#1
alto_textblock
#1
r
r o
#2
alto_textblock
#2
Národní hospodář.a
#3
alto_textblock
#3
Zenaědělstvi
#4
alto_textblock
#4
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Prcmysl
Příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne 31. července 1909.
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Telegrafické zprávy.
Česká báňská společnost Hikviduje.
Z Vídně, 30. července. (K. k.) V dnešní
schůzi správní rady České báňské společnosti
byla ustanovena účetní uzávěrka za obchodní
rok 1908/09. Uzávěrka vykazuje čistý zisk
1,584.454 K. Bylo usneseno navrhnouti, aby
vyplácena byla 11procentní dividenda na akcii,
což činí 44 K, a aby výplata byla ihned zahá-
jena. Zároveň bylo usneseno navrhnouti
valné hromadě likvidaci společ-
nosti.
z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) Praž-
ská železářská společnost opatří si kapitál na
úhradu priorit České báňské společnosti a huti
Rudolfovy emisí nových akcií, jichž bude emi-
tovati asi více, než kolik by jich potřebovala na
slosování priorit České báňské společnosti, aby
částečné neb úplně refundovala výdaj, učiněný
svého času koupí akcií Alpinské báňské společ-
nosti. Nové pražské železářské akcie budou na-
bídnuty starým akcionářům.
Vykázaný menší zisk České báňské společ-
nosti není následek slabého odbytu, nýbrž ne-
příznivých cen. Ceny sníženy byly, jak ve vál-
covaném zboží, tak zejména v jemném plechu,
čímž čistý zisk přirozeně se zmenšil.
Zisk stažením starých bankovek.
Z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) Rakou
skouherská banka získala stažením starých de-
setizlatových bankovek 2.6 mil. Ke konci měsíce
jeví se silnější potřeba a větší upotřebení ne-
zdaněných reserv.
o
Dividenda Pražské železářské společnosti.
Z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) U při
ležitosti poslední čtvrtletní bilance Pražské žele
zářské společnosti bylo sděleno, že letošní divi
denda bude asi 150 až 160 K. Dle dosavadních
obchodních výsledků souditi, že bude činiti
160 K.
Lloydovy plavby.
sr
Z Terstu, 30. července. (K. k.) Dne 28.
t. m. vyplul parník „India“ ze Santosu do Ria
de Janeiro, 29. t. m. „Tirol“ z Alexandrie do
Terstu, „Moravia“ z Bahie do Ria de Janeiro
a „Sílesia“ přibyl ze Šanchaje do Yokohamy.
.
#9
alto_textblock
#9
st Z Pešti, 30 července (Zvi. telegr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 62 000 q o 5
až 10 h levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 80 kg K 14 90, 79 kg K 14 821. pešťská
80 kg K 14..90, 78 kg K 14.824. 77 5
K 14.25 žlutá, pančevská 77 5 kg K 14 45,
hotňácká 80 kg K 14.35, banátská 80 k
K 14 821. 79 5 kg K 14 70, 78 kg K 14 50.
stolno-hělehradská 77 kg K 14 85, erěmská
80 kg K 14.80, bačská 78 kg K 14 85, 77 k
K 14 35, podunajská 76 5 kg K 14.—, srbská
79 kg K 14.20, 78 kg K 14— k 20. srpnu,
76 kg K 1370, 75 kg K 13.25, rumunská
82 kg K 1470 snětivá, 81 kg K 14.55, 78 k
K 1415; žito K 9 65 až 9.75; ječm en
K 7.60 až 7.75; oves K 8 20 až 8.40; ku-
kuřice K 785; řepka K 12 70 až 12.80.
Terminový obchod byl mdlý na
prodeje místní spekulace.
K večeru znamenala: páenice na říjen
K 13 60, na duben 1910 K 13 84; žito na
říjen K 985; oves na říjen K 7 54; ku ku-
řca na srpen K 7 79, na květen K 7 04,
řepka na srpen K 14. —.
Plodinový trh byl bez odbytua
změny.
Počasí pěkné.
a
#10
alto_textblock
#10
n n
š be ýne
ano l
o
#11
alto_textblock
#11
sotne
#12
alto_textblock
#12
2 o
#13
alto_textblock
#13
Amerleké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Vorku, 30 července. (Pěněžní burse.)
Závěrečué smýšlení peněžní buray pevně.
Obrat kkcíí 1.60 o0o (600 e00,,
ceeho
Uplon Paeite 2011/2 (1997/ %
sele 186.0 861. v
ož se sjeo
Baltimore aud Ohlo 119/ hl. (122.—).
třkr
30. července 29. červene
Rlo fatr čls. 7. . . . . 7.50 7.50.
na červenee . . . . . —.—
6.75
na zárí . . . . . . . 5.75 5.65
eCukr.ate ecěmdllee
30. červenice 29. červene
Cukr Palr Muse.) . .
Tuky známka Wíleox . 73 11.70
Pšenice. el
Z Nového Yorku, 30. července. (Obilnt bursa.
Bmýšlení obilní bursy chabé.
s0. července 29. červene
pohetová nová skllzeň . . 114 75
116.50
na červene« nová skllzeň 140-
na září nová sllizeň 111.75 113.—
Kukuři ee.
(Adi)V—30 čerrence 29. červen
n
80.—
na červenec . . . . . . 80.—
75.—
na inee . . . . . . 65 50
66.—
i Petrolej
ne
noreno
i 30. července 29. červene
rafinovaný, kesonový .
10.65 10 65
rafinoraný Staudard White 8.25 8.25
Kovy. V A
do mn
ot 30. července 29. července
Měd. . . . . 13.25 13.0 1.313.0
Čin
Železo čís. 2. 16.75 17.2016.75 17.20
Bavlna
Z Nov. Yorku, 30. července (Barlnářska buras
Bavlnevé lhůty obchodovány po úhradách baissfer
vzpruženě, seslabily po realisacích a konéii,
ustaleně.
30. července 29. července 28. če rven
12 7
pohotová . . . . 12.85 12.80
12.31
na sersenec . . . —
12.38 12.39 12. 32
na říjen .
na prosiuee . . . 12.41 12.43 12.30
na březen . . . . 12.40 —.— 12 34
Zaverečné smýšlent stálé.
Z Nov. Orleanu, 29. července. Na červenec —.-
(2.33), na říjen 12.34 U2.3l
noněnimz žol
#14
alto_textblock
#14
on Káva.
#15
alto_textblock
#15
naje
#16
alto_textblock
#16
pee
#17
alto_textblock
#17
Fach oděnžoa ati soe
#18
alto_textblock
#18
Zprávy pivovarské o stavu osen
v království českém.
#19
alto_textblock
#19
Dne 28. t. m. uveřejnili jsme zprávu
o stavu úrody v království českém, kterážto
zpráva vydána českým odborem rady zemědělské
na základě zpráv, jež mu poskytli delegáti če-
ského odboru zemědělské rady. Jak známo, oce-
ňují zprávy ty letošní úrodu po většině jako méně
dobrou nebo prostřední, z menší části jako do-
brou, místy dokonce špatnou; velmí dobrý atav
je v referátech těch řídkou výjimkou. Že úsu-
dek ten nesdilejí jiní posuzovatelé stavu úrody,
je patrno ze zprávy, kterou 27. t. m. uveřejni
»Ochraný svaz pivovarů v královatví českéme
v časopise »Kvasu«. Jeho zpráva zní takto:
I. Česká nížina.
Kralupy. Celkový stav obílí jest velic
pěkný a jest tudiž naděje na dobrou sklizen-
Oseté plochy ječmenem jest více. Zrno jest
dobře vyvinuté.
Mělník. Ječmen slibuje při dobrém počas
hojnou kvantitativní i dobrou kvafitativní sklizen
Zrno jest dobře vyvinutá. Ovsa jest o 10az
12 proc. větší než loni.
Pardubice. Přes to, že ječmeny ve značné
míře leží, slibuje býti úroda velics pěkná, ovšem,
bude-li počasí sklizní příznivo.
Zbraslav. Polehlých ječmenů je dosti, i ta-
kových poli, kde ječmen následkem chladna
nebo sucha řádně nevymetal. V celku jest ale
stav ječmene kvalilativně dobrý a v případě při
znivého počasí lze očekávati asi 70 proc. zrna
dobré jakosti.
Nový Bydžov. Úroda stojí vesměs velmi
pěkně. Ječmene je proli loňsku nejméně o 309
více zaseto. Asi čivrtina ječmenů leží, ale v zrnu
jsou též pěkné.
Vysoké. Mýto. Obilí stojí, ač dešti na čas
polehlo, nyní dosti slušně. V ječmenu počítati
lze na slabší zrno a prostřední sklizeň.
Brandýs n. L. Sklizeň bude o dobrou čtv
tinu věteí než loni, stav obilí jest lepší než
střední a zrno bude plné a dobré jakosti.
II. Jižní pohoří Sudet.
Dvůr Králové. Ječmenem osetá plocha je
asi tatáž jako v jiných letech. Výnos slibuje být
slušný, avšak jakost bude slabá, jehikož ječme
následkem stálých dešťů lehl.
Klášter nad Jiz. Ječmene a ovsa jest leto
více zaseto než loni. Ohě plodiny stojí velm
pěkně a slibují hojnou sklizeň výborného zrna
Turnov. Ječmen, jimž oseto jest o něen
více půdy než loni, jest většinou polehlý a ješt
málo vyvinutý. Sklizeň očekává se větší než lonu.
Stav ovsa jest znamenitý.
III. Dolní poříčíOhře a Středohoří
Chomutov. Ječmen stojí dosud velmi pěkně
a při dobrém počasí lze očekávati mnohem věts
výnos než loni.
Žatec. Ozmy musily býti částečně zsorány
a byly z části jarní pšenici a ječmenem nahra
ženy. V pšenici očekávati lze dobrou a v ječ
menu o 25 proc. větší sklizeň než loni. Stav
ovsa jest tak přiznivý, jakým již po léta nebyl
IV. Horní poříčí Ohře a Tepelske
pohofí.
Rybáře. Ječmen a oves stojí krásně, nie
méně utrpěly spatným počasím z části také.
V. Hornatina v pořtčí Berounk
a Podbrdsko.
Dobřiš. Očekává se sklizeň všeobecně velm
dobrá co do jakosti i mnozství.
Breznice. Úroda bude celkem dobrá, u jar-
ního obilí a zejmena u ječmene až velmi dobrá
Ječmeny v lepších půdách částečné lehly, bude
tudiž zadiny více než loni. Výsev ječmene jes
značně většl. Sena jetelového i lučního jes
o 55 proc. méně než loni, za to jsou otavy
mnohoslibné.
e
Únbost. Ječmene silo se letos así o 50 pro
více než loni. Stav jeho je velmi dobrý
Beroun. Ječmenem osato jest asi 2500 h
a očekává se 15 q na 1 ha.
le voe
VI. Plzeňská pán ev.
Štěnovice. Stav veškerého obili jest velmi
dobrý, jakost ječmenů, jež vesměs polehly, bude
podřizenější.
VII. Pánev budějovická a česká
rybničná rovina.
Budějovice. Osení stojí vesměs pěkně. Ose
ječmene jest větší než loni a lze očekávat
dobrý výnos. Část ječmene sice leží, lečo
nějaké škodě tím povstalé nelze dosud mluviti.
Horažďovice. Ječmenem osetá plocha je
letos větší než loni a nebude li živelních pohrom,
tedy bude letošní sklizeň ječmene loňskou
o 15 proc. převyšovati.
sa
Třeboň. Stav obilí je dobrý. Ječmen pě
stuje se v okoli Veselí n. Luž. a ač posledním
dešti utrpěl a není nejlepší, bude sklizeň, jak
se zdá, přece dobrá. Jakost bude však dalek
za loňskou.
Nové Hrady. V soudním okresu oseto jes
2491 ha žitem, 151 ha ječmenem a 2264 ba
ovsem. Slav těchto plodin je dosud příznivý.
Výnos obnášeti bude pravděpodobně po hektaru
a žita a ovsa 15 q a u ječmene 14 q při uspo-
kojivé jakosti.
Volyň. Stav ječmene jest více než uspoko
jivý. Budeli počasí příznivo, tedy se očekává
dobrá sklizeň i jakost zrna. Osev jest větší net
loni. Až na krmivo, jehož zásoby jsou vyče
pány, bude rok dobrý.
VIII. Českomoravská vysočina.
Dolní Kralovice. Jakost obilí je dobrá. Senu
a jetele utrpěly etálýma desti, otavy však sli
bují výnos. Úroda rovná se krajské, ano
celku ji ještě předči.
Polná. Ječmene je dosti zaseto a sklizer
slibuje býti pro připad pěkného počasí vydatná.
Letos dá se zde 40 až 45 vagonů ječmene na-
koupiti,
Ném. Brod. Stav ječmene jest, pokud s
tu pěstuje, velice slibný.
#20
alto_textblock
#20
as a
#21
alto_textblock
#21
IX. Horská krajina Sudet.
Frýdland. Žito a oves stojí velmi pěkně
slibují vydatnou žeň. Pšenice a ječmen pěstují
se pouze ojediněle. Sklizeň přenin byla pro-
střední, za to budou otavy pěkné. Řepa a ze-
máky slibují to nejlepší.
Vrchlabí. Osení prospívá skvěle. Ječmen
pěstuje se však jen nepatrně množství.
X Horská krajina šumavská.
Eisenstein. Pěstuje se pouze žito a oves
to jen v míře pro potřabu kraje neďostatečné
Vimperk. Slav osení uspokojuje, zvláště
žita a ovsa. Ječmen pěstuje se jen ojedinělea
potřeba musí býti kryta v kraji volyňském
vlachobřezském.
se
#22
alto_textblock
#22
Difuse ve světle dějin.
Napsal Josef Podhora, techn. adjunkt v Ouvalech
Sledujeme-li dnešní dilusí na závratném jeí
pochodu dokonalosti jako jednu z nejdůležitějších
stanic v cukrovaru, které stejně jako Jelínkově satu-
raci děkuje průmysl cukrovarnický za svůj rozmac
na celé zeměkouli, dlužno vzpomenouti, kolik de
setileti odehrávalo se ponenáhlu ono zdokonalován
výroby od maličkých původních začátků až na dneš-
ní den, jak pokračovaly všechny ty důmyslné fech.
nické vymoženosti na difusní baterii. Jako v úžasu
ze všeho toho, co lidský mozek v překotném zaní
cení na dráze ku přodu vymyslil a ruce vykonaly
zapomíráme na velikou řadu průkopníků i horli
vých pracevníků na poli tomto, kteří žulových kvá
drů pracně nanesše do základů velikolepé stavby
stali se tak jejími zakladateli.
Můžeme tedy hned vypravovati cukrovarnickou
pohádku, která se odelirála před 80 lety. Byl jed-
nou jeden Charles de Dombasle. Ano, on první, jak
dějiny zaznamenaly, dal podnět k tomu, že se začalo
s vyluhováním řepových koláčků, když před tím roku
1832 objasnil v „Premiér Bulletin du procédé de ma-
cdration“, že:
1. jistou teplotou ruší se živok v řepě:
2. umrtvují se buňky, jež obsahují cukr,
3. že můžeme vyloužiti vodou všechny rozpust
né součástky a při tom získáme cukr.
Ačkoli tento objev, v tehdejších dobách revoluč
nt, způsořil veliké překvapení v cukrovarnictví, kde
se všude pracovalo lisy podivných soustav, přece
pro první čas žádný z cukrovarníků nechtěl bou-
rati zastaralé základy své výrobní stavby. Teprve
Beaujen postavil roku 1833 první vyluhovací pří
stroje a theorii Dombaslovu uvedl v život
Než přístroji Beaujeovými získalo se méně cu
kru nežli lisy, kterými vytěžilo se tenkráte 70
šťávy ze fepy.
A tu vidíme Dombasla, jak praktickým svým
způsobem pomohl theorii ku praktickému provedení
Uveřejniv „Instruction sur la fabrikation de bei-
teraves par la procédě de la macération“, vylozil
jak se koláčky řepové s dobrým prospěchem dají do
bře vyluhovati tak, že dosáhneme lepších výsledků
než se do té doby docililo lisy. Tak postavil v Ro
villu ve Francii r. 1834 vyluhovací baterii, jež se
stávala ze šesti dřověných kádí; každá měla obsal
3 bektolitrů. Umytá řepa řezala se na koláčky 1/4 cm
silné, které přímo ze řezačky padaly do první kádě
v ktoré byla voda, jež přiváděla se až do varu parní
hadem, umístěným pod dvojitým dírkovaným dnem
Po půl hodině se přelévala ručně šťáva z jedné kádo
do druhé tím způsobem, že na dně umístěný ko-
hout se otevlel a vytékající štáva jímala se do ná-
doby a obsah její vlil se do kádě. Brzy na to vy
ráběly se kádě až o 6 hektol. obsahu, s tím však roz
dílem, že jen první a šestá káď měly hady; kád
byly umístěny tak, že štáva vlastním spádem pře
tékala do nasledující, níže položené.
Bádavému duchu Charlesa Dombasla také ne
ušlo, že štáva, získaná jeho macerací, byla mnohen
čistší, lépe se zpracovala v lučavkách a poskytla me-
ně zbarvených výrobků, nežli se získalo ze šťáv,zí
skaných ze řepově kaše v lisech. Tyto výslodky ma-
cerace Dombaslovy byly všeobecně známy a ne-
bylo tedy pranic podivno, že se ujaly nejen v
Francii a v Německu, nýbrž také na Moravě a
Čechách, zejména v několika cukrovarech kolem
Prahy. V — —
Pokud z přístupných dějepisných cukrovar-
nických pramenů jest známo, byla macerace Dem-
baslova zavedena roku 1835 v Blanisku na Moravě
Tebdejší spolumajitel cukrovaru dr. Reichenbach,
těch doběch na slevo vzatý odborník, vyluhoval říz-
ky mezi 2 rekonečnými motouzovými, sítovými pa-
sy, 3 širokými, ručním pohybem hnanými, ktere
byly jaženy po válečkách v dřevěných žlabechí, kane
e ž oend
se vřelá voda příváděla,
Por ěvadz toto zařízení mnoho místa vyžadovalo
a jim méně řepy se zpracovalo, přišla maceraee
Dombaslova do Blanska jako na zavolání. Pokudse
týče výroby cukru, nebyli v Blansku s touto mace-
rací spokojeni. Proto dr. Reichenbach sám sestro,it
zvláštní přístroj k vyluhování řepových řízků a na-
zval jej edulcatorem; přístrojek byl v podstatů jen
zlepšený způsob Dombaslův. Přistroj tento, na teh
dejší dobu důmyslně sestavený, zasluhuje naší p
zornosti. Sestával ze dvoudílného válce, 1.6 m dlou
hého a 0.7 m širokého, jehož spodní část, opatřena
dvojitým pláštěm, spočívala přímo na ohni; později
vytápěla se parou. Válec byl rozdělen přihrádkam
na 10 oddělení a v nich byla voda, která se při
váděla do varu.
Pak se nechaly padati řízky přímo ze řezačky
do prvního oddělení, kde pobyvše půl minuty v
vařící vodě, nabraly se lopatkami, zvlášť k tomu
důmyslně sestrojenými a naklínovanými na pohybli-
vém hřídeli, jenž ruční klikou nebo strojem v čin
nost se uváděl a přenášely se tak z jednoho oddě-
lení do druhého, až se dostaly do desátého oddělení
odkud úplně vyslazené padaly do řízkového žlabu
pak se dále dopravovaly vozíky na místo určeně.
Do posledního, desátého oddělení neustále při-
tékala čerstvá studená voda a odtud malým spáden
a výřezy na protilehlé straně z jednoho oddělen
do druhého proti řízkům protékala; z prvního oddě-
lení odlékala šťáva, která prý měla hutnotu původn
šťávy v řepě, přímo do lučáků
Tímto zlepšeným eduleatorem Roichenbachiový
zpracovalo se v Dlansku za hodinu 50 ke řepy, D
#23
alto_textblock
#23
záznamů dra. ReiehenEacha získalo se takto 8
cukru ze lepy, kdežto lisy získalo se jenom 5
cukru z řepové kaše. Poněvadž pro veliké množství
řepy, jaké se musilo denně v Blansku zpracovati.
edulcalory by nebyly stačily, prácovalo se zárovej
také lisy, takže se jimi denně zpracovalo 1500 cel-
ních centů a 1000 centů celních edulcatory.
Jak se způsob dra. Reichenhacha rozšířil, ne
mohl jsem z pramenů dějepisných stanoviti. Zdá s
však, že musil býti rozšířen a znám daleko za hra-
nicemi; tomu nasvědčuje „macerátor“, jejž neznámy
vynálezce postavil v United Kingdom Bectroot Su-
gar Association in Thames Bank v Londýně roku
1836. Tento přístroj nebyl nic jiného, než zdoko-
nalený edulcator Reichenhachův. Byl to hranol v
podobě podkovy, v jehož ramenech pohybovalyse
lísky, zavěšené na řetězích, které spočívaly na dvou
kotoučích, uklínovaných na hřídeli, který so klíkou
ručně pohyboval.
Na vodorovné lísky padaly přímo z řezačk
řízky 1" silné. Macerátor naplnil se vodou z ná
drzky výše stojící a parou, která se se dvou stra
rouramí do macerátoru přiváděla, voda se zahiřák
až k varu. Fak se klikou zvolna točilo, aby za 4 mi
nuty vždycky 1 líska s vylouženými řízky přišla
na povrch. V tom okamžiku připustilo se vždyckys
galonů = 36.3 litru vody a tolik šťávy vždyeky
také hoření rourou do lučáků se odvedlo. Tímto pří
strojem zpracovalo se denně 1145 metr. centů řepy
a vyrobilo se 7% eukru z řepy.
Zmíněný cukrovar zanikl roku 1837 čplně, když
parlament anglický uvalil na vyrobený řepový cukr
tuzemský takové clo, jako na cukr koloniální.
Popsaný macerátor zasluhuje naší pozornosti
již proto, že asi za 50 let objevil se opět, ovšem
jiném, dokanalejším rouchu; jako nepřotržitý dílu
sér, klerý byl vynálezci palentován.
Když Schotzenbach roku 1837 oblažil cukrovar
nický svět macerací sušených řízků, jež proto na-
zvána suchou macerací, která měla své veliké od
půnce i zastance, nalezla zelená macerace Domha-
slova také většího zdokonalení i rozšířcní tím, žes
začalo při jejím zařizování používati železných ná
dob maceračních. V tomto novém a zdokonaleněn
vydání odhodlal se Florentin Robert zavésti zelenou
maceraci Domlaslovu do svého cukrovaru v Židlo
chovicích na Moravě r. 1847. Poněvadz cukrovar ten
to honosil se velikým množsívím řepy, byly tan
postaveny také lisy, které pomáhaly závidění hodné
množství řepy zpracovati. A jedině té okolnosti,z
mohty se podniknouti srovnavací pokusy mezi vý
sledky, dosaženými prací zelenou macerací Domba
slovcu, mezi praci s lisy různých soustav a mez
suchou macerací Schützenbachovou, musíme děko
vati, že skvělým tehdá výsledkům se zelenou mace-
nací, jež zatlačily nečistou práci na lisech a suchou
maceraci Schítzenbachovu do pozadí, věnoval by-
strý majitel cukrovaru velikou pozornost a peněžilou
od s
podporu.
sn
Fředstavme si tehdejší tak zv. macerační m
thodu židlochovickou po nákladných, dlouhaletých
pokusech Pobertových v činnosti: vypraná řepa do
pravovala se do řezaček, kde zvláštními noži úhlo
vými rozřezávala se na jemné hranolky různé dál
ky, které se vkládaly do maceračních nádob počten
16, jež tvořily baterie macerační.
Tato baterie nelišila se tvarem valně od nyněj-
ších difusérů, leda větším kubickým obsahem
menším množstvím rourovodů i zámyček. Také měl
každá nádoba již vzdušný kohoutek. Potrubí této b-
terie sestár alo ze dvou vodních rourovodů a to pro
studenou a teplou vodu a pro přestupní roury ze
spodu jednoho difuséru k následujícímu, aby štáve
z jedne nádoby do druhé se přetlačovala a aby pak
přestupovala z odváděcího šťavného potrubí přím
do lučáků. Hořejším průlezem se macerační nádoh
plnily čerstvými fizky a postranním průlezem spon
ním se vyloužené řízky vyhazovaly. Protože se vy-
luhovalo při vysoké teplotě, měla každá maceračn
nádoba parního hada pod dvojitým dírkovaným dnem
Když byla baterie v chodu, bylo 8 maceratorů řízky
naplněno. V osmém byly již řízky skoro vyloužene
a proto pustila se na ně teplá voda; slabá šťáv
z osmého přepustila se na sedmý, kde zhoustla, pal
přestoupila na šestý, odtud na pátý, až konečně př
šla na první, kde byly čerstvé řízky.
Prostoupivši celý obsah řízků v maceratoru, vy-
kazovala skoro houšíku surové štávy v řepě a od
tékala přímo do lučáků. Když se odtáhlo tolík šťáv
do lučáku, co asi činil kubický obsah jednoho ma
ceratoru, zavřela se zámyčka a slabší šťáva pustil
se na ráslodující macerator, čersivými řízky napl
něný. Pakise pustila voda na sedmý maceralor, kler
se stal osmým. Voda se na osmém zavřela a z ma
ceratoru se řízky jednoduše vyházely. n
Teplota ve všech maceratorech udržovala se n
80879 C, tak že šťáva, která odháněla na lu-
čáky, měla o 1% až 2% menší sacharisaci než
původní šláva, v řepě obsažená. Řízky byly vylou-
ženy skoro na nulu, takže všechen cukr ze Iepy s
skoro vyloužil. Vyloužených řízků získalo se 56
váhy řepy. Každou hodinu se udělal jenom 1 difu-
seur a za 21 hodin se zvracovalo v Židlochovicíeh
zelenou macerací 1000 celních centů řepy. Tak pra-
covalo se u Roberta ještě hodně dlouho, když sy
jeho Julius Robert vrátil se ze studií od Chevreula
z Conservatoire des Arts et mětiers v Paříži do do-
mu ofcovslého v Židlochovicích. V roce 18.48, maj
věku 22 let, nastoupil praktickou dráhu v závodec
svého otce v Židlochovicích a zúčastnil se prová-
dění rozmanitých pokusů technolozických. i hospo
dářských. no su v
1i votau
Po důkladných. předběžných studiích o úkazee
endosmosy a exosmosy v buňkách rostlinných jal s
přiváděti k užitku zákony difuse v (ěžení šťávy
řepové.
Roku 1864 sestavil si na zkoušku první bateri
difusní na soustavně vyluhování řizků řepových.
které vyráběl na pozměněné ředa čce soustavy Cham
panois, původně na řezání krmiva sestrojené.
V kampani 18651866 pracoval již hez závady
novým způsobem (čžení štávy, jenž zaveden r. 186
ve 27 cukrovarech. Dobře se osvědčiv, stal se epo
chálním vynálezem, na celém světě rozšířeným.
A celá řada znamenitých a vynikajírích cukro-
varníká českých vtiskla pečeť dokonnlesti onomu
dlu, jemuž Dombasle, Deaujen. Martin, Demesma
#24
alto_textblock
#24
a Pellefan pomohli na svěí a kferě geniální Julíu
Robert uvedl v život.
Jen tetmo nastínil jsem tento úvoď k dějinám
difuse.
(Článek tento byl sepsán za tím účelem, abiy jím
orospěno bylo Technickému museu, nedávno zalo-
ženému. — Red.)
#25
alto_textblock
#25
Z tzhů peněžních. 30. července. Praha. Prů-
běh dnešní bursy byl klidný a sjadnány závěr ky akcil
České hanky Union za K 246 —, dále jevil se čílý
zájem a poplávka po akcifch České »polečnosti pr
průmysl cukersí, ktaré v důsledku dobré bilance na
loňskou kampaň placeny za K 201.—; akcie Podol-
ské cemenfárny polevily o 3 K. any znamenány pouz
K 195.—, jinak podáváno za akcie. České průmy-
slové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky
K 402 —, Pražské úvěrníbanky K 629.—., »Merkurne,
směnárenské akciové společ. K 614.—, Zajisťovací
banky K 200.—, Živnostenské banky korun 244.50
(— 25 hal.), Akciové továrny na vyrábění umě-
ých hnojiv a lučebnin v Kolíně korun 390.—
Nolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, Če-
ské společnosti pro průmysl cukerní K 201.—, pivo-
varn v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daň-
kovy K 413.—, Škodových závodů K 276 L. První
české akciové továrny orient, cukrovinek K 225.—
Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—
#26
alto_textblock
#26
peníze.
Vídeň Ačkoliv pařížslá a londýnská burs
uřes zprávy ze Španělska uzavřely v přiznivé ná ladě
a z novoyorkské bursy se oznamovaly nové zprávy
o hansse, byla na dnešní ranní burse tatáž chat
nálada, jako v posledních dnech. Obchod byl ve více
oborech minimální a pod tlakem klidu klesaly také
poněkud kursy Pouze ve šraňku byl malý zájem pro
jednotlivé papíry. Zvlaště byly hledány uhelné a č-
ských cukrovarů Na polední burse klidný obchod se
nezměnil, ačkoliv také z Berilna došly zprávy o pří-
znivé náladě Vedoucí papíry kulisní zůstaly nezmě-
něny. Poněkud živější byl obchod ve šraňku, kd
čilejším obchodem stonoly akcie simeringské, tre-
bovljské uhelné a české cukerní společnosti. Rentr
klidné, valuty se udržely na včerejší výši. Soukromý
diskont opětně lehce zvýšen. Na eskomptním trhu
penize ve výší 31/ 14
Obyvalelstvo Besny a Hercegoviny. Koncem roku
1906 ohnašel počst ohyvatelstva Bosny a Hercrgo-
viny 1,770.353 osob; dle vyznání bylo mohamedan
395.25, orthodoxnícl Srbů 768.00 4, katolíků 391.269,
israelitů 10.751, jinověrců 5204. V roce 1907 naro-
dilo se 78.642 osob, zemřelo 46.955, takže populac
vzrostla o 31 687 osob čili 17.9 promille; z toho
připadá na mohamedány 12.06 promille, na Srby
19 33, kstolíky 23.28, israelity 23.44, jinověrce 58 03.
Koncem r. 1907 bylo tedy v obou zemích 1.802.040
obyvatelů V tomto roce vystěhovalo se 983 osob
7 2 vystěhovalců byto mohamedánů, z mehž 764 se
vystěhovalo do Turecka; 174 bylo orthodoxních
Srbů, z nichž 140 se vystěhovalo do Srbska. Do
Amstiky vystěhovalo se pouze 65 osob oproti 158
před rokem. S povolením vystěhovalo se 864 osob,
z nichž bylo 139 samotných a 137 hlav rodiny;
z těchto většina (131) byla povoláním zemědělci.
Z 22 okresů (z 54 celkového počtu) nevystěhoval s
nikdo; nejvíce vystěhovaleů připadá na okresy
Gacko, Foča, Bilek a Nevesinje. Do země se z ci-
ziny vlálilo 174 osob. Zajímavé je srovnání úřad-
nictva dle konfese a národnosti s obyvatelstvem.
Z 9533 státních úřadníků i s důstojníky a s četni-
etvem byto 61.5690 římských katollků, 29 929% ortho-
doxních Srbů, 8 63% mohamedánů, 2.31 v% židů,
2 86u řeckých katolíků, 1.71% evangaliků a 1 ben
sonfase. Dle národností bylo 1165 (12 22 o) Němcn,
311 (3.26%) Maďarů, 1073 (11 25%) Čechů 8009
(32 9n) »bosenské« národnosti, 314 (3 619/%) Srbu,
2368 (24 84e) Chorvatů, 382 (4.01%) Slovinců, 472
(4 95%) Poláků; o zbytek se dělí Italové, Rumuni,
Stovác, Francouzi (1), Albánci (1) a Peršané (1). —
O vzdělanostních poměrech obyvatelstva lze souditi
dle počtu škol V roce 19u7 bylo v Bosně a Herce-
govině 379 elementárních škol, v 290 obcích škol-
ních se 1761 přiškolenými obcemi; z nich bylo 259
všeobecných, 109 konfesionálních a 11 soukromých.
Jedna elementární škola připadata na 137.76 km? a
na 4138 obyvatel (dle včitání z r. 1895). Elementární
školy navštěvova o jen 14.83% děti škulní náv števy
schopných Vedle toho konány byly v roce 1907—8
celkem 103 kursy pro anaifabety; navštěvovány
byly 2600 žáky. Náklad na elementární škuly ob-
nášel ve školním roce 1906—7 1,623.506 K, z čehož
uhražoval erár 823.482 K, politické obce 549.705 K.
náboženské obce 215.668 K. O vyšší vzdělání po-
staráno je v nižším stupni zřizováním rozšířených
obecných škol (B od r. 1908—9), dále 9 obcbodnimi
školami, 2 řemeslnickými školami, živnostensk ými
kursy, 3 stätními a 7 konfesionálními vyššími div-
čimi školami, 3 učitelskými ústavy. 3 gymnasii, a
reálkam, technickou střední školou v Sarajevěa
několika speciálními ústavy, jako jsou kněžské se-
mináře, vojenský pensionát v Šarajevě a p. O pěči
o zdravotní poměry obyvatelstva svědčí tato číslat
Roku 1907 působilo v Bosně a Hercegovině 137
lékarů (mezi nimi 6 lékařek); počet lékánen čin l
44, pomocnic ku porodu bylo 10 4. V celém územl
existovalo 14 obecaích, 9 okresních a 1 zemská
všeobecná nemocnice s pozorovací stanici pro chora-
mystné; v těchto ústavech bylo ošetřováno 16.893
a ambulantně léčeno 98.669 osob; vedle toho v 50
ambulatoriích byo ošetřeno 83.438 osob. Ze zem-
ských prostředků bylo na náklady léčební vydáno
327.427 K 11 h.
Ceny mosazných rour v Německu. Základní ceny
nenýtovaných mosazných rour byly v červou o 5
marek snížené byty nyni o 3 matky zvýšeny, takže
zakladní cena jejich je stejná jako přod červnem
138 mk.
Na liverpoclskou aukci vlny bylo včera dodáne
1400 balíků viny chilské, spanělské a matocké. Pr-
dalo se 1750 balíků o 1/4 at o 1/2 penny za libru
dráže než v květnu. Cnilská vina byla o 1/4 až o
penny lacinější než tehdy
Valná bromada I. českého spolku pro zvelebu
věelalství, zahradnictví a chovu huspudásského zvi-
testva v Chrvdimr koná se v neděli 1. srana o2
hod. odpol. v Zumbetau, v hostinci p. Aloisa Chms-
HIčka.
Kočovné kursy hospodyňské. Sekce pro
dívěí školství pří Jednotě Kome nsk ého
spolku pro reformu školství v Praze, rokovala v po-
slední schůzi své před prázdninami o potřebě ko-
čovných kursů hospodyňských pro dívký
venkovské i městské, kde by se díc kám škole o-
rostlým dostalu theoretických i praktických odbor-
ných vědomostí, jakých řádná správa domácnost
i rolnických hospodářství nejuutněji vyžaduje. Po-
dohné kursy pro divky všech stavů konají se s úspě-
chem v Dánsku, Švýcarsku a j. a těší se vejké ná-
vštěvě i oblibě. Loni něiněn pokus takový i českým
odborem rady zemedělské na Moravě. Sekce pro divč
školství obrátila se proto se žádostí k zemskému vý-
boru a k zemědělské radé pro království české, aby
podobné kursy zřízeny byly v království českém,
to nejen po venkově, ale i v městech, jsouc toho pře-
svědčení, že dívky městské mohou zřízením jich
stejně mncho získati, neboť mají mnohdy mnohem
méně přiležitosti naučiti se správnému řízení domác-
nosti, než divky venkovské, Uskutečnění kursů těch
závisí zvláště na okolnosti, povolí li zemský výbor
rada zemědětska potřebné subvence.
Statistika vllavské a labské dopravy byla práv
vydána odborem pro stavby vodní e. k. místodrzhtel-
ství v král. českém. Dle výkazů jeho činila loní celá
doprava vitavská v tuzemsku směrem proli vod
35.134 tun (v roce 1907 činila 64.280 tim), po vodě
522.510 (579.380) tun, celkem 507.644 (643.000) tun.
Přes hranice směrem proti vodě činila 21.946 (un
(15.218 lun), po vodě 25.138 (29,018) tun, úhrnen
nete