Ročník XXXVIl

HOSPODÁŘSKÝ LIST

Strana 725.

Chcete-li míti n ejlepší a nejdokonalejší toho času pluhy, brány a řepuiplecky, dopište si o cenník fě. Jan Červinka, továrna hospod. strojů, Praha II. Ha- vlíčkovo náměstí 26.

Jalovina ve váze 250 kg při suchém krmení 25—30 1, na pastvě 8—101. Množství to arciť mění se značně dle teploty zevní, dle vlhkosti vzduchu, zvykem zvířete, ja- kostí vody, způsobem výroby (příkladně prací v úparu a v suchém větru) Hospodář dává napájeti dobytek vodou, jakou prá- vě při statku má, čim ta roda je jakostnější a lepší, čim i samému človéku lépe chutná, tím je i pro do- bytek vhodnější. Mnohdy však dobré vody není dů- statek a tu dobytek musí se spokojiti s vodou po- toční a rybniční. Je-li jen trochu k pití, prospívá do- bytku i ta. Vody však příliš mnoho sádry obsahující nejsou ztravitelny; vody takové snadno lze zlepšit přídav- kem as 200 g sody na hl vody. Vody stojaté a z ba- žin jsou nezdravé, a jest je dobře profiltrovati pí- skem a vrstvou pálených kostí (spodiem). Dobrá je čerstvá voda říčná, po- něvadž obsahuje uhličitan vápenatý, chloridy alka- lické, jež působí k vytváření kostí. Voda jest jedinou lacinou látkou, proto nenechme do- bytek zbytečně žízniti. Žízní-li dobytek nedba- lostí čeledě, často z tohoto jediného důvodu i při dobré píci neskytá ty užitky, jaké od něj právem by bylo lze očekávati. Nejlepší jsou samočinná napájedla, která fungují stále a sky- tají dobytčeti nápoj dle jeho potřeby. Nesmí se však zapomenout na jejich včasné pročistění, jakož i občas na proči- stění reserváru. Jako důstatek dobré vody na chov dobytka blahodárně působí, tak může zas přebytek neb naopak nedostatek nápoje škodit. Přimísíme-li do pití do- bytku mouku, otruby, Ině- né pokrutiny, neb jinou dobytku lahodící píci, do- bytek z mlsnoty se může přepít. Přepití však může způsobiti průjem, znak to nedokonalého trávení. Nadbytek nápoje spo- třebuje veliké množství téploty a je tělu zbyteč- ným balastem, zřeďuje štávy zažívací i krve. Tím nastává ztráta vnitřní prá- ce, jež spotřebuje se na plano k udržování zvětše- ného oběhu krve i zvýšené váhy. Přílišný nadbytek vody a krmiv vodnatých zbahňuje zvíře, otupuje, zmalátňuje trávení. U tahounů vyvolává pot a tím i úbytek síly. Nedostatek vody jest však také škodný, po- něvadž dávka krmná se tak nemůže rozpustit a dobře využitkovat, krev zhoustne nad potřebua vypařování se přeruší, moky živné se nevymě- šují, teplota tělesná stoupá a při trvalém nedo- statku vody pak na konec nastávají nebezpečné Nejlépe jest dáti zvířeti píti vždy, když po- ciťuje žízeň a to po každém krmení dobytku pracovnímu, ostatní skot stačí také — zvlášť krmí-li se zeleným — napájeti dvakrát denně. Ovce a koza spokojí se také, když napájíme je i jen jednou denně, lépe ale, mohou-li i ony napojiti se víckrát denně. Nejvhodnější teplota vody jest od 10--20° C; voda teplejší dobytku ne-

Ob.

Obr.

zápaly.

chutná, studenější (v zimě) může dobytek za- chladiti a vyvolati nebezpečné katary. Devět desítin veškerých nemocí dobytčích pochodi z přerušené transpirace, proto dostatek dobrého nápoje jest stejně důležit jako důstatek krmiva samého.

rod

Vozy s celoželeznou konstrukcí nevyžadujíc oprav.

V dnešní době vidíme u všeho hospodářského nářadí, co se týče vyrobení a materiálu, zdoko- nalení, ať již to pluh, brány, plečka a různé jiné.

278. Vůz s celoželeznou konstrukcí, patent Juřina.

Dřevo, ze kterého hlavní kostra tohoto nářadí ponejvíce zhotovena byla, nahrazováno jest že- lezem, ocelí neb litinou. Tím docíleno při tomto nářadí pevnosti, stálosti, úspory a j. výhod. Vůz nákladní, který jest nejvíce při hospodář- ství a dopravě potřebný, postrádal po dlouhou dobu na svém zdokonalení. Dosud zhotovována jest vnitřní jeho soustava ze dřeva, která v mí- stech, kde vydáno jest nahodilému zlomení neb

279. Vůz s celoželeznou konstrukcí, patent Juřina.

dostatečnému upevnění, opatřena musí býti že- lezným kováním. Zde však, jak známo, tyto dva nestejné druhy materiálu ničí jeden druhý, pod železem dřevo se omačkává, zahnívá, kostra vozu povoluje a vůz ve stejném chodu trpí. Dřevo podléhá vlivům sucha a mokra. Může býti sebe lépe zpracováno a vysušeno, nicméně na své jakosti a stálosti za své béře a to nej- více u vozů nákladních. O zdokonalení vozů nákladních pokusily se již mnohé odborné závody a to s výsledkem dobrým i pochybným. Následkem toho bylo mí- něno, že u vozů nákladních nemůže se nahraditi dřevo železem s úspěchem takovým jako u ji- ného hospodářského nářadí. Vozy, u kterých byla zhotovena vnitřní konstrukce ze železa, jsou k poměru nosnosti těžké a hodí se pro dopravu

jen v městech. Pro hospodářství, kde hlavně zá- leží na tom, by vůz byl lehký a měl nosnost velkou, se nehodí již tak pro přílišnou svou tíži. Zdokonaliti vozy nákladní vzala si za úkol firma Juřina, Litenčice a úkol ten provedla v každém směru dokonale a k největší spoko- jenosti těch, kterým vozy dodala. Poměrně v krátké době a sice ve 4 letech dodala firma tato vozy různých soustav a nosnosti pro pp. rolníky, nájemce velkostatků, parní cihelny, pivo- vary, cukrovary, a mnohé jiné závody, kdež se vozy co nejlépe osvědčují a co se týče vnitřní konstrukce, nepotřebuje těch nejmenších oprav. Vozy tyto, jichž konstrukce zhotovena jest. úplně ze železa a ocele a to zvláštního tvaru, jsou v poměru nosnosti oproti vozům dřevěným mnohem menší váhy. — Žádné vozy jiné nemohou se těmto, co se týče stá- losti, nosnosti, lehkosti a úspory, v opravě rov- nati. Jmenovaná firma staví vozy tyto v nej- menší nosnosti 16 q a váze 280 kg a pak dále na každou požadovanou nosnost a ručí za stá- lost a nezlomitelnost kon- strukce. Dnes, při vše- obecné drahotě dřeva jsou vozy s touto celoželez- nou konstrukcí následkem stálosti velmi úsporné a mohou býti nazványa to vším právem, že jsou to vozy, u kterých vnitřní konstrukce nevyžaduje ně- jakých oprav. Bližší vysvětlení, jakož i vzorníky těchto celo- železných konstrukcí a vozů zašle na požádán firma Juřina, Litenčice.

rod

Ještě ozimý ječmen.

a pokusné sta- nici ve Varšo- vě v Pomořa- nech konají po- kusy s ječmenem ozi- mým od r. 1907. Po- kusy konají se s 8 druhy plodin hospodářských v následujícím postupu: 1. hrách případně boby, 2. ozimá pšenice, 3. oves, 4. zemáky, 5. ječ- men, 6. žito ozimé,7. řepa, 8. pšenice jará. Pod zemáky a řepu se hnojí 40 vozy hnoje na ha, pole tedy pohnojí se každým čtvrtým ro- kem animálně. K ostat- ním plodinám tedy i k ozimům a hrachu hnojí se strojeně. Půda je těžká, hluboká, diluvialní hlína, vápna značně žádostivá, v jaru mokrá a studená a teprv po- zději obdělávatelná. Pokusné pole zabírá 10 ha, zkouší se každoročně více jak 100 druhů, při čemž konají se při jednotlivých druzích plodin srovnávací pokusy s výnosností odrůd. Dosti nízkou nadmořskou výši 125 m vy- rovnává zase vysoká zeměpisná poloha na severu a poloha pole na všecky strany otevřená — zejména proti studeným větrům východním, pole výší svou vévodí svému okolí; podnebí je drsné; po jaru lze do polí o 3 neděle později než v sousedních niž- ších Braniborech, t. j. až po 15. dubnu.