#1
alto_textblock
#1
18. ledna 1901. Císlo 18
#2
alto_textblock
#2
NÁROPNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana5.
#4
alto_textblock
#4
»Existence«, spolek výpomocných úřadníka
t. k. úřadů v království českém se sídlem v Praze,
konal v úterý dne 15. t. mi v Konviktě schůzi člen-
skou, která byla velice četně navštívena a která
zabývala se změnou stanov spolkových a sestavením
kandidátní listiny pro příští správní výbor k valné
hromadě, jež ustanovena na den 2. února. Jednáno
bylo též o podaném návrhul vy přičině zřízení
úsporovéhoodboru při spolku, k němuž přistoupiti
volno každému členu s měsíčním vkladem úsporovým
2 K s právem k vyzvednutí svého vkladu bez
opovědi až do dvou třetin, zbytku pak s opovědí
8denní. Návrh ten přikázán čtyřělenné komisi k po-
dání dobrozdání.
#5
alto_textblock
#5
Válčení s Čínou.
#6
alto_textblock
#6
Spojenci — od sebe.
#7
alto_textblock
#7
n. Z Berlína, 17. ledna. »Berl. Tagbl.
uveřejňuje okružník, kterýž vydal hr. Walder
see k velitelům vojsk jednotlivých stštův. Stě
žuje si v něm na případ, kdy vlajky
jedné stanice nebyly respek.to
vány vojskem, jiného spojenee-
Hrabě Waldersee nakazuje následkem toho
různá opatření. Mezi jinými vlajky kleréh okol
ze státův spojeneckých nesmějí býti odstraňo-
vány násilím, ale mohou býti, je-li to žádoueno,
vztýčeny vedle nich vlajky jiných národnosti.
Do budov obsazených vojskem
jednoho státu nesmějí vsto upit
vojáci jiného státu ani když vý-
chody nejísou jobsazeny sitráže mi.
Ochranné a průvodní listy vy-
dané zástupcem jednoho státu, musí být
šedřeny vojskem všech států. Žal-
val-li hr. Waldersee v úvodu k nařízení svým
na to, že případy udavší se musili vzbuditi
v Čiňanech mínění, že jsou mezi s po-
jenei neshody, bude jeho příkazy mínění
to teprve utvrzeno.
#8
alto_textblock
#8
Operace spojeneův.
Z Paříže, 17. ledna. (C.-B.) Dle » Patriee
jest generál Frey opstřeními, vykonanými vládou
v příčině válečné kořisti, velmi rozho-
čen a odhodlán, nedostane-li se mu zadost-
učinění, žádati za svolení so u d
disciplinárn ího.
#9
alto_textblock
#9
Válka jihoafrická.
V Praze, 17. ledna.
#10
alto_textblock
#10
Zvěst, že Dewett překročil řeku Val a ž
„pojil se s oddily burskými v Transvaalu jes
předmětem živých posudků tisku londýnského
Mnozí vidí v kroku Dlewettov
předzvěst velikého nějakéh
činu, Bury chystaného a další důkaz toho.
že Burové nejsou ani za mák ochotni kapilu-
lovati. Anglické úřady v Pretorii zakázaly ob-
čanskému obyvatelstvu nárožními plakáty co
nejpřísněji nositi známě uniformy »khaki«. Ba-
rové použivali v poslední době kroje toho opětně
prý, aby mohli tím snáze konati výzvědy.
#11
alto_textblock
#11
V okolí Krügrové ujišťují, že prostřd
nictvím velkoknížete Vladimíra, přištího švakra
královny Viléminy, mají se státi nové pokusy
vby umožněna byla schůze Krügra s carem
Vyskytují se ale také nové podněty k sprostřed
kování. Jeden z nich činí i Pavel Lero
Bea ulieu, jenž dosud vše anglické tolik
ctil, v »Economistu« oznamuje za šílen
ství požadavek Angličanů, aby se celý nějaký
kmen — tuto burský — vzdal na milost a ne
milost. Angličané svým prohlášením znemož
nili sobě samý mě vyjednávání, ale budou
musit po tomto sami dychtiti, nebudou-li chtiti
ještě déle roku válčiti a do katastrofy se hnáti.
Proto by jim činitel třetí, jenž by se na-
bídl k prostředkování, prokázal vlastně pravou
službu.
Leroy-Beaulieu očekává tento krok o
cara, aneb když by mu choroba bránila, o
Vrálovny holandské. Podmínkou musilo by
býti z ach ování autonomie republik,
jejiž ráz by se teprve stanoviti musil. Nedojde li
keprostředkování, nabude válka rázu boje vy-
hlazovacího, jenží příčí se všem
zásadám civillisace a za nějž by mo-
rální zodpovědnost připadla Anglii. Však ne-
toliko zodpovědnost: hrozné dobrodružství, v něž
se Anglie vydala, mohlo by skončít
pro nidřive neb později ztráto
celé jižní Afriky. Až potud proslulý so-
ciálni politik francouzský. Ovšem nepoznali
vAnglii ještě dosah nebezpečí jiho afrického do
té míry, aby terén pro nové pokusy prostřed
kovatelské byl už s dostatek přichystán.
#12
alto_textblock
#12
Telegramy.
#13
alto_textblock
#13
v. Z Londýna, 17. ledna. Od. 1. ledna
obléhaj1 Burové město Zeer us
v Transvaal u, 60 angl. mil severosvýchodně
od Mafekingu. Od té doby jest také veškere
telegrafické a poštovní spojení s tímto městem
přerušeno.
Z Londýna, 17. ledna. (C.-B.) »Daily
Mail« sdělují z Kapska, že Burové vvnikli dne
16. t. m. do Aberdeenu, 40 angl. mil jižno
od Graaffheinetu v Kapské osadě,
y. Z Londýna, 17. ledna. Z Pretorie
sděluje »Daily Mail«, že Burové méně nežl
jindy projevují ocholu podrobiti se. Lor
Kitchener prý dává odlidniti okres rustenburský.
aby mohl použíti k jinému účelu vojska, kteréž
tvoří posádku v Rustenburgu.
Z Johanesburgu, 16. ledna. (C.-B)
Zde se proslýchá, že Devetit překročil řeku
Val a připojil se k burským oddělením v Trans-
vaalu.
Dle dalších zpráv utrpěli Burové na ústupu
po marném útoku na Zurfontein
Kalfontein minulé soboty dosti těžkě ztráty
které páčí se na 60 mrtvých a raněných.
w. Z Londýna, 17. ledna. Kapské de-
peše oznamují: Východní oddily burské
dostihly již Aberdeenu (viz o tom i jinou de-
peši. Pozn. red.). Západní oddil postupuje
k Malmesbury, kdež silně zastoupeny jsou
živly, Burům přející. Depeše »Dl' ai ly
Mailue z Matjesfonteinu (240 km severo-
východnů od Kapského města) tvrdí však, že
oddíl, jemuž Hertzog velí, zamířil k německé-
mu území. V telegramu »Daily Telegraphu«
ujišťuje se, že 20.000 (2) mužů posil přibylo
již do Kapské osady a že k apští Hol'an-
dané mejeví odhodlanosti po-
vstati na prospěch Burů. Burové
#14
alto_textblock
#14
pronikli až na 60 angl. mil (asi 100 km) se-
verně od. Kapského města, ale jsou prý nyní
anglickým vojskem zle tísněni.
s. Z Brusselu, 17. ledna. Lékaři kon
statovali, že Krügrova nemoc oční jest zákal
Krůger bude prý se musit podro
biti operaci.
Z Londýna, 17. ledna. (C.-B.) Dle kap
ské dopeše Llovdu britská voje ns k
bod »Sybilla« ztroskotala se v Lam
bertově zálivu. Mužstvo je zachráněno
(II.) Admiralita dostala depeši, že dělová
loď »Sybilla«, jež chtěla vysaditi na pevninu
námořníky, aby zaskočili Bury, ztroskotala se
u Steinbockfonteinu, nedaleko Lambertova zálivu.
Poslána tam pomoe.
Úřadní depeše nezmiňuje se o ztrálě lodi
Z Matjesfonteinu, 17. ledna. (Reuter.)
Asi 100 Burů vtrhlo do Sutherla n du.
zpřetrhali telegrafní dráty a vydrancovali krámy-
Spojení s městem je přerušeno.
Z Pretorže, 16. ledna. (C. -B.) Lor
Kitehener oznamuje: U Karoliny shro-
máždilo se prý 3000 Burů.
Mobilní kolona Colvillova svedla nedaleke
Vantonderhocku boj s Bury, již byl
odražení s velkými ztrátami.
Včera vtrhlo 300 Burů do Atber dlenemnu
jiho-západně od Graff Reinetu a vydraneoval
tamní krámy. Když pozdějí přibylo před město
100 m. anglické pěchoty a několik jezdců, Bu-
rové ustoupili z Aberdeenu.
#15
alto_textblock
#15
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Nový čin barona Spensa a hraběte
Gleispacha.
Z Vídně, 17. ledna. Sděluje se nám
z Celje: Způsobem důvěrným, ústním byli
vyzváni slovinští auskultanti v jižním Štyrsku.
by se ucházeli o místa uprázdněná nebo vy
psaná v — — — Bukovině. Tento po-
stup presidenta vrchního soudu štyrského
hr. Gleispacha, který zajisté jedná v sou-
hlasu s ministrem spravedlnosti bar. Spen-
sem zaraziti musí tím více, že jeví se v ze-
mích Slovinci obydlených nedostatek
auskultantů a soudců slovinských,
a zemská justiční správa, ukazujíc na tento
nedostatek, který sama způsobila, dosazuje
do krajů výhradně slovinských úřadníky bud
slovinštiny vůbec neznalé, nebo znalé měrou
nedostatečnou. Stačí vzpomenouti, že, jak je
povědomo, do Celje, kde je krajský soud,
jehož obvod je takřka celý slovinský, vy-
sláno bylo hr. Gleispachem před tam-
ními městskými volbami do říšské rady 8
auskultantů, vesměs německých, nebo slova
slovinského neznalých. Do Celje tedy nepo-
sláni slovinští auskultanti, nýbrž němečtí;
slovinští místo do slovinských krajů posílají
se do Bukoviny. Nedosti toho. Byl způsoben
umělý nedostatek slovinských auskultantů.
ale slovinským právníkům, třeba se přihlásili
dříve, nepovolují se termíny ke zkouškám
státním, nemeckým právníkům však, třeba s
přihlásili později, se povolují.
Slovinští poslanci jsou odhodláni věc tu
přivésti důrazně na přetřes v poslanecké
sněmovně.
Prvotiny německých radikálů.
Z Vídně, 17. ledna. Sotva skončeny
jsou volby také ve městské kurii království
českého, poslanec Schönerer vyhlašuje dva
úkazy ve svém úřadním věstníku, »Uhver
fälscite deutsehe Worte«.
V úkaze 1. se praví: Výsledek voleb
na říšskou radu, pokud se týká nás v šenč-
meck v smýšlejicích, je tento: Kromě do-
savadních členů skupiny Schönererovy —
pohříchu schází Türk, (Fochlera tedy
Sehönerer mezi své členy nepočítal). —
Schönerera, Bareuthera, Hofera,
Ira, Kittla a Wolfa, kteří byli zvo-
leni opět, byli na novo zvoleni poslanci.
o kterých se praví, že zastupují linecký pro
gram a že tudíž musejí hýti pokládáni ně-
meckými radikály: Berger, Dötz, Eisen-
kelb, Hannich, Herzog. Kliemann,
Kutscher, Kasper, Lindner,
Pacher, Schreiber, Schalk
Tschan. Starý osvědčený Hauck ovšem
jde se Schönererem. Stejně se pro-
hlásili již posl. Stein a dr. Schalk. O
ostatních posl. Schönerer nemá dosuo
žádných přípisů a nebylo také žádné příle-
žitosti s nimí se dohovoříti. Posl. Scho-
nerer předloží každému z nich, přihlásí-
se jako člen skupiny Schönererovy, k pod-
pisu prohlášení, ve kterém dochází projevu
rozbodně myšlenka všeněmec ká.
Dosavadní skupina Schönererova ne-
byla žádným svazem klubovním a nemá
jím — podle přání Schönererova — byti
také na dále; tato skupina (všeněmecká
skupina) má býti volným sdružením všech
poslanců smýšlejících všeněmecky, jichž
stejné smýšlení může úplně nahraditi sta
novy klubovní. Poslanci, kteří ještě nevy
stoupili z katolické víry pro vážné důvody
kteři však jinak uznávají všeněmecké zá
sady skupiny Schönererovy, mohiou být
hosty tohoto sdružení«
Úkaz 2. obsahuje stručný program jme-
nované skupiny. Jak již podotčeno, bude
předložen jejím členům k podpisu. Zásady
jeho jsou tyto: »Domáháme se tako-
vého spolkově-právního poměru
německo-rakouských zemí (by
valých německých zemi butov
ních) s německou říší, jakým za-
jistí se trvale naše národnost.
Potíráme tudíž každou vládu, která čel
tomuto cíli, a nemůžeme se zú č a st
niti žádných projevů loyaliity.
dokud taková vládní politik
trvá.
Je samozřejmě naší povinností, očistiti
naši národnost každého cizího vlivu, tudíž
také židovského, a zříci se
Řím a.«
Po stránce formální je z obou úkazi
vidno, že pánem, velitelem a diktátorem ně-
meckých radikálů pokládá se poslanec Jíři
Schönerer do té míry, že chce, by strana
německo-radikální měla také jmeno po něm.
Do té míry dále, že již předem diktuje pod-
mínky příslušenství ke straně. Všichni, kdo
#16
alto_textblock
#16
jsou katolíky, musejí zůstati státi na prahu
jejím. Mohou býti hosty jen tenkráte, pro-
káží-li se »vážnými důvody«, ze kterých ne-
mohli z církve katolické vystoupiti. Po stránce
věcné však oba úkazy Schönererovy, vydané
pro celou stranu německo-radikální, jsou
daleko zajímavější, mnohem pozoruhodnější.
Vidno z nich, že program 22 členů
radikální skupiny sahá ny ní
mnohem dále, než sahal dosud;
nic v něm o státní němčině, nic v něm o ve-
dení Němců v Rakousku, spočívajícím prý na
základě historickém. Zcela nepokrytě
žádá se v tomto programu při-
členění Cislajtanie k říši něme-
cké. To jest podrobeníRakouska
pode jho císařství hohenzolřer
ského.
Takové je první ovoce, které přináší ně
mecko-radikální strana rakouského par
lamentu, ještě než do vídeňské sněmovny
vstupuje. Takové je ovoce neblahého obratu
politického z roku 1899. Toto první ovoe
nezůstane posledním a my jsme věru zvěda
vými, jaké bude pokračování. Myslíme však
že správcové této říše mají příčinu velmi váž
nou býti více než pouze zvědavými.
Dr. Ebenhoch a bar. Dipauli
revertnri.
Z Vídně, 17. ledna. Z Lince dochází
zpráva, že opat Sehaffinger hodlá se
vzdáti na prospěch zemského hejtmana hor-
norakouského dra. Ebenhocha svého man-
dátu za venkovské obce rohrbašské. Úmys
svůj projevil ještě před porážkou Eben
hochovou.
Baron Dipauli do té chvíle formálně
neohlásil nikde a nikomu svou resignaci na
mandát venkovské skupiny bolzansko-me-
ranské. Hledají se proň východy ze situace.
do které se sám dostal svým rozhodným
prohlášením, že přijme toliko mandát páte
kurie. Je jich prý několik a tají se-
Jeden prozrazují »Tiroler Stim
men«. V páté kurii, ve které baron Di-
pauli propadl proti křesťanskému sociálu
Schrafflovi, podle jmenovaného listu
vyšlo na jevo, že 4 hlasy jsou neplatny.
ježto volitelé, kteří je odevzdali, nemají vo-
lebního práva ni aktivního ni passivního,
ježto nebydlí v obci, jak je předepsáno, šest
měsíců. Proto list vyslovuje očekávání, že
volba poslance Schraffla bude
zrušena v parlamentě a že dojde
k užší volbě, protože Schrafíl prošel vět-
šinou toliko 3 hlasů.
st. Ze Štyrského Hradce, 17. ledna.
»Grazer Volksblatt« přináší přípis
od člena katolické lidové strany, který pá-
traje po příčinách porážky katolické lidove
strany při posledních volbách, domnívá se,
že pro katolickou věc bude lépe, rozpo-
mene-li se nyní také katolická lidová strana
na své příslušenství k »šlechetnému« něme
ckému národu a v nastávajícím boji ve sně
movně bude státi v čele německých, bratří
Volby v ústaváckém velkostatku
dolnorakouském.
Z Vídně, 17. ledna. Dnes odpoledn
konala se schůze voličů ústavověrného velko
statku dolnorakouského, na níž byli přijat
následující ústaváčtí kandidáti pro zejtřejší
volbu do říšské rady: barv Doblhof, ba
Ehrenfels, Eltz, bar. Skrbensky, bar. Freu
denthal, bar. Kielmannsegg, bar. Ludwigs
torff a konservativec opat Dungl
Zvítězilo tedy mínění, že se má konservativ-
cům také bez kompromisu postoupiti jeden
mandát a to opatu Dunglovi.
#17
alto_textblock
#17
Polští velkostatkáři.
Ze Lvova, 17. ledna. »Gazetta Naro-
dowa« sděluje: Bezprostředně před volbou
ve velkostatkářské kurii konala se schůze
velkostatkářů v Přemyšlu, na níž se rozpředla
čilá debata o politické situaci. Kandidát hr.
Szeptycki se vyslovil pro obnoven
spolku s Čechy, upustí-li tito o
o bstrukce. Dr. Czajkowski doporučoval
rekonstrukci pravice a varoval zvláště
před spolkem sněmeckou le vicí
Kníže Czartoryski projevil souhlas s oběma
řečníky a připomněl nešťastný pokus o koa-
lici s levicí. Přes to, že v tehdejší vláde
byli zastoupeni čelné parlamentní osobnosti,
padla koalice, protože spočívala na nepřiro-
zeném základě. Rečník odsoudil. ostrými
slovy obstrukci, pokládal však akt, kte-
rým byla t. zv. pracevní většina zřízena, za
velkou politickou chybu. Bývalá většina dle
názoru kn. Czartoryského jest jedinou poli-
tickou formací, jež vyhovuje zájmům říše
Haliče,
Na to byla k návrlíu téhoz řečník
jednohlasně přijata tato resoluce: »V sou-
hlasu s názorem, vysloveným kandidátem
hr. Szeptyckým, prohlaš ujie se shro-
máždění pro restauraci pravice
poslanecké sněmovny a pro z-
chování jejího dřívějšího slo-
žení«
Pro urážku korutanského sněmu.
m. Ze Špltalu, 17. ledna. Přelíčen
proti dru. Pupovacovi pro urážku korutan
ského sněmu (Viz telegram ve včerejšín
čísle ranním. Pozn. red.) skončilo jeho od
souzením. Přisouzena mu pokuta 250 korun.
Dr. Pupovac ohlásil odvolání co do trestu
i co do výše podpory.
Ruský konsulát — v Brně.
n. Z Brna, 17. ledna. »Mor. Orlicee
sděluje, ze v petrohradských kruzích vlád-
ních zabývají se otázkou zřízení ruského
konsulátu v Brně pro země ko-
runy české.
#18
alto_textblock
#18
Pruské slavnosti.
n. Z Berlína, 17. ledna., Při dnešní
slavnosti ve zbrojnici, když měl velitel
gardového sboru promluviti řeč, na niž se
očekávala odpověď cisařova, byly v šeck
osoby, opatřené vstupenkami,
v prvni řadě zástupcové tisku,
posláni z místnosti ven. Stalo se
tak proto, aby císařova řeč nebyla doslovně
uveřejněna tak, jak ji promluvil.
Z Berlina, 17. ledna. (C. B.) O cí-
sařově proslovu k důstojnickému
#19
alto_textblock
#19
sboru pozemního i námořního vojskao
dnešní slavnosti ve zbrojníci není dosud
autentické zprávy. Avšak dle »Lokalanzeigru«
pravilo se v ní, že císař je povděčen, moha
dnes nejdřív pozdraviti důstojnictvo. Pruský
důstojnický sbor — jak svědčí rozhled po
obou minulých stoletích — byl nejlepším
učitelem lidu o věrnosti ke králi. Troufá,
že bude tak i budoucně.
V proslovu k námořnímu důstojnictvu
dovozoval císař, že námořnictvo jest úzce
srostlé s vývojem pruského království. Jiz
velký kurfirst pomýšlel na loďstvo a pobyt
v Nizozemsku, jehož vysoce vyvinutá plavba
byla tehdy vzorna, poskytl velkému předkovi
císařovu hojně příležitosti k studiu. Námoř-
nietvo i hohenzollernská rodina jsou povinny
velkým vděkem oranžské rodině za tehdejší
podněty.
Ke konci vyslovil císař naději, že podaři
se zdokonaliti námořnictvo dle jeho vý-
znamu a povzbuditi je k neunavnému po-
kroku.
»Říšský Věstník« píše: Zejtra
tomu budou dvě století, co pruské království
octlo se v dějinách. Uetivě a vděčně vítáne
vznešené hosty, již dostavili se k této jubi-
lejní slavnosti pruské koruny, zejmena ru-
ského velkoknížete Vladimíra a následník
spolčeného s námi Rakouska.
List líčí potom vývoj pruského království
a končí: Kéž zůstane pruské království také
ve 3. věku, jehož práh zejtra přestoupí, ští-
tem říše a mocným představitelem německé
velikosti a světové moci.
Z Vídně, 17. ledna. (C.-B.) »Wienen
Abend.post« píše: Pruské království slaví
zejtra slavnost radostné a hrdě myšlenky. Je
200. výroční den, co kurfiřt Bedřich III. bra-
niborský dal se »k vůli svému pruskému
vévodství prohlásiti za krále«. Od oněch
slavností v Kralovci z nepatrných počátků
Prusko povzneslo se k velikosti a slávěa
za dvě století stala se z něho přední histo-
rická moc, která po velkých bojích pln
rovněž velké mírové poslání.
Slavnost, již Prusko koná, nabývá ne
malého mezinárodního lesku skvělým shro-
mážděním knížat, jež bude obklopovat
zejtra pruského krále. J. V. císař a král po-
slal tam vznešeného člena své rodiny, aby
ho zastupoval o slavnosti, a jako vžďy jest
projev našeho mocnáře věrným výrazem
jeho národů, již provázejí slavnost spojene-
ckého státu srdečnou přížní.
Z Berlína, 17. ledna. (C.-B.) K uvítání
arciknížete Františka Ferdinanda
dostavili se na nádraží vojenští i jiní hodno-
stové. Císař Vilém přišel též na nádraží
s korunním princem Bedřichem Vilémem,
princem Jindřichem a s princi Bedřichem
Jindřichem a Jachymem Albrechtem. Když
arcikníže výstoupil z vozu, uvítal jej císat
srdečně, několikrát jej objav a políbiv. Císař
Vilém odebral se s arciknížetem na to do
zámku.
Z Herlína, 17. ledna. (C.-B.) Dnes
dopoledne shromáždil Vilém II., zasednuv na
trůnu, kol sebe rytíře řádu Černého orla.
aby slavnostně v řád uvedeni byli noví jelio
členové. Byli to tito: Arcivévoda Fran
tišek Ferdinand, korunní princ Be-
dřich Vilém, prine saský Jiří, prino
bavorský Ruprecht, generál jízdy šl.
Planitz a říšský kancléř hr. Bülo w
Císař jako velmistr řádu toho zavěsíl rytířům
novým řádové řetězy kol šije. Nejprve uve-
den do řádu korunní prine německý, po tom
společně arcivévoda František Ferdinanda
princové Ruprecht a Jiří, na konec šl. Pla-
nitz a hr. Bülow. O polední byla u Vilém
IE rodinná snídaně, k níž hosté v zámku
bydlící, byli přizváni. Rovněž dopoledne ko-
nala se za příčinou 200letého výročí prohlá-
šení Pruslu královstvím, za přítomnost
cizích knížat a hostí, vojenská slavnostv
nádvoří zbrojnice. Císař Vilém II. přibyl tam
o 10. hod. dopoledne, provázen jsa korunním
princem Bedřichem Vilémem a vévodou
Connaughtu. Císařovna a princezny prohlížely
slavnosti s balkonu. Generál Boch přednesl
blahopřání důstojnického sboru a končil troj
násobným »Urrá!« císaři, načež hudba z
hrála »Heil dir im Siegerkranz«. Císař mě
na to k důstojnictvu řeč a vrátil se o 1í
hod. do zámku.
Finanění komise berlínského obchod-
nictva povolila k návrhu slarších jednohlasně
50.000 mk. na nadaci Bedřicha Viléma-
Viktorie na památku 200. jubilejní slavnosti
pruského království.
n. Z Berlína, 17. ledna. Slav-
nosti dnešní mají převážně ráz
vojenský a dvorní. Obyvatelstv
nebere valného podílu na nich.
Jen málo domů soukromých jest
prapory ozdobeno. Ovšem bylo v třídě
Pod lipami shromážděno mnoho zvědavcův,
aby přihlíželi jíždě knížat do zbrojnice.
Z Berlína, 17. ledna. (C.-B.) O 7. hod.
večer byla hostina v královském zámku o
120 přiborech, jíž zúčastnili se císařští man-
želé, vévoda z Aosty, velkokníze Vladimir,
arcivévoda František Ferdinand, vělodaz
Connaughtu, ostatní knížecí hosté, kancléř
hr. Bülow, vyslanci atd. Mnoho budov bylo
dnes večer osvětleno.
#20
alto_textblock
#20
Portugalci o Anglii.
s. Z Lissabonu, 17. ledna. Sněmovna
v adresse včera v odpověď na trůnní řeč
usnesené projevila uspokojení své nad obno-
vením tradicionální prý alliance s Anglií.
#21
alto_textblock
#21
Zmatky veneznelské.
Z Londýna, 17. ledna. Ve washing-
tonském telegramu »Morning Leadru« se
praví, že zmatky venezuelské dosáhly tak
nebezpečného rozsahu, že vláda Spojených
států vyslala na místo jich další dělovou lod.
aby chránila život a majetek státních pří-
slušníků svých.
V celé Venezuele zavládly revoluční po-
měry i soudí se, že vláda venezuelská jest
proti Spojeným státům za jedno se samot-
nými vzbouřenci. Dělová loď »Scorpion« má
rozkaz vyhnouti se pokud možno kaweprolití,
ale zdá se, že po její připlutí ku břehům
venezuelským na boje dojde.
#22
alto_textblock
#22
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 17. ledna. (C.-B.) O dnešní
říšské volbě obchodní komory
dolnorakouské zvoleni dosavadní poslanci
ryt. Julius Kink a Rudolf Kitschelt
39, resp. 37 ze 43 odevzdaných hlasů.
Ve Lvově konala se dnes slavná intro-
nisace nově jmenovaného řecko-katolického
metropolity hrab. Šeptyckého, jenž tam
přijel ze Stanislavi.
J. V. lodě »Marie Terezie«
»Alžběta« vypluly 13. t. m. z Koby
stavivše se v některých přístavech, přibudou
20 t. m. do Simonosek. »Zenta« přibyla
dnes do Bankoku. Na lodích je vše zdrávo.
#23
alto_textblock
#23
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 17. ledna. (C.-B.) Plosla-
necká sněmovna rokovala dále o roz-
počtu ministerstva vnitra.
Posl. Marja y odporoval předloze.
Ministr-president Szell vytkl, že řeč-
níci po všecko rokování o předmětu, jenž
je na programu, pojednávali tuze málo. Na
výčitku, že není ve správě rázný a neusku-
tečňuje své zásady, snaží se dokázati, že
jedná vždy dle práva a zákona. Lze prý
bezpečiti se, že bude rázným, kdy a kde
třeba. Stalo-li se komu nějaké bezpráví, at
stěžuje si, on dopomůže mu k jeho právu,
ať hlásí se k té neb oné straně. (Všeobecná
pochvala.)
Vypočítává různá opatření o zvýšení
platů komitátních úřadníkův, vystěhovalectví,
chudinství, zdravotnictví, a slibuje provést
opravu správy její postátněním, ale všemož-
ným šetřením dosavadní samosprávy.
Přecházeje k otázce parlamentní
reformy, praví, že by se o ní pojednalo
lépe v apropriační debatě. Poukazuje na
nedávno skoncovaně zákony a nastávající
projednávání předlohy o neslušnosti různých
úřadů v jedné osobě, kdy bude možná ze-
vrubně pojednat o parlamentní reformě.
Z duše prý mu mluvil posl. Holló, pravě,
že poslanci nesmějí kořistiti ze své hodnosti.
Konečně dovozoval, že třeba odstraniti veliké
volébní zlořády, oznamoval, že o příštích
volbách bude volit o 117.000 voličů více,
než dosud, a ubezpečoval, že přeje spíše
rozšíření než omezení censu. Avšak —
dodal — tato otázka není ještě na čase.
Minislr presidentova řeč byla vyslech-
nuta s hlučnou pochvalou a polleskem.
Zejtra se bude v rokování pokra-
čovati.
#24
alto_textblock
#24
Italský řáď earevičí.
Z Petrohradu, 17. ledna. (» Stefanie)
sděluje: Italský vyslanec Morradi Lavrano
odevzdal velkoknížeti následníku Mi-
chlalovi collier rádu Annunciaty, uděle-
ného jemu králem Viktorem Emanuelem.
K bukurešťskému procesu.
Ze Sofie, 17. ledna. (Ag. telegraph.
Bulgare.) Bulharská vláda dostala z Buku-
rešti spisy o zavraždění Filovského a
Michajljana. Až budou přeloženy, do-
stane je státní zástupce, jenž věc tu dále
#25
alto_textblock
#25
povedesa o
#26
alto_textblock
#26
Papež.
Z Říma, 17. ledna. (C.-B.) Papež při-
jal dnes čásí diplomatiekého sboru s blaho-
přáním k novému roku. Mezi diplomaty byl
také rakouský vyslanec vatikánský hrabě
Revertera.
#27
alto_textblock
#27
Franeouzský parlament.
Z Paříže, 17. ledna. (C.B.) Ve sně-
movně při dalším rokování o spolkovém
zákoně poslanec Piou polemisoval
s úterní řečí Vivianovou a vyslovil povděk,
že prozradila, že účelem zákona je pronásle-
dování řeholí a církve. Republikáni zapomí-
nají na konkordát, jenž zabezpečuje katolíkům
nábozenskou syobodu, pročež musí uznávati
také existenci duchovních řeholí. Žádá sná-
šelivost a svobodu pro všecky. (Pochvala
v pravo.)
Zpravodaj vykládá důvody předlohy,
jež podříditi chce řehole povinnosti, aby
dožadovaly se schválení státního. Řečník po-
ukazuje k nebezpečí, jímž jsou řehole pro
stát, jakož i k bohatství řeholemi nahroma-
děnému a doporučuje jmenem svobodya
v zájmu národním schválení předlohy. (Po-
chvala v levo.)
Schůze na to ukončena.
#28
alto_textblock
#28
Z Paříže, 17. ledna. (C.-B.) Socialisti-
cká skupina sněmovny navrhla k zákonu
o spolčování dodatek, dle něhož
všechno movité i nemovité jmění
řeholí prohlášeno býti má nepro-
dleně za jmění státní; ony pak ne-
movitosti, jež řehole obtížíly hypotékari
aneb na nichž sídlí jako nájemci, mají být
na tak dlouho sekvestrovány, až pravý ma-
jitel těchto nemovitostí se zjistí.
#29
alto_textblock
#29
Pruský sněm.
#30
alto_textblock
#30
Z Berlina, 17. ledna. (C.-B.) V po-
s lanecké sněmovně oznámil před-
seda císařovy díky za její blahopřání
k jubileu pruského království a jeho podo-
tknuti, že pruští králové nebývali by tolik
dosáhli, kdyby je nebyl podporoval tak sta-
tečný národ. Vyslovil důvěru, že duch, jenž
přivedl Prusko na nynější výši, zůstane
v lidu beze změny po všecky časy.
Sněmovna provolala slávu králi, když
předseda obnovil slib věrnosti ke králi.
Odpovídaje na dotaz po železnič-
ním neštěstí u Offenbachu, př
němž zahynulo 12 lidí, ministr železnic od-
mítl výčitku, že přílišná spořivost ohrožuje
bezpečnost dopravy a prohlásil, že pravá
příčina neštěstť zjistí se soudním vyšetř-
váním.
Posl Singer prohlásil, že vývody mi-
nistrovy uspokojují ho jen částečně a sva-
loval vinu na železniční poměry v Offen-
bachu.
#31
alto_textblock
#31
Trůnní řeč švédská.
Ze Štokholmu, 16. ledna. (C.-B.)
Řišský sněm byl dnes zahájen od následníka
trůnní řečí, v níž král vyslovuje naději,
že záhy bude moci opěť vládu převzíli.