#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 136
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKR LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 19. května 1900.
#4
alto_textblock
#4
lem něho a zasypávali ho nejsprostšími nadávkami.
Návrh byl ohromnou většinou zamítnut, hlasovalot
proň sotva půl druhého tuctu poslanců »pokro-
kových.«
Ostatní schůze byla vyplněna čtením interpe-
lací. Posl. Březnovský podal několik náramně dlou-
hých interpelací v otázce židovské, ve kterých ci-
továny jsou celé skonfiskované spisy protižidovské.
Zvláštní úspěch mezi zapisovateli, kteří v potu
tváře po několik hodin tyto interpelace četli, měl
posl. Hořica, který dlouhou báseň »Das Lied vom
Löwi« — píseň o Löwim, travestie Schillerovy
»Písně o zvonu« — dle všech pravidel dramati-
ckého přednesu deklamoval.
Dle učiněného dohodnutí nedošlo dnes k hla-
sování dle jmen. Byloť Čechům oznámeno, že
dnešní schůze bude již poslední a že se říšská
rada sejde až po svatodušních svátcích, dne 6.
června. Proto upustili čeští poslanci od ohlášené
debaty o včerejším jednání předsedy. Po 3. hodině,
když čtení interpelací a návrhů bylo ukončenoa
odbyl se výstup k vůli otázce volebního řádu pro
Vídeň, prohlásil předseda, že příští schůzi nemůže
oznámiti, že se bude až po svátcích odbývati, aby
zatím delegace mohly své práce ukončiti. Tu po-
vstal posl. Kaiser a navrhl, aby sněmovna svého
drahoceuného času užila a ještě zítra pokračovala
ve své blahodárné »práci«. Návrh tento byl hlasy
německé levice, socialistů, Poláků, Italů, Řumunů,
z části katolické strany lidové a několika českých
velkostatkářů přijat, načež předseda ustanovil
schůzi ještě na zítřek. Na denní pořádek položil
prozatímný rozpočet podle pravidla, že vládní před-
lohy mají přednost.
Následkem toho musí mladočeští poslanci,
kteří dle ujednání myslili, že již dnes mohou
nastoupiti prázdniny, ještě jeden den obstrukce vy-
držeti. Veliké nesnáze jinak z toho nejsou, poně-
vadž po přečtení došlých spisů zbývá ještě hojná,
na dlouho stačící zásoba návrhů na hlasování dle
jmen a čtyři taková hlasování na jednu schůzi vy-
stačují.
Ale právě v této příčině nastalo nebezpečí.
K návrhu na hlasování dle jmen jest potřebí 50
hlasů a z českých poslanců je ohlášeno pět jako
nemocných. Několik poslanců, mezi nimi ovšem
také dr. Grégr, který nejtíže snáší nynější přísnou
službu, při níž každý mladočeský poslanec musí
býti na svém místě, ihned po prvním zaslech-
nutí, že dnes má býti poslední schůze, úprkem
spěchali na nádraží Františka Josefa, aby ještě
odpoledním rychlíkem mohli odjeti do Prahy. Ho-
nem posláno za nimi, a podařilo se ještě před
samým odjezdem zadržeti a přivésti je zpěť do
sněmovny, kdež se jim dostalo hlučně veselého
uvítání, k němuž se páni ovšem trochu kysele
tvářili. Kde jsou ty krásné časy, kdy se přichá-
zelo do Vídně jen tak v době přechodu z jednoho
měsíce do druhého !
#5
alto_textblock
#5
Poslanecká sněmovna. Schůze 52.
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod-
25 minut. dopoledne.
Ministr vyučování odpovídá na celou řadu
dotazů, m. j. také na dotaz posl. Weiskirchena,
#6
alto_textblock
#6
málo. Zevlovali na chodnících. Jen »De profundis«
četných kněží se ozývalo.
Cítíme, že nejsme doma. U nás jináče. Ovšem,
jiný kraj, jiný mrav.
Po obědě odjíždíme. Jen jedna okolnost stojí za
zmínku — hašteření se sorrentskými drožkáři a zvě-
davost italských lenochů. To jsou mouchy. Všecko
musí věděti, všecko viděti, do všeho se míchati. Pan
Wierzbicki byl jistě do kůže mokrý, než nás všecky
usadil a vypravil. V trhu nemůže býti více křiku.
než bylo při tomto odjezdu.
Ale odjeli jsme přec — do Castelamare.
Ta silnice! Ty obrazy! Dole moře, a po úbočích
samé městečko, vesničky, samá vinice, oliva, — ne,
to nelze vylíčiti! Nebýti prachu a vedra, mol la to
býti naše nejlepší jízda. A koníci letí jak o závod.
Neapolitánské volání na koně á! á! ozývá se krok
co krok. Patrně dobří zpěváci, samé áčko jsou tihle
drožkáři. Ale nejlíp umějí se domlouvati, když se
jim jedná o zpropitné. Signori! Maccaroni per mé !a
již ukazuje prstem na ústa. Prožluklý lid, nikdy
nemá dosti. Když vás nejvíc napálí, ještě — per me
macearoni!
Už končím.
Rychlík nás dovezl do Neapole. Poslední spo-
lečná večeře, poslední pohled na soptící Vesuv, po-
slední boj o místa ve vagonech a poslední dík panu
Wierzbickému za bratrskou starost o nás a pak
rychle, rychle domů — přes Řím, Florenc, Benátky.
Snad někdy »a rive derci!« na shledanou — smavá
Italie, ale plná — žebravých postav. Na shledanou
maccarony!
—js.
#7
alto_textblock
#7
týkající se událostí na vídeňské univer-
sitě. Ministr vyličuje případy a praví, že zavedeno
bylo disciplinární vyšetřování proti studentům, již
se súčastnili výtržností. Také policejní orgány zatkly
mimo universitu 11 osob, při čemž se objevilo, že
bylo mezi nimi pět posluchačů techniky a nikoliv uni-
versity. Energle, již ukázaly akademické úřady zá-
kazem nosení barav a pevnost, s níž chtějí tento zákaz
v platnosti zachovati po tak dlouho, pokud nebude
dána záruka, že opětně nastanou pravidelné poměry, uči-
nily na studenty dojem. Žádný z nich nezprotivil se
doposud nařízení universitních úřadů. Ministr pouka-
zuje na to, že zástupci 40 korporací barvy nosících
dostavili se k rektorovi, aby jej ujistili, že třebai
s těžkým srdcem, přece jen se podrobují jeho nařízení.
Četné barvy nenosící spolky obrátily se na rektora
s prosbou, aby je chránil proti možným následkům
násilností, páchaných od spolků, jež nosí barvy.
Všichni tito, mnoho set čítající studenti, odsuzují ve-
dené boje na půdě akademické. Studenti všech stran
cítí sami, že jest jim od blahovůle, již tak často jim
prokázaly akademické úřady, čekati více nežli od
vzpoury proti zákonům akademickým a že otřesením
autority akademických úřadů byly by podkopány zá-
klady akademického zřízení. Všecko to utvrzuje mi-
nistra v přesvědčení, že rektoru a senátu se podaří,
rázným a taktním jednáním odvrátiti veliké nebezpečí
od university a studentstva.
Odpovídaje na dotaz posl. Slámy ohledně
domněle protizákonného vypsání konkursu na uči-
telské místo na pětitřídní obecné škole v Dombrové
prohlašuje ministr, že vypsání konkursu bylo zrušeno
a vypsán byl konkurs nový.
V odpovědi na dotaz posl. Kaisra ohledně
domnělých nepřístojností v c. k. školním knihoskladu
podává ministr příslušná vysvětlení a praví na konec,
že vyučovací správa nemá žádné příčiny k vydání
zvláštních nařízení ohledně školního knihoskladu.
Dále odpovídá ministr vyyčování na dotaz posl.
Pospíšila a soudr. ohledně vydávání ústředního
listu pro vyučování živnostenské nejen v německé,
nýbrž také v české, vztažně v jiných řečích, že vy-
dávání tohoto ústředního listu také v české, vztažně
v jiných řečích bylo by spojeno se značnými finanč-
ními, zvláště pak technickými obtížemi. Vyučovací
správa není s to, ahy vydávání takovýchto časopisů
zařadila do svého rozpočtu a vítala by jen, kdyby
soukromí nakladatelé odhodlali se k takovýmto pod-
nikům. Vyučovací správa by jim v tomto případě ne-
odepřela prý potřebné podpory.
Když byl předseda dr. ryt. Fuchs se souhla
sem sněmovny přikázal vládní předlohy, týkající se
úpravy rozdělení alkoholového množství a pak vládní
předlohu, týkající se devítihodinné doby pracovní
bez prvního čtení výborům, čteny byly došlé spisy.
Byly mezi nimi pilné návrhy poslanců: Po-
spíšila a soudr. ohledně nouze v jedné části Mo-
ravy; Riglera ohledně nouze v politickém okresu
elsenském; Leblocha a soudr. ohledně vodních
škod v jižní části Moravy. Všecky tyto pilné návrhy
přikazují se příslušnému výboru.
Dále podali návrhy poslanci: dr. Roser
ohledně zákona domovského; Knol1 ohledně t. zv.
pošumavské dráhy z Domažlic do Tachova.
Dotazovali se poslanci: Pospíšil ohledně
konfiskace jistého časopisu v Třebíči: Březnov-
ský ministra spravedlnosti ohledně nestejného způ-
sobu, jakým nakládá české státní zastupitelství s do-
mácími a zahraničními tiskopisy, jednajícími o židov-
ské otázce.
Další petice podávají posl. Březnovský, dr.
Šílený, dr. Sláma, Schrammel a jiní.
Následuje několik návrhů.
Ministerský předseda odpovídá na inter-
pelaci posl. dra. Koppa, Noske a soudr. v pří-
čině jednání vlády vůči novému obecnímu a volebnímu
řádu pro Vídeň a praví, že chápe se příležitosti, aby
obšírně vyložil jakými, čistě věcnými ohledy vláda
byla vedena. Věci stály tak, že kdyby se v záležitosti
volebního řádu nebylo stalo konečně rozhodnutí, nejen
že by nebylo bývalo možno provésti nejbližší volby,
ale také rozčilení v obyvatelstvu bylo by snad
vzrostlo. (V Čechách to pana Körbra nebolí.) Když
dolnorakouský sněm vyhověl požadavkům vlády, ne-
bylo příčiny k protahování té záležitosti. Sněm a sice
ne snad jen většina, ale četní členové oposice ozna-
čili požadavek tříletého pobytu s rozhodností jako
nutný. Poněvadž se při tom nejednalo o zásadní
otázku, nýbrž o posuzování skutečných poměrů, ne-
považovala vláda za nutné tento rozdíl v náhledech
bráti za rozhodující ve věcech volební otázky.
Ministr doznává, že mnohé ustanovení volebního
řádu nelíbí se jedné části voličů a že si vláda mnohé
jinak přála. Ale nebylo by to konstituční, kdyby se
vládě vyčítalo, že brala ohled na přání veliké většiny
zákonodárného sboru. Na to mluví ministr o stížno-
stech interpelantů na provádění nynějšího obecního
řádu. Velký počet reklamací vysvětlen jest jak pro-
nikavými změnami volebního řádu vůbec, tak ohledně
#8
alto_textblock
#8
zařadění voličů a tím, že ku provedení tak velikého
úkolu musil magistrát přijmouti řadu málo vyškole-
ných sil. Při reklamacích vyšlo na jevo, že v listi-
nách scházeli také mnozí četní přívrženci nynější vět-
šiny v obecní radě. Ministerský předseda praví na
konec rozhodně, že vláda jest všem strannickým zále-
žitostem ve vídeňské obecní radě cizí. »My jsme« —
praví ministr v závěrku — vláda zákona, pořádku,
klidného spolužití a soutěže všech národů a vyznání
v říši.«
Dále odpovídá ministr na interpelaci posl. Eben-
hocha stran snížení hladiny jezer v Solné komoře za
účelem oslabení povodní na řece Travně a praví, že
ministerstvo vnitra se postará o rychlejší provádění
těch prací. Dále odpovídá na několik více méně
důležitých interpelací.
Posl. Wrabetz navrhuje za hluku a prudkých
výkřiků křesťanských sociálů zahájení debaty o od-
povědi ministerského předsedy na interpelaci v pří-
čině opravy vídeňského volebního řádu. Návrh se
zamítá.
Na četná přání přikazuje předseda se souhlasem
sněmovny vládní předlohu o užívání přebytků kumu-
lativních sirotčích pokladen právnímu výboru. Na to
oznamuje, že datum příští schůze sdělí písemně, sně-
movna však se k návrhu posl. Kaisra usnáší, aby se
příští schůze konala zítra.
Konec schůze o 4. hod. odpol.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy politické.
#10
alto_textblock
#10
V Praze, 18 května.
#11
alto_textblock
#11
K situaci. Levice nese obstrukci českých po-
slanců těžce, tím tíž, poněvadž ji dříve podceňovala.
Dnes arciť, vidouc těžké své zklamání, zuří. Ale
vidouc, že by mohly opět nadejíti doby, v nichž by
poznovu sama sáhla po zbrani obstrukce, skládá ruce
v klín a žene do boje proti ní — pravici. Hlavně
Poláky a katolickou lidovou stranu. Obě strany
i s presidentem poslanecké sněmovny učinily v tom
ohledu již, co mohly. Že však úsilí jejich nebylo ko-
runováno až dosud žádoucím výsledkem, obviňují le-
vičácké časopisy Poláky a německé konservativce, že
hrají s Čechy umluvenou hru, a že brojí proti mlado-
české obstrukci pouze na oko, ve skutečnosti však že
ji podporují. Kdybychom těžce nenesli, že brozí sku-
tečně rozbití pravice, na jejíž zachování klademe ještě
dnes příslušnou váhu, mohli bychom býti vůči Po-
lákům a straně německých konservativců v jistém
směru škodolibými. Přísloví: »Čiň čertu dobře,a
peklem se ti odmění« počíná se vyplňovati také na
nich. Myslíme, ba jsme přesvědčeni, že obě jmenované
vážené strany pravice nemají pražádné příčiny, aby
dělaly berana levici, jež ode dávna ukládá o jejich
bezživotí. Že došlo na českou obstrukci, jest beze
všeho odporu smutno. Ale nebývalo by došlo na ni,
kdyby pravice byla pevně stála na svém prvotním
programu. Levice byla by bývala již dávno roz-
drcena a malomoc její byla by nemohla čeliti síle
pravice. Pozdě arciť bycha honiti, ale čeští poslanci
prozatím nezoufají. Ani nad spravedlivou věcí svého
národa, ani nad zachováním pravice. Již včera usneslo
se všech jedenáct opposičních polských poslanců, pak
oba rusínští radikálové Okuněvský a Tanačkěvič
a konečně také oba bukovinští Rusové Vasilko a Vi-
nický, že od nynějška nesúčastní se žádného hlaso-
vání proti Čechům. Několik jihoslovanských a chor-
vatských poslanců a srbský posl. dr. Baljak učinili
věc poslanců českých věcí svou již dříve. Budou-li
čeští poslanci vytrvalí jako byli a jsou až dosud, ví-
tězství jich minouti nemůže.
Ostatně nastane v obstrukci přestávka. Bude
totiž poslanecká sněmovna konati zítra před Letni-
cemi schůzi již poslední. Příští schůze bude teprve
zase dne 6. června. Doufáme, že do té doby neblahé
poměry v poslanecké snémovně se uklidní. Ale ne-
uklidní se dříve, dokud vláda nevykoná svou po-
vinnost vůči českému národu. V čem záleží, je
známo. A že neznamená žádnou nespravedlnost, ví
vláda zrovna tak dobře jako levice.
Rakouská delegace bude konati svou dru-
hou plnou schůzi v Pešti dne 25. t. m.
železniční výbor poslanecké sněmovny
konal dnes schůzi, jíž byl přítomen také železniční
ministr dr. ryt. Wittek. Schůze skončila však beze
všeho výsledku následkem obstrukce Mladočechů, jež
žádali za plné čtení petic na jednacím pořadu se na-
lézajících a hlasování o nich dle jmen. Na poznámku
posl. dra. Knolla, jak dlouho ještě bude trvati
tento žert, odpověděl posl. Maštalka, že dotud,
pokud nebude českému národu dáno dostiučinění z
urážku ze dne 17. října. Za následující debaty vznikl
veliký hluk, následkem čehož předseda Kaft an
schůzi ukončil.
Rakousko-uherský vojenský splnomoc-
něnec v Cařihradě, plukovník bar. G iesl, přibyl
do Trapezuntu, kde se strany Porty uděleny již po-
třebné instrukce tureckým provinčním úřadů za účelem
zabezpečení nerušené cesty plukovníka bar. Giesla.