ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bbb62460-fd99-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Číslo 11.
#2 alto_textblock #2
V Praze, dne 13. ledna 1900.
#3 alto_textblock #3
Ročník IV
#4 alto_textblock #4
Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200 —- II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečeténé reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šest hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo za8 Telefon redakce č. 1126.
#5 alto_textblock #5
KATUILKÉ Ll
#6 alto_textblock #6
Předplatné pro s donáškou d domu 2.80 měsíčně . . . .. 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. 38.60 Pro tuzemsko oštou: g měsíčně . . . . 9.— čtvrtletně . .. K 36.— celoročně . . . Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie. Švýcarska, Italie, Bel- zie, Anglie a Ruska: 3.20 Štvrtletně . . . ... K 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126
#7 alto_textblock #7
Prahu
#8 alto_textblock #8
Slunce vychází v 7 hodin 57 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 21 minut večer.
#9 alto_textblock #9
Sobota:
#10 alto_textblock #10
Sv. Leoncius, biskup. — Sv. Veronika, panna.
#11 alto_textblock #11
40hodinná pobožnost v chrámu Páně u svatého Františka u Křižovníků od 11.—15. ledna.
#12 alto_textblock #12
Jmění mrtvé ruky.
#13 alto_textblock #13
V Praze, 12. ledna. Židovský a s ním spřátelený tisk hledá stále příležítosti, aby dráždil lid, jak potřebuje stále nových a nových dřáždidel labužník a lahůdkář, aby svoji chuť k jídlu stále se zmenšující opět přivedl v závratnou výši. Říšská rada byla odro- čena, a proto není látky, která by poskytovala svobodomyslným a socialistickým novinám hojné látky ke štvanicím, proto spustí tedy na kněze. Na kněze se všecko sveze, tvrdí se docela právem. A není-li nových dráždících prostředků, obnoví se jednoduše staré, opepří, posolí, dá se jim nový nátěr — a bílí otroci pochutnávají si výborně na této židovské pečeni, která může býti pro »goimy« třeba treife — porušená Křesťan všecko poslušně sní, co mu Ipředloží jeho nenahraditelný osobní list, obsluhovaný syny nevděčné země zaslíbené. V posledních dnech proletěla nepřátelskými nám listy od přední vídeňské židovky, která udává takt, až do posledního venkovského hafánka, jenž na povel její se dá do štěkání, opět zpráva o jmění mrtvé ruky. To je vždy vděčná látka, po- něvadž tím židovští žurnalisté odvrátí nemyslící lidi od posudku majetku židovského, který byl nabyt bez práce a způsobem nepoctivým. Taková hesla se vpouštějí mezi nejširší vrstvy lidu, aby tento byl naplněn záštím proti katolické církvi, aby jí těch peněz nepřál a raději aby je dala roz- děliti mezi štváčské agitátory, kteří nesejí ani ne- žnou, přece však tyjí z hlouposti a nesoudnosti přečetných křesťanů. Odvolávají se při tom na výpočty c. k. sta- tistické komise ústřední z nejnovější doby, aby dali svým štvanicím jakýsi zákonitý podklad. Vizte, zde máte kapitalistickou církev, která by mohla činiti skutky milosrdenství; podle příkladu zrádného a lakotného Jidáše kroutí pobožně očima, a jako tento litoval peněz, které stála drahocenná masť, již vylila na nohy Spasitelovy kající Mař. Magdalena, tak také tito pokrytci zakrývají svou zášť ke katolické církvi zásadami lidumilnosti a volají: Škoda peněz mrtvé ruce věnovaných, mohli by býti poděleni chudí, a kněžstvo by mělo vstou- piti do šlépějí zakladatele církve a apoštolů, kteří chudobu svojí na odiv stavěli a tvrdili, že jejich království není z tohoto světa. Tito fariseové zapomínají, že doby a poměry se změnily, a že by nemohl nyní kněz choditi bos a s roztrhaným šatem, poněvadž by to nebylo po- važováno za odložení veškeré marnivosti, která se nestará o tělo, nýbrž bylo by mu to vykládáno ve zlé, tak že by se stal pouze terčem posměchu zlo- třilé chásky a příčinou pohoršení u lidí dobrých. »Statistische Monatschrift« přináší přehled jmění »mrtvé ruky«, z něhož vidíme, že katolická církev v Rakousku má majetku 509,416.968 zl. Na první pohled je to dojista číslo vysoké. Ale pohlédněme zevrubněji na tento počet a pak uznáme, že vlastně naši nepřátelé bez příčiny závidějí církvi tohoto majetku, kterého nabyla poctivě, právně a zákonným způsobem, tak že v té věci ani nejza- rytější odpůrce nemůže nám vytýkati nesprávnosti, aby s hanbou neodešel se svým utrhačným jazykem, odkud byl chlubně jako rytíř bez bázně, avšak s hanou vyšel. Od tohoto počtu dlužno nejdříve odpočísti nad 160 milionů na církevní stavby, zejména kostelya jich správu. Tu však se ohlásil jeden mudre v li- berálním listě a volal: vždyť tato cena je trvalá a nese užitek, a kdyby se prodala, stržilo by se hojně peněz; tak jako činžovní paláce v Praze a v jiných velikých městech jsou stálým výhodným zdrojem příjmů pro domácí pány, tak je tomu také u cír- kevních staveb. Je-li pravdou, že Hus vykřikl při pohledu na babičku nesoucí a přikládající polínko na jeho hra- nici »Sancta simplicitas«, svatá prostoto, mohli by- chom toho slova právem a bez bázně v této věci použíti. Kdo by se v duchu nesmál tomuto dioge- novskému nápadu, srovnávati kostely s paláci čin- žovními. Říká se právem, koho Bůh chce zničiti,
#14 alto_textblock #14
poraní jej slepotou. Diogenes také hledal svého paláce v sudě, tento mu zajisté také nesl tolik jako největší činžák na hlavní třídě. Než žert stranou! Jedná se o vážnou věc, která netrpí, aby byla po- suzována posměšně. Uvedeme ihned příklad, aby- chom dokázali nicotnost tvrzení pisatelova. Chrám sv. Víta jest zajisté z nejcennějších památek stavebních vůbec a církevních zvlášť,a jakou má cenu? Onen nesoudný pisatel by nej- lépe učinil, kdyby se odebral do úřadovny jednoty ku dostavbě chrámu Svatovítského a viděl by, jaké obnosy pohltila pouze oprava této stavitel- ské vzácnosti, a co bude ještě státi, nežli bude moci býti vydán ke službě Boží. A jaký hmnotný zisk plyne z celého kostela církvi nebo duchoven- stvu? O tom vůbec nelze mluviti, poněvadž ko- stely mají cenu uměleckou, za ně však dnes nikdo nic nedá, jich nekoupí, a naopak vydržování jich stojí veliké obnosy peněz, jinak by byly vy- dány záhubě, jak je to na příklad u památného kostelíka sv. Václava. Nepoukazujeme při tom ani na smutnou událost, že bývalých kostelů někde se užívá jako skladišť, ano i stájů, poněvadž k jinému účelu se nehodí po svém zrušení. Za to mají naše chrámy význam po výtce společenský, poněvadž jsou paláci prostého lidu. který v nich nalézá útěchu v dobách strastnýcha do nichž spěchá poděkovati za prokázaná dobro- din, čili, jak jistý katolický státník prohlásil : ko- stely jsou audienční síní, v níž udílí Bůh slyšení, a do níž má právo přijíti král i žebrák. Odčítáme-li hořejší obnos, zbývá pravého cír- kevního jmění 349,305.384 zl. Tento majetek cír- kevní není ani veliký, ani nebezpečný pro stát a lid, poněvadž z něho plyne všem příslušníkům ka- tolické církve nemalý užitek, jak hmotný, tak zvláště duševní. Užíváť se úroků dojista k vydr- žování duchovenstva jak světského, tak zvláště ře- holního, k pořádání bohoslužeb, k platu varhaníků, kostelníků a všech ostatních činitelův při chrámě působících, ani ministrantů nevyjímaje. Národní jmění se odhaduje v naší polovici na 10.844 milionů, nenáležejí tedy katolické církvi ani tři setiny veškerého jmění, proto tedy je zbytečný křik, který zdvihají naši odpůr- cové, poněvadž církev katolická jest rozvětvenou společností, k níž přináleží téměř veškero obyva- telstvo rakouské, až na malé výjimky. Kdyby tedy stát se tak zapomněl a opět sáhl neprávně na toto nedotknutelné jmění, co by s ním počal? Nezaplatil by jimi úroků ze státního dluhu ani na dvě leta, a také státní výdaje na vojsko činí za půldruhého roku tolik, jako církevní ma- jetek veškeren. Ale což kdyby se tyto peníze roz- dělily mezi lid? Tu by teprve nic s tím nezačali, poněvadž by tato podpora nestála za to. Připadlo by totiž na každého obyvatele celých 14 zl., čímž by ovšem nemohl založiti nové domácnosti, ani za- koupiti obchodu nebo rolnické usedlosti. Závistivce, kteří šilhají stále po církevním jmění, odkazujeme na nesčetné miliony židů Roth- schilda, Reitzesa, Gutmanna a všech ostatních bur- siánů, kteří před dohledným časem neměli budto ničeho nebo nepatrný raneček, s nímž putovali po nivách úrodné Evropy, kde byli pohostinně přijati a kde se způsobem nezákonným obohatili na útraty poctivých křesťanů.
#15 alto_textblock #15
Zprávy politické. V Praz e, 12. ledna K situaci. Ani dnes ještě nepodařilo se šl. Koerbrovi sestaviti svůj kabinet. Hlavní pře- kážky tvoří spojený německý tábor, který staví se proti jmenování zvláštního německého ministra kra- jana, ale na konec podle všeho svolí k tomu přece. Příčiny, proč Němci nechtějí svoliti k jmenování svého ministra krajana, uvedlí jsme již předevčírem. Ministrem tím stane se prý buď dvorní rada Czyhlarz nebo dr. Knoll. Oba jsou nyní universitními professory ve Vídni, ale professoro- vali dříve v Praze a súčastnili se velmi činně — zvláště prof. dr. Knoll — politického života zdej- ších Němců.
#16 alto_textblock #16
Německá pokroková strana, kteráž konala včera z té příčiny zvláštní poradu, prohla- šuje úřadně, že ohledně otázky německého ministra krajana není ani nutno, ani záhodno, nýbrž že po- stačí úplně, když jednotlivé odbory budou obsazeny důkladnými a nastrannými muži. (Čti: důkladnými německo liberálními stranníky. Red.) Zvláště vstou- pení německého parlamentníka jako ministra bez odboru do kabinetu Koerbrova (Ani prof. Czy- hlarz, ani prof Knoll není členem poslanecké ví- deňské sněmovny. Red.) nehledě k zásadním roz- pakům bylo by nevýhodné pro ministerstvo a jeho styky s německými stranami, protože by Čechové žádali v tomto případě jakožto protiváhu, aby také oni byli zastoupeni v novém kabinetě zjevným svým stranníkem. (Což mají němečtí pokrokovci na všecka ministerská křesla zvláštní výsadu? Řed.) Avšak pokus, jenž by razil cestu ke stykům mezi německou levicí a stranami pravice se strany jedné a mezi levicí a vládou se strany druhé, ne- potkal by se již předem s odporem německých po- slanců za podmínky, že by vláda projevila u svém postupu loyální úmysly. (Čti: Kdyby chtěla Němce ve všem jejich nadpráví udržeti Red.) Ale pře- vzetí nějakého závazku bylo by vyloučeno, nebot souhlas k takovému povolání, kteréž prý ostatně závisí od souhlasu všech druhých německých stran, má býti pouze skutkem ochoty vůči myšlénce do- rozumění, nikoli však přistoupení ku straně mini- sterstva. Nedýše i z těchto slov ta stará zavilá ně- mecká zpupnost která již tolik neštěstí uvalila na celou říši? A nečíší z nich současně mráz naprosté nesmířlivosti, o kteréž pro nedostatek místa po- víme zítra více? Poslanec Tusel před voliči. Katolický posl. p. Tusel konal schůzi v Kuchlu v Solno- hradsku, na níž bylo pojednáváno o situaci, a re- soluce přičítá levici všecku vinu, že nezdařil se smír. Clary zrušil bezpodmínečně jazyková naří- zení, a tím bylo lze očekávati, že obstrukce česká bude uvedena v proud. Nový nuncius v Mnichově, Sambucetti přijede tam dnes. Týž bude míti zítra u prince vladaře slyšení, načež bude na dvorním plese před- staven dvorní společnosti. Ve Francii panuje veliká radost a uspoko- jení nad oznámeným již obsazením In Saluhu. Je to hlavní místo oasovité skupiny v Tuatu a leží v polovici cesty mezi nejjižnější saharskou pevnůstkou (Mac Mahon) a Timbuktu, jež Francou- zové obsadili již r. 1894. V Paříži spatřují v ob- sazení In Saluhu jakési malé dodatečné dostiuči- nění za ústup z Fašody. In Saluhu, jež jest pořád ještě 300 kilometrů od pevnůstky Mac Mahonu vzdálenou hlavní etappou do Timbuktu, obsadil velitel vědecké výpravy, geolog Flamant. Týž vy- táhl za ochrany 140 domorodých střelců, vede- ných francouzskými důstojníky a oddělením spa- hiův, svedl dne 28. prosince m. r. s 1200 stou- penci marokánské t. j. protifrancouzské strany z In Saluhu vítěznou bitvu, načež obsadil hlavní místo oasovité skupiny. Není zajisté žádnou náhodou, že Francie provedla »vědecké« vydobytí tuatských oas právě v tom okamžiku, v němž Anglie jest vázána v jižní Africe Možná, že povede to nyní k brzkému uskutečnění saharské dráhy, vedoucí až k jezeru Čadskému. Francouzští vlastenci sní o ní, jak známo, již dávno. »Jest mnoho shnilého v Italii«. Demise italského ministra vojenství Mirriho, kterýž je- ště za přelíčení s Notarbartolom, zavraždě- ným, jak známo, od »Maffie«, dovedl svými vý- pověďmi si zjednati nimbus počestného a přísně upřímného muže, hned však potom byl usvědčen z neupřímnosti a potměšilosti, vrhá ostré světlo na italské poměry. Zdánlivě pracoval Mirri na zničení »Maffie«, známé to tajné společnosti, kteráž chtěla si dobýti a zachovati nejdalekosáhlejší vliv, třebas i skutky krvavými, podtají však pracoval s touto »Maffií« na prospěch Crispiho. Jestliže »Maffie« provozuje své řemeslo více hrubými prostředkya nehrozí se ani zločinu, jako Crispianismus »Maffié«