#1
alto_textblock
#1
Dne 24. března 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 81. Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
řízením dp. P. F. Pauknera, kněze ryt. řádu křižov-
níků s červ. hvězdou. Počátek o 6. hod. več. —
Poněvadž se ke koncertu tomu očekává příchod J. M.
ndp. knížete arcibiskupa Lva svob. p. ze Skrbenských
a jiných vynikajících osobností, žádají se páni čle-
nové, aby místa svá zaujali před počátkem koncertu.
* V Jednotě katolických tovaryšů
v Praze bude v neděli, 25. března 1900 již o 5.
hod. odpol. přednášeti vsdp. dr. Josef Burian, před-
seda Jednoty o thematu: »Nebe na zemi«. — Večer
o 7. hod. sehrána bude poprvé novinka: »Pro kříž
Kristův«, dějepisná činohra o 3 jednáních od J.
Flekáčka. Lístky možno koupiti v domě Jednoty
katolických tovaryšů na Anenském náměstí č. 209—I.
od 8. hod. ranní.
* Měšťanská Beseda v Praze pořádá
na počest presidia rady král. hlav. města Prahy ve
čtvrtek dne 29. března o půl 8. hod. več. ve veliké
dvoraně přátelský večer. Cena kuvertu 4 koruny.
Přihlášky přijímá p. Adolf B. Stýblo, pokladník
a v místnostech besedních kustod p. Zyka.
** Valná hromada Ústřední Matice
školské bude se konati zítra přesně o půl 10 h.
dopoledne v Měšťanské Besedě ve Vladislavově ul.
v prvním patře. Členové Ú. M. š. anebo odborů Ú.
M. š., pokud vykáží se legitimacemi za rok 1899,
jsou k účastenství na valné hromadě oprávněni. Dneš-
ního dne vyšly již tiskem výroční zprávy a mohou si
je členové v kanceláři matiční na legitimaci odpoledne.
vyzdvihnouti. Mimo to budou rozdávány výroční
zprávy při samé valné hromadě. Schůze bude zahájena
starostou panem prof. Čelakovským, který se právě
z Vídně vrátil. Jest si přáti, aby účastenství bylo co
nejhojnější.
** Výborová sehůze sboru pro vystavění
katol, chrámu Páně v Plzni konala se dne 21. března
o 5. h. odpol. v zasedací síni obec. zastupitelstva.
Předseda, starosta král. města Plzně p. dr. V. Peták
uvítal přítomné. Nepřítomnost svoji omluvili: místodrž.
rada p. Lev z Hansgirgů, pp. M. Klail a K. Motlík.
Pan předseda sděluje s přítomnými, že výbor čítá
celkem 14 členů, z nichž 10 členů volí valná hro-
mada a 4 obec. zastupitelstvo. Obec. zastup. král. m.
Plzně ve svojí schůzi řádné dne 9. března 1900 zvo-
lilo do výboru následující členy: z městské rady pp.
Ed. Kroha a Jos. Schulze, z členů pp.: M. Klailaa
Rich. Svátka. Po té přikročeno k volbě funkcionářů
a zvoleni jednohlasně: místopředsedou vdp. Fr. Herold.
arciděkan, jednatelem p. Ant. Follprecht, učitel, správu
pokladniční povede slč. A. Mikšovská, učitelka. Pan
rada Ad. Pytlík stal se řádným članam a složil 200 K.
#5
alto_textblock
#5
Školská hlídka.
#6
alto_textblock
#6
po zákonu nopřísluší ministerstvu, nýbrž
církevním úřadům! Rovněž zcela nesprávně vy-
vozuje se, jako by žactvo ku sv. zpovědi vésti měl
kdo je náboženství — tedy katecheta — a jako by
učitelé nebyli povinni k dozoru při sv. zpovědi. Ko-
runu pak tomu dává na konec: »nad tím vším po-
letí hlas zákona jako hlas volajícího na poušti: Škola
budiž prosta rejdů národnostních, náboženských a po-
litických.« Náboženská cvičení mládeže jsou tedy
vlastně »rejdy náboženské«, zákonem zakázané; ko-
nají se vlastně proti zákonu; byrokracie spřežená
s klerikalismem je trpí a bere v ochranu — proti
zákonu! Tento smysl mají si z toho vybrati čtenáři
»Českého Učitele«, orgánu to »Ústředního spolku«,
který má 7860 členů. Že by čtenáři ti beze všeho
rozeznali, co nesprávného v informacích uvedených
jest, a že by lépe znali poměr svůj k náboženským
cvičením, než-li pisatel, který dle všeho otázku tu
zvláště studoval a za znalce se považuje, a že by
tudíž informace jeho zůstaly na ně bez vlivu, dá se
těžko předpokládati. A tak duchovní mohou se těšiti,
že se brzy setkají s praktickým prováděním oněch
informací — o »náboženských rejdech« ve škole. —
Kterak se vůči tomu zachovati? Mají snad duchovní
v každém případě »stěžovati« si okresnímu inspokto-
rovi? Nikoliv. Či má snad zemská školní rada zaká-
zati »Č. Učiteli«, aby tak nepsal? Nikoliv. Bylo by
to potom v časopisech jiných, jichž redaktoři nestojí
pod vlivem a mocí zemské školní rady. Zákaz nebyl
by nic více úspěšný, než ku př. pokyn ve výroční
zprávě udělený: »směr některého z odborných listů
a způsob, jímž se pojednává o poměrech školských a
učitelských je někdy takový, že jest se obávati,
by zhoubně nepůsobil na čtenářstvo, najmě na uči-
telstvo mladší.« — Jak úspěšný jest pokyn tento,
viděti dobře z toho, co jsme citovali z »Č. Učit.« —
Nejspíše úspěšným a nejvhodnějším bylo by po našem
soudu učiniti, čeho třeba, by učitelstvo správně
poučeno bylo o poměru školy a učitele
k náboženským cvičením — a tak nebylo
přístupno vlivu nesprávných informací, — tedy
z kompetentních míst vydati jasnou instrukci. O prak-
tické potřebě takové instrukce svědčí snad dosti, když
neúředně známé stesky duchovních, tedy uvedené
informace »Č. Uč.«, jež se pokládají za znalecké od
pisatele i mnohých čtenářů.
#7
alto_textblock
#7
Divadlo.
Z kanceláře Náredního divadla. Dnes
večer jest Jiráskovo drama »Emigrant« (3. čtvrtka
přepl.). — Poslodní přodetren pí. II. MKa.-Ilaná-
Paliňské, které bylo ustanoveno na dnešek, bylo dlužno
odložiti na pondělí, dne 26. t. m., poněvadž umělkyně
postižena byla chřipkou a dle ustanovení lékařského
dnes a zítra z domu vyjíti nesmí. — Vstupenky vy-
dané od pokladny Národního divadla na dnešek se
dnešním datem k poslednímu vystoupení pí. Marcellové-
Paliňské zůstávají v platnosti na pondělí, dne 26. t. m.
Nával ku poslednímu vystoupení pí. Marcellové-Pa-
liňské byl již předevčírem a včera veliký. — Dnes
odpoledne jest jako představení pro studentstvo Rossi-
niho opera »Vilém Tell«. Odpolední představení počne
již o půl 3. hodině; divadlo se otevře o 2. hodině.
Při pokladnách neprodávají se k tomuto odpolednímu
představení studentskému žádné lístky. — Zítra odpo-
ledne jest Shakespearova veselohra »Jak se vám líbí«,
večer po šesté Horákova opera »Babička«.
#8
alto_textblock
#8
bolestné matky a Než dvanáct udeří! Pěkné jsou též obě
povídky, totiž: Poslední vůle sestry Egerie a Mihy. Vybrané
i hojné zprávy, rozmanitosti, dopisy a písemnictví, jako jindy,
uzavírají číslo.
Časopis tento co nejvřeleji doporučujeme pro jeho
cenný obsah a šlechetný účel všem opravdovým přátelům
křesťanské lásky k bližnímu. Zasluhuje toho plnou měrou.
Marla. Romance z doby empiru. Napsal Jos Jan Svátek.
V půvabné obálce poseté květem orchidejí, nesoucí na
sobě si houetovou podobu dívčí (tištěno u p. V. Kotrby),
uzavřena je historie lásky dvou mladých srdcí Marly a Len-
ského. Autor je mistrem nálad a mezi mladšími spisovateli
zaujímá místo přední. Již v úvodu hýří to přímo barvami,
když líčeno je modro nebes, nach večerních červánků, »ze-
lené tváře« pupenců, švarné barvy květů, panenská vůně
luhů, »modrý nádech« oddanosti lesů atd. Láska začíná na
jaře v kvetoucích třešních, dochází vrcholu v létě, a sice
»ve vůni růže a v záři věčné lampy« (tato scéna v kapli
mohla zeela dobře jinde se odehráti), dospívá v chmurné
chvíli, kdy »nad parkem táhla tichá noc«, ke konfliktu a
končí v ledové zimě. Lenský totiž, když se vracel od Marly,
byl v polích střelen od svého soka. Žije sice ještě nějakou
dobu, ale blouzní, až konečně za studené noci měsíční skočí
s okna a zabije se. Kniha obsahuje pěkné kousky slohové
drobnomalby. Zdá se, jakoby byla krajina fotografována.
Ale není to suchý, vypráhlý obraz, nýbrž všude je život,
cítíme vůni lesů a polí, vidíme mlhy i paprsky sluneční. Ve
slohu jsou ovšem mnohé nejasnosti, výška vln vzedmutých
náhle klesá a se ztrácí, ale nálada je rozhodně vyvolána a
to je značnou předností p. Svátka před jinými autory. V líčení
je užito patera tvarů různých, a sice prologu, několika
kapitol epicko-lyrických, pak formy dopisů, denníkové formy
a líčení veršovného. Půvaby darované růže líčeny jsou větou,
která má 48 řádků, což tak hned nenajdeme. Pěkně líčeno
je štestí, na př. na str. 115. Celkem je to pozoruhodná no-
vella, která hlubší jádro v sobě chová.
jš.
#9
alto_textblock
#9
Ze soudní síně.
Hledali lékaře. Dne 3. března t. r. přistihl
mělnický policajt Sabata dva mladíky, kteří se jednak
schovávali před zraky stráže, jednak že potloukajíce
se po městě, po domech žebrali. Když byli zatčeni,
vymlouvali se, že chtějí do nemocnice a byli tam
také do léčeni přijati. Nežli však byli mladíci vyči-
stěni, jali se hrozně láteřiti, tak že bylo telefonováno
pro stráž. Mladíci byli 16letý František a 24letý
Michal Salaba z Jirkova. V napilosti vytloukli v ne-
mocnici několik tabůl okenních a pak tloukli a ta-
hali se s přibylými strážníky. Včera Salabové byli
pohnáni před zemský trestní soud pro zločin veřejného
násilí a pro urážku stráže, dále pro přestupek tu-
láctví. Předsedal president p dr. Wokaun, veřejným
žalobcem byl p. dr. Baukal. Salabové byli odsouzeni,
a to každý na 13 měsíců do těžkého žaláře. Na to
bude dán František do robotárny a Michal Salaba
do káznice. Poněvadž Fr. Salaba po rozsudku lál
svědkům strážníkům, byl dán do komůrky s postem
— 10 hadi
Pěkný nájemník. K Anně Ladýřové v ži-
dovském městě č. 216 přistěhoval se v lednu t. roku
Václav Kolínský, 20letý dělník z Bělé, již trestaný.
Krátce potom uviděl chlapec Ladyšové, jak ráno v7
hodin Kolínský vstal a jak vybíral z kalhot spolu-
nájemníka L. Kotlanda nějaké peníze. Bylo to 80 kr.
Peníze ty vrátil Kolínský večer Kotlandovi. Dne 2.
února t. r. pohřešil Kotland svých hodinek a 5 zlat.
na hotovosti. Hodinky měly ceny 24 K. Bylo viděti,
že u prádelníku, kde byly hodinky a peníze, byl vy-
lámán zásuvník. Dále byl v podezření Kolínský, že
vzal svému bratru v Bubnech 5 zl., u p. Engelmül-
lera v Karlíně, kočímu A. Friedrichovi kufřík s prá-
dlem v ceně 15 K. Detektiv V. Binder vypátral dle
náprsenky nalezené u Engelmüllera, že pachatelem je
řečený Kolínský. Tento byl zatčen a včera pohnán
před zemský soud pro zločin krádeže. Byl také od-
souzen a to na 15 měsíců do těžkého žaláře. Líčení
předsedal pan president, veřejným žalobcem byl pan
dr. Baukal.
#10
alto_textblock
#10
— Náboženská evičení a škola. Výroční
zpráva c. k. zemské školní rady o stavu národního
školství v roce 1898 99 praví: »Až na výjimky
celkem velmi skrovné, dohlíželi světští učitelé ochotně
k náboženským cvičením školní mládeže.« Tento soud
příznivý pronáší c. k. zemská školní rada na základě
zpráv okresních školních inspektorů. Tito mohou re-
ferovati příznivě, protože duchovní si jim nestěžují,
nechtějíce jednotlivcům škoditi. Duchovní mlčí vůči
okresnímu inspektoru, když pozorují »neochotu«;
vědíť dobře, že učitelstvo jest toliko povinno vyko-
návati »dozor«; »ochota« že se nenařizuje a nedá
vynutiti. Duchovní však mlčí, i když pozorují, že
v příčině dozoru samého není vše, jak by býti
mělo a mohlo a jak by si bylo přáti, na př. když
dozoru se neúčastní všichni učitelé třídní, anebo když
dozor tak se vykonává, že nijakž nevadí
bujným mezi žactvem, aby se mezi sebou dle libosti
bavili. Duchovní mlčí, pokud jen trochu možno. A
když již věci jeví se býti zlými a pořád horšími,
obrací se toliko ke správci školy a to ještě ve formě
prosby. Aby se duchovní odhodlal »stěžovati« si
vůbec a okresnímu inspektorovi zvláště, musily by
předcházeti v dozoru nedostatky mnohé a značné. —
To třeba věděti, aby správně posouzen a oceněn býti
mohl soud pronesený ve zprávě zemské školní rady.
Duchovní nechtějí na jednotlivce žalovati. Místo žalob
na jednotlivce dávají steskům svým výraz tím, že
ukazují, jak se v časopisech učitelských píše o ná-
boženských cvičeních a dozoru při nich. V projevech
časopisů učitelských však nejen nelze pozorovati
»ochotu«, nýbrž patrna jest veliká — mírně řečeno
— neochota vůči náboženským cvičením. Dokladů
bychou mohli uvésti hojnost. Vezměme z doby nej-
novější, totiž ze 7. března t. r. »Českého Učitele«.
S posměchem mluví se tam o průvodech církevních
»Učitelé se projdou s titulem věrně katoličtí«; »žáci
jinověrci« (jako by též byli povinni účastniti se)
»aspoň se projdou«. Tvrdí se, že dozorčí orgány nutí
učitele všech vyznání, aby se účastnili služeb Božích
ale známo jest, že nemohou býti nuceni ani k dozoru při
nich. Poučuje se tam učitelstvo, že podle ministerských
výnosů modlitby před vyučováním a po něm měly by
býti interkonfessijní; nesprávná to instrukce,
protože určovati modlitby jako náboženská evičení
#11
alto_textblock
#11
Hudba.
Koncert pražského Hlaholu odbývá s
dnes o půl 8. hod. več. v Rudolfinu za spoluúčin-
kování České filharmonie, koncertního pěvce p. Ed.
Krtičky a prof. F. Kličky. Provedeno bude veliko-
lepé »Te Deum« od H. Berlioze, jež jsme v Praze
dosud neslyšeli. Skladba tato sestává ze 6 čísel.
Sedmé, instrumentální pochod, tvoří u nás předehru.
Skladba Berliozova provedena byla poprvé r. 1855
v kostele sv. Eustacha v Paříži a účinkovalo při ní
800 zpěváků a 135 hudebníků. Mimo to provedena
bude M. Brucha »Římská panychida«, již pro sbora
orchestr upravil Karel Bendl.
#12
alto_textblock
#12
Literatura.
Posudky.
Rozhledy po lidumilství. Red. JUC. Fr. Cyr. Vlk.
Nákladem spolku »Družina blah. Anežky České« ve pro-
spěch »Jubil, ženského asylu cís. a král. Alžběty v Praze«.
Předplatné (ročně 4 K) přijímá paní Lotty Trakalová-
Kheilová, choť řiditele Akademie hr. Straky, čp. 128-III.
Vydané právě 3. č. VIII. roč. o 24 stranách svědčí
opětně o pečlivém řízení jediného tohoto našeho měsíčníku
filantropického. Přičinlivý redaktor v instruktivném článku
uvažuje o »Patronátu mládeže v ! raze«, sociálně-charitativ-
ním to díle P. Zikmunda Ledóchowskiho S. J. Je to prvá
práce, kde věcně oceněna jest ušlechtilá snaha řeholníka,
jenž pochází ze staré polské rodiny šlechtické. Následuje
působivá řeč »Dokonalý Vincencián«, proslovená drem Za-
hradníkem ze Strahova při nedávné valné schůzi »Spolku
sv. Vincence z Pauly v Praze«. Paní Kamila Hrušková pře-
hledně i věcně podává obraz činnosti asylového komitétu za
uplynulý právě rok. Vilém Bitnar a J. Al. Koráb, moderní
básníci katoličtí, ozdebili číslo svéráznými pracemi, Sedmi-
#13
alto_textblock
#13
Válka v jižní Africe.
Pověděli jse již včera, že maršál lord Roberts
zahájí svůj další postup z Bloemfonteinu ku Pre-
torii teprve asi za tři týdny. Ale dodáváme dnes,
že nevěříme, že by stalo se tak jenom následkem
toho, že vyjednává se o mír. Nic aspoň nenasvěd-
čuje tomu, že by mezi oběma válčícími stranami
došlo na nějaké dorozumění. Proč, leží na bíledni.
Prohlásily totiž obě republiky, že zahájí vyjedná-
vání o mír teprve teh ly, bude-li předem již jim
zaručena jejich neodvislost, Velká Britanie nechce
však žádném míru vůbec. Usiluje pouze o to, aby
úplně povalila a zdrtila obě republiky a potom
sama diktovala podmínky, pod kterýmiž by při-
volila k dalšímu jejich trvání. Nepostupuje-li tudíž
armáda lorda Robertsa k Pretorii, hledati dlužno
toho příčinu jenom v jejím rozrušení. A ne-li toto,
zdržuje ji od postupu nedostatek všelikých zásob,
jimiž musí lord Roberts dříve se opatřiti, než od-
hodlá se k postupu z Bloemfonteinu a k útoku
na Transvaalsko. Třeba že anglické vojsko nepro-
dlévá ve Svobodném oranžském státu ještě dlouho,
vykazují jeho řady přece jen již citelné mezery.
A ještě větší závadou jest mu nedostatek koňstva,
jehož veliká čásť zahynula namáhavými pochody a
nedostatkem spíže.