kteří byli disciplinárně potrestáni a po vydání při-
slušného nařízení.
Posl. Hoímann šl. Wellenhof naléhal na brzké
uslavení se výboru pro záležitosti st. zřízenců
Předseda odpověděl, že nařídil, aby se výbor
ten ustavil zejtra.
Posl. dr. Rybář stěžoval si v dolazu k před-
sedovi, že dnes odpoledne bylo mnoho jihoslovan-
ských sludentů před parlamentem rozehnáno brutál-
ním způsobem policif, která je tloukla pěstmi, a že
do parlamentu nebyla vpuštěna deputace, kterou vedl
řečník a posl, Korošec.
Předseda odpověděl, že obrálí se ihned na
ministra vnitra za úplným vysvětlením této naprosto
neuvěřitelné záležitosti. (Hučná pochvala.)
Koncc schůze v 6 hod., příští bude zeitra do-
#38
alto_textblock
#38
poledne.
#39
alto_textblock
#39
Dotaz posl. dra. Karla Baxy
příčině uvalení stanného práva
na město Prahu.
V pamálný den 60letého panování J. V
lsaře a krále Frant. Josefa I., na místě,
aby byla Pražanům a Čechům oznámena ra-
dostná zvěst, že panovník splnil svoje králov-
ské sliby, které během dlouhé doby svého pa-
nování království českému byl dal:
oznámil místodržitel království če-
ského pražskému obyvatelstvu, že ve srozumění
s prasidentem vrehního soudu Wesselý m
vrchním státním návladním Merhaute m,
u aluje stanné právo na Prahu
současně pak jest
#40
alto_textblock
#40
telegrafováno do Vídně pro
vyslání — kata!
Takový byl jubilejní dar Prazel
Po sedm týdnů dovoleno bylo nezralý m
německým mladikům, do Prahy ne-
příslušícim, te orisovati všecko oby-
vatelstvo pražské, ničiti obchody, živ-
nosti, sváděti na rozhořčené i pokojné obyva-
telstvo pluky pěší i koňské policle, pě-
#41
alto_textblock
#41
FEUILLETON
#43
alto_textblock
#43
ze
#44
alto_textblock
#44
Literatura.
Kniha vánočním dárkem.
Kniha má své osudy, řiká se, a jako osud
vždy, pod éhá i její časlým dobovým změnám,
jest určován povšechnou náladou určitého
časového období a prožívá zhusta velmi pestrou
historii. Jsou doby, že kuli knihy jest v nich
vypěstován do nejvyššího připustného stupněa
náhle zas přijde reakce, která zájem pro knihu,
úctu k ní i odbyt její ubije třebas na řadu let
nadobro. I u nás v Čechách byli jsme během
posledních doselilelí svědky jž několika tako-
vých převratů v nazírání na knihu. Pamatujeme
se, jak byla kniha velkému procentu mlade
generace v letech devadesátých vším, represen
tujíc mu nejhodnotnější projev domáci kultury
a soustřeďujíc v sobě nejsílnějši civilisační
snahy soudobé. Tehdy se v české mládeži četl
přímo horečně, čello se a jen se četlo, při
čemž všecky ostatní projevy duševního života
lidského byly pomíjeny. Byla to jednostrannost
a sami původci tohoto krajního směru pozděj
nahlédli přilišnou těsnost, úzkost vlastního
chtění i obrátili v čas, začínajíce si zase více
všímat skutečného života a vedle knihy hledice
se na venek projevovat i jinak, polilicky,
socialně, národohospodářsky atd.
Po nově nasfoupené cestě šlo se pak dů-
sledně dále, hlásána potřeba hlubšího smyslu pro
přírodu a uznána oprávněnosť sportu, ale opět
byla to krajnost, do níž všecky tyto v podstatě
dobré i prospěšné snahy na konec vyústily. Pri-
znaky krajnosti té vidíme dnes všude kol sebe.
Značná část nynější mládeže vrhla se na sporo
s hotovou náruživostí a slepostí, která vylučuje
ve svých důsledcích u ní vřelejší smysl l i poroz-
umění pro ostatní obory veřejné práce, nemlu-
víme-li už aní o omezenosti jejího vlastního sebe-
vzdělávání a duševního vývoje. I když se tak
docilí (což se ovšem pokaždé nestává) určité
tělesné zdatnosti, nesmíme zapominati, že jedno-
stranné věstění těla, děje. li se na úkor ducha,
#45
alto_textblock
#45
nemůže vést nikdy k nutné rovnováze ve vývinu
všech přirozených pudů i schopností, jak hlásal.
ji největši paedagogové i reformátoři světa. Dějiny
samy dávají nám dost dokladů o tom, jak nutně
musí taková jednostrannost končit povšechným
úpadkem a oslábnutím. Vzpomeňme jen staro
věkých Sparťanů nebo na př. středověkého rytlr
stva. Podobně nebezpečnou jednostranností jev
se nám, když vidíme, kterak v domácím mladém
pokolení převládaji touhy výhradně i úzce spor
tovní a přirozená láska ke knize vůčihledě
něm mizl. Tolik nedá se upřiti ani zatušovati
že v pokojích dnešních studentů není kniha u
tak milým hostem a tak častým návštěvníkem
jako jim byla dříve a jako jim má býti vždy
Ne se topit v papírovosti, ne hltat vytištěné věly
a opijet se theoretičností, ale soustavně sledovao
postup i vnitřní zabarvování se domácí litera-
tury, která jest přece tak dobře obrazem sou
časnosti a výrazem i tlumočníkem národníh
bytí jako politika či cokoli jiného. Ma tedy
hiteratura, zvláště původní, i dnes své pln
právo na pozornost co možná nejširší a nej
všestrannější. A jest naší. přímou povinnost
tento názor zdůrazňovati při každé vhodné pří
ležitosti, buditi i rozdmychovati nejen v dorůsta
jící, ale i v té nejmenší, drobné mládeži touhu
po knize, chuť k četbě a zdravé pochopen
jejího velkého poslání. Teď, v době předvánoční
naskytá se k tomu možnost nejlepší.
Uvážíme-li, co peněz vydá se při opatřo-
vání i aranžování vánočních darů často za věe
ceny při nejmenším pochybné neb aspoň pomí
jející, vybaví se nám bezprostředně myšlenka
proč se při výběru dárků zpravidla tolik zapo
míná na knihu. A ta jest darem pro dítě jist
nejpůsobivějším, nejtrvalejším a — nejlaciněj
ším. Nekazí mu zubů ani žaludku, jako různé
umělé cukrovinky, nepopouzí ho k dráždivé ner
vosnosti jako tak mnohé hračky a za to jest
mu ušlechtilou zábavou i poučením zároveň
k němuž se může kdykoli vrátit a prodlít u něho
po libosti. A pak: v naší literatuře máme už
nyní bohatou zásobu vhodných knížek snad pro
každý dětský věk, pro kterýkoli odstín pova-
hový a pro všecky stupně vrozených duševních
#46
alto_textblock
#46
schopnosti, tak že dárce nebude nikdy v po
chybnostech, ke kleré knize sáhnout, aby ji vy
hověl skufečné potřebě obdarovaného a opatři
mu jí opravdově i trvale cenně porěšení. Neza
pomínejme před vánocemi na knihu a zařažujme
ji co nejhustěji v soubor vybraných dárků, ze-
jména pokud jsou určeny dělem. V rukou dát
dobře i vhodně volená kniha vykoná své poslání
vždycky.
s — er.
#47
alto_textblock
#47
Slovanské spisy.
#48
alto_textblock
#48
* Slovenské Vánoce. Kdo zabloudil jedenkráte
na svých touristických polulkách na sesterskou
Slovač a poznal důvěrněji její čistý, prostý lid, ne-
zapomene jistě nikdy tohoto blaživého setkání. Duše
citlivá pak jen stěží uvěři, že by kdo mohl rukou
zlou sáhnouti na tento pokorný, holubičí národ.-
A přece se tak stalo. .. nejednou — tisíckrát
Víme to všichni z úst nejpovolanějšího svědka, slo
váckého Koziny, růžomberského faráře Andreje
Hlinky, jehož loňská informační cesta po spřízně
ných zemích nalezla tolik nadšeného ohlasu po všech
našich vlastech.
Andrej Hljnka umírá zvolna v těžkém žaláři
aniž by většina českéno kleru měla odvahy ve-
řejně se ho zastat, ale myšlenka osvobození Slo-
venska, jím pronešena, silí a vzbouzí se k stále svě-
žejšímu životu. Doufejme, že i náš zájem o slovenské
bratry bude trvalý! Jeť jim naší duševní i hmoln
podpory neustále zapotřebí. Mezi taterskými štíty
dosud chví se hrůzná ozvěna čornovských výstřelů
Mnoho již v tom směru bylo vykonáno po-
ctivě.
Bohu díky! nezůstalo tentokráte jen při bez
účelných a neškodných resolucích, po mužném slově
následoval vždy krásný čin a doufejme, že nyní
náš zájem o krutě utiskovanou Slovač bude trvalý.
Naši poslanci uznali vhodnost doby a za
řadili národní požadavky slovenské mezi s voje
vlastní, jak bylo jejich nejsvětější povinností.
Snad konečně naše Národní rada pořídí fran-
couzské překlady výkladů Hlinkových a rozešle je
do všech redakcí velikých, evropských listů. Sna
najde se též odvážná četa slováckých junáků a děvo
čic, jež oblékne veselé své kroje, neodložitelný to
odznak národního jich charakteru a půjde rá zo vi-
tou písní a budbou slováckou budit
četné aympatie evropské . ..
Snad se to vše stane — dej to bůh — než ni
z toho netane mi této chvíle na mysli
Vzpomínám, že nyní již na Slovensku padá
sníb, a že se blží Vánoce.
Pokrok na Slovensku naní však dosud tak utě-
šený, aby vlidná ta doba mohla býti uvítána pod
Tatrami s radostí všeobecnou.
#49
alto_textblock
#49
Nezapominejme proto zvláště na děti slo
venskě.
Je naším krásným úkolem posta
rati se všemožně, aby i ony spatřil
jasného anděla vánočního.
Proto vše to, čeho můžete snadno postrádat
v dětských pokojích: oděv, hračky a knihy — zvláš
dobré české knihy — ty nejvíce! — pošlet-
letos opět na Slovensko Vštěpte svým šťast
ným dětem, že tam daleko pod modra
vými Tatrami s bělostným, mlžnými kápěmi na
zasmušilých skráních, žijí jejich bratršt
mali přátelé (jichž tklivými zkazkami tak časte
zabavují svěží mysl svoji), kterým nevlídný osu
nedopřál stejně s nimi slunného dětství, vložte
v dětská srdce svých miláčků tímto způsobem
lásku k trpícím bratřím a sestrám —
oni jedenkrále, až dorostou, nadšenou odvahou
přejmou náš zápas za vítězství utlačené Slo-
vače jako novl, smělí předbojníci.
Kéž zazáří mnoho vánočních, radostných stromků
v tichých chatách stesknělého Slovenska, ať za-
lesknou se v těch čistých světlech tišíceré hvězdy
nové důvěry v konečný vítězný cíl
v splnění onoho slavného poslání, jež tak vlídně
přípominá smírná vánoční památka — poko
lidem dobré vůle! — i skvěle hlásá nejvyšš
zákon rovnoprávnosti, bralrství, lid
skosti a lásky všech ke v še m
V Praze, v prosinci 1908
Quido Maria Vyskočil.
#50
alto_textblock
#50
Naše knihy.
#51
alto_textblock
#51
* D. V. Grigorovič: Anton nebožák. (Osení
nákl. Topičovým.) — V. Němirovič Dančen
ko: Ves pod nebosy. (Nákl. J. Rašína.) — Gavzilju-
škovo zajeil. Taktéž.
Naše dělská literatura nebo literatura pro mlá-
dež vůbec za poslední léta značně se povznesla a te
zajisté ne tak pod tihou paedagogické povinnosti
jako pod heslem — pro mládež to nejlepší! Možne
tak říci o literatuře původní; v překladové převládl
dosud horečka po dobrodružnosti a leckde až ovzdus
starých indiánek. V této záplavě ztrácely se dosu
též překlady ze slovanských literatur, kleré nejsou
právě zápobeny podobným zbožím. Pomalu však
jak viděti, roste nám slovanská, vlastně ruská, celá
knihovna četby pro mládež. Po Laichterově Žn
z literálur nová sbírka „Osení“ zařaďuje ruského
autora a to jeho nejvýznamnější povídku, předcháze-
jící kdysi TTurgeněvovy „Lovcovy zápisky“. Před ní
pak již Knihovna českých dětí přinesla ukázku z po-
pulárního Němiroviče Dančenka... Jsou to práco
zralé, Anton Goremyka vynikající a zastiňuje vše.
co bylo pro mládež do té doby překládáno, nevy-
jímaje ani různých úprav Sienkiewicze a j. V.Š
Ouido Maria Vyskočil: Rylířové, pa-
noši a krásné pastýrky. Kniha pohádok. Llustrovala
#52
alto_textblock
#52
Minka Podhajská Nákladem knihkupectví R.
Prombergra v Olomouci. (Brož. K 1.80, váz. K 2.40.)
Již dávno neoctla se v našich rukou kniha tak
originální co do obsahu i co do zevní úpravyl
Pan O. M. Vyskočil dal se ve své nově knize
věsti světlým stínem slavného Andersena. Ale zů-
stal při tom přece svůj. Jeho „pohádky“ jsou svě-
rázné básně v próse. Jsou plny jemně poesie, vyso-
kých myšlenek a originální, produševnělé a teplé
symboliky. Mark Twain napsal kdysi řadu satyri-
ckých povídek a nazval ji: „Pohádky pro malé i vel-
ké děti“. Takový titul hodil by se i pro knihu pana
Vyskočila, neboť jeho „pohádky“ mluví nejen k srdei
dětskému, které se jimi rozraduje a potěší, ale i k
srdcím našim, jež naleznou v nich tisice ozvěn vlast.
ních bolů a tuch a rozkoší.
V knize je mnoho životní pravdy a mnoho vlip
ných obratů a celek působí velmi příznivě graciosním
stylem a původnosti point.
K tomu pak je kniha ozdobena barevnými illu-
stracemi slečny Minky Podhájské, jež jsou reprodu-
vány s řídkou pěčí a dokazují stejně uměleckou vy-
spělost umělkyně jako porozumění a obětavost na-
kladatele. Vzhledem k oné krásné a bohaté výzdobě
je cena knihy mirná a bude jistě vítaným dárkem
k Blížicím se svátkům.
K. Weinfurter.
#53
alto_textblock
#53
Bibliografie.
* „Zlatá Praha“, velký obrazový lýdenník v nai
kladatelství J. Otty v Praze. (Čtvrtletně K 5.—.) Dneš-
ní číslo přináší příspěvky předních českých i cizích
umělců výtvarných: Jan ryt. Skramlík zastoupen jest
celostranným obrazem „V dobré chvíli“ a K. Rašek
zdařilou reprodukcí velkého obrazu „Poslíček“, pro-
slulý malíř V. G. Petrov má v tomto čísle skvěle re-
produkovaný obraz „Čižba“. U příležitosti otevření
souborně výstavy B. Knůpíra v Rudolfině přináší
„Zlatá Praha“ podobiznu umělcovu a charakteristiku
jeho vzácného umění. Část slovesná přináší jako
obyčejně cenné příspěvky předních českých litorátů.
Redaktorem „Zlaté Prahy“ je Vincene Červinka
Viktor Oliva. Ukázková čísla posílá administrace ka-
ždému, kdo se o ně přihlásí.
Dle nových osnov pro školy měšťanské vy-
dány a schváleny byly právě dvě nové učebnice, totiž
„Zeměpis pro školy měšťanské“ od Josefa Krej-
čího I. a II. stupeň. Obě učebnice, a to deválé
jejich vydání, schváleny byly výnosem c. k. minister-
stva kullu a vyučování ze dne 12. října 1908 čís.
31.814. Mimo četné illustrace obsahuje učebnice ba-
revnou mapu národností v říši Rakousko Uherské.
Vyšlo nákladem České graf. akc. společnosti „Unie
v Praze. Uvěsti dlužno, že jsou to prvé učebnice to-
hoto předětu pro měšťanské školy, dle nových
osnov sestavené a schválené