#1
alto_textblock
#1
Ročník I.
#2
alto_textblock
#2
Č. Budějovice, dne 21. listopadu 1902.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 22:
#4
alto_textblock
#4
NOVÝ
Jihočeský Dělník.
#5
alto_textblock
#5
Vychází každý týden v pátek. 0A Redakce, administrace a expedice 0A Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 4-80, půlročně
Za Inseráty nebere redakce zodpovědnosti a platí se hned Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2-40, čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 5*48.
při objednáni. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6’88.
#6
alto_textblock
#6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Rudolfovská třída číslo 24.
#7
alto_textblock
#7
V. sjezd českoslovanské sociální
demokracie.
(Dokončení.)
Nelze nám z ohledu na malý rozměr našeho
listu a jeho týdenní, pro dnešní dobu nedostatečné
vycházení, referovati o všech podrobnostech
sjezdu, podáme tudíž jen kratší stručnou
zprávu a k hlavním referátům vrátíme se v číslech
příštích.
Na třetím bodu denního pořádku nalézala se
zpráva o činnosti parlamentární,
o níž podal zprávu poslanec soudr. Hybeš.
Po referátu jeho rozpředena širší debata a
vyměněny mnohé názory.
Svědčí to o politické vyspělosti českých sociálních
demokratů a o samostatnosti myšlenek —
Na návrh soudruhů dr. Soukupa a Krapky. přijata
jednohlasně při bodu tomto resoluce, týkající
se jazykových Korbrových »zásad«:
»Sjezd českoslovanské soc. demokracie prohlašuje,
že poslední Korbrova osnova, týkající
se upravení jazykových poměrů y Čechách
a na Moravě, je v nynějším svém obsahu
naprosto nepřijatelna, poněvadž nehledě
ani k celé řadě jiných nesprávností, znamená
osnova tato první krok k zavedení státní
němčiny, čímž by byl proletariát všech neně-
meckých národů v Rakousku nejen národnostně,
ale i hospodářsky znovu co nejcitelněji
poškozován. Sjezd vyslovuje však znovu
svou nejvřelejší touhu, aby vzhledem k celému
kulturnímu a sociálnímu pokroku ve státě
byla otázka národnostní co nejdříve rozřešena,
prohlašuje však, že rozřešení to se může díti
jedině na základě plné národnostní autonomie
a jazykové rovnoprávnosti a půjde ku
předu jedině s demokratisováním našich zákonodárných
sborů. Sjezd ohražuje se však
také proti tomu, aby řešení otázky jazykové
bylo odkázáno do sněmů zemských, jež jsou
v celém Rakousku baštami nejhorší reakce,
a v nichž by spravedlivé rozřešení otázky
jazykové zejména pro ostatní národnosti slovanské
v Rakousku bylo na dlouhé doby oddáleno.«
Nejdelší debata rozpředena o organisaci a
taktice. Referoval soudr. Němec. Přijato více
návrhů k bodu tomuto se vztahujících, mezi
nimi též zásadní prohlášení, navržené soudr.
Roušarem, v němž prohlašují se vzdělávací
spolky za přežilé a zbytečné a doporučují se
spolky toliko odborné anebo odborně sdružené,
s jinou však tendencí než jakou dosavádní odborně
sdružené spolky užívají, a jsou ve skutečnosti
jen spolky podpůrnými.
Vyhraženo přesné stanovisko ke hnutí mládeže,
jímž doporučuje se soudruhům věnovati
dorostu dělnickému pozornost, ne však ve spolcích
zvlášť pro mládež zakládaných, ale hlavně
ve spolcích odborných. Toliko v střediskách průmyslových
nechť zakládají se tělovičné jednoty.
Zvláště starší soudruzi nesmí však pouštěti
tělocvičné jednoty se zřetele. Hlavně mají dbáti,
aby nebyly spolkem toliko zábavným, ale plnily
i jiné vůči straně povinnosti. Sjezd přijal za
tím účelem návrh dra Poppra, v němž se praví:
»Sjezd vycházeje z názoru, že mládež dělnická,
oddávající se pustým zábavám hospod-
ským, nejen podkopává svoji sílu životní,
nýbrž i neuvědomělostí a lhostejností svou
#8
alto_textblock
#8
ohrožuje zároveň každý pokus o hospodářský
pokrok dělnictva vůbec, že tato mládež stává
se slepě sloupem měšťácké společnosti, obrací
pozornost veškerých soudruhů ku práci mezi
mládeží. Náhradou za lákavé zábavy duševnímu
i tělesnému vývoji mládeže zhoubné jest
soustavné pěstování tělocviku, který tělo dospívajícího
člověka tuží a za ohrožujících
\ vlivů průmyslu ozdravuje, které však tím zároveň
povznáší sebevědomí člověka a úctu
nejen k svému tělu, nýbrž i vývoji duševnímu.
Nechť proto ve všech střediskách průmyslových
zakládají se spolky tělocvičné, nechť
místní organisace co nejintensivněji vývoj
jejich podporují.
Vstupováním do těchto spolků a prací
v nich nechť starší soudruzi hledí k tomu,
aby s pěstěním těla ruku v ruce šlo pěstění
ducha a vědomí dělnické solidarity.«
V téže věci přijat dále návrh dra Soukupa:
»Sjezd strany pověřuje konferenci I. vol.
okresu, aby ze svého středu vyvolila agitační
výbor mladistvých dělníků, jenž by se ve
spojení s výkonným výborem I. voleb, okresu
a redakcí »Sborníku mládeže« a tělocvičnými
jednotami z Prahy a předměstí věnoval učinné
agitaci mezi dělnickou mládeží, jejímu duševnímu
vzdělávání a uvědomování a přivádění
do organisaci strany soc.-dem.«
Za účelem organisování žen přijat návrh
soudružky Boženy Toužilové:
»Sjezd ukládá organisacím jak odborovým
tak politickým pečovati, aby co nejvíce žen
získáno bylo hnutí našemu. Za účelem tím
nechť organisace občas vždy v příhodnou ženám
dobu pořádají schůze, na nichž by zásady
a program strany, účel odborových orga-
nisací způsobem ženám přístupným vykládán
byl. Soudruzi organisovaní jsou povinni dbáti
o to, by jejich ženští členové rodiny vstupovali
do příslušných organisaci.«
Pozoruhodným jest též návrh Černého,
Krapky a soudruhů:
»Sjezd se usnáší se zřetelem ku děsným
následkům nezaměstnanosti dělnictva na zahájení
usilovné akce ve prospěch pojištění
nezaměstnanosti všech za mzdu pracujících a
sice: přednáškami, schůzemi veřejnými, tábory
a jinými vhodnými prostředky.«
K tisku a navrhované osnově zákona o tisku
přijata tato resoluce;
•Sjezd strany prohlašuje, že dnešní vládní
oprava tisková je v nynějším svém obsahu
nepřijatelna a vyzývá poslance strany soc.-
dem., aby při jejím parlamentním projednávání
učinili vše možné k odstranění oněch
ustanovení, jež svobodu kritiky a zdárný rozvoj
dělnického hnutí nejpovážlivěji ohrožují.«
Mezi jinými návrhy k tisku se vztahujícími
přijat i ten, aby poslanci svazu soc.-demokrati-
ckého působili na říšské radě k zlevnění poštovní
dopravy z časopisů.
Nejzajímavějším z celého jednání sjezdového
byl referát dra Meissnera o úkolu sociálních
demokratů v obcích, který v krátkém čase
vydán bude tiskem i s přijatou na sjezdu za
účelem tím resolucí.
»Akademie« věnovati bude zvláštní rubriku
komunální politice a doporučuje se soudruhům,
zejména těm, kteří v obecním zastupitelstvu zasedají,
věnovati jí pozornost.
#9
alto_textblock
#9
Ohledně starobního, invalidního, sirotčího a
vdovského pojišťování přijata resoluce soudruhům
našim ze schůzí a táborů již známá.
Resoluci ku všeobecnému, rovnému právu
volebnímu se vztahující, jakož i zásadní resoluci
programovou k organisaci a taktice, zejména
pokud voleb se týče, přineseme v čísle příštím.
#10
alto_textblock
#10
K táboru lidu
dne 9. listopadu t.r. konanému, došly následující
přípisy:
S těžkými obavami hledí vstříc dělnictvo
v našem okresu příštím okamžikům. Nezměrná
bída zatíná své spáry stále citelněji do rodin
dělnických a marně až dosud čekáme od příslušných
činitelů nějakých kroků ku zmírnění.
Nechceme almužnu! Nechceme a nebudeme
škemrati o milosrdenství u bezcitných kapitalistů!
Chceme práci a za tuto žádáme
slušný plat!
Vítáme projev Váš za tento nejspravedlivější
požadavek — připojujeme se k resoluci
na táboru tomto přednesené a voláme s Vámi
k příslušným činitelům:
Dejte .lidu na českém jihu práci! Nenapínejte
zoufalost jeho do krajnosti — neboť pak
přikvačí důsledky, které zajisté budou hrozné!
Zdar úplný nechť provází jednání táboru
Vašeho!
Za organisaci dělnickou v Táboře:
Václav Jankovský. Ant. Voleman.
*
Ctěnému shromáždění na manifestačním táboru
lidu dne 9. listopadu 1902 v Č. Budějovicích!
Organisovaní železniční zřízenci ve Veselí-
Mezimostí uváživše, že za stávajících poměrů,
všeobecná nezaměstnanost i u drah státních tak
i soukromých pociťována jest, tak že propouštění
a tak zvané »vysazování« železničních zřízenců,
z nichž někteří 2 až 5 roků i více
u drah zaměstnáni byli, téměř každodenně se
děje (viz Louny, Ústí n. L., Nusle a j.*) ano
i tak zvaný definitivní personál na svých příjmech
zkracován jest přesazováním z místa lépe
honorovaného na horší (s menším odměňováním),
prohlašují úplný souhlas s programem dnešního
táboru a připojují se úplně k navržené resoluci,
vyslovujíce zároveň úplnou důvěru neohroženým
zastancům našich práv, poslancům strany
sociálně-demokratické.
Ve Veselí-Mezimostí, dne 8. listopadu 1902.
(Následují podpisy.)
Ctěnému táboru lidu v Č. Budějovicích!
Vážení soudruzi!
Připojujíce se ku Vaší akci, přejeme Vám
ve Vašem počínání plného zdaru! Resoluci na
důvěrné schůzi dne 2. listopadu 1902 jednohlasně
přijatou zasíláme.
Nechť žije, zkvétá a mohutní sociální de-
kracie!
Za organisaci Pelhřimovskou:
J. Červenka, t. č. předseda.
Souhlasíme s programem táboru lidu a pn-
pojujeme se jednomyslně ku všem dalším projevům,
za dosažení práce pro dělnictvo a za
#11
alto_textblock
#11
*) Také Č. Budějovice (Pozn. red.)