#1
alto_textblock
#1
Číslo 81.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 24. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, zdministracea
expedice
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Netrankované dopisy se
nepříjímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Ineerty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy po dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1128.
#6
alto_textblock
#6
UILKt Ll
#7
alto_textblock
#7
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
měsíčně. . . ..
K 2.80
čtvrtletně . ..
K 8.40
celoročně . . . . K 33.60
Pro tuzemsko
poštou:
měsíčně. . . . .
3.—
čtvrtletně ... K 8.—
celoročně.... K 35.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně.. .. K 48.—
Do Ameriky, Francis,
Švýcarska, Italie, Bel-
zie, Anglie a Ruska:
čtvrtletně . .. K 13.20
celoročně . . . K 52.80
Teleron redakce č. 112e.
#8
alto_textblock
#8
Slunce vychází v 5 hodin 57 minut ráno.
Slunce zapadá v 6 hodin 17 minut večer.
#9
alto_textblock
#9
Sobota:
#10
alto_textblock
#10
Sv. Gabriel, archanděl. — Sv. Simeon.
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Josefa na Malé Straně od 22.—26. t. m.
#12
alto_textblock
#12
Samostatné Uhersko a jeho budoucnost.
#13
alto_textblock
#13
II.
Pozorujme nyní poměr samostatného Uherska
k státům sousedním. Uvolní-li se svazky s Uhry,
vstoupí Předlitavsko v pevný, obapolnou državu
zaručující poměr s Německem, jenž jest zcela při-
rozený, přihlédneme-li k obapolnému stupni vzdě-
lanosť a k zeměpisné poloze Čechů v Čechácha
na Moravě.
Hraničí tudíž Uhersko na západě s mocnou
říší, jež daleko předčí jeho vlastní sílu, jež má
volný přístup do jeho území a volný styk se svými
soukmenovci v Uhrách obývajícími, stojí na vyš-
ším stupni vzdělanosti a má třikráte až čtyřikráte
tolik obyvatel. Na severu a východu odděluje jen
tenký pás země korunu Svatoštěpánskou od vele-
říše ruské, na jihovýchodu obklopuje Uhry se dvou
stran Rumunsko a mimo to jsou tři čtvrtiny oby-
vatel Sedmihradska Rumunové, a konečné na jihu,
tesně hraničíce na soukmenovce, samosprávnéa
Maďarům nepřátelské Srbo-Chorvaty, nalézají se
jihoslovanské státy balkánské, jež by se ihned
staly spojenci Ruska, jakmile by se habsburská
monarchie počala rozpadávati. Jsouce však se
všech stran obklíčeni a znepřáteleni mimo to s ná-
rodnostmi, jež obývají jejich území, mohli by se
Maďaři jen tehdy udržeti, kdyby se jim podařilo
uzavříti pevné spojenst ví.
V případě tom může míti náš zalitavský sou-
sed jen dva státy na mysli: Německo a Ru-
sko. Pozorujme nejprvé pravděpodobné podmínky
pro spolok o prvjěía k1 a
vého na Uhersko. Světovou otázkou jest dnes po-
měr dvou největších vojenských mocí, Německaa
Ruska.
Čím více bledne hvězda Auglicka, tím více
nabývá důležitosti dohodnutí mezi oběma, tím úsi-
lovněji pěstují přátelské styky. Dle svých snah a
tužeb zůstane Uhersko vždy protivníkem Ruska.
Čím méně se budou na Něvě starati o spojenství
Předlitavska s Německem, tím více nepříjemně by
se Petrohradu dotkla alliance s říší maďarskou. Až
dosud mohla býti nelibost, vzniklá v Berlíně nad
terrorismem, páchaným na uherských Němcích,
umlčena vždy ještě poukázáním na vysoký politi-
cký cíl trojspolku, ohled ten by však pominul roz-
padnutím se habsburské monarchie a zalitavští šo-
vinisté by se asi v této příčině nechovali ani
příště jinak. Mimo to se však mohou peštští vel-
možové střetnouti každým okamžikem se zájmy
#14
alto_textblock
#14
balkánských států, jak se to již vícekráte
stalo, a to by mohlo vésti za alliance s Německem
k neblahým rozmíškám mezi Berlínem a Petrohra-
dem. Následkem svého národnostního složení jest
však Uhersko nespolehlivým spojencem
a panující velmoži příliš nadutí a chvástaví. Jest
tudíž pravděpodobnost pevné alliance mezi Berlí-
nem a Buda-Peští velice malá. Dejme tomu
však, že by k ní došlo; pak by musily Uhry svou
vnitřní politiku úplně změniti.
Není třeba šířiti se o allianci s Ru-
skem, neboť ta by znamenala národnostní smrt.
O spolku s Rumunskem nemožno mluviti,
natož pak o spolku se státy západními. Nemají
tedy červeno-bíle-zelení šovinisté na výběr než po-
litické osamocení, nebo změnu systému. Posled-
nější bylo by jim přišlo za úzkého spojení s Ra-
kouskem daleko laciněji. Taktéž jest vyloučeno již
zeměpisnou polohou dosažení zaručené neutrality,
jako ji má Belgie a Švýcarsko. Jakým tedy mož-
nostem hledí osamocené Uhersko vstříc?
Pozorujeme -li mapu Evropy, vidíme na
první pohled od baltického moře k balkánskému
poloostrovu podivuhodně se vinoucí hranici mezi
Němectvem a Slovanstvem. Dejme tomu, že by
došlo se svolením Německa k rozdělení Uherska
mezi Rakouskem, spojeným s Německem a mezi
Ruskem a Rumunskem se strany druhé, pak by
byla hranice mezi oběma stranami určena asi ná-
sledovně:
Počínaje od rakousko-prusko-ruské hranice na
severu směrem k východu podél Visly až k Sanu,
.
této a podél Tisy K Dunaja sávé, ju. Pode
Sávy k nynějším hranicím, Bosnu a Hercegovinu
v to počítaje. Co leží na jih, na západ a na se-
ver od tohoto oblouku, připadlo by Rakousku,
ostatek Rusku, Sedmihradsko by bylo připojeno
k Rumunsku a státy balkánské by se vhodným
způsobem odškodnily v Albánii a Macedonii. Tomu
všemu by nemohlo Uhersko právě tak zabrániti,
jako kdysi království polské. Zde by však dělení
odpovídalo více národnostním ohledům, než při
Polsku, kde byl roztrhán stát skoro jednorodý.
Hospodářství Poláků a Uhrů jest skoro stejné. —
Rakousko získalo by tím 10—12 milionů obyvatel
z části vysoce vzdělaných, Rusko by získalo přímé
spojení s balkánskými státy a skoro příbuzné oby-
vatele východní Haliče, Bukoviny a severních
Uher, a Rumunsko by získalo takový přírůstek
území a soukmenovců, že by tím své území za-
#15
alto_textblock
#15
okrouhlilo a mohlo by se s ohledem na jednoro-
dost svého obyvatelstva jako důležitý činitel při-
pojiti k západnímu rusko-německému spolku. Nové
Rakousko mělo by sice jen asi 34—35 milionů
obyvatel, bylo by však, jsouc jednoduše a na
lepším základě zbudováno, silnější a mocnější,
schopnější k velikým úkolům, než nyní. Musilo by
býti ovšem postaráno o vyrovnání Němců s Čechy,
k němuž by však jistě došlo, jakmile by odpadl
ohled na Uhry.
Pozorujme další následky osamocení Uherska.
Zmizí-li monarchie rakousko-uherská, pak jest za-
puzení Obrenovičů ze Srbska jen otázkou krátké
doby. Touto změnou jest však vláda Ruska v zemi
té jako zpečetěna a vysloven program ke zřízení
velkosrbského spolku států a balkánské kon-
federace, namířené proti Uhrám a stojící pod
ochranou severního kolosa. Pak záleží jen na
libovůli carově, aby buď odklidil nebo uspíšil každý
spor s naším zalitavským sousedem. A ke sporu
dojde jistě, ať již z příčin hospodářských, nebo ná-
rodnostních.
Rumunsko by s ohledem na své soukme-
novce vtrhlo do Sedmihrad a do jižních Uher,
Bulhaři pak na rozkaz Ruska do Macedonie. Bal-
kánské státy nemohou ničeho ztratiti, ale získati
mohou vše. V případě, že by byly poraženy, chrá-
nili by v Petrohradě nezvedených dětí, právě jako
Rakousko-Uhersko kdysi chránilo Srbsko proti
Bulharsku.
V Pešti však musejí býti na to připraveni,
nastane-li válka s Rumunskem, že vznikne povstání
šků, miluadaka, nepokoig. v Chorvatsko-Slavon-
spojí Rumunsko, Bulharsko a Černá Hora, a že
nastane povstání jak v Chorvatsko-Slavonsku, tak
i v Sedmihradsku.
Něčeho podobného zakusili Uhři již v letech
1859 a 1866.
Promluvme nyní o válce mezi našim zalitav-
ským sousedem a balkánskou konfederací.
Válečná moc Uherska na základě
nynější organisace: 47 + 24 pluků pěchoty, 26
jízdy, 24 dělostřelectva, 8 bataillonů myslivců atd.,
čítá asi 400.000 mužů, 30.000 jezdců a skoro
1000 děl. Proti této moci může balkánská konfe-
derace postaviti okamžitě:
Rumunsko (5 a půl milionů obyvatel) 35
pluků pěchoty, 17 jízdy, 500 děl, 6 batailonů my-
slivců čili 120.000 mužů a 500 děl v první řadě,
#16
alto_textblock
#16
FEUILLETON.
#17
alto_textblock
#17
Nové varhany v kostele sv. Jana Nep.
na Skalce.
Od P. Albana Schachleitera, O. S. B. v Emauzích
(Dokončení.)
Podle těchto názorů pořídil jsem disposici nových
varhan na Skalce. Je následující:
I. Manuál: principál 8, gamba 8, flétna
dutá 8, kryt 8, dolce 8, flétna 4', oktáva 4', mix-
tura 23a 4—5násobná.
II. Manuál: principál flétnový 8, kryt lí-
bezný 8, salicionál 8, vox coelestis 8., flétna
příčná 47.
Pedál: violon 16, subbas 16', kryt jemný
16, spojky atd.
Spojky manuálové II + I, II. + I, IIe + I
I. +I.
Spojky pedálové I. a II.
1 volná kombinace, 4 určité kombinace, 1 vy-
bavovací přístroj, 1 spojka kombinací, žalusie cres-
cendo, rejstřík crescendo. Několik poznámek necht
vysvětlí uvedenou disposici. Dolce 8' je v prvním
manuálu. Dle intonace stojí uprostřed smykových
hlasů a fléten. Má za účel, zastávati i solo, pak ale,
aby poskytovalo podstav více méně indífferentní pro
solové hlasy druhého manuálu, jak pro flétny, taki
pro smykové.
Pro bordun 16', který byl by stroji jistě výhod-
ným, nebylo místa. Je však poněkud nahražen spojkou
spodní oktávy II1e +I.
#18
alto_textblock
#18
Mixtura je čtyř- až pětinásobná, ale neopa-
kuje. Tam, kde menší chóry přestávají náležitě půso-
biti, vpadá terce, která mixturu nahoru zokrouhluje.
Nebudiž namítáno, že touto tercí mixtura stane se
kornetem; mnozí varhanáři, jak se zdá, tak se ovšem
domnívají, a nazývají mixturu, která má tercí, korne-
tem, ale docela nesprávně! Kornet je forte — rejstřík
velmi široké mensury a s tupou intonací. Kornetu
užívá se jakožto solového hlasu, mixtury nikdy.
Rejstříky druhého manuálu jsou v tak zvané
žalusii, ne tak za účelem, aby způsobily nenáhlé při-
bývání a ubývání tónu, nýbrž spíše, aby mohlo se
jmenovanými hlasy hráti v různých silách tónu. Prin-
cipál »forte«, který jest v tomto manuálu, je podle
způsobu starých intonovaný principál. Vox coelestis
je překrásná.
Zvláštního povšimnutí zasluhují spojky Mimo
dvě pedálové spojky a obyčejnou spojku manuálovou
jsou zde ještě tři spojky oktávové. Spojka spodní
oktávy a spojka vrchní oktávy druhého manuálu při-
spívají podstatně k sesílení a okrouhlení celkového
souladu; ale hlavní jejich hodnota záleží v tom, že
pomocí jejich lze kombinovati velmi mnoho smíšenin
tónů. Jejich počet je nepřehledný. Musí ovšem var-
haník stroj svůj studovati a na to dbáti, aby věděl,
jak spojiti tyto přebohaté pomůcky velerozmanité hry.
Spojku svrchní oktávy I. + I jen se zdráháním po-
volil jsem těm, kteří si přáli, aby nové varhany byly
co možná silné. Doufám, že tohoto spojení nahoru,
k němuž základní hlasy a také pedály nejsou v žád-
ném poměru, jen zřídka a vždy vkusně bude použito.
#19
alto_textblock
#19
Časté upotřebení tohoto přístroje k sesílení plena vy-
dalo by vkusu hráčově špatné svědectví.
Určité kombinace jsou tak zařízeny, že bez na-
máhání mohou se též jinak vložiti. Tyto, jakož i volné
kombinace jsou od ručních rejstříků naprösto neod-
visly. Jenom tak mají svou pravou hodnotu. Kombi-
nační přístroje, jak nalézáme je u nových velikých
varhan v Karlíně a na Vinohradech, a též u nových
Riegerových varhan, nejsou volny. Volná kombinace
je taková, která vybavuje ruční rejstříky. Stisknu-li
knoflík, poznamenaný »pianem«, musí toto piano
ihned se ozvati. Musím-li však napřed vytažené rej-
stříky odraziti, je mi onen knoflík a vůbec celý kom-
binační přístroj málo platným; nanejvýš dá se vý-
hodně upotřebiti k rychlému zavedení silné hry (forte,
fortissimo). Také rejstřík »crescendo« působí tou mě-
rou, že ihned vybavuje vytažené rejstříky, takže cres-
cendo s pianissimem může začíti. Je patrno, že musí
zde býti také přístroj, který by crescendo u vytaže-
ných rejstříků uvedl v činnost, kterým by se tedy
zrušilo vybavení ručních rejstříků. Nebudiž namítáno,
že takovéto přístroje ohrožují jistotu hry. Nikoliv,
avšak opakuji: svou pravou hodnotu mají jenom
tehdy, nejsou-li odvisly od ručních rejstříků; jinak
lépe jest bez nich se obejíti.
Všimněme si dále jednoduchého sice a přece tak
důmyslného přístroje pro vybavení pedálů. Jakmile
totiž dotkne se ruka klapek druhého manuálu, pře-
stanou hráti silné rejstříky pedálové, které přezvučely
by jinak druhý manuál; taktéž přestane spojka pe-
dálu k prvnímu manuálu, i zůstanou jen slabé rej-