#1
alto_textblock
#1
Dne 19. června 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 166. Strana 3.
#4
alto_textblock
#4
nými nectnostmi Crispi měl nejlepší naději spůsobit
postrach v Italii.
Francouzští katolíci mívají pohříchu vždycky
škodu z politických dočasných spolků, ve kteréž
vcházejí s jinými politickými stranami bez dostateč-
ného rozvažování. „Jak známo, přimkli se pařížští
katolíci namnoze k nacionalistům a postupovali
s nimi svorně především při posledních volbách
do pařížské obecní rady. Poněvadž nacionalisté vy-
pudili obecní, dosud socialistické zastupitelstvo a do-
mohli se silné většiny, domnívali se katolíci, že jsou
odstraněna již všecka opatření, kteráž učinila pře-
dešlá socialistická pařížská obecní rada proti zřízením
katolickým. Ale hle! Sotva že sestoupila se nová
obecní rada, činí bez prodlení usnesení, namířená
protí řeholím a proti majetku řeholí, neboť jedna
část nacionalistů vstoupila do tábora, katolické církvi
nepřátelského. Optimističtí katolíci nabyli následkem
toho až příliš brzy vědomí, jak měli pravdu oni,
kdož je varovali, aby se nezapřahovali v nacionali-
stickou káru. Přede všemi jinými radil k tomu
básník Coppée, nyní však bezděky jest mu hráti
úlohu zarmouceného koželuha, kterémuž odpla-
valy kože.
Poměry v Číně nepozbývají svého hrozivého
rázu. Hlavní nebezpečí spočívá nyní zrovna jako
dříve v tom, že čínské, před Pekingem rozložené
vojsko má tisíc chutí, postavili se v cestu cizích,
k Pekingu postupujících vojáků a přijmouti věc Bo-
xerův za věc svoji. Kdyby se to skutečně stalo, mo-
hla by cizí vojska ocitnouti se v situaci velice pová-
žlivé; jednak proto, že čínské vojsko má znač ou čí-
selnou převahu, jednak proto, že taková událost měla
by na širší vrstvy čínského národa veliký účinek
mravní. Jak snadně mohlo by pak dojíti na vše-
obecnou štvanici proti cizincům! Prozatím bylo arcit
přese všecky poplašné zvěsti doufati, že mračna, hro-
zivě zahalující politický obzor v Číně, přece jen ještě
zavčas se rozptýlí a že zmatená situace dojde zavčas
ještě žádoucího vyjasnění. — Byl-li německý vyslanec
v Pekingu — baron Klement August Kettele
— zavražděn čili nic, dosud zjištěno není. Přesto
buďtež učiněna zde o něm následující zmínka. Na-
rodil se dne 22. listopadu 1853 v Postupími, žije od
roku 1897 v manželství s M. Kat. Ledgardovou
z Detroix v sev. Americe a přišel jako německý vy-
slanec do Pekingu 12. června r. 1899. Baron Ket-
teler jest příbuzným zesnulého mohučského biskupa
Viléma Kettelera. Byv dříve důstojníkem, odebral
se pak do Číny, kde vyznamenal se jako tlumočník
a nabyl hojných vědomostí. Byl následkem toho
převzat k diplomacii a byl, dříve než byl jmenován
vyslancem v Pekingu, radou při velevyslanectví ve
Washingtonu. Jako legační radové jsou mu k ruce
dr. 3l. Trillwitz-Gaffron a dr. šl. Berger; lékařem vy-
slanectví je štábní lékař dr. Velde; tlumočníky jsou
svob. pán Goltz a H. Cordes. Anglickým vy-
slancem v Pekingu jest od r. 1896 sir Claude M.
Macdonald, vyslancem francouzským jest o
roku 1897 bar. S. Pichou. Zástupcem Ruska
v Pekingu jest od r. 1898 Michael šl. Giers a vy-
slancem italským jest markýz Salvago Raggi.
Vyslancem severoamerické unie jest od roku
1897 Edwin H. Conger a Japonsko zastupuje
bar. Nishi. Vyslancem rakouskouherským
v Pekingu od 11. května 1897 svobodný pán M.
Czikann z Wahlbornu, kterýž nyní však
mešká na dovolené. Zastupuje jej legační tajemník
W. A. šl. Rochhorn.
Zprávy, jež došly z Číny dnes, znějí.:
»Timesům« telegrafují 17. t. m. z Pekingu:
V noci strhly se vážné, proti cizincům namířené ne-
pokoje. Několik nejkrásnějších budov,
ležících ve východní části města, bylo
spáleno. Sta čínských, u cizinců zaměst-
naných křesťanů bylo povražděno. Všichni
cizozemci postaveni byli pod ochranu francouzských
strážníků. Myslí se, že žádnému Evropanu nebylo
ublíženo. »Times« oznamují včerejšího dne ze Šan-
gaje, že dne 14. t. m. vytrhlo 1700 Rusů k Pekingu.
Místokrál v Nankingu (provincii Kiangsu) prosil v pe-
tici, zaslané trůnu, za potlačení nepokojů, jež namí-
řeny jsou proti Francouzům. »Wolffova kancelář«
oznamuje, že podle telegramu, jenž došel včera ráno
ze Šangaje do Pekingu, je telegrafické spojení mezi
Pekingem a Tjencinem a mezi Tjencinem a Šangají
ode tří dnů přerušeno. O událostech v Pekingu není
prý žádné spolehlivé zprávy. Podle další zprávy, která
došla rovněž dnes ráno do Berlína od německého
konsula v Číně, strhl se u Taku mezi ta-
mními čínskými tvrzemi a válečnými
loděmi mocností boj. — »East Telegraph
Compag.« ohlašuje, že Londýn nemá telegrafického
spojení ani s Pekingem, ani s Tjencinem. — »Daily
Mail« oznamuje včerejšího dne z Cobe, že Japonsko
se rozhodlo, vyslati do Číny 7000 mužů. — Německý
konsul v Čífu zaslal dnes ráno do Berlína telegram,
že japonská torpédová lodice oznamuje že vy sla-
nectva v Pekingu byla zajata.
#5
alto_textblock
#5
Zprávy církewní.
#6
alto_textblock
#6
Církevní slavnost. Dnes se koná památka
sv. Gervásia a Pretasia, prvomučeníků, kteří
vedle sv. Ambrože jsou nejvíce uctíváni v Miláně.
Podle podání se narodili za Nerona jako dvojčata
z otce Vitalise, který pro víru byl umučen. Podle
všeho zahynuli též oba synové v tomto pronásledo-
vání buď v Miláně nebo na blízku. Gervasius byl
mučen olověnými metlami, Protasius holí a pak sťat.
— Kromě toho je slavnost sv. Juliany z F al-
coneri. Vypravuje se o ní, že nikdy za svého ži-
vota nepohlé dla v obličej nějakého muže. V 15 letech
vstoupila do 3. řádu Servitů, když byla složila slib
věčného panenství. Po smrti své matky založila ve
svém domě klášterní spolek Mantellatů (zvaný podle
oděvu mantella) k ošetřování nemocných. Kromě toho
bylo její sladkou povinností smiřovati nepřátely. Její
strýc byl sv. Alexius. Zemřela r. 1341 a jest pocho-
vána ve svém rodném městě Florencii.
Zprávy římské. V pátek pořádal kardinál
Aloisi-Masella, proprelát v záležitosti blahořečení cti-
hodného Barata přípravnou schůzi, v níž promlouval
o hrdinských ctnostech tohoto služebníka Božího.-
Dne 15., 16. a 17. slavili školští bratří ve francouz-
ském kostele sv. Ludvíka třídenní pobožnost ku poctě
sv. Jana Křtitele de la Salle. Kostel byl skvostně
osvětlen 1200 elektrickými lampami. Každou pobož-
nost konal některý z kardinálů.
Procesí. Včera ke 3. hodině odpolední čer-
nilovské procesí asi 700 osob ze Sv. Hory, provázeno
třemi duchovními, ubíralo se přes Kaulův most na
Staroměstské náměstí, kdež u sloupu Marianského
vykonána krátká pobožnost. Pak odebrali se poutníci
do kostela Panny Marie před Týnem, po jehož pro-
hlídce odebrali se na severozápadní nádraží, odkudž
drahou odjeli do Černilova.
Poutní slavnost u Sv. Jana pod Skalou.
Dne 23. t. m. odpoledne po 4. hod. započne vítání
poutníků; v 6 hodin večer seřadí se všechna procesí
poutníků u farního kostela a odtud v průvodu za
zpěvu písně »Tisíckráte pozdravujem Tebe« půjdou
s duchovenstvem ke kapli sv. Kříže, kde bude ká-
zání pro ně a litanie — po těch se vrátí zpět do
chrámu Páně, kde se jim udělí sv. požehnání. V ne-
děli pak započne mše sv. v 6 hodin ráno, v 10 hodin
bude míti slavnostní kázání dp. Mixa, kaplan be-
rounský, zpívanou mši sv. pak vdp. Václav Lerch,
děkan z Berouna. Sv. zpověď bude se již slyšeti
v sobotu večer až do 10 hodin a od 5 hodin ráno
v noděli.
#7
alto_textblock
#7
Jubilejní slavnosti matiční.
#8
alto_textblock
#8
Vzdor tomu, že počasí bylo málo lákavé, ba té-
měř dubnové, v němž zážeh slunka střídal se sko-
rem stále s vlahou sprškou, ba i vydatným deštěm,
obětavost obecenstva pražského i předměstského
osvědčila po čas matičních slavností na výstavišti
houževnatou vytrvalost, již nic nedovedlo zviklati,
vždyť jednalo se o přední náš národní ústav, o při-
spění k úspěchu jubilea tak humanního, nenahradi-
telného spolku, jakým jest Ústřední Matice školská.
Nepřetržitý byl proud spěchajících na slavnost,
bylo viděti, že Matice usadila se v srdcích všech
Čechů bez rozdílu pohlaví i smýšlení politického.
Tam, kde jedná se o prospěch celku, tam musíme
býti vždy všichni na místě.
V předvečer slavností matičních v pátek byl
odbýván ve dvoraně žofínské koncert, který navští-
ven byl četným, vybraným obecenstvem, jež zajímavý
pořad produkce s účastí sledovalo až do konce. Úvod
tvořil případný proslov El. Krásnohorské, v němž
líčeny snahy »Matice«, která po dvacet let pracuje
na záchraně české mládeže, jejž přednesl velmi živě
a s nadšením p. M. Nový člen Úranie, čacký »Hla-
hol« přednesl tři sbory, Wendlerův ženský sbor
»Starost o milého», plný citové nálady, a pak zají-
mavý smíšený sbor Mokranjačův: »Poseto nebe«,
pak na konec Procházkovo »Vracování se od milé«.
Ze solistů jmenujeme temperamentní přednes klavírní
slečny L. Beranové, která přednesla skladby učitele
svého profesora H, Trnečka s náležitou vervou i jem-
ným odstíněním. Nejpřednějším pak výkonem pro-
dukce byl přednes písně tenoristy Národního divadla
p. Karla Buriana, který nejen svým svěžím, skvost-
ným hlasem, ale zvláště vroucím přednesem, hudeb-
ním pojetím všechny uchvátil. Zpíval písně V. J.
Novotného, E. Macana a Novotného výborné Písně
bechyňské. Na bouřlivý potlesk obecenstva musil
nové písně přidávati. Patrno, že v p. Burianovi naše
opera získala výbornou sílu, jak jsme se konečně již
při jeho vystoupení v Národním divadle o tom zmí-
nili. Bohužel odpadla čísla, která měla přednésti paní
Burianová, protože ochuravěla. Trio pp. O. Kozla
(housle), Baudiše (violoncello) a Strnada (harfa) předneslo
s jemným procítěním Nocturno Trnečkovo a Poeni-
covu Elegii. Koncert setkal se tedy s úplným zdarem
a zakončen byl Pavly Maternové: Díkem českých
#9
alto_textblock
#9
dětí Ú. M. šk., jež přednesli V. Slezák ze Záluží
u Mostu a M. Baderova z Trnovan u Teplic.
Druhý den slavností, v sobotu, věnovaný
dětem, utrpěl velmi počasím. Vál prudký vítr s de-
štěm — silný liják způsobil mezi dětmi paniku. Ale
sotva že přestal lijavec, již zapestřilo se prostranství
drobotinou dětskou, oblečenou v krojích národních
i spolkových. Mládež za zvuků hornické hudby kla-
denské, řízené p. Landtnerem, opanovala za vedení
učitelstva hnedle průmyslový palác. Tu provedeny
různé hry, cvičení, reje, tance. Tombola, občerstvení,
zábava, produkce athletů klubu »Žižka«, hudebního
umělce Nikla, učených psů a jiné divy divadla páně
Vandererova byly stálým přítažlivým magnetem ná-
vštěvníků, jimž zamlouvalo se i loutkové divadlo.
Česká chalupa oživla zvláštním, nebývalým ru-
chem. Tu slč. Bräuerova vypravovala poutavé po-
hádky, p. učitel J. Rychtářík pak pořádal turnaj
duševní bystrosti a s ním čeští hádankáři. V pavi-
lonu »Flory« upravena střelnice, vedle ní humori-
sticky vypravený cirkus. Kolotoče, houpačky, lovení
na suchu, prodej různých mlsků — toť bylo hlavním
útočištěm malých navštěvovatelů.
Třetí a poslední den slavností,
v neděli, zahájen opětně koncertem hornické kapely.
Jednota zpěváckých spolků českoslovanských za ří-
zení p. Knittla zapěla slavnostní sbor, načež následo-
vala řeč p. prof. dra. Jar. Čelakovskéhoo
důležitém působení Ústřední Matice
školské za prvních 20 let. Za leta ta tisíce
a tisíce dítek získalo školního vychování, tisíce jich
zachráněno národu. Za 20 let sebral národ náš k úče-
lům Matice přes 4 miliony zlatých, čímž
prokázal, že plně porozuměl velikým cílům Matice.
Od doby založení svého zřídila Matice do letoška
celkem 127 škol, a sice 2 gymnasia, 69 obecných
škol, 56 opatroven a mimo to pomáhala vzniku i ji-
ných škol. Působením Matice rok ce rok přes 10.000
dětí českých, odchovaných ve školách matičních neb
pomocí Matice vydržovaných, mohlo obdržeti vzdě-
lání v mateřském jazyku českém a zůstati věrno
svému národu.
Po řeči slavnostního řečníka oddalo se obecen-
stvo zábavě. Vždyť bohatý program přímo lákal.
Záhy obsazeny kavárny, hostince, cukrárny, vinárny,
všude nezvyklý šum a ruch, všude nevídaný život,
všude neškrobená zábava. Silácké výkony, cvičení
různá, koncerty, výstup balonu »Ressel«, denní ohňo-
stroj a j. m. — vše to přímo lákalo k návštěvě.
Na konec uvésti dlužno, že velikých zásluh o
slavnosti dobyl si alavno atní výbor, jenž ne-
únavně staral se o zábavu všech účastníků, malycn
i velikých.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy denni.
#11
alto_textblock
#11
*
Papežské vyznamenání. Pan Karel Ul-
rich, c. k. pošt. pokladník a první místopředseda
družstva »Vlasť«, obdržel od sv. Otce čestný kříž »Pro
ecclesia et pontifice«. Jeho Excell. ndp. kníže-arci-
biskup Lev svobodný pán Skrbenský, zasílaje p. K.
Ulrichovi příslušný dekret, podepsaný J. E. kardiná-
lem Rampollou, a dekoraci, píše, že sv. Otec učinil
tak pro zásluhy, jichž si p. Karel Ulrich získal o věc
katolickou. Členové družstva se zajisté potěší, že jejich
první místopředseda a jeden z nejstarších členů vý-
boru poctěn byl vyznamenáním sv. Otce Lva XIII.
— Major cís. král. privilegovaného sboru ostro-
střeleckého v Praze, pan M. Novotný, a setníci téhož
sboru pp. F. Götz a Jan Havlíček, byli vyznamenáni
od papeže Lva XIII. čestným křížem řádu »Pro
ecclesia et pontifice« za jich zásluhy a činnost v je-
dnotách katolických a dobročinných. — Pan Marian
Rombald, šl. z Hochinfelsu, statkář ve Vodlochovi-
cích a poslanec na sněmn království českého, jmeno-
ván byl od papeže Lva XIII. pro zásluhy, kterých
získal si svou dobrotou, dobročinností a podporová-
ním snah katolických, komthurem řádu sv. Řehoře
Velikého.
* 17ieté trvání »La Croix«. Dne 15. června
bylo tomu právě 17 let, co byl založen katolický
denník francouzský »La Croix«. První číslo vyšlo
15. června 1883. Založení listu dalo příčinu k obro-
zení katolického žívota ve Francii. P. Vincenc z Pauly
Bailly vracel se z jerusalémské pouti, jejíž výsledkem
byl základ listu, který měl působiti podobně jako
živé slovo Petra Amienského před křížovými válkami.
Před dvěma měsíci přešel v majetek laika Pavla
Féron-Vraua, který jej převzal od Assumptionistů, ří-
dících jej od počátku.
* Akademické volby. Děkanem c. k. české
fakulty theologické v Praze zvolen na r. 1900—1901
vsdp. dr. Jan Lad. Sýkora, profesor biblického
studia Nového Zákona. — Voliteli rektora c. k. české
university v Praze na r. 1900—1901 zvoleni z boho-
slovecké fakulty vsdpp. profesoři: dr. Eug. Ka-
deřávek, dr. Ant. Vřešťál, dr. Gabr.
Pecháček a dr. Jos. Tumpach. — Do se-
nátu c. k. české university zvolen z bohoslovecké