ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 dd26fbb0-7272-11dc-93ce-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
14. září 1900.
#2 alto_textblock #2
Císlo 254
#3 alto_textblock #3
NÁRODNÍ LISTY
#4 alto_textblock #4
Stra na3.
#5 alto_textblock #5
cezniny květiny, ale posílal jí za to nádherné kytice. Za první dostal dukáty, za druhou chtě livance, stavěl se však tak dokonale bláznem. že milá princezna nerozpakovala se vyplnit třetí jeho přání, za třetí kytici — vzít jej ssebou do své komnaty. On si jí sice celou noc ne všímal, návšlěvy však se opakovaly a za nějaký čas musili spolu prchnout. Brzy prodali kočár koně, šaty, Rudolf dovedl chudičce oděnou princeznu k hokyni, již vydával za svou matku pak opatřil jí práci na vinici, »aby ji zkoušel je-li mu věrna«, Když ji to zmáhalo, najal v městě kantinu, kde měla vojákům prodávat kořalku. Ale vojáci neplatili, kantinu jí rozblli Pak prodávala hrnce na trhu v městě, ale vojsko s princem hrnce rozbilo. Na konec týraná žena směla v zámku zametat a v kuchyni pomáhat Měla však mužovi pod šaty přinášet úkradkem jidlo. Kulhavý lokaj, jenž z princova nařízeníj stopoval, ji však zastavil, když odcházela. musila s ním jit tančit, až se jí schované jídlo po pokoji rozlétalo a ona styděla se plačíe. Pak teprve byl jejím útrapám konec. Myslím, že lze poznati na první pohled jak blizko je tato povídka Drachmannově hře A není sama. V tomtéž kraji našel jsem staři- čkého ševce Kostku, který také znal podobnou pobádku vypravovat. Když jsem pak k oběma shledával si material z cizích literatur, roz- vinula se mi řada příbuzných povídek, stoupající ze středověké latiny do národních literatur a kvetoucí po věky jak v knížkách tak v tradici Je to pravá pohádka, ta Drachmannov historie o pyšné princezně a princi ze severu, bez domova, bez národa, jenž by si mohl při vlastnit její původ, poletuje v různých podobáeh různými věky i různými národy a prámeny jej ztrácejí se na dalekém Východě. Neušla též osudu všech pohádek, dostala se do rukou badatelů a zpytatelů, kteří ji pečlivě rozpitvali určili všechny její dobré i špatné vlastnosti, našli všechny kousky, z kterých se skládá, určili její vznik, život, vývoj, rozkvět; není sceny v celém dramatě, ku které by se nedal shledáti značný učený materiál. Benfey našel k ni prameny v Indii, a staré francouzské fabliau, jež hrubozrnným obsahem přímo křičí. A. v. Keller doplnil literaturu neméně šťavnatým příspěvkem německým z 15. století, F. Lieb- recht pokračoval a rozmnožil řadu starých po- vídek takových německými, francouzskými i ital- skými, a došel nazpět až k šesti povídkám hindostanským, a tak můžeme sledovati našeho reka a princeznu v různém ovzduší až na naše časy, kde uchýlili se z literatury do lidového podání, ale ani tam neobstálí před slídivými badateli. Hahn objevil je v tradici novořecké, H. v. Wlislocki mezi sedmihradskými cikány. sedmihradskými Sasy, mezi Maďary i mezi Slo váky v severních Uhrách, při čemž nezapomně ani na příbuznou pohádku Boženy Němcové Cosquin našel ji ve Francii, Sébillot v Bretani Grimm, Proehle, Kuhn znají je z Německa. Berti, Knust, Nerucci z Italie, Gonzenbachoyá ze Sieilie, Asbjoernsen z Norska, Kennedy z Irska — a najde-li se víc horlivých sběratelů. nezbude snad země, kde by si prostí lidé ne- vypravovali povídku o pokoření pyšné princezny. Napadne vám snad v té záplavě povídek a jmen, co zbylo nového pro ubohého Drachmanna Podle theorie tak mnohých literátů, kteří hledaji originalitu ve vymýšlení nových látek, stal by se z Drachmanna (právě tak jako z Fuldy) nej- ohavnější plagiator. A přece, když prolétnete celou tu řadu povídek, od východní sbírky »růží a cypřiší« neb od islandské »Clarus Saga« Yóna Halldórssona ze XIV. století, až k těm povídkám našeho Kostky a Svobody, nemůžete říci, že by Drachmann nebyl originální. Jeho originalita spočívá v tom nekonečně něžném, lehkém, pohádkovém způsobu, jímž stělesnil ty drobné postavy cizího světa na jevišti, v tom svěžím, čistém duchu, jenž vane z jeho veršů, v té radostné, umělecké náladě duše auforovy jež zanechává teplý odlesk v nitru divákově.
#6 alto_textblock #6
České spisy.
#7 alto_textblock #7
* Henryk Š. Baar: Cestou křížovou. Ro- mán kněze. Třetí publikace »Nového Života« v No- vém Jičíně. 1900. Za korunu. Román, totiž životní osudy, zkušenosti a zápasy, jež měl určitý jednotlivec stavu kněžského a sice právě pro ten svůj stav. Tedy na základě života jed- notlivcova vystavěný román stavovský. Že běží o stav kněžský, je věc tím zajímavější a román sám tím významnější, čím zvláštnější postavení u nás kněz ve společnosti zaujímá a čím choulostivější úlohu předmět sám spisovateli dává. Určitý kněz nemůže žíti bez určitěho místa a doby. Kněz, o němž Baar vypravuje, je kněz český, malý kněz českeho venkova. Obtížím stavu vyhovuje se buď tak, že hledí jednotlivec k požadavkům své vlastní osobý, nebo tak, že hledí k požadavkům ideálu svého stavu. Jsou lidé praktičtí, rozumní a moudří (lépe chytří), a jsou lidé blouzniví, ideální, obyčejně zvaní pošetilci, nebo bezohledně »blázni«. 1 kněžstvo se lak dělí. Káždý kněz neměl těch bojů, ani o volbu stavu. ani o víru, ani o shodu svého svědomí s ideál em se světem. Román Baarův se ujímá právě těch říd- kých a vzácných individuí, jež pedrobivše se jednou jhu jistého povolání, chtějí mu sloužit jen a jen ve smyslu vzorných, ideálních požadavků Ideální požadavek je těžký u každého stavu u kněžského tím těžší, a u malého kněze na českém venkově obzvlášť těžký. Zneuznání a odsouzení je vítá i provází, kamkoli službou zavítá. Svět náš je křesťanský, ale Kristův vzor je mu příkrý a nesnesi- telný. Kdo by jej měl spíše uskutečňovati, vtělovat a lidu živě na oči stavěti, jako kněz ? Spisovatel směl bez nejmenšího podezření ně- jaké blaslemie život ideálního kněze českého na- zvati »cestou křižovou«, jen když všude hověl přísné spravedlnosti úsudků a pravdě skutečnosti. Román tak vznešeně ideálnosti nesmí hověti ani z daleka něčemu, co by pocházelo ze stranné vášně, z krátko- zrahosti a přenáhleného rozhorlení. Vznešená nálada tu žádoucí předpokládá veliký klid po velikých bo- jích, veliké zkušenosti a dokončený názor o světě. Tohoto tak velikého úkolu se podjal autor mladý. ale dobře vyzbrojený přesvědčením, jistou zásobou vlastních i cizích vydatných zkušeností a mocnou literární formou. Nadšení a vzlet, ryzí vůle a upřím- nost, a zvláště ona hluboká, zásadní ideálnost dodá- vají tomu dílu tolik půvabu, váhy a opravdovosti že živé sympatie nepozbývá, ani když cítíme, že opouští bezpečnou půdu reální pravdy a vydává se na vratký brod proudů vášnivých a jenom effektních, Ať je bolavá stránka hned odbyta. Tak na př forma žalob občanů vrbických nebudí cit přirozenosti a živé pravdy. »Proč ho nenávidíte? plá se vikál depulace, která přišla žalovat na faráře. »Proč ? Ja to, milostpane, ani říci nemohu, víca to cítím. On je skoro svatým a my skoro lotří a to
#8 alto_textblock #8
*) V předešlém článku literární příloby: »Litera- tura na naší universitě« má býli v ř. 36. shora místo: »literafury latinské a římskó« správně- »literatury latinské a řecké«; a v ř. 58. shor místo: »v století sedmnáctém« správně: v sto letí devatenáctéme.
#9 alto_textblock #9
nás dráždí. Pravdou nás bičuje. Je naše zlé svědomí. Je nám příliš svatý, příliš hodný, je málo člověkem a tuze knězem — — — Slova této žaloby v ústech této deputace najsou na místě a nejsou pravdiva. Totiž rozumějme: On skutečně a právě z těch příčin, jak udávají, na fa- ráře zanevřeli, ano, jeho svatost a idéálnost je od- puzuje, ale občané předně pravou příčinu takového odporu ani sami jednak neznají, jednak ji sami sobě nepřiznají, a dokonce už vikáři by pravou příčinu takto přímo nepověděli. Takoví žalobníci udávají obyčejně něco zcela jiného a hodně vzdáleného, Spisovatel chtěl, aby pravá příčina žalob n pranýří stala. Ale učinil to příkře, uloživ deputee ci, aby lak bezohledně sama na sebe lála. Žaloba vrchnostenského úřadníka, — toť něco zcela jiného. »Plete se do věcí, do nichž mu nie není.« Do voleb, do vychování sirotků atd. Ano, tak doslova to bývá, tak se žaluje na nepohodlné lidi. A ještě konec té kapitoly. Farář uslyšev, že nat občané žalovali, »potácel se, až s výkřikem »žalo- vali na mne!« jako podťatý svalií se k zemi.- Možná, že by někdo omdlel po takové zprávě, ale pravda možná není pravda nutná ani umělecká. Zdá se, jako by zde ten effekt závěrečný byl vyvolán nápisem kapitoly: Zaslavení VII. »Klesá pod křížem po druhé.- To jsou příklady na účet mladistvého rozhor lení. Je to rozhorlení lidské, to má vždy mnoho přísady nedokonalosti. Od té nelze pomoci nežli bud svatostí mysli nebo humorem. Výborná je celou pravdou, živostí a hloubkou citu prvá třetina díla, blavně prvé obě kapitoly, kde se autor opírá o vlastní zkušenosti a čerpá ze zásol své vlastní duše. Ač je všecko individuálně zažito je to přece všecko typické, zásluhou prostě upřímn a nenucené autorovy formy. Typícký je ten párek rodičů, typický je student typicka je situace. Český sedláček střízlivých názorů a vypočítavý ale při té vypočítavosti tak dojemně zaslepený naivní. Jediného syna má, neponechá si ho při živ nosti. Dá ho studovat. Nač, to se plá, až když už hoch doroste. Plány? Iiluse?. Touhy ušlechtilé Kdo by na to co u nerozumněbo chlapce dal. Tose mu z hlavy vykouří, až zmoudří, Hlavní věc. aby se směl dobře« a aby mohl rodičům útraty na studie nahražovat. A to je nejkrálší, když půjde do se »Kněz, kdyby byl v lese, tak se za ním nese, a kdyby byl na odře, má se tam dobře« Tak smýšlí talik. Matka se také tím těší, a srdcem tuší, že má syn touhy jiné. Matka tuší, že dávají štěstí synovo svým stísněným poměrům z oběť: jsou dlužní, a syn, až dostane místo, musí chalupu zachránit. Plány rodičů jdou směrem materiálním, povaha synova je založena ideálně. Bude knězem, ale bude jim tak, že obětovností, odříkáním, štědrostí a chu- dobou ke vzoru svému se přiblížiti snahou jeho bude. A tak směr snažení synova a směr tužeb rodičů s docela rozejdou a to nesmiřitelně. Rodiče obětují syna marně vzhledém k zisku svému, a to je první jejich trest; obětují jej pro kříž a trápení, a to je trest druhý A oběť synova? Vydá něco jeho úsilí? Kníha o tom nemluví. Závěr je truchlivě tklivý Konal povinnost, jak mohl. A dosti má toho. Román je věnován »kněžským bratřím«. Ať jeh však raději čtou naši rozmilí rodičové čeští a jejich synové studující. Ať čtou tu tragedii rozporu mer ideálem a skutečností, tragedii lidské oběti. Slla formy, síla života, význam toho života, tíh lidských bolů v něm obsažených, sravný jas ideál ního přesvědčení, upřímnost, smělost, pokrokovost vše to dělá tuto knihu v jistém smyslu literární udá- losti. Že zcela tichou, nic nevadí. Cit pravému čte- náři napoví, že ta knižka oře hluboko.3 Vbk. * Růž. Jesenská, Novelly. Laciná knihovna národní ser. XXIII. sv. 184. Nakl. 3. Otto. Kniha obsahuje čtyři novelly: »Provisorní život«, »Ná oho řelých větvích«, »Tak pozdě!« a »Odvanuto!« Autorka jeví se v těchto povídkách bystrou pozorovatelkou záhad dívčího srdce a líčí názorně a přesvědčivě zá pasy intelligentní ženy hlubokého cítu s poměry svého okolí. Způsob jejího vypravování jest moderní. klade hlavní váhu na psychologické líčení, v popí sech přírody a kraje blíží se Mrštíkovi a Merhautovi Autorka dovede vzbuditi skutečné účastenství pro svoje hrdinky, jež líčí prostě, beze vší přepjatosti. Nej zajímavější z těchto čtyř pěkných noveli jest »Pro- visorní život«, líčící osudy mladé učitelky. * Soňa Kovalevská, Upomínky z dětství Z ruštiny přeložila Emma Zemanova, s úvodn studií Al. Tučka. Světová knihovna, red. Jaroslav Kvapil, čís. 165—166. Nakladatel J. Otto. Jedna z nejznamenitějších žen naší doby, jež proslavila se skvěle v oboru mathematiky, ale známá též pozoru- hodnými pokusy v oboru belletrie, líčí v knize léta svého mladí. Tylo paměti jsou nejlepším dílem slavne autorky, jež vyniká hlavně názorným, ostře rýsova- ným líčením dušedějným. S veškerou poesií a zá- roveň přesně pravdivě podán tu vývoj mladé díve duše. »Upomínky« charakterisují svoji dobu, touhu mládeže po vyšším vzdělání, poměr k sestře a styky s Dostojevským. bioi v * MUDr. Vojtěch Mrázek. Nervosa a jeji léčení. Nakl. Hejda a Tuček. Autor, praktický lékař, podává tu ku poučení šíršího obecenstva roz bor jednotlivých druhů chorob nervových způsobem populárním, snadno pochopitelným a pěkným slo hem, ličení jeho jest názorně a plastické. Pojedná vaje o léčení nervosy nespokojuje se vypsáním jed notlivých method, ale probírá je kriticky a posuzuje a vykládá jich účinky v jednotlivých případech poukazuje též na pochybnou cenu různých doporu- čovaných léků proti nervose. Rozhodně dlužno schva- lovati, že autor podávaje upřímné pokyny pacientům ve příčině životosprávy, varuje je před sebeléčením. jež v tomto případě jest nejméně na místě. * Dr. Karel May, Šut. Přeložil St. Vraný. S 46 illustracemi Jos. Ulricha. Autorisované vydání. Nakladatel J. R. Vilímek. Svazek dokončuje pěti dílný románový cyklus »Po stopě zlého činu«. Dej romanticko-fantastický odpovídá divokým končinám kde se odehrává a nezkrocenému lidu, mezi nímá se hrdina románu pohybuje. Však i romantika má skutečný poklad, autor líčí kraj i lid věcně dle pravdy a tím výpravování, připomínající Julesa Vernea, na bývá své ceny.e ojnjě * Vlad. Josef Procházka: Sloup. Manocha, Puňkva. Průvodce po severním dílu moravského Krasu. S mapkou a 10 obrázky v těxtu V Praze. Nákladem vlastním. V komisi knihkupeclví Héjda a Tuček. Karlovo náměstí. Stran 61. Cena 60 hal. Malá knížka, kapesního, turistického formátu s hojnými obrázky, instruktivně psaná. Autor, známý odborník a znatel geologicky neobyčejně zajímavého moravského Krasu, napsal ex priváta sua diligentia své dílko, jedině za tím účelem, aby naše v česko- slovanské obecenstvo bylo upozorněno na divukrásný onen kraj, kde mátka příroda plnýma růkama roz- dávala, vytvořivši pravý pohádkový kout v samén srdci moravského kraje. Bělostnými krápníky ná dherně vystlané jeskyně, srázná, ponurá skaliska. rozmárně Hned na povrchu, hned pod zemi vtěkajíci ponorné říčky a potůčky, zasmušilé a závratné pro- pasti, rozkošné, pestrou květenou bohatě vyšperko- vané žleby a údolí tvoří okolí, jímž průvodce páně Procházkův čtenáře provádí. Snadným slohem vykládá pojem moravského Krasu, jeho zvláštnosti, uvádí nezbytné turistické údaje, vzdálenosti, cesty. pobyty, poučky sběrací, přírodnické a pod. Hlavní čásť průvodce věnována jest sloup ským jeskýním, jež vedle ohromně propadliny Macochy jsou nejzajímavějším bodem moravského Krasu. Jeskyně nicová a krápniková, sstaré skály«, jeskyně šošůvská, kůlna, poustevna, Sloup, sloupské slepé údolf, Macocha, Puňkva, jsou asi nejzajímavějsí samostatné kapitoly průvodce. Text provázen jest řádou pěkných illustrací, geologickou mapkou území moravského Krasu, půdorysem sloupských jeskyň. názornými průřezy Macochou, a v zadu i seznamem lehce pořiditelné, nejdůležitější literatury Krasové
#10 alto_textblock #10
mináře.
#11 alto_textblock #11
Z českých listů. * Obzor literární a umělecký počal — aspoň n obálce — zabývati se soustavněji cizí literaturou vě- deckou, a uveřejňuje vybraný přehled francouzských. anglických, německých novinek, ve skupinách, zl
#12 alto_textblock #12
teratury, filologie, filosofie atd. Máme toho vrcho vatě potřebí, abychom trochu přehledněji a soustav něji dovídali se z českých listů o duševním hnut v cizině a nejnovějších cizích plodech literatury vě- decké. Registrujeme toho dosud až běda málo Zvlášť pro naše pilné pracovníky na venkově, jich máme již dostatek, bylo by takové seznamování s po krokem cizích věd duchovních a s případnou litera turou neocenitelné, tím spíše, že cizí listy toho druhu v Praze přístupné, jsou jim nedostupny. Ze »Školy našeho venkova«: »Dožlli jsme se že již Němcová přišla podrubé na index naších škol nich knihoven. Němcová se konfiskuje, ale knihovny se naplňuji literárním škvárem, sbírkami P. Dvořák atd. Naubertovými knížečkami s pestře malovanými obálkami »o strašidelných hradech, kostliveích, po kladech. A bohužel posílají takové skvosty samy okresní školní rady: Ba druhdy posílávaly je potu ctech. Dnes jsou na štěstí zakázány. Na Plzeňsk dostala obecná škola v Hromici 12 Hynkových Indi ánských povídek.- Čtenář.
#13 alto_textblock #13
Ze slovanských listů.
#14 alto_textblock #14
*O nově jmenovaném místopředsedovi petro hradské akademie nauk Petru Vasiljevijči Ni kitinovi přináší »Huna« několík podrobnějších zpráv. Narodil se 27. ledna r. 1849 v Ustužně nov gorodské gub. a vzdělal se v duchov. semináři petro hradském, načež ukončil kurs v carském historicko- filologickém institutě. Dvě leta strávil na vědecké cestě za hranicemi a po svěm návratu byl jienován mimořádným professorem na Bezborodkově lyceuv Něžíně. Na základě dissertace »05 očnonax aln kp rI Oexoropeni Oeokpra« byl jme- nován od university petrohradské magistrem řecké slovesnosti a r. 1879 stal se docentem na universitě petrohradské. Roku 1883 dosáhl doktorátu dissertac »K i oraanil- a záhy jmenován mimořádným, r. 1886 pak řádným professorem. Od toholo roku byl též členem petro- hradské akademie a měl účastenství v několika ko- misích při ministerstvě nár. osvěty. Od r. 1896 jes tajným radou. Práce jeho, rozptýlené z vělší časti v odborných publikacích, mají namalý význam a mnohé jeho kritické poznámky a výklady k řeckým textům nabyly všeobecné platnosti i u západních filologů. Ve Lvově vážně pomýšlejí na zřízení dru- hěho stálěhodivadla. Tvoří se akciová spo lečnost s kapitálem půl millionu zl., která hodlá po- staviti divadlo na místě, patřicím nyní rodině Fredrů Úsedlost ta skládá se z pěkné zahrady a starého zá mečku, v němž bydlil a větší čásť svých her napsal Alekander Fredro. Nové divadlo bude pěstovati dra- mata, komedie, opercttuca operu. A u nás? Spory mezi Poláky haličskými a ruskýmio prvenství kulturní dosud neúslávají. W. D browski v »Tygodniku Naukowém«. vyčítá opětně Varšavě, že zmonopolisovala prb sěbe všechnu mou- drost a z místních potřeb tvotí genije, odmitajíc na dané spolupracovníky haličské, kteří jsou ozdobou polské literatury. Varšavské listy brání se, že nevědí o jakých »ozdobách literatury« mluví p. Dabrowski ale že mohou se vykázati hojným počtem příspěvkt od spisovatelů haličských. Jmenovitě uvádějí Kre chowieckého, Tetmajera, Rydla a j., kleří vesmě jsou vílání na sloupcích lislů varšavských. *V Krakově bylo založeno před čtyřmi lety ženské gymnastum, na němž letošního roku po prvé odbývány maturitní zkoušky. Při zkouškách by přítomen ministr osvěty a místopředseda školní rady Z 21 žaček obstálo 16, z těch bylo 6 s vyznamena ním, 4 dostaly opravu z jednoho předmětu. Do ústavu přijímají se žačky od 13 let a kurs trvá »Konkurs století« vypsala redakce »Kuryera Warszawského«, obrátivši se k učencům, spisovate lům a umělcům s dotazníkem, které z prací XIX stol. na poli vědy, literatury a umění polského po- kládají za nejlepší. Dotazník obsahuje 14 rubrik, z oboru vědy a 7 z oboru literatury a umění. O zajímavého konkursu očekává se mnoho podrobných zpráv o vkusu nynější doby, jakož i probuzení zájmu k věcem idealním v nejširších vrstvách společnosti polské. O výsledku plebiscitu přineseme podrobnější Slavjanin. sl
#15 alto_textblock #15
pět lel.
#16 alto_textblock #16
zprávu,
#17 alto_textblock #17
Bibliogranie. * Sjezd bibliografů. Mezi četnými sjezdy o letošní výstavě v Paříži skoro bez povšimnui minul biblřografický. Zasedal od 20. do 23 srpna ráňo od 9 a odpoledne od 2 hod. v Descar- tesově amfitestru pařížské Sorbonny. Prvý celý den a dopoledne druhého dne věnovány referátům o stavu cizích knihoven, návrhům administrativním. Druhý den odpoledne navštívili účastníci sbírky knihovnu prince Rolanda Bonaparta v paláci na Place Jéna. Zbytek dne věnován prohlídce výstavy knižní na poli Martově. Třetího dne podniknut výlet do Chantilly, kdež prohlídnuty byly bobaté sbírky. Čtvrtý den zahájen prohlídkou Bibliothěque Nalio nale, po níž v nádvoří byli účastníci fotografováni Odpoledne byla ještě poslední schůze, na níž dosti důležitá usnesení se stala. Vělšina jich má důleži tost jedině pro bibliotekáře. Pro širší obecenstv má význam leda návrh bibliotekáře knihovny de l'Arsenal H. Martina, aby se hojně zakládaly knihovny, věnované periodickému tisku. Tedy ne knihovny na uschovávání knih, ale sbírky denníků týdenníků, měsíčníků, časopisů všeobecných i od- borných atd., všeho co periodicky vychází v té které zemi. Jednání sjezdové bylo skončeno oživeným banketem na výstavě a skvělým večerem v paláci prince Rol. Bonaparta. Účastenství bylo hojné Přihlášeno bylo 181 členů, ale přišlo jich více. Dle národností bylo 120 členů z Francie, 13 z Ameriky (Spoj. státy), 10 z Německa, 9 z Anglie, 4 z Belgie pouze 4 z Rakouska, 3 z Uher, 3 z Ruska, 3 Dánská, 2 ze Švédska, 2 z Italie, 2 z Mexika a po 1 z Řecka, Portugal, Rumunska, Holandska, Švýcan ba i z Monaca. Officiální delegály vyslaly : 1. mini- sterstvo zahraničních záležitostí v Pařiží, 2. město Vídeň zástupce městské knihovny, 3. stát Mexiko (2 zástupce), 4. stát belgický, 5. stát ruský, 6. Spo- jené státy americké (3 zástupce, z nichž jedna dáma), 7. stat švédský, 8. Česká Akademie věda umění v Praze (dra. B. Prusíka, jenž přednesl druhý den sjezdový referát »O české bibliografii o přítomném stavu českých knihoven« *), 9. stát dánský, 10. knížectví monacké, 11. Société des étu- des historique u Paříží a 12. Sociélé bibliologique Rušse. Bije do očí slabě účastenství z Rakousko- Uherska. Ze čtyř členů rakouských jeden (prof. K Menger z Vídně) byl účasten sjezdu jako soukromá osoba, druhý J. M. Besse) byl za vídeňský klášten benediktinův; teprve třetí a čívrtý (skr. Beck a dr Prusík) zastupovali knihovny (onen městskou vídeň- skou, tento bibliografickou sekci České Akademie). Státní i zemské knihovny, naše pražská městská knthovna atd. nebyly na sjezdu bibliotekářů zastou- peny. Mr. Penn. * Kalendář professorstva českého na rok 1901. Nákladem Karla Brandeisa v Třeboni. Ročník VI. Redakce prof. Václava Königa. Obsahuje obvyklou přílohon, schematismem i poslední změny ve jmehování * Humofistický kalendář na rok 190 Uspořádal. Frant. S. Procházka. Ročník XVIII Nakl. J. R. Vilímek. Také letošní ročník téte rozmarné publikace opatřen jest četnými illustracemi L. Nováka, Mutticha, J. Loukoty a j. Delšími články veršem i prosou přispěli K. Leger, B. Kamin ský, Alfred. Carfioli, V. Štech, Ant. Nečásek aj Mimo to obsahuje kalendář celou řadu drobných vtipů veršem i prosou. * Kalendář české demokracie právě vyše v pěkné úpravě s třibarevnou obálkou, nákladem knibtiskárny nár.-soc. dělnictva, redakcí V. Jar Kloláče. Vedle obvyklých kalendářních rubrik ob sahuje bohatou čásť textovou. Cena 35 kr., poštou 40 kr. — Objednávky přijímá admin. správa tiskárny nár.soč. dělnictva, Praha, Školská ul.) č. 10..
#18 alto_textblock #18
Školská hlídka.
#19 alto_textblock #19
Ze školy Ženského výrobního spolku českého. Zápis do obchodní školy tohot ústavu bude v pondělí dne 17. L. m. a nikoliu v neděli, jak bylo omylem udáno. Na pokračovací škole obchodiní n Král. Vinohradech počiná skolní rok v neděl
#20 alto_textblock #20
*) Nemalá poptávka účastníků po časopis- »České knihovnictví«.
#21 alto_textblock #21
dne 16. září. Žáci školou touto povinní sejdous o 3. hod. odpěl. v kreslírně I. měšťanské školy chla- pecké v městských sadech ku zápisu, načež po jieh roztřídění oznámen jim bude další pořádek. Obchodní škola v Přerově byla právě fyto dny ministerstvem schválena. Kuratorium pe čuje o upravení místností a bude tyto dny jmenovati učitelské síly, při čemž ovšem přihlíženo bude ku praklické způsobilosti vedle paedagogických zkuše- nosti. Škola talo, první toho druhu na Moravě, bude míti během času veliký vliv na rozvoj obchodu od chovávajíc mu sily způsobilě. Záleží tedy na těch kdož chtějí obchodu se věnovati, aby použili hojně této přiležitosti ku odbornému vzdělání se. Školn rok počíná 17. záři Supplentské místo. Na české reálce Prostějově přijme se supplující učitel, zastávající sy stemisované místo pro frančinu a češtinu nebo něm činu. Žádosti ředitelství ústavu.
#22 alto_textblock #22
Dramatické umění.
#23 alto_textblock #23
+ Z kanceláře Národniho divadla. Dne hraje se Drachmannova pohádka »Byl jedno jeden král« (4. čtvrtka předpl.) Zejtra vystoup náposledy paní Růžena Koldovská jako Violetta v Verdiově opěře »La Traviatat. V neděli bude stě představení Smetanovy opery »Daliborea sice mimo předplacení. Úroslulý koncerlista Jan Kubelík získán byl ku dvěma koncertům v Ná- rodním divadle. První koncert bude v sobotu dne 22. září a sice mimo předplacení při pravidelnýei cenách operních; záznamy přijímají se již ode dneška u denní pokladny. Paní Olivová účinkovala ve vče- rejším představení »Fatinice«, ačkoli silně chraptěla. + Z kanceláře smichovského divadla Dnes opakuje se po sedmé Vanderer-Kubikova ča- sová Iraška »Bez halíře do Paříže«. + Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes dává se veselohra »Cvprienna- o 3 jednáních od V. Sardoua. V titulní úloze vy stoupí jako host pl. Maroldová. Zároveň vystonp p. Miloš Nový v úloze de Prunella jako nově enga žovaný člen. Koncertní produkci v mazihře řídí pe úplném orchestru řed. Pištěk. Vstupenky na sedadl vydávají se ráno od 1829. do 10. hod. dopoledn v divadle u kasy. — Pro příští neděli peipravuje se »U černého konička«, veselohra o 4 jednáních Schönthana + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král. Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes o 1/27. hod. má svou benefici nejpřednější síla činoberního perso- nálu, slečna Zdeňka Teršová. Zvolila si Suvorinove drama »Taťana Rěpina«, v němž hraje tílulní roli. V ostatních hlavních rolich zaměstnány jsou dámy Šípková. Veselá, Konětopská a pp. : Šipek, Lach“ mann, Čekanský a Kovář. Předprodej lístků v trafice na Příkopě, proti »Spinkům«, do 4 hod. odpol. + Divadlo v Libni. (Ředitel Antoš J. Frýda. Dnes odpol. je představení pro školní mládež při po- lovičních cenách. Dává se »Svatoň a Milena«, kou- zelná báchorka v 5 obrazech. — Zejtra Iraška se zpěvy »Milín Bilín«. — V neděli obraz ze živola pa- řížského »Dva sirotci«. — Příští úterek má po Alois Urban svou benefici, ku které zvolil obraz ze života polského: »Martin Luba«
#24 alto_textblock #24
Hudba. + V klavírním ústavě pí. Hedviky Kres- sové v Žitné ulici č. 26. nároží Tůnní ulice, jehož výkony a methoda jsou chvalně uznávány přísluš- nými kruhy, započal zápis žáků již dnem 12. září. Majitelka ústavu vykázati se může státní zkouškou, složenou ve všech předmětech s vyzname- náním. Byla žačkou mistra Fibicha a prof. Slavkov- ského. Ústav osvědčené učitelky navštěvují dítky výbradně českých a nejpřednějších rodin pražských + Ve známé, osvědčené pěvecko operní škole J. L. Lukese v Křemencové ulici č. 164—II koná se zápis dam a pánů od 12. září. Školní bě počne 15. září. Vstup v každý čas umožném. + První kapelník Národního dlvadle v. v. pan Adolf Čech nabízi se nastávajícím operním pěvcům a pěvkyním jako korrepeti to k důkladněmu nastudování operních a operetních partií. Bydlí v Praze v Náplavní ulici č. 8..
#25 alto_textblock #25
Ze soudní síně.
#26 alto_textblock #26
Z Valašského Meziříčí se nám sděluje, že místo- držitelství potvrdilo rozhodnutí okres níhe hejtmana valašsko-meziříčskéh Kleina, který uložil pp. R. Borovičkovi, J. Brožovi a Al. Vilímkovi trest vězení za to, že za návštěvy generálního štábu vojenského s bar. Beckem vyvěsíli plakáty »Zde jze dostati Ostravský havíří« a pod. Odsouzení zároveň vyzváni. by trest nastoupili v pondě í dne 17. t. m.
#27 alto_textblock #27
Věstník živnostenský a dělnický. *První řemeslnicko živnostenský sjezd slovanských národností rakouských, kter ve dnech svatováclavských t. r. v Praze koná bude, dlužno dle příprav již nýní na všech stranách konaných, po stránce m oráln'í po važovati zabezpečeným. Pokud se týče stránky hmotné, jest samozřejmo, že velkolepá akce jakou sjezd bude, vyžadujíc horlivé činnosti v celém soustátí rakouském, nedá se pro vésti bez značných nákladů fi nančních, jež kryty býti mus dobrovolnými přispěvky korpo rací živnostenských, zastupitel stev českých měsť a okresů českých ústavů a podniků finaně nIch. Za účelem získání potřebných obnosn obrátila se již finanční komise sjezdová na všechny korporace shora zmíněně a třeba kon- statovati, že vedle skvělého daru 2000 korun od rady král. hlav. města Prahy, došly již četne příspěvky od zastupitelstev předměstských i ven- kovských, od záložen a spořitelen atd. Nutn však podotknouti také, že ze třináeti seť živno- stenských společenstev teprve dvaci et š es jich příspěvky své výboru sjezdovému zaslali. Jakkoliv jsme přesvědčeni, žel všech n společenstva i po této stránce plně do stojí povinnosti, jakou jim ukládá péče ot by zdar sjezdu všestranně byl zabezpečen, přece máme za svou povinnost upozoruití je na t že v zájmu všei jest, aby veškeré přispěvky výboru sjezdovému co možná nejdříva byly z slány. — Kancelár výboru sjezdového na chází se v místnostech Řemesl.-živnost. beseuy pražské (Nábřeží č. 20.
#28 alto_textblock #28
rz oslelor
#29 alto_textblock #29
Stávkv Z Nového Yorku, 12. září. (C.-B.) Horníe v dolech na uhlí anthracitové — celkem 142.420 osob — usnesli se zastaviti práci. Stávka má počít 12. září.
#30 alto_textblock #30
Sportovní věstník. Stokilometrový závod Č. K. veloc pedistů Kostelec n. L. pre letošní rok se zru šuje. Závod měl býti pořádán 16. t. m.
#31 alto_textblock #31
Válčení s Čínou. V Praze, 13. zář
#32 alto_textblock #32
o Vyjednávání i zbrojení. Překvapujíci zvěst donesl dnes drát, ovšen níkoli přímo z Činy, nýbrž z Nov. Yorku, z n spolehlivého tamního »Journalu«. Lihunčan za stavil prý své prostředkování míru, jelikož prine Tuan proti jeho krokům protestoval. Po tvrdila-li by se zpráva tato, znamenalo by t
#33 alto_textblock #33
ovšem jen, že na dvoře čínském zvítězil opět proud cizincům nepřálelský, v jehož čele stál prine Tuan, pro nějž mír ovšem může zna- menati ztrátu hlavy. Na štěstí možno však, že jde o pouhý maněvr proti ruskému návrhu, k němuž se propůjčil — Nový York Rusko trvajíc na svém návrhu, počítá nic- méně dnes prý znovu s eventualitou, že bude míli v Číně přece i na dále zapotřebí silné ar- mády, třeba budoucně snad převzalis jiní ještě nežli čínští živlové roli rušitelův. Proto Rusko obnovilo i výpravy vojska z Oděssy a Seva- stopolu do východní Asie. Včera proplula Bos- porem lazaretní loď »Carica« asi s 200 po- stelemi, 20 lékaři atd. Dnes plul Bosporem další parník ruský s vojskem do východní Asie, v 10 dnech propluje pak tudy ještě za stejným cílem 6 parníků naj atých s 8500 muži a velkou zá- sobou válečného materiálu, však is množstvím pražců a kolejnic.
#34 alto_textblock #34
Útoky na rakouské vyslanectvo. Čínský list »Sun vaj-ji pao« sděluje v do- pise pekinského jednoho úřadníka tyto po- drobnosti o červnových útocích na rakouské vyslanectvo: »Dne 14. června večer došlo k velkému shluknutí na třídě hatomenské a na ulici dle Sira Roberta Horta přezvané, kteráž vede poděl rakouského vyslanectva. Boxerové až dlouho do noci tropili zde pustý hluk. Z rakouského vyslanectva stří- leno na ně (dříve než oni střileti počali? Pozn. red.). Někteří boxerové padli a ostalní byli střelami těmi poněkud zasaženi; nebyli ještě dosti vycvičeni a silní a proto usnesli se vyčkati příchodu zkušenějších. Dne 16. června zapáleno několik velikých skladišť čínských v čínském městě. Dne 19. června zavražděn německý vyslanec. Tím byla roztržka s cizími státy dokonána. Vláda mínila, že teď nelze již ničeho zachrániti i vyslala voje Kon suovy k útoku na vyslanectva 20. června o 4. hod. odpol. zahájily voje ty palbu z děl i pušek proti rakouskému vysla- nectvu. Boj trval po celou noc. 21. června pozoroval pisatel tohoto dopisu, jak vojáci od- dílu zmíněného, sedice na střechách sousedníeh domů, střítejí na rakouské vyslanectvo. Mezi 1.—3. hod. odpol. vnikli útočníci do budovy té, pobořili ji a zapálili.« - o Francouzské loďstvo v Čině se zmocnilo krásné trofeje při dobytí Taku. Dyl to bril- lantní kousek odvážlivosti, již dokázali fran- eouzšti námořníci. Zajali loď torpedovou, která byla zhotovena v Německu pro Čínu. Jestto loď úplně nová, která nebyla nikdy ještě v uži- vání. Chef francouzského loďstva dal ji ihned vyzbrojiti a pojmenoval ji »Taku«. Bude slavnou vzpomínkou válečné výpravy Francie proti Čině.
#35 alto_textblock #35
Diplomacie. Z Londýna, 13. září. (C.-B.) »Timese sdělují ze Šanchaje ze dne 11. t. m.: Lichunčan dostal císařský edikt, že prine Čin a generá Junlu byli jmenováni vedle ného vyjednavately o mír. Prine Čin nalezá se nyní ve vlastním domě ve čtvrti města, již střeží japonské vojsko. Generál Junlu jest prý se svým vojskem blíže Pintinu v Šansi, východně od Tajjnenu, kdež chrání ústup císařského dvora. Lichunčan radil mu, aby prohlásil otevřeně, že jeho vojsko, na- padnuvši cizozemce, jeho, Junla, neposlouchalo. Lichunčan prý pak uvidí, jsou-li spojenci ochotn přijati jej za vyjednavatele o míe Zpráva z Čančituna oznamuje, že generál Junlu pr jevil ochotu jiti do Pao-Tinu, že však se zdráhá přijati ještě jmenování vyjednavatelem o mír. Z Londýna, 13. září. V domorodých úřadních krüzích a mezi Japonci soudí se, že tajná německo-ruská smlouva v příčině Činy skutečně existuje. Z Washingtonu, 12. září. (C.-B) Li- chunčanovi bude prý dána k disposici vojenská lod, bude-li si toho přáti sir Robert Hart. Z Vratislavi, 13. září. Dle soukromého listu dobrovolníka východo-asijského pěšího pluku choulostivé místo v bremer-h a vens ké řečí císaře německého ze dne 23. července znělo takto: »Odvolávaje se na vaši přísahu mně složenou, žádám, byste žádné milosti nedávali. Nečiňte žádných zajatých, neboť máte býti pomstou za ukrutnosti, spá- chané v poslední době. Z Washingtonu, 13. září. (» Köln. Zlg.«) Státní departement oznámil Lichunčano vi, že vláda Spojených obeí uznává ho za řádného a plnomocného vyjedna va te le mir u. Z Londýna, 13. září. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamujé z Pekina 7. t. m.: Prine Čin vyjádřili se v soukromé rozmluvě s cizími zástupci, že je zplnomoeněn k vyjed- návání, ale bez Lichunčana nic nemůže činiti, pročež mu telegrafoval, aby přijel do Pekina. Z Nového Yorku, 13. září. (C.- B.) Dle depeše »Journalu« ze Šanehaje, zastavil I- chuněan vyjednávání o mír, poněvadž prine Tuan námitky proti tomu učinil. w. Z Londýna, 13. září. Vídeňský do- pisovatel »Standardu« zvěděl prý, že anglická odpověď na ruský návrh jasně pravi, že na bpuštění Pekina před splněním jistých podmínek nelze pomýšletí. Žádná jiná moc neodpověděla prý tak určitě. Rusko, vidouc Anglii po bol Německa, pozbylo prý skorem již vší nedů- věry proti plánům německým na dálněm vý- chodě. Nyní vyjednává prý se dálea základem kompromisu budou snad tyto podminky: V soverní Číně nejvíee interessované státy, Anglie, Německo, Japonsko a Rusko, měly by v Pečilsku po 10.000 muzn. Spojené státy a Francie zmenšily by své kon- lingenty na 5000 mužů neb na méně; oddily rakouský a vlaský byly by vílány Všechny strategické posice v Pečilsku, jako Taku, Tjencin i Paotin a jiné, o nichž bys velitelé na místě dohodli, byly by posádkami zajištěny. Síla posádky rakouské závisela by od průtahu a rázu vyjednávání s Čínou. Byla by z politiekých i z vojenských důvodů změněna a snad i kdyby vyjednávání mělo uspokojivý průběh, zcela odvolána; v každém ale případé — a toť hlavní podmínka — vojsko, jež by v Pekině zůstalo, bylo by rázu mezi národn ího.