Dne 12. ledna 1900.

KATOLICKM LISTY.

Číslo 10. Strana 5.

přijal též německou v Neapoli. Osoby, jež parníkem tímto odcestovaly, jsou mezi jinými tyto: Dr. Coolen z Mechlínů, hlavní osobnost této služby, dr. Lands- heere z Bruselu, Van Necke z Antverp, lékárník ambulance, jenž antverpskému katolickému denníku »La Métropole« častěji dopisoval, německý lékař, major Baumann z Kolína nad Rýnem. dr. Leitz ze Štětína, dr. Hero Tilemann z Lipska, dr. Albrecht z Vídně atd. V celku 42 osoby i ženské v to po- čítaje. Zajímání lodí v čas války děje se buďto ná- silně aneb bez násilí, stáhne-li loď vlajku. Od smlouvy z roku 1886 nesmějí již žádné obchodní lodi zajímány býti, leč by byly pro Ameriku, Špa- nělsko a Meiko. K zajímání lodí mají pouze ozbro- jené válečné lodi právo. Rybářské lodi, vědecké po- slání, nemocnické lodi čili hospitální a lodi parlamen- tární se zajímati nesmějí. L+41. Německá výprava k jižní točně chystá prý se r. 1901. Zvláštní loď po způsobu Nan- senovy »Frame« počne prý se již nyní stavěti v Ho- waltově kielské loděnici. Bude prý asi 46 metrů dlouhá, 10—11 metrů široká a ponoru bude prý míti asi 5 metrů. Uhlí a ostatních zásob, potravin a pod. má se na ni naložiti nejméně na dobu tří let. Zvláštní kajuty budou v ní zřízeny pro pět lodních důstojníků a pět učenců; mimo to bude prý míti ješté 20 mužů lodní posádky, pro kterou zřízeny budou čtyři míst- nosti. Stroje a kotel umístěny prý budou na zádi lodi mezi místnostmi obytnými. Na přídi její pone- cháno bude místo pro 50 polárních psů. Stěžně bude loď míti tři a mimo to i plachtoví. Osvětlena bude elektřinou, jako většina lodí novějších i menšího roz- měru. Dohotovena má býti do 1. května 1901. Jak vidno, nedá sláva Nansenova Němcům spáti. . Připo- menuté přípravy ukazují na výpravu točnovou ještě větší, než byla Nansenova; byloť na »Framě«, jak známo, jen 13 mužů — ale nezemřel ani jediný — výprava německá však jich bude míti 30. ** Přední města v Uhrách na sktonku 19. století. Dle sčítání z r. 1890 měla čelnější města v Uhrách tento počet obyvatelatva: r. 1890 r. 1899 491.938 640.000 84.659 92.000 72.737 78.000 56.940 60.000 Debrezin 55.455 57.000 Vasarhely 52.421 56.000 Prešpurk Jak vidno, neznamenáme v Ubrách takového útěku z venkova, jak je tomu u nás. Uhry měly 53 města s obyvatelstvem přes 20 tisíc a toto obyvatel- stvo čítalo r. 1890 hlav 2,090 822, vzrostlo r. 1899 na 2,360.450, tedy o 299.648 hlav, to jest vzrůst na 14 a půl proc. L+41. Saša, člověk silných vlasů, pro- dukoval se tyto dny v Berlíně v tamním »Passage- Panopticum«. Saša pochází z Ameriky a byl získán ředitelem berlínského panoptika. Má prý ve vlasech zvlástní sílu elektromagnetickou: zvedá jimi sudy na- plněné vodou, žulové balvany atp. Žavěsí prý se svými elektromagnetickými vlasy na železné tyčea při tom ještě v rukou pohazuje železnými závažími 200 kilogramů těžkými. — Tohle zní skoro až po americku. * Parní pluh ve válce v Transvaalu. Známá firma Fowlér poslala dva parní pluhy do Transvaalu pro anglickou armádu. Strojů těch po- užívají Angličané k vyorávání ochranných příkopů. Parní pluh vyorá za hodinu půl druhého kilometru dlouhou brázdu v hloubí 1 a čtvrt metru. K čemu se kutturní tento stroj nehodí. ** Obchodník obilím uprchnul. Berlínský »Localanzeiger« přinesl zprávu, že velkoobchodník obilím Wagner v Saské Kamenici prchnul, zanechav značných směnečných dluhů. Státní návladnictví v Lpsku vydalo na uprchlého podvodníka zatykač. Dluhy jsou prý značné. * Spekulace židů vrhá se na všecko. Ve Vídni událo se několik případů, že rodiče nelidsky zacházeli s vlastními dítkami. Případ odpravené Hummlové pohnul touto otázkou v široké veřejnosti Nálady obecenstva uchopili se židé Feigl a Löwy kteří v křiklavých inserátech vybízejí příbuzné tako- vých dítek, kde by poznali nelidské nakládání s nimi dáti je za plat do »asylu«. Dosud však oba židé »asyl« nezřídili a brali by patrně již napřed zálohy od lehkověrných lidí. * Nehoda na dráze. Z Bruselu, dne 11. ledna. (T. k.) Severní expresní vlak petrohradsko- ostendsko-londýnský vyjel dnes při vjezdu do nádraží z kolejí. Lokomotiva a první vůz na zavazadla se převrhly a 3 cestující byli lehce zraněni. * Ve spárech divochů. Z Amstero- damu, 11. ledna. (T. k) Dle depeše »Handels- blattu« z Batavie odebralo se 5 důstojníků parníku »Generál Pel« na jižní pobřeží Nové Guiney. Dva, z nichžto jeden byl poraněn, padli do zajetí Papuánů.

Pešt

Szegedin

Teresio pol

** Stávka železničních zřízenců v Au- stralil. Z Perthu, 11. ledna. (T. k.) Stávka že- lezničních zřízenců jest skončena.

Literatura.

židé v zemích českých. Sestavil dr. Václ Řezníček. Modré knihovny číslo 51. Cena 60 kr. Ty modré sešity jsou po Čechách chvalně známy. Postačí tu jmenovitě uvésti čísla knihovny 21. a 22. : Bílá hora od Václava Řezníčka, pak číslo 28.: Ná- rodní zlatodol. Knížky Modré knihovny způso- bily již mnoho dobrého a totéž tvrdíme o knížce nej- novější: Židé v zemích českých. Ačkoliv jsme se o ni chvalné pozmínili v nedělním feuille- tonu, opakujeme i tentokráte, že je to knížka velmi časová, jež ve čtenáři vzbudí hluboké rozjímání o tom, jak se mohlo ve vlasti naši státi, že je v ní tolik židů. Národ český bned od svých počátků všemožně se vzpíral záplavě židů. Bylo již nejednou na tom, že židé z českých měst budou na vždy vyobcování a přece po každé vlivy vyššími se stalo, že zůstali a že provozovali své kšeftovnictví dále. Byly to vždy vlivy vyšší, jež je protežovaly. První baronisovaný žid v Čechách byl Jakob Bassevi, jenž byl r. 1622 povýšen na šl chtice ve sv. římské říši. V knížce té jsou uvedeny dva historicky dokázané případy rituelní vraždy. Knížka p. dra Řezníčka ne- postrádá též jemné ironie. Dočteť se v ní čtenář, ž jaksi pramáti všech židů v Čechách byla Sara Katz, jejíž jméno bylo prý již v pátém století po- Kristu na náhrobním kameně, nalezeném na starém židovském břbitově v Praze vyryto. Náhrobek ten do dneška návštěvníkům Prahy se ukazuje. A jako vůd- cem Čechů do vlasti naši jmenuje se Čech, tak zase dávno před ním vůdcem židů do Čech byl bezpo- chyby jakýsi — pan Katz. Leč ponechme židům v Čechách jejich Mojžíše — Katze. Kdo bedlivě knížku tuto přečte, bezdečně povzdychne si: že židé do celého svéta byli rozptýleni, stalo se z dopuštění Božího. A ve které zemi židé velmi četně se rozší- řili, tam stali se přímo metlou křesťanského lidu. Chceme li se metly této zbaviti, třeba především ku křesťanské víře co nejupřímnějí přilnouti. Co bylo a je u nás rolníků, řemeslníků a obchodníků, kteří svým nekřesťanským životem tu metlu židovskou v po- době lichvy na sebe si upletli sami! Naz pět ku Kristu!

Ze soudní síně. Okradl svoji zaměstnavatelku. Do I. se- nátu zem. soudu přiveden byl včera starý známý, teprve 24letý dělník Josef Wand. Známým jest Wand v cellách pražského zem. soudu a dozorcům velice, neboť prodělal již celé řady trestů. Před třemi čtvrtěmi roku pustili ho z bastilly pankrácké a nemaje kat by se uchýlil, z milosrdí přijat byl pí. Julif Růžičkovou do její smíšeného obchodu v Praze. Z počátku se Wand držel, než pojednou ozval se v něm starý červ a v nestřeženém okamžiku ukradl své paní ruční košík s 580 zl. Bylo to dne 12. prosince m. r. Na to dal se do hýření a probíjel ukradené peníza v praž- ských hampejzích. Dotábl to po několika dnech až na 290 zl., když jej v tom lapili tajní policisté. Ob- viněný přiznal se sice ke všemu a vzhledem ku své valně pošramocené konduitě byl odsouzen na půl třetího roku do těžkého žaláře, 30 posty zostře- ného. Po odbytém trestu bude dán pod policejní dobled. Brilantový prsten. Roku 1896 našel 60letý metař Josef Žatecký na Král. Vinohradech pěkný prsten s brillanty a prodal ho kterémus Soukupovi, kterému říkal »pan Alois«. Sukup koupil prsten za fatku a chtěl ho »zaraziti v amtě«, čímž vyšel celý nepěkný obchod se Žateckým na jevo. Státuí návlad- nictví obvinilo Žateckého ze zločinu podvodu a včera bylo Žateckému zodpovídati se před zem. trestním senátem, jemuž předsedal president z. s. p. dr. Wo- kaun. Žalobu zastupoval chéf státního zástupnictví Morstadt. Obviněný vymlouval se na úplnou ne- znalost zákona a že neznal cenu prstenu nalezeného, a konečně řekl, že myslel, že mu prsten nadělil — Pán Bůh. Obviněný učinil dojem člověka na mysli chabého a soudní dvůr, nenabyv přesvědčení o zlém úmyslu jeho, propustil jej z obžaloby

Válka v jižní Africe.

Oba maršálové augličtí, lord Roberts a lord Kitchener dlí již od včerejšího večera v Kap- ském Městě a poněvadž také jenerál Buller počína se chystati, jak vysvítá z níže položených telegra- mů, k novému boji na řece Tugele, lze čekati nové a závažné zprávy každou hodinou. Zatím posílá vláda anglická vždy víc a více vojska do jižní Afriky. Šestá divise, kteráž již od- plula, připlouti má do Kapského Města v polovici tohoto měsíce, sedmá divise mezi 25. a 2. únorem- Úhrnná síla obou divisí bude čítati 19.500 mužů. Sedmá divise, kteréž velí jenerál T u eker, dů-

stojník vyšlý z pěchoty, jenž již několikráte konal služby v jižní Africe, čítá rovněž tak jako všecky ostatní divise 8 praporů a 3 batterie. Jízdy nema sedmá divise žádné; za to však přiděleno má býti ku každé divisi 880 mužů jízdné pěchoty. Po od- plutí jízdné divise zůstane v trojjediném království již jenom 14 praporů, z nichž má býti utvořena divise osmá. Pokud se týče anglických dobrovol- níků, naříkají si londýnské časopisy, že ani z da- leka nehlásí se jich tolik, mnoho-li bylo očekáváno a nad to, že veliká část z oněch, již přece přihlá- sili se, jest nepotřebna, protože k vojenské službě neschopna. Jsou mezi nimi lidé, kteří jak tě živi nebyli v sedle, ba nedovedou ani stříleti. Že vojsko anglické alesá na mysli vždy víc a více, nelze za takových okolností ani se diviti. Vojsko, jež voděno je z porážky do porážky, musí nadobro pozbýti důvěry nejen ve schopnost svých vůdců, nýbrž také ve svou zbraň a konečně také ve věc, již hájí Bylo tomu tak r. 1866 v Čechách, je tomu nyní zrovna tak v jižní Africe. Válečný zpravodaj jistého londýnského časopisu napsal o mravním stavu anglického vojska hned po první bitvě na řece Tugele, svedené 15. prosince min. roku toto Útok na Colenso musil, jak věci se měly, skončiti nezdarem. Jest proti nám vše: nemáme žádných upotřebitelných vyzvědačů, naše jízda jest neschopna, aby v těchto stupňovitých končinách mohla konati dostatečnou hlídkující službu, má nad to špatné koně a není ani z daleka dosti četna. Dělostřelectvo nevyrovná se ani číselně, ani svou přípřeží ani obsluhou děl dělestřelectvu nepřítele, jehož děla nesou nad to skoro vesměs dál nežli naše děla. Pěchota naše nebojovala nikdy proti podobnému nepříteli, jest nepřetržitými nezdary demoralisována a především není trvale ani s to, aby odporovala palbě neviditelného a skoro také vždy nedosažitelného nepřítele, která je zpravidla překvapuje z nenadání jako bouře. Mužstvo jest v důvěře ku svým důstojníkům otřeseno, protože skoro vždycky je vedou proti nepříteli, jehož úkryt jest neznám. Až doposud spoléhali se vojáci na svůj bodák. Nyní však, kdy Boerové způsob svého bojo- vání pojednou změnili a očekávají nás v hlubokých, křovinami krytých příkopech, kryti jsouce nad to ještě před každým přímým bodákovým útokem dráty propletenými zásekami, zlomena byla také tato důvěra, s ní pak i zmužilost. Naši lidé vědí velmi dobře — ať již doma rozšiřují se o tom třeba sebe křiklavější zprávy — že Boerové dříve za svými skalními balvany, nyní pak ve svých střeleckých příkopech mají v poměru s našimi ztrátami ztráty jen zcela nepatrné. Žádají proto zcela otevřeně, aby byli rovněž tak chráněni; ne- chtějí dále býti krmivem pušek mauserovek. K tomu druží se špatné živení, hrozné podnebí se svým úpalným dnem a nesnesitelnými nočními mrazy, proti kterým nemá skoro nikdo z nás žádné ochrany, častý nedostatek vody, zvláště na dlou- hých pochodech, to vše dostačí, aby kázeň bez- toho nikdy vzorná, byla podkopána, důstojníci pak byli donucováni, zamhuřovati při všem obě své oči. Ale důstojníkům samým nevede se o mnoho lépe; strádajíť — byť třebas jinak — za těchže příčin a poměrův, a výsledek v nich podstatně rozličný. Nedotknuta je sice dosud jejich zmužilost a jejich ochotnost k obětování vlastního života, ale jinak jeví se také u nich již stejné účinky. Velící generálové je mají ve svých rukou skoro zrovna tak málo, jako zas oni vojáky. Důvěra ve vedení je zde rovněž tak otřesena jako tam, a co jest skoro nejhorší, oni pozbyli důvěry k sobě samým. neboť alespoň starší a velmi značná část mladších důstojníků přesvědčila se zatím již, že jejich tak- tický a všeobecně theoretický výcvik postačí vůči tomuto nepříteli zrovna tak málo, jako jejich prak- tická zkušenost.

Z Londýna, 11. ledna. (T. k.) Úřadní te- legram, který včera poslal generál Buller z tábora frerského, praví: Telegram z Transvanlska udává ztráty, jichž Beerové utrpěli dne 6. t. m. u Lady- smythu, na 4 mrtvé a 15 raněných, ačkoli připouští, že Boerům bylo přestáti zdrcující palbu ze šesti za- krytých batterií. Domorodci potvrzují však, že Boerové ztratili jenom ve svém jediném oddělení 150 mrtvých a že měly plné vozy raněných. Největších ztrát utr- pěli Boerové ze Svobodného státu, jež Boerové trans- vaalští postavili na nejnebezpečnější místo. Z Londýna, 11. ledna. (T. k.) »D. Tel.s oznamuje dne 8. t. m. z tábora ve Frere: Boerové zahájili dnes ráno ze všech svých posic kolem Lady- smithu palbu, jež trvá ještě nyní. Střelba z děl jest však nepravidelná. Z Modderriveru, 8. ledna. (T. k.) Podle nejnovějších zpráv nedostali se Boerové do Douglasu. Došlo právě na dělostřeleckou přestřelku.