Dne 16 prosince 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 344 Strana3.

chala Hórnika, v němž prosí o přímluvu v modlit- bách a věnuje upřímnou vzpomínku lužickým Srbům, pro něž učinila mnoho dobrého, zejména pak tím, že založila ve svém překrásném zámku tamním chudo- binec. List hraběnky Stolbergové byl uveřejněn v »Ka- tholském Poslu«. Církevní slavnost. Dnes se koná památk sv. Albiny, panny a mučennice, která dala svůj život za víru křesťanskou ve Formiu v Kampanii za pronásledování císaře Decia. Jedna kost byla darována též chrámu sv. Víta v Praze. Kromě toho oslavujeme sv. Adélu, císařovnu, dceru burgund- ského krále Rudolfa II., starozákonních mládenců Annaniáše, Azariáše a Misaela, sv. Adona, arcibiskupa vieunského, jehož část ostatků má též chrám sv. Víta, a jiných.

Zprávy denní.

* Osobní. Apoštolský polní vikář c. a k. dvorní kaplan biskup Koloman Bělopotoczki odjel v pátek odpoledne rychlíkem rak.-uherské státní dráhy odtud do Vídně. * Nejvyšsí maršálek kníže Jiří Lobko- wiez. »Ostr. Denník« píše: Ve velkostatkářských kruzích nevěří se tomu, že by kníže Lobkowicz po nových zemských volbách nebyl více jmenován nej- vyšším maršálkem království českého. Ze stoupenců jeho by hodnost tuto nikdo nepřijal a kníže Fürsten- berg by narazil na rozhodný odpor Čechů. * Musí spolupracovník žurnálu platit na nemocenskou pokladuu? V čísle včerejším přinesli jsme o této otázce rozhodnutí správního dvora soudního ve Vídni, jenž s otázkou tou obíral se v pátek ve veřejném líčení o stížnosti nemocenské pokladny pražské. Jak jsme již oznámili, byla stíž- nost její správním dvorem soudním úplně zamítnuta a tím ovšem potvr zeno rozhodnutí ministerstva v ten smysl, že, jeli spolu- pracovnictví vedlejším jen zaměstnáním, spolu- pracovník listu není k pojištění u nemocenské po- kladny povinným. Otázce té věnoval správní soud zvláštní pozornost a byla také co nejdůkladněji pro- brána. Pro zajímavost věci dodáváme protož ku zprávě své k líčení samého tuto některé detaily. Re- ferát dvorního rady dra. rytíře Schurdy, jenž bý- val druhdy členem pražského místodržitelství a nyní při správním dvoře soudním ve Vídni jest, kamž z ministerstva vnitra povolán byl, vynikal důkladností a naprostou nestranností. Bylyť v něm svědomitě za- hrnuty všechny výtky, jež stížnost ministerskému rozhodnutí činila a z nichž n která zavdala pak dosti látky k vývodům odpůrcům stížnosti. Tak klidně a zevrubně probral věc zástupce ministerstva vnitra dr. baron Clanner z Engelshofenů, jehož právnické vývody působily velmi přesvědčivě. K těm přidružil se v částech hlavních i přítomný zástupce knihtikárny Cyrillo Methodějské čili majitele jejího pana Václava Kotrby, od něhož právě nemo- censká pokladna příspěvek pojistní žádala. Doplňu- jeme totiž včerejší zprávu svou také tím, že záležitost týkala se časopisu »Čecha« a jeho vysoce zaslouži- lého někdejšího redak ora, arcibiskupského notářea vyšehradského kollegiatního vikaristy, věhlasného spi- sovatele pana Petra Kopala, našeho přemilého spolupracovníka. Když ve stížnosti pražské nemocen- ské pokladny uváděno, kterak by mu za příspěvky k nemocenské pokladně tato nikdy neodpírala, aby u ní dle § 22. zákona o nemocenských poklad- nách buď podporu žádal nebo o léčení se uchá- zel atd., tu zástupce páně Kotrbův dr. rytíř Ne- jedlý za tento úmysl poděkoval, ale pravil také, že si ani nedovede pomysiti, aby se jmenovaný du- chovní hodnostář ze starobylé král. vyšehradské ka- pitoly sebral a šel k nemocenské pokladně o »pod- poru«. Dále pak pravil, že by rád viděl, co by tomu asi ona pokladna sama řekla, kdyby opravdu vele- důstojný pan notář Kopal přišel a na ní bud podporu nebo 16čení žádal? Zajisté že by se mu řeklo, že jest od něčeho jiného živ než od »novi- nářského redaktorství«, ukázali by na jeho zaopatření při povolání jeho atd. atd. »Má se věc«, pravil dále dr. rytíř Nejedlý, »zrovna tak jako u učenců, profesorů atd., kdy přispívají články jedno- tlivými nebo i stálou rubrikou k nějakému listu vě- deckému, ježto specielní povaha listu nerozhoduje. Kdy na př. universitní profesor je třeba stálým spolupracovníkem listu filosefického, ať honorován za každý článek zvlášť, anebo paušálem, ať ročně az měsíčně braným — tu nemůže být jeho povolání shledáváno v zaměstnání při listě tom a nemůže zaň žádán býti poplatek nemocenské pokladně.« Na to po důkladné poradě prohlášeno bylo roz- hodnutí, dle něhož na momenty tyto váha kla- dena a povinnost k pojištění nemocen- skému neshledána u toho, u koho není ono povoláním hlavním, jeho — o b- živo u.

* Několik slov o skromnosti — od ven- kovského faráře! Právě jsem pročetl číslo 6. » Věst- níku katolického duchovenstva.« Další stať návrhu na reformu »Katol. Listů« přivedla mne k vážnému přemýšlení. Konečně jsem zvolal: Krásné, velmi krásné — zde na papíře! Při další úvaze při- padlo mi: Vida, jak ta mládež se tuží! Nejmladší katolický list přichází ku staršímu kollegovi — (po- važujiť »Katol. Listy« za jakési pokračování nebož- tíka »Čecha«) — postaví se před něho a praví: Vidím, bratře, několik mrv ve tvém oku, dovol, abych ti je z oka vyvrhl. Tedy »Katol. Listy« při- nášejí mnoho stavovského, kněžského, církevního,a to prý není dobře. Poohlédl jsem se též po světové katolické literatuře. Čítával jsem jako theolog »Ger- manii«, Köln. Volkszeitung«, »La Croix«, »Univers.«, »Autorité« a j. a v těchto všech shledával jsem stejný obsah jako v »Katol. Listech« Jen co »Ger- mania« a »La Croixa mají těch kněžských, stavov- ských věcí! Vyvrzme tyto mrvy z »Katol. Listů«, t. j. ty kněžské a církevní věci, pak nám z nich zbude — »Politička«. Pak bychom vůbec kato- lického listu nepotřebovali. »Národní Politika« je listem konservativním, je i dobře vedeným a co nej- hlavnější, je velice rozšířeným, což nám kněžím na venkově je velmi milé, protože zamezuje šíření se listů bezbožeckých. Proto bych rád se dověděl, kterak to chce p. chefredaktor — chefredaktorem se v tomtéž čísle nazývá, — tedy chefredaktor »Vést- níku« navléci, aby nový katolický list bez věcí cír- kevních, kněžských čili stavovských a přece kato- lický, aby s výsledkem mohl konkurovati s »Nár. Politikou« za dva krejcary? Připouštím, že ctěný pan chefredaktor »Véstníka« je kouzelníkem, jemuž je hračkou vykouzliti ze země při nejmenším 100.000 zl. ku krytí ročního deficitu na začátku, nežli se mu podaří poraziti »Političku«. Pan chef. redaktor »Věstníku« právem vytýká »Katolickým Listům«, že po 4 krejcařích jsou příliš drahé. Dívám se na poznámku pod jeho článkem, a tu s podi- vením pozoruji, že i on je ve výboru Družstva sv. Vojtěcha k vydávání »Katol. Listů«, — nuže, proč se s vervou, jakouž se vyznačuje, nezasadil, aby po odpadnutí novinářského kolku prodávali se po dvou krejcařích, proč se svým vynálezem vytasil se teprve ve svém listě? Družstvo sv. Vojtěcha ví samo nej- lépe, proč nemůže »Katol. Listy« dávati za 2 krej- cary. A dále ještě: Dívám se v čelo »Věstníku katol. duchovenstva«, a čtu: Vychází dva- kráte za měsíc a předplácí se ročně 6 korun. Kdyby měl vycházeti denně, stál by dle Adama Riese 72 koruny ročně a jednotlivé číslo 11—12 krej- carů. Exempla fervent. Byli bychom z toho srdce rádi četli: Zde se podívejte na můj list — jedno číslo za 2 krejcary. To by táhlo! Z celého obsahu jeho stati je znáti, že pan chefredaktor »Věstníku katol. duchov.« na skromnost nezemřel. Viděli jsme to též o minulém postu, když ve vý- kladních skříních papírnických závodů skvěla se jeho profilová podobizna s podpisem: »Totoť je st autor pašijových hler na Smíchově.« Končím s tím bratrským napomenutím, aby pan chefredaktor »Véstníku katol. duchovenstva« ne- ráčil zapomenouti na podobenství v evangeliu o mrvě a břevnu. XY. * Jubilejní slavnost. Akademie křesťanská bude konati ve středu dne 19. prosince t. r. o 5. hod. odpolední slavnostní schůzi v katolickém spolkovém sále v domě svatováclavské záložny v Řetězové ulici č. 223-I. na památku 25letého svého trvání. Dopo- ledne budou za tou příčinou konány služby Boží o 9. hod. v chrámu Páně u sv. Františka (u Kří- žovníků). Pozvání k této slavnosti se právě rozesí- lají a žádoucno, by v zájmu křesťanského uměnía vzdělání všudy povšímnutí došlo. * Vyznamenání. Císař propůjčil dp. faráří Petru Režkovi ve St Břeclavě zlatý záslužný kříž s korunou. * Jmenování. Učitel telocviku na státní reálce v Hradisku, Alois Krčmář, jmenován byl okresním škol- dozorcem pro české školy školního okresu pardubického — Iuženýr a náměstek řiditele Pražské akciové společnosti pro stavbu strojů, dříve Ru ton a spol., Lev Baudis, jme- nován byl profesorem strojnictví na německ: vysoké škole technické v Praze. * Osobní. Pan Edvard Tregler, král. dvor. varhaník saský, navrátil se do Prahy a usídlil se trvale v Praze. * Historická přednáška. Dnes o 5. hod. odpol. přednáší v historickém kroužku družstva Vlasti slov. pan profesor Josef Vávra »O Jiřím z Oppersdorfu«. Před- náška se koná v mezzaninu Svatováclavské záložny. Hosté jsou vítáni. * Z Českého klubu. Dnes večer o 6. hodině má Český klub schůzi. Pan Tom. Rebec bude přednášeti o pravu domovském a pojištění příslušníků. Uvedení hosté mají přístup. * Z kruhů novinářských. Dne 21. t. m. začne v Zábřehu vychazeti čtrnáctidenník a orgán českých krajů severomoravských „Moravský sever“ * Vánoční hry Nár. jednoty katol. na Smí- chově. Zítra v pondělí počíná první představení těchto her, které s napjetím se všeobecně čekají. Hry hrají se ve Švandově divadle tento týden každý den o 7. hod. večer, v neděli se hraje dvakráte a večer jest představení po-

slední. Více představení dáváno nebude, jen těchto 8. byť by byla návštěva sebe větší, tak výslovně ustanoveno komitétem. Hry, jak zkoušky svědčí dělají mocný dojem scény jsou bohaté, kostýmy vesměs nové a drahocenné Zvláště krásně se vyjímají koledy a chory pastýřů, prová- děné orchestrem. Hry znázorňují všechny udalosti naro- zení Páně a to způsobem úchvatným, zajímavým, způso- bem dosud nikdy u nás nevídaným. Je tedy přirozeno, že po lístkách jeví se nemalá sháňka, * Slavnost vánočního stromku koná se v ne- děli, dne 23. prosince 1900 ve Sv.-Vaclavském pensionátě v Bubenči u Praby. Program: 1. Zahájení stane se o půl 5. hodině večerní duetem J. Müllera. 2. Vánoční hra „Pa- stuškové“, slova od Jana Cupala, nápěv od Josefa Cupala. 3. Básně (přednesou žáci I. třídy): 1. „U jesliček“. 2. „Cesta k Ježíškovi“. 3 „Dárek upřímného srdce“. 4. „Já bych rád k Betlému“, trojhlasná píseň s průvodem klavíru. 5. Básně (přednesou žáci II. a III, třídy): 1. „Je- žíškovi“. 2. „U jesliček“. — 6. „Sláva Bohu na výsosti“, dvojhlasná piseň s průvodem orchestru. 7. Básně (před- nesou žáci IV. a V. třídy): 1. „Svatá rodina“. 2. „Vá- noční doba“. 8. „Zdráv buď, ó milý Ježíši“, trojhlasná píseň s průvodem orchestru. 9. „Dětský sen“, báseň. 10. Udílení dárkův. * Konec století oslaví Jubilejní spolek katolický „Praha“ slavnostní akademii v neděli dne 30. prosince t. r. o 11. hod. dopoledne v sále Mě- šťanské Besedy v Praze. Doba, kdy se rozloučíme s deva- tenáctým věkem je zajisté důležitou a proto naskytá se tu našemu obecenstvu příležitost, aby poznalo aspoň z hruba výsledky tohoto století a budoucí idee století příštího. Zvláštní program akademie zaručuje již předem duševní požitek. Nikdo nesmí se klamati tím, že pořádá ji spolek katolický. Poměry naše jsou už takové, že co jinde (ku př. ve Vídni) vítá obecenstvo s nadšením, u nás nenachází pochopení jen proto, že je to katolické. Dlužno upozorniti na to, že spolek „Praha“ je spolkem pouze laickým a že není polit ckým. — Akademie tato má býti manifestací síly katolického ži- vluna konci tohoto století, což je nanejvýš důležito vzhledem k šíření se nevěry. Či není to štěstím, že můžeme ještě vítati nové století ve znamení křesťan- ství? Zdaž neodvrací se dnes celý hospodářský i veřejný život od libera iemu židovského? A proto má se touto akademií osvědčiti, že křesťanství neohroženě tu stojí k boji pro blaho lidu připraveno. — Ale i jiné překva- pení chystá spolek naší Praze. Při akademii účinkovati bude plzeňský Hlahol, jehož odbor dobyl slavy českému jménu na pařížské výstavě ba uslyšíme i sbor, který na výstavě zpíval. Tím stane se akademie tato také manifestací národní. Přes veškeré úsilí ne- přátel snížiti hodnotu našeho národa před cizinou dobývá naše české umění krok za krokem skvělých výsledků za hranicemi a mezi těmito jest vítězství české písně na svě- tové výstavě v Paříži zásluhou odboru plzeňského Hla- holu jedním z nejčestnějších. A tu jest tedy žádoucno, aby srdce království důstojně přivítalo své vítězné syny plzeňské. — Při akademii zapěje Hlahol tři sbory: „Cho- rál Čechů“ od A. Prause, „Rolnickou“ od B. Smetany a „Naše písně“ od A. B. Tovačovského. „O významu XIX. století“ promluví vdp. msgr. dr Fr. Kordač, rektor semináře v Litoměřicích a O úko- lech století budoucího“ pan JUDr. Josef Lu- káš, docent na české technice. „Proslov“ od Fr. Ky- selého a „O slovení budoucího století ver- šem“ od P. Karla Buriana byly zvlášt pro akademii se- psány. — Přístup vyhražen pouze zvaným. Rekla- mace přijímají se ve spolkové místnosti ve Špálené ulici č. 20 nové. Vstupné 2 koruny. Členové spolku obdrží vstupenky po 1 koruně a jest třeba, aby si je již nyní opatřili. Doufáme, že akademie tato dojde pozornosti a přízně všech našich kruhů * Sienkiewiczovo jubileum slaveno bude dne 22. prosince v celé Polsce. Nakladatel českého vydání děl Sienkiewiczových, pan Ed. Beaufort k významnému tomu dni pošle slavnému autoru polskému čestný dar, který je po tři dny, v neděli, v pondělí a v úterý vystaven v knih- kupectví pp. Grossmanna a Svobody. Je to klenotnickou firmou W. Rummel vkusně zpracovaná stříbrná deska ba- rokního slohu, lípovým listím zdobená, do níž vryto je heslo: „Le a nikdy nie snižaj lotu!“ S vě- nováním zároveň dokončuje Věnceslav Černý další dar, krásný obraz znázorňující závěrečnou úchvatnou scénu z románu „Pán Volodyjovski“. Kněz Kaniřski nad rakví pana Volodyjovského zoufale volá Boha, aby ohrožené, opuštěné Polsce poslal ochránce, zoufale volá Boha, aby národu poslal náhradu za věrného obrance re- publiky, který navždy odchází, a ozářeným vchodem ko- stela vstupuje — pan Sobieski — příští slavný pol- ský král! — Prosba vřelého kněze patrioty byla vyslyšena. Také obraz tento hned po svém dokončení, ovšem na krátce vystaven bude v uvedeném knihkupectví, načež obecenstvo upozorniti neopomeneme. * Nové odvětví průmyslové, které doposud u nás naprosto bylo neznámo a leželo ladem, zařídila pod- nikavá firma pana Václava Kotrby v Praze. Jest to rytí not po způsobu lipském. U nás doposud byly noty roz- množovány většinou pouze cestou litografickou, všechny ostatní noty ryty u firem lipských, které jen z Prahy ti- síce vydělávaly. Firma p. Kotrbova zařídila oddělení pro rytí not zcela po způsobu lipském a hudebniny firmou touto ryté, svou jasností a úhledností mohou úplně s prací cizozemskou konkurovati. První dílo, které firma tato pro- vedla, jest klavírní výtah Smetanových „Braniborů v Čechách“ pro Uměleckon Besedu. Nový podnik za- sluhuje co nejvřelejšího odporučení, protože snaha tato znamená opět krok ku vymanění našemu od vlivu ciziny. Sčítání lidu. Na základě zákona o sčítání lidu ze dne 29 března 1869 č. 67 ř. z. provedeno bude příští sčítání lidu dle stavu ze dne 31. prosince 1900. Ježto při tomto sčítání musí stáří a domovská příslušnost každé os by přesně zaznamenána býti, činí se tímto všeobecné vyzvání, aby si každý do té doby opatřil listiny potřebné ku vyplnění archů sčítacích, pokud se týče archů popisných (listy rodné a oddací, listy domovské, knížky čelední, pasy cestovní atd), jimiž se bude třeba vykázati orgánům, jimž jest revise svě- řena, pokud se týče komisarům sčítacím. O tom, aby byly chovány pohotově rodné listy pro mužské domácí obyvatule, kteří se narodili v letech 1881 až včetně 1991, vydána byla již zvláštní vyhláška. Jsouť tedy všichni majitelé bytůa