ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c930d5b0-fd97-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Číslo 136
#2 alto_textblock #2
KATOLICKR LISTY.
#3 alto_textblock #3
Dne 19. května 1900.
#4 alto_textblock #4
lem něho a zasypávali ho nejsprostšími nadávkami. Návrh byl ohromnou většinou zamítnut, hlasovalot proň sotva půl druhého tuctu poslanců »pokro- kových.« Ostatní schůze byla vyplněna čtením interpe- lací. Posl. Březnovský podal několik náramně dlou- hých interpelací v otázce židovské, ve kterých ci- továny jsou celé skonfiskované spisy protižidovské. Zvláštní úspěch mezi zapisovateli, kteří v potu tváře po několik hodin tyto interpelace četli, měl posl. Hořica, který dlouhou báseň »Das Lied vom Löwi« — píseň o Löwim, travestie Schillerovy »Písně o zvonu« — dle všech pravidel dramati- ckého přednesu deklamoval. Dle učiněného dohodnutí nedošlo dnes k hla- sování dle jmen. Byloť Čechům oznámeno, že dnešní schůze bude již poslední a že se říšská rada sejde až po svatodušních svátcích, dne 6. června. Proto upustili čeští poslanci od ohlášené debaty o včerejším jednání předsedy. Po 3. hodině, když čtení interpelací a návrhů bylo ukončenoa odbyl se výstup k vůli otázce volebního řádu pro Vídeň, prohlásil předseda, že příští schůzi nemůže oznámiti, že se bude až po svátcích odbývati, aby zatím delegace mohly své práce ukončiti. Tu po- vstal posl. Kaiser a navrhl, aby sněmovna svého drahoceuného času užila a ještě zítra pokračovala ve své blahodárné »práci«. Návrh tento byl hlasy německé levice, socialistů, Poláků, Italů, Řumunů, z části katolické strany lidové a několika českých velkostatkářů přijat, načež předseda ustanovil schůzi ještě na zítřek. Na denní pořádek položil prozatímný rozpočet podle pravidla, že vládní před- lohy mají přednost. Následkem toho musí mladočeští poslanci, kteří dle ujednání myslili, že již dnes mohou nastoupiti prázdniny, ještě jeden den obstrukce vy- držeti. Veliké nesnáze jinak z toho nejsou, poně- vadž po přečtení došlých spisů zbývá ještě hojná, na dlouho stačící zásoba návrhů na hlasování dle jmen a čtyři taková hlasování na jednu schůzi vy- stačují. Ale právě v této příčině nastalo nebezpečí. K návrhu na hlasování dle jmen jest potřebí 50 hlasů a z českých poslanců je ohlášeno pět jako nemocných. Několik poslanců, mezi nimi ovšem také dr. Grégr, který nejtíže snáší nynější přísnou službu, při níž každý mladočeský poslanec musí býti na svém místě, ihned po prvním zaslech- nutí, že dnes má býti poslední schůze, úprkem spěchali na nádraží Františka Josefa, aby ještě odpoledním rychlíkem mohli odjeti do Prahy. Ho- nem posláno za nimi, a podařilo se ještě před samým odjezdem zadržeti a přivésti je zpěť do sněmovny, kdež se jim dostalo hlučně veselého uvítání, k němuž se páni ovšem trochu kysele tvářili. Kde jsou ty krásné časy, kdy se přichá- zelo do Vídně jen tak v době přechodu z jednoho měsíce do druhého !
#5 alto_textblock #5
Poslanecká sněmovna. Schůze 52. Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi o 11. hod- 25 minut. dopoledne. Ministr vyučování odpovídá na celou řadu dotazů, m. j. také na dotaz posl. Weiskirchena,
#6 alto_textblock #6
málo. Zevlovali na chodnících. Jen »De profundis« četných kněží se ozývalo. Cítíme, že nejsme doma. U nás jináče. Ovšem, jiný kraj, jiný mrav. Po obědě odjíždíme. Jen jedna okolnost stojí za zmínku — hašteření se sorrentskými drožkáři a zvě- davost italských lenochů. To jsou mouchy. Všecko musí věděti, všecko viděti, do všeho se míchati. Pan Wierzbicki byl jistě do kůže mokrý, než nás všecky usadil a vypravil. V trhu nemůže býti více křiku. než bylo při tomto odjezdu. Ale odjeli jsme přec — do Castelamare. Ta silnice! Ty obrazy! Dole moře, a po úbočích samé městečko, vesničky, samá vinice, oliva, — ne, to nelze vylíčiti! Nebýti prachu a vedra, mol la to býti naše nejlepší jízda. A koníci letí jak o závod. Neapolitánské volání na koně á! á! ozývá se krok co krok. Patrně dobří zpěváci, samé áčko jsou tihle drožkáři. Ale nejlíp umějí se domlouvati, když se jim jedná o zpropitné. Signori! Maccaroni per mé !a již ukazuje prstem na ústa. Prožluklý lid, nikdy nemá dosti. Když vás nejvíc napálí, ještě — per me macearoni! Už končím. Rychlík nás dovezl do Neapole. Poslední spo- lečná večeře, poslední pohled na soptící Vesuv, po- slední boj o místa ve vagonech a poslední dík panu Wierzbickému za bratrskou starost o nás a pak rychle, rychle domů — přes Řím, Florenc, Benátky. Snad někdy »a rive derci!« na shledanou — smavá Italie, ale plná — žebravých postav. Na shledanou maccarony! —js.
#7 alto_textblock #7
týkající se událostí na vídeňské univer- sitě. Ministr vyličuje případy a praví, že zavedeno bylo disciplinární vyšetřování proti studentům, již se súčastnili výtržností. Také policejní orgány zatkly mimo universitu 11 osob, při čemž se objevilo, že bylo mezi nimi pět posluchačů techniky a nikoliv uni- versity. Energle, již ukázaly akademické úřady zá- kazem nosení barav a pevnost, s níž chtějí tento zákaz v platnosti zachovati po tak dlouho, pokud nebude dána záruka, že opětně nastanou pravidelné poměry, uči- nily na studenty dojem. Žádný z nich nezprotivil se doposud nařízení universitních úřadů. Ministr pouka- zuje na to, že zástupci 40 korporací barvy nosících dostavili se k rektorovi, aby jej ujistili, že třebai s těžkým srdcem, přece jen se podrobují jeho nařízení. Četné barvy nenosící spolky obrátily se na rektora s prosbou, aby je chránil proti možným následkům násilností, páchaných od spolků, jež nosí barvy. Všichni tito, mnoho set čítající studenti, odsuzují ve- dené boje na půdě akademické. Studenti všech stran cítí sami, že jest jim od blahovůle, již tak často jim prokázaly akademické úřady, čekati více nežli od vzpoury proti zákonům akademickým a že otřesením autority akademických úřadů byly by podkopány zá- klady akademického zřízení. Všecko to utvrzuje mi- nistra v přesvědčení, že rektoru a senátu se podaří, rázným a taktním jednáním odvrátiti veliké nebezpečí od university a studentstva. Odpovídaje na dotaz posl. Slámy ohledně domněle protizákonného vypsání konkursu na uči- telské místo na pětitřídní obecné škole v Dombrové prohlašuje ministr, že vypsání konkursu bylo zrušeno a vypsán byl konkurs nový. V odpovědi na dotaz posl. Kaisra ohledně domnělých nepřístojností v c. k. školním knihoskladu podává ministr příslušná vysvětlení a praví na konec, že vyučovací správa nemá žádné příčiny k vydání zvláštních nařízení ohledně školního knihoskladu. Dále odpovídá ministr vyyčování na dotaz posl. Pospíšila a soudr. ohledně vydávání ústředního listu pro vyučování živnostenské nejen v německé, nýbrž také v české, vztažně v jiných řečích, že vy- dávání tohoto ústředního listu také v české, vztažně v jiných řečích bylo by spojeno se značnými finanč- ními, zvláště pak technickými obtížemi. Vyučovací správa není s to, ahy vydávání takovýchto časopisů zařadila do svého rozpočtu a vítala by jen, kdyby soukromí nakladatelé odhodlali se k takovýmto pod- nikům. Vyučovací správa by jim v tomto případě ne- odepřela prý potřebné podpory. Když byl předseda dr. ryt. Fuchs se souhla sem sněmovny přikázal vládní předlohy, týkající se úpravy rozdělení alkoholového množství a pak vládní předlohu, týkající se devítihodinné doby pracovní bez prvního čtení výborům, čteny byly došlé spisy. Byly mezi nimi pilné návrhy poslanců: Po- spíšila a soudr. ohledně nouze v jedné části Mo- ravy; Riglera ohledně nouze v politickém okresu elsenském; Leblocha a soudr. ohledně vodních škod v jižní části Moravy. Všecky tyto pilné návrhy přikazují se příslušnému výboru. Dále podali návrhy poslanci: dr. Roser ohledně zákona domovského; Knol1 ohledně t. zv. pošumavské dráhy z Domažlic do Tachova. Dotazovali se poslanci: Pospíšil ohledně konfiskace jistého časopisu v Třebíči: Březnov- ský ministra spravedlnosti ohledně nestejného způ- sobu, jakým nakládá české státní zastupitelství s do- mácími a zahraničními tiskopisy, jednajícími o židov- ské otázce. Další petice podávají posl. Březnovský, dr. Šílený, dr. Sláma, Schrammel a jiní. Následuje několik návrhů. Ministerský předseda odpovídá na inter- pelaci posl. dra. Koppa, Noske a soudr. v pří- čině jednání vlády vůči novému obecnímu a volebnímu řádu pro Vídeň a praví, že chápe se příležitosti, aby obšírně vyložil jakými, čistě věcnými ohledy vláda byla vedena. Věci stály tak, že kdyby se v záležitosti volebního řádu nebylo stalo konečně rozhodnutí, nejen že by nebylo bývalo možno provésti nejbližší volby, ale také rozčilení v obyvatelstvu bylo by snad vzrostlo. (V Čechách to pana Körbra nebolí.) Když dolnorakouský sněm vyhověl požadavkům vlády, ne- bylo příčiny k protahování té záležitosti. Sněm a sice ne snad jen většina, ale četní členové oposice ozna- čili požadavek tříletého pobytu s rozhodností jako nutný. Poněvadž se při tom nejednalo o zásadní otázku, nýbrž o posuzování skutečných poměrů, ne- považovala vláda za nutné tento rozdíl v náhledech bráti za rozhodující ve věcech volební otázky. Ministr doznává, že mnohé ustanovení volebního řádu nelíbí se jedné části voličů a že si vláda mnohé jinak přála. Ale nebylo by to konstituční, kdyby se vládě vyčítalo, že brala ohled na přání veliké většiny zákonodárného sboru. Na to mluví ministr o stížno- stech interpelantů na provádění nynějšího obecního řádu. Velký počet reklamací vysvětlen jest jak pro- nikavými změnami volebního řádu vůbec, tak ohledně
#8 alto_textblock #8
zařadění voličů a tím, že ku provedení tak velikého úkolu musil magistrát přijmouti řadu málo vyškole- ných sil. Při reklamacích vyšlo na jevo, že v listi- nách scházeli také mnozí četní přívrženci nynější vět- šiny v obecní radě. Ministerský předseda praví na konec rozhodně, že vláda jest všem strannickým zále- žitostem ve vídeňské obecní radě cizí. »My jsme« — praví ministr v závěrku — vláda zákona, pořádku, klidného spolužití a soutěže všech národů a vyznání v říši.« Dále odpovídá ministr na interpelaci posl. Eben- hocha stran snížení hladiny jezer v Solné komoře za účelem oslabení povodní na řece Travně a praví, že ministerstvo vnitra se postará o rychlejší provádění těch prací. Dále odpovídá na několik více méně důležitých interpelací. Posl. Wrabetz navrhuje za hluku a prudkých výkřiků křesťanských sociálů zahájení debaty o od- povědi ministerského předsedy na interpelaci v pří- čině opravy vídeňského volebního řádu. Návrh se zamítá. Na četná přání přikazuje předseda se souhlasem sněmovny vládní předlohu o užívání přebytků kumu- lativních sirotčích pokladen právnímu výboru. Na to oznamuje, že datum příští schůze sdělí písemně, sně- movna však se k návrhu posl. Kaisra usnáší, aby se příští schůze konala zítra. Konec schůze o 4. hod. odpol.
#9 alto_textblock #9
Zprávy politické.
#10 alto_textblock #10
V Praze, 18 května.
#11 alto_textblock #11
K situaci. Levice nese obstrukci českých po- slanců těžce, tím tíž, poněvadž ji dříve podceňovala. Dnes arciť, vidouc těžké své zklamání, zuří. Ale vidouc, že by mohly opět nadejíti doby, v nichž by poznovu sama sáhla po zbrani obstrukce, skládá ruce v klín a žene do boje proti ní — pravici. Hlavně Poláky a katolickou lidovou stranu. Obě strany i s presidentem poslanecké sněmovny učinily v tom ohledu již, co mohly. Že však úsilí jejich nebylo ko- runováno až dosud žádoucím výsledkem, obviňují le- vičácké časopisy Poláky a německé konservativce, že hrají s Čechy umluvenou hru, a že brojí proti mlado- české obstrukci pouze na oko, ve skutečnosti však že ji podporují. Kdybychom těžce nenesli, že brozí sku- tečně rozbití pravice, na jejíž zachování klademe ještě dnes příslušnou váhu, mohli bychom býti vůči Po- lákům a straně německých konservativců v jistém směru škodolibými. Přísloví: »Čiň čertu dobře,a peklem se ti odmění« počíná se vyplňovati také na nich. Myslíme, ba jsme přesvědčeni, že obě jmenované vážené strany pravice nemají pražádné příčiny, aby dělaly berana levici, jež ode dávna ukládá o jejich bezživotí. Že došlo na českou obstrukci, jest beze všeho odporu smutno. Ale nebývalo by došlo na ni, kdyby pravice byla pevně stála na svém prvotním programu. Levice byla by bývala již dávno roz- drcena a malomoc její byla by nemohla čeliti síle pravice. Pozdě arciť bycha honiti, ale čeští poslanci prozatím nezoufají. Ani nad spravedlivou věcí svého národa, ani nad zachováním pravice. Již včera usneslo se všech jedenáct opposičních polských poslanců, pak oba rusínští radikálové Okuněvský a Tanačkěvič a konečně také oba bukovinští Rusové Vasilko a Vi- nický, že od nynějška nesúčastní se žádného hlaso- vání proti Čechům. Několik jihoslovanských a chor- vatských poslanců a srbský posl. dr. Baljak učinili věc poslanců českých věcí svou již dříve. Budou-li čeští poslanci vytrvalí jako byli a jsou až dosud, ví- tězství jich minouti nemůže. Ostatně nastane v obstrukci přestávka. Bude totiž poslanecká sněmovna konati zítra před Letni- cemi schůzi již poslední. Příští schůze bude teprve zase dne 6. června. Doufáme, že do té doby neblahé poměry v poslanecké snémovně se uklidní. Ale ne- uklidní se dříve, dokud vláda nevykoná svou po- vinnost vůči českému národu. V čem záleží, je známo. A že neznamená žádnou nespravedlnost, ví vláda zrovna tak dobře jako levice. Rakouská delegace bude konati svou dru- hou plnou schůzi v Pešti dne 25. t. m. železniční výbor poslanecké sněmovny konal dnes schůzi, jíž byl přítomen také železniční ministr dr. ryt. Wittek. Schůze skončila však beze všeho výsledku následkem obstrukce Mladočechů, jež žádali za plné čtení petic na jednacím pořadu se na- lézajících a hlasování o nich dle jmen. Na poznámku posl. dra. Knolla, jak dlouho ještě bude trvati tento žert, odpověděl posl. Maštalka, že dotud, pokud nebude českému národu dáno dostiučinění z urážku ze dne 17. října. Za následující debaty vznikl veliký hluk, následkem čehož předseda Kaft an schůzi ukončil. Rakousko-uherský vojenský splnomoc- něnec v Cařihradě, plukovník bar. G iesl, přibyl do Trapezuntu, kde se strany Porty uděleny již po- třebné instrukce tureckým provinčním úřadů za účelem zabezpečení nerušené cesty plukovníka bar. Giesla.