Strana 6. Číslo 8.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 10. ledna 1900.

Potom hlásil se Dufek česky, a hned byl odsou- zen. Přítomný komisař měl ho odvésti do vězení ale prohlásil, že obec nemá pro něj místa. Násled- kem toho přerušil setník shromáždění. Na to te- prvé volali záložníci demonstrativně: Zde! Zde . Zde! Kalivoda, jenž jest ženat, dostal na pouhé podezření, že ostatní mužstvo nabádal, 16 měsíců. ačkoliv se sám hlásil německy. Jiní, skoro vesměs selští synkové, dostali po 8 měsících. Takové pro cesy by se aspoň neměly vésti tajně! Jednota armády má záležeti v čistě vojen- ském duchu a v jednotné organisaci a to lze do- sáhnouti jenom tím způsobem, budou-li se v úctě chovati posvátné city vojínů, t. j. láska k mateř- ské řeči, k vlasti, k dynastii, ku státu. Využitko- váním těchto citů pro armádu posloužilo by se jí více než vnucováním slova »hier«, Jakým však ma voják býti, když vidí, že jeho důstojníci plni jsou nechuti proti tomu, co jest mu nejsvětější. Řečník uznává, že v armádě nemá býti místa pro národní a politické aspirace, ale ještě méně má v ní býti dovoleno urážení citů mužstva. Při oslavě století v Berlíně prohlášeno bylo ústy jednoho důstojníka, že Němec má svoje vše ve svém němectví. Tedy i v Německu jest voj- sko nositelem národní myšlénky a ovoce toho vi- děli jsme r. 1870. U nás jest armáda ovšem také nositelem ná- rodní myšlénky, ale jenom německé. Rakousko však jest státem, ve kterém žijí také jiní národové. Celý spor o »zde« jest malicherný a byl teprvé orgány vojenské správy přiostřen Má se to s ním jako s německou státní řečí. Pracuje se tím jenom pro národní državu jedné strany. Levice čerpá z německé armádní řeči jisté praerogativy a žádá za každou koncesi náhrady, poněvadž německou služební řeč počítá ku své národní državě. Řečník uznává armádní řeč jen pro nejvyšší místa a pro centrální správu, nad to však nesmí ona sahati. Má-li český národ nésti plné povinnosti naproti armádě, pak žádá také plné právo. Opatření vo- jenské správy vyvolává u českých vojáků jenom nevoli a nechuť. Důstojnictvo obcuje jenom s Němci a nepřidává se k české společnosti. Řeč ník vyčítá, že v Německu se počínají míchati do našich vnitřních záležitostí a cituje jistý hambur- ský list, jenž píše, že němečtí vojáci jsou jediným spolehlivým živlem v armádě rakouské, Slované pak že jsou neustále pohotově k deserci. A proti tak drzému útoku nenalézají Slované ochrany ni- kde. Týž článek hlásal také zrušení slovanských obecných škol, aby se tím způsobem armáda ve- skrze upravila po chuti Německa. Tisková kancelář v tomto případě nedovedla důstojnost státu obhájiti. Nebude tedy asi vele- zrádou, vysloví-li se strana řečníkova proti spolku s Německem. Strana žádá, aby armáda měla k nám důvěru a pak také my k ní budeme důvěru cho- vati. Žádáme vzájemnost a aby armáda byla cí- sařskou, totiž spravedlivou, jako jest proti všem svým národům císař, jenž nechce, aby se s národy nakládalo různým způsobem. Poněvadž pak správa armády dle toho nejedná, budeme hlasovati proti vojenskému rozpočtu. (Souhlas u českých delegátů.) Dalšími řečníky byli poslancové: Lo s er, Schneider a baron Oppenheimer. — Po řeči tohoto byla schůze přerušena. — Příští schůze zítra v 10 hodin dopoledne. Na denním pořádku pokračování v dnešním rozpočet společného finančního ministerstva a spo- lečného nejvyššího dvora. Z Vídně, 9. ledna. (T. k.) V dnešní plné schůzi delegace říšské rady podány mezi jinými tyto dotazy: Del. Gessmann a soudr. dotazují se říšského ministra vojenství, poukazujíce k tomu, že v čerynu roku 1898 vyšla brožura pod titulem »Technik — chlapec na otloukání«, v níž se ne- příznivě posuzuje organisace technických pomoc- ných orgánů ve vojenství, je-li ochoten postarati se v příštím rozpočtu o to, aby u vojenských sta- vitelů poměry stavu náležitě byly zlepšeny a ze- jmena aby byla utvořena pro vrchní stavitele úřad- nická místa XI. třídy, stavitelům aby však po- skytnut byl nejmenší plat 60 zl. — Del. Pac ak a soudruzí tážou se ministra zahraničních záleži- tostí, a uvádějíce určité případy, co hodlá či- niti, aby byli rakouští státní občané české a pol- ské národnosti chráněni před vypovídáním z ně- mecké říše. Z Vídně, 9. ledna. (T. k.) Zpráva rozpočto- vého výboru delegace říšské rady praví, že po- kojný účel námořní moci v posledních letech čím díle tím více vystupoval na jevo a že poslední exposé hr. Goluchowskiho tím vynikalo, že vřele poukázalo na význam námořského obchodu. Výbor však musí to ponechati úvahám námořní správy a obchodních úřadů monarchie, jak by se jistý rozpor mezi technickým a obchodně politickým úkolem námořní moci v mezích obmezených pro-

středků pro náš obchodní svět dal buď zmírniti, neb odstraniti a tomuto aby se poskytl onen pro- spěch, který námořní moc může vůbec poskyt- nouti. Zpráva zmiňuje se pak ještě o některých drobných záležitostech.

Telegramy. K situaci. z Vídně, 9. ledna. (Tel.) Zdejší »Oesterreich. Volkszeitung« se dovídá, že na rozhodujících místech uvažováno je o dvou ministerských kom- binacích, a sice jedné s drem. Koerberem a jedné s baronem Gautschem. Dle přání koruny má každý z ministrů sám o sobě přípravy k utvoření kabinetu tvořiti. Pro případ, že dr. Koerber, na jehož listě nalézají se jménn Hartel, Goess, Wel- sersheimb, [Wittek, Rezek a Jorkasch - Koch. v utvoření kabinetu se neuváže, vstoupí do po- předí poslání Gautschovo, s nímž souvisí jména Wittek, Welsersheimb, Bacquehem, Clary, Böhm- Bawerk, Stürgh a Bobrzynski. Jak dr. Koerber, tak i baron Gautsch přejí si míti ve svých mini- sterstvech jednoho českého a jednoho německého ministra bez portefenfeuillu. (Tímto jmenuje se v poslední době radikální německý lidovec — Prade. Red.) K nemoci arcivévody Eugena. z Vídně, 9. ledna. (T. k.) O zdravotním stavu arcivévody Eugena vydána byla dnes ráno následující zpráva: Jeho c. a k. Výsost onemocněl před několika dny chřipkou, která započala zimicí Vedle diffusního zánětu průdušek vyvinulo se na pravé straně zhuštěné hnízdo zvící talířku. Teplota v posledních dvou dnech nepřekročila výši 38.5 st. Expectorace jest hojná, chrchle rezavé. Ráno ob- nášela teplota 36 5 st, tepna 72, výdechy 36. V pravé plíci poklep vyjasněn, v pravém hrotu plicním mírná konsonance. — V 7 hodin večer vydána byla následující zpráva: Během dnešního dne nenastalo žádné zvý- šení teploty. Subjektivní stav pana arcivévody jest příznivý, objektivní stav není značně změněn. Do- cent dr. Gustav Singer. Nový projev císaře Viléma. Ze Štutgartu, 9. ledna. (T. k.) Na telegram krále, týkající se převzetí protektorátu nad wirtem- berským zemským výborem německého námořního spolku, odpověděl císař, že děkuje králi vřele za převzetí protektorátu a že jak doufá, události posledních dní přesvědčí vždy širší kruhy o tom, že nejen zájmy Německa, ale i jeho čest ve vzdálených mořích musí býti chráněna a že Německo také na vodě musí býti silno. Pruská sněmovna. z Berlína, 9. ledna. (T. k.) Pruský sněm byl dnes zahájen trůnní řečí, kterou četl kancléř kníže Hohenlohe a v níž se praví, že stav zem- ských financí jest trvale dobrý, ano i značný pře- bytek se vyskytuje. Předloha stran průplavu rýn- sko-labského bude znovu podána, jakmile budou dohotoveny projekty o vodním spojení mezi Ber- línem a Štětínem a j. Aby byl rýnsko-westfálský průmysl učiněn neodvislým od velikých zahranič- ních přístavů, má se embdenský přístav učiniti přístupným velikým zaoceánským parníkům. Vláda bude i na dále pamětliva obtíží zemědělstvía předloží také zákony na ochranu Slezska před povodněmi, stran úpravy Visly atd. Trůnní řeč vzpomíná dále »uplynulého« století a končí přáním, aby mezi vládou a národem zachován byla svorná součinnost. Francouzský senát. Z Paříže, 9. ledna. (T. k.) Falliéres zvolen byl 89 ze 100 odevzdaných hlasů prozatimním předsedou, Magnin 81 hlasy prozatímním místo- předsedou. Senát se pak odročil do 1. února. Francouzská sněmovna. z Paříže, 9. ledna. (T. k.) Za místopředsedy zvoleni byli opět: Faure, Cochery, Mesureura E. Aynard.

Z Vídně, 9. ledna. (T. k.) Jeho Výsost arcivévoda František Ferdinand přijal dnes dopo- ledne četné osobnosti v audienci, mezi nimi ame- rického a čínského vyslance. Také arcivévoda Otto udílel dnes audience. Z Vídně, 9. ledna. (T. k.) Princ Jindři c pruský byl jmenován rakouským viceadmirálem. Z Kielu, 9. ledna (T. k.) Princezna Jindři- chová pruská povila šťastně prince. Z Berlína, 9. ledna. (T. k.) »Nordd. Allg Ztg.« vyvrací zprávu o nastávající zestě císaře Vi- léma na Východ a do Říma. Z Berlína, 9. ledna. (T. k.) Při dnešní slav- nosti techniky na oslavu století sdělil rektor Riedler, že senát vysoké školy jednohlasně udělil princi Jindřichovi akademickou hodnost doktor lnženýrství.

z Augsburgu, 9. ledna. (T. k.) Dnes tu zemřel zemský poslanec v. Fischer.

Pražská plodinová burna. Dne 9. ledna 11 03. (Úřadní kursy za 5 kilogramů transito.) Obilí: Pšenice česká 75— 81 kg. K 8 05 8 90, uherská — až — kr. K 0 00—0.00, cizozemská — kg. K 00-0. Žito české 70—75 kg. K 7.20—7.50, uherské C0—00 kg. K 0 00—0.00, moravské — kg. K 0.00—0.00. Ječmen K 8.20—8. 25, k setí zl. 0.— až 0.00. Oves rychlík K 0.00—0.00. Kuku- řice uherská K 7.00—0.—. Vikev česká K 7 90 — 8 —. — Mouka a mlýnské výrobky: Krupice K 29 50— 30 50. Pšeničná mouka čís. O: K 29 50 č. 1: K 28.50, č 2: K 27.00, . 3: K 25 50 č. 4: K 23.50 č. 5: K 22.—, č. 6 20.5 , č. 7: K 17 50, č. 8: 14.50. Zitná moukr po 100 ki o transito čislo I.: K 22.5), c. I K 21.50, č. III.: K 18 —, č. I V K 14.—. Pšeničné otruby K —— —10 80, itné K —.— až 11.50. Zadina K 0.00—0.00. — Luštěniny: Fazole k vaření zl. 9.50 10.50, ke krmení zl. 0 00 - 0.—. — Boly zl. 0.— až 0.—. Hrách k vaření žlutý K 9.25—10.25, k vařen zelený K 10.25 -11 50, ke krmení K 0.00—0.00. Čočka K 12 00—22.00. Zemčata k jídlu K 2.30—2.35, k pálení lihu 1.45—170. Olejnatá semena: Řopka ozimní K 13 00—13 20. Mák modrý český K 25.50—27.00, šedý K 24.00—25.00. Kmín K český 30 50—31.50. Lněná semena uberská K 00.00 až 00.00, haličská K 0.00 —0.— Konopná semena uherská K 00.00—00.00, haličská k 12.50—13.25. Sušené ovoce: Šrestky po 50 kio tran- sito: české K 11.00—16 00. Višně 65.00—73.00. Třešně K 44.— až 46.—. Hrušky K 12.00—25.—. Křížaly k 00 00—00.—. — Jetelová semena červená K 43.00 až 75.—, bílá K 31.— .ž 44.—. Sušená čekanka: K 7607 80. Pražské tržní ceny ze dne 9. ledna. Prodáno bylo 100 kg. bramborů za K 4.80—5.20, sena za 6.90 —8.00, slámy krmné K O. 0—000, slámy žitné (dlouhé) za K 3 .00 až 4.40. (Zasláno. y

Český národe! Zajisté každému známo, že Čechové trutnovští, jimž snášeti jest od roku k roku těžší a těžší ústrky jedině proto, že jako věrní synové svého národa se nepokrytě hlásí k svému jazyku, zakoupili již před lety kousek drahé půdy českéa podlouhých bojích a překážkách nepřátely našimi jim v cestu stavěnými počali minu- lého roku se stavbou svého vlastního přístřeší, spo- lečného střediska: »Českého Národního domu v Trut- Čechové trutnovští naleznouce vzácné podpory ve vlasteneckých měšťanech pardubických, přistoupili ku stavbě svého stánku národního jedině s nadějemi, že veškerá veřejnost česká, pochopíc úplně důležité, při tom však ale také velmi těžké jejich národní postavení přispěje jim ku pomoci, že podnikne vše, co by zmenšilo starosti této bašty národní v poněm- čelém Podkrkonoší v díle započatém. My dostoupivše ve hrubé stavbě »Čoského ná- rodního domu v Trutnově« až pod střechu, vydali jsme veškery dlouholeté úspory, takže k další stavbě nemožno nám přikročiti bez rychlé a vydatné pomoci veškorých vrstev našeho národa, pro jehož jazyk ži- jeme, pro něž trpíme, a jehož budoucnost v poněm- čilém Podkrkonoší jedině vystavěním vlastního stře- diska zajistěna býti může. Bohužel, sklamáni v sladkých nadějích, pohlí- žíme smutně budoucnosti své stříc! Provolání naše, časopisy uveřejňovaná, zůstávají nepovšímnuta, prosby naše korporacím, spolkům, jakož i jednotlivcům zasí- lané, buď nám vůbec zodpovídány nejsou, anebo nám vráceny bývají bez všeliké poznámky, z které vysvítá smutná zvěst: »Pomozte si sami !« Ano, pomohli bychom si, kdybychom zaváti větrem života do tohoto kraje nenávistí stali se od- padlíky, kdybychom zahodili zbraň svou proti nepřá- telům. kterou byla až doposud důvěra v českou ve- řejnost, a zapřeli drahý nám jazyk otců našich. My však co rozhodní synové vlasti nesmíme tak učiniti, nám jest dále bojovati a zajistiti v místě tom pevnou půdu svým potomkům, a to státi se může jedině dostavěním Českého národního domu. I nejchudší řemeslník v Trutnově mozolovitou rukou svojí sahá do sáčku a se slzou v oku podává úspory sveje na oltář vlasti, spláceje si odebraný zá- vodní podíl »Českého národního domu v Trutnově« po částkách, jen aby přispěl k dílu, jehož důležitos uznává, leč šťastnější bratr jeho, který nezná ostrosti meče nepřátelského, poslouchá klidně zoufalé výkřiky svého bratra, nepřítelem uštvaného, a srdce jehoi nadále zůstává potaženo ledovou korou. Čech trutnovský to byl, který za časů dřívěj- ších přispíval dle možnosti celému českému ná- rodu, Čech trutnovský to byl, který při prvém počátku působnosti »Ú-třední Matice školské« daroval poslední svůj groš ve prospěch její, Čechové Trutnov- ští to byli, kteří po vyhoření Národního divadla se- brali v krátkém čase na zbudování nynější budovy 1000 zl.! — Tenk áte byl Trutnovští váženi a hledáni, nyní však, kdy sami přicházejí prositi ve prospěch celého českého národa, kdy nežádají přímých darů, nýbrž jen půjčky, zůstávají nepovšimnutými. Postavení naše jest velice trudné, neb č ubíhá, doba pokračování stavby se blíží a od- nikud žádných potěšitelných zvěstí, žádné podpory! Národe český, šťastní synové a dcery jeho, ještě ednou obracíme se k Vám o pomoc! Pamatujte na

nově!«