ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 d60ef720-8d74-11dc-a1bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
r r o
#2 alto_textblock #2
Národní hospodář.a
#3 alto_textblock #3
Zenaědělstvi
#4 alto_textblock #4
Obohod
#5 alto_textblock #5
Prcmysl Příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne 31. července 1909.
#6 alto_textblock #6
Finančnictví
#7 alto_textblock #7
Telegrafické zprávy. Česká báňská společnost Hikviduje. Z Vídně, 30. července. (K. k.) V dnešní schůzi správní rady České báňské společnosti byla ustanovena účetní uzávěrka za obchodní rok 1908/09. Uzávěrka vykazuje čistý zisk 1,584.454 K. Bylo usneseno navrhnouti, aby vyplácena byla 11procentní dividenda na akcii, což činí 44 K, a aby výplata byla ihned zahá- jena. Zároveň bylo usneseno navrhnouti valné hromadě likvidaci společ- nosti. z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) Praž- ská železářská společnost opatří si kapitál na úhradu priorit České báňské společnosti a huti Rudolfovy emisí nových akcií, jichž bude emi- tovati asi více, než kolik by jich potřebovala na slosování priorit České báňské společnosti, aby částečné neb úplně refundovala výdaj, učiněný svého času koupí akcií Alpinské báňské společ- nosti. Nové pražské železářské akcie budou na- bídnuty starým akcionářům. Vykázaný menší zisk České báňské společ- nosti není následek slabého odbytu, nýbrž ne- příznivých cen. Ceny sníženy byly, jak ve vál- covaném zboží, tak zejména v jemném plechu, čímž čistý zisk přirozeně se zmenšil. Zisk stažením starých bankovek. Z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) Rakou skouherská banka získala stažením starých de- setizlatových bankovek 2.6 mil. Ke konci měsíce jeví se silnější potřeba a větší upotřebení ne- zdaněných reserv. o Dividenda Pražské železářské společnosti. Z Vídně, 30. července. („N. F. P.“) U při ležitosti poslední čtvrtletní bilance Pražské žele zářské společnosti bylo sděleno, že letošní divi denda bude asi 150 až 160 K. Dle dosavadních obchodních výsledků souditi, že bude činiti 160 K. Lloydovy plavby. sr Z Terstu, 30. července. (K. k.) Dne 28. t. m. vyplul parník „India“ ze Santosu do Ria de Janeiro, 29. t. m. „Tirol“ z Alexandrie do Terstu, „Moravia“ z Bahie do Ria de Janeiro a „Sílesia“ přibyl ze Šanchaje do Yokohamy. .
#8 alto_textblock #8
s
#9 alto_textblock #9
st Z Pešti, 30 července (Zvi. telegr. » Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 62 000 q o 5 až 10 h levněji. Platila za 50 kg: pšeni ce tisská 80 kg K 14 90, 79 kg K 14 821. pešťská 80 kg K 14..90, 78 kg K 14.824. 77 5 K 14.25 žlutá, pančevská 77 5 kg K 14 45, hotňácká 80 kg K 14.35, banátská 80 k K 14 821. 79 5 kg K 14 70, 78 kg K 14 50. stolno-hělehradská 77 kg K 14 85, erěmská 80 kg K 14.80, bačská 78 kg K 14 85, 77 k K 14 35, podunajská 76 5 kg K 14.—, srbská 79 kg K 14.20, 78 kg K 14— k 20. srpnu, 76 kg K 1370, 75 kg K 13.25, rumunská 82 kg K 1470 snětivá, 81 kg K 14.55, 78 k K 1415; žito K 9 65 až 9.75; ječm en K 7.60 až 7.75; oves K 8 20 až 8.40; ku- kuřice K 785; řepka K 12 70 až 12.80. Terminový obchod byl mdlý na prodeje místní spekulace. K večeru znamenala: páenice na říjen K 13 60, na duben 1910 K 13 84; žito na říjen K 985; oves na říjen K 7 54; ku ku- řca na srpen K 7 79, na květen K 7 04, řepka na srpen K 14. —. Plodinový trh byl bez odbytua změny. Počasí pěkné. a
#10 alto_textblock #10
n n š be ýne ano l o
#11 alto_textblock #11
sotne
#12 alto_textblock #12
2 o
#13 alto_textblock #13
Amerleké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Vorku, 30 července. (Pěněžní burse.) Závěrečué smýšlení peněžní buray pevně. Obrat kkcíí 1.60 o0o (600 e00,, ceeho Uplon Paeite 2011/2 (1997/ % sele 186.0 861. v ož se sjeo Baltimore aud Ohlo 119/ hl. (122.—). třkr 30. července 29. červene Rlo fatr čls. 7. . . . . 7.50 7.50. na červenee . . . . . —.— 6.75 na zárí . . . . . . . 5.75 5.65 eCukr.ate ecěmdllee 30. červenice 29. červene Cukr Palr Muse.) . . Tuky známka Wíleox . 73 11.70 Pšenice. el Z Nového Yorku, 30. července. (Obilnt bursa. Bmýšlení obilní bursy chabé. s0. července 29. červene pohetová nová skllzeň . . 114 75 116.50 na červene« nová skllzeň 140- na září nová sllizeň 111.75 113.— Kukuři ee. (Adi)V—30 čerrence 29. červen n 80.— na červenec . . . . . . 80.— 75.— na inee . . . . . . 65 50 66.— i Petrolej ne noreno i 30. července 29. červene rafinovaný, kesonový . 10.65 10 65 rafinoraný Staudard White 8.25 8.25 Kovy. V A do mn ot 30. července 29. července Měd. . . . . 13.25 13.0 1.313.0 Čin Železo čís. 2. 16.75 17.2016.75 17.20 Bavlna Z Nov. Yorku, 30. července (Barlnářska buras Bavlnevé lhůty obchodovány po úhradách baissfer vzpruženě, seslabily po realisacích a konéii, ustaleně. 30. července 29. července 28. če rven 12 7 pohotová . . . . 12.85 12.80 12.31 na sersenec . . . — 12.38 12.39 12. 32 na říjen . na prosiuee . . . 12.41 12.43 12.30 na březen . . . . 12.40 —.— 12 34 Zaverečné smýšlent stálé. Z Nov. Orleanu, 29. července. Na červenec —.- (2.33), na říjen 12.34 U2.3l noněnimz žol
#14 alto_textblock #14
on Káva.
#15 alto_textblock #15
naje
#16 alto_textblock #16
pee
#17 alto_textblock #17
Fach oděnžoa ati soe
#18 alto_textblock #18
Zprávy pivovarské o stavu osen v království českém.
#19 alto_textblock #19
Dne 28. t. m. uveřejnili jsme zprávu o stavu úrody v království českém, kterážto zpráva vydána českým odborem rady zemědělské na základě zpráv, jež mu poskytli delegáti če- ského odboru zemědělské rady. Jak známo, oce- ňují zprávy ty letošní úrodu po většině jako méně dobrou nebo prostřední, z menší části jako do- brou, místy dokonce špatnou; velmí dobrý atav je v referátech těch řídkou výjimkou. Že úsu- dek ten nesdilejí jiní posuzovatelé stavu úrody, je patrno ze zprávy, kterou 27. t. m. uveřejni »Ochraný svaz pivovarů v královatví českéme v časopise »Kvasu«. Jeho zpráva zní takto: I. Česká nížina. Kralupy. Celkový stav obílí jest velic pěkný a jest tudiž naděje na dobrou sklizen- Oseté plochy ječmenem jest více. Zrno jest dobře vyvinuté. Mělník. Ječmen slibuje při dobrém počas hojnou kvantitativní i dobrou kvafitativní sklizen Zrno jest dobře vyvinutá. Ovsa jest o 10az 12 proc. větší než loni. Pardubice. Přes to, že ječmeny ve značné míře leží, slibuje býti úroda velics pěkná, ovšem, bude-li počasí sklizní příznivo. Zbraslav. Polehlých ječmenů je dosti, i ta- kových poli, kde ječmen následkem chladna nebo sucha řádně nevymetal. V celku jest ale stav ječmene kvalilativně dobrý a v případě při znivého počasí lze očekávati asi 70 proc. zrna dobré jakosti. Nový Bydžov. Úroda stojí vesměs velmi pěkně. Ječmene je proli loňsku nejméně o 309 více zaseto. Asi čivrtina ječmenů leží, ale v zrnu jsou též pěkné. Vysoké. Mýto. Obilí stojí, ač dešti na čas polehlo, nyní dosti slušně. V ječmenu počítati lze na slabší zrno a prostřední sklizeň. Brandýs n. L. Sklizeň bude o dobrou čtv tinu věteí než loni, stav obilí jest lepší než střední a zrno bude plné a dobré jakosti. II. Jižní pohoří Sudet. Dvůr Králové. Ječmenem osetá plocha je asi tatáž jako v jiných letech. Výnos slibuje být slušný, avšak jakost bude slabá, jehikož ječme následkem stálých dešťů lehl. Klášter nad Jiz. Ječmene a ovsa jest leto více zaseto než loni. Ohě plodiny stojí velm pěkně a slibují hojnou sklizeň výborného zrna Turnov. Ječmen, jimž oseto jest o něen více půdy než loni, jest většinou polehlý a ješt málo vyvinutý. Sklizeň očekává se větší než lonu. Stav ovsa jest znamenitý. III. Dolní poříčíOhře a Středohoří Chomutov. Ječmen stojí dosud velmi pěkně a při dobrém počasí lze očekávati mnohem věts výnos než loni. Žatec. Ozmy musily býti částečně zsorány a byly z části jarní pšenici a ječmenem nahra ženy. V pšenici očekávati lze dobrou a v ječ menu o 25 proc. větší sklizeň než loni. Stav ovsa jest tak přiznivý, jakým již po léta nebyl IV. Horní poříčí Ohře a Tepelske pohofí. Rybáře. Ječmen a oves stojí krásně, nie méně utrpěly spatným počasím z části také. V. Hornatina v pořtčí Berounk a Podbrdsko. Dobřiš. Očekává se sklizeň všeobecně velm dobrá co do jakosti i mnozství. Breznice. Úroda bude celkem dobrá, u jar- ního obilí a zejmena u ječmene až velmi dobrá Ječmeny v lepších půdách částečné lehly, bude tudiž zadiny více než loni. Výsev ječmene jes značně většl. Sena jetelového i lučního jes o 55 proc. méně než loni, za to jsou otavy mnohoslibné. e Únbost. Ječmene silo se letos así o 50 pro více než loni. Stav jeho je velmi dobrý Beroun. Ječmenem osato jest asi 2500 h a očekává se 15 q na 1 ha. le voe VI. Plzeňská pán ev. Štěnovice. Stav veškerého obili jest velmi dobrý, jakost ječmenů, jež vesměs polehly, bude podřizenější. VII. Pánev budějovická a česká rybničná rovina. Budějovice. Osení stojí vesměs pěkně. Ose ječmene jest větší než loni a lze očekávat dobrý výnos. Část ječmene sice leží, lečo nějaké škodě tím povstalé nelze dosud mluviti. Horažďovice. Ječmenem osetá plocha je letos větší než loni a nebude li živelních pohrom, tedy bude letošní sklizeň ječmene loňskou o 15 proc. převyšovati. sa Třeboň. Stav obilí je dobrý. Ječmen pě stuje se v okoli Veselí n. Luž. a ač posledním dešti utrpěl a není nejlepší, bude sklizeň, jak se zdá, přece dobrá. Jakost bude však dalek za loňskou. Nové Hrady. V soudním okresu oseto jes 2491 ha žitem, 151 ha ječmenem a 2264 ba ovsem. Slav těchto plodin je dosud příznivý. Výnos obnášeti bude pravděpodobně po hektaru a žita a ovsa 15 q a u ječmene 14 q při uspo- kojivé jakosti. Volyň. Stav ječmene jest více než uspoko jivý. Budeli počasí příznivo, tedy se očekává dobrá sklizeň i jakost zrna. Osev jest větší net loni. Až na krmivo, jehož zásoby jsou vyče pány, bude rok dobrý. VIII. Českomoravská vysočina. Dolní Kralovice. Jakost obilí je dobrá. Senu a jetele utrpěly etálýma desti, otavy však sli bují výnos. Úroda rovná se krajské, ano celku ji ještě předči. Polná. Ječmene je dosti zaseto a sklizer slibuje býti pro připad pěkného počasí vydatná. Letos dá se zde 40 až 45 vagonů ječmene na- koupiti, Ném. Brod. Stav ječmene jest, pokud s tu pěstuje, velice slibný.
#20 alto_textblock #20
as a
#21 alto_textblock #21
IX. Horská krajina Sudet. Frýdland. Žito a oves stojí velmi pěkně slibují vydatnou žeň. Pšenice a ječmen pěstují se pouze ojediněle. Sklizeň přenin byla pro- střední, za to budou otavy pěkné. Řepa a ze- máky slibují to nejlepší. Vrchlabí. Osení prospívá skvěle. Ječmen pěstuje se však jen nepatrně množství. X Horská krajina šumavská. Eisenstein. Pěstuje se pouze žito a oves to jen v míře pro potřabu kraje neďostatečné Vimperk. Slav osení uspokojuje, zvláště žita a ovsa. Ječmen pěstuje se jen ojedinělea potřeba musí býti kryta v kraji volyňském vlachobřezském. se
#22 alto_textblock #22
Difuse ve světle dějin. Napsal Josef Podhora, techn. adjunkt v Ouvalech Sledujeme-li dnešní dilusí na závratném jeí pochodu dokonalosti jako jednu z nejdůležitějších stanic v cukrovaru, které stejně jako Jelínkově satu- raci děkuje průmysl cukrovarnický za svůj rozmac na celé zeměkouli, dlužno vzpomenouti, kolik de setileti odehrávalo se ponenáhlu ono zdokonalován výroby od maličkých původních začátků až na dneš- ní den, jak pokračovaly všechny ty důmyslné fech. nické vymoženosti na difusní baterii. Jako v úžasu ze všeho toho, co lidský mozek v překotném zaní cení na dráze ku přodu vymyslil a ruce vykonaly zapomíráme na velikou řadu průkopníků i horli vých pracevníků na poli tomto, kteří žulových kvá drů pracně nanesše do základů velikolepé stavby stali se tak jejími zakladateli. Můžeme tedy hned vypravovati cukrovarnickou pohádku, která se odelirála před 80 lety. Byl jed- nou jeden Charles de Dombasle. Ano, on první, jak dějiny zaznamenaly, dal podnět k tomu, že se začalo s vyluhováním řepových koláčků, když před tím roku 1832 objasnil v „Premiér Bulletin du procédé de ma- cdration“, že: 1. jistou teplotou ruší se živok v řepě: 2. umrtvují se buňky, jež obsahují cukr, 3. že můžeme vyloužiti vodou všechny rozpust né součástky a při tom získáme cukr. Ačkoli tento objev, v tehdejších dobách revoluč nt, způsořil veliké překvapení v cukrovarnictví, kde se všude pracovalo lisy podivných soustav, přece pro první čas žádný z cukrovarníků nechtěl bou- rati zastaralé základy své výrobní stavby. Teprve Beaujen postavil roku 1833 první vyluhovací pří stroje a theorii Dombaslovu uvedl v život Než přístroji Beaujeovými získalo se méně cu kru nežli lisy, kterými vytěžilo se tenkráte 70 šťávy ze fepy. A tu vidíme Dombasla, jak praktickým svým způsobem pomohl theorii ku praktickému provedení Uveřejniv „Instruction sur la fabrikation de bei- teraves par la procédě de la macération“, vylozil jak se koláčky řepové s dobrým prospěchem dají do bře vyluhovati tak, že dosáhneme lepších výsledků než se do té doby docililo lisy. Tak postavil v Ro villu ve Francii r. 1834 vyluhovací baterii, jež se stávala ze šesti dřověných kádí; každá měla obsal 3 bektolitrů. Umytá řepa řezala se na koláčky 1/4 cm silné, které přímo ze řezačky padaly do první kádě v ktoré byla voda, jež přiváděla se až do varu parní hadem, umístěným pod dvojitým dírkovaným dnem Po půl hodině se přelévala ručně šťáva z jedné kádo do druhé tím způsobem, že na dně umístěný ko- hout se otevlel a vytékající štáva jímala se do ná- doby a obsah její vlil se do kádě. Brzy na to vy ráběly se kádě až o 6 hektol. obsahu, s tím však roz dílem, že jen první a šestá káď měly hady; kád byly umístěny tak, že štáva vlastním spádem pře tékala do nasledující, níže položené. Bádavému duchu Charlesa Dombasla také ne ušlo, že štáva, získaná jeho macerací, byla mnohen čistší, lépe se zpracovala v lučavkách a poskytla me- ně zbarvených výrobků, nežli se získalo ze šťáv,zí skaných ze řepově kaše v lisech. Tyto výslodky ma- cerace Dombaslovy byly všeobecně známy a ne- bylo tedy pranic podivno, že se ujaly nejen v Francii a v Německu, nýbrž také na Moravě a Čechách, zejména v několika cukrovarech kolem Prahy. V — — Pokud z přístupných dějepisných cukrovar- nických pramenů jest známo, byla macerace Dem- baslova zavedena roku 1835 v Blanisku na Moravě Tebdejší spolumajitel cukrovaru dr. Reichenbach, těch doběch na slevo vzatý odborník, vyluhoval říz- ky mezi 2 rekonečnými motouzovými, sítovými pa- sy, 3 širokými, ručním pohybem hnanými, ktere byly jaženy po válečkách v dřevěných žlabechí, kane e ž oend se vřelá voda příváděla, Por ěvadz toto zařízení mnoho místa vyžadovalo a jim méně řepy se zpracovalo, přišla maceraee Dombaslova do Blanska jako na zavolání. Pokudse týče výroby cukru, nebyli v Blansku s touto mace- rací spokojeni. Proto dr. Reichenbach sám sestro,it zvláštní přístroj k vyluhování řepových řízků a na- zval jej edulcatorem; přístrojek byl v podstatů jen zlepšený způsob Dombaslův. Přistroj tento, na teh dejší dobu důmyslně sestavený, zasluhuje naší p zornosti. Sestával ze dvoudílného válce, 1.6 m dlou hého a 0.7 m širokého, jehož spodní část, opatřena dvojitým pláštěm, spočívala přímo na ohni; později vytápěla se parou. Válec byl rozdělen přihrádkam na 10 oddělení a v nich byla voda, která se při váděla do varu. Pak se nechaly padati řízky přímo ze řezačky do prvního oddělení, kde pobyvše půl minuty v vařící vodě, nabraly se lopatkami, zvlášť k tomu důmyslně sestrojenými a naklínovanými na pohybli- vém hřídeli, jenž ruční klikou nebo strojem v čin nost se uváděl a přenášely se tak z jednoho oddě- lení do druhého, až se dostaly do desátého oddělení odkud úplně vyslazené padaly do řízkového žlabu pak se dále dopravovaly vozíky na místo určeně. Do posledního, desátého oddělení neustále při- tékala čerstvá studená voda a odtud malým spáden a výřezy na protilehlé straně z jednoho oddělen do druhého proti řízkům protékala; z prvního oddě- lení odlékala šťáva, která prý měla hutnotu původn šťávy v řepě, přímo do lučáků Tímto zlepšeným eduleatorem Roichenbachiový zpracovalo se v Dlansku za hodinu 50 ke řepy, D
#23 alto_textblock #23
záznamů dra. ReiehenEacha získalo se takto 8 cukru ze lepy, kdežto lisy získalo se jenom 5 cukru z řepové kaše. Poněvadž pro veliké množství řepy, jaké se musilo denně v Blansku zpracovati. edulcalory by nebyly stačily, prácovalo se zárovej také lisy, takže se jimi denně zpracovalo 1500 cel- ních centů a 1000 centů celních edulcatory. Jak se způsob dra. Reichenhacha rozšířil, ne mohl jsem z pramenů dějepisných stanoviti. Zdá s však, že musil býti rozšířen a znám daleko za hra- nicemi; tomu nasvědčuje „macerátor“, jejž neznámy vynálezce postavil v United Kingdom Bectroot Su- gar Association in Thames Bank v Londýně roku 1836. Tento přístroj nebyl nic jiného, než zdoko- nalený edulcator Reichenhachův. Byl to hranol v podobě podkovy, v jehož ramenech pohybovalyse lísky, zavěšené na řetězích, které spočívaly na dvou kotoučích, uklínovaných na hřídeli, který so klíkou ručně pohyboval. Na vodorovné lísky padaly přímo z řezačk řízky 1" silné. Macerátor naplnil se vodou z ná drzky výše stojící a parou, která se se dvou stra rouramí do macerátoru přiváděla, voda se zahiřák až k varu. Fak se klikou zvolna točilo, aby za 4 mi nuty vždycky 1 líska s vylouženými řízky přišla na povrch. V tom okamžiku připustilo se vždyckys galonů = 36.3 litru vody a tolik šťávy vždyeky také hoření rourou do lučáků se odvedlo. Tímto pří strojem zpracovalo se denně 1145 metr. centů řepy a vyrobilo se 7% eukru z řepy. Zmíněný cukrovar zanikl roku 1837 čplně, když parlament anglický uvalil na vyrobený řepový cukr tuzemský takové clo, jako na cukr koloniální. Popsaný macerátor zasluhuje naší pozornosti již proto, že asi za 50 let objevil se opět, ovšem jiném, dokanalejším rouchu; jako nepřotržitý dílu sér, klerý byl vynálezci palentován. Když Schotzenbach roku 1837 oblažil cukrovar nický svět macerací sušených řízků, jež proto na- zvána suchou macerací, která měla své veliké od půnce i zastance, nalezla zelená macerace Domha- slova také většího zdokonalení i rozšířcní tím, žes začalo při jejím zařizování používati železných ná dob maceračních. V tomto novém a zdokonaleněn vydání odhodlal se Florentin Robert zavésti zelenou maceraci Domlaslovu do svého cukrovaru v Židlo chovicích na Moravě r. 1847. Poněvadz cukrovar ten to honosil se velikým množsívím řepy, byly tan postaveny také lisy, které pomáhaly závidění hodné množství řepy zpracovati. A jedině té okolnosti,z mohty se podniknouti srovnavací pokusy mezi vý sledky, dosaženými prací zelenou macerací Domba slovcu, mezi praci s lisy různých soustav a mez suchou macerací Schützenbachovou, musíme děko vati, že skvělým tehdá výsledkům se zelenou mace- nací, jež zatlačily nečistou práci na lisech a suchou maceraci Schítzenbachovu do pozadí, věnoval by- strý majitel cukrovaru velikou pozornost a peněžilou od s podporu. sn Fředstavme si tehdejší tak zv. macerační m thodu židlochovickou po nákladných, dlouhaletých pokusech Pobertových v činnosti: vypraná řepa do pravovala se do řezaček, kde zvláštními noži úhlo vými rozřezávala se na jemné hranolky různé dál ky, které se vkládaly do maceračních nádob počten 16, jež tvořily baterie macerační. Tato baterie nelišila se tvarem valně od nyněj- ších difusérů, leda větším kubickým obsahem menším množstvím rourovodů i zámyček. Také měl každá nádoba již vzdušný kohoutek. Potrubí této b- terie sestár alo ze dvou vodních rourovodů a to pro studenou a teplou vodu a pro přestupní roury ze spodu jednoho difuséru k následujícímu, aby štáve z jedne nádoby do druhé se přetlačovala a aby pak přestupovala z odváděcího šťavného potrubí přím do lučáků. Hořejším průlezem se macerační nádoh plnily čerstvými fizky a postranním průlezem spon ním se vyloužené řízky vyhazovaly. Protože se vy- luhovalo při vysoké teplotě, měla každá maceračn nádoba parního hada pod dvojitým dírkovaným dnem Když byla baterie v chodu, bylo 8 maceratorů řízky naplněno. V osmém byly již řízky skoro vyloužene a proto pustila se na ně teplá voda; slabá šťáv z osmého přepustila se na sedmý, kde zhoustla, pal přestoupila na šestý, odtud na pátý, až konečně př šla na první, kde byly čerstvé řízky. Prostoupivši celý obsah řízků v maceratoru, vy- kazovala skoro houšíku surové štávy v řepě a od tékala přímo do lučáků. Když se odtáhlo tolík šťáv do lučáku, co asi činil kubický obsah jednoho ma ceratoru, zavřela se zámyčka a slabší šťáva pustil se na ráslodující macerator, čersivými řízky napl něný. Pakise pustila voda na sedmý maceralor, kler se stal osmým. Voda se na osmém zavřela a z ma ceratoru se řízky jednoduše vyházely. n Teplota ve všech maceratorech udržovala se n 80879 C, tak že šťáva, která odháněla na lu- čáky, měla o 1% až 2% menší sacharisaci než původní šláva, v řepě obsažená. Řízky byly vylou- ženy skoro na nulu, takže všechen cukr ze Iepy s skoro vyloužil. Vyloužených řízků získalo se 56 váhy řepy. Každou hodinu se udělal jenom 1 difu- seur a za 21 hodin se zvracovalo v Židlochovicíeh zelenou macerací 1000 celních centů řepy. Tak pra- covalo se u Roberta ještě hodně dlouho, když sy jeho Julius Robert vrátil se ze studií od Chevreula z Conservatoire des Arts et mětiers v Paříži do do- mu ofcovslého v Židlochovicích. V roce 18.48, maj věku 22 let, nastoupil praktickou dráhu v závodec svého otce v Židlochovicích a zúčastnil se prová- dění rozmanitých pokusů technolozických. i hospo dářských. no su v 1i votau Po důkladných. předběžných studiích o úkazee endosmosy a exosmosy v buňkách rostlinných jal s přiváděti k užitku zákony difuse v (ěžení šťávy řepové. Roku 1864 sestavil si na zkoušku první bateri difusní na soustavně vyluhování řizků řepových. které vyráběl na pozměněné ředa čce soustavy Cham panois, původně na řezání krmiva sestrojené. V kampani 18651866 pracoval již hez závady novým způsobem (čžení štávy, jenž zaveden r. 186 ve 27 cukrovarech. Dobře se osvědčiv, stal se epo chálním vynálezem, na celém světě rozšířeným. A celá řada znamenitých a vynikajírích cukro- varníká českých vtiskla pečeť dokonnlesti onomu dlu, jemuž Dombasle, Deaujen. Martin, Demesma
#24 alto_textblock #24
a Pellefan pomohli na svěí a kferě geniální Julíu Robert uvedl v život. Jen tetmo nastínil jsem tento úvoď k dějinám difuse. (Článek tento byl sepsán za tím účelem, abiy jím orospěno bylo Technickému museu, nedávno zalo- ženému. — Red.)
#25 alto_textblock #25
Z tzhů peněžních. 30. července. Praha. Prů- běh dnešní bursy byl klidný a sjadnány závěr ky akcil České hanky Union za K 246 —, dále jevil se čílý zájem a poplávka po akcifch České »polečnosti pr průmysl cukersí, ktaré v důsledku dobré bilance na loňskou kampaň placeny za K 201.—; akcie Podol- ské cemenfárny polevily o 3 K. any znamenány pouz K 195.—, jinak podáváno za akcie. České průmy- slové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 402 —, Pražské úvěrníbanky K 629.—., »Merkurne, směnárenské akciové společ. K 614.—, Zajisťovací banky K 200.—, Živnostenské banky korun 244.50 (— 25 hal.), Akciové továrny na vyrábění umě- ých hnojiv a lučebnin v Kolíně korun 390.— Nolfnské továrny na kávové náhražky K 780.—, Če- ské společnosti pro průmysl cukerní K 201.—, pivo- varn v Českých Budějovicích K 925.—, strojírny Daň- kovy K 413.—, Škodových závodů K 276 L. První české akciové továrny orient, cukrovinek K 225.— Západočeských továren kaolin. a šamot. K 495.—
#26 alto_textblock #26
peníze. Vídeň Ačkoliv pařížslá a londýnská burs uřes zprávy ze Španělska uzavřely v přiznivé ná ladě a z novoyorkské bursy se oznamovaly nové zprávy o hansse, byla na dnešní ranní burse tatáž chat nálada, jako v posledních dnech. Obchod byl ve více oborech minimální a pod tlakem klidu klesaly také poněkud kursy Pouze ve šraňku byl malý zájem pro jednotlivé papíry. Zvlaště byly hledány uhelné a č- ských cukrovarů Na polední burse klidný obchod se nezměnil, ačkoliv také z Berilna došly zprávy o pří- znivé náladě Vedoucí papíry kulisní zůstaly nezmě- něny. Poněkud živější byl obchod ve šraňku, kd čilejším obchodem stonoly akcie simeringské, tre- bovljské uhelné a české cukerní společnosti. Rentr klidné, valuty se udržely na včerejší výši. Soukromý diskont opětně lehce zvýšen. Na eskomptním trhu penize ve výší 31/ 14 Obyvalelstvo Besny a Hercegoviny. Koncem roku 1906 ohnašel počst ohyvatelstva Bosny a Hercrgo- viny 1,770.353 osob; dle vyznání bylo mohamedan 395.25, orthodoxnícl Srbů 768.00 4, katolíků 391.269, israelitů 10.751, jinověrců 5204. V roce 1907 naro- dilo se 78.642 osob, zemřelo 46.955, takže populac vzrostla o 31 687 osob čili 17.9 promille; z toho připadá na mohamedány 12.06 promille, na Srby 19 33, kstolíky 23.28, israelity 23.44, jinověrce 58 03. Koncem r. 1907 bylo tedy v obou zemích 1.802.040 obyvatelů V tomto roce vystěhovalo se 983 osob 7 2 vystěhovalců byto mohamedánů, z mehž 764 se vystěhovalo do Turecka; 174 bylo orthodoxních Srbů, z nichž 140 se vystěhovalo do Srbska. Do Amstiky vystěhovalo se pouze 65 osob oproti 158 před rokem. S povolením vystěhovalo se 864 osob, z nichž bylo 139 samotných a 137 hlav rodiny; z těchto většina (131) byla povoláním zemědělci. Z 22 okresů (z 54 celkového počtu) nevystěhoval s nikdo; nejvíce vystěhovaleů připadá na okresy Gacko, Foča, Bilek a Nevesinje. Do země se z ci- ziny vlálilo 174 osob. Zajímavé je srovnání úřad- nictva dle konfese a národnosti s obyvatelstvem. Z 9533 státních úřadníků i s důstojníky a s četni- etvem byto 61.5690 římských katollků, 29 929% ortho- doxních Srbů, 8 63% mohamedánů, 2.31 v% židů, 2 86u řeckých katolíků, 1.71% evangaliků a 1 ben sonfase. Dle národností bylo 1165 (12 22 o) Němcn, 311 (3.26%) Maďarů, 1073 (11 25%) Čechů 8009 (32 9n) »bosenské« národnosti, 314 (3 619/%) Srbu, 2368 (24 84e) Chorvatů, 382 (4.01%) Slovinců, 472 (4 95%) Poláků; o zbytek se dělí Italové, Rumuni, Stovác, Francouzi (1), Albánci (1) a Peršané (1). — O vzdělanostních poměrech obyvatelstva lze souditi dle počtu škol V roce 19u7 bylo v Bosně a Herce- govině 379 elementárních škol, v 290 obcích škol- ních se 1761 přiškolenými obcemi; z nich bylo 259 všeobecných, 109 konfesionálních a 11 soukromých. Jedna elementární škola připadata na 137.76 km? a na 4138 obyvatel (dle včitání z r. 1895). Elementární školy navštěvova o jen 14.83% děti škulní náv števy schopných Vedle toho konány byly v roce 1907—8 celkem 103 kursy pro anaifabety; navštěvovány byly 2600 žáky. Náklad na elementární škuly ob- nášel ve školním roce 1906—7 1,623.506 K, z čehož uhražoval erár 823.482 K, politické obce 549.705 K. náboženské obce 215.668 K. O vyšší vzdělání po- staráno je v nižším stupni zřizováním rozšířených obecných škol (B od r. 1908—9), dále 9 obcbodnimi školami, 2 řemeslnickými školami, živnostensk ými kursy, 3 stätními a 7 konfesionálními vyššími div- čimi školami, 3 učitelskými ústavy. 3 gymnasii, a reálkam, technickou střední školou v Sarajevěa několika speciálními ústavy, jako jsou kněžské se- mináře, vojenský pensionát v Šarajevě a p. O pěči o zdravotní poměry obyvatelstva svědčí tato číslat Roku 1907 působilo v Bosně a Hercegovině 137 lékarů (mezi nimi 6 lékařek); počet lékánen čin l 44, pomocnic ku porodu bylo 10 4. V celém územl existovalo 14 obecaích, 9 okresních a 1 zemská všeobecná nemocnice s pozorovací stanici pro chora- mystné; v těchto ústavech bylo ošetřováno 16.893 a ambulantně léčeno 98.669 osob; vedle toho v 50 ambulatoriích byo ošetřeno 83.438 osob. Ze zem- ských prostředků bylo na náklady léčební vydáno 327.427 K 11 h. Ceny mosazných rour v Německu. Základní ceny nenýtovaných mosazných rour byly v červou o 5 marek snížené byty nyni o 3 matky zvýšeny, takže zakladní cena jejich je stejná jako přod červnem 138 mk. Na liverpoclskou aukci vlny bylo včera dodáne 1400 balíků viny chilské, spanělské a matocké. Pr- dalo se 1750 balíků o 1/4 at o 1/2 penny za libru dráže než v květnu. Cnilská vina byla o 1/4 až o penny lacinější než tehdy Valná bromada I. českého spolku pro zvelebu věelalství, zahradnictví a chovu huspudásského zvi- testva v Chrvdimr koná se v neděli 1. srana o2 hod. odpol. v Zumbetau, v hostinci p. Aloisa Chms- HIčka. Kočovné kursy hospodyňské. Sekce pro dívěí školství pří Jednotě Kome nsk ého spolku pro reformu školství v Praze, rokovala v po- slední schůzi své před prázdninami o potřebě ko- čovných kursů hospodyňských pro dívký venkovské i městské, kde by se díc kám škole o- rostlým dostalu theoretických i praktických odbor- ných vědomostí, jakých řádná správa domácnost i rolnických hospodářství nejuutněji vyžaduje. Po- dohné kursy pro divky všech stavů konají se s úspě- chem v Dánsku, Švýcarsku a j. a těší se vejké ná- vštěvě i oblibě. Loni něiněn pokus takový i českým odborem rady zemedělské na Moravě. Sekce pro divč školství obrátila se proto se žádostí k zemskému vý- boru a k zemědělské radé pro království české, aby podobné kursy zřízeny byly v království českém, to nejen po venkově, ale i v městech, jsouc toho pře- svědčení, že dívky městské mohou zřízením jich stejně mncho získati, neboť mají mnohdy mnohem méně přiležitosti naučiti se správnému řízení domác- nosti, než divky venkovské, Uskutečnění kursů těch závisí zvláště na okolnosti, povolí li zemský výbor rada zemědětska potřebné subvence. Statistika vllavské a labské dopravy byla práv vydána odborem pro stavby vodní e. k. místodrzhtel- ství v král. českém. Dle výkazů jeho činila loní celá doprava vitavská v tuzemsku směrem proli vod 35.134 tun (v roce 1907 činila 64.280 tim), po vodě 522.510 (579.380) tun, celkem 507.644 (643.000) tun. Přes hranice směrem proti vodě činila 21.946 (un (15.218 lun), po vodě 25.138 (29,018) tun, úhrnen nete