#1
alto_textblock
#1
31. ledna 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 31.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5.
#5
alto_textblock
#5
nější.
#6
alto_textblock
#6
ných zpráv poměry v Pitchlaku jsou
zoufalé. 150 černochů (britských policistů)
dalo se na útěk, jak povstalci vystřelili a opu
stili 25 Američanů, jež měli chrániti. Tito
prosili o pomoc americké vyslanectvo v Kara
kasu. Vyslanec Loomis odpověděl, že zprávy
ty jsou přehnané, ale bude prý telegrafovati
do Washingtonu.
Venezuelští povstalci zmocnil
se opět Karupana a záhy oboří se opět
na Kumarijí. Parníky nesměly tam vy-
saditi cestující ani odevzdati poštu.
#7
alto_textblock
#7
Telegrafieké zprávy hospodářské.
Z Vídně, 30. ledna. (C B.) »Wiene
Abendposit« píše: Domáci odborný list uva-
žoval ondy otázku bilančního odhadu
uhlí, jež některé správy rakouských železnie
berou pro sebe ze svých vlastních dolů. Po
ukazuje se tu, že započítáním určitých cen uhli
zvyšují se uměle přebytky i příští výkupná renta
a tvrdí, že státní správa opomenula působiti na
správný tržní odhad onoho uhlí. Toto tvrzení
je dle našich informací nesprávné. Jedná se
celkem o čtyři železnice, jež berou potřebné
uhli ze svých dolův, a sice severní dráha Ferdi-
nandova, rakousko-uherská společnost státní
dráhy, dráha hradecko-köflašská a buštěhradská.
U severní dráhy upravena otázka ta protokolní
smlouvou při zkoumání účtů za dopravní léta
1887—89 a od té doby vyšetřuje se při každém
zkoumání účtů, chová-li se dráha dle někdejšího
ujednání. Tutéž věc u společnosti státní dráhy
vyšetřoval zevrubně odbor ministerstva železnie
a shledal vše v pořádku. Podobně jest u hra-
decko-köflašské dráhy, jež pro svou polřebu
počítá uhlí tak, jak je prodává. Buštěhradské
dráze, jež používá k vylápění parostrojův uhli,
jež se jinam neprodává, byla před delší dobou
vytknuta nízká cena uhlí, avšak ta vymlouvaln
se na zvláštní dopravní nesnáze, pro něž je
nucena používati tohoto lacinějšího uhlí. Při-
slušné vyjednávání není ještě ukončeno.
cz. Z Krakova, 30. ledna. (Zvl. telgr.
»Nár. L.«). V hojně navštivené veřejné schůzi
bylo včera usneseno poslati deputaci k císaři,
aby bylo odvoláno nařízení, jímž zrušilyse
poplatkové slevy.
st. Z Pešti, 30. ledna. (Zvl. lelegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 7000 metr. ctů.
Ceny beze změny. Platila: pšenlice fisská
79 ky K 7.8714, 78.5 kg K 7.75, 77 kg K 7.65,
76 kg K 7.521, peštská 77 kg K 7.70, 76.5
kg K 7.45, 76 kg K 740, horňácká 76 k
K 7.25, 79 kg K 7.55, čabská 78 kg K 7. 75
na k leta; žito K 7.25; ječmen K 6.10;
oves K 6.20; kukuřice K 4.974.
Terminový obchod byl bez odbytu,
k večeru znamenala: pšenice obchodní na
duben K 7.52, mezinárodní obchodní pšenice na
říjen K 7.63, uherská obchodní pšenice na
říjen K 7 68, žito na duben K 7.34, o ves
na duben K 6.13, kukuřice na květen
K 510, řepka na srpen K 12.75.
Sádlo po K 56.—; jiné zboží beze
změny.
vina ole t
Mlhavo.
Z Cařihradu, 30.-ledna. (C--B.) Správn
rada veřejného dluhu usnesla se jedno-
hlasně odložiti rozhodnutí otázky předsednictva
ve správní radě až do září r. 1903. Dosud
střídali se v předsednictvu vždy delegát fran
couzský a anglický. Německý delegát navrhl
aby každý delegát měl právo býti volenu
se
předsedou.
Z Petrohradu, 30. ledna (C.-B.) »No
voje Vremja«, pojednávajíc o prohlášení
německého kaneléře stran zvýšení obilních cel
praví: Pruská vláda má čím dále více chu
zvýšit obilní cla. Rusko a Spojené obce neměly
by si dělati konkurenci a mély by se do
hodnout o zásobení evropského trhu obilím
Spojené obce pozorují snad přece, že jejich
hvězdnému praporu hrozí nebezpečí od Ně
mecka. Charakteristickým je, že jeden z hlavníeh
vůdcův agrárnických, hr. Kanitz, hledá pro
Rusko kompensace na vrub Ameriky. Společné
zájmy Ruska a Ameriky v obilní otázce jsou tak
zjevné, že jen nesmírná sebedůvěra zaslepuje
zámořské přátele a konkurenty Ruska na obilníeh
trzích evropských a zbraňuje jim správné uvá-
žení situace, jež svědčí ve prospěch dohodya
nevýhodnosti soutěže. Neboť soutěž hlavním na
bízitelům obilí na světovém trhu je hlavní pří
činou na první pohled nevysvětlitelného zjevu
že v průmyslových zemích, kde nepěstuje se
dostatek vlastního obilí, nejen existuje a drží
se obílní cla, ale projevují též ustavičně snahu,
aby byla zvýšena. List souhlasí s » Kijevlja-
ninem«, že pro agrární agitace v Německu ne-
obejde se bez celní války mezi Ruskem a Ně
meckem, třeba její účinek byl sebe zhoub
Z Berlína, 30. ledna. (C.-B.) Na dnešní
schůzi akcionářů Pruské hy potečn
a kciové banky sdělil náměstek ředitele
Fritze, že dle vyšetření revisní komise i dle
jeho vlastního dlužno pokládati nejmé ne
polovici základního kapitálu z
ztracenou.
Z Mnichova, 30. ledna. (C.-B.) Na no
vou 4proc. půjčku města Mnicho v
obnosem 20 mill, marek došly nabídky 4 ban
kovních družstev, zastupujících 34 ústavův
byla přijata nabídka berlinské bankovní firmy
Robert Warschauer, jež převezme půjčku
al pari.
Z Washingtonu, 30. ledna. (» Reuter.«
President Mac Kinley předložil kongresu vý-
roční zprávu o obehodních stycich
Spojených států s cizino u. President
vyslovuje se v ní pochvalně o zprávách ame-
rických konsulátů a poznamenává, že Anglie
Německo hodlají zavésti americký systém kon-
sulátní. V průvodní zprávě praví státní sekretán
Hay, že obchod Spojených států blíží se
kvapem postavení, jež utvoří z amerických trhů
střediska nejen průmyslu, nýbrž i obchodu a
finančnictví celého světa.-
#8
alto_textblock
#8
Národní hospodář.
#9
alto_textblock
#9
Uherský ministr obchodu o zvýšení
obilních cel v Německu. Stručné znění tele-
grafické zprávy ze sněmovny uherské v záležito-
sti obilních cel německých doplňujeme tuto ob-
šírnějším výňatkem. Ministr obchodu Hegedůs
prohlásil, že není ještě na čnse zaujati stanovisko
#10
alto_textblock
#10
k otázce zvýšení cel v Německu a kladl zvláště
důraz na zachování domácího trhu. Pravil: Co
se týče prohlášení německého kancléře, mám za
to, že bych nejednal správně, kdybych tu, snad
puzen marnivostí, učinil nějaký projev, jenž by
byl předčasný; vždyť není třeba odpovídat
zaujetím stanoviska ani ku projevům nejmocněj-
ších ministrů. Přijde čas tarifu celního a ve
spojení s ním jednání o obehodních smlouvách
a já mám za to, že tehdy teprve nadejde chvíle.
aby vláda a země zaujaly stanovisko. Ani v ostat-
ních státech neděje se jinak. Vláda ničeho proti
tomu nenamítá, aby se vyhranilo veřejné mi-
nění ve společnosti a ve sborech odborných, ale
aby uherská vláda nyní, na počátku jednání
v tomto směru pronesla, nevím jakou vyhrůžku,
to by bylo dle měho náhledu, velmi nesprávné.
(Poslanec Pichler: »Pak hrabě Bülow také
jednal nesprávně a zajisté to narafičil chytře!«
Poslanec Gejza Polonyi: Bülow nemusí se
napřed ptáti ve Vídni!«) Ministr obchodu Hege-
důs: Chci říci a to jest více, než kdybych za-
ujal sebe vyzývavější stanovisho, čeho se budeme
domáhati i musíme dbáti, aby náš domácí trh
byl pokud možná zachován Uhrám, abychom
z trhů zahraničných hodně četně uhájili a dle
možnosti získali trhů nových. Jakkoliv to zni
všeobeeně, jest to přece všeobecně srozumitelné.
Kterým tarifem, jakými celními smlouvami anebo
kde jich nebude, jakým autonomním opatřením.
jakými odvetnýmí opatřeními anebo ještě lépe.
jakou celní soustavou těchto cílů nejlépe se do-
sáhne, to lze vše posouditi správně pouze od pří-
padu k případu. Chtěje podati za příklad jen
jedinou otázku theoretickou, poukazuje dále mi-
nistr k tomu, že i při obrovském apparátu a po-
divuhodné vědecké hloubce, s jakou otázka tato
se probírá v Německu, nikomu tam ještě ani
vládě ani odborným korporacím se neuzdálo, dát
něco na veřejnost. Všimněme si otázky nejvyš-
šího a nejnižšiho tarifu; ví to pan poslanec Po-
lonyi zcela jistě, že se tohoto tarifu použije
Vidí jasné v této otázce? Nikoliv. A to jest
pouhá nepatrná čásť otázky. Odtud jest zřejmo.
že i v takových zemích, kde není risika ani- tak
velikého, nespěchají s podobnými záležitostmi
předčasně na veřejnost. Pochopuji velmi dobře
netrpělivost časopisectva a vyzvání, jež učiněno
bylo ku vládě, aby podala program. Pro
gramem jest obruna zájmů země v těto otázce.
O průmyslu cukerním a obchodu s cu-
krem v r. 1900 vyjímáme ze zprávy banky pro
země rakouské, filiskka Praba. Bude třeba spřízniti
se s myšlenkou, že Spojeně státy v dozírněm čase
na Evropě budou nezávisly, a že jím snadno bude
vzdáti se poměrně k tamější spotřebě malého množstv
řepového cukru, kterým ulevily trhu evropskému
Nalezne li pak Evoopa za to jinde odbyl? Na pod-
statný vzrůst spotřeby v zemích výrobních nelze po-
čitati. Spotřeba stoupla v minulé kampani v Rusku
asi o 20.000 tun, v Německu o 91.243 tun, ve Francii
o 29.250 tun, kdežlo v Rakousko Ubersku klesla pro
zvýšení daně spotřební o 27.692 tun. Spotřeba
v ostatní Evropě buďto vůbec nestoupla neb jen ne-
patrně. Pouze Velká Britanie vykazuje plus o 46. 00
tun. Dovož zahrnuje v r. 1900 ještě 141.675 tun
třtinového cukro, leč tento dá se sotva vytlačiti
řepovým cukrem, prolože se upotřebuje většinou pro
zvláštní speciality, které jen ze třlinového cakru lze
vyráběti. Španělsko, Italie a balkánské státy učinily
se letos samostatnými a počaly dokonce i vyvážeti
Egypt, kamž ještě před několika lety bylo z Terstu
dovezeno 50.000 tnp, vyvezl velikě množství do Ame-
riky a do Indie. Mimo Anglii nezbývá jiná velik
země pro odbyt než daleký východ. Východní Indie
a Japonsko kupovaly téměř po celý rok. Veliká část
v Uhrách a na Moravě pro export volného cukru
byla tam dovezena na Terst a Rěku, kdežto české
tovary byly vyloučeny ze soutěže, protože nenastala
změna v nestejných sazbách dopravních. Pokusy
v Indii založiti cukrovarniclví ve větším rozměru
byly dosud málo úspěšny. Pro Japan čekala se do
konce na dále stoupající spotřeba evropského cukru
ačkoliv 1. dubna 1901 plalnost nabývající daň může
míti v zápětí omezení spotřeby. Zdá se býli nepo
chyhno, že Japonsko usiluje o založení domácího
průmyslu rafinačního. Majíce zřetel k vylíčeným po-
měrům, nemůžeme patřiti bez jakýchsi obav na stál
vzrůst výroby. Průmyslníci ve většině států po pří
kladu svých soudruhů v povolání v Rakousko Uhiersku
a ve Spojených státech hledají podporu pro svoj
existenci v kartelových svazcích. Tak v Německu.
Švédsku a Rumunsku; ve Španělsku a v Italii po-
kročilo vyjednávání tak dalece, že záhy bude pro-
vedeno. Označiti musíme jako utěšený zjev, že zru-
šení vývozných premií jest vyloučeno pro příští rok.
Francie stala se naším hlavním soupeřem v Anglii
a to zvláště pro bílé zboží. Z Francie dovezeno do
Veliké Britanie r. 1900 216.620 tun (proti 115.569
tunám r. 1899) či 221/s% proti 13% úhrnného do-
vozu. Příslušné číslice pro Německo a Rakousko
úhrnem jeví valné klesnutí, totiž 611/2% (661/29 % r.
1899) a 69% (v r. 1898). Jelikož Francie v této kam-
pani vyrobí 111/2 mill. tun proti 954 mill. q cukru
loni, možno pochopiti odpor, který kladou naši raf-
něři upravení otázky premiové ve způsobu shora
uvedeném. Koncem roku naskytla se i otázka, zd
Anglie uvalí na cukr daň k úbradě válečného ná-
kladu v jižní Africe. Ve zpravených kruzích angli-
ckých se čeká, že toto opatření se neuskuteční
Zprávy ze zemí cukr vyrábějících svědčí až na ne-
patrné výjimky o tom, že rok minulý byl nadmír
výhodný pro průmysl a znova přispěl ke zvelebení
a upevnění cukrovarnictví. Možno tudíž se nadíti, že
průmysl takou měrou byl vybudován a sesílen, že
překoná i ohdobí dočasné nadvýroby bez vážných
pohrom. Bude ale zapotřebí všude toho dbátia
v pravý čas zabrániti přílišnému nahromadění zásob
nemá li býti krisí násilně provedena nezbytná shoda
mezi výrohou a spotřebou s vážnými následky.
Z banku rakousko uberského. Schůze gene-
rální rady koná se dne 5. t. m.; má se za to, že
na jednacím pořadu bude i bankovní míra úroková.
Přihlíží-li se ke stavu banku a k nadbytku soukro-
mých peněz, není pochybnosti, že již v této schůzi
se rozhodne o snižení míry úrokové o celé procento.
Zužitkování sily vodni řeky Ohře a přená-
šení síly olektřinou do dálky. Chičje zu-
žitkovati vodní sílu, jíž kolem Libochovic te-
koucí Ohře poskytuje, dal hrabě Josef z Herber-
steinů postaviti hned za Libochovicemi u jezu rado-
věsíckého dvě turbiny a elektrickou centrálu, z niž
proud elektrický, zvláště k účelům hospodářskýma
osvětlovacím, veden bude až na 0.5 km daleko. Pro
přítok vody do turbin a pro odtok vody do řečišti
zřízen byl žlab, který pod budovou centrály elektri-
cké rozdělen jest ve tři díly, z nichž prostřední
strouha jalová« slouží pouhému průtoku vody, anit
by s turbinami ve styk přišla. Oba díly krajní při-
vádějí vodu — jejíž větší nebo menší přítok z ře-
čiště řídí se stavidly — k turbinám soustavy Fran-
cisovy; při nich nevchází voda do turbin s hora.
nýbrž se strany do kola rozváděcího, naráží na lo-
patky kola oběžného, čímž toto a s ním i svislou
hřídel, na které jest pevně naklíněno v pohyb uvede
a dolem pod turbinou do řečiště odtéká. Svislá hří-
del oběžného kola visí na čepu Ponténově, sestáva-
jícím v podstatě ze 2 kruhových věnců, jednoho pev-
ného z červené litiny a druhého, jenž zároveň se
hřídelí se otáčí, z tvrdě kalené ocele. Se svislé hří-
dele převádí se pohyb kuželovým soukolím nal hříde
vodorovnou, na které nalezá se veliké kolo pro ře-
men, jimž dále pohyb převádí se na generátory. —
Turbiny mají pravidlem pracovati současné na spo-
lečnou hřídel; mohou však pracovati i samostatně,
jedna na drohé nezávisle a to zvláště v tom případě.
kdyby některá turbina nebo generátor porouchán byl.
Máli pracovati jen jedna turbina a k ní náležející
generátor, stane se to vysunutím kuželového kola z
záběru na vodorovné ose řemenových kol; spoje
#11
alto_textblock
#11
ním pak obou vodorovných hřídelí spojkou a vysu-
nutím kola kuželového ze záběru může jedna turbina
v chod uvésti generátor, náležející k druhé turbině.
Rychlost turbin řídí se samočinně regulátorem, který
při větším počtu oláček natáčí kotoučem, okolo roz-
váděcího kola turbiny umístěným a uzavírá více nebo
méně otvory, jimiž voda k lopatkám turbiny probíhá.
Při menším počtu otáček regulátorem naopak otvory
pro průchod vody více se otvírají a turbiny v rych-
lejší pohyb se uvádějí. Turbiny konstruovány jsou
každá na 130 koňských sil pro maximální stav vody
205 m a spotřebu 6500 litrů vody za vtečinu; při
normálním stavu vody 1.850 m a spotřebě 6200 litrů
vody za vteřinu mají výkon 106 koní (při 33 obrát-
kách na svislé a 163 obrátkách na vodorovné hřídeli
za minutu). Každé turbině náleží jeden generátor.
zařízený pro střídavé proudy a vysoké napjetí 4000
Voltů. Prvopočáleční proud vyvinuje se v napáječi
(120 Voltů a 25 Amp.) vede se do kartáčů a cívek
generátorů, kde vyvine se při větším počtu obrátek
silnější, až při normálním počtu 375 obrátek proud
4000 Voltů a 16 Amp. Z generátorů vede se proud
k centrálnímu prknu, na němž nacházejí se měříeí
přístroje voltometry a amperometry. Proud reguluje
se regul. odpory a napjetí sráží se v reostatech (lu
až 25 Amp. 6 Om), na centrálním prkně umístěny
jsou dále 2 přeplnače proudu o vysokém napjetí, ji-
miž se proud do venkovského vedení spojuje. Poně-
vadž pak nelze proudů o vysokém napjetí s prospě-
chem užiti, přeměňuje se proud v transformátorech
za procd o napjetí nižším, který účelu pak přímo
hovi. Vrchním vedením odvádí se proud třemi směry.
Jedno vedení jde k »Myslivně« k ložisku okru, kde
hnán bude motor 51/2 koňské síly a jímž uváděr
bude v pohyb mlýn na okr (vzdálenost od cen-
trál y 2.5 km); vedení tohoto směru sáhá dále do
dvora v Kostelci (vzdálenost 3.5 km), kde zřízen mo-
tor 51/2 HP pro hospodářské účele: odtud pak dále
veden jest proud do Budyně, kde pracovati bude ve
dvoře (vzdůlenost 6.5 km) motor 51/2 HP pro hospo-
dářské účele a do mlýnů (vzdál. 71/2 km), kde užito
bude motoru o 60 HP ku hnaní strojů mlýn. a svícení.
Druhé vedení jest do Vrbičan a zahrnuje: dvůr
Hájek (vzdálenost 3.2 km.), kde bude k účelům ho-
spodářským motor o 51/2 HP, dvůr Chotěšov (vzdá-
lenost 48 km.) s motorem 51/2 HP k účelům hospo-
dářským, Vrbičany (vzdálenost 9.5 km) s motorem
8 HP k účelům hospodářským a osvětlování zámku.
Třetí vedení jest pro cukrovar v Libochovicích
(vzdálenost 04 km.), kde budou motory tři: jeden
o 16 HP pro pohon centrifug, druhý o 25 HP pro
pohon stanice řízkové a třetí o 51/2 HP pro pohon
dílny strojnické a osvětlování celého cukrovaru; ve-
dení toto sáhá dále do dvora libochovického (vzdá-
lenost 1.00 km.), kde pracovati bude motor 51/2 H
k hospodářským účelům určený a do zámku Jibo
chovického (vzdálenost 1.3 km.), jenž bude osvětlován
Jest tedy nejkratší vedení pro cukrovar libochovický
(04 km) a nejdelší pro Vrbičany (9.5 km). Pod-
nikem límto, jehož zřízení zadáno bylo firmám
Siemens Halske, J. C. Bernard v Karlíně, staviteli
Kindlovi v Praze (práce betonové) a staviteli V. Po-
kornému v Libochovicích, zužitkováním do toho času
mrtvé vodní síly, kromě elektrického osvětlování má
zjednána býti na devíti stanicích hybná síla nej-
méně o 5/2 HP, nejvíce o 60 HP, k účelům hospo-
dářským: mlácení, řezání, šrotování a p. a průmy-
slovým (cukrovar. mlýn); během příštího roku m
pak zavedeno býti také oráníž elektřinou. Jest si jen
přáti, aby podnik v plné míře požadavkům do něho
kladeným vyhověl.
Ohledně Podolské cementárny se nám
s kompetentního místa sděluje, že minulý rok byl
v cementárnictví vůbec pro ochabnutí ruchu staveb-
ního, trvalého nedostatku a značného zdražení
paliva a více než jindy tísnící konkurence, zejmena
závodů v poslední době v Čechách a v sousedních
zemích vzniklých co do výsledku peněžitého méně
příznivý než léla minulá, takže i bilance Podolské
cementárny tentokráte menší zisk bude vykazovati.
Jinak se poměry závodu nezhoršily, naopak poskytuje
stálé zdokonalování zařízení jeho a snahy po
zlevnění výroby naději, že se podaří s úspěchem
čeliti nepřízni poměrů vnějších.
Pracovní síly v zemédělství německém.
V pruské sněmovně při položce » zemědělská správae
prohlásil posl. Pohl ze svobodného sdružení, že stále
ještě trvá v Prusku nedostatek zemědělských dělníků
a že poměry stávají se z části mrzutými, zejmena
bydlí-li člověk v provincii, kteráž jest cizím státem
obklopena a má odtok pouze na západ, jinak a le
odnikud nijaký přítok. Východní Prusko
může dobře snésti 50.000 ruskospolských dělníků,
aniž by tím němectví nějak se ohrožovalo. Jest
zvykem, mluviti ihned při takových příležitostech
o národních pocitech. Ale jest to snad uskutečňo-
váním národního cítění, půjdou-li věci takto dále, že
za nějakých deset let naše pole zůstanou ladem
Posl. Barlh shledává, že nářky zemědělství na ne-
dostatek pracovních sil nejsou neodůvodněné, ale
hledá vinu jinde. Německý velkoslatek má úvěr 3%,
kdežto všecky ostatní stavy platí z kapitálů úroly
wvyšáí. Proč nenástedují vzoru dápského? V hlavní
podstatě jsou to velkostatky, jež vylidňují venkov
proto takůtak přibývá strojů hospodářských.
Sníženi úroků ze salinek, Již dříve oblášené
snížení úroků z dilčích hypotekárních poukázek
(salinek) bude provedeno bezpochyby již počátkem
měsíce února. Úrok šestiměsíčních salinek sníže
bude ze 41% na 4% a úrok tříměsičních ze 49% na
3.75%.
Pražská společnost pro paroplavbu na
Vltavě a Labi v Čechách konati bude dnes
ve čtvrtek 31. ledna o 1/27. hod. večer v místnostech
pražské Měšťanské besedy valnou schůzi.
Spolek českých chemiků v Praze konal dne
12. t. m. řádnou valnou hromadu ve spolkových
místnostech v Platýze. Z výroční zprávy, valné hro-
madě předložené, vyjímáme, že spolek čítá 416 členů,
z nichž 268 se přihlásilo k sekci cukrovarnické.
Jmění spolkové obnáší 4380 K 86 h. Literární fond
na vydávání chemických spisů má na hotovosti
1143 K 87 h a sklad knih v ceně 6000 K. V mě-
síčních schůzích přednášeno bylo o celé řadě zají-
mavých předmětů a prohirány otázky, týkající se
chemického průmyslu a zájmů technických chemikův.
V dubnu konala se celodenní vycházka vědecká do
Králova Dvora u Berouna, kde prohlédnuty
byly Karlo Emilovy hutě české mon-
tanní společnosti. Hlavní činnost spolková
spočívá ve směru literárním. Nákladem spolku vy-
dává se vedle »Listů chemických«, jejichž
XXIV. ročník právě byl dokončen, »Chemická
knihovna«. Až dosud vydáno bylo 12 čísel.
V těchto dnech vyjde č. 13. »Čvičení v chemii
organické.« II. část: Řada aromatická od
doc. Emila Votočka. V tisku se nalezá »Kom-
pendium analyticko-technícké« z pera
několika našich odborníků. Rychlejšímu postupu ve
vydávání dalších potřebných spisů vadí nepříznivý
finanční stav literárního fondu, zaviněný jednak ne-
dostatkem peněžité reservy, jednak pozvolným od-
bytem vydaných spisů. Veškerá snaha výboru
o opatření stálé subvence byla dosud marná. S po-
těšením konstatujeme, že z kruhů praktický ch
spíše docházejí podpory, Tak věnovaly sl. Spolek
cukrovarníků středních Čech a sl. Továrna na cukr
v Kolíně po 100 K literárnímu fondu a sl. Spolek
cukrovarníků vých. Čech věnoval na zakoupení vy-
daných spisů taktéž 100 K. Po schválení výročních
zpráv následovala volba nového výboru, při které
dosavadní správa na další 3 léta byla obnovena.
Byli totiž zvoleni: předsedou p. prof. K. Preis
místopředsedou p. ústř. řed. F. V. Goller, jedna-
telem p. prof. Vil. Banr a pokladníkem p. Josel
Klaudi; dále zasedají ve výboru pp. F. Herles,
Jos. Mašín, K. C. Neumann, A. Pavee,
F. Poupě, Ferd. Schiller, Břet. Šetlíka
E. Votoček. Kontrolujícími komisaři jsou pp. prof.
K. Lukáš a řed. A. Svoboda. V měsíční schůzi.
která po vyčerpání programu valné hromady násle-
dovala, přednášel p. prol. dr. Jul. Stoklasa
»O chemické energii v živé buňce.« Před-
náška sledována byla s živým interessem a násle-
dovala živá diskuse, které se kromě přednášejícího
zúčastnili pp. doc. Votoček, řed. Šťastný
přís. chem. K. C. Neumann. V měsíční schůzi
únorové (9. února 1901) přednášeti bude p. Otakar
Laxa, asisl. c. k. zkušební stanice potravní
»O významu mikroorganismů vo mlé-
kařství.«
Česká hospodářská společnost pro mark-
rabstvi moravské v Brně. Valná hromada určena
na 3. února t. r. Mimo zprávy výroční a změnu
#12
alto_textblock
#12
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g
»Č. Budějovic 1893
»
Plzně r. 1886
» Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
#13
alto_textblock
#13
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » » kom. dl. úp
»» » » mel. úpis
a » » » želez. úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha
Em. 1871.
dto.
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dto.
dto.
1874
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
. . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
»
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
(lit. B.)
dto.
Pražsko duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně
. . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
#14
alto_textblock
#14
st
#15
alto_textblock
#15
stanov položena na program důležitá otázka: »Co
má činiti rolnictvo vzhledem na nové obchodní a
celní smlouvy«, o kteréž otázce referát přijal pan
řed. Adamec. Zpráva jednatelská a účetní pro valnou
hromadu byly schváleny a byly tiskem vydány. Také
rozpočet presidiem sestavený schválen s doplňkem
pana spr. Homolky, aby se do něho zařadila položka
1000 K na odměny dlouholetým pilným čeledinům.
Usnešeno domáhati se práva delegáta do sboru
delegátů v zemědělské radě. Řemeslnické besedě ve
Velkém Meziříčí věnována na návrh dra. Šíleného
podpora 25 K na akci ve prospěch starobního po-
jišťování. K návrhu p. spr. Homolky budou se po-
řádati kočovné schůze po venkově moravském. Na
návrh p. posl. Němce vydá se brožurka o »reorgani-
saci kontribučenských fondů«. Ministerstvu orby
bude zaslán pamětní spis, jímž uvádí se na pravou
míru tvrzení spolku rakouských průmyslníků, že
Rakousko přestalo býti státem zemědělským. K ná-
vrhu pana dra. Koudely budou se všechny publikace
dávati všem hospod. školám zdarma. Zemskému
ovocnickému spolku dáno 2000 exempl. letáku
»Sklizeň ovoce«. Jako páté číslo »knihovny před-
náškové« schválena »Výroční zpráva Ústřední jednoty
Raiffeisenek“,
Trhy. Výroční trh na dobytek v městě
Voticích konán bude ve středu dne 6. února t.r
Koupený dobytek možno nakládati na stanici »Vo-
tice« za dozoru městského zvěrolékaře.
#16
alto_textblock
#16
Banky, záložny a spořitelny.
Česká eskomptní banka v Praze. Na
včerejší mimořádné valné hromadě, konané za
předsednictví místopředsedy správní rady pana
Ed. ryt. Portheima za přítomnosti 58 ak-
cionářů zastupujících 6068 akcií, schváleno bylo
po delší debatě, již se zúčastnili pp. dr. Schulz.
Feilchenfeld, Dlauhý a dr. Robitschek, jedno-
hlasně připojení České eskomptní banky k Dolno-
rakouské eskomptní společnosti na základě ujed-
nání schválených valnou hromadou této společ-
nosti, dne 9. t. m. ve Vídni konanou. Bylo pro-
hlášeno výslovně, že tím nebude nikterak dot-
čena samostatnost České eskomptní banky. Po-
tom byla bez debaty schválena změna stanov,
souvisící s touto akcí a se zvýšením akciového
kapitálu.
Obchodní záložna v Praze konati bude dne
24. února řádnou valnou hromadu v místnostech
Měšťanské besedy v Praze. Výroční zpráva za rok
1900 vykazuje tyto položky: Aktiva: Hotovost
pokladní K 59.859.66, půjčky K 3,123.348.39, pokladn
přebytky K 213.817.95, cenné papíry K 139.730.19
inventář K 3.815.38, úrok k požadování K 10.098.33.
Úhrnem K 3,550).669.91. Passiva: Závodní podíly
K 160.440.—, úroky z podílů K 7.360.14, reservn
fondy K 204.292.95, pensijní fond K 30.000.——, vklady
K 3,012.930.42, reeskont K 65.851.17, dražební pře-
bytek K 6.142.30, úroky na r. 1901 přijaté K 32.865.51,
zisk za r. 1900 K 30.787.42. Úhrnem K 3,550.669 91.
Národní záložna v Praze koná VII. řádnou
valnou hromadu v úterý dne 19. února o 2. hodině
odpol. v zahradním sále Choděrova restaurantu. Roz-
vaha ku dni 31. prosince 1900 vykazuje: A ktiva
Hotovost-pokladní K 24.993.97, zápůjčky na hypotéky
213.040.—, na směnky 1,013.436.72, vklady u peněž-
ních ústavů 32.263.61, inventář 2.095.92, cenné papíry
38.197.—, pokladniční poukázky 3.000.—, pojistné
fondy úvěrní 2.200.—, úroky z půjček nedoplacené
3.681.01, různá 1.113.24, kauce 2.400.—, úhrnem
K 1,336.421.47. Passiva: Vklady K 1,166.068 58,
podíly 90.360.—, vlastní výpůjčky 12.788.50, reservní
fond 34.381.82, úroky přeplacené 12.659..37, daň do-
chodová nedoplacená 377.56, kance 2.400.—, zisk
čistý 17.385.64, úhrnem K 1,336.421.47.
Prvni česká diskontní společnost v Praze
přesídlila ve středu dne 30. 4. m. z dosavadních míst-
ností Na příkopě čís. 1 do značně zvětšených míst-
ností na Václavském nám. č. 28 (u Stýblů).
#17
alto_textblock
#17
Trhy peněžni
#18
alto_textblock
#18
Bursa.
V Praze, 30. ledna. (Pův. zpr. »N. L.«)
P klidném trhu uskutečněna závérka akcií
České banky Union za K 259.—.
Dále podáváno za akcie:
#19
alto_textblock
#19
peníze zboži
korun
Živnostenské banky . . . . 265.— —.—
České společnosti pro průmysl
cukerní
. . . 213.— —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 465.— —.—
České eskomptní banky. . . 1365.— —.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy jsou:
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 30. ledna. (Telefonogram » Nár.
Listů«.) (Denní burse.) Smýšlení bylo dnes
rozhodně pevné. Příznivě působily zprávy z trhů
zahraničních a pevnost bursy berlínské, kdež
#21
alto_textblock
#21
31
#22
alto_textblock
#22
49-
#23
alto_textblock
#23
pentke
#24
alto_textblock
#24
96.—
#25
alto_textblock
#25
91.50
#26
alto_textblock
#26
93.—
#27
alto_textblock
#27
91.75
102.25
96 25
90.—
94.—
94.—
94. 25
99.—
#28
alto_textblock
#28
98.—
#29
alto_textblock
#29
100.—
#30
alto_textblock
#30
101.20
101 20
101.35
——
#31
alto_textblock
#31
90.—
108.—
107.50
127.—
1365-,
#32
alto_textblock
#32
259.—
#33
alto_textblock
#33
—.—
#34
alto_textblock
#34
350.—
#35
alto_textblock
#35
—.—
#36
alto_textblock
#36
—.—
#37
alto_textblock
#37
265.—
#38
alto_textblock
#38
3060
416.—
3050
1080
#39
alto_textblock
#39
6205
456.—
466.—
177.—
—.—
#40
alto_textblock
#40
—.—
#41
alto_textblock
#41
140.—
#42
alto_textblock
#42
213.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
—.—
#45
alto_textblock
#45
465.—
#46
alto_textblock
#46
159e
.—
—.—
—.—
#47
alto_textblock
#47
zbol
#48
alto_textblock
#48
97.—
#49
alto_textblock
#49
91.—
#50
alto_textblock
#50
92.50
#51
alto_textblock
#51
94.
#52
alto_textblock
#52
92.75
03.25
97.—
#53
alto_textblock
#53
92.
#54
alto_textblock
#54
99.—
#55
alto_textblock
#55
950—
99.50
#56
alto_textblock
#56
95.—
#57
alto_textblock
#57
92
—
—
#58
alto_textblock
#58
102. 20
#59
alto_textblock
#59
102. 20
#60
alto_textblock
#60
102.35
#61
alto_textblock
#61
96.5
#62
alto_textblock
#62
—.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
#65
alto_textblock
#65
91.—
#66
alto_textblock
#66
108 g
108.50
128.—
—.—
260.—
—.—
360.—
—.—
—.—
#67
alto_textblock
#67
266 50
3070
420.—
3065
1085
#68
alto_textblock
#68
6225
457.—
467.—
179.—
#70
alto_textblock
#70
—.—
#71
alto_textblock
#71
—.—
#72
alto_textblock
#72
170.—
#73
alto_textblock
#73
214.—
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
470.—
1600
—.—
#77
alto_textblock
#77
—.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
pevně.
#80
alto_textblock
#80
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 t.
» delší lhůty
Německo šek a kr. Ih. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
» delší lhůty
.
Nový York za 10 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší ihůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rubla ..
» delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
»» delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
,
delší lhůty . . . .
#81
alto_textblock
#81
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . .
Španělské exterieury . . .
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
. . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly
.
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . .
Consolidace . . . . . . .
Dannenbaum
..
Severoněmecký Lloyd . ..
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
#82
alto_textblock
#82
387. 75
105.25
#83
alto_textblock
#83
268.50
#85
alto_textblock
#85
zlepšily se hodnoty dopravní a báňské. Obchod
nenabyl však velkého rozsahu. Transakce děly
se jedině téměř s kreditkami, státními a alpin-
kami. Ve šraňcích rovněž proniklo příznivé smý-
šlení. Zlepšily se papíry uhelné, zvláště mostecké
pak české železářské, jakož i uherské elektrické.
Velmi pevný byl opětně trh ukládací. Z rent
dávána přednost rakouské investiční. I po ostat-
ních zůročitelných papírech, zvláště železničních,
byla větší poptávka. Na trhu bankovním na-
posledy oboje kreditky, bodenkreditky a uherská
hypoteční stouply. Lacinější byly rakousko-
uherská banka a uherská průmyslová. Z do-
pravních státní, jižní, oboje severozápadnía
duchcavská stouply. Lacinější byly vídeňská
městské, Ferdinandova severní a Adria. Na trhu
průmyslovém Alpinky, pražské železářské, česká
báňské, rýmavsko-muráňské, mostecké uhelné,
salgó tarjánské, třebovljské a uherské elektrické
zdražily. Lacinější byly západočeské báňskéa
Schodnica. Devise a valuty nezměněny, Na
eskomptním trhu peníze poněkud nesnadnější.
První bankovní akcept 4 —41/1s .
Z Vídně, 30. ledna. (Závěrečné ú žad ní
bursy.)
—.—
Únorová renta . 98.25
ducheov, podmok.
528.50
Ivovskočernovická
společná » květ. 98.35
—.—
» » stříb. 98.25
rakouský Lloyd .
—.—
rakouská » zlatá 117 55
rak. severozáp. dr.
466.—
98.35
polabská dráha
» » kor.
177.—
pražsko duchcov.
uherská » zlatá
117.15
„
„ kor.
93.—
spol. st. dr. rak. - uh.
666.50
109.—
státní losy 1854
182.—
jižní dráha ..
» » 1860
256.—
silniční dr. lit. A.
253.—
137. —
»»» B.
po 500 zl. . .
429.50
po 100 zl.
167.25
alpská montan. sp.
—.
stální losy 1864
198.—
severočeská uhlář.
1596.—
140.—
pražská želez. sp.
losy tisské . . .
461.—
» úvěrního úst.
rým. muráň. spol.
vídeň. I. komun.
390.—
turecká tabák. rež.
292 50
rak. zbrojovka
268.—
turecké losy .
západočeská ubl.
258.—
b. anglo-rakouská
456.50
vídeň. slavební sp.
—.—
vídeň. b. jednota
878.—
peštská vagonka-
—.—
r. úst. pro úv poz.
rak. úvěrní ústav
665 —
mostecká uhl. sp. 809.—
uh. úvěrní banka
668.—
Schodnica . . . 1420 —
b. pro země rak.
405.50
devisa německá . 117 60.
vídeňská unionka
534.—
» londýnská 240.75.
258.50
» pařížská . 95.80
česká b. Union.
» curyšská . 95.30
Živnost. banka . 264.50
dvacetifrank . . 19.15
buštéhradská A . ——.—
B . 1080.—
marka papírová . 117.60
rubl » . 254.—
dunaj. paroplaveb. 739.—
Při klidném obchodě bylo smýšleni
na Berlín pevné.
Eskontní sazby 4, 41 procent.
x. Z Vídně, 30. ledna. (Telef. »N. L. «)
(Večerní burs a.) Kreditky 665.25 (po —.—),
uherské kreditky 669.—, anglobanka 268.50,
bankovní jednota 457.—, unionka 534.—,
länderbanba 406.—, státní dráha 667.——, jižní
dráha 109.—, polabská dráha 466.—, severo-
západní dráha 456.—, turecké tabákové 293.50,
rýmavsko-muráňské 461.—, alpinky 430.—
(po —.—), květnová renta 98.35, uherská ko-
runová 93.—, turecké losy 105.—, marky za
hotové 117.63, na ultimo 117.67. Smýšlení
#86
alto_textblock
#86
Devisy.
#87
alto_textblock
#87
Berlínská bursa, 30. ledna. (Zvláštní
telefonogram »Nár. Listů«.) Na začátku dnušní
bursy podnikány byly ještě prodeje a to jak
dobrovolné tak nuceně, ale v míře nejmenší.
Naproti tomu přikročila spekulace ke koupím
úhradním a proto byly počáteční kursy zpiše
o něco lepší než včerejší konečné. V průběhu.
byl obchod klidný, smýšlení částečně vyčkávací.
Když pak na kasovním trhu bylo znáti rozkodně
lepší náladu než včera a předevčírem, dostavilo
se pevnější smýšlení též pro hodnoty ve volném
obchodě; bursa skončila dosti pevně. Velice
čilý obchod byl v hodnotách bankovních, takže
ztráty z dřivějších dnů dnes úplně dohonily.
Vůdčí hodnoty železářské a uhlářské zotavily
se vesměs o 2 proc., pouze Consolidace končí
kursem o 4.25 proc. lepším. Na trhu dopravním
sluší na prvém místě uvésti velice pevné smý-
šlení pro dráhy švýcarské, jež vesměs stouply
a znamenají gotfhardská 159.70, Union 100.30,
severovýchodní 112.25, Jura 100..60, centrální
159.75, nejvíce stoupla severovýchodní (++- 2.3 9p).
Také americké hodnoty valně se zlepšily, paro-
plavební vyšší. Z mezinárodních hodnot státní
dráha a rak. kreditky pevné a vyšší na vídeňské
zprávy o situaci parlamentní. Na kasovním trhu
se situace zlepšila a mnoho hodnot postoupilo
o 1—5 proc. Ukládací hodnoty dále pevné.
Soukromý diskont nezměněn: 3.129.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
#88
alto_textblock
#88
. . .
#89
alto_textblock
#89
Z kasovních papírů: Concordia 242. 75
Eschweiler 192.50, Geisweider 180.25, Hoch
dahl 139.—, Katovické 185.60, Wilhelm 160.25.
Phönix 147.50, Rh. Stahl 155.—, Schalker Gr
322.—, Westfalia 178.—, Orenstein 16 1 25
#90
alto_textblock
#90
Peníz
#91
alto_textblock
#91
199.30
#92
alto_textblock
#92
—.—
#93
alto_textblock
#93
117.571
117.75
240 .671
240. 80
#94
alto_textblock
#94
90.20
#95
alto_textblock
#95
253. 25
#96
alto_textblock
#96
95 774
#97
alto_textblock
#97
95.25
#98
alto_textblock
#98
9525
#99
alto_textblock
#99
Začátek
#100
alto_textblock
#100
208.60
177. 70
200-
147.50
144.75
72.—
174.—
192.25
165.70
168.-
175 25
305.25
o.-
118.—
—.—
85.70
168.50
11025
#101
alto_textblock
#101
Zboz
#102
alto_textblock
#102
199.50
#103
alto_textblock
#103
—.—
#104
alto_textblock
#104
117 g
#105
alto_textblock
#105
118.20
#106
alto_textblock
#106
24087
241 15
#107
alto_textblock
#107
90.40
#108
alto_textblock
#108
254.25
#109
alto_textblock
#109
9587
#110
alto_textblock
#110
95.45
#111
alto_textblock
#111
95.45
#112
alto_textblock
#112
Konee
#113
alto_textblock
#113
209.50
#114
alto_textblock
#114
178.40
200.75
148.75
145.25
72. 12
174.50
192.50
75.50
166.25
166.62
176.50
305.75
#115
alto_textblock
#115
118.25
130.25
86.69
168.75
110 50